Hodina dějepichu

V poslední bonusové epizodě Hodiny dějepichu se podíváme trochu do minulosti. Ale tentokrát strukturovaně! Otočíme se pro radu k naší knize, kterou stále můžete koupit buď v našem elektronickém kiosku, nebo u všech svých oblíbených knihkupců, a mrkneme na podcastové desatero, které jsme pro vás sestavili.

Fernão de Magalhães je takové to jméno, které znáte ze školy, dokážete ho zařadit jako mořeplavce do Věku objevů a nejspíš o něm víte, že jako první obeplul planetu… a to je víceméně všechno. Což je škoda, protože Magalhães je fascinující figura dávno předtím, než vyrazí na svou vpravdě osudovou plavbu.

Olympijské hry jsou svátkem sportu a každý nadšený pasivní sportovec už pár dní sedí nalepený u televizní obrazovky, aby nasál co nejvíc fotbalu, lukostřelby, skateboardingu. Ale sport pro sport samotný nebyl základem původních olympijských her. Tím bylo uctívání pohanských bohů.

Vyrazili jsme s Hodinou dějepichu na Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech a při takových příležitostech vždy mluvíme o filmu nebo historii filmu. Tentokrát jsme se rozhodli pojmout to trochu jinak a řekli si, že vám představíme historické příběhy, z nichž by byl fenomenální film, ale bohužel ještě neexistuje. Že dáme filmařům nějaké ty tipy!

Víte, jak se vyrovnával bůh země s tím, že byl odtržen od bohyně nebes? Podle starověkých Egypťanů tím, že si vrazil vlastní péro do úst. A to je jen špička (ha ha) erotického ledovce, kterým je mytologie starověkých egyptských božstev. Dnes si v Hodině dějepisu povíme, jak vznikl svět, jak se Horus dostal na trůn krále bohů a jak se masturbuje jednou rukou, když máte sokolí hlavu.

Studená válka je často portrétována jako mimořádně brutálních spor dvou veleslavných tajných služeb. CIA a KGB. Spor, ve kterém se točí dvojití agenti, spousta peněz, mimořádně chytré plány a dechberoucích operace… a přestože náš dnešní příběh má všechny tyhle elementy, možná vás zaskočí, jak jsou obě organizace tak trochu neschopné.

Možná nejúspěšnější podvodník celé renesance pocházel z Anglie a jmenoval se Edward Talbot. Možná. Spíš ne. Jeho reálné jméno ve skutečnosti neznáme, ale víme o něm, že nakonec skončil v Českých zemích. A tady je dodnes mimořádně slavný, cpeme ho do historických románů, cpeme ho do pohádek, zná ho tu každý. Pod jménem Edward Kelley. Magistr Kelley.

V nejnovější epizodě Hodiny dějepichu se vracíme k tomu nejzvířecímu sexu vůbec. K sexu zvířat. A vybrali jsme si opět hromadu zajímavých exponátů. Půjdeme od primátů přes kopytníky až po ryby a vy třeba časem zjistíte, jak kvalitní máte ve skutečnosti sexuální život.

V minulém díle Hodiny dějepichu jsme mluvili o tom, jak radikální protestantská sekta převzala v 16. století nečekaně vládu nad dobře opevněným a bohatým německým městem. Mluvili jsme o tom, jak se situace ve městě zhoršila, ale nikdo nemohl utéct, protože katolická armáda obklíčila město. A dnes si povíme, jak celý příběh úplně vykolejí do naprostých šíleností.

Začátkem patnáctého století se objevil jistý kazatel, který měl značný problém s tím, jak katolická církev řídí celý tenhle duchovní byznys. Jmenoval se Jan Hus a všichni víme, jak dopadl. Syndrom vyhoření. Ale jen o sto padesát let později se objevil jiný kazatel a měl s Vatikánem snad ještě více problémů. Církev s ním chtěla udělat to, co se všemi potížisty, ale najednou nemohla. Jednak na ně byli tou dobou nasraní už všichni, ale hlavně existoval knihtisk. A myšlenky tohohle konkrétního potížisty se šířily extrémní rychlostí.

