Klub rváčů

🚗 Automobilka Volkswagen chystá největší restrukturalizaci ve své historii. Německé automobilky ztrácejí dech, zatímco Tesla, Čína i Jižní Korea dál zrychlují. Jsou na vině elektroauta nebo evropské automobilky jednoduše zaspaly technologickou revoluci?🎙️ Ondřej Koutník a Radek Pokorný rozebírají, proč se evropský automobilový průmysl dostal do problémů, proč se elektromobilita stává otázkou ekonomiky i národní bezpečnosti, a proč podle nich nestačí debatovat jen o emisích.V této epizodě uslyšíte například:⚡ Proč má Volkswagen problémy navzdory miliardovým investicím.⚡ V čem evropské automobilky technologicky zaostaly za Teslou a čínskými výrobci.⚡ Proč nejsou elektroauta jen pro bohaté a kde se dnes vyplatí koupit ojetý elektromobil.⚡ Jak souvisejí elektromobily, solární elektrárny a energetická bezpečnost Evropy.⚡ Proč Čína vsadila na obnovitelné zdroje mnohem dříve než Evropa.⚡ Proč mohou vlastní výroba elektřiny a elektromobil znamenat nejen nižší účty, ale i větší nezávislost.🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.🔔 Odebírejte Klub rváčů na YouTube, Spotify, Apple Podcasts i Substacku.📺 Klub rváčů vychází i na Oneplay.

👊 Prezident Petr Pavel versus vláda Andreje Babiše. Kdo vlastně zastupuje Českou republiku v zahraničí? A může vláda zabránit hlavě státu účastnit se summitu NATO?🎙️ Poslechněte si novou Devítiminutovku Klubu rváčů.Ústavní soud vydal předběžné opatření, podle kterého musí být prezident součástí české delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře. Samotný kompetenční spor ale teprve rozhodne a je nutné říct, že výsledek zdaleka není předem jasný.

Jak se z kluka z Bohumína stane šéf jedné z největších bank v zemi? Co si odnesl z divokých 90. let, privatizace české ekonomiky a působení ve francouzské centrále Société Générale? Jak se vlastně řídí instituce s miliony klientů v době umělé inteligence a technologických změn?🎙️ Novým hostem Ondřeje Koutníka a Radka Pokorného v Klubu rváčů byl generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka.Jan Juchelka popsal svou cestu od Fondu národního majetku až do čela Komerční banky. Vysvětluje, proč se KB pustila do jedné z největších technologických transformací ve své historii, jak vznikala platforma KB+ a proč se z tradiční banky stává stále víc technologická firma. 💡 V rozhovoru jsme ale zdaleka nezůstali jen u bankovnictví. Řeč byla také o ekonomické transformaci Česka po roce 1989, zákulisí privatizace, fungování vrcholového managementu mezinárodních korporací i o tom, jaké zkušenosti si odnesl z několika let strávených ve Francii. Bavili jsme se také o tom, jaké to bylo dostat se v pouhých 30 letech k tak velkým historickým událostem jako byla například privatizace bank. 🤖 Mluvili jsme také o budoucnosti práce, nástupu umělé inteligence, proměně klientského chování, financování energetiky a zelených investic nebo o tom, proč budou banky v příštích letech vypadat úplně jinak než dnes.📈 Jak náročné je změnit organizaci s tisíci zaměstnanci? Co rozhoduje o úspěchu velkých transformačních projektů? A dokáže se tradiční banka proměnit v technologickou firmu, aniž by ztratila důvěru svých klientů?Přejeme příjemný poslech. 👊🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.🔔 Odebírejte Klub rváčů na YouTube, Spotify, Apple Podcasts i Substacku.📺 Klub rváčů vychází i na Oneplay.00:00:00 🚴 Tour de France, banky a budoucnost Česka00:02:06 🏭 Z Bohumína do byznysu: dětství, sport a sametová revoluce00:07:03 🏛️ Fond národního majetku a ekonomická transformace Česka00:21:09 👨‍💼 Neblokujeme dnes mladé? Odpovědnost ve třiceti a generační výměna00:26:06 💰 Privatizace Telecomu a Komerční banky: největší transakce 90. let00:30:17 🏦 Přechod do Komerční banky a cesta do vrcholového managementu00:41:54 🇫🇷 Pět let ve Francii: Société Générale, emigrace a zkušenost ze světa00:47:07 🏒 Proč je Komerční banka bankou českého hokeje00:49:49 🚀 Jak se stát generálním ředitelem Komerční banky00:54:18 🤖 Banka budoucnosti: KB+, Revolut, AI a technologická transformace

👴 Je Česko zemí pro mladé? Nebo jsme se smířili s tím, že budeme řešit hlavně potřeby dneška a budoucnost necháme na někom jiném? Respektive ji necháme našim dětem prožrat? 🥹 Mladí lidé mají potíže s bydlením. Rodiny narážejí na nedostatek míst ve školách. Nájmy v Praze a velkých městech míří k desítkám tisíc korun měsíčně. Stát platí přes 100 miliard ročně jen za obsluhu dluhu. Někteří (ti osvícenější) podnikatelé upozorňují, že chybí podpora nových technologických projektů i odvaha investovat do budoucnosti.V nové Devítiminutovce Klubu rváčů se bavíme o tom, proč je bydlení jedno z největších témat české společnosti, proč mladé rodiny utíkají z Prahy a následně se do ní vracejí kvůli školám, proč se vytrácí podpora talentovaných studentů či zda česká politika skutečně myslí na generace, které přijdou po nás...🎙️ Témata:• Nedostupné bydlení a vysoké nájmy• Školství a problémy mladých rodin• Zadlužování státu a účet pro další generace• Chybějící podpora talentů a studentů• Inovace, startupy a budoucnost české ekonomiky• Proč se mladí lidé stávají přehlíženou skupinou💬 „Tahle země není pro mladý.“Přejeme příjemný poslech.🔔 Odebírejte Klub rváčů na YouTube. 📺 Sledujte Klub rváčů na platformě Oneplay.🎧 Poslouchejte nás na Spotify a Apple Podcasts.📩 Přihlaste se k odběru Newsletteru Klub rváčů na Substacku.

🍺 V Česku máme až 1,6 milionu lidí v rizikovém pití alkoholu. Alkohol se podílí na tisících úmrtí ročně a společenské škody jdou do desítek miliard korun. Přesto někteří podnikatelé řeší, že mladí pijí málo. V nové Devítiminutovce Klubu rváčů se ptáme, jestli je skutečně společenským problémem klesající spotřeba alkoholu, nebo spíše problémem byznysu, který přichází o zákazníky.Impulsem nám byl vstup zakladatele Kiwi Olivera Dlouhého do pivovarnického byznysu a jeho ambice přivést mladou generaci zpátky k pivu. Je to legitimní podnikatelský plán, nebo cesta, která jde proti trendům veřejného zdraví? 📉 Podíváme se na česká data, srovnání se zahraničím i na to, proč patříme mezi největší opilce v Evropě. A také na otázku, kde končí byznys a kde začíná společenská odpovědnost.🎙️ Ondřej Koutník a Radek Pokorný🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.🔔 Odebírejte Klub rváčů na YouTube, Spotify, Apple Podcasts či Substacku.📺 Klub rváčů vychází i na Oneplay.

🚀 Když se řekne IPO, většina investorů si představí příležitost podílet se na růstu budoucích technologických gigantů. Jenže co když se současně změní pravidla hry?V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme fenomén takzvaných giga IPO. Na burzu se v příštích měsících chystají firmy jako SpaceX, OpenAI, Anthropic a další technologičtí obři. Současně se diskutuje o změnách pravidel, které by těmto společnostem usnadnily rychlejší vstup do burzovních indexů, a tím i automatický přísun kapitálu z ETF fondů a amerických penzijních programů typu 401(k).📈 Co se stane, když pasivní investování začne nakupovat akcie bez ohledu na jejich cenu?💰 Jakou roli hrají penzijní fondy milionů Američanů?⚠️ A nehrozí, že se z burz stane mechanismus na financování stále dražších a rizikovějších technologických projektů?V podcastu připomínáme jednu starou investiční pravdu: „Žádný oběd není zadarmo.“ Indexové fondy dlouhé roky platily za jednoduchý a bezpečný způsob investování. Jenže pokud se mění pravidla, podle kterých proudí kapitál na trhy, měli by investoři vědět proč.🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.🎙️ Moderují Ondřej Koutník & Radek Pokorný.

🥛 Bude stát kostka másla 100 korun?🇨🇿 Proč Milan Teplý odmítl prodat Madetu?🏭 Jak vypadal skutečný český kapitalismus 90. let?⚔️ A proč se kvůli privatizaci střetl i s Václavem Klausem?Do nového dílu podcastu Klub rváčů dorazil majitel Madety Milan Teplý. Muž, který více než 50 let budoval největší českou mlékárnu. Rozhovor o divoké privatizaci, zahraničních investorech, boji o český průmysl, exportu do arabského světa i o tom, proč „fungující celky musí zůstat pohromadě“.Milan Teplý otevřeně mluví také o boji s rakovinou, chemoterapii a momentu, kdy mu lékaři řekli, že má před sebou půl roku života.🎙️ Co se v rozhovoru dozvíte:– proč neprodal Madetu– jak probíhala privatizace v 90. letech– jaký byl Václav Klaus a Josef Lux– proč Němci chtěli koupit české mlékárny– jak funguje export do arabského světa– jestli mohou potraviny dál zdražovat– jak dnes vypadá moderní mlékárna– proč druhý den po chemoterapii šel do prácePartnerem podcastu je investiční skupina Natland.🔔 Odebírejte Klub rváčů na YouTube, Spotify, Apple Podcasts i Substacku.

🇨🇿 Edvard Beneš. Muž, na kterého se v českých dějinách svádí téměř všechno.V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme novou knihu spisovatele Pavla Kosatíka O tom Benešovi a otázku, která otevírá zajímavou otázku: nesnažíme se až příliš často hledat jednoho viníka místo toho, abychom si přiznali vlastní odpovědnost?Byl Mnichov Benešovým selháním? Mohlo Československo v roce 1938 reálně bojovat? Nesou za únor 1948 větší odpovědnost politici, nebo sami voliči, kteří komunistům dali téměř 40 % hlasů?Mluvíme o Mnichovu, odsunu Němců, orientaci na Sovětský svaz i o tom, proč se česká společnost možná dodnes neumí vyrovnat s vlastními dějinami.🎙️ Ondřej Koutník a Radek Pokorný🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland

🤖📈 Bloomberg během jednoho dne publikoval dva články, které docela názorně vystihují dnešní schizofrenii kolem AI trhu. Jeden varuje, že kombinace drahé ropy, vysokých výnosů amerických dluhopisů a drahých peněz může propíchnout AI bublinu. Druhý popisuje, jak Nvidia přesvědčuje investory, že umělá inteligence teprve vstupuje do mainstreamu a firmy i vlády budou dál masivně utrácet za AI infrastrukturu. 💰⚡V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme, proč dnes trhy zároveň věří v technologickou revoluci, a současně se bojí, že tempo investic nemusí být dlouhodobě udržitelné. Nvidia dál láme rekordy v tržbách, ale investoři začínají řešit rostoucí konkurenci, náklady na AI infrastrukturu i otázku, zda se stovky miliard dolarů investované do AI skutečně vrátí. 📊🧠Řešíme také praktické limity AI v právu, poradenství a byznysu. Co se stane s citlivými daty klientů? 🔐 Jakou cenu bude mít lidská důvěra? A proč se v některých profesích může ukázat, že člověk je nakonec levnější než AI software?🎙️ Ondřej Koutník a Radek Pokorný📍 Praha — Los Angeles 🌍🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

