CS - Zvyšujeme laťku: Lepší právní předpisy

Dva ze tří mladých lidí žijících v Evropě by svou prací chtěli přispívat k zelené transformaci. Téměř polovina (45 %) však postrádá k tomu potřebné zelené dovednosti. Mají-li se mladí lidé s problémy životního prostředí a se změnou klimatu, odpovídajících dovednostíi a znalostí se skutečně neobejdou. Proto vznikl projekt „Erasmus v zelených městech“, který má mladým nabízet placené stáže a dobrovolnickou účast na lokálních zelených projektech.

Od konce 80. let 20. století se díky celosvětovému pokroku v léčbě a prevenci změnilo HIV ze smrtelné diagnózy na zvládnutelné onemocnění. Celosvětově se virem nakazilo přes 88 milionů lidí, ze kterých 42 milionů zemřelo. V současné době žije s HIV přibližně 40 milionů lidí, z toho asi 810 tisíc v Evropské unii. Přestože je zdravotní péče hlavně v kompetenci jednotlivých států, Unie podporuje přeshraniční programy, financuje výzkum skrze program Horizont Evropa a podporuje kampaně veřejného zdraví. Rovněž se zavázala k cíli „95-95-95,” který OSN zahrnula do svého Programu proti HIV a AIDS: do roku 2025 by 95 % lidí s virem HIV mělo znát svou diagnózu, z nakažených by se 95 % mělo léčit, a u 95 % z nich by měl být virus potlačen. V tomto díle pořadu Zvyšujeme laťku: Za lepší právní předpisy se zabýváme klíčovou rolí Evropské unie v prevenci HIV, v boji se stigmatizací a ve zlepšování životních podmínek napříč Unií. Cílem je, abychom do roku 2030 epidemii HIV zastavili.

Víceletý finanční rámec je v zásadě dlouhodobým rozpočtovým plánem Evropské unie. Stanoví výdajové priority a limity pro EU na několik let a zajišťuje, aby finanční zdroje byly v souladu s jejími politickými a hospodářskými cíli. Určuje strukturu ročních rozpočtů a pomáhá vyvážit protichůdné zájmy členských zemí.Přiděluje finanční zdroje do různých oblastí, včetně financování méně rozvinutých regionů, dotací a rozvoje venkova, humanitární pomoci a investic do ekologické a digitální transformace a do unijní zahraniční politiky.

Chceme-li žít spokojený život, naplnit svůj potenciál a umět se vypořádat se stresem a nejrůznějšími životními výzvami, a k tomu být aktivními a platnými členy své komunity, potřebujeme mít pevné duševní zdraví a celkově se cítit dobře. Evropská unie usiluje o to, aby měli všichni napříč unijními zeměmi rovný přístup k prevenci a službám duševního zdraví a aby v tomto ohledu nebyl nikdo vyloučen. K dosažení té nejlepší možné úrovně duševního zdraví a pohody nám však zbývá ještě hodně práce.

Evropa zažívá nebývalou demografickou změnu. Do roku 2050 bude necelé třetině obyvatel Evropské unie 65 let či více. Stárnutí evropského obyvatelstva bude mít dalekosáhlé následky například na zdravotní péči, sociální zabezpečení, trh práce a ekonomiku. Unijní politiky pro starší osoby se zaměřují na několik klíčových oblastí, kterými jsou aktivní stárnutí, začlenění do společnosti, zdravotní a dlouhodobá péče a finanční zabezpečení. To, co teď Evropská unie potřebuje, je komplexní strategie pro stárnoucí generace.

Cestovní ruch je jedním z nejrozvinutějších odvětví v EU: spojuje lidi, přispívá ke kulturnímu porozumění a hospodářský růst. Pojďme se podívat na to, jak Unie cestovní ruch podporuje a jak se stará o to, aby cestování bylo udržitelnější, všem dostupnější i prospěšnější.