Homeopatika jsou jednou z nejpopulárnějších forem alternativní medicíny. Alespoň to vám jejich výrobci tvrdí. Faktem je, že se nejedná o žádnou medicínu. Jde o podivný pokus zmateného doktora ze začátku devatenáctého století, který nějakou záhadou odmítl zemřít do dnešních dob. Na rozdíl od pacientů, kteří se rozhodli vystřídat reálnou léčbu za homeopatika.

Italské město Bologna bylo mimořádně pyšné na své vědro a vždycky, když ho spouštěly do studny, občané se úplně tetelili blahem, jak přenádherný kýbl to mají. Byl jejich pýchou, jejich chloubou, byl tím nejcennějším, co měli. Alespoň v srdíčku. Až do jednoho osudného rána, kdy vědro zmizelo. A tehdy se Bologna rozhodla, že vyrazí do války…

Víte, co má společného jelen a vagina? Nejspíš ne, ale severoameričtí indiáni věděli. Stejně jako spousta jiných kulturních aspektů, i jejich náhled na sex, sexualitu a rodičovství se výrazně lišil od bílých osadníků. Tak se pohodlně usaďte, nalaďte Hodinu dějepichu a indiánská babička vám poví pár šokujících příběhů.

Po celé desítky let se archeologie dělala nadivoko, často dynamitem a vlastně spíš povětšinou připomínala vykrádání hrobek než reálnou vědeckou činnost. To se ale začalo měnit počátkem dvacátého století. Archeologové se začali měnit z bohatých koloniálních dobrodruhů na akademické profesionály, kteří pečlivě očišťovali a katalogizovali každý kousek vykopané historie. Ale chtělo to dobrodruha a zapáleného nadšence starých časů a metody těch nových, aby se spojily a udělaly objev, který překope to, jak vnímáme starověký Egypt i archeologii samotnou. Dnes v Hodině dějepichu, našeho podcastu o nejšťavnatějších kouscích historie, probíráme Howarda Cartera a jeho legendární objev. Tutanchamonovu hrobku. Událost, která neměla v dějinách profesionální archeologie precedens a nejspíš se ani nikdy nezopakuje. Tak poslouchejte.

Opět k nám do podcastu o “nejšťavnatějších kouscích historie”, do Hodiny dějepichu, zavítal šéfredaktor Reflexu, aby s námi probral minulost a budoucnost podcastu. Stá epizoda má chlebíčky, cameo od štábu, alkohol… skoro to vypadá, že po stovce epizod téměř víme, co děláme.

Až padesátistupňové mrazy, nelítostný vítr, žalostné vybavení a v podstatě žádné know-how, které by vám mohlo pomoct v pekle zamrzlého dna světa přežít. Zhruba tak nějak vypadaly antarktické expedice začátkem dvacátého století. Ale Antarktida byla zkrátka jedním z posledních bílých míst na mapě a někdo tam prostě jít musel.

Říká se, že vstup do podsvětí hlídá pes Kerberos. Říká se, že dovnitř pustí kohokoli, ale ven nikoho. Říká se, že má bezpočet hlav, dračí ocas, hady místo nohou a chrlí oheň. Taky se říká, že ho můžete oblbnout kusem žvance. Protože… je to pořád pes.

Znal se s Winstonem Churchillem, Oscarem Wildem, Agathou Christie. Bojoval v zákopech první světové války, sjezdil svět. Byl vyhlášeným sportovcem i mimořádně aktivním veřejným intelektuálem. A přesto je znám jen jednou jedinou věcí: fiktivním člověkem, kterého ke konci už nemohl vystát.

Sherlock Holmes je naprostý kulturní fenomén. Je to dost možná nejvyobrazovanější fiktivní postava v dějinách, jediný, kdo mu možná šlape na paty, je jeho (tak trochu) londýnský (tak trochu) současník hrabě Dracula. Holmesův život je ze své podstaty mimořádně zajímavý a jeho příběhy uhranuly celé desítky generací čtenářů. Ale život jeho autora zůstává často v pozadí. Přestože nudný život rozhodně nevedl.

17. července 1918 ve dvě ráno probudí carskou rodinu její věznitelé s tím, že se mají zabalit, protože se budou znovu stěhovat. Poté co si Romanovci zabalí svých zbývajících pět švestek, bolševici je vedou do sklepa, kde mají čekat, než přijede odvoz. Cestou po schodech dolů děti vidí vulgární nákres jejich matky souložící s rodinným přítelem a nedávno zesnulým svatým mužem Grigorim Rasputinem. Je to ta druhá nejhorší věc, která se jim tu noc stane.

Ruští carové drželi po celou svou historii v rukách ohromnou moc, která přichází s ohromnou zemí. Ale řídit takovou zemi může být obtížné, obzvlášť pokud ji zdědíte v době velkých, důležitých světových událostí a změn. Pak Rusko vždy vyžaduje silného a bystrého vládce. Mikuláš II. nebyl ani jedno. Ale byl nejspíš milující otec, což jeho konec dělá o to tragičtějším.

Narození spasitele, zrození Páně. Příběh o tom, jak se narodil Ježíš Kristus, je jednou z nejznámějších a nejdůležitějších storek v historii lidstva. Znáte to, betlém, jesličky, zvířátka, andělé, tři králové… Ale je něco z toho fakticky pravda? O tom si dnes budeme povídat v Hodině dějepichu.

Půl roku nic než bláto, krev, utrpení, zatopené zákopy, krysy, odporné jídlo, konstantní bombardování a umírající kamarádi. Není divu, že po několika měsících měli vojáci na západní frontě první světové války všeho po krk. Ale místo obvyklé vzpoury se jejich utrpení přetvořilo v něco mimořádně lidského.

Devět příběhů o lásce, dvě hodiny a pár minut, nekonečné množství britských hereckých hvězd a k tomu kopa vánoční nálady. To je ve velice hrubých číslech dvacet let starý film Láska nebeská. Funguje ještě tahle klasika? Nebo nefungovala nikdy a antologie volně propojených příběhů vždycky držela pohromadě jen silou vůle?

Mužům se obecně líbí ženské nohy, to je stará známá věc. Ostatně proto existují rozparky na šatech. Kdyby se mužům nohy nelíbily, všechny šaty by byly od pasu široké a měly by kapsy. Spousta žen by to považovala za ideální svět. Nicméně máme i muže, kterým se líbí jedna konkrétní část nohou, a to od kotníků dolů. Možná jste na internetu (či v ložnici) už na foot fetiš narazili… ale nemyslete si, že je to nějaká novinka.

Máme pro vás dnes v našem podcastu Hodina dějepichu hned dvě fantastické věci. Zaprvé téma, které je samo o sobě boží. Australští veteráni z první světové proti armádě padesátikilových ptáků? Prostě bomba. Ale hlavně máme spolupráci se serverem VínoKrál.cz a speciálně s naším podcastem si urvete naprosto fantastickou slevu. Tak poslouchejte!

Speciální otázkový speciál Martina Bartkovského, ve kterém zpovídá moderátory podcastu Hodina dějepichu Jana Studničku a Terezu Kujovou. I když středobodem povídání měla být kniha, která právě Hodině dějepichu vychází, dostalo se i na sledování porna, sexuální zážitky i na zkušenosti z živých vystoupení. Poslechněte si otázkový speciál, který má skoro hodinu.

Čingischán je pravděpodobně nejúspěšnější dobyvatel všech dob. Jeho impérium se rozprostíralo po většině euroasijského kontinentu. Většina měst, která Alexandr Veliký pojmenoval po sobě, dřív nebo později padla do rukou Čingischána nebo jeho následovníků. Málokdo ale ví, co Čingischán dělal předtím, než se stal chánem.

Až do vynálezu střelného prachu neexistovalo na bojišti nic strašidelnějšího a vražednějšího než horda mimořádně schopných jezdců s luky. Pohybují se extrémně rychle, v životě se k nim nedostanete včas a oni vás budou zasypávat šípy a couvat před vámi nějakých pět tisíc kilometrů.

Od maličké zemičky na Balkáně bylo mimořádně stupidní postavit se nezměrné síle nejsilnější velmoci regionu – Osmanské říši. Turecké impérium, s nímž nedokázaly pohnout ani sjednocené síly křesťanstva, se ale vydalo na pochod do Valašska jenom proto, aby zjistilo, že jej čeká absolutní peklo.

Josif Vissarionoviš Stalin je mnohými považován za jednoho z nejbrutálnějších a nejkrvavějších diktátorů v dějinách světa. Jeho válka s Hitlerem proti sobě postavila dvě monstra, každé z opačné strany politické barikády. Ale zatímco Hitlerova smrt byla dramatická a rámovala konec druhé světové, Stalinova smrt představovala námět na jeden z nejlepších komediálních filmů posledních let.

Napoleon údajně řekl, že historie je jenom soubor lží a pohádek, na nichž se všichni shodneme. Jako u drtivé většiny historických výroků je i u tohoto často rozporováno jeho autorství, ale základní premisa je nejspíš, ať je sebecyničtější, v zásadě pravdivá. Naštěstí máme archeology a historiky, kteří občas zvládnou nahlédnout mezi řádky kronik a oficiálních dokumentů a zpochybnit zaběhlý narativ.

Historie medicíny je zábavné čtení, pokud tedy máte rádi černý humor. Můžete být zaskočeni, jak pokročilá byla římská či aztécká chirurgie, můžete žasnout nad tím, jak zkreslené představy měli středověcí felčaři o lidském těle. A můžete se děsit toho, jak až do doby v podstatě nedávné nikdo neměl nejmenší tušení, co se děje ženám mezi nohama. A někdo to netuší dodnes.

Taneční mor zní jako pokračování Rocky Horror Picture Show, ale jedná se o historickou událost. Chorobu, která sevřela celé středověké město do svých spárů a odmítala ho pustit po celé léto.

Historie většiny regionů v Česku je utopena v krvi. Jsme v srdci Evropy, během dějin se tu bojovalo tolikrát, na tolika místech, tolik stran proti sobě, že se tomu zkrátka nejde vyhnout. Každý český region je utopen v krvi. Kromě Karlovarského kraje, ten je utopen v minerálce. A krvi.

Když Harvey Weinstein kdysi v rozhovoru tvrdil, že Charlie Chaplin je jeho vzor, neměli jsme ještě tušení, co tím vlastně myslí. Ale po poslechu této epizody Hodiny dějepichu bude pro vás celá situace o něco jasnější.

Královna ze Sáby je pro většinu z nás jen vágně povědomý termín. Bible s ní nakládá jako s naprosto třetiřadou postavou, v Koránu na tom není o moc lépe. Ale existuje verze její legendy, kdy hraje mnohem větší roli. Téměř biblických rozměrů. A ano, hraje v tom roli sex.

Raná historie automobilů je protkaná bizarními sporty, sázkami a výlety. Vlastně si v prvopočátku nebylo lidstvo ani doopravdy jisté, k čemu má takový automobil vlastně sloužit. Vědělo se ale jedno: Bylo by fajn, kdyby auta trochu nahradila koně, protože města téměř zanikla v souvislé vrstvě koňských koblih.

První kontakt mezi španělskými objeviteli a domorodými Aztéky skončil krvavou válkou, při níž byla ztracena většina aztécké kulturní historie. Dalo se tomuhle konfliktu předejít? Čí je tenhle konflikt doopravdy vina? A měl tenhle spor vůbec nějakého vítěze? To všechno v epickém vyvrcholení aztécké trilogie Hodiny dějepichu.

Byla to válka s Aztéky, co conquistadora Hernána Cortése zapsalo do učebnic dějepisu. Ale byly to ženy, které mu umožnily tuhle válku vyhrát či dokonce vůbec začít. Na obou stranách Atlantiku se Cortés oddával milostným dobrodružstvím, které poznamenaly jeho kariéru, osobní život i samotnou historii.

Aztécká říše byla velice specifická společnost, která byla v mnoha ohledech naprosto cizí evropskému vnímání světa. Jejich náboženství, jejich stravování, válčení, všechno bylo naprosto odlišné od našeho kontinentu. Ale některé věci jsou naprosto univerzální. Jako nedotknutelná vládnoucí třída či pošahané sexuální zákony.

Mezidruhové křížení zní jako něco, co dělají jen nepříčetní devianti. A máte naprostou pravdu. Ale kdysi nám mezidruhové křížení zachránilo život. Nám jako lidstvu… A dost možná vám před třemi lety.

Vlkodlaci! Nebezpečné pověry, stršidelný folklor nebo zastaralý nýhled na duševní nemoci? O tom bude dnešní Hodina dějepichu a připravte se… tahle epizoda bude obsahovat extenzivní množství snězených dětí.

Rimming neboli rim job nabral v posledních letech na popularitě. Stal se jednak významnou součástí internetové pornografie, ale také neoddělitelnou částí moderní meme culture. Protože přiznejme si, může to být sexy, ale hlavně je to mimořádně humorná praktika.

Cosplay je dnes neoddělitelnou součástí všech větších nerdovštějších akcí, ať už jsou to premiéry filmů, vydávání her nebo, a to především, nejrůznější sci-fi, fantasy a komiksové “conventions”, takzvané cony. Podívejte se s námi do podivné a překvapivě hluboké historie cosplaye.

Všichni víme, že na Velikonocích je něco hluboce sexuálního. Vystrčit zadek, omladit proutím, ten vyrýsovanej polonahej frajer na kříži… Ale kolik té sexuality vzniklo samo od sebe a kolik je pevnou a základní součástí velikonočních svátků?

Začal se vysílat v roce 2000 a působil jako naprosté zjevení. Dvě ženy, matka s dcerou, které se navíc jmenují stejně, mezi sebou střílí dialogy kadencí kulometu. U toho se ládují nekonečným množstvím fast foodu a bojují o muže svého života, které v další chvíli odhánějí. To je seriál Gilmorova děvčata, který buď nenávidíte, anebo milujete i přes všechny jeho chyby. Právě o něm se baví moderátorka Hodiny dějepichu Tereza Kujová s hostem Martinem Bartkovským. Jan Studnička se nezranil, pouze měl jiné povinnosti a regulérní epizodu Dějepichu dostanete příští týden.

Zavřít penis do klece a provést klystýr, to byl v podstatě lék na všechno. Alespoň v sanatoriu vyhlášeného lékaře Johna Harveyho Kelloga, člověka, který vynalezl kukuřičné a pšeničné lupínky proto, aby lidem překazil chuť na sex. A to je jenom malá část jeho kariéry.

Pokud jste viděli Hory mají oči nebo Krvavou stezku nebo Home, ten díl Akt X, kde Mulder se Scullyovou vyrazí na venkov, aby rozprášili incestní rodinu mutantů, pak jste nejspíš fandové hororového žánru hicksploitation. A budete milovat nejnovější epizodu Hodiny dějepichu.

Řecká armáda beztak ztratila stovky a dost možná tisíce lidí na pobřeží Malé Asie a kolem se povaluje spousta lodí, se kterými nikdy nikdo neodpluje domů. Takže z nich Řekové poskládají ohromného dřevěného koně, do jehož nitra se uschová padesát nejelitnějších válečníků z celého Řecka. Mezi nimi Odysseus a spartský král Meneláos. A teď se budou několik hodin modlit, aby se Trójané nerozhodli spálit tu věc na popel.