8SMIČKAST

Kdo nezná vlastní historii, je odsouzen k jejímu opakování. Je to ale vždycky špatně? Výstava Present Perfect sleduje stopy dějin umění na současné výtvarné scéně, ať už se jedná o přímé odkazy ke konkrétním starším dílům, nebo o volnější návaznosti a reference na minulost oboru. Druhým spojujícím prvkem výstavy je keramická hlína. Materiál, který provází uměleckou tvorbu od jejích pravěkých počátků až dodneška, zažil nedávno, podobně jako třeba před sto lety, novou vlnu popularity. V prostorách galerie se tak potkávají starší sochy z pálené hlíny spolu se současnými pracemi (nejen) z keramiky. Ostatně právě keramickou hlínu charakterizuje její trvanlivost, stejně jako schopnost uchovávat otisky minulosti.Výstavou vás provází kurátorka Kristýna Pelliconi Péčová.

Intermezzo: Katalog zboží navazuje na sérii výstav vycházejících ze sbírky 8smičky a zaměřuje se na díla z uměleckých pozůstalostí. Sleduje, jak se tvorba již nežijících autorů proměňuje v komoditu, jak se zapomenutá díla vracejí do oběhu a jak proces katalogizace ovlivňuje naše vnímání hodnoty umění.Výstavou vás provází kurátorky - Emma Hanzlíková a Anežka Chalupová.

Zóna pro umění 8smička vás společně s uměleckou skupinou Rafani zve, ať si představíte svět, kde všichni mají nárok na všechno, všechny touhy a potřeby jsou uspokojeny, každá starost má své řešení. Vítejte v budoucnosti.

Zóna pro umění 8smička navazuje na cyklus výstav SÓLO, ve kterém představuje současné umělce a umělkyně. Nyní uvádí Pavlu Scerankovou výstavou s názvem Moli, kteří prožírají ruce do světel. Výstava si klade otázku, jakou roli může hrát umění ve světě, který je každodenně konfrontován s realitou probíhajících krizí. Výstavou vás provází sama umělkyně Pavla Sceranková.

Výstava Prolog: Pozdní sběr představuje 8smičku jako sbírkotvornou instituci a na příkladu nedávných nákupů děl dvou současných umělců a jedné umělkyně — Josefa Bolfa, Tadeáše Kotrby a Elišky Konečné — rozkrývá aspekty akviziční činnosti. Publikum má možnost projít třemi situacemi, kterým se žádný sběratel umění nevyhne, pokud chce být v obraze světa obchodu s uměním. Ať už formou detektivního pátrání na sekundárním trhu, sledování mezinárodních veletrhů či ateliérových návštěv.Výstavou vás provází kurátorky - Emma Hanzlíková a Anežka Chalupová.

Výstava Kdybych já byl krásný jako Dionysos představuje Jana Zrzavého jako moderního a progresivního umělce, který navazuje pomyslný dialog s motivicky či duchovně spřízněnými autory a autorkami. Výstavou vás provází kurátoři - Miloš Doležal a Martin Herold.

Výstava IN MARGINE představuje často opomíjené téma autorské adjustace a upozorňuje na umělecké zpracování rámů, soklů a vitrín. Výstavou vás provází kurátorka Emma Hanzlíková.

Speciální povídání umělců se sběratelem izolátorů a bleskojistek Františkem Daňkem. Rozhovor pro všechny elektrofajnšmekry s člověkem, který zasvětil svůj život elektrickému proudu.

