Alarm

Česká republika se aktuálně potýká s extrémním suchem, v červnu jsme zaznamenali absolutní teplotní rekord a české vodní toky sužuje akutní nedostatek vody. Do české debaty se tak opět vrací téma klimatické krize a globálního oteplování. Na ministerstvu životního prostředí ovšem vládnou Motoristé a ústřední roli zde hraje suspendovaný Filip Turek. Proč vypadá česká debata o klimatu tak, jak vypadá? Jakou mají aktuálně strategii klimatičtí dezinformátoři a existuje stále naděje na změnu kurzu? O tom si v novém dílu Studia Alarm+ povídáme s chemikem Danielem Kortusem, autorem instagramového profilu Klimatomluva. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Po první světové válce se kapitalismus ocitl ve smrtelných křečích a cesta k socialismu se zdála být jedinou možností. Politika škrtů postavila kapitalismus na nohy a vydláždila cestu k fašismu a etnonacionalistickému pojetí sociální politiky. Audioverze textu od Ondřeje Bělíčka. Tento text vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Hosty podcastové minisérie Ekonomika soucitu byl Rad Bandit, spolupracovník redakce a Lucie Ovsenáková, zastánkyně neformálních pečujících. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

V novém dílu podcastu Hysterie mluvíme o Ozempicu, poruchách příjmu potravy i o tom, jak se potravinářský a farmaceutický průmysl otiskují do našich těl. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Když před více jak deseti lety policie zatkla několik anarchistů a obvinila je z přípravy útoku na vlak, vytvořila s pomocí médií obraz nebezpečných teroristů. Časem se nicméně ukázalo, že prostředí infiltrovali dva policejní agenti, kteří se na celé akci podíleli a podle obviněných celou akci vyprovokovali. Agenti zajišťovali dopravu, nakupovali materiál, vybírali místo na zkoušení zápalných lahví. U soudu pak nebylo možné vyvrátit obhajobu obžalovaných, kteří tvrdili, že útok byl původně nápad agentů. Kromě toho obžalovaní tvrdili, že celou dobu věděli o tom, že se jedná o agenty. Jak se to ve skutečnosti vlastně celé odehrálo? Případ je do velké míry možné rekonstruovat díky záznamům odposlechů, z nichž některé dala policie k dispozici, jiné pro jistotu soudu ani neposkytla. Naše redaktorka Saša Uhlová celou kauzu podrobně popsala v mnoha textech a v dnešním díle tuto kauzu podrobně rozebíráme. První díl Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V novém díle podcastu MOSHPIT, natočeném v areálu univerzity v Cambridge, Klára s Johy probírají rozdíly mezi západní a středo-východní Evropou, právo mít i nemít názor nebo Evropskou unii. V podcastu jsme se bavily také o tom, jakým způsobem může být požadavek mít na věci silný názor politický. Zatímco například v patriarchálním systému mají často silné a zároveň nepodložené názory muži, feminismus totéž často vyžaduje po ženách, aby přijaly podobně silné názory a přiblížily se tak mužům. „Woke“ má tak podle Kláry podobný efekt – požaduje od nás mít názor na všechno, i na věci, kterým nerozumíme. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

Letní filmový hit Odyssea od Christophera Nolana trhá divácké rekordy a my jsme se v podívali na to, v čem je film silný a co mu oproti původnímu dílu chybí. Zaměřujeme na otázky spojené s filmovou adaptací přes tři tisíce let staré epické básně. Podíváme se i na hysterické reakce ultrapravice, která se dožaduje historické přesnosti díla. Může být vůbec mýtus, ve kterém vystupují kyklopové, čarodějnice, sirény, monstra a nad vším dohlížejí bohové, historicky přesný? V pozadí těchto nářků je evidentní to, že tím volají spíše po bělošských hercích a herečkách. Elon Musk už slíbil vytvořit za pomocí AI novou verzi filmu, která bude údajně více odpovídat historickým reáliím doby, ve které se příběh Odysseji odehrává. Na výsledek takového pokusu se hodně těšíme. V díle se ale dozvíte více o původním díle, jak vůbec epická báseň vznikala, do jaké míry jsou humor a erotika podstatné pro Odysseu, jaký je anglický překlad díla od Emily Wilson, nebo jaké české překlady si přečíst. V rámci dílu uslyšíte rozhovor s překladatelkou, básnířkou a klasickou filoložkou Sylvou Fischerovou, která působí na ústavu řeckých a latinských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 0:00 - 22:40 Kathryn Lomas - The World of the Western Greeks The Roman World from Prehistory to Augustus: A History of the Roman People Peter Fibiger Bang - The Roman Empire and World History Lloyd Llewlyna Jonese - Persians: The Age of the Great Kings Kim Bowes - Surviving