V. 53 Část 1 - Uddálaka rozjímá o „já a moje“, o povaze mysli a Vědomí a dochází k uklidnění mysli.

UDDÁLAKA dále rozjímal: Vědomí nelze omezit sklony a podmíněnostmi. Je mimo jejich vliv, neboť je neohraničené a nepatrnější než nejnepatrnější částečka. Mysl spočívá v pocitu ega a ve Vědomí, které se projevuje skrze smysly. Odtud pochází iluze omezenosti Vědomí sebou samým. A je-li to takto opětovně prožíváno, pak jsou pocit ega a iluze omezenosti sebou samým mylně vnímány jako skutečné. Já jsem však Vědomí, jehož se nic z toho nedotýká. Ať si tělo dál žije ve světě a dál je k němu přitahováno činnostmi založenými na nevědomosti, nebo ať svět opustí. Já jsem Vědomí, jehož se nic z toho nedotýká. Jsem Vědomí, jež je všeprostupující a neomezené, které se nerodí ani neumírá a nikomu nepatří. Vědomí je všeprostupující, proto životem odděleného jedince nemá co získat. Zrození a smrt jsou představy mysli, které nemají nic společného s Já. Chycen a omezen může být jen ten, kdo prožívá představy spojené s pocitem ega. Nejvyšší Já je bez pocitu ega, a proto je za bytím i ne-bytím. Pocit ega je planá iluze, mysl je jako přelud a objekty světa jsou netečné substance. Kdo je ten, kdo prohlašuje „já jsem“? Tělo je z masa, kostí a krve, mysl při dotazování se na svoji podstatu zmizí a představa, že Vědomí omezí samo sebe, nedává smysl. Co je to tedy ego? Smysly existují a neustále se zaměstnávají činností, kterou samy sebe uspokojují. Věci světa jsou věci světa. Tak kde je tu ego? Přirozenost je přirozenost a kvality z ní pocházející ovlivňují jedna druhou, podobně jako světlo působí na zrak nebo zvuk působí na sluch. To, co je, spočívá samo v sobě. Kde je tedy ego? Já, jež znamená Vědomí, existuje jako nejvyšší Já všeho, všude, ve všech tělech a po všechny časy. Kdo jsem? Z čeho jsem utvořen? Co je mojí formou a kdo ji stvořil? Čeho mám dosáhnout a čeho se mám vzdát? Nic takového jako „já“, jež by podléhalo bytí a ne-bytí, neexistuje. A když pocit ega ve skutečnosti neexistuje, jak je možné ho posuzovat a komu ho lze přisoudit? Je-li tu pochopení, že žádné vztahy neexistují, pak zmizí i falešná představa dvojnosti, duality. Jediné, co existuje, je jediné kosmické Bytí, nejvyšší Já, Brahman. Jsem Skutečnost, proč tedy trpím přeludem? Jestliže člověk sám o sobě existuje jako čiré všudypřítomné Bytí, jak může vzniknout něco takového jako pocit ega? Látka či hmota nemá skutečnou podstatu, existuje pouze Já. A i když se člověk domnívá, že je hmota skutečná, není mezi hmotou a Já žádný vztah. Smysly pracují jako smysly, mysl existuje jako mysl a nic z toho se nedotýká Vědomí. Co je vztah a jak vzniká? Z toho, že něco existuje vedle sebe, ještě nelze předpokládat vztah. Kámen a železná tyč mohou ležet vedle sebe, ale není mezi nimi žádný vztah. TEXT ve formátu PDF zde.