Umělci provádí výstavou Volt-Age. Náš svět je elektrosvětem. Jen stěží si ho lze bez všudypřítomné, a přitom téměř neviditelné a neslyšitelné elektrické energie představit. Je tajemná, nepostradatelná, smrtelně nebezpečná i životně důležitá a začíná být i inteligentní. Projekt Volt-Age nabízí vhled do elektrizujícího světa magické energie prostřednictvím spolupráce skupiny umělců a dvou mimořádných sběratelů, kteří svůj život zasvětili elektrickému proudu.Úvod | Krištof Kintera - o výstavě, Františkovi Daňkovi a Kamilu Machyánovi a o kresbě vysokým napětím | Milan Guštar (18:58) | Richard Wiesner (26:18) | Lukáš Procházka (32:42) | Josef Frühauf (37:50)

Umělci David Böhm, Vladimir 518 a Jiří Franta vás provedou výstavou NIC NENÍ PROBLÉM. Tři negativní slova NIC NENÍ PROBLÉM, kterými se lidé paradoxně snaží navodit atmosféru bezstarostnosti. Tři autoři tvořící společně jednu kresbu. Tři týdny práce v bytech obyvatel Humpolce. Tři místnosti s lightboxy, naplněnými pohledy do cizích interiérů. Tři hlavy. Tři štětce. 16 kreseb.

Úvodní slovo kurátorů k výstavě Místa chvění: Zvuk jako médium. Výstava zkoumá prostřednictvím instalací šesti umělců a umělkyň z Polska, Německa, Rakouska a Česka možnosti a schopnosti zvuku formovat prostředí, transformovat prostor a ovlivňovat naše pocity v něm, nebo jej naopak dekonstruovat novými přístupy. V galerijním prostoru s určitými architektonickými prvky a materiály se můžeme díky naslouchání ocitat ve stále nových akustických situacích. Zvuk se kolem nás rozlévá na všechny strany, prolíná, vrací, odráží, houstne a ředí. S takovými kvalitami zvuk přestává být něčím, co zní proto, aby byl slyšen, ale naopak existuje sám o sobě a může se díky své čistotě, hlasitosti a charakteru stát nástrojem silné subjektivní i sdílené výpovědi o současném stavu světa.

Zveme vás na komentovanou prohlídku výstavy SÓLO: Jakub Roztočil v humpolecké 8smičce. Provede vás přímo umělec Jakub Roztočil, který ve své tvorbě experimentuje s hmotou a zvukem, jenž je pro něj při vzniku díla zásadním prvkem, stejně jako princip nahodilosti a chyby vstupující do inscenovaného procesu tvorby. Většina jeho děl vzniká za pomoci důmyslného autorského přístroje bez dotyku lidské ruky. OBSAH: úvodní slovo umělce | (4:35) zvuková instalace | (7:11) první místnost + autorský přístroj | (11:18) druhá místnost + aktuální tvorba | (15:15) poslední místnost + experiment v umění

Každých čtrnáct dní přehled aktuálních informací ze světa umění. Pro všechny, kteří se v něm chtějí orientovat. Jasně. Stručně. Přehledně.

Zveme vás na komentovanou prohlídku výstavou Jdu prachu samotou s průhledy do zahrad: Reynek v dialogu. Provedou vás kurátoři - Martin Herold a Miloš Doležal. K nim se přidává architekt výstavy - Ondřej Čech.Náš návrat k dílu Bohuslava Reynka (grafik-básník-překladatel) kótují dva základní tóny jeho tvorby a prožívání světa – úzkost a něha. Průhledy do Reynkova grafického a kreslířského díla, k jeho existenciálním tísním a soucitným dotekům, se pokoušíme rozšířit o pohledy, dialogy a setkání s několika spřízněnými tvůrci – v rozpětí od generačních druhů po současné autory. Už za svého života nebyl Bohuslav Reynek zapadlým samotářem, ale důležitým souputníkem, který byl navázaný na aktuální francouzskou, německou a rakouskou tvorbu.S Bohuslavem Reynkem se v 8smičce setkává dvanáct tvůrců z různých světových stran.Úvod | Béla Tarr (3:05) | Josef Bolf (5:49) | Alfred Kubin (9:43) | Věra Nováková (12:32) | Ivan Sobotka (16:57) | Alena Kučerová (19:18) | Li Kche-žan (21:52) | Balthus (24:43) | Silke Otto-Knapp (29:15) | Matouš Lipus (31:36) | Victor Man (33:25) | Alén Diviš (34:33)

