Hospodářské noviny

Všichni dnes mluví o umělé inteligenci, ale jen málokdo ji umí ve firemním prostředí reálně a smysluplně využít. Jak bezpečně poznat procesy, které jsou už dnes zralé na předání strojům? Vojtěch Jukl, zakladatel společnosti 42 Consultants, v rozhovoru pro HN ukazuje, že samotná implementace moderních technologií bez pevných základů nic nezmůže. Mimo jiné rozebírá i to, kde leží hranice autonomie AI agentů nebo jaké konkrétní kroky přinesou firmám okamžitý efekt. „Umělá inteligence za vás nevyřeší špatně nastavené procesy. Pokud máte ve firmě chaos, AI ten chaos jen zrychlí. Klíčem k úspěchu není koupit si chytrou technologii, ale přesně vědět, jakou práci a jakou míru rozhodování jí vlastně chcete předat,“ říká Jukl. Poslechněte si, jak se připravit na radikální proměnu pracovního trhu, a objevte tři konkrétní oblasti, kde vám zapojení AI přinese ty nejrychlejší výsledky.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Na českých dálnicích se toho teď děje hodně – dodělávají se prázdninové opravy, aby teď o posledním prázdninovém víkendu byly hlavní tahy co nejlíp průjezdné. Před několika dny kvůli tomu silničáři testovali opravovaný historický most Šmejkalka na D1. V zátěžových zkouškách obstál – a to znamená, že bude brzo další úplná uzavírka dálnice. Tak, aby se mohlo začít dělat na druhé polovině. Šéf komunikace Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl vysvětluje, co přesně se bude dít a jak to poznají řidiči.

Pro nové posluchače Bruselský diktát na týden zdarma: https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe Už od 1. ledna mají v USA stát nové léky jen tolik, za kolik jsou k mání v Evropě. Na našem kontinentu za ně přitom platíme asi desetkrát méně. Důsledky jsou jasné: tyto léky v Evropě buď několikanásobně zdraží, nebo nebudou vůbec. Odborníci upozorňují, že jde o neodkladný problém. Co s ním? Chystají politici nějaké řešení, nebo tápou? Rozebíráme s Davidem Kolářem, ředitelem Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska

Čeští pacienti čekají na nově vyvinuté léky v průměru rok a deset měsíců. Tak dlouho trvá, než nový přípravek projde schvalovacím kolečkem a dostane se k lékařům, kteří jej mohou předepisovat a podávat. Přitom v Rakousku nebo i Maďarsku je tato doba výrazně kratší. Vyplývá to z aktuální analýzy Patients W.A.I.T. Indicator.„Tento čas schvalování se bohužel prodlužuje, jsme za evropským průměrem, byť několik let zpátky byla Česká republika na pozitivní trajektorii. Když lék vstupuje do země, musí splnit celou řadu podmínek. Systém jej zhodnotí po medicínské stránce, jestli je dostatečně bezpečný, a samozřejmě jsou tam i ekonomické parametry, tedy kolik za ten lék naše zdravotní pojišťovny zaplatí,“ říká v podcastu HN David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Výrobci léku musí o novém přípravku předložit různá data. „Český schvalovací systém je však v rámci Evropy tak trochu džungle. Byť inovativní léky umíme dostat do země v relativně krátkém čase, nastavujeme jim různá preskripční omezení. Stanovíme přesně nějakou skupinu pacientů, kteří lék dostanou a budou jej mít hrazený ze zdravotního pojištění, nebo nastavujeme podmínky pro lékaře, kteří mohou ten lék předepisovat,“ vysvětluje Kolář.V praxi to znamená, že téměř všechny nové, moderní léky, které se do Česka dostanou, jsou až na výjimky dostupné pouze ve specializovaných centrech, tedy nemohou je předepisovat běžní praktičtí lékaři. I proto je David Kolář rád, že současná vláda uvolnila 1200 léků z preskripčního omezení, tedy nově je budou moci předepisovat i obvodní lékaři. Jedná se například o moderní Glifloziny, které se používají k léčbě cukrovky, nebo o léky na astma či HIV. Podle Koláře toto rozvolnění uleví zdravotnickému systému a moderní přípravky se zároveň rychleji dostanou k většímu množství pacientů.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Nová evropská pravidla pro obaly budí mezi firmami obavy z další byrokracie a nákladů. Podle jednatele obalářské společnosti THIMM Martina Hejla ale nejde o revoluci, spíš o pokračování změn, kterými obor prochází už roky. Výrobci postupně zmenšují obaly, šetří materiál a zvyšují jejich recyklovatelnost. Větší potíže tak podle něj čekají hlavně firmy, které přípravu nechaly na poslední chvíli. V Ranním brífinku Hejl popisuje, co nová pravidla změní pro firmy i zákazníky, zda povedou k menšímu množství odpadu a proč současné problémy malých e-shopů považuje spíš za počáteční komplikace nové regulace.