Horizont Evropa je největším programem EU pro výzkum a inovace. Na období 2021–2027 získal rozpočet ve výši 95,5 miliardy eur. Není to ale jen program financování: představuje závazek Evropské unie podporovat špičkovou a inovativní vědu a řešit společenské problémy napříč členskými státy. Ambiciózní program podporuje badatele, podniky a politiky při prosazování Evropy jako globálního lídra v oblasti výzkumu a inovací.

Evropský týden mobility je akce, která se každoročně koná od 16. do 22. září. Tato událost podporuje čistou mobilitu a udržitelnou městskou dopravu, čímž chce zlepšovat veřejné zdraví a kvalitu života. Tématem letošního ročníku je „Náš společný prostor“. Tím se samozřejmě myslí veřejný prostor, který je pro společnost velmi přínosný. Pokud v něm totiž bude dostatek místa pro lidi i různé druhy dopravy či aktivit, povede to k větší sociální spravedlnosti, bezpečnějšímu silničnímu provozu, nižšímu hluku a znečištění vzduchu a lepší kvalitě života.

Evropský systém přenosu a akumulace kreditů (ECTS) je nástroj Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, díky němuž jsou studijní programy a kurzy transparentnější. Usnadňuje uznávání kvalifikace napříč Evropou a napomáhá mobilitě studentů mezi různými zeměmi.

Bez vody není život. Udržuje naše ekosystémy, je nutná pro zemědělství a zásadní pro lidi, neboť jim umožňuje uspokojit jejich nejzákladnější potřeby. Znečištění vody je i nadále závažným celosvětovým problémem. Látky pocházející z průmyslového odpadu, zemědělských splašků či plastů znečišťují vodstvo, což vede k závažným ekologickým a zdravotním problémům. Poslechněte si, co Unie dělá pro řešení této otázky a jaké zásadní kroky pro budoucnost naší planety přináší kampaň #WaterWiseEU.

Na oceánech a mořích závisí život nás všech. Většina z nás je ale bere jako samozřejmost a zapomíná, že z moře pochází jídlo, které jíme, i kyslík, který dýcháme.O velkou část světového oceánu se dosud nikdo nestaral a mořskou biodiverzitu nikdo nechránil, což vedlo k neudržitelnému nelegálnímu rybolovu, znečišťování a úbytku mořských přírodních stanovišť.To chce Evropská unie společnými silami změnit.

Na konci dubna 2024 bylo na celém světě více než 120 milionů osob, které byly násilně vysídleny v důsledku pronásledování, konfliktů, násilí a porušování lidských práv. Celosvětově tak na 69 lidí připadá jeden člověk, kterého se to týká. Mezi těmito lidmi je více než 43 milionů uprchlíků. Miliony osob také přišly o státní příslušnost nebo jim byla odebrána. Uprchlická krize je jednou z největších, které se Evropská unie snaží řešit.

Malé a střední podniky, jako jsou pekárny, kadeřnictví, květinářství a knihkupectví, jsou páteří ekonomiky Evropské unie. Tvoří 99 % všech podniků v EU a tvoří více než polovinu jejího hrubého domácího produktu. Tyto podniky však často čelí řadě problémů, které ohrožují jejich přežití na trhu.

Cílem bezpečnosti potravin je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a života. Zahrnuje několik aspektů, jako je hygiena potravin, označování, balení a sledovatelnost výrobků. Každý rok 600 milionů lidí na světě onemocní 200 různými druhy nemocí, které mohou být přenášeny potravinami.Evropská unie se snaží těmto onemocněním předcházet tím, že zavedla jedny z nejpřísnějších norem v oblasti bezpečnosti potravin na světě.

Světový den životního prostředí připadá každý rok na 5. června. Za posledních padesát let se proměnil v jednu z největších globálních platforem pro osvětu v oblasti životního prostředí. Každoročně se k této akci kromě desítek milionů lidí připojují také vlády, firmy, města a různé lokální organizace. Letos Světový den životního prostředí hostí Saudská Arábie. Pozornost bude v rámci kampaně #GenerationRestoration věnována hlavně rekultivaci půdy, dezertifikaci a odolnosti proti suchu.