Poslechem se spolu s kurátorkami Anežkou Kořínkovou a Kateřinou Sýsovou projděte devátou výstavou v humpolecké 8smičce. Výstava pátrá po fotografickém portrétu v současném umění. Vnímá přitom člověka jako leitmotiv, který se stává hlavní spojnicí mezi analogovou, digitální a algoritmickou fotografií. Na tomto pozadí odhaluje, jak se za poslední tři dekády proměnil způsob, jakým se díváme na sebe a na druhého. Je obraz a tělo výsostně oddělená dualita, nebo splývají v jedno? Mohu skrze tebe vidět sebe? Na tyto otázky hledá odpovědi ve formě mezigeneračních dialogů, které mezi sebou zastoupení autoři vedou. Autoři různých generací k fotografickému pohledu přistupují odlišnými způsoby a reprezentují tak dynamické prostředí, ve kterém se fotografie za poslední tři dekády ocitla.

Třetí série 8SMIČKASTU posluchačům přibližuje, jak se dělá výstava. Povídáme si s různými lidmi, kteří popisují, co jejich práce obnáší a proč je pro finální podobu výstavy nepostradatelná. Možná budete překvapeni, kdo všechno má zásluhu na tom, že se dveře do výstavy mohou otevřít pro návštěvníky. Ve šestém díle zpovídáme kurátorku Anežku Chalupovou.

Třetí série 8SMIČKASTU posluchačům přibližuje, jak se dělá výstava. Povídáme si s různými lidmi, kteří popisují, co jejich práce obnáší a proč je pro finální podobu výstavy nepostradatelná. Možná budete překvapeni, kdo všechno má zásluhu na tom, že se dveře do výstavy mohou otevřít pro návštěvníky. V pátém díle zpovídáme Ondřeje Čecha, který je nejen architektem výstav, ale stojí i za samotnou stavbou mnoha z nich. .

Třetí série 8SMIČKASTU posluchačům přibližuje, jak se dělá výstava. Povídáme si s různými lidmi, kteří popisují, co jejich práce obnáší a proč je pro finální podobu výstavy nepostradatelná. Možná budete překvapeni, kdo všechno má zásluhu na tom, že se dveře do výstavy mohou otevřít pro návštěvníky. Ve čtvrtém díle zpovídáme galerijní edukátorku Marianu Dočekalovou.

Třetí série 8SMIČKASTU chce posluchačům přiblížit, jak se dělá výstava. Budeme si povídat s různými lidmi, kteří popisují, co jejich práce obnáší a proč je pro finální podobu výstavy nepostradatelná. Možná budete překvapeni, kdo všechno má zásluhu na tom, že se dveře do výstavy mohou otevřít pro návštěvníky. Ve třetím díle zpovídáme výkonnou ředitelku 8smičky Martinu Hončíkovou.

Komentovaná prohlídka výstavy Vrchovina, krabatina, mrchvoina s kurátorem Milošem Doležalem. Vysočina je krabatý, kostrbatý kraj sevřený tísní, vtěsnaný mezi Čechy a Moravu. V těchto melancholických končinách se často setkáváme s jedinci, pro něž se návrat do rodiště či opuštění civilizace stalo jediným možným způsobem existence. Uzavření se do vlastního světa, hledání vnitřní samoty a spirituálních zdrojů je pro drsnou Vysočinu příznačné. Inspirativní tradici, ze které je možno čerpat a učit se, stanovili outsideři, kteří se postupně stali zásadními postavami našich kulturních dějin: Josef Florian, Jakub Deml, Bohuslav Reynek či Ivan Martin Jirous. Pro tvůrce spojené s mlhavou pahorkatou krajinou je společné radikální oddělení od kulturních center a odpor proti dobovému režimu. V hlubinách záhadné krajiny tak najdeme ukryty zahloubané solitéry s tvůrčím duchem, básníky i malíře, hudebníky a architekty, jejichž tvorba, která v sobě nese zastřené motivy existenciální tísně, by neměla zůstat zapomenuta.​