Rome: The Economic Lives of the Ninety Percent Eric H. Cline - 1177 př. Kr. Zhroucení civilizace a invaze mořských národů Eric H. Cline - Po roce 1177 př. Kr.: Přežití civilizací Hlavní téma 23:36 - 45:36 Nolanova Odyssea versus Homérovo dílo a otázka historické přesnosti mýtu Rozhovor se Sylvou Fischerovou 46:25 - 1:48:33 ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Před více než deseti lety začala policejní operace Fénix, která hledala teroristy z krajně-levicové scény. Mediální prostor zaplavily šokující titulky o levicových extremistech a teroristech, které měly ve čtenářích vzbudit pocit ohrožení. Dnes všechny tehdejší kauzy pomalu dodýchávají a v případě teroristického útoku na vlak z roku 2014 byli dokonce všichni obvinění zproštění viny a právě Saša Uhlová ve svých textech detailně popsala roli policejních agentů v plánování celé akce. Proč k operaci Fénix vůbec došlo a proč je důležité si ji připomínat i dnes? O tom se bavíme v novém díle Studia Alarm+. Přesně za týden zveřejníme druhý díl našeho rozhovoru, v němž se zaměříme na plánovaný útok na vlak převážející vojenský materiál. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Proč Česko nebylo schopné přijmout Istanbulskou smlouvu? Daří se tu domácímu násilí? Eva Klíčová, David Scharf a Pavel Šplíchal ve studiu Alarm mluvili o akcelerujícím konzervatismu v Česku, o cestě ministra zahraničí Macinky do Izraele, zatčení Andrew Tatea, nástupu nového britského premiéra a také o české islamofobii. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Po druhé světová válce se vítězné mocnosti snažily přijít s právním konceptem mezinárodního trestního práva, který zaručí to, aby se již nikdy neopakovaly nacistické zločiny. Výraznou roli v celém procesu sehráli američtí a britští právní experti. Ovšem podstatné právní koncepty přinášeli také Sověti, kteří měli zcela jinou válečnou zkušenost s nacisty, než západní země. Nacisté proti nim vedli totiž vyhlazovací válku, která byla vedena úplně jinými prostředky a metodami, než válka na západní frontě. I proto si sovětští juristé velmi dobře uvědomovali, jak je důležité přesně vystihnout to, co bylo na nacismu zločinné. Stále častěji se začal skloňovat pojem zločinný stát v souvislosti s nacistickým režimem. Používal jej Karl Jaspers, nebo Hannah Arendtová. Ta se k němu vracela zejména v souvislosti s Eichmannovým procesem, kdy se ptala na otázku, jak vlastně odsoudit a potrestat člověka, který se podílel na zločinech proti lidskosti tím, že konal dle rozkazů a zákonů daného režimu. Pojem zločinný stát je v centru novinky amerického právního vědce Lawrence Douglase s názvem The Criminal State: War, Atrocity, and the Dream of International Justice (Zločinný stát: válka, násilí a sen o mezinárodní spravedlnosti). Jeho kniha provádí čtenáře myšlenkami o tom, co je vůbec válka, za jakých okolností může být nelegální a co je nepřijatelné válečné násilí od novověkých myslitelů až po první pokusy o ustanovení mezinárodních trestních úmluv a institucí na konci 19. století a v první polovině 20. století. S různými pokusy o kriminalizaci války však zatočila následná druhá světová válka. Norimberský proces, Tokijský tribunál, ani ustanovení Spojených národů o genocidě z roku 1948 však neučinily z poválečného světa humánnější společnost bez válek a válečných zvěrstev. Proč se sen o kriminalizaci války rozplynul? Jakým způsobem se právní experti té doby snažily zabránit opakování válečných hrůz? A proč byl Raphael Lemkin, který přišel s novou právní kategorií genocida, zklamaný z výsledného znění úmluvy o genocidě z roku 1948? Playlist: 🤔 Tipy a novinky 0:00 - 20:05 Carlo Ginzburg - Sýr a červi Carlo Ginzburg - Dřevěné oči Securing Empire: Imperial Cooperation and Competition in the Nineteenth Century Socialism, Internationalism, and Development in the Third World Tkalci Hradu: Síťová anatomie první Československé republiky Zuzana Říhová - Mimka Jana Paseková Kasíková - "Jsou zde, kolona už přijela!" Displaced Persons a poválečné Československo v roce 1945 Eva Danišová - Diliňi Dora Hlavní téma 20:12 - 45:47 Válečné násilí, legalita války a mezinárodní trestní právo ve 20. století Rozhovor s Lawrencem Douglasem 46:36 - 1:21:14 ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Bouračka Filipa Turka na v Praze na I.P. Pavlova, čistky a trestní oznámení na Ministerstvu místního rozvoje, nebo lídr ODS na Praze 1 Filip Dvořák, který odmítá odstoupit z kandidátky a nechce vysvětlit, kde jeho otec získal majetek přibližně v hodnotě čtvrt miliardy korun. To jsou některá témata, která probíráme v podcastu Studio Alarm. Pořad moderuje Jan Bělíček a jeho hosty jsou redaktorka deníku Alarm Magdalena Dušková a redaktor Alarmu Stanislav Biler. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Literárními cenami již ověnčený Marek Šindelka po deseti letech vydává novou prózu – Systémy něhy. Ani tentokrát není moc velká šance, že by některé z významných literárních cen unikl. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Donald Trump v Ankaře napřed vyděsil své „spojence” a pak si odvezl, co potřeboval, včetně vágně formulované podpory války proti Íránu v závěrečné deklaraci. Na domácí půdě Trump hrozí „komunistickým nebezpečím” kvůli úspěchu několika socialistických kandidátů v demokratických primárkách. Zbraně pro Ukrajinu ale budou. Ve studiu debatovali Jan Bělíček, David Scharf a Pavel Šplíchal. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Nejsledovanější sportovní událost roku i v dějinách funguje jako ideologický nástroj politické moci, nejvýnosnější sportovní byznys i disneyfikace nejpopulárnějšího sportu na planetě. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Jak reagovat, když vám vlastní dítě řekne, že je trans? Na co si dávat pozor a jaký používat jazyk? Hostkou posledního dílu Teplometu je Alena Vernerová, copywriterka a spoluautorka knihy Transgender: otevřený rozhovor psychologa a matky trans dítěte.

Mladí lidé podle dat omezují večírky a snaží se žít čím dál zdravěji. Počítají si kroky, meditují a pomocí chytrých hodinek monitorují své úrovně stresu. Ze zdravého životního stylu se postupně stává základní životní hodnota. Tato posedlost zdravím reaguje na stále se zvyšující stres, který v běžném životě lidé pociťují. Může za to administrativní zátěž, všudypřítomná soutěživost, sebekomodifikace, ale také třeba ceny bydlení, inflace a prekarizace práce. Naše psychické a fyzické zdraví není jen naše individuální odpovědnost. Je silně ovlivňované společností, ve které žijeme a kterou můžeme měnit. Takže co můžeme dělat, až si naši známí budou příště stěžovat, jak jsou stále nemocní a vyčerpaní? A jaký vztah má kapitalistický a depresivní realismus? Pusťte si nový díl Hysterie! Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V neděli 28. června byl na stanici v Doksanech naměřen nový český teplotní rekord. Meteorologové zde zachytili teplotu 41,9 °C. Co nám tato událost říká o stavu světového klimatu? Jaké teploty nás čekají v blízké budoucnosti a je klimatická krize skutečně „over“, jak nedávno prohlásil ministr zahraničí Petr Macinka? O tom si v novém dílu Studia Alarm+ povídáme se sociologem Vojtěchem Peckou, který se dlouhodobě specializuje na klimatické dezinformace a klimatickou krizi. Vojtěch Pecka je autorem knihy Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací a aktuálně působí v klimatickém týmu Asociace pro mezinárodní otázky. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Posádka Soundsystému se potkala nad novou deskou Train on the Island novozélandské zpěvačky. Došlo i na motoristické touhy ovládnout veřejnoprávní média. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Rozhodnutí Kamily Zlatuškové postavit se do čela ODS není možné svést ani na vlnu veder - v dubnu bylo chladněji. Zlatušková se postavila do čela strany, která skoro čtyřicet let ničí druhé největší město v zemi. Která aktivně pracovala na tom, aby se Brno propadlo na dno krize s bydlením a na dno statistik v počtu mrtvých chodců na silnicích, zatímco politici nejen této strany si rozebírají městský majetek a přihrávají zakázky svým přátelům a známým. Politika ODS udělala z Brna druhořadé město zavalené developerským šuntem a gentrifikací. -------------------------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V Británií rezignoval nepopulární premiér Keir Starmer. Nahradí ho Andy Burnham, kterého čeká náročný úkol zastavit sílící krajní pravici. Vlna veder zasáhla Evropu, česká města ale mají úplně jiné priority než chránit svoje občany. Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu vstoupili do výstražné stávky, vládní koalice ale zatím ustoupit nehodlá. Zásadní události posledních dní probírají ve Studiu Alarm Pavel Šplíchal, Jan Bělíček a Standa Biler. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Příběh dynastie Přemyslovců, která stála na počátku knížecích a královských dějin českých zemí a měla velký vliv na středověké dějiny Evropy, představuje nová výstava v Národním muzeu Přemyslovci: Panovnická dynastie a její doba. Výstavou nás provedl jeden ze spoluautorů výstavy Jakub Izdný, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. Samotná výstava je rozdělena do tří částí dle dispozic výstavních sálů. Hned na začátku jsou návštěvníkům představeny pilíře přemyslovské moci, kde je představena problematika církve, vzdělanosti a postavení celé dynastie. Druhá část se pak věnuje době knížecí, tedy době raných Přemyslovců a rozvoje dynastie. Zde jsou mimo jiné také představeny důležité nebo výrazné stavby tohoto období. V posledním velkém sále je pak představeno královské období Přemyslovců a tedy hlavně období 13. století. Poslední menší části výstavy, která navazuje na tento je sál, je reflexe této dynastie v dobách mladších. S Jakubem Izdným jsme tak probrali období raných knížecích let přemyslovského období, jestli a kdy se dá hovořit o státu a národu v období středověkých dějin, a čím se vyznačuje předěl přemyslovské dynastie, kdy se z ní stal rod královský. Více písemných dokladů a společenské změny, ke kterým v té době docházelo, nám totiž v královské přemyslovské etapě přivádí na scénu v mnohem větší míře také přemyslovské ženy. Výstava je sice formou své prezentace značně konzervativní, chybí ji interaktivní prvky a neodvažuje se na období středověku podívat z jiných úhlů pohledu, jak tomu je běžné například v západní historiografii, avšak její silnou stránkou je to, že dokázala shromáždit takřka všechny dostupné předměty z tohoto období na jedno místo. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 0:00 - 18:05 Bedřich Mendl - Město, kapitalismus a sociální dějiny Josef Žemlička - Přemyslovci: jak žili, vládli, umírali Peter Getting - Studne mútne. Umelecká kolaborácia v rokoch 1939 - 1945 Nicholas Mulder - The Age of Confiscation Jeremy D. Popkin - The First Emancipation. The Forgotten History of Abolition in Revolutionary France Hlavní téma 18:57 - 32:53 Historie česko-německých vztahů, vyhnání Němců a vývoj pohledu na poválečné uspořádání ze strany Čechů a Němců Komentovaná procházka výstavou Přemyslovci 33:02 - 1:43:00 ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Motoristé udělali z ministerstva životního prostředí zaopatřovací ústav pro své fanoušky, sponzory a neonacisty. Jejich ničení ochrany životního prostředí je však mnohem hlubší. Nově jmenovali do čela České inspekce životního prostředí neznámého realiťáka, který si místo zasloužil tím, že Motoristům poslal sto tisíc jako sponzorský dar. Do čela Krkonošského národního parku pak protlačili experta na těžební techniku. ----------------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Návrhy institutu Solvo, který financuje Ivana Tykač, získávají stále větší pozornost. V oligarchických médiích vychází komentáře paní Tykač a všichni předstírají, že nám má co říct. Důležité přitom na jejich návrzích je zejména to, o čem se v nich nemluví. O hluboké krizi bydlení, o bezprecedentním nárůstu nerovností a nízkých daních pro nejbohatší. Ve studiu Alarm mluvili Standa Biler, Magdalena Dušková a Pavel Šplíchal. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Z vyjádření Andreje Babiše vyplývá, že jeho vláda nepovažuje pojistky nezávislosti České televize a Rozhlasu za důležité. Podle socioložky médií Maríny Urbánikové zatím Česko nejde slovenskou nebo maďarskou cestou, kde byl vývoj mnohem rychlejší a média se stala nástrojem státní propagandy. Přiznává ovšem, že se situace může v blízké budoucnosti zhoršit. Podle jejího názoru jsou veřejnoprávní média v Česku pod politickým vlivem už nyní, a to skrze fungování Rady ČT a Rady Českého rozhlasu. Především Česká televize podle jejího názoru reaguje na kritiku velmi defenzivně a své chyby málokdy přiznává. Takový postoj navíc prohlubuje negativní postoj jejích kritiků. Silná instituce je podle Urbánikové ochotná o vlastních pochybeních diskutovat. O těchto tématech se s Marínou Urbánikovou bavíme v podcastu Studio Alarm+. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Co jsou to raves? Jaká je jejich historie a co je spojuje s kvír lidmi? Hoststvem dalšího dílu Teplometu je Olga Wawracz básnířstvo, aktivistka, studentstvo sociální pedagogiky, multimediální umělkyně a publicista. kapitoly: /1:25 o raves, historii, společenství, drogách, rituálech a spiritualitě, prostorech, o potřebě chodit na raves, harm reduction /30:09 bezpečnější prostředí (safer space) na raves - testování čistoty drog, face check, bezpečnostní tým, pravidla prostoru; co může hrozit feminním lidem? - drink spiking, stalking; důležitost vzájemné starostlivosti /38:05 druhy ravů? sex positive parties, hierarchie na raves, FLINTA zdroje a odkazy pro vás: ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Plán na zestátnění společnosti ČEZ je ve skutečnosti plánem na rozprodej nejvýnosnějších částí. Stát si nechá bezednou díru na bilionové investice. Takový je plán Andreje Babiše a Karla Havlíčka, kteří připravují největší transfer majetku od odb kuponové privatizace. Místo aby výnosy ze společnosti přispívaly na české důchody nebo zdravotnictví, chtějí výdělečné části podniku prodat zahraničním penzijním fondům. ---------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Ovládá Česko několik málo nejbohatších rodin? O oligarchii se Zdislavou Pokornou by Alarm

Jaké je to být aktivním středoškolákem? Co to je za pozici a jaká se s ní pojí privilegia? Jsou simulované summity a konference politikou? Co je to demokracie, proč neděláme levicový populismus a jak vypadá současné prodemokratické hnutí mladých v ČR? A máme strach z toho, že bychom mohli být privilegovaní? Nový díl podcastu MOSHPIT hovoří o žité zkušenosti dvou mladých aktivních lidí. S Annou Wittmannovou z Olomouce, držitelkou Ceny Jana Opletala, která se angažuje například v projektech jako Samet na školách nebo Jeden svět a je také součástí studentské rady, se kterou pořádá charitativní výzvy. A také s Tadeášem Pospíšilem, bývalým mluvčím studentského hnutí Fridays for Future a zakládajícím členem nového sociálního projektu Platforma. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi – za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

Slovenská hudebnice a filmařka Monika Omerzu Midriaková se po debutové desce svého projektu Leto s Monikou z roku 2018 věnovala hlavně filmové hudbě. Covidová pandemie ji vrhla do autorské krize, ze které se dostala až v roce 2022, kdy začaly vznikat první písně na novou desku. Cítiť to všetko naraz odráží zvláštní mix protichůdných emocí, které cítíme ve světě multikrizí. „Velké události vstupují do tvého života. Ve světě se dějí strašné věci, ale ty máš ve svém životě fungovat normálně, chodit do práce, být dobrý partner nebo rodič. Máme vůbec právo prožívat nějaké štěstí?,“ říká a deska je odpovědí na tuto otázku. Řešením autorské krize bylo pro Leto s Monikou dělat věci intuitivně, neanalyzovat je, ale přijímat je a popisovat. A nemít nutně všechno pod kontrolou. Vznikla tak deska, která je velmi osobní, aniž by musela být nutně autobiografická. Obsahuje třeba lovesong o dlouhodobé lásce a spoustu vzkazů pro sebe sama. „Jak dobrý člověk jsi, tak dobrá bude tvoje hudba,“ připomíná Monika. Proč museli fanoušci čekat na novinku osm let, jaký je vztah její hudby k filmu a co jí poradil Brian Eno? Poslouchejte speciální rozhovorový díl Soundsystému s Leto s Monikou. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Vzpomínková novela Marie Zelbové Táňa Praha 3 Žižkov dokumentuje dětství na společenském okraji v normalizační Praze, zapomenutý svět androšských pajzlů, lidské pospolitosti, hledání mystiky i mnoha tragických osudů. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Na brutální počátky svátku práce dnes už zapomínáme. Aktivní tehdy byli i čeští socialisté a dělníci. Jejich síla překvapila i Bedřicha Engelse. Co pro nás tento svátek znamená dnes? Jaké jsou dějiny svátku práce a má smysl ho ještě dnes slavit? To bylo hlavní téma živého nahrávání podcastu Studio Alarm+ v brněnském Klubu zastupitelů. Přesně 1. května se tady totiž odehrávala akce Státky kolektivu Terén, která se snaží aktualizovat obsah některých našich svátků. Nahrávání našeho podcastu doplnilo workshop a výrobu fanzinu studentského kolektivu Fasáda. Se Studiem Alarm+ jsme se ovšem zaměřili na historii svátku práce. Pokusili jsme se zpřítomnit, proč tento svátek vůbec slavíme a jaké jsou jeho dějiny. Dostali jsme se i k otázce, proč je dobré tento svátek slavit i dnes. Hostkou tohoto dílu byla odborová organizátorka a redaktorka feministického média Druhá směna Maja Vusilović. Hostem byl také historik Boleslav Šmejkal, který se zaměřuje na dějiny dělnického hnutí. Diskuzi moderoval Jan Bělíček. PODPOŘTE VZNIK DALŠÍCH EPIZOD NA KOMUNITA.DENIKALARM.CZ