⚔️ Vesmír býval symbolem vědeckého pokroku a soupeření velmocí. Dnes se z něj stává obří byznys, strategická infrastruktura i nová geopolitická fronta. O satelitní data, drony a kosmické technologie se už nezajímají jen státy a armády, ale i banky, pojišťovny, zemědělci nebo technologické firmy. 🌍🛰️Hostem Klubu rváčů byl podnikatel a vizionář Petr Kapoun, zakladatel brněnské společnosti TRL Space. Ještě před pár lety prodával golfové hole a dělal účetnictví zahraničním firmám. Dnes jeho firma staví satelity, operuje vesmírné mise a dodává data zákazníkům v Africe, Asii i Evropě. 🚀🌍V rozhovoru jsme probírali:🛰️ jak se z Brna buduje globální kosmický byznys🌍 proč Rwanda připomíná africký Singapur📡 proč jsou satelitní data klíčová pro armády, zemědělství i pojišťovny⚔️ jak válka na Ukrajině změnila kosmický průmysl🤖 propojení satelitů, dronů a umělé inteligence🚁 proč budou drony měnit moderní válčení📶 proč se státy bojí závislosti na Starlinku a Elonu Muskovi💥 i to, jak může jednou vypadat konflikt na oběžné drázeKapoun v podcastu hovoří rovněž o zatuhlém a konzervativním českém prostředí, generační výměně, byznysové mentalitě a o tom, proč se globální technologická firma často snáz buduje v Africe než u nás. 🇨🇿„Každý stát si uvědomil, že když začne konflikt, spojenci vám ta data přestanou dávat.“„Vesmír už není hardwarový byznys. Je to byznys s informacemi.“„Když vyšlete raketu za milion dolarů proti dronu za padesát tisíc, dlouhodobě to nefunguje.“Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.📺 YouTube & OnePlay🎧 Spotify & Apple Podcasts📩 Newsletter Klub rváčů na Substacku

Poradenský gigant McKinsey & Company místo juniorů a stážistů začíná trénovat AI agenty. Firma spojila síly se společností OpenAI, která začíná spolupracovat s největšími konzultačními hráči světa. Co to udělá s trhem práce, výchovou nových talentů nebo univerzitami?V nové Devítiminutovce Klubu rváčů řešíme, proč se z juniorních pozic stává ohrožený druh. Bavili jsme se i o tom, proč začíná veřejnost vnímat AI mnohem negativněji než dříve.📌 Kdo bude vychovávat budoucí seniory, když první příčky kariérního žebříku převezme software?📌 Proč se firmy možná přestanou starat o dlouhodobý rozvoj lidí?📌 Budou muset univerzity začít „vyrábět“ hotové experty?📌 Čeká nás nová technologická zlatá éra nebo sociální otřes?🎙️ Ondřej Koutník & Radek Pokorný🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland#AI #McKinsey #OpenAI #umelainteligence #technologie #KlubRvacu #podcast

🇨🇳 Čína neřeší, jestli má smysl investovat do obnovitelných zdrojů. Pro Peking je to byznys se zásadním přesahem do politiky, moci, bezpečnosti a průmyslové budoucnosti.Do nové Nalejvárny Klubu rváčů dorazil podnikatel v oblasti bateriových systémů a obnovitelných zdrojů Jan Šembera, který se nedávno vrátil z Číny. Probírali jsme:⚡ proč Čína masivně investuje do baterek, solárů a elektromobility⚡ jak vypadá její nová geopolitická a průmyslová zbraň⚡ jak rychle elektrifikuje i nákladní dopravu⚡ proč Evropa zaspala vývoj bateriových technologií⚡ jak může vzniknout nová závislost — tentokrát na čínských technologiích⚡ proč se v Česku z obnovitelných zdrojů stala kulturní válka⚡ jaký je reálný stav českého trhu s bateriemi a fotovoltaikouMluvili jsme i o čínské robotizaci továren, nových bateriových megafabrikách, bezpečnosti elektromobilů nebo o tom, proč Čína stále staví uhelné elektrárny, i když zároveň masivně rozvíjí obnovitelné zdroje.Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.0:00 Čína, baterky a nový energetický svět1:05 Jan Šembera o cestě do Číny3:05 Čínská pětiletka a energetická nezávislost4:27 Green Deal pohledem Pekingu5:32 Zdražování baterek a cena lithia7:45 Baterky pro domácnosti a záporné ceny elektřiny10:17 Čína ovládla baterky a soláry14:31 Elektrické kamiony a konec závislosti na ropě16:41 Může Evropa ještě dohnat Čínu?20:39 Elektromobilita, nabíječky a budoucnost dopravy

💥 Warren Buffett je považován za nejúspěšnějšího investora v historii. V posledních třech letech dělá jednu věc: prodává akcie a hromadí hotovost 💰 Berkshire Hathaway dnes sedí na skoro 400 miliardách dolarů, což je víc, než kolik drží Apple, Amazon, Alphabet a Microsoft dohromady.📊 Hedgeový fond Crescat Capital přišel s analýzou, která ukazuje, proč Buffettova opatrnost dává smysl. Poměr hodnoty celého amerického akciového trhu k tomu, co ekonomika reálně vyprodukuje, dosáhl 228 %. To je historické maximum, o 59 procentních bodů vyšší než na vrcholu internetové bubliny v roce 2000. Tehdy to skončilo sesunem Nasdaqu o 75 % 📉🤖 Pět největších AI firem světa (Microsoft, Amazon, Alphabet, Meta a Oracle) plánuje v roce 2026 investovat do datových center a AI infrastruktury odhadem 641 miliard dolarů. Meziročně o 70 % více. A rok předtím také o 70 % více.Kdo tuto investici neudělá, vyřadí se ze hry ⚠️ Kdo ji udělá, vsází vše na to, že se peníze někdy vrátí. Trhy ale začínají pochybovat, neboť akcie Microsoftu spadly skoro o 10 % poté, co firma oznámila další kolo obřích výdajů.🎙️ Podcast Unhedged z dílny Financial Times v této souvislosti připomněl příběh z 19. století. Americká železniční horečka 🚂 změnila celou civilizaci, propojila kontinent, nastartovala industrializaci, vytvořila moderní ekonomiku. Ale investoři do železničních dluhopisů přišli o vše.🏦 V roce 1873 zkrachovala banka Jay Cooke & Company, největší finanční dům své doby, protože nedokázala prodat dluhopisy Northern Pacific Railway. Spustila dominový efekt, který se přelil přes celý atlantický svět.Technologie vyhrála, ale akcie popadaly.❓Stejná otázka visí dnes nad umělou inteligencí.V epizodě jsme probrali:👉 Warren Buffett a Berkshire Hathaway👉 AI hyperscaleři a jejich investice do infrastruktury👉 Crescat Capital a přecenění akciového trhu👉 Dot-com bublina a paralely s dneškem👉 Železniční krize a panika v roce 1873👉 Válka v Íránu a cena ropy 🛢️👉 Trh slaví mír, jenž nenastal🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland

🎂 Klubu rváčů slaví 2. narozeniny. Mediální prostředí se zásadně změnilo. Podcasty si získávají čím dál větší pozornost na mediální scéně. Přitahují peníze, publikum i vliv. Silné osobnosti odcházejí z tradičních médií a budují vlastní projekty. Mediální mapa se přepisuje v přímém přenosu.🎥Do toho vstupuje AI. Technologie, která může tvorbu obsahu dramaticky zrychlit – ale zároveň i zpochybnit jeho hodnotu.👉 Kdo dnes drží moc? Média, nebo jednotlivci?
👉 Co to znamená pro novináře, byznys i publikum?
👉 A poznáme ještě rozdíl mezi člověkem a strojem?Výroční epizoda o tom, kam se posunula nejen podcastová scéna – a kam může směřovat dál.🎙️ Sledujte Klub rváčů na:
YouTube | Oneplay | Spotify | Apple Podcasts🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

Spojené arabské emiráty odcházejí z OPEC po téměř 60 letech. Co to znamená pro ceny ropy, stabilitu trhu a českou ekonomiku?V nové Devítiminutovce rozebíráme událost, která bude mít značné důsledky: víc ropy na trhu, větší cenové výkyvy či slabší vliv kartelu i OPEC+. Tedy včetně Ruska, které oslabí vliv na geopolitickém poli a vlivu na trhu s ropou. Zároveň se ukazuje, že se mění světový a obchodní řád. Nejen pro Evropu to znamená, že dekarbonizace je prostředkem, jak snížit svou závislosti na fosilní energetice a zemích, které ropu a plyn dodávají. Názorně se to projevuje v případě válek na Ukrajině a v Íránu. 🎯 V epizodě mimo jiné uslyšíte:– proč Spojené arabské emiráty odcházejí z OPEC a chtějí masivně zvýšit těžbu– jak může vyšší produkce (až ~5 mil. barelů denně) ovlivnit ceny ropy– proč se trh stává méně předvídatelný a víc geopolitický– jakou roli hraje krize v Hormuzském průlivu– proč dnešní ekonomika reaguje na ropné šoky jinak než v 70. letech– co to znamená pro Česko: zásoby vs. reálný problém u ropných produktů (letecké palivo, hnojiva)– proč dekarbonizace snižuje zranitelnost ekonomiky📉 Myšlenka na závěr:Ropa už není jen komodita. Každý barel je geopolitický nástroj. Kdo zvládl transformaci energetiky, má dnes výhodu, náskok a do značné míry i větší bezpečí.🎙️ Devítiminutovka Klubu rváčůOndřej Koutník & Radek Pokorný👉 Sledujte nás na YouTube, Oneplay, Spotify, Apple Podcasts a Substack🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland

Konflikt v Íránu nekončí, Hormuz je nadále přiškrcený, nepříjemné dopady už pociťujeme. ⛈️Omezený provoz v Hormuzském průlivu zdražuje dopravu a rozbíjí dodavatelské řetězce. Problémy nejsou jen u ropy a plynu. Tlak dopadá na petrochemii, výrobu hnojiv, stavebnictví či oblast polovodičů.V nové Devítiminutovce se díváme na krizi v Perském zálivu v následujících bodech:👉 Pojištění lodí vyskočilo z 0,25 % až na 10 %👉 Dodávky přes Hormuz jsou omezené👉 Srovnání s šoky v roce 1973 a 1990👉 Problémy s plasty, plynem i hnojivy👉 80 % helia z regionu = tlak na výrobu čipů👉 Firmy už narážejí na nedostatek vstupůTrhy jsou zatím v klidu. Reálná ekonomika ne.Nejde už jen o hrozící krizi, ale o reálné dění, které se do cen propíše se zpožděním. Jakmile se to projeví naplno, naše peněženky to provětrá.🎙️ Devítiminutovka Klubu rváčůPartnerem podcastu je investiční skupina Natland.

Peníze už nejsou zadarmo. Jak zacházet s penězi v turbulentní době, kterou ovlivňují dvě velké bouře? Do nové epizody Klubu rváčů dorazil investor a zakladatel investiční společnosti Sirius Martin Burda, jehož firma dnes spravuje miliardy korun a investuje globálně přes hedgeové fondy.👉 Proč dnes nestačí „trefovat akcie“👉 Proč rozhoduje řízení rizika, ne honba za výnosem👉 Proč tolik investorů podceňuje specializaci👉 Jak poznat, komu nesvěřit peníze👉 A proč dnes trhy víc než fundament řídí geopolitika a AI„Úspěšný investování není o tom trefovat jackpoty. Je o tom neprodělat.“V rozhovoru rozebíráme, jak se změnilo investiční prostředí po éře levných peněz, proč i zkušení manažeři dnes zavírají fondy a jak přemýšlí lidé, kteří spravují stovky milionů až miliardy korun.Dostaneme se i k praktické radě, která může ušetřit miliony: jak si nastavit vlastní „investiční výbor“ a vyhnout se zásadním chybám, které se na trhu opakují.🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland🎧 Sledujte Klub rváčů:YouTube | Spotify | Apple Podcasts📩 Newsletter: Substack Klub rváčů📺 Oneplay

👻 Orbánův režim skončil. Stojí za tím souhra několika faktorů, které se postupně nasčítaly – ekonomika, eroze institucí či Orbánem změněný volební systém, který se nakonec obrátil proti svému tvůrci. 📉V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme, proč Viktor Orbán po letech ztratil moc a v jakém stavu přebírá Maďarsko vítěz voleb Péter Magyar. Co rozhodlo? A proč je maďarský příběh varováním pro jiné populisty, kteří Orbánovi dosud nadbíhali?👉 Ekonomika jako rozhodující faktorMaďarské HDP téměř neroste, investice propadly o desítky procent a inflace zůstává vysoká. Rostoucí dluh a rozpočtové schodky ukazují, že i populistická politika má své limity. Nakonec rozhoduje „peněženka voliče“.👉 Systém, který se otočil proti OrbánoviVolební systém, který dlouhodobě pomáhal Fideszu k drtivé většině, tentokrát selhal. Ztráta podpory v regionech ukázala, že manipulace pravidel má vždy jen omezenou životnost.👉 Instituce jako pojistka demokraciePokusy o oslabení médií, soudů a opozice se promítly do horšího fungování státu. Zároveň se ukazuje, jak zásadní roli sehrála Evropská unie – od ochrany opozice až po tlak přes eurofondy👉 Miliardář z vesnice jako symbol režimuPříběh podnikatele Lőrince Mészárose, bývalého instalatéra z Orbánovy rodné obce, ilustruje prorůstání politiky a byznysu. Pro mnoho voličů se stal mementem celého systému.👉 Co si z toho vzít?Demokracie nestojí na jednotlivcích, ale na institucích. Jakmile se oslabí, začne se dříve či později hroutit i ekonomika. A naopak – právě instituce a mezinárodní ukotvení mohou být poslední pojistkou proti skluzu k autoritářství.💡 Maďarské volby se staly testem toho, jak dlouho může fungovat model postavený na koncentraci moci.🎙️ Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

Dvanáct nejbohatších lidí na světě vlastní více majetku než polovina lidstva. 📊 Počet miliardářů poprvé překročil tři tisíce a jejich majetek roste třikrát rychleji než průměr světové ekonomiky. Zároveň se snižování chudoby zastavilo a každý čtvrtý člověk čelí potravinové nejistotě.V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme čerstvou studii mezinárodní organizace Oxfam a její závěry o tom, jak ekonomická nerovnost představuje vedle sociálního problému i politické riziko.  To má potenciál podkopat samotné základy demokracie.V nové epizodě jsme zmínili následující témata:👉 Proč bohatství roste rychleji než ekonomika?👉 Jak se z ekonomické nerovnosti stává politická moc?👉 Proč mají miliardáři tisíckrát vyšší šanci dostat se do politiky než běžní lidé?Srovnali jsme rovněž americký a evropský model:🇺🇸 USA – extrémní koncentrace bohatství, tlak na střední třídu, růst nákladů na vzdělání a zdravotnictví.🇪🇺 Evropa – menší rozdíly, ale trend je podobný.Pozornost jsme věnovali i důležitému vztahu majetek vs. příjem. Ti, kdo vlastní aktiva (akcie, equity), bohatnou exponenciálně. Ti, kdo žijí ze mzdy, ztrácejí půdu pod nohama. To je oblast, kde může nastupující uměla inteligence příkopy a rozdíly ještě víc prohloubit. 🤖🎯 V epizodě přišla řeč i na další otázky:– proč se rozevírají nůžky mezi elitou a zbytkem společnosti– proč je nejvíc ohrožená střední třída– jak nerovnost souvisí s růstem populismu– a jestli vůbec existuje řešení.Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🎙️ Dva hejtmani. Dva přístupy. A několik otázek: Proč dnes politika nefunguje, jak by měla? Proč je Andrej Babiš stále tak silný, i když neplní sliby?V nové epizodě Klubu rváčů jsme udělali výjimku a pozvali jsme dva aktivní politiky, kteří mají reálnou exekutivní zkušenost: jihočeského hejtmana Martin Kubu a jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. Oba míří z regionů do celostátní politiky. První založil nové hnutí Naše Česko, druhý se uchází o vedení lidovců a kandiduje do Senátu. 🔎 Neřešíme ideologii. Řešíme výkon.
Co dnes rozhoduje o úspěchu v politice? Programy nebo schopnost doručit?⚡ Co v rozhovoru zazní:👉 Proč dnes lidé často nerozlišují mezi programy stran — a rozhodují se podle důvěry v konkrétního lídra?
👉 Proč „autenticita“ není marketing, ale klíčová konkurenční výhoda?
👉 Jak sociální sítě deformují veřejnou debatu — a proč se z nich stává prostor, kde lidé přejí politikům smrt?
👉 Co se stane, když politika přestane doručovat — a proč pak roste poptávka po „rychlých řešeních“?
👉 Proč funguje Andrej Babiš, i když podle kritiků často nesplní, co slíbí?
👉 Jak vypadá reálný tlak politiky na rodinu — momenty, které se do televizních debat nikdy nedostanou?🎯 Klíčová teze epizody:Politika už není souboj pravice a levice.
Je to souboj mezi těmi, kteří slibují, a těmi, kteří doručují.A pokud stát nedoručuje, lidé začnou hledat někoho, kdo jim nabídne jednodušší a rychlejší řešení — bez ohledu na systém.💬 Silné momenty z rozhovoru:🗣️ „Autenticita se nedá zahrát. Buď ji máte, nebo ne.“
🗣️ „Jestli vám vadí tvrdá hra v politice, běžte hrát kuličky.“
🗣️ „Politiku ustojíte. Horší je, když vám kvůli ní brečí dítě v autě.“🎧 Podcast najdete také na Spotify, Apple Podcasts a nově i na OnePlay.
📩 Newsletter Klubu rváčů odebírejte na Substacku.🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

Měsíc po vypuknutí války v Íránu: cíle zůstávají nejasné, Trump nemá plán a trhy reagují negativně.V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme ekonomické, finanční a geopolitické důsledky prvního měsíce války v Íránu. 🌍👉 Co se děje na trzích a proč ropa zdražila o desítky procent👉 Jak konflikt dopadá na ceny benzínu, plynu a elektřiny👉 Proč se znovu vrací inflační tlaky – a co to znamená pro domácnosti i centrální banky👉 Jak válka mění rovnováhu na Blízkém východě a oslabuje vliv Spojených států👉 Proč z aktuální situace těží RuskoAmerický prezident Donald Trump v aktuálním projevu ukázal, že válečná operace v Íránu nemá jasný a strategický cíl. Trhy ihned reagovaly podle očekávání. Zkrátka nevěří, že by americko-izraelský válečný výpad měl jasný plán či rychlé řešení. Ekonomická a energetická krize může mít vážné následky po celém světě.Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

Česko není země pro mladé. Systém je nastavený tak, aby to tak zůstalo. Politici řeší hlavně důchodce. V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme, proč stát dlouhodobě selhává v podpoře studentů. Ať už těch, kteří chtějí studovat doma, nebo těch, kteří se dostanou na špičkové univerzity v zahraničí.📉 Sociální stipendia dnes pobírá jen zlomek studentů.📉 Superdávka situaci spíš komplikuje, než řeší.📉 A šance na vzdělání je v Česku stále silně závislá na tom, z jaké rodiny pocházíte.👉 Výsledek?Ztrácíme (nejen) talenty.V epizodě řešíme:- proč na sociální podporu dosáhne jen minimum studentů- jak je systém nastavený proti těm, kteří nemají zázemí- proč stát nemá žádný funkční model podpory studia v zahraničí- proč se z Česka může stát ekonomika, která rezignovala na vlastní budoucnostBudeme jen montovnou?💡 V podcastu rozebíráme konkrétní návrhy, jak situaci řešit – například model státem garantovaných půjček na top univerzity, který funguje v zahraničí. Inspirovat se můžeme například v Dánsku.🎙️ Ondřej Koutník & Radek Pokorný🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland

🚀 V nové epizodě Klubu rváčů jsme si povídali s Tomášem Raškou, majitelem investiční skupiny Natland, o byznysu, investování, restrukturalizacích i o tom, jak se dnes rozhoduje ve světě, který je čím dál rychlejší, křehčí a méně předvídatelný.Tomáš je vlastníkem Natlandu, který založil v roce 2002. Dnes skupina působí ve třech hlavních segmentech – Private Equity, Real Estate a Financial Services – a prostřednictvím čtyř investičních fondů spravuje aktiva přesahující 6,6 miliardy korun. Vedle financování se Natland soustředí také na restrukturalizaci firem a v tomto kontextu se jméno Tomáše Rašky v minulosti objevilo u známých českých značek. Před lety pomáhal vytahovat z finančních problémů fotbalovou Slavii, snažil se vzkřísit módní e-shop Zoot a v nedávné době Natland zachránil kožešnickou značku Kara Trutnov. 💼V rozhovoru Tomáš Raška otevřeně vysvětluje, že má rád příběhy tradičních českých značek, ale sentiment podle něj do investičního rozhodování nepatří. Klíčová jsou data, hluboká znalost byznysu a schopnost realisticky vyhodnotit, co ještě lze zachránit a co už ne. Zdůrazňuje také, že silná značka sama o sobě firmu nezachrání a že kapitál má být především nástrojem, ne cílem. Právě na tom Natland podle něj postavil svou specializaci: hledat příležitosti tam, kde ostatní vidí problém, ale jen tehdy, když dává smysl věřit trhu, týmu i samotnému byznysu. 📊Velkou část rozhovoru věnujeme i dnešnímu světu: geopolitickým otřesům, křehkosti Evropy, rychlosti rozhodování, private credit, panice na trzích nebo proměně bydlení a developmentu v Česku. Tomáš Raška mluví bez obalu i o svých nejdražších chybách — včetně příběhu kolem online fashion a e-shopu Zoot — a vysvětluje, proč je někdy nejdůležitější poznat včas, kdy má smysl bojovat a kdy je naopak racionální pozici zavřít. 🌍📉Řeč přišla také na mezigenerační předávání firem, práci s mladými lidmi, mentoring, vzdělávání a na to, proč by se na konci aktivní investorské kariéry klidně dokázal vrátit k učení. Je to rozhovor o kapitálu, odvaze, omylech, disciplíně i o tom, proč dnes nestačí být chytrý — je potřeba být také rychlý a flexibilní. 🎙️Příjemný poslech.#KlubRváčů #TomášRaška #Natland #byznys #investice #privateequity #development #ekonomika #geopolitika #privatecredit #podcast

Může Česká televize vlastnit jméno dnes již svého bývalého moderátora Václava Moravce? Komu patří duševní vlastnictví novináře – televizi nebo jemu samotnému? 🤔Kauza odchodu Václava Moravce z ČT otevírá zajímavou otázku:👉 Komu patří značka novináře?👉 Médiu nebo samotnému člověku?V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme spor o ochrannou známku „Otázky Václava Moravce“ a ptáme se, jestli se veřejnoprávní instituce nepokouší nárokovat něco, co jí ve skutečnosti nepatří.💡 Důležité je i uvědomění, že svět médií se změnil. Dříve rozhodovala distribuce. Dnes rozhodují lidé. Důvěra, autorita a osobní značka jsou silnější než vysílací frekvence. Média dnes nestojí na institucích, ale na osobnostech.👉 Co se stane, když tvář televize odejde?👉 A není celý spor ukázkou toho, že tradiční média nechápou novou realitu?V debatě zazní i paralely ze zahraničí (Tucker Carlson, Joe Rogan), doporučení pro Jaromíra Soukupa či kritika nejen manažerského přístupu ČT.

🔥 Blízký východ opět hoří. Nejen geopoliticky, ale doslova. Spojené státy spolu s Izraelem útočí na Írán, ale jaký je vlastně cíl celé operace? A proč se tolik amerických vojenských intervencí v posledních desetiletích nakonec proměnilo v geopolitický chaos?V nové epizodě Devítiminutovky Klubu rváčů rozebírají Ondřej Koutník a Radek Pokorný dlouhodobý problém americké strategie: války, které začínají s velkými ambicemi, ale často bez jasného cíle a bez realistického plánu, jak konflikt ukončit.Vracíme se od Vietnamu přes Irák a Afghánistán až po současný Írán a klademe nepříjemnou otázku: jde o hlubší problém fungování amerického státu a jeho institucí?V debatě zazní i aktuální kontroverze kolem raketového útoku na íránskou dívčí školu, napětí uvnitř americké administrativy a role moderních technologií – včetně toho, že výběr některých vojenských cílů dnes pomáhá určovat software firem z oblasti umělé inteligence. 🤖👉 Proč americké války často končí jinak, než bylo plánováno?👉 Může současná operace proti Íránu dopadnout stejně jako Irák nebo Afghánistán?👉 A není problém hlubší – v samotném rozhodovacím systému americké politiky?Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🎙️ AI, propouštění a konec střední třídy? Umělá inteligence není hračka pro geeky. Začíná měnit samotnou strukturu ekonomiky.V nové Nalejvárně Klubu rváčů se bavíme o tom, proč fintech skupina Block (Jack Dorsey) propustila tisíce lidí, a proč to trhy ocenily růstem akcií. Je to jen manažerská korekce, nebo začátek hlubší technologické nezaměstnanosti?Probíráme, co AI znamená pro:⚖️ advokacii a daňové poradenství🏦 banky a fintech💻 programátory a technologickou elitu🏠 střední třídu a hypotéky🧾 výběr daní a fungování státu„Ten člověk to dělá měsíc. Software 20 minut. A teď – jak to prodám klientovi?“Jedna z klíčových otázek není jen ekonomické povahy. Co se stane, když firmám porostou marže, ale domácnosti budou utrácet méně, protože roboti peníze nepotřebují? 🤔 Co to udělá se státem? Se sociálním systémem? Se smyslem práce?Dotýkáme se i střetu mezi společnosti Anthropic (Claude) a Trumpovou administrativou 🇺🇸 – může soukromá firma přibrzdit militarizaci AI? 🛰️ A co když ji stejně nahradí někdo jiný?A nakonec to nejdůležitější:Nejde jen o technologie. Jde o hodnoty.📌 Sledujte nás, pokud vás zajímají následující témata:#AI #ekonomika #nezaměstnanost #Block #fintech #střednítřída #technologie #geopolitika #regulacePartnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🚀 Válka v Íránu destabilizuje region Blízkého východu a ovlivňuje celosvětovou bezpečnost a geopolitickou situaci. ⚖️ V novém díle podcastu Klub rváčů se Ondřej Koutník a Radek Pokorný podívali na tektonický konflikt trochu jinak - nikoliv z hlediska vojenského nebo strategického, ale z hlediska mezinárodního práva.Proč? Protože tohle téma se přímo dotýká České republiky. Jako malý stát jsme existenčně závislí na tom, že pravidla platí pro všechny. V nové Devítiminutovce tedy řešíme:🥊 Byly vůbec splněny podmínky sebeobrany podle Charty OSN? 🥊 Co přesně řekl Rubio — a proč to z právního hlediska nestačí?🥊 Co by se stalo, kdyby si Německo dnes řeklo o Sudety?🥊 Proč je systém vytvořený OSN tím nejlepším možným, byť nedokonalým, řešením?🥊 Proč čeští politici a veřejnost mezinárodnímu právu tak málo rozumějí — a proč je to problém?Disclaimer: Toto není obhajoba íránského režimu, který je zločinný. Ale zločinnost režimu automaticky a bez pravidel nezakládá právo jiného státu na útok — to platilo u Saddáma, Kaddáfího i ajatolláhů.Sledujte nás na YouTube, poslouchejte na Spotify a Apple Podcasts. A čtěte Newsletter Klub rváčů na Substacku.#Írán #MezinárodníPrávo #KlubRváčů #USA #Izrael #Geopolitika

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme pozoruhodný rozhovor konzervativního podcastera Tuckera Carlsona s americkým velvyslancem v Izraeli Mikem Huckabeem a jeho politické a mediální dopady. 🇺🇸🌍Nezabýváme se samotným izraelsko-palestinským konfliktem, ale otázkou, co se stane, když politik začne věřit, že má v médiích spojence místo kritického novináře. A především, co se stane, když se váš „kumpán ve lži" nakonec obrátí proti vám. 👉 Carlson během interview vypáčil z velvyslance de facto prohlášení, že Izrael má nárok na území celého arabského poloostrova od Nilu po Eufrat. Což okamžitě vyvolalo silné reakce v USA i arabském světě. Zajímavé je, že se o této ožehavé kauze v českých médiích téměř nemluví.V Devítiminutovce mimo jiné zazní:- proč rozhovor otřásl částí trumpovského MAGA tábora,- proměnu Tuckera Carlsona od hvězdy Fox News k samostatnému mediálnímu hráči,- otázku, proč mají USA financovat bezpečnostní zájmy Izraele, zatímco doma neřeší vlastní problémy,- a také selhání americké diplomacie v přímém přenosu.💬 Mluvíme také o širších politických důsledcích pro Donalda Trumpa a rozpadu jeho mediální podpory. Kauza Epstein, soudní sestřel cel a teď výpadek oddaného mediálního souputníka do vlastních MAGA řad. Není toho málo pro Trumpovu administrativu. 🎧 Poslechněte si novou Devítiminutovku — rychlý briefing o médiích, geopolitice a okamžiku, kdy se vlastní informační zbraň obrátí proti svému „vynálezci".

🎙️ Rozhovor s Václavem Dejčmarem není o tipech na akcie ani o rychlých výnosech. Je o tom, jak přemýšlet ve světě, kde se rozpadají penzijní systémy, algoritmy deformují realitu a pozornost se stává nejvzácnější komoditou. O svobodě, riziku a dlouhé hře.📊 Proč by měla být maturita z matematiky povinná? Protože investování už není volba, ale nutná dovednost. Penzijní jistoty mizí a každý z nás bude závislý na tom, jak pochopil pravidla hry – inflaci, diverzifikaci a pravděpodobnost. Matematika tu není o vzorečcích, ale o myšlení.💼 Bohatství není status, ale čas. Dejčmar otevřeně říká, že podniká proto, aby nebyl nikomu zodpovědný a mohl si vybírat, čemu a komu věnuje svou energii. Peníze jsou nástroj. Skutečným cílem je kontrola nad vlastním časem a pozorností ⏳.🧠 Dotýkáme se i krize duševního zdraví. Deprese, úzkosti, farmakorezistence. Pro část lidí klasická léčba nefunguje a je nutné hledat nové cesty. O psychedelikách se tu mluví bez senzací – jako o nástroji, který může u úzké skupiny pacientů snížit utrpení, pokud je používán odborně a bezpečně.📚 Bez jazyka není hluboké myšlení. TikTok dává informace, ale ne porozumění. Literatura je nenahraditelná – pomáhá stavět vnitřní mapu světa v době chaosu. A sociální sítě? Ty jsou nastavené tak, aby maximalizovaly pozornost, ne pravdu, a systematicky posilují konflikt a extrémy.🌍 A co geopolitika? Trump není konec civilizace, ale stresový test systému. Otázka není, jestli je dobrý, ale jestli Západ obstojí. Rodí se hrdinové až ve chvíli, kdy čelí něčemu, co nemůžou vystát? I tohle řešíme v jednom z nejotevřenějších rozhovorů poslední doby.

🌍 Může se Kanada přiblížit Evropě víc než kdy dřív? A vzniká nový obchodní blok, který změní světovou ekonomiku?V nové epizodě se Ondřej Koutník a Radek Pokorný podívali na překvapivý geopolitický posun posledních měsíců: kanadský premiér Mark Carney rozjíždí jednání o propojení Evropské unie s indo-pacifickým obchodním blokem (CPTPP). V době rostoucího protekcionismu a obchodních tlaků ze strany USA hledají tzv. „middle powers“ nové aliance a snaží se stabilizovat globální obchodní systém. 🇨🇦🇪🇺🌏Probíráme, proč až 46 % Kanaďanů podle průzkumů zvažuje členství v EU, jak Donald Trump paradoxně urychlil kanadský geopolitický obrat a proč právě bývalý guvernér centrálních bank Mark Carney staví síť nových obchodních partnerství napříč světem — od Evropy přes Indo-Pacifik až po Latinskou Ameriku. Vysvětlujeme také, co je CPTPP, jak velkou ekonomickou sílu představuje (15 % světového HDP a téměř 600 milionů lidí) a proč se k němu upíná i Ukrajina. 📊Klíčovým tématem je tzv. pravidlo původu (rules of origin) — nenápadný technický detail, který může zásadně zjednodušit globální dodavatelské řetězce. Pokud se EU a CPTPP dokážou dohodnout na jejich propojení, firmy by mohly vyrábět napříč kontinenty téměř jako v jednom ekonomickém prostoru. Co by to znamenalo pro Evropu, světový obchod i smysl Trumpových cel? A je Kanada kulturně i politicky Evropě blíž, než jsme si dosud připouštěli?🎙️ Devítiminutovka o nové ekonomické mapě světa, vzestupu středních mocností a o tom, proč se globalizace možná právě přepisuje — tentokrát bez dominance USA či Číny.

🎙️ Nervózní trhy, AI bublina a dvourychlostní EvropaMilí přátelé, vítejte u nové epizody Klubu rváčů.S Radkem rozebíráme napjatou situaci na finančních trzích 📉, tlak geopolitiky na svět peněz 🌍, rizika boomu umělé inteligence 🤖 a stále konkrétnější obrysy dvourychlostní Evropy 🇪🇺.🇺🇸 Amerika pod tlakemAmerický dluh byl roky bezpečným přístavem. Jenže globální tok kapitálu se mění.Japonsko vrací peníze domů. Čína snižuje dolarovou expozici a přesouvá rezervy do zlata. Výsledek? Tlak na růst amerických výnosů.👉 Spojené státy dnes platí na úrocích víc než na armádu.👉 Nejde o kolaps dolaru, ale o cenu peněz.👉 A dražší peníze znamenají tlak na akcie i valuace.„Patnáct let šla diskotéka nahoru. Až se stáhne voda, uvidí se, kdo plaval nahý.“🤖 AI: revoluce nebo systémové riziko?Umělé inteligenci dnes úplně nerozumí ani její tvůrci. Přesto Magnificent 7 lijí do AI stovky miliard dolarů.Proč?Protože kdo se nepřidá, automaticky vypadne ze hry.Jenže všichni vědí, že nakonec přežije jeden, maximálně dva standardy. A pokud padne jeden z gigantů, nemusí padnout sám. Rok 2008 nám ukázal, jak vypadá svět, kdy nikdo neví, co má kdo v bilanci.🇪🇺 Dvourychlostní Evropa je tadyZatímco Amerika řeší výnosy a Čína přeskupuje rezervy, Evropská unie plánuje hlubší integraci.Ursula von der Leyen mluví o mechanismu enhanced cooperation – tedy o možnosti, aby skupina států postupovala rychleji bez čekání na všechny.To může znamenat:užší jádro v oblasti kapitálových trhů 💶harmonizaci pravidelspolečné financování strategických projektů„Dvourychlostní Evropa už není teorie, ale realita.“Pro Česko je to zásadní otázka. Ve světě dražších peněz, geopolitického napětí a technologických závodů si malá otevřená ekonomika nemůže dovolit stát stranou.🎯 Je pro nás klíčové být v jádru EU!

Tentokrát jsme propojili dva zdánlivě vzdálené příběhy. Novou dokumentární minisérii Bohyně Slavie o ženském týmu SK Slavia Praha a kauzu Jeffreyho Epsteina.⚽ Ondřej byl na předpremiéře dokumentu Bohyně Slavie (produkuje David Ondříček, autory jsou oceňovaní dokumentaristé Linda Kallistová a Tomáš Klein, premiéra 20. února na Oneplay). Série ukazuje nejen zákulisí ženského fotbalu, ale především osobní a životní příběhy hráček – partnerství dvou žen, komplikované mateřství, těžká zranění či vyrovnávání se s traumatem.Součástí je i otevřené zpracování případu bývalého trenéra ze Slovácka, který tajně natáčel hráčky ve sprchách a byl za to odsouzen.🌍 A odtud jsme se dostali k širšímu tématu – k příběhu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ne jako k bulvární detektivce o tom, kdo byl na jeho ostrově, ale jako k širší hodnotové otázce: Jak mohla taková věc vůbec vzniknout?Mluvíme o mužské dominanci, o atmosféře, která dlouho tolerovala nepřijatelné chování, o kultuře mlčení a o tom, proč problémem nejsou jen jednotlivci, ale i společnost, která je ochotná takové věci „přehlížet“.Kde končí osobní selhání a kde začíná systém?Proč nestačí říkat „to se mě netýká“?A jaké hodnoty bychom měli být schopni bránit i bez zásahu policie?Užijte si poslech, ahoj OndřejPartnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🎙️ Nová Devítiminutovka Klubu rváčů je venku. Ondřej Koutník a Radek Pokorný se tentokrát dívají na trhy v momentě, kdy přichází propad velkých technologických firem 📉. Řešíme, jestli se z CAPEXu – obřích investic do AI, datových center a technologií – nestává nový strašák investorů a proč se může zdát, že se „to celé sype“, i když důvodů je víc než jeden 🤔.💸 Dostáváme se i ke kryptu a Bitcoinu. Proč je podle Radka problém vůbec určit jeho férovou hodnotu? Je to ochrana před inflací, nebo jen vysoce spekulativní kus softwaru 🎰? Bavíme se o přehnaných predikcích, koncentraci držby, možných rizicích i o tom, proč spousta lidí vlastně investuje do něčeho, čemu do hloubky nikdo úplně nerozumí.🌍 V závěru přidáváme širší kontext: geopolitická nervozita, přesuny kapitálu z USA do Evropy a Asie a rozdíl mezi Big Tech a firmami, které sázejí na stabilitu a dividendy. Proč Apple zatím drží, zatímco ostatní padají? A co to říká o stavu trhu jako celku?Poslechněte si Devítiminutovku 👀📊.

🇺🇸🎙️ Je tu letošní první Nalejvárna Klubu rváčů, ve které jsme si povídali s marketérem Markem Hančem (jehož agentura Hero & Outlaw produkuje náš podcast) o dění ve Spojených státech a pozici amerického prezidenta Donalda Trumpa před důležitými „midterms“ volbami letos na podzim.Volby se uskuteční 3. listopadu 2026 a představují klíčový test moci uprostřed prezidentského mandátu. Volí se celá Sněmovna reprezentantů (435 křesel), 35 ze 100 senátorských mandátů (33 řádných a 2 zvláštní volby) a zároveň 39 guvernérů spolu s tisíci dalších státních a lokálních funkcí, včetně generálních prokurátorů, tajemníků státu, soudců a zákonodárců.Výsledek rozhodne o tom, kdo ovládne Kongres, a tím i o schopnosti administrativy Donalda Trumpa prosazovat zákony, rozpočet a personální nominace; případná ztráta většiny v jedné komoře by otevřela prostor pro vyšetřovací slyšení a právně vynutitelná předvolání, tedy výrazné institucionální zpomalení vlády.„Pokud demokraté vyhrají? Moje predikce je, že se pokusí o impeachment,“ tipuje v podcastu Marek Hanč.Podívejte se na čísla průzkumu YouGov:Trump a Republikáni podle něho začínají ztrácet podporu . „Má nejnižší approval rating v historii – dnes už nižší než na konci prvního mandátu, kdy byl nejslabší. Když se v Americe řeší crisis of affordability – drahé potraviny či bydlení – on to shodí jako hoax a téma pohřbí. Ekonomiku nejede,” zazní v rozhovoru. Přitom problém inflace nemizí. Ba naopak. „Když spustí cla, ceny zase rostou. A i část MAGA mu to začíná vyčítat – protože lidi vidí, že jejich život se nezlepšuje,“ popisuje Marek. K tomu přidejme šílenosti odehrávající se v Minneapolis a dvě vraždy na ulici, kterých se dopustili příslušníci ICE milicí. Život v Americe není snadný – a to je podstata Trumpova vítězství. „Lidé ten systém nenávidí a hledají cestu, jak ho vyhodit do povětří. Zahraniční politika je nezajímá. Grónsko není téma – podle průzkumů má minus 33 %. Běžný Američan nechápe, proč by měl obsazovat území spojenců. Zahraniční politika nikdy nevyhrává volby. Tečka. Volby rozhoduje ekonomika,“ říkáme v podcastu. Trumpovo nestabilní a nepředpovídatelné chování přestává dávat smysl i velkému byznysu. „Setkání v Davosu mělo být o AI, ale to téma úplně vyšumělo — místo toho Trump strhl pozornost na sebe a zahraniční témata typu Grónsko, které ale Američany nezajímá,“ odkazuje Marek k číslům z výše citovaného průzkumu.I na mediální scéně je znát jistý odklon. „Slavný podcaster Joe Rogan začíná couvat – ne proto, že by přestal být MAGA, ale protože vyhodnocuje, kdy je výhodné držet si odstup. Tím ale dává signál ostatním: z té lodě se dá vyskočit. A tenhle efekt se začíná šířit,“ zazní během rozhovoru. Toto je jen ochutnávka, pusťte si celou epizodu!

🚄🇪🇺 Rýsuje se dvourychlostní Evropa? Skupina šesti zemí v čele s Německem a Francií přišla s plánem, jak reagovat na geopolitický tlak Trumpovy Ameriky, Číny či Ruska. Otevírá se debata o užším jádru států, které budou postupovat rychleji a důkladněji v integraci – zejména v oblasti obrany, financí či strategické autonomie v podobě přístupu k nerostným surovinám.Inspirací pro naši debatu v nové Devítiminutovce Klubu rváčů byla esej historika Tonyho Judta Velká iluze, napsaná už v roce 1996 - tedy ještě před rozšířením EU. Judt už tehdy varoval, že začlenění východní Evropy může narazit na limity solidarity a politické soudržnosti. Dnes se k těmto obavám Evropa znovu vrací – tentokrát pod tlakem reality.Problémem není jen Maďarsko nebo Slovensko. Nedůvěra vůči východním členům roste i kvůli opakované neschopnosti postupovat jednotně v krizích: od migrace přes Ukrajinu až po otázky financování a bezpečnosti. Západní státy přitom dlouhodobě financují soudržnost Unie – jen do Česka přišlo ze západu přes 1 200 miliard korun. Přesto se dnes Česko řadí mezi nejvíce euroskeptické země EU.V současnosti se formuje skupina šesti států, které zvažují užší spolupráci: Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko a Polsko. Ve hře je unie kapitálových trhů, posílení role eura, nezávislý evropský platební systém, koordinace obrany i společné zajištění kritických surovin. To jsou projekty, které mohou zásadně změnit ekonomickou a bezpečnostní mapu Evropy.Pro Česko by bylo obrovsky problematické, kdybychom zůstali mimo tuto hru. Důvodů, proč mít obavy, je několik. Nemáme euro. Veřejnost je vůči hlubší integraci dlouhodobě skeptická. A politická reprezentace si z kritiky EU udělala návyk. Jenže bez hlubší integrace – jednotných pravidel, kapitálových trhů a rychlého rozhodování – Evropa v novém světě neobstojí.Je za minutu dvanáct. Dvourychlostní Evropa není jen teoretická hrozba, ale realistický scénář.

🥊 „Mother of all deals," zaznělo v Davosu. Nová Devítiminutovka Klubu rváčů o chystající se obchodní megadohodě mezi EU a Indií.Setkání mocných v Davosu v čele s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ovládlo agendu uplynulých dnů. Zaujalo nás téma chystajícího se podpisu dohody mezi EU a Indií, kterou šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na World Economic Forum (WEF) označila za „matku všech dohod“.V nové Devítiminutovce jsme probrali základní aspekty rodícího se obchodního paktu označovaného jako FTA, kterou mají lídři EU a Indie podepsat na konci ledna. V podcastu zazní, pro jaká evropská odvětví bude dohoda klíčová, proč FTA neobsahuje sektor zemědělství či jak se ochrání duševní vlastnictví a ochrání toky dat.Řešili jsme i to, jak se do obchodování mezi EU a Indií promítne takzvané uhlíkové clo, aby indické průmyslové firmy čelily podobným emisním regulím jako evropské konglomeráty. Vynechat nešlo ani téma indické spolupráce s Ruskem, od kterého Indie nakupuje zejména ropu a zbraně.Tady je několik zajímavých čísel vycházejících ze studie Konfederace indického průmyslu India - Europe Report 2025): Obchod se zbožím mezi EU a Indií dosáhl v posledním fiskálním roce výše zhruba 124 miliard eur, čímž se EU stala pro Indii největším obchodním partnerem pro zboží. Indie si udržuje mírný obchodní přebytek.Export z Indie do EU: Indie vyvezla zboží za 75,85 miliardy USD, což představuje přibližně 17 % jejího celkového exportu. Hlavními položkami byly ropné produkty, stroje a zařízení a organické chemikálie.Import z EU do Indie: Indie dovezla zboží v hodnotě 60,68 miliardy USD. Dominovaly dovozy perel a drahých kamenů, strojů, letadel a automobilových dílů.Investice: EU je předním zahraničním investorem v Indii, se zásobou přímých zahraničních investic dosahujících 140,1 miliardy EUR v roce 2023. V Indii působí více než 6 000 evropských firem.Dohoda mezi EU a Indií si klade za cíl odstranit tarifní i netarifní překážky a posílit odolnost dodavatelských řetězců.Vítězné sektory: Evropské firmy získají lepší přístup na obrovský indický trh, zejména v segmentu služeb, technologií a dopravy. Očekává se, že dohoda na druhé straně pomůže indickému textilnímu, farmaceutickému a strojírenskému průmyslu na trhu EU.Regulační překážky: Přetrvávají diskuse ohledně citlivých témat, jako jsou cla na automobily, víno a lihoviny, a indické obavy z uhlíkového cla (CBAM).Od 1. ledna 2026 EU suspendovala všeobecný systém preferencí (GSP) pro 87 % indického exportu, což znamená, že indické zboží nyní čelí vyšším, plným tarifům.Užijte si poslech, ahoj Ondřej📲 Síť Xhttps://x.com/ondkouthttps://x.com/tomasek2006👀 Instagram / podcastklubrvacu

V nové epizodě Klubu rváčů jsme přivítali člena Evropské komise a někdejšího ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, který k nám do studia dorazil v geopoliticky a bezpečnostně ožehavé době. USA zajaly venezuelského diktátora Madura, americký prezident hrozí spojencům v NATO převzetím kontroly nad Grónskem, Čína a Rusko se rozpínají v Africe a na dalších kontinentech… Zkrátka bylo o čem povídat, tím víc, že do portfolia českého eurokomisaře spadá budování ekonomické diplomacie EU ve světě včetně území Grónska.  Grónsko není na prodejEvropská unie v Grónsku nezastává roli pozorovatele, ale je tam přítomná institucionálně i projektově. „Grónsko je součástí mého portfolia jako přidružené zámořské teritorium a je pro Evropu strategicky velice důležité. Evropská komise působí v hlavním městě Nuuk už od roku 2024 a připravuje projekty při plném respektu k mezinárodnímu právu, suverenitě a právu Gróňanů rozhodovat o své budoucnosti,“ uvedl v podcastu Síkela. Evropské projekty na největším světovém ostrově míří na posílení ekonomiky – od kritických surovin přes digitalizaci po energetiku. Česká a evropská značkaSíkela má ve svém poli působnosti na starost 106 zemí. Loni jich pracovně navštívil 30, velkou porci času strávil mimo hranice Evropy, v Bruselu pobyl pouze čtyři víkendy. V rozhovoru jsme se pobavili o tom, jak ve světě funguje síla značky České republiky. „Být komisař z Česka je dnes výhodou — nemáme koloniální minulost a české firmy mají ve světě velmi dobrý zvuk,“ popisoval ve vysílání. V řadě regionů to snižuje přirozenou nedůvěru, se kterou se setkávají bývalé koloniální mocnosti. Český průmysl a technologie jsou vnímány jako součást západní kvality, ne jako nástroj dominance. Pro firmy to není zanedbatelný faktor, zvlášť v projektech, kde se kombinuje politika, finance a dlouhodobý závazek.Síkela zdůraznil, že Evropa ve světě sílí a její jméno je čím dál atraktivnější. Na rozdíl od jiných mocností typu Číny, Ruska, USA či Indie na to nejde starý kontinent silou, ale spíše budováním partnerství. Důraz se klade na hodnoty.V zemích a regionech poznamenaných klimatickou krizí podle eurokomisaře rezonuje přístup EU k ochraně přírody a klimatu. „Evropský přístup k otázkám, jako je klimatická změna, migrace nebo udržitelný rozvoj, vyvolává zájem v Africe, Latinské Americe, Karibiku i Pacifiku, protože nabízí partnerství, ne diktát. Právě tato nabídka společného rozvoje a respektu k suverenitě je důvodem, proč poptávka po Evropě ve světě roste, i přes tvrdou a často nekalou geopolitickou konkurenci,“ pronesl někdejší ministr průmysl a obchodu.Ne charita, ale investiční hráčIniciativa zvaná Global Gateway, která spadá pod Jozefa Síkelu, není dle jeho slov rozvojová pomoc starého typu. Je to nástroj, který propojuje evropské firmy, kapitál a politické zájmy. Pro Česko to znamená možnost účasti na projektech, které by čistě v národním rámci nebyly realizovatelné – často ve spolupráci s Evropskou investiční bankou.Evropa podle Síkely nefunguje jako rozvojová kasička bez návratnosti.Jedním z velkých témat našeho rozhovoru bylo budování a posilování vlivu Evropy ve světě a soupeření s mocnostmi na různých kontinentech. Detailně jsme se podívali na geopolitické závody v Africe, ve střední Asii či v Karibiku.Podobnou logiku Evropa uplatňuje i ve střední Asii. Regionu, který je geopoliticky exponovaný a dlouhodobě podinvestovaný. „V tomto regionu vidíme obrovský potenciál: mladé, ambiciózní společnosti v geopoliticky složitém prostoru mezi Ruskem, Čínou, Íránem a Afghánistánem, kde evropské technologie zásadně mění energetiku, konektivitu i přístup ke vzdělání. To, že se tato řešení šíří dál a přijímají je další země, je dobrou zprávou nejen pro region, ale i pro evropské firmy a evropskou ekonomiku,“ pronesl Síkela. Toto byla jen ochutnávka. Poslechněte si tady, na YouTube či v podcastových aplikacích celý rozhovor s českým eurokomisařem Jozefem Síkelou. Mějte se dobře, ahoj Ondřej

Je tu nová Devítiminutovka Klubu rváčů, ve které jsme se podívali na téma, které v české debatě zapadá a média mu nevěnují zvýšenou pozornost. Přitom jde o největší obchodní dohodu v historii Evropské unie, která pomůže i českému byznysu a průmyslu.Oč jde: Evropská unie se před několika dny dohodla se státy Jižní Ameriky v uskupení zvaném Mercosur (Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay a Bolívie) na vytvoření největší zóny volného obchodu na světě – trhu s více než 700 miliony lidí. Už dnes dosahuje vzájemný obchod hodnoty 111 miliard eur ročně, a to ještě před vstupem dohody v platnost.Pro EU je to miliardový jackpot hned v několika rovinách.Zaprvé: otevření nových trhů pro evropský průmysl, zejména strojírenství a automobilový průmysl.Zadruhé: strategické suroviny – země Mercosuru disponují zhruba 40 % světové produkce lithia, klíčového kovu pro energetiku, baterie a obranný průmysl.Zatřetí: geopolitický signál. Zatímco USA sázejí na cla a protekcionismus, EU dává najevo, že chce otevřený obchod a diverzifikaci. Navíc si tím Evropa sníží závislost na technologiích a surovinách z Číny.Dohoda samozřejmě nebyla snadná a připravovala se 25 let. Dlouho ji blokoval odpor části evropských zemědělců, zejména ve Francii a Itálii, objevily se také spory o ochranu Amazonie a ekologické závazky. Itálie na přelomu roku ale změnila postoj – a tím se otevřela cesta k finálnímu schválení. Tahounem celého procesu byli Němci.Ano, dohoda má citlivá místa a vyvolává politické konflikty - zejména s ohledem na jihoamerickou konkurenci pro evropské zemědělce, i je však EU ošetří. Zejména ve Francii to bylo politicky ožehavé. Nicméně v době, kdy se svět tříští na různé celky a bloky a obchod se mění ve zbraň, je obchodní pakt s Mercosur klíčový a strategicky nanejvýš důležitý krok. Tím víc v době Trumpova protekcionismu a rostoucí závislosti Západu na čínských nerostných surovinách. Celý kontext a detaily najdete v nové Devítiminutovce Klubu rváčů.

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů se věnujeme Venezuele a otázce, jak se tamní vývoj může dotknout i Česka a našeho regionu. V české debatě se často vytrácí základní rámec: právo – ať už mezinárodní, nebo v rámci státu – existuje proto, aby vyrovnávalo nerovnost moci. Aby slabší měli šanci se bránit silnějším. Jakmile se tento princip rozbije, v ohrožení jsou všichni. Dopadá to především na menší státy, tedy i na Česko.Ano, režim Nicoláse Madura byl zločinný. Ano, Venezuela je příkladem rozvráceného státu, narkodiktatury a dlouhodobého porušování lidských práv. To ale samo o sobě nedává žádnému státu právo porušovat základní pravidla mezinárodního řádu. Charta OSN umožňuje použití síly jen ve dvou jasně vymezených případech – a Venezuela do nich nespadá.Jakmile začneme připouštět logiku „silnější má pravdu“, přestává mít smysl mluvit o demokracii, legitimitě nebo ochraně menších zemí. Přesně to vystihuje i citát z aktuální článku publicistky Anne Applebaum: „Jestliže začne platit, že právo má ten silnější a že si USA mohou ve své sféře vlivu dělat cokoli, pak přestává mít smysl mluvit o demokracii, transparentnosti nebo legitimitě. Hlasy lidí z menších zemí se nepočítají – nedostanou žádnou skutečnou roli. Jejich zájmy nezajímají ani nadnárodní firmy, které chtějí jejich suroviny, ani imperiální lídry, kteří potřebují dobyvačnou propagandu, aby si doma udrželi moc.“A je tu ještě jeden rozměr, který často uniká. Jak se stát chová navenek, tak se dříve či později začne chovat i dovnitř. Hodnoty nejde oddělit na „zahraniční“ a „domácí“. Historie ukazuje, že porušování práva začíná vždy u těch slabších.Co si z toho vzít? Radovat se z toho, že někde jinde padl diktátor takovým způsobem, jak bylo výše popsáno, není pro malé evropské státy dobrá zpráva. Naopak. Je to varování, že svět se může posouvat směrem, kde pravidla přestávají chránit slabší a začínají sloužit silnějším. Ostatně stačí se podívat, jakou rétorikou se americký prezident Trump ohání v případě Grónska a Dánska. Nejde o Venezuelu. Jde o to, jaký svět si jako menší země můžeme dovolit akceptovat – a jaký už ohrožuje naši vlastní bezpečnost, svobodu a budoucnost.

Milí přátelé, vítejte v novém roce! S Radkem jsme chtěli letopočet 2026 v Klubu rváčů odstartovat rozhovorem se silnou osobností. Proto máme radost, že naše pozvání přijal host, který je v Česku spojovaný hlavně s největším tuzemským skiareálem. Jak ale v rozhovoru uslyšíte, jeho skutečná síla a jmění vyrostly především v bankovním byznysu.Bylo nám ctí vyzpovídat u mikrofonu česko-slovenského miliardáře, akcionáře skupiny J&T a spolumajitele několika lyžařských areálů v Česku, na Slovensku i v Alpách Igora Rattaje.

Milí přátelé,Vánoce jsme v Klubu rváčů pojali bilančně a s výhledem do příštích dvanácti měsíců. Symbolicky jsme vánoční Nalejvárnu otevřeli knihami. Ne jako dekorací pod stromeček, ale jako svým způsobem varováním. Radek mi zabalil Vzestup a pád třetí říše od Williama L. Shirera – knihu o tom, jak nenápadně a systematicky může společnost sklouznout k autoritářství. Jde o analýzu, jak Adolf Hitler téměř uspěl ve své snaze dobýt svět.Já jsem Radkovi dal knihu Píseň proroka od irského spisovatele Paula Lynche, dystopii zasazenou do dnešního Irska, která není ani tak o diktatuře jako takové, ale o lidské psychologii, o odmítání uvědomovat si realitu. Výstražným vzkazem působí i druhá kniha, kterou Radkovi Ježíšek donesl. Spis Když vyhraje Rusko od německého politologa Carla Masaly popisuje možný scénář vývoje bezpečnostní situace v Evropě v případě, že američtí a evropští politici a diplomaté nepřistoupí k ráznější akci vůči Moskvě.Zmíněné knihy jsou mimo jiné připomínkou, že svoboda, demokratické instituce a zdravý rozum nejsou samozřejmostí, jak se na první pohled může zdát.Na tomhle půdorysu jsme se dostali k bilanci světa kolem nás. Shodli jsme se, že uplynulý rok ukázal, jak křehké jsou věci, které jsme považovali za dané a samozřejmé. Ve Spojených státech sledujeme zpochybňování základních faktů, vědy a zdravotnictví. V Evropě zase narůstá únava, vnitřní napětí a pocit, že „to všechno nějak dopadne“. Jenže ono to samo od sebe nedopadne. Jak zaznělo v debatě, že když je pravda horší než lež, tak jenom snům věřit chceš - jak zaznívá v jedné písni od Lucie Bílé. Dostali jsme se i k výhledu roku 2026. Pro Evropu to bude test. Pokud má obstát mezi Spojenými státy a Čínou, nemá jinou cestu než hlubší integraci. Ne z ideologických důvodů, ale z čisté logiky moci, ekonomiky a bezpečnosti. Velké státy se dříve či později přestanou ptát a začnou rozhodovat. Kdo nebude čitelný, stabilní a schopný mluvit jedním hlasem, ten nebude brán vážně. To není vyhrožování, ale popis reality, kterou vidíme už dnes.Dotkli jsme se také investic a ekonomiky. Připomněli jsme, že trhy jsou cyklické a že příběh „tentokrát je to jiné“ tu už byl mnohokrát. Růst tažený úzkou skupinou titulů, ignorování ziskovosti a víra, že ceny mohou růst donekonečna, nejsou nové jevy. Důležité je být rozvážný, trpělivý a pochopit eventuelní rizika.Pozitivní kapitolou příštího období by mohla být energetika. Vývoj na trhu s plynem, postupné dohánění přenosových investic v Německu a signály z forwardových cen naznačují, že elektřina by v příštích letech nemusela být tak drahá, jak se ještě nedávno zdálo.Silným momentem debaty byla Ukrajina. Ne jako abstraktní téma zahraniční politiky, ale jako elementární otázka bezpečnosti. Stačí se podívat na mapu Evropy. Pokud Ukrajina padne, prostor mezi námi a Ruskem se dramaticky zmenší.Na závěr zazněl prostý vánoční vzkaz: užívat si každou minutu, kdy jsme zdraví a s lidmi, na kterých nám záleží. A k tomu si třeba doma pověsit na zeď mapu Evropy a občas se na ni podívat… Pomůže to držet perspektivu.Končící rok 2025 byl z našeho pohledu intenzivní. Natočili jsme 57 epizod, tedy víc než má rok týdnů. Když jsem si jednotlivé rozhovory projížděl, došlo mi, že už nejde jen o podcast v úzkém slova smyslu. Vzniklo malé médium, prostor, kde se potkává byznys, ekonomika, geopolitika, energetika, investice i česká realita. U mikrofonu se vystřídali šéfové bank, podnikatelé, manažeři, ekonomové, datoví analytici, lidé z energetiky i vysoké evropské politiky. Vyrobili jsme předvolební minisérii postavenou na datech agentury NMS, rozjeli jsme nové formáty Devítiminutovku a Inkubátor. Velký úspěch přišel s koncem roku, když jsme se dostali s podcastem do nabídky největší české online platformy Oneplay.Děkujeme všem, kdo nás letos poslouchali, sledovali a podporovali. Děkujeme týmu, bez kterého by Klub rváčů nevznikal. A těšíme se na další rok!Ondřej a Radek

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů jsme se podívali na téma zmírnění plánu Evropské unie na konec výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. V kontextu celosvětového trhu, vývoje moderních technologií a cel. Měli bychom proti Číně a spol. v oblasti vývoje elektrických aut bojovat nebo se spíše snažit to od nich okoukat a konkurovat jim evropskou moderní cestou? Pusťte si náš nový díl!

Milí rváči, vitejte u nové epizody podcastu Klub rváčů, do kterého jsme si pozvali bývalého českého fotbalového reprezentanta a nyní úspěšného podnikatele Iva Ulicha. Ten stojí v čele skupiny s miliardářem Ondřejem Tomkem, vítězem Zlatého míče Pavlem Nedvědem a podnikateli Pavlem Rejchrtem a Radkem Šenkem, která získala majoritní podíl ve fotbalovém klubu FC HradecKrálové. Čim déle s Ivem Ulichem mluvíte, tím víc zjištujete, že jeho příběh neni klasická fotbalová kariéra s povinným dovětkem „a pak přišlo podnikánf". Je to naopak: Ivo Ulich měl od začátku plán, kterýpodpořil disciplínou a neustálou chutí objevovat nové věci a získávat další zkušenosti. Ulich strávil sedm let v české lize v Hradci a Slavii, aby pak zamířil do zahraničí - čtyři roky v německé Bundeslize v týmu Borussie Mönchengladbach, krátkou epizodu v japonském Vissel Kobe a nakonec angažmá v Dráždanech. Jak popsal v našem podcastu, po celou dobu hráčské kariéry věděl, že ho sport nebude živit věčně. Paralelně s fotbalem rozbíhal od roku 1997 rodinnou firmu a investoval do prvních nemovitostí. „Nechtěl jsem po kariéře skončit s prázdnýma rukama," fikádnes. „Sport může skončit kdykoli - a musí být na co navázat." Ten okamžik přišel, když měl ještě jistou smlouvu a možnost pokračovat v profi fotbale. Ulich ale zvolil návrat domú. „Motivace se vytrácela. Chtěl jsem se zapojit do dění ve firmě a dál ji budovat,"popisuje. Podobně přímočarý byl i v učení se cizích jazyků, s čímž mají někteří čeští hráči překvapivě problémy i dnes. „Nevěděl jsem, kam pújdu. Chvíli to vypadalo na Francii, tak jsem si koupilfrancouzský slovník. Nakonec jsem šel do Německa, ale tedy němčinu jsem nikdy moc nemusel. Tak jsem si na dovolené vypsal základní věty a učil se. A v Německu jsem šel do banky sám - praxíse člověk naučí nejvíc." Po několika měsících už dával první rozhovor v němčině. Sice mohl zústat v německé lize, ale zvítězila touha po poznání. Misto Německa si vybral fotbal v Japonsku. „Do Japonska se člověk jen tak nedostane," řiká. Fascinovala ho tamní mentalita - pozitivní, pracovitá a kolektivní. Dělníci, kteří se ráno na stavbě společně rozcvičují. Obsluha na pumpě, která vám v několika lidech obsluhuje auto. „Zajímavý kapitalismus, trochu mixnutý komunismem," směje se. I tahle zkušenost v něm posilila přesvědčení, že svět je potřeba pořádně poznat.

Zajímá vás, jak to probíhá v zákulisí miliardového podniku Formule 1? Radek Pokorný, člen etické komise Mezinárodní automobilové federace (FIA), se před pár dny vrátil z finálového závodu v Abú Dhabí, kde sledoval závěrečnou Velkou cenu sezony z míst, kam se běžný fanoušek nedostane. Téma nové Devítiminutovky Klubu rváčů tak bylo jasné.Po éře Maxe Verstappena (čtyři tituly v řadě) usedl na trůn britský jezdec Lando Norris – zástupce nastupující generace pilotů F1. A slavná stáj McLaren slaví návrat mezi elitu. Trvalo to šestnáct let.„Jsem členem etické komise FIA, takže mám přístup na všechna místa, kde závod probíhá. V Abú Dhabí byly mraky lidí. Sjeli se funkcionáři z celého světa, protože v Kazachstánu se volí nové vedení FIA,“ popsal Radek.Formule 1 tak nebyla jen sportovním finále – byla to i globální summitová platforma, kde se potkávají politici, sportovci a velký byznys. Silná byla i česká stopa. „Českou republiku zastupoval podnikatel Karel Komárek a jeho tým. A povedl se jim majstrštyk – hned první rok, kdy sponzorují McLaren, jejich tým vyhrál všechno, co mohl.“ Logo skupiny Allwyn českého miliardáře tak v přímém přenosu viděl celý svět.Mluvili jsme i o tom, jak FIA řeší udržitelnost a svou roli v mezinárodních institucích. „Formule 1 bude jezdit na syntetický benzín. Viceprezident FIA je současně velvyslancem OSN pro udržitelnost. Je vidět, jak si neevropský svět, který má vůbec poprvé svého prezidenta, té role váží,“ uvedl Radek v podcastu.A nakonec jsme probrali i českou diplomacii v rámci Formule 1. „Mimořádnou pozici si tam vybudoval Jan Šťovíček, prezident Autoklubu ČR. Byl jmenován do nadace FIA v Londýně a má velmi dobrý vztah s prezidentem FIA. Pokud nepřijde překvapení, čeká ho hvězdná kariéra,“ zaznělo v podcastu.Formule 1 ukazuje, jak vypadá globální sport 21. století: platforma, kde se mísí technologie, velký byznys a (geo)politika. A kde má – překvapivě silné – své místo i Česká republika.Užijte si Devítiminutovku ze zákulisí Formule 1.Ahoj, Ondřej

Milí rváči,Spojené státy rozehrály právní bitvu, která může změnit to, co bude v budoucnu považováno za jídlo, které neškodí zdraví — a rovněž, co si dnes bereme automaticky z regálu. Může vzniknout precedens, který ovlivní i Českou republiku. Město San Francisco zažalovalo potravinářské giganty jako Coca-Cola, Kraft Heinz, PepsiCo, Mondelez či Nestlé. Tvrdí, že tito výrobci vědomě zaplavili trh ultra-zpracovanými potravinami (tzv. UPF), které jsou podle žaloby navržené tak, aby byly extrémně chutné, levné, návykové a zdravotně škodlivé.Jak zaznělo v úvodu naší Devítiminutovky: „Jde o žalobu kvůli ultra-zpracovaným potravinám, které lidskému zdraví určitě nepomáhají.“ A Radek to shrnul přesně: „Upřímně mě vyděsilo, čím se cpeme.“Zástupci San Francisca v dokumentech tvrdí, že ultra-zpracované potraviny přímo přispívají k epidemii obezity, diabetu, srdečních chorob – nemocí, které v důsledcích stojí město miliardy dolarů ročně. Argumentace je explicitně založená na strategii „Big Tobacco“: věděli, zatajují, profitují.UPF nejsou jen balené potraviny. Jsou to výrobky, které prošly tolika technologickými úpravami, že už nepřipomínají původní surovinu. Obsahují látky, které byste doma nevyrobili: emulgátory, modifikované škroby, izolované bílkoviny, aromata, hydrogenované tuky či fruktózový sirup. V podcastu zaznívá: „Tyto potraviny jsou konstruovány tak, aby byly extrémně chutné, návykové, trvanlivé, levné — a aby sis tím furt cpal.“Do této kategorie spadají chipsy, nugety, frozen pizzy, instantní polévky, ochucené jogurty, snídaňové cereálie, energetické drinky, zero limonády, různé párky, salámy a samozřejmě i náš dobře známý toastový chleba. „Podíváš se do ledničky a zjistíš, že tam vlastně nic není,“ směje se Radek — protože většina běžného sortimentu UPF splňuje.Žaloba stojí na datech, která jsou znepokojivá. V USA tvoří ultra-zpracované potraviny 58 % kalorického příjmu dospělých, u dětí dokonce 67 %. Lidé, kteří je konzumují nejvíc, mají o 12 % vyšší celkovou úmrtnost a ženy vyšší výskyt některých nádorů, včetně rakoviny prsu a kolorektálního karcinomu. Studie citované žalobou mluví o 50% zvýšení rizika metabolického syndromu, 30% vyšším riziku kardiovaskulárních nemocí a 21% nárůstu mozkové mrtvice. A Radek k tomu v epizodě dodal: „Děti, které to jedí, mají třikrát větší riziko obezity a dvakrát vyšší riziko diabetu typu 2.“San Francisco tvrdí, že potravinářské firmy:– vědomě kombinují látky způsobující návykové chování,– cílí marketingem na děti, často i ve školách,– zlehčují zdravotní dopady,– využívají agresivní lobbying– a vyrábějí produkty, jejichž spotřeba vytváří závislost srovnatelnou s nikotinem.Žaloba dokonce uvádí, že 14 % Američanů splňuje kritéria závislosti na jídle. Ne metaforicky — fyziologicky.Americká města a státy vedla v 90. letech válku s tabákovými firmami, které věděly, že jejich produkty zabíjejí a lhaly o rizicích. Dopadlo to historickým urovnáním za stovky miliard dolarů a tvrdou regulací.San Francisco dnes tvrdí, že se potravinářské koncerny chovají úplně stejně. „To je jenom vsuvka s tabákem, aby se pochopilo, jak závažné to je,“ říkáme. Pokud soud uzná argumentaci města, vznikne precedens, který může přepsat celý potravinářský byznys. Tedy i ten v Evropě a v České republice. Užijte si poslech, čau Ondřej

Milí přátelé, v podcastu Klub rváčů jsme tentokrát přivítali hosta, který mluví veřejně zřídka – a nikdy dřív nevystoupil v podcastu. Dušan Palcr, spolumajitel J&T a jeden z klíčových stratégů této česko-slovenské finanční skupiny, usedl k podcastovému mikrofonu vůbec poprvé. Výsledkem je upřímný a osobní rozhovor o bankách, investování, developmentu, zemědělství, o rodině, Spartě i odvaze k obraně naší země.

💣 Je tu nová Devítiminutovka Klubu rváčů, ve které se věnujeme aktuální kauze Chat control.Rada EU po komplikovaném vyjednávání schválila svou pozici k nařízení, které má posílit ochranu dětí před online riziky (věc se teď bude dále projednávat s Evropskou komisí a parlamentem). Z výsledného textu nakonec vypadlo nejkontroverznější ustanovení – povinné skenování soukromých konverzací, včetně těch chráněných end-to-end šifrováním.Naše pointa ale bude trochu jiná. Debata o „chat control“ v Česku totiž ukázala jeden zajímavý rozměr, o kterém se příliš nemluví. Na jedné straně jsme velmi citliví na jakýkoli pokus státu prolomit šifrování nebo odposlouchávat komunikaci. Když kdysi jeden policejní prezident prohlásil, že „kdo nic nedělá, nemá se čeho bát“, reakce byla okamžitá a vedla až k jeho odchodu. Na ochranu soukromí si tu potrpíme. Anebo si to alespoň myslíme.Teď ale druhá stránka příběhu: vzpomeňme si na kauzu Dozimetr a její kapitolu jménem kryptovací telefony, která například stála politický život tehdejšího ministra školství Petra Gazdíka. Politik se šifrovaným telefonem se v rámci tohoto případu stal automaticky a dopředu podezřelým. Ministr vnitra se tehdy hájil, že šifrovaný mobil dával dětem na hraní. Veřejná debata se odvíjela ve stylu, že kdo používá „krypťák“ a zabezpečenou komunikaci, má co skrývat. Přitom kryptované telefony fungují na podobném principu jako komunikační aplikace Signal nebo WhatsApp. Radek k tomu v podcastu říká: „Každý má mít právo mluvit v soukromí. Ne proto, že by dělal něco nekalého, ale proto, že je to normální civilizační standard.“Pokud bereme soukromí vážně, musí platit pro každého. Ne jen tehdy, když se nám to zrovna hodí.Mějte se dobře a fajn víkend. Ondřej

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů jsme s Radkem jsem se bavili o zadlužení světa, slábnoucí důvěře v dolar a o návratu investorů ke komoditám. Radek se vrátil ze Švýcarska z konference jednoho fondu, kde se probíraly trhy v globálním měřítku.„Globální dluh dosáhl v roce 2024 částky 344 bilionů dolarů,“ říká Radek s odkazem na Bank for International Settlements (BIS), což je mezinárodní banka pro centrální banky se sídlem ve švýcarské Basileji. A k tomu dodává druhý klíčový fakt: „Reálné úrokové sazby zůstávají vůči kumulované inflaci záporné.“Dohromady je to prostředí, ve kterém se světová ekonomika posouvá z honby za výnosem do snahy ochránit hodnotu peněz. „Základní myšlenka byla, že svět se extrémně zadlužuje… a na základě toho se začne přemýšlet, jak na to reagovat, jak ochránit svoje peníze.“Jedním z úkrytů jsou komodity. Ne jako panika, ale jako návrat k něčemu, co drží hodnotu i ve světě, kde státy vyrábějí rozpočtové díry rychleji, než jak roste ekonomika. Vedle komodit ale hraje roli i měnová geopolitika. „Americká vláda používá dolar jako nástroj nátlaku… přirozeně hledají cestu, jak nebýt takhle vydaný na pospas Spojeným státům.“Co si z toho vzít za ponaučení? V nejistotě nemá smysl sázet na jednu kartu. „Diversifikujte, protože všechno se může podělat,“ zazní na konci podcastu.

Je tu nová Devítiminutovka Klubu rváčů, ve které jsme se s Radkem podívali na finanční trhy, oslabující akcie technologických obrů a varování, které teď do světa vyslal investor a „shortař“ proslavený filmem The Big Short Michael Burry. Ten obvinil velké společnosti (Meta, Microsoft, Oracle, Amazon či Google) z umělého prodlužování životnosti aktiv (například čipy) – tedy záměrného podhodnocení odpisů. Příklad: Pokud firma rozhodne, že její servery „vydrží“ ne pět, ale osm let, okamžitě tím sníží své roční náklady na odpisy a uměle zvýší vykázaný zisk. Peněžní tok se přitom nezmění – jde tedy čistě o účetní efekt.Probrali jsme i to, zda zlato a stříbro jsou „ty jistoty“, na které se vyplatí vsadit. Zlato posilovalo vždy v dobách, kdy svět svíraly ekonomické či geopolitické problémy - například konec 80. let v podobě amerických rukojmích v Íránu nebo sovětské invaze do Afghánistánu. Když teď letí cena zlata nahoru, napadne člověka otázka: řítíme se zase do nějakého podobného průšvihu? Užijte si poslech, ahoj Ondřej 

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.Milí přátelé,vítejte u nové epizody Klubu rváčů, ve které jsme přivítali investora Ondřeje Benáčka. Ekonom, který svým způsobem předpověděl vznik bitcoinu, a dnes stojí za jedním z nejaktivnějších českých private equity fondů. Ondřej Benáček v našem podcastu promluvil o tom, jak se dělají pákové odkupy, proč Česko potřebuje hlubší kapitálový trh či jak náš konzervatismus brzdí ekonomiku víc než nedostatek peněz.Ondřej Benáček vystudoval ekonomii na Institutu ekonomických studií FSV UK, management na Univerzitě v Umee ve Švédsku a práva na Právnické fakultě UK. Absolvoval také kurzy MBA na Harvard Business School. Po studiích působil v Penta Investments a Innova Capital, osm let byl členem představenstva Aera Vodochody, kde rozvíjel exportní kontrakty za více než 6 miliard korun.V roce 2016 založil Central Europe Industry Partners (CEIP), fond zaměřený na akvizice a rozvoj průmyslových a technologických firem. Dnes stojí ve vedení několika českých společností – například Jihlavan či ROKA Industry.„Private equity je forma investic mimo klasické kapitálové trhy. Zahrnuje všechno od seed a venture kapitálu přes růstové investice až po buyouty, tedy odkupy zavedených firem s existujícím cashflow. Investor poskytuje dlouhodobý kapitál a tým lidí s ním hledá příležitosti, které dokážou porazit veřejné akciové trhy,“ popsal v rozhovoru vlastní praxi. Už během studií na Univerzitě Karlově a Harvardu uměl Benáček vystihnout klíčové trendy. „Vyhrál jsem soutěžní esej s tezí, že vzniknou soukromé peníze – tedy něco, co dnes známe jako bitcoin. Tehdy jsem samozřejmě netušil, že to bude postavené na blockchainu, a spekuloval jsem, že to vznikne v Japonsku, které jsem viděl jako zemi hledající cestu ze stagnace. Moje myšlenka byla, že velké japonské konglomeráty přijdou s vlastní měnou, aby rozpohybovaly ekonomiku a využily své obrovské domácí úspory.“Benáček v podcastu otevřeně mluvil o limitech české ekonomiky:„Jsme extrémně otevřená, proexportní země. Myslet si, že můžeme dělat nezávislou hospodářskou politiku, je naivní – vezeme se s Německem, a když ono kýchne, my máme horečku. Na druhou stranu máme obrovský inženýrský talent, lidi schopné spojovat hardware a software na úrovni západní Evropy. Jenže vedle této elity stojí velká část společnosti, která se veze a odmítá nové věci.“Typickým příkladem je podle něj český vztah k technologiím a penězům: „Elektroauta mají nižší náklady, fotovoltaika se vrací v řádu let. Přesto Češi raději nechávají peníze ležet na spořicím účtu. A to je, bohužel, náš největší konkurent – konzervativní mentalita.“Podle Benáčka je jádrem problému vzdělávání: „Máme špatné základní školy. Děti by měly vědět, kde se berou peníze a proč politici kradou – protože spravují cizí peníze pro cizí lidi, a to nikdy nemůže dopadnout dobře. Ekonomická gramotnost by měla být stejně samozřejmá jako čtení a psaní.“A přidal i svou misi: „Jedním z důvodů, proč česká – a obecně evropská – ekonomika nefunguje tak, jak by mohla, je nefunkční kapitálový trh. Chci, aby některá z našich firem skončila na pražské burze. Češi si zaslouží vidět solidní a kvalitní tituly.“Na závěr rozhovoru Ondřej Benáček doporučil k přečtení, shlédnutí či poslechu tři díla, která podle něj zásadně přibližují realitu, dějiny a morální kontext, v němž žijeme.Varlam Šalamov – Kolymské povídky (česky vyšlo mj. souborné vydání). Brutálně střízlivé povídky z gulagu, které „vysvětlují, co je Rusko“. Sergej Loznica – film Dva prokurátoři– inspirováno povídkou Georgije Demidova „Mistr lopaty“; festivalová premiéra a ocenění v Benátkách. Pavel Tigrid – Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu– esejistická „mapa“ české povahy a politiky, doporučovaná pro pochopení „jací jsme a proč“.Užijte si poslech, ahoj Ondřej