Spolu s Natálií Brzoňovou se projděte třetí výstavou v humpolecké 8smičce. Výstava vychází z tradice meziválečné avantgardy a lettristického umění šedesátých let. Abeceda, jakožto soubor základních stavebních kamenů našeho jazyka, slouží k sebevyjádření. Nejen literáti, ale i výtvarníci si pohrávají s písmeny a zkoumají hranice mezi slovem a obrazem nebo písmo využívají k zesílení vizuálního účinku. Písmeno, které je znakem, a přitom mnohdy zároveň estetickým geometrickým symbolem, hraje významnou roli i v dnešním digitalizovaném světě, kdy je čím dál těžší soustředit se na text a neřídit se jen vizuální navigací ve formě obrazu či fotografie.

Třetí série 8SMIČKASTU chce posluchačům přiblížit, jak se dělá výstava. Budeme si povídat s různými lidmi, kteří nám popíšou, co jejich práce obnáší a proč je pro finální podobu nepostradatelná. Možná budete překvapeni, kdo všechno má zásluhu na tom, že se dveře do výstavy mohou otevřít pro návštěvníky. V druhém díle zpovídáme lighting designera Františka Fabiána. .

Třetí série 8SMIČKASTU chce posluchačům přiblížit, jak se dělá výstava. Budeme si povídat s různými lidmi, kteří nám popíšou, co jejich práce obnáší a proč je pro finální podobu nepostradatelná. Možná budete překvapeni, kdo všechno má zásluhu na tom, že se dveře do výstavy mohou otevřít pro návštěvníky. V první díle zpovídáme architekta výstav a umělce Richarda Loskota.

Kurátoři Ondřej Horák a Anežka Chalupová vás provedou 8smou 8smičkovou výstavou Ruka na konci ramene: (Spolu)práce v českém a slovenském umění. Výstava se zaměřuje na spolupráci českých a slovenských umělců s nejrůznějšími společenskými a sociálními skupinami, které byly realizované mimo tradiční výstavní prostory. Ukazuje nejen konkrétní projekty, ale také příběhy, které stojí za vznikem prací umělců vytvořených společně s lidmi žijícími v sociálně vyloučených lokalitách, se seniory, s lidmi bez domova, se zdravotně postiženými, s dětmi či se studenty nebo s nejrůznějšími komunitami.

Poslechem se spolu s kurátorkami Lenkou Dolanovou, Marikou Svobodovou a Mariannou Placákovou projděte sedmou výstavou v humpolecké 8smičce. Výstava Nejedna rodina: Jirousovi, Padrtovi, Ságlovi představí výtvarné, básnické a teoretické dílo sedmi osobností "jedné rodiny", jejíž kořeny sahají až na Českomoravskou vrchovinu. Soustředí se zejména na období od poloviny 50. do konce 70. let minulého století, kdy se zúčastnění nejintenzivněji setkávali a navzájem se inspirovali. Propojení mezi jednotlivými členy rodiny jsou vícevrstevnatá a často o přepvapivá.

Pracoval jsem mnoho – první díl soupisu výtvarného díla Josefa Čapka věnovaný kresbě získal ocenění v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2019 a při této příležitosti se 11. 6. 2020 konala autogramiáda v zahradě vily bratří Čapků. V prvním svazku najdou milovníci díla Josefa Čapka téměř 4 000 kreseb. Rozhovor s autorkou Pavlou Pečinkovou a grafickou designérkou Barborou Toman Tylovou moderuje Petr Vizina.Soupis výtvarných prací, které se zachovaly v rodinné pozůstalosti a veřejných sbírkách je vychází postupně v letech 2019–2022. První ze čtyř knih se věnuje volné kresbě, druhý díl obsáhne tvorbu užitou, ilustrace, karikatury a scénografické a vyjde již v říjnu 2020. Třetí kniha se zaměří na malbu a v plánu je vydání v roce 2021 a čtvrtý svazek bude věnován grafice. V každém dvoj-svazku je obsažen katalog s barevnými náhledy jednotlivých prací i celostránkových reprodukcí vybraných děl s texty odbornice na dílo Josefa Čapka Pavly Pečinkové.