Motoristé provedli masivní čistky na ministerstvu životního prostředí, aby na uvolněná místa dosadili dezinformační a ultrapravicové influencery. Kvalifikované experty nahrazují diletanti. Šejna a Kubásek jsou posledními takovými akvizicemi. Z ministerstva životního prostředí se stal zaopatřovací ústav pro extremisty. ---------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Vláda v rámci reorganizace přesunula hned několik agend z úřadu vlády na jednotlivá ministerstva. Takto dotčené jsou i adiktologické služby a politika boje se závislostmi, které byly přesunuty z Úřadu vlády, kde mohly působit meziresortně, přímo pod ministerstvo zdravotnictví. Tento krok vyvolala v dotčených kruzích a mezi experty obrovskou nevoli. Podle odborníků hrozí propad poskytovaných adiktologických služeb, což může mít velmi rychle negativní dopady. O tom všem si v novém Studiu Alarm+ povídáme s expertkou na drogovou problematiku Janou Michailidu. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Realitní makléř z Dubaje Adrian Chabada si ve finálovém dílu pořadu Ruže pre nevestu nakonec vybral za partnerku Sabinu a Miška Květinka musela jet domů. Pokud nevíte, o čem je řeč, vězte, že mluvíme o populární reality show, v níž dvacet žen bojuje o srdce jednoho muže. V české variantě tento pořad známe jako Bachelora, ale slovenská mutace přináší ještě o něco explozivnější mix emocí a bizáru. Abychom se na tento fenomém podívali trochu blíže, pozval jsem si do Studia Alarm+ mediální teoretičku Irenu Reifovou, která se na reality shows zaměřuje i ve své akademické práci. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V dnešním díle podcastu Pay Gap mluvíme o produktivitě, workoholismu i hustle culture. Proč máme pocit, že pořád děláme málo? Jak se v tlaku na výkon promítá gender a co s tím dělají sociální sítě a AI? A co můžeme dělat místo toho, abychom se snažily být nezničitelné? Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice. Děkujeme za poskytnutí úvodní animace k podcastu Pay Gap Marii Procházkové (režie, střih), Bety Suchanové (animace, scénář), Miroslavu Chaloupkovi (zvuk, hudba) a Pavlu Mandysovi (scénář). Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Co to znamená kvířit kulturu a proč to musíme dělat? Je přehánění teatralita a camp, strategií, která nám pomáhá vyrovnat se s tlakem na to “být normální a zapadnout”? A proč milujeme vykroucení? Hostem dalšího teplometu je Matěj Hřib - publicista, redaktor online magazínu Qult, vykroucená buzna a doktor campu. kapitoly: /1:23 co je to camp a jakou by mohl mít českou alternativu, jaké role a masky si nasazujeme, co perforumujeme a vůči čemu se tím vymezujeme? camp v drag kontextu, souvislost genderem a jeho expresí /19:14 dvojí identifikace a láskyplná ironie v dragu, proč se camp děje a k čemu nám slouží, kdyby byla utopie byl by camp? úvahy o společnosti, identitě a roli rolí a kým bychom byly kdyby nebyly /40:05 camp jako zvládací strategie, historie pojmu u nás, camp tu byl vždycky a kde ho v česku třeba najdeme zdroje a odkazy pro vás: ⁠https://linktr.ee/teplomet.podcast⁠ (náš rozcestník) ⁠https://www.pluskolektiv.cz/⁠ (souhrn dalších zdrojů zde) https://advojka.cz/a2-article/2024-2-v-tabore-prehnaneho/ (článek Matěje o campu) - kde najít pomoc: ⁠https://www.sbarvouven.cz/⁠ ⁠https://www.linkabezpeci.cz/

Andrej Babiš a vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha pokračují ve svém ovládnutí státu. Po konci Orbána se z Česka stává hlavní výspa orbánismu a iliberální demokracie ve Střední Evropě. Současné rozprášení ochrany lidských práv, menšin nebo protidrogové politiky na Úřadu vlády je dalším krokem na této cestě. Pro náhlé změny neexistuje žádné věrohodné zdůvodnění, analýza ani reálný plán. Je to jen zvůle moci. -------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Český daňový systém není nastavený spravedlivě a je potřeba ho změnit. To ve své nové knize Spravedlivý růst tvrdí sociolog a ředitel PAQ Research Daniel Prokop. Kniha navazuje na jeho předchozí bestseller Slepé skvrny a věnuje se neduhům české ekonomiky, hospodářství, státní správy, vzdělání a některým dalším věcem. Mediálním prostorem už koluje jedna zkratka o této knize, a to že se její autor pokouší pravici vysvětlit, že se nemusí bát spravedlnosti a levice zase růstu. Může se hodně nerovná a nespravedlivá společnost úplně rozpadnout? Daniel Prokop před tímto scénářem varuje v novém dílu Studia Alarm+. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Pod ředitelem Sedláčkem se Knihovna Václava Havla transformuje na knihovnu Tomáše Sedláčka. Obsah bude úsporný a povrchní, tak jako myšlení bankovního ekonoma. Havlův odkaz se v Česku vyprazdňoval po celá léta, nicméně Sedláček se rozhodl pozvednout prázdnotu na dosud netušenou úroveň. Svůj rok ve funkci strávil brázděním veřejného prostoru s ezoterickým poselstvím, že je Havel odpovědí na všechno. Ve chvíli, kdy to došlo správní radě i zaměstnancům, už bylo pozdě. Všichni odchází, Sedláček zůstává, aby až do skonání světa žongloval s třemi slovy: pravda, láska, smysl. Dokud tím nezabije i posledního myslícího tvora na Zemi. -------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Hrozí v Česku prolomení Benešových dekretů? O víkendu proběhl na brněnské akci Meeting Brno sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení a tato akce vyvolala silné reakce i na nejvyšších politických úrovních v Česku. Proti akci přímo v Brně protestovalo několik tisíc lidí a celé toto téma se stalo novým zdrojem kulturních válek. Proč kolem této akce dělali hlavně strany SPD a Stačilo takové haló? A jak vypadaly česko-německé vztahy před válkou a po ní? O tom si budeme povídat v dnešní Studiu Alarm. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolal řadu emotivních vyjádření a stal se předním politickým tématem. Pod vlivem politického rozdmýchávání ze strany SPD a Stačilo se ze setkání v Brně stala větší událost, než jakou by za normálních okolností byla. Zatímco pro velkou část veřejnosti na české i německé straně a historickou obec je otázka vyhnání Němců po konci druhé světové války do značné míry probádaným a uzavřeným tématem, někteří politici se snaží vybičovat nacionalistický resentiment a získat na celé události laciné politické body. Stejně jako dnes, tak i v minulosti, konkrétně od poloviny 19. století, je nacionalismus hlavní příčinou vypjatých sporů mezi Čechy a Němci. Vyvolávání národnostních sporů se naopak snažil v době na přelomu 19. a 20. století potlačit dělnický internacionalismus, pro který byl přednější třídní boj a nikoliv národní revoluce. I v době 19. století jsou typické společné pochody, tzv. tábory lidu, českých i německých dělníků. Neochota části německé menšiny přijmout nový československý stát a ignorování problémů početně německé menšiny ze strany vlády po roce 1918 však vztahy zhoršily. Hospodářská krize a především nástup nacismu v Německu pak vygradovaly spory do takové míry, že už se společné soužití v poválečné době stalo nemyslitelným. Do nového dílu podcastu Dějiny bez konce jsme si pozvali profesora historie Stanislava Holubce, se kterým jsme probrali historii česko-německých vztahů, osudy německých antifašistů po konci války, osudy sudetských němců, kteří byli vyhnáni z pohraničí do Bavorska, stejně jako historický vývoj sudetoněmeckého sdružení. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 0:00 - 20:08 Jiří Hutečka, Michael Viktořík - Olomouc ve válce 1914-1919 Nicola Di Cosmo, Lorenzo Pubblici - Venice and the Mongols Françoise Vergès - Dekoloniální feminismus Abdulrazak Gurnah - Krádež Pražské povstání 1945 očima kronikářů Miloš Řezník – Dušan Kováč – Martin Schulze Wessel (eds.) - Češi, Slováci a Němci ve 20. století. Materiály pro výuku dějepisu Hlavní téma 20:55 - 40:58 Historie česko-německých vztahů, vyhnání Němců a vývoj pohledu na poválečné uspořádání ze strany Čechů a Němců Rozhovor se Stanislavem Holubcem 41:12 - 1:42:05 ---------------- Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Obyvatelstvo Ruska se v posledních týdnech bouří proti některým opatřením centrální vlády. Někteří analytici hovoří o tom, že se pod Putinem kývá židle a můžou přijít na scénu významnější otřesy. Takových vyjádření jsme ovšem za poslední čtyři roky slyšeli už celou řadu, a proto nás bude zajímat, jaká je realita. O tom si v novém Studiu Alarm+ povídáme s rusistou a sémiotikem Tomášem Glancem, který momentálně působí na Univerzitě v Curychu. Představili jsme také jeho novou knihu Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině, která nedávno vyšla v nakladatelství Karolinum. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Volby do lokální samosprávy konané 7. května zatřásly základy britské politiky. V Anglii se potvrdil drtivý nástup krajně pravicové Reform UK a také další úpadek vládní Labour Party, která přišla bezmála o 1500 zastupitelů. Premiér Keir Starmer ale dál odmítá odstoupit. Zatímco se mu ve straně už rýsuje vyzyvatel, Green Party v čele se Zachem Polanskim posiluje a míří na pozici nejsilnější levicové strany. Může to architekt Brexitu Nigel Farage dotáhnout až do Downing Street 10? Jsou konzervativci odepsaná strana? Skončil v Británii definitivně tradiční systém dvou stran? A co se pokazilo v projektu Your Party? Ve Studiu Alarm o situaci ve Velké Británii debatovali Jan Bělíček a David Scharf. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Ekologické organizace jsou terčem útoků a nenávisti, protože údajně zpomalují všemi milované silnice a dálnice. Vláda a jednotliví ministři neváhají útočit na ty, kdo ve veřejném zájmu brání přírodu a krajinu. Pokud však stavby zdržují samotné stavební firmy, nikoho to nezajímá. Vláda jim nenadává, ministři neobviňují z terorismu, veřejnost nevyhrožuje lynčem. Pokud totiž někomu nejde o přírodu, ale o prachy, tak s tím nemá nikdo problém. Ani ŘSD pak nenajímá PR agentury, aby útočily na ty, kdo upozorňují především na neschopnost této instituce. ---------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Nová deníková kniha Michala Viewegha Převážně báječný rok nás uvrhla do nevěřícných rozpaků. Literární hvězdě devadesátých a nultých let se nepochybně daří báječně. Tak moc nejbáječněji, že to vyvolává rozpaky. A nejen literární. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Asi tři minuty před koncem nastavení vtrhly desítky, až stovky fanoušků Slávie na hřiště, zapalovali světlice, napadali hráče Sparty. To všechno navíc v zápase, po němž mohla Slávie slavit mistrovský titul před domácím publikem, a to navíc po zápase s největším rivalem Spartou Praha. Co se na místě stalo a následovala adekvátní reakce vedení Slávie a Fotbalové asociace? O tom si budeme povídat v dnešním Studiu Alarm+ s fotbalovou fanynkou Hanou Parčovou a taky sociologem sportu Vojtěchem Ondráčkem. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

V dnešním díle podcastu Pay Gap mluvíme o vstupu mladých lidí na trh práce. Co čeká absolventy a absolventky? Na co je škola nepřipraví, i když by měla? A setkávají se i oni s ageismem a stereotypy? V této epizodě se věnujeme tématu, které je nám blízké, i když už ne věkem. Zavzpomínaly jsme na naše první brigády i odborné pracovní zkušenosti. Dnes ještě více než tehdy mladí lidé sbítají pracovní zkušenosti už během studia, i když nejde vždy o odbornou praxi. Pro formování pracovních návyků ale může být užitečné v zásadě cokoli. V právním okénku tentokrát mluvíme o tom, že zákoník práce chrání zaměstnance mladistvé, a to zejména zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek a povinností dbát o jejich rozvoj. Kategorii absolventských pracovních pozic ovšem neznáme. Mladým se nevyhýbá celá řada negativních jevů, a tím prvním z nich jsou nepochybně předčasné odchody ze vzdělávání. Zejména děti a mladí lidé z rodin se slabším sociálním zázemím mohou ze školy odejít hned, jak zjistí, že peníze si můžou vydělat i bez ní. Dlouhodobě je to ale na pracovním trhu poškozuje. Dalším znevýhodňujícím momentem je skutečnost, že nejméně část absolvenstva vůbec netuší, jak funguje trh práce, na jakých principech stojí zákoník práce a jaká jsou jejich práva. Chcete nás vidět a slyšet víc? Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. Můžeme vidět naživo, na různých diskuzích, a pokud nejsme blízko vás, můžete si nás pozvat. Šárku můžete potkat v květnu na Dni brněnských knihoven nebo na programu k výstavě Už tam budem? v Benešově, nebo v září na Sustainability Is Not Dead, Stále si také můžete koupit naši knížku. Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

V čem je důležitá Romy psaná literatura? Co je to informovaná zvědavost a jak skrze ní můžeme být více otevření? Jak nejsou Romové zakotvení v české realitě a jaké to je, když na ně v obchodě začnou mluvit španělsky? A jak hosté oslavovali Mezinárodní den Romů? Nový díl podcastu MOSHPIT hovoří o žité zkušenosti Romů generace Z, s Ninou Dudykoťovou, Kateřinou Badoovou a Robinem Balogem. Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři. Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz

Hostkou rozhovorového speciálu Soundsystému byla Marie Tučková aka Rivermoans, čerstvá držitelka ceny Objev roku na hudebních cenách Vinyla. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

Bývalé Sudety jsou politickým tématem pouze v podobě strašení před fiktivním návratem Němců. Faktický stav těchto oblastí více než osmdesát let po válce je však výsledkem naprosté neschopnosti českých politických elit spravovat vlastní zemi. Babiš s Okamurou varují před jakýmkoliv možným smířením, současně pro zlepšení situace v těchto regionech nehnou ani prstem. Ve Sněmovně lamentují nad nacistickými zločiny, v Evropě přitom spolupracují takřka výhradně s extremistickými stranami, které soustavně zločiny nacismu zpochybňují a totéž se týká takřka mýtických Benešových dekretů. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/