Každý z nás by měl mít možnost být sám sebou a beze strachu milovat, koho chce.Jenže lesby, gayové, bisexuálové, transgender, intersexuální a queer lidé jsou v mnoha částech světa včetně Evropy stále diskriminovaní.Evropská unie je pevně rozhodnutá proti jejich diskriminaci bojovat. Poslechněte si, jakými způsoby se Unie snaží utvářet inkluzívnější společnost, v níž by se všichni cítili v bezpečí.

Opylující hmyz hraje v našem ekosystému zásadní úlohu. Po celém světě ho ale ohrožuje změna klimatu, úbytek přírodních stanovišť, škůdci a intenzivní monokulturní zemědělství. Proto dochází k dramatickému úbytku volně žijících i chovaných druhů opylovačů, a to navzdory jejich zásadnímu významu pro náš život i pro přírodu. Evropská unie se snaží chránit všechny opylovače.

Agendu Evropského parlamentu v devátém volebním období významně ovlivnily celosvětová pandemie covidu-19 a válka Ruska proti Ukrajině. Parlament tak musel reagovat na zdravotní krizi a geopolitickou situaci, a proto se zaměřil na ekologickou a digitální transformaci, aby zvýšil odolnost Evropské unie a zároveň upevnil demokratické hodnoty.

Evropská unie je jednou z částí světa, které patří k nejhustěji zalesněným oblastem. Lesy pokrývají přibližně 40 % jejího území. Mají zásadní význam pro naše zdraví, dobré životní podmínky a také pro zdraví planety. Oplývají rozmanitostí biologických druhů a jsou nesmírně důležité v boji proti změně klimatu. Unie si uvědomuje, že lesy jsou pro naši budoucnost zásadní. Proto byla v roce 2021 přijata nová Lesní strategie do roku 2030. 

Mezinárodní den žen každoročně připadá na 8. března. Oslavuje úspěchy žen a zaměřuje pozornost na jejich práva. Je to příležitost zvýšit povědomí o otázkách, jako je rovnost žen a mužů, reprodukční práva a boj proti násilí na ženách a jejich zneužívání. Rovnost žen a mužů je odjakživa jednou ze základních hodnot a cílů Evropské unie. Stále jí však nebylo zcela dosaženo.

Evropský průkaz osob se zdravotním postižením a evropská parkovací karta jsou iniciativy určené osobám, které trpí nějakým zdravotním postižením. Jejich úkolem je řešit překážky, s nimiž se postižené osoby potýkají při cestování po Evropské unii mimo svou vlastní zem. Oba průkazy mají být pro držitele celoevropsky uznávaným dokladem toho, že mají status osoby se zdravotním postižením. Díky tomu se jim zjednoduší přístup ke službám, podpoří svobodu pohybu a rovná práva v rámci Unie.

Od prvního okamžiku, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo v plném rozsahu svou nelegální invazi na Ukrajinu, podporuje EU Kyjev tím, že odsoudila ruskou agresi, uvalila na odpovědné osoby sankce a poskytuje napadené zemi finanční a materiální podporu.

Pojem mrzačení ženských pohlavních orgánů zahrnuje všechny praktiky, kterými se tyto orgány úmyslně mění nebo poškozují z jiných než lékařských důvodů. Bývá odůvodňováno kulturními, náboženskými a někdy i sociálními zvyklostmi. Takové zákroky ale nemají žádné zdravotní přínosy a mohou mít naopak závažné krátkodobé i dlouhodobé dopady na zdraví i kvalitu života. Co se dělá pro jejich vymýcení?

Nádorové onemocnění je v zemích EU hned po chorobách srdce druhou nejčastější příčinou úmrtí. Každý rok je diagnostikováno téměř třem milionům lidí, a 1,2 milionu pacientů mu podlehne. Proto, ačkoli je politika v oblasti zdraví primárně v kompetenci jednotlivých členských států, zařadila Unie boj proti rakovině mezi své priority.

