Národní divadlo

Náš první operní podcast věnovaný velkému rebelantovi a reformátorovi opery Richardu Wagnerovi pátrá po skutečné inspiraci a smyslu posledního, v mnohém kontroverzního Wagnerova díla – Parsifala, který nemá být operou v tradičním smyslu, nýbrž „slavnostní hrou zasvěcení“. Podobenství o soucitu jako léku na krvácející rány lidského utrpení bývá často mylně chápáno téměř jako „křesťanská opera“, a to především díky mnoha symbolům přejatým právě z křesťanství. Pod „křesťanským kabátem“ se ale skrývá dosti odlišný Wagnerův filozofický svět a teprve do něj nás má jeho Parsifal zasvětit…   V podcastu zní ukázky z inscenace Parsifal, která měla premiéru 26. března 2026 ve Státní opeře. Účinkují: Matthew Newlin (Parsifal), Ester Pavlů (Kundry), Timo Riihonen (Gurnemanz), Jiří Hájek (Amfortas), Martin Bárta (Klingsor), Ivo Hrachovec (Titurel), Josef Moravec (První rytíř), Miloš Horák (Druhý rytíř), Magdaléna Hebousse, Yukiko Smetáčková Kinjo, Marek Žihla a Vít Šantora (Čtyři panoši), Barbora Perná, Valeria Pronina, Magdaléna Hebousse, Yukiko Smetáčková Kinjo, Stanislava Jirků a Marie Svobodová (Čarovné dívky), Sbor Státní opery, Sbor Národního divadla, Kühnův dětský sbor a Orchestr Státní opery. Sbormistři: Zuzana Kadlčíková, Pavel Vaněk. Sbormistři Kühnova dětského sboru: Jiří Chvála, Petr Louženský. Dirigent: Markus Poschner.

Režijní duo SKUTR – Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka – představuje na jevišti Státní opery vlastní výběr z rozsáhlého cyklu epických básní, který v patnácti knihách shrnuje více než 250 řeckých a římských mýtů. Jejich společným jmenovatelem jsou fyzické i metafyzické proměny. Podle jakého klíče volili příběhy, se kterými se setkáme? Proč je Minotaurus v této inscenaci vybaven zrcadlem místo hlavy? Jak se divadelní herec může vyrovnat s písní, jejíž kouzlo bylo podle mýtu nadlidské? A proč právě tyhle příběhy staré přes dva tisíce let popisují svět, který dobře poznáváme? Podcastem provází dramaturg inscenace Róbert Štefančík, uslyšíte také režijní duo SKUTR – Lukáše Trpišovského a Martina Kukučku – a hereckou dvojici Pavlínu Štorkovou a Radúze Máchu, kteří ztvárnili ústřední příběhy Ariadny a Thésea či Eurydiky a Orfea. V podcastu zazní ukázky a hudba z inscenace Proměny.

Co se vám vybaví, když se řekne Frankenstein? Možná vás překvapí, že slavné dílo britské autorky Mary Shelley nepředstavuje jen hrůzné zelené monstrum se šrouby v hlavě, jak ho známe z popkultury. Román z roku 1818 se ve skutečnosti věnuje mnohem hlubším tématům – osamění, přijetí druhými i touze po blízkosti. Režisérka Petra Tejnorová v inscenaci Činohry Národního divadla skládá tomuto zásadnímu dílu poctu a zve diváky na cestu napříč krajinami i vnitřními světy. To vše v podmanivé, lehce děsivé a zároveň magické gotické estetice. V čem se netvor ukazuje být lidštější, než bychom čekali? Jak inscenace pracuje s principy live cinema? Jaké možnosti přineslo zasazení děje na jevištní točnu? A proč je příběh vědce, který nedokáže nést odpovědnost za své dílo, stále aktuální? Epizodou provází dramaturgyně Nina Jacques, uslyšíte také herce Petra Vančuru v roli netvora a scénografa Antonína Šilara. V podcastu zazní ukázky a hudba z inscenace Frankenstein.

Farářův konec - světec naruby nebo podvodník a lhář? Zneuznaný kostelník z pražské farnosti se vydává na český venkov hledat své štěstí. Za bouřky zakotví v jedné vesnici, kde ho duchovně vyprahlí místní pasují do role faráře. Objevuje tak život komunity, která se hemží groteskními typy, a současně se v něm ozývá svědomí. V podobenství o české povaze nasvěcuje falešný farář svou vnitřní rozporuplností celou vesnici. “Dává tomu oči,” jak popisuje v podcastu Šimon Krupa. Co vše kostelník vidí a kam až ho situace dožene? Poslechněte si, díky čemu se zkušený herec původem z Ostravy cítil ve spolupráci s režisérem Janem Mikuláškem bezpečně a svobodně, jak se mu hrálo na scéně Dragana Stojčevskeho i jak přemýšlí o víře. Moderuje Jitka Kostelníková.  V epizodě uslyšíte ukázky a hudbu z inscenace Farářův konec. 

Nonverbální inscenace V parku vypráví o třech dnech v životě bývalé tanečnice (Zuzana Hrzalová) a vysloužilého klauna (Josef Kotěšovský), kteří se setkají v parku. Ten se stává hřištěm pro jejich hry, gagy, snění i vzpomínání. Jejich interakce grandiózně nabourává ošetřovatelka (Halka Třešňáková) pečující o tanečnici, která má jasnou představu, jak se má její klientka chovat. Jak vznikla inscenace, která je poctou legendám Laterny magiky, Josefu Kotěšovskému a Zuzaně Hrzalové? Proč je podle režiséra inscenace Radima Vizváryho právě humor klíčem k nahlížení na stáří? A jaké to je, když se tělo hlásí se svými limity? Epizodou provází PR Laterny magiky Martina Sedláková, do parku vás zavedou Zuzana Hrzalová, Halka Třešňáková, Teo Jeřábek a Radim Vizváry. V epizodě zazní ukázky a hudba Iva Gregorce Sedláčka z inscenace V parku. 

Na únorovou reprízu Našich furiantů Ladislava Stroupežnického se do Národního divadla vydalo skoro 800 divaček a diváků. Odkud dorazili a kolik z nich navštívilo historickou budovu vůbec poprvé? Co je do divadla táhne a co si na diváctví užívají? Poslechněte si reportážní epizodu z představení české klasiky, která přilákala divačky a diváky z Děčína, Příbrami i Hradce Králové. Vedle nich uslyšíte také uvaděčky, inspektorku hlediště Veroniku Bartoňovou a Lucii Polišenskou a Filipa Kaňkovského, kteří v inscenaci Naši furianti hrají manžele Šumbalovi. Epizodou provází Jitka Kostelníková. V epizodě uslyšíte ukázky a hudbu z inscenace Naši furianti.

Je vám povědomý příběh o nešikovném a nešťastném kostelníkovi, který uteče z velkého města, zamíří do zapadlé horské vsi a tam se z nedorozumění nechá považovat za faráře? Tragikomická inscenace Farářův konec v režii Jana Mikuláška vychází z filmové povídky Josefa Škvoreckého a Evalda Schorma z roku 1968. V podcastu se zaměříme především na střet víry a ateismu, který ztělesňují postavy venkovského faráře a ateistického kantora – dva muži, kteří si jdou po krku, ale možná k sobě mají blíž, než by sami chtěli připustit. V roli falešného duchovního uslyšíte Šimona Krupu a roli frustrovaného kantora ztvárňuje Igor Orozovič. Dozvíte se například, jak se Šimonovi zkoušelo ve farářském obleku a proč Igor nevěří na zázraky. Podcastem provází dramaturgyně inscenace Ilona Smejkalová. V podcastu jsou použité ukázky ze záznamu inscenace z první premiéry z 27. 11. 2025.

Kde se vzaly ve Vergiliově příběhu o královně Dido čarodějnice? Proč si lidé jako ona volí ze všech cest vždy tu nejhorší? A proč nemá člověk pátrat po vlastním osudu? Nový podcast ze série K jádru věci je věnován nejslavnější ze všech barokních oper, Purcellově Dido a Aeneovi, která i po více než třech stoletích stále má čím překvapit. Alice Nellis režírovala v Opeře Národního divadla popáté, a tentokrát je její inscenace velmi melancholická. V podcastu zní ukázky z inscenace Dido a Aeneas, která měla premiéru 15. ledna 2026 ve Stavovském divadle. Účinkují: Markéta Cukrová (Dido), Jekatěrina Krovatěva (Belinda, Bůh snů), Magdaléna Hebousse (Druhá dáma), Aco Bišćević (Čarodějnice, Věhlas), Lenka Pavlovič (Druhá čarodějnice), Marie Šimůnková (Třetí čarodějnice), Lukáš Bařák (Aeneas), Tomáš Šelc (Závist, Ismeron), sbor Collegium Vocale 1704, Orchestr Národního divadla a členové Collegia 1704. Dirigent: Michael Hofstetter.

Je tu další speciální zákulisní epizoda podcastu Národního divadla. Tentokrát vás dramaturgyně Nina Jacques spolu s Janem Bidlasem vezmou na reprízu inscenace Oresteia. Ocitneme se na takzvané breptačce těsně před začátkem představení, na vlastní kůži zažijeme, jak to vypadá, když večer zachraňuje nápověda, a povečeříme mezi jednotlivými výstupy v pověstném divadelním bufetu. Jan Bidlas je členem Činohry Národního divadla od roku 2006 a letos tak oslaví jubilejních dvacet let v angažmá. Povídali jsme si nejen o tom, jak toto období hodnotí, ale i o tom, co ho na divadelní práci stále naplňuje a proč u ní zůstává. Rozhovor se odehrává na pozadí inscenace Oresteia, a proto se nevyhýbá ani osobnějším úvahám nad otázkami, které toto dílo otevírá. Jak se vyrovnat s rodinnou historií plnou násilí? Lze vůbec prolomit kruh viny a odplaty, který se přenáší z generace na generaci? Volná adaptace Aischylovy antické trilogie v současném uchopení britského dramatika Roberta Ickea je vrstevnatým dramatem o nesmyslnosti války a bludném kruhu prolévání krve. Chcete-li se dozvědět víc o samotné inscenaci, poslechněte si také epizodu K jádru věci: ORESTEIA.

Opera Rusalka v podání dua SKUTR v Národním divadle ožívá jako pohádka o nejhlubších touhách, vášních a nepřekročitelných hranicích mezi světem lidí a živlů. Dvořákova ikonická hudba, plná známých melodií a „hitů“, zde není jen nositelem emocí, ale skutečným vypravěčem. Každé postavě dává vlastní hudební jazyk a charakter – od temného Vodníka přes váhavého Prince až po ambivalentní Ježibabu. Lze hudbou zachytit napětí mezi podvodním a lidským životem? Jaké bylo pro sopranistku Kateřinu Knežíkovou ztvárnit Rusalku jako němou postavu? A v čem je tento více než sto let starý příběh stále aktuální? To vše se dozvíte v podcastu Národního divadla, kterým provází režiséři Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka, dirigent Tomáš Netopil a sopranistka Kateřina Knežíková v titulní roli Rusalky. Uslyšíte záznam z premiéry z 8. března 2024.

Kdo je Werther? Mladý rozervaný existencialista s goethovským intelektem, nebo sentimentální ufňukanec, který se vyžívá v nešťastné zamilovanosti? Dokáže se opera obejít bez dobrého libreta? A jak vypadá operní inscenace, která si nezakládá na tom, že je takzvaně „moderní“ nebo „klasická“? V podcastu věnovaném Massenetově opeře Werther o tom všem přemýšlí dramaturg Ondřej Hučín. V podcastu je užit zvukový záznam Massenetovy opery Werther v nastudování Opery Národního divadla z roku 2025. Účinkují: Arnheiður Eiríksdóttir (Charlotte), Alejandro del Angel (Werther), Jiří Brückler (Albert), Zuzana Marková (Sophie), Jerzy Butryn (Správce), členové Kühnova dětského sboru (sbormistr: Jiří Chvála) a Orchestr Národního divadla za řízení dirigenta Sebastiena Roulanda.

Opera Manon Lescaut vypráví dramatický příběh mladé krásky Manon, která touží jak po spalující lásce, tak po životě v luxusu. Romantický vztah jí nabízí mladý Des Grieux, který si ji ale ve své chudobě neudrží. Manon za značné podpory svého vypočítavého bratra Lescauta zakotví u bohatého, postaršího Geronta. Šťastná tu však není a její pád je na dohled. Operou Giacoma Pucciniho nás provází postava hráče, intrikána a manipulátora Lescauta, kterého hraje a zpívá Lukáš Bařák. Basbarytonista ze Vsetínska se rád noří do psychologie svých rolí a odkrývá v rozhovoru vrstvy jedné z postav, která zásadně ovlivňuje osud Manon. Jaké příležitosti vidí lstivý macho ve své mladší sestře? Jak využívá její krásy ve svůj prospěch? A pocítí vůbec lítost nad jejím koncem? Moderuje Jitka Kostelníková.  V podcastu jsou užity ukázky z těchto nahrávek: Giacomo Puccini: Manon Lescaut - záznam z 1. premiéry inscenace Opery Národního divadla ze dne 27. 3. 2025 W. A. Mozart: Kouzelná flétna - duet Papageny a Papagena, dirigent: Petr Šumník, Orchestr JKO Ruggiero Leoncavallo: Komedianti - zpívají Nicolae Herlea (1964) a Mario del Monaco (1961)

Děj baletu Liliom Johna Neumeiera líčí tragickou lásku zasazenou do prostředí zábavních parků ve Spojených státech třicátých let dvacátého století. Ve strhujícím příběhu sledujeme osud muže, který miluje, ale neumí svou lásku vyjádřit. Tento balet, syrový, něžný, nepohodlný i nesmírně lidský, představuje pro tanečníky výjimečnou hereckou výzvu. O tom, jak se jí zhostili, se dozvíte v novém dílu podcastu Národního divadla od sólisty Giovanniho Rotola, představitele hlavní role Lilioma, a demisólistky Kristiny Kornové v roli svůdné paní Muškátové. V čem se svými postavami souzní a co si odnesli z nastudování baletu s Johnem Neumeierem, který byl v Praze osobně přítomen u zkoušek? Jaké je tančit s jazzbandem přímo na jevišti a jak je tento příběh ovlivnil v osobním životě? Podcastem vás provede Kateřina Hanáčková. Dozvíte se také zajímavé souvislosti o literární předloze díla i o jeho uvedení na jevišti Národního divadla.  V podcastu uslyšíte záznam Orchestru Národního divadla.

Formátem V hlavní roli slavíme jubilea členů Národního divadla. Tentokrát jde o jihomoravskou rodačku Martinu Preissovou, která na konci října oslavila padesátiny. Martina je v angažmá Národního divadla 25 let. Za tu dobu hrála mnoho postav od mladých žen po despotické matky a mohla taky pozorovat proměny Činohry od nultých let po současnost, o kterých citlivě přemýšlí. Martina ze svých bohatých zkušeností vybrala tři inscenace, ke kterým se chtěla vrátit: Černé mléko, Zvony a Maryšu. Řeč ale přišla také na Paní Bovaryovou. Zvolené inscenace pro ni představují tři silná setkání s režisérskými osobnostmi – Janem Kačerem, J. A. Pitínským a Janem Mikuláškem, kteří ji zásadně obohatili v divadelním myšlení. Národní divadlo cítí jako svůj maják, který ji drží na tvůrčí cestě a ke kterému se vrací i ze své bohaté mimodivadelní činnosti. Poslechněte si, kdo jí pomohl v Praze najít „moravský domov“, proč se po návratu z mateřských musela složitě „přehrávat“ do rolí maminek, v jaké inscenaci v sobě našla zlobu a proč má ráda stylizované herectví a sborovost. V podcastu uslyšíte ukázky a hudbu z inscenací Černé mléko, Zvony, Maryša a Paní Bovaryová. Moderuje Jitka Kostelníková. 

Tělo na scéně vzbuzuje pozornost, obdiv i kritiku. Jak vnímají lidé různých performativních profesí svou tělesnost? Jak si svá těla připravují na náročné výkony? A kolik péče svým tělům věnují? Diskuze herečky Jany Pidrmanové, operní pěvkyně Jekatěriny Krovatěvy, baletního tanečníka Marka Svobodníka a akrobata Matyáše Ramby otevírá témata, jako jsou bolest, fyzická křehkost, nahota, sexualita i proměna vztahu k vlastnímu tělu v různých životních etapách. Kdy museli se svým tělem nejvíc bojovat a kdy si uvědomili jeho zranitelnost? Jak ženy na scéně ovlivňuje cyklus a co se mění v kariéře tanečníka, když je mu přes 40?

V tomto díle vás dramaturgyně Nina Jacques zve na festival Pražské křižovatky 2025 – mezinárodní divadelní přehlídku, která každoročně propojuje špičky současného evropského divadla s tvůrci z celého světa. Letos festival poprvé opouští prostory Nové scény Národního divadla a získává nomádský charakter, jenž odráží pohyb, otