Hospodářské noviny

Miloslav Diviš odešel ve 38 letech do penze a šest let žil z investic. V investičním podcastu Money Penny otevřeně popisuje, jak přešel od vysokého platu a prázdného účtu k odkládání dvou třetin příjmu. Také jak vydělal na intervencích ČNB nebo jak ho GameStop stál zhruba 40 tisíc dolarů a kryptoměnové arbitráže přivedly k vyšetřování. Proč se nakonec vrátil do práce v Eurowagu, co ho na proměně firmy láká a proč dnes považuje kariéru za lepší investici než honbu za rychlým výnosem. Celou tuto epizodu a další díly série věnované finanční nezávislosti si můžete poslechnout na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Hlavním hostem dnešního Ranního brífinku je byznysový reportér Michael Mareš, který dlouhodobě popisuje kauzu kolem kapitálového fondu Presto Ventures, sporu mezi jeho zakladateli a případu jednoho z nich Přemka Rubeše.

Pro čerstvé absolventy bylo vždy náročné si najít první práci. Podle expertů se ale nyní doba, po kterou se nejmladší pokouší najít první uplatnění po škole, stále více prodlužuje. A existuje pro ně i pojem – NEET (not in employment, education or training) –, který označuje lidi, kteří už nestudují, nemají ale ještě práci a ani nechodí na stáže. Výrazně větší problém pak mají u nás mladé ženy než mladí muži. Opravdu nechtějí firmy zaměstnávat budoucí matky? Pořád se na pohovorech vyskytuje otázka, jestli plánuje mít žena děti? Může se něco změnit s generační obměnou matek? Odpovědět na tyto otázky nám přišla do podcastu Generační konflikt Kristýna Cejnarová, zakladatelka platformy Mumdoo, která propojuje firmy s matkami malých dětí.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Vláda letos, stejně jako loni, nesplní závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu a na summit NATO do Ankary chce jet vysvětlovat, proč. Jak je na tom vůbec česká armáda a kolik peněz ji reálně chybí? A kde peníze vzít? Víc v Ranním brífinku s Janem Pavlem, autorem studie Centra veřejných financí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se věnuje posilování obranných výdajů a jejich důsledkům pro veřejné finance.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Země Evropské unie a Evropský parlament nedávno odsouhlasili dohodu o nových podmínkách obchodních vztahů se Spojenými státy. Fakticky si ji vynutil Donald Trump, dopady na evropský byznys ale zatím jsou zanedbatelné. Co když ale příměří nevydrží?

O podnikových informačních systémech se říká, že jsou ekonomickým srdcem moderních podniků. Hlavními současnými trendy v ERP jsou přechod do cloudu a nástup umělé inteligence. „Globálně sílí tlak na přechod do cloudu a Česko není výjimkou. Co se týče ERP v cloudu, důležitá je kultura a nastavení firmy, protože tyto systémy očekávají vysokou míru standardizace,“ řekl Jan Filip, obchodní ředitel společnosti Mibcon, v červnové debatě Hospodářských novin. Dodal, že dříve si nechávaly firmy dělat drobné úpravy, ale to dnes není možné. Je tedy úkolem managementu vyhnout se při přechodu do cloudu individualizacím. Podle Igora Chladila, technického ředitele společnosti Essence International, je hlavním přínosem cloudu rychlost implementace a pak následující správa ERP sytému. „Zároveň však svět cloudu je velmi proměnlivý, pohyblivý a znamená to, že věci se zákazníkům mění pod rukama. I když jde o vylepšení, pořád jsou to změny. A čím větší firma je, tím větší dopady přechod může mít, protože se musí změnám přizpůsobit,“ podotkl Chladil

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na Blízký východ. Hormuzským průlivem by měly opět začít proudit tankery s ropou, válka mezi USA a Íránem možná opravdu končí. Nebo má jen pauzu? Nebo je to celé ještě komplikovanější? Co se dá nyní reálně čekat, probereme s expertem HN Pavlem Novotným.

Trump je v Evropě rekordně nepopulární, a to i u voličů Motoristů. Distancují se od něj jeho někdejší velcí zastánci od Německa přes Francii. Ne tak Petr Macinka nebo Filip Turek. Místo toho, aby řešili, kolik budeme platit za emise z dopravy a bydlení, nebo jestli přežijí auta se spalovacím motorem – to jsou zásadní témata na půdě EU. Motoristé ale mají na ministerstvu životního prostředí jiné starosti. Přitom jiný ministerský rezort si počíná výrazně lépe. Vysvětlujeme i to, proč by nás měl znepokojovat osud projektu FCAS, tedy neúspěšná snaha vyvinout v Evropě supermoderní bojový letoun. A jak omezovat dopady vysokých cen ropy inteligentně, nikoliv plošně? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na Herohero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=bruselsky-diktat&utm_medium=platformy&utm_campaign=strujci-predprodej

Trh s realitami se mění. Zatímco dříve se prodalo téměř vše, nyní se kupující začínají specializovat. Dnes již například mladí lidé nekupují byt na celý život, ale z nemovitostí se stává obrátkové zboží na určitou životní etapu. „Kupují to, co jim momentálně vyhovuje. Po čase pak dosavadní byt pustí nebo se přestěhují,“ řekl Kamil Dunaj, ředitel developmentu ve společnosti BICZ, v debatě HN na začátku června. Spolu s ním o realitách a developmentu debatovali Filip Mestek z AK Sedláček Vaca & spol. a Ondřej Šaier, jednatel a finanční ředitel skupiny WIV group.

Mladí lidé se v práci cítí hůř, než se dosud myslelo. O hodně hůř. Rozsáhlý průzkum Deloitte o generaci Z a mileniálech zjistil, že 34 procent z nich se cítí většinu času úzkostně nebo pod stresem, a dokonce kolem 40 procent se cítí vyhořelých. V Generačním konfliktu data z průzkumu důkladně probíráme s Andreou Černou z Deloitte. Co je důvodem enormního stresu mladé generace? Jak s tím souvisí obavy o bydlení? Jakou roli v tom hraje digitální únava, tedy neustálý tlak notifikací z nejrůznějších komunikačních platforem? A čeho se reálně mladá generace nejvíce bojí a čím jsou v tomto směru specifičtí mladí Češi? Ani v tomto dílu samozřejmě nechybí generační polemika a generační slovníčky.

Ranní brífink Martina Ehla: Každá firma, co s námi na Tchaj-wanu byla, si něco odvezla, říká Alice Rezková, ředitelka Česko-tchajwanské obchodní komory, o nedávné cestě s Milošem Vystrčilem, která vzbudila v Česku velkou pozornost. Tchaj-wan není jen o investicích do Česka, ale i o vývozu tam, který od roku 2020 vzrostl šestkrát. Zatímco v Česku se mluvilo o letadle nebo o batůžku, podnikatelé domlouvali byznys v leteckém průmyslu, zdravotnictví nebo v ICT. “Divokou kartou této mise byla třeba firma vyrábějící karbonové palety - a byli jsme překvapeni, jak velký zájem o ní byl,” řekla Rezková.

Komunisté říkali: „Není člověk, není problém.“ Jejich způsob uvažování se nám, byť v poněkud mírnější podobě, oklikou vrací. Vládní koalice se pokouší zcela vykostit zákon o střetu zájmů. Samozřejmě proto, aby mohl Andrej Babiš v poklidu čerpat dotace pro svůj byznys. Strategie je jasná: „Není zákon, není problém.“ My v tom celém ale problém vidíme a v Podpásovce podrobně rozebíráme proč. Zaslouženou pozornost věnujeme i novým motoristickým kádrům na ministerstvech životního prostředí, kultury a zahraničí. Nevzdělanost si skrze ně podává ruku s nezkušeností. Konstatujeme, že se oklikou vracíme do osmdesátých let, kdy při obsazování postů nerozhodovala kvalifikace, ale stranická knížka, známosti a rodinné vazby.

Denně vycházejí zprávy o výstavbě nových velkokapacitních baterií v Česku. „Co nás ale před výstavbou baterie nenapadlo, bylo posouzení únosnosti příjezdové cesty. Tedy zda jsme vůbec schopni na lokalitu dostat potřebné množství technologií. Bavíme se o stovkách tun, které bylo třeba dovézt na dané místo,“ řekl v debatě HN Ivo Drábek, vedoucí oddělení rozvoje a energetiky společnosti Buildsys. Ta nedávno u Břeclavi postavila pro společnost MND největší bateriové úložiště v Česku v režimu stand‑alone, tedy bez energetického zdroje.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Společnost Paq Research společně s Centrem veřejných financí nedávno publikovala studii, v níž se autoři snažili vypočítat detailní dopady ETS2 na různé druhy domácností. O tom, co přesně systém povolenek ETS2 přinese a zda je poslední dohoda skutečně úlevou pro domácnosti, se budeme bavit s Kristinou Zindulkovou, Analytičkou Centra veřejných financí a AMO (Asociace pro mezinárodní otázky).

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Možný nedostatek leteckého paliva kvůli uzavřenému Hormuzskému průlivu – to je téma, které před hlavní dovolenkovou sezonou řeší evropské aerolinky a také řada cestovatelů. Hlavním dodavatelem do Evropy je totiž Kuvajt, ten ale kvůli zmíněné blokádě nemá kudy potřebný objem kerosinu vyvážet. Pomoct by do Evropy mohla dorazit z Nigérie – tamní obří rafinerie Dangote totiž částečně dokáže vykrýt evropskou spotřebu. Detaily v Ranním brífinku probereme s byznysovým reportérem Hospodářek Petrem Zenknerem.