Cloudové technologie slouží nejen k ukládání dat, ale zajišťují přežití v éře umělé inteligence. Tomáš Czakó, Chief Cloud Officer ve společnosti Data Protection Delivery Center, v podcastu HN vysvětluje, proč se firmy musí zbavit konzervativního přístupu k IT a přestat vnímat svůj kód jako „nedotknutelné dítě“. Moderní vývoj směřuje k agentické AI, která dokáže kompletně přepsat aplikace během dnů, ale zároveň slouží jako blesková zbraň v rukou hackerů. I na to je potřeba se připravit.

Ranní brífink Jana T. beránka: Už za pár dnů se otevře pro plný provoz další kousek dálnice D35. Nově se bude jezdit po dálnici v podstatě od Prahy až po Vysoké Mýto. Přibude přes šest kilometrů, které v podstatě napojí už hotový úsek a přivedou dopravu až před Litomyšl. Severní spojnice Prahy a Hradce Králové se severní polovinou Moravy ještě zdaleka nebude hotová, to ještě pár let potrvá – ale použitelná alternativa k přetížené D1 už se rýsuje. Přichází teď ten moment, kdy začne D35 skutečně přebírat část dopravy z D1? Rozebereme s Janem Rýdlem, šéfem kominikace Ředitelství silnic a dálnic.

Rentiér Tibor Nyitray v novém dílu podcastu Money Penny popisuje, jak po konci podnikání hledal profesionální správu majetku — a jak rychle narazil na nabídky plné drahých ETF, schovaných poplatků a podmínek, které podle něj většina klientů ani nečte. V podcastu vysvětluje, kdy má wealth management smysl, kolik může být férová cena za správu, od jakého majetku by uvažoval o zahraničním účtu a proč mnoho Čechů místo portfolia pořád raději kupuje investiční byty. Celý díl najdete na platformách https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Julie Hrstkové: Tento týden začínají schůzky šéfů jednotlivých resortů s ministryní financí Alenou Schillerovou k podobě rozpočtu na příští rok. Podle premiéra Andreje Babiše schodek státního rozpočtu bude v příštím roce významně pod 400 miliardami korun. Letos stát plánuje schodek 310 miliard korun. Co se dá od rozpočtu na příští rok čekat, kdo vyhraje a kdo ostrouhá? Víc v Ranním brífinku s hlavním ekonomem investiční společnosti INVESTIKA, Vítem Hradilem.

Pro nové posluchače Bruselský diktát na týden zdarma: https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe Objevil se návrh, který mohl výrazně usnadnit podnikání a zvýšit příjmy firmám i zaměstnancům. K jeho „vykostění“ ale výrazně přispěli i čeští politici. Jsou spoluzodpovědní i za to, že Green Deal nebyl v souladu s realitou. Mění se to? Probíráme ale i kroky, které by mohly Evropě vrátit ekonomickou výkonnost i respekt navenek – kdy se k nim odhodláme? Hostem je Kamil Blažek, špičkový expert na evropský průmysl či energetiku, a taky znalec zákulisního fungování politiky a lobbingu. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska

Ranní brífink Jaroslava Maška: Dnes vítáme experta Hospodářských novin na energetiku Jana Brože, který připravil analýzu současného stavu kolem akceleračních zón pro větrnou energetiku s novými výpočty.

Po třech letních týdnech je Podpásovka s Martinou Machovou a Petrem Honzejkem zpět. A dozvíte se nejen, jestli vás může na skautském táboře kousnout do zadku netopýr a proč věřit cedulím „bacha na paviány“. Rozebíráme případy dvou „chlapáků“ české politiky: Podezření z domácího násilí, které ohrožuje kariéru poslance SPD Jaroslava Foldyny. Jak pravděpodobné je, že skutečně ženě a dětem dělal opravdu nehezké věci? A neuvěřitelný případ Filipa Turka, který prohlašuje, že zachránil život řidiči sanitního vozu tím, že do něj naboural a převrátil ho na střechu. Co všechno dokazuje, že čestný prezident Motoristů je zoufale nedospělá osoba? Velkou pozornost věnujeme průšvihu ODS. Co stálo za tím, že nechala kandidovat zázračným dědictvím obdařeného Filipa Dvořáka na starostu Prahy 1, aby ho pak musela narychlo vylučovat ze strany? Co to vypovídá o stranické dvojce a kandidátovi na pražského primátora Tomáši Portlíkovi a vůbec o poměrech v ODS? Jaký vliv tam mají staří matadoři s vazbami na poněkud temnější období devadesátých a nultých let? Samozřejmě největší prostor věnujeme vládnímu útoku na Ústavní soud. Kdo napsal neuvěřitelně arogantní a realitu překrucující podání v případu kompetenční žaloby prezidenta na vládu? Čeho chce vláda dosáhnout a proč je to právě zpochybnění nejvyšší soudní autority v očích občanů? A nechybí spekulace: Bude Andrej Babiš kandidovat v prezidentských volbách proti Petru Pavlovi? Nabízíme tři indicie, proč to není vyloučené.