Evropská unie je dnes politickým a hospodářským spolkem 27 členských států. Řada dalších zemí požádala o přistoupení. Nyní má status kandidátské země devět států. Proces, jak se nakonec stát členským státem, je dlouhý a šložitý.

EU si dává záležet na tom, aby neustále zdokonalovala příležitosti ke vzdělávání. Proto má iniciativa Evropský prostor vzdělávání (EEA) vytvořit lépe propojený vzdělávací systém. Mezi její hlavní cíle patří prohlubování spolupráce a mobility ve vzdělávání a budování inkluzivních vzdělávacích systémů. Snaží se zejména odstraňovat překážky, které studentům a pedagogům brání v mobilitě ve vzdělávání.

Od vypuknutí bojů v roce 2014, a zejména poté, co Rusko 24. února 2022 zahájilo totální invazi na Ukrajinu, způsobil konflikt nejen tisícové ztráty na životech, uprchlickou krizi a ekonomický šok, ale také vážně poškodil životní prostředí.

Celý svět se nyní honí za technologickou dominancí. Evropská unie tedy také přišla v roce 2020 s plánem na posílení svého průmyslu. Připravila návrh Platformy strategických technologií pro Evropu (zkráceně STEP), která má řešit základní investiční potřeby. Platforma STEP má mobilizovat stávající fondy Unie, která se díky tomu má stát více inovativní, udržitelnější a soběstačnější. Jedná se o předchůdce Evropského fondu pro suverenitu, který má dále posilovat průmyslové kapacity.

Evropský parlament podporuje kulturní a audiovizuální odvětví prostřednictvím programu Kreativní Evropa. Rozpočet programu na období 2021–2027 činí 2,5 miliardy eur. Evropská unie tyto finance investuje do rozmanité škály odvětví, kam patří živá hudba, knihy, architektura, film či zpravodajská média. Program rovněž přispívá k boji proti nerovnosti žen a mužů v kulturních odvětvích a propaguje evropské hodnoty a dědictví. Aby se dovedl lépe přizpůsobit specifikům jednotlivých odvětví, je rozdělen do tří složek, z nichž první je zaměřená na kulturu, druhá na média a třetí je mezioborová.

V této epizodě se zaměříme na směrnici Evropské unie o obalech a obalových odpadech a nová celounijní pravidla, která mají stále narůstající množství odpadu omezit. Unie chce odstranit zbytečné obaly a k výrobě těch nezbytných používat více recyklovaných materiálů. Chce také, aby se daly snáze znovu použít a recyklovat. Řekneme si, jak se k tomuto problému staví Evropský parlament a dotkneme se přitom různých témat, od oběhového hospodářství po cíle v oblasti recyklace.

Svoboda sdělovacích prostředků a jejich finanční životaschopnost jsou čím dál více v ohrožení. Parlament na to zareagoval a přijal společný rámec pro mediální služby, známý jako Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Akt je skutečným milníkem. Chrání totiž novináře a pracovníky sdělovacích prostředků, podporuje transparentnost ve vlastnictví médií a  mezinárodní spolupráci. Klade si za cíl zajistit rozmanité a nezávislé mediální prostředí. 

V tomto díle pořadu „Zvyšujeme laťku: Za lepší právní předpisy“ budeme mluvit o využití dronů ve zdravotnictví a o tom, co dělá Evropská unie pro jejich regulaci.

Produkce kožešin v posledních letech klesá díky rostoucímu povědomí o dobrých životních podmínkách zvířat a také kvůli obavám z dopadu na životní prostředí a souvisejících rizik pro veřejné zdraví. Cílem občanské iniciativy „Za Evropu bez kožešin“ je zakázat chov kožešin a prodej kožešinových výrobků v celé EU. Organizátoři iniciativy nasbírali více než 1,5 milionu podpisů a ukázali, jak se občané EU mohou aktivně zapojit do tvorby politik Unie.