Přilákat zahraniční investice Česko potřebuje – a především takové, které přinášejí nové technologie a vysokou přidanou hodnotu. „Česká republika má na to, aby se prezentovala jako sebevědomý, silný aktér. Máme devátou nejvyspělejší ekonomiku ze států EU. Často také slýchám, že jsme malá země. Česko vůbec není malá země, minimálně ne v evropském kontextu. A má hodně co nabídnout,“ řekl Jan Michal, generální ředitel agentury CzechInvest, v diskusi Hospodářských novin s názvem Unikátní Česko, která se konala koncem dubna. Podle Martina Vohánky, generálního ředitele společnosti Eurowag, která poskytuje služby a řešení pro nákladní dopravce, Česku v očích investorů nepomáhá institucionální dluh. „Státní instituce mnohdy nefungují tak, jak by měly. Proslulé jsou stavební povolení a obecně povolovací procesy. Druhá věc je věda a výzkum. Máme obrovské množství talentů, ale naše vysoké školství to nedokáže převést do spin‑offů, patentů, zkrátka něčeho, z čeho by tato země mohla žít ve smyslu daní, růstu, zaměstnanosti a podobně,“ podotkl Vohánka. Dodal, že podle průzkumu Eurowagu v rámci projektu Brand Česka nás v zahraničí vnímají jako mnohem méně rozvinutou zemi, než tomu ve skutečnosti je. To se pak odráží v konkrétních omezeních – když si například světový talent vybírá, kde bude žít, nebo když si investor vybírá zemi, kde chce investovat, ale také v turismu. I podle třetí diskutující, Hany Součkové, generální ředitelky softwarové společnosti SAP ČR, je velmi důležité, aby Česko umělo získat nejen lokální talenty, ale také ty zahraniční. „Tlak světa je tak velký, že se tady nemůžeme uzavírat. Myslíme si, že stačí, když budeme dost dobří tady doma. Ale ambice musíme mít mnohem větší,“ řekla kromě jiného v diskuzi Součková.

Když se člověk blíží penzi nebo je rentiér, řeší trochu jiné věci než mladí lidé, kteří teprve začínají investovat. Proto David a Martin spustili novou investiční sérii podcastu MoneyPenny, ve které si povídají o investování se skutečným rentiérem Tiborem Nyitrayem. Ve druhém díle série Investování 50+ se zaměřili na penzijko, předdůchod a předčasný důchod. Všechny tři nástroje jsou velmi zajímavé a umí ušetřit hodně peněz, byť to tak nemusí z pohledu mladších generací vypadat.Kompletní epizody jsou dostupné na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Češi moc nemají rádi Evropskou unii, to je známý fakt, který vyplývá z průzkumů. Máme tu ale hodně lidí, kteří mluví do médií a v nich se nad postoji Čechů k unii pohoršují. Aniž by sami něco moc dělali pro to, aby se to změnilo. My na to jdeme jinak – nechceme poučovat, ale vysvětlovat. Nechť si každý udělá názor sám, ale na základě faktů. Třeba pak dojde k závěru, že Evropská unie je to nejlepší, co se Česku a celé Evropě mohlo stát – i když má spoustu chyb a potřebuje velké změny. Tak ji tedy pojďme měnit my. O co jde? To uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na kauzu Čapí hnízdo. Spolupracovnice Andreje Babiše Jana Nagyová byla za dotační podvod odsouzena k tříleté podmínce. Případ ale nekončí. Co bude dál a jaká je pravděpodobnost finálního odsouzení premiéra Andreje Babiše?

Máme čísla, kterými chce česká vláda uklidnit NATO – jde ale o výdaje vycucané z prstu, s kterými u spojenců narazí. Nový průzkum ukazuje, jak vysoké výdaje na obranu si přejí Češi. Jak se liší voliči jednotlivých stran? Vysvětlujeme taky, jak pokračuje zbrojení Německa, jestli bychom se ho měli bát, a proč se německá ekonomika pořád nemůže odrazit ode dna. Nápověda: ceny energií hlavním důvodem zdaleka nejsou.Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors:https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktatLink na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci

Dřevěnou, zděnou nebo montovanou? Kdo se rozhodne postavit si garáž, má tyto tři možnosti. Dřevěné garáže jsou na pohled hezké, vyžadují ale údržbu a mají nižší životnost. Zděná garáž bývá nejnákladnější a její výstavba vyžaduje více času. „Montovaná garáž je cenově výhodná, její cena začíná na 120 tisících korunách. Postavená je za čtyři až šest hodin,“ říká v podcastu Hospodářských novin Marek Choleva, spolumajitel slovenské rodinné firmy Gardeon, která se výstavbou montovaných garáží zabývá již od 90. let. Choleva dodává, že montované garáže v řadovém uspořádání jsou spojené jen střední vnitřní příčkou, takže je lze podle potřeby za krátký čas přistavět či zvětšit a zvýšit tak počet parkovacích míst. Montované jejich stavby jsou sestavené z ocelových panelů, které se dají izolovat proti přehřívání či naopak zateplit. „Tyto garáže je možné vyrobit ve stejných barvách a designu jako rodinný dům, takže vypadají jako zmenšeniny domu, u kterého stojí,“ doplňuje Choleva. Jsou navíc impregnované hotovou omítkou, takže z vnější strany vypadají jako zděné a rovněž bývají odvětrávané, tím pádem v nich cirkuluje vzduch a uvnitř se netvoří plíseň.

Povedlo se mu během pár dní dostat před školy a náměstí desetitisíce vysokoškoláků a středoškoláků. Důvod? Obava o osud veřejnoprávních médií, která chce Babišova vláda fakticky zestátnit. Do podcastu Generační konflikt jsme pozvali organizátora iniciativy Média nedáme – studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Tomáše Stráníka, a ptali jsme se ho, co mladé lidi do ulic žene a jak budou protesty pokračovat.Proč vlastně mladým lidem tak záleží na veřejnoprávních médiích, když klasické kontinuální vysílání televize a rozhlasu sledují jen minimálně? Jak vlastně velká média „konzumují“ a jakou roli v tom hrají sociální sítě? Dozvíte se!Mluvčí iniciativy Média nedáme má i jeden razantní vzkaz pro opoziční politiky, kteří se snaží na studentských demonstracích přiživovat.A generační slovníčky se tentokrát týkají médií veřejné služby. Vzpomenete si třeba, jak se jmenovala rozhlasová stanice, ze které se vyvinul Radiožurnál za socialismu?

TOP 09 zahájila kampaň pro komunální a senátní volby, což je dobrá příležitost podívat se na stav a budoucnost téhle kdysi nadějné liberální strany. Rozebíráme osobnost současného předsedy Matěje Ondřeje Havla, který je jistě výborný učitel, zasloužilý skaut a milovník jemného anglického humoru, ale politická razance ho poněkud míjí. Prozradíme, jak se mu říká v Poslanecké sněmovně a proč je to pro nynější TOP 09 symptomatické. Nechybí ani řada topáckých historek včetně jedné superaktuální. Na základě rozhovorů s šéfy výzkumných agentur pak zanalyzujeme, kdo jsou stálí voliči TOP 09, a předpovíme, jak pravděpodobné je, že strana ještě osloví někoho jiného než jádro čítající přibližně tři a půl procenta celkového elektorátu. V další části se zaměříme na ministra obrany Jaromíra Zůnu, který podnikl něco, co mělo být mediální ofenzivou, ale vyšlo mu z toho jen vaření mlhy. Jak dlouho vydrží ve funkci? A titul Podpásovka týdne patří předsedovi Svobodných Liboru Vondráčkovi. Jeho úvaha, že Německo pro nás představuje vojenskou hrozbu, je podpásovkou nejen na zdravý rozum, ale i na samotou realitu.

Jedny jsou nejlepší na měření zdravotních funkcí, další mají vychytané trenéry, jiné nabízejí funkce, které mohou sportování posunout na vyšší úroveň. Výběr chytrých hodinek je nekonečná anabáze, protože na trhu je jich tolik, že se málokdo dokáže vyznat v nejlepších materiálech, funkcích nebo kvalitě měření. Nový díl Longevity podcastu Hospodářských novin přináší kompletní návod k výběru sportovních hodinek. Vysvětlí, které funkce jsou nejlepší na Garminech, Polarech, Apple watch nebo méně známé značce Coros. Přidá i informace o tom, jaké nejlépe měří VO2 max, které zase tlak či tep. A hosté Dominik Hok a Filip Debrecenyi z firmy Hodinky 365, kteří se dlouhodobě věnují recenzím a testování chytrých hodinek, vysvětlí, kdo má sledovat kadenci a proč se zaměřit při tréninku na watty.

Ranní brífink Jana T. beránka: Postavit v ucpané Praze nový most a nepustit na něj osobní auta? Emotivní a výbušné rozhodnutí. Před necelými dvěma týdny se v Praze otevřel takzvaný Dvorecký most, který je jen pro MHD a cyklisty, což část politického spektra nesla velmi nelibě. Proč je to tak emotivní a proč se zrovna z mostu stalo bojiště kulturní války? Hostem Ranního brífinku je pražský radní pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti). Co si z dnů, které následovaly po otevření mostu vedení města odnáší? A zopakuje tenhle vzorec - tedy spojení obou břehu s vyloučením osobních aut – ještě někde? Něco se zřejmě začíná rýsovat.