Kyselina hyaluronová, retinol, peptidy nebo bakuchiol – etikety krémů a sér jsou plné slibů o mladší pleti. Formulátorka kosmetiky Lenka Průšová v podcastu Hospodářských novin vysvětluje, které účinné látky mají skutečně vědeckou oporu, proč není vyšší procento vždy lepší a proč by se lidé neměli slepě honit za korejskou desetikrokovou rutinou

Tenhle díl Generačního konfliktu je vysloveně letní. Rozebíráme trendy, které jedou v generaci Z. A boomery asi nejvíce zaujmou dva. Prvním je takzvaný slow dating, tedy zpomalení v hledání partnera. Neřekli byste, v jakém fofru střídají dnešní mladí schůzky s různými lidmi, než jim to klapne. Vlastně se ani nelze divit, že jsou z toho utahaní. Dalším „trendem“, který se může jevit starším jako bizarní je úzkost z benzinových pump. Když jsme si ale vyjasnili, o co jde, tak bylo nutné přiznat, že některé prvky se mohou týkat i starší generace. A důležité sdělení: Generační konflikt bude mít pauzu do konce prázdnin. Díky za pochopení!

V nové analýze podcastu MoneyPenny se Martin a David vracejí k rentiérskému portfoliu Tibora Nyitraye. Rozebírají, proč klasické čtyřprocentní pravidlo a odprodeje z indexového portfolia nemusí psychologicky sedět každému, jak fungují dividendová a cash flow portfolia a proč vysoký pravidelný výnos nikdy není zadarmo. V dílu padne i model, jak se dá složité portfolio s více než padesáti pozicemi zjednodušit do několika ETF a jaké rentiérské strategie používají investoři na Západě. Součástí je i portfolio tracker se všemi zmíněnými portfolii.

Ranní brífink Martina Ehla: Buduje linku na výrobu kabelových svazků pro bitevníky F-35, dodává elektroniku do tanků i dalších obrněnců a do zároveň ještě přebírá řízení rodinné firmy od otce. Jakub Gabriel z firmy Ray Service popisuje, jak vidí budoucnost společnosti i obranného průmyslu v Česku a v Evropě.

Hroutí se dlouhodobě budovaný model mezigenerační solidarity? Vstupujeme do doby, kdy generační konflikt nebude jen kulturní, ale rozjede se opravdu natvrdo? Tyhle zásadní otázky řešíme v novém dílu s předsedou Národní rozpočtové rady Mojmírem Hamplem. Devětačtyřicetiletý ekonom, který je v současné době v zásadním sporu o zadlužování s politiky vládní koalice, tvrdí, že konflikt už fakticky začal. Dokumentuje to příklady „minivzpoury“ mladých německých poslanců, proměnou volebních výsledků v celé Evropě, kde politické preference stále víc kopírují hranice věkových skupin. Zásadním důvodem je podle něj to, že mladí vidí, že vlády na dluh uspokojují starší generaci voličů, a už si to nechtějí nechat líbit. Jak se to projevuje v Česku, kde je dominantní hnutí ANO stranou převážně pro důchodce? Existuje něco jako dobrý a špatný dluh? Může si vůbec demokratický systém vědět rady a nezničit nakonec sám sebe? Jaká jsou možná řešení? O tom všem a mnohém dalším mluvíme s Mojmírem Hamplem v aktuálním dílu Generačního konfliktu.

