Dějiny první republiky

S První republikou je konec. Na jejích troskách vznikne nový státní útvar, který se bude muset vyrovnat s následky Mnichovské dohody. K dlouhotrvajícím problémům přibydou i nové a Československo tak bude čelit největší krizi zatím. A jak už bývá zvykem - zoufalá doba si žádá zoufalé činy.

Po delší době se vracíme do československého státu, který zažívá své nejhorší chvíle. Sudetští Němci se bouří a Adolf Hitler je touží využít pro zničení První republiky. Hrozba světového konfliktu je za rohem. Existuje vůbec nějaká naděje na záchranu?

Hrozba napadení ze strany Německa je každým rokem větší. V Československu je potřeba zvolit nového prezidenta (nejlépe naprostou většinou), ovšem před samotnou volbou se odehraje politický boj, se kterým nikdo nepočítal a Československo se opět ocitne v další krizi.

Sovětský svaz a fašistická Itálie. Dva rozdílné státy, které ve velkém zasáhnou do budoucího dění. V Sovětském svazu nastane boj o moc, ze kterého se vítězně vypotácí nový diktátor, který začne s novou politikou. V Itálii se Mussolini pokusí prosadit fašistický režim, pokusí se zničit opozici a následně si vydobýt nové kolonie.

Vzestup Konrada Henleina a volby v květnu roku 1935.

Evropou otřásá hospodářká krize a nejvíce to pociťuje Německo. Německá republika tak stojí na pokraji zhroucení a přesně v takových chvílích záleží nejvíce na charakteru těch, kteří jsou u moci.

Ahoj, tohle je pouze update o tom, že v příších dnech (úterý, středa) nevyjde díl. Klasicky jsem se přecenil a nakonec jsem to nestihl. Nicméně 20. epizoda vyjde do pátku (alespoň doufám). Přeju hezký začátek týdne a za pár dní zase ahoj.

První republika se vyrovnává s hospodářskou krizí, přitom čelí vnitřním nepřátelům ze všech stran. To vše se děje zatímco v Německu se chopí moci Hitler, který postupně začne Československo připravovat o spojence.

Pohled na to, jak se žilo v První republice před krizí a náznak toho, jak se žilo po ní.

První republika prožívá chvíle klidu, slaví desáté výročí svého vzniku a narozeniny prezidenta. Komunistů i fašistů ubývá. Němci jsou ve vládě, a tak se zdá, že Československo čeká dlouhé období klidu. Ovšem postupem času se Československo ocitá více osamocené a napětí mezi Čechy a Slováky se stupňuje.

Po pádu Pětky není v republice nikdo, kdo by rozkmotřené strany svedl dohromady. Chaotické situace využívají fašisté, kterých je stále víc. Prezident Masaryk bude muset něco udělat, zejména bude chtít vyřešit dva muže, těmi jsou Jiří Stříbrný a Radola Gajda.

Vracíme se zpět k dění v Československu. I přes nedávný atentát na ministra financí zavládne klid, ale spory mezi členy Pětky se vyostřují. Československo čekají nové volby a Beneš hledá spolehlivé spojence.

Zničené Německo se pokusí postavit se na nohy, ale podaří se mu uniknout krizi, která je všudypřítomná? Podaří se utišit stát, ve kterém neustále dochází k pokusům o svrhnutí vlády? Výmarská republika se nachází v době, ve které se mnozí snaží uzurpovat moc, mezi nimi je i neúspěšný malíř z Rakouska jménem Adolf Hitler. 

V dnešní epizodě se dozvíte, jaký názor měli Němci na vznik Československa, co je trápilo a jak si představovali svoji budoucnost. Ještě předtím se ale vrátíme do roku 1848, do roku, kdy začalo nepřátelství mezi Čechy a Němci. Menší odbočka od předchozích dílů, nicméně odbočka díky které pochopíte nejen české Němce, ale zčásti i celé Německo. 

Nástup Benešova kabinetu jako by odstartoval souboj mezi Pětkou a Hradem. Beneš také musí řešit nejen ohrožení vnější ale i vnitřní, zleva ohrožují stát komunisté a zprava nově fašisté. Do toho se šíří Evropou anarchie a v bezpečí nejsou ani nejvyšší státníci. 

V jedenácté epizodě opustíme na chvíli Československo a podíváme se, jak se daří ve dvacátých letech Spojeným státům, Velké Británii, Francii a hlavně Itálii. 

V této krátké epizodě vzniknou dvě skupiny, které budou ovlivňovat politiku Československa po dalších několik let. 

V dnešní epizodě se dozvíte o válce, která změnila Evropu, o tom, že i významní potřebují mít štěstí a také jak vznikla Komunistická strana Československa. 

Ústava roku 1920, vytvoření Malé dohody a smrt jednoho z nejznámějších mužů Československa. O tom všem je dnešní epizoda. 

První republika konečně vznikla a je načase řešit domácí problémy a hlavně je potřeba se pustit do budování státu. 

Kdo by si pomyslel, že 40 000 mužů z neexistujícího státu dokáže pokořit největší impérium světa. Dokument o legionářích: https://www.youtube.com/watch?v=r10Yt_8Umrw

Čechoslováci si vyhlásili vlastní stát. Ale jak ten stát bude velký? Budou okolní země respektovat provizorní hranice Československa? A co poražené Německo? Jak dopadne jeden z nejsilnějších států Evropy, který je nyní na kolenou? 

Českoslovenští legionáři jsou vyzdvihováni a oslavováni dodnes. Dnes se podíváme na jejich skromné začátky, uslyšíte, jaké to bylo být vojákem v rakousko-uherské armádě a na závěr se dozvíte něco o tom, jaká byla situace na Slovensku během válečného období. 

Dnes se podíváme na to, jak se dařilo obyvatelům českých zemí, jaké měli starosti a také na působení českého odboje.

Bez první světové války by nikdy nebyla ta druhá. Toto je věta, kterou jste možná už zaslechli, ale první světová válka nebyla jen "ta" válka před válkou. Právě tato globální katastrofa spustila koloběh obrovských změn, které ovlivnily nejen dvacáté století. Byly to změny, které nás ovlivňují dodnes. 

První republika se zrodila z trosek Rakouska-Uherska. Nenáviděná rakouská monarchie se stala symbolem útlaku a zkostnatělosti, ovšem Československá republika se jí v mnoha případech podobala. Proto mi nepřišlo správné, abych své vyprávění začal vznikem nového státu, ale místo toho začnu vznikem národa československého.