Hostem druhého dílu ze série podcastů 8smičky Cooking, kdy si povídáme nad jídlem, je designér, sochař a výtvarník Rony Plesl. Rony je neoddělitelně spjatý se sklářským světem a setkali jste se s ním určitě i vy sami–z jeho sklenic navržených pro nejvýznamnější české pivovary totiž pijeme všichni. Rony se zabývá i velkými zakázkovými realizacemi nebo volnou uměleckou tvorbou. O té bylo naposledy hodně slyšet během londýnského Design Weeku–Ronyho instalaci totiž vystavilo slavné Victoria and Albert Museum. Rony Plesl je spojen s mnoha českými sklárnami, a hlavně se sklárnou Rückl, ve které se před třemi lety ujal uměleckého vedení. Je profesorem architektury a designu na pražské UMPRUM, kde vede ateliér skla.Rony se v rámci podcastu vyjadřuje i k události, kdy kurátoři Kamila Huptychová a Adam Tureček zařadili do výstavy Bylo nebylo nebylo bylo: Sklo mimo jeho kreseb i jednu sklenici, na jejímž příkladu otevírají téma kopírování a plagiátorství v designu. Posouzení, zda je či není na místě na něco takového upozornit v případě zasloužilých umělců, necháváme spolu s kurátory na posluchači, stejně jako rozhodnutí o relevanci argumentu o odlišné inspiraci či technologii. Odpověď na otázku, jaká je přípustná míra podobnosti, bude sice vždy subjektivní, ale přesto je dobré se po ní ptát.V tomto díle nás také čekala jedna velká změna: museli jsme následovat karanténních rad a natáčení probíhalo na dálku. Místo receptu nebo vaření jsme proto Ronyho poprosili, aby nám doporučil své oblíbené restaurace, ze kterých si můžete objednat donášku až domů nebo se pro jídlo zastavit. Které to jsou?- Yamato- Wine Food- Katr- síť restaurací AmbientePřejeme příjemný poslech a dobrou chuť!

Projděte se šestou výstavou Bylo nebylo nebylo bylo: Sklo s kurátory Kamilou Huptychovou a Adamem Turečkem. Výstava je vybudovaná na principu asociativní hry, pusťte si nás a hrajte s námi cestu výstavou. K poslechu dopororučujeme obrazový doprovod v podobě prohlížení fotografií z výstavy, které najdete v albu na FB profilu 8smička-zóna pro umění. www.8smicka.com

První díl 8smičkastu série Cooking vznikl přímo v naší humpolecké kuchyni. Na návštěvu, oběd a povídání se za námi vydal kurátor, edukátor a propagátor umění Ondřej Horák. Ondřej stojí za řadou projektů, často s cílem představit výtvarné umění takovému publiku, které o něj obyčejně nejeví velký zájem. Společně s Monikou Sybolovou založil a několik let provozoval galerii Benzinka na chátrající bývalé benzinové pumpě u Slaného, inicioval projekt a výstavu Věznice: místo pro umění a na internetové televizi Stream tvořil a uváděl pořad UM. Je také autorem dětského Artparku v Rudolfinu i několika skvělých knih, z nichž tou nejnovější je druhý díl Průvodce neklidným územím. Otázky kladla Valérie Dvořáková a vařečky se chopil Jan Peknik Kozak, který provonil 8smičkast květákovým Gobi manchurian. A recept? Máme! Tady je 8smicka.com/8smickast