📢 Pro nové posluchače podcast na týden zdarma https://herohero.co/longevitypodcast/subscribe 📢 Marcela Joglová dlouhé roky brala běh jen jako radost, ne jako profesionální cestu. Ve svých jednatřiceti letech se ale rozhodla naplno věnovat sportu – a o pár let později doběhla na olympiádě v Tokiu jako nejúspěšnější česká maratonkyně. Dnes své zkušenosti předává vrcholovým manažerům. „Velmi často řešíme, že je třeba přidat i nějakou regeneraci, protože ta jim přijde zbytečná. Měla jsem to stejně,“ popisuje Joglová s tím, že až když se naučila odpočívat, dostavil se progres. Co dalšího svým klientům radí a jaká byla její cesta na vrchol?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Přesně čtvrtina prázdnin za námi a ministerstvo financí zveřejní sumu, za kterou si lidé objednali české státní dluhopisy. Podle předběžných údajů je to zhruba 80 miliard korun. Pokračuje také schůze sněmovny, poslanci by měli schvalovat znovuzavedení EET a společnost Wood & Company představí nový fond zaměřený na blockchain. My dnes budeme hovořit o dlouhověkosti.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Máme za sebou první polovinu roku, což může být pro mnohé důvod k bilancování. Firmy dávají dohromady pololetní výsledky, zpřesňují se rozpočtové výhledy na zbytek roku, investoři řeší, jak se zatím daří jejich portfoliím, a my jsme se v Hospodářských novinách podívali na to, jak jsou na tom světoví miliardáři. Do jejich peněženek nahlédl vedoucí datových novinářů Hospodářek Aleš Vojíř a podrobnosti prozradí v Ranním brífinku.

Mluvili jsme s přímými účastníky summitu NATO. Je jasné, že se Česko dostalo úplně mimo hlavní proud toho, co se děje v transatlantickém prostoru. Jde o tři pochybení, přičemž žádné se netýká trapného sporu mezi premiérem a prezidentem. Vysvětlujeme taky, jak je to vlastně s tak zvaným chat control a co teď bude následovat. A co kdyby se Marine Le Penová stala francouzskou prezidentkou?Bruselský diktát teď můžete mít na týden zdarma: https://herohero.co/bruselskydiktatLink na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska

Ranní brífink Julie Hrstkové: Zákon o podpoře bydlení, který schválila vláda Petra Fialy, aniž by na jeho fungování dodala peníze, ani nezačal platit a už se stal cílem změn vlády Andreje Babiše. Velkou novelu minulý týden schválil Senát. V jaké podobě bude fungovat podpora bydlení a kdo na ni nakonec dosáhne? Víc v Ranním brífinku

Jak poznat dobrou investiční lokalitu? Kdy dává smysl lombardní úvěr a kdy vás naopak může zlikvidovat? A co dělat, když nájemník přestane platit? Do nového dílu Money Penny si Matouš a Radek přizvali Honzu Zedníka a Martina Kořenka, dva investory s portfolii čítajícími stovky bytů, aby probrali praktickou stránku budování realitního portfolia, od prvního nákupu až po otázku, kdy už je cihel příliš mnoho.

Sportovní psycholog David Kuneš pracuje převážně s běžci, biatlonisty i cyklisty a z dat na chytrých hodinkách dokáže vyčíst, kdy se sportovec psychicky hroutí uprostřed závodu. Ve svém byznysu ale řeší i temnější stránku vytrvalostního sportu – přetrénování, vyhoření a poruchy příjmu potravy, které podle něj postihují až třetinu sportovců. Předplatitelé se zároveň dozvědí, jak na nervozitu před závodem nebo co dokáže zlepšit soustředění během sportovní aktivity. Právě neschopnost soustředit se totiž Kuneš vidí jako další rostoucí problém mezi sportovci.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Možná už máte dovolenou za sebou, možná ji teprve netrpělivě vyhlížíte, každopádně volno je tématem i dnešního Ranního brífinku. Jen nepůjde o dovolenou u moře nebo na horách, ale o specifickou formu pracovního benefitu – menstruační volno. O jeho zavedení teď usiluje i petice, kterou podepsalo už na třicet tisíc lidí. Zda má šanci na úspěch a jestli by ženy tento benefit opravdu využívaly, nejen o tom bude mluvit v Ranním brífinku reportérka Hospodářských novin Kristýna Matějková.

Ranní brífink Martina Ehla: Příkladem toho, jak dobře proměňovat větší výdaje na obranu za zbraně je Polsko, říká Jan Jireš, bývalý náměstek ministra obrany a nyní poradce v obranném průmyslu. A vysvětluje, jaké skupiny zemí se tvoří v NATO nebo jak by se měl změnit systémů nákupu nových zbraní, aby to bylo efektivnější, než dosud. “Američané v NATO zůstanou, Evropané je potřebují, ale je potřeba nastavit proces postupného přebírání odpovědnosti Evropanů za svoji obranu,” zdůraznil Jireš.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Na deseti místech Česka dneska začíná takzvané dobrovolné vojenské cvičení pro středoškoláky. Armáda ho zkouší podruhé - vloni díky němu získala přes 600 nových záložníků s absolvovaným základním výcvikem. Pro její rezervy je to sice jenom slabá záplata, protože každý rok dovrší vojenský věk desítky tisíc můžu, kteří ještě prošli klasickou vojnou, ale armáda si to chválí. A i díky tomu se jí konečně daří nabírat lidi.

Miloslav Diviš odešel ve 38 letech do penze a šest let žil z investic. V investičním podcastu Money Penny otevřeně popisuje, jak přešel od vysokého platu a prázdného účtu k odkládání dvou třetin příjmu. Také jak vydělal na intervencích ČNB nebo jak ho GameStop stál zhruba 40 tisíc dolarů a kryptoměnové arbitráže přivedly k vyšetřování. Proč se nakonec vrátil do práce v Eurowagu, co ho na proměně firmy láká a proč dnes považuje kariéru za lepší investici než honbu za rychlým výnosem. Celou tuto epizodu a další díly série věnované finanční nezávislosti si můžete poslechnout na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Hlavním hostem dnešního Ranního brífinku je byznysový reportér Michael Mareš, který dlouhodobě popisuje kauzu kolem kapitálového fondu Presto Ventures, sporu mezi jeho zakladateli a případu jednoho z nich Přemka Rubeše.

Pro čerstvé absolventy bylo vždy náročné si najít první práci. Podle expertů se ale nyní doba, po kterou se nejmladší pokouší najít první uplatnění po škole, stále více prodlužuje. A existuje pro ně i pojem – NEET (not in employment, education or training) –, který označuje lidi, kteří už nestudují, nemají ale ještě práci a ani nechodí na stáže. Výrazně větší problém pak mají u nás mladé ženy než mladí muži. Opravdu nechtějí firmy zaměstnávat budoucí matky? Pořád se na pohovorech vyskytuje otázka, jestli plánuje mít žena děti? Může se něco změnit s generační obměnou matek? Odpovědět na tyto otázky nám přišla do podcastu Generační konflikt Kristýna Cejnarová, zakladatelka platformy Mumdoo, která propojuje firmy s matkami malých dětí.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Vláda letos, stejně jako loni, nesplní závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu a na summit NATO do Ankary chce jet vysvětlovat, proč. Jak je na tom vůbec česká armáda a kolik peněz ji reálně chybí? A kde peníze vzít? Víc v Ranním brífinku s Janem Pavlem, autorem studie Centra veřejných financí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se věnuje posilování obranných výdajů a jejich důsledkům pro veřejné finance.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Země Evropské unie a Evropský parlament nedávno odsouhlasili dohodu o nových podmínkách obchodních vztahů se Spojenými státy. Fakticky si ji vynutil Donald Trump, dopady na evropský byznys ale zatím jsou zanedbatelné. Co když ale příměří nevydrží?

O podnikových informačních systémech se říká, že jsou ekonomickým srdcem moderních podniků. Hlavními současnými trendy v ERP jsou přechod do cloudu a nástup umělé inteligence. „Globálně sílí tlak na přechod do cloudu a Česko není výjimkou. Co se týče ERP v cloudu, důležitá je kultura a nastavení firmy, protože tyto systémy očekávají vysokou míru standardizace,“ řekl Jan Filip, obchodní ředitel společnosti Mibcon, v červnové debatě Hospodářských novin. Dodal, že dříve si nechávaly firmy dělat drobné úpravy, ale to dnes není možné. Je tedy úkolem managementu vyhnout se při přechodu do cloudu individualizacím. Podle Igora Chladila, technického ředitele společnosti Essence International, je hlavním přínosem cloudu rychlost implementace a pak následující správa ERP sytému. „Zároveň však svět cloudu je velmi proměnlivý, pohyblivý a znamená to, že věci se zákazníkům mění pod rukama. I když jde o vylepšení, pořád jsou to změny. A čím větší firma je, tím větší dopady přechod může mít, protože se musí změnám přizpůsobit,“ podotkl Chladil

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na Blízký východ. Hormuzským průlivem by měly opět začít proudit tankery s ropou, válka mezi USA a Íránem možná opravdu končí. Nebo má jen pauzu? Nebo je to celé ještě komplikovanější? Co se dá nyní reálně čekat, probereme s expertem HN Pavlem Novotným.

Trump je v Evropě rekordně nepopulární, a to i u voličů Motoristů. Distancují se od něj jeho někdejší velcí zastánci od Německa přes Francii. Ne tak Petr Macinka nebo Filip Turek. Místo toho, aby řešili, kolik budeme platit za emise z dopravy a bydlení, nebo jestli přežijí auta se spalovacím motorem – to jsou zásadní témata na půdě EU. Motoristé ale mají na ministerstvu životního prostředí jiné starosti. Přitom jiný ministerský rezort si počíná výrazně lépe. Vysvětlujeme i to, proč by nás měl znepokojovat osud projektu FCAS, tedy neúspěšná snaha vyvinout v Evropě supermoderní bojový letoun. A jak omezovat dopady vysokých cen ropy inteligentně, nikoliv plošně? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na Herohero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=bruselsky-diktat&utm_medium=platformy&utm_campaign=strujci-predprodej

Trh s realitami se mění. Zatímco dříve se prodalo téměř vše, nyní se kupující začínají specializovat. Dnes již například mladí lidé nekupují byt na celý život, ale z nemovitostí se stává obrátkové zboží na určitou životní etapu. „Kupují to, co jim momentálně vyhovuje. Po čase pak dosavadní byt pustí nebo se přestěhují,“ řekl Kamil Dunaj, ředitel developmentu ve společnosti BICZ, v debatě HN na začátku června. Spolu s ním o realitách a developmentu debatovali Filip Mestek z AK Sedláček Vaca & spol. a Ondřej Šaier, jednatel a finanční ředitel skupiny WIV group.

Mladí lidé se v práci cítí hůř, než se dosud myslelo. O hodně hůř. Rozsáhlý průzkum Deloitte o generaci Z a mileniálech zjistil, že 34 procent z nich se cítí většinu času úzkostně nebo pod stresem, a dokonce kolem 40 procent se cítí vyhořelých. V Generačním konfliktu data z průzkumu důkladně probíráme s Andreou Černou z Deloitte. Co je důvodem enormního stresu mladé generace? Jak s tím souvisí obavy o bydlení? Jakou roli v tom hraje digitální únava, tedy neustálý tlak notifikací z nejrůznějších komunikačních platforem? A čeho se reálně mladá generace nejvíce bojí a čím jsou v tomto směru specifičtí mladí Češi? Ani v tomto dílu samozřejmě nechybí generační polemika a generační slovníčky.

Ranní brífink Martina Ehla: Každá firma, co s námi na Tchaj-wanu byla, si něco odvezla, říká Alice Rezková, ředitelka Česko-tchajwanské obchodní komory, o nedávné cestě s Milošem Vystrčilem, která vzbudila v Česku velkou pozornost. Tchaj-wan není jen o investicích do Česka, ale i o vývozu tam, který od roku 2020 vzrostl šestkrát. Zatímco v Česku se mluvilo o letadle nebo o batůžku, podnikatelé domlouvali byznys v leteckém průmyslu, zdravotnictví nebo v ICT. “Divokou kartou této mise byla třeba firma vyrábějící karbonové palety - a byli jsme překvapeni, jak velký zájem o ní byl,” řekla Rezková.

Komunisté říkali: „Není člověk, není problém.“ Jejich způsob uvažování se nám, byť v poněkud mírnější podobě, oklikou vrací. Vládní koalice se pokouší zcela vykostit zákon o střetu zájmů. Samozřejmě proto, aby mohl Andrej Babiš v poklidu čerpat dotace pro svůj byznys. Strategie je jasná: „Není zákon, není problém.“ My v tom celém ale problém vidíme a v Podpásovce podrobně rozebíráme proč. Zaslouženou pozornost věnujeme i novým motoristickým kádrům na ministerstvech životního prostředí, kultury a zahraničí. Nevzdělanost si skrze ně podává ruku s nezkušeností. Konstatujeme, že se oklikou vracíme do osmdesátých let, kdy při obsazování postů nerozhodovala kvalifikace, ale stranická knížka, známosti a rodinné vazby.

Denně vycházejí zprávy o výstavbě nových velkokapacitních baterií v Česku. „Co nás ale před výstavbou baterie nenapadlo, bylo posouzení únosnosti příjezdové cesty. Tedy zda jsme vůbec schopni na lokalitu dostat potřebné množství technologií. Bavíme se o stovkách tun, které bylo třeba dovézt na dané místo,“ řekl v debatě HN Ivo Drábek, vedoucí oddělení rozvoje a energetiky společnosti Buildsys. Ta nedávno u Břeclavi postavila pro společnost MND největší bateriové úložiště v Česku v režimu stand‑alone, tedy bez energetického zdroje.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Společnost Paq Research společně s Centrem veřejných financí nedávno publikovala studii, v níž se autoři snažili vypočítat detailní dopady ETS2 na různé druhy domácností. O tom, co přesně systém povolenek ETS2 přinese a zda je poslední dohoda skutečně úlevou pro domácnosti, se budeme bavit s Kristinou Zindulkovou, Analytičkou Centra veřejných financí a AMO (Asociace pro mezinárodní otázky).

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Možný nedostatek leteckého paliva kvůli uzavřenému Hormuzskému průlivu – to je téma, které před hlavní dovolenkovou sezonou řeší evropské aerolinky a také řada cestovatelů. Hlavním dodavatelem do Evropy je totiž Kuvajt, ten ale kvůli zmíněné blokádě nemá kudy potřebný objem kerosinu vyvážet. Pomoct by do Evropy mohla dorazit z Nigérie – tamní obří rafinerie Dangote totiž částečně dokáže vykrýt evropskou spotřebu. Detaily v Ranním brífinku probereme s byznysovým reportérem Hospodářek Petrem Zenknerem.

Přilákat zahraniční investice Česko potřebuje – a především takové, které přinášejí nové technologie a vysokou přidanou hodnotu. „Česká republika má na to, aby se prezentovala jako sebevědomý, silný aktér. Máme devátou nejvyspělejší ekonomiku ze států EU. Často také slýchám, že jsme malá země. Česko vůbec není malá země, minimálně ne v evropském kontextu. A má hodně co nabídnout,“ řekl Jan Michal, generální ředitel agentury CzechInvest, v diskusi Hospodářských novin s názvem Unikátní Česko, která se konala koncem dubna. Podle Martina Vohánky, generálního ředitele společnosti Eurowag, která poskytuje služby a řešení pro nákladní dopravce, Česku v očích investorů nepomáhá institucionální dluh. „Státní instituce mnohdy nefungují tak, jak by měly. Proslulé jsou stavební povolení a obecně povolovací procesy. Druhá věc je věda a výzkum. Máme obrovské množství talentů, ale naše vysoké školství to nedokáže převést do spin‑offů, patentů, zkrátka něčeho, z čeho by tato země mohla žít ve smyslu daní, růstu, zaměstnanosti a podobně,“ podotkl Vohánka. Dodal, že podle průzkumu Eurowagu v rámci projektu Brand Česka nás v zahraničí vnímají jako mnohem méně rozvinutou zemi, než tomu ve skutečnosti je. To se pak odráží v konkrétních omezeních – když si například světový talent vybírá, kde bude žít, nebo když si investor vybírá zemi, kde chce investovat, ale také v turismu. I podle třetí diskutující, Hany Součkové, generální ředitelky softwarové společnosti SAP ČR, je velmi důležité, aby Česko umělo získat nejen lokální talenty, ale také ty zahraniční. „Tlak světa je tak velký, že se tady nemůžeme uzavírat. Myslíme si, že stačí, když budeme dost dobří tady doma. Ale ambice musíme mít mnohem větší,“ řekla kromě jiného v diskuzi Součková.

Když se člověk blíží penzi nebo je rentiér, řeší trochu jiné věci než mladí lidé, kteří teprve začínají investovat. Proto David a Martin spustili novou investiční sérii podcastu MoneyPenny, ve které si povídají o investování se skutečným rentiérem Tiborem Nyitrayem. Ve druhém díle série Investování 50+ se zaměřili na penzijko, předdůchod a předčasný důchod. Všechny tři nástroje jsou velmi zajímavé a umí ušetřit hodně peněz, byť to tak nemusí z pohledu mladších generací vypadat.Kompletní epizody jsou dostupné na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Češi moc nemají rádi Evropskou unii, to je známý fakt, který vyplývá z průzkumů. Máme tu ale hodně lidí, kteří mluví do médií a v nich se nad postoji Čechů k unii pohoršují. Aniž by sami něco moc dělali pro to, aby se to změnilo. My na to jdeme jinak – nechceme poučovat, ale vysvětlovat. Nechť si každý udělá názor sám, ale na základě faktů. Třeba pak dojde k závěru, že Evropská unie je to nejlepší, co se Česku a celé Evropě mohlo stát – i když má spoustu chyb a potřebuje velké změny. Tak ji tedy pojďme měnit my. O co jde? To uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na kauzu Čapí hnízdo. Spolupracovnice Andreje Babiše Jana Nagyová byla za dotační podvod odsouzena k tříleté podmínce. Případ ale nekončí. Co bude dál a jaká je pravděpodobnost finálního odsouzení premiéra Andreje Babiše?

Máme čísla, kterými chce česká vláda uklidnit NATO – jde ale o výdaje vycucané z prstu, s kterými u spojenců narazí. Nový průzkum ukazuje, jak vysoké výdaje na obranu si přejí Češi. Jak se liší voliči jednotlivých stran? Vysvětlujeme taky, jak pokračuje zbrojení Německa, jestli bychom se ho měli bát, a proč se německá ekonomika pořád nemůže odrazit ode dna. Nápověda: ceny energií hlavním důvodem zdaleka nejsou.Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors:https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktatLink na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci

Dřevěnou, zděnou nebo montovanou? Kdo se rozhodne postavit si garáž, má tyto tři možnosti. Dřevěné garáže jsou na pohled hezké, vyžadují ale údržbu a mají nižší životnost. Zděná garáž bývá nejnákladnější a její výstavba vyžaduje více času. „Montovaná garáž je cenově výhodná, její cena začíná na 120 tisících korunách. Postavená je za čtyři až šest hodin,“ říká v podcastu Hospodářských novin Marek Choleva, spolumajitel slovenské rodinné firmy Gardeon, která se výstavbou montovaných garáží zabývá již od 90. let. Choleva dodává, že montované garáže v řadovém uspořádání jsou spojené jen střední vnitřní příčkou, takže je lze podle potřeby za krátký čas přistavět či zvětšit a zvýšit tak počet parkovacích míst. Montované jejich stavby jsou sestavené z ocelových panelů, které se dají izolovat proti přehřívání či naopak zateplit. „Tyto garáže je možné vyrobit ve stejných barvách a designu jako rodinný dům, takže vypadají jako zmenšeniny domu, u kterého stojí,“ doplňuje Choleva. Jsou navíc impregnované hotovou omítkou, takže z vnější strany vypadají jako zděné a rovněž bývají odvětrávané, tím pádem v nich cirkuluje vzduch a uvnitř se netvoří plíseň.

Povedlo se mu během pár dní dostat před školy a náměstí desetitisíce vysokoškoláků a středoškoláků. Důvod? Obava o osud veřejnoprávních médií, která chce Babišova vláda fakticky zestátnit. Do podcastu Generační konflikt jsme pozvali organizátora iniciativy Média nedáme – studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Tomáše Stráníka, a ptali jsme se ho, co mladé lidi do ulic žene a jak budou protesty pokračovat.Proč vlastně mladým lidem tak záleží na veřejnoprávních médiích, když klasické kontinuální vysílání televize a rozhlasu sledují jen minimálně? Jak vlastně velká média „konzumují“ a jakou roli v tom hrají sociální sítě? Dozvíte se!Mluvčí iniciativy Média nedáme má i jeden razantní vzkaz pro opoziční politiky, kteří se snaží na studentských demonstracích přiživovat.A generační slovníčky se tentokrát týkají médií veřejné služby. Vzpomenete si třeba, jak se jmenovala rozhlasová stanice, ze které se vyvinul Radiožurnál za socialismu?

TOP 09 zahájila kampaň pro komunální a senátní volby, což je dobrá příležitost podívat se na stav a budoucnost téhle kdysi nadějné liberální strany. Rozebíráme osobnost současného předsedy Matěje Ondřeje Havla, který je jistě výborný učitel, zasloužilý skaut a milovník jemného anglického humoru, ale politická razance ho poněkud míjí. Prozradíme, jak se mu říká v Poslanecké sněmovně a proč je to pro nynější TOP 09 symptomatické. Nechybí ani řada topáckých historek včetně jedné superaktuální. Na základě rozhovorů s šéfy výzkumných agentur pak zanalyzujeme, kdo jsou stálí voliči TOP 09, a předpovíme, jak pravděpodobné je, že strana ještě osloví někoho jiného než jádro čítající přibližně tři a půl procenta celkového elektorátu. V další části se zaměříme na ministra obrany Jaromíra Zůnu, který podnikl něco, co mělo být mediální ofenzivou, ale vyšlo mu z toho jen vaření mlhy. Jak dlouho vydrží ve funkci? A titul Podpásovka týdne patří předsedovi Svobodných Liboru Vondráčkovi. Jeho úvaha, že Německo pro nás představuje vojenskou hrozbu, je podpásovkou nejen na zdravý rozum, ale i na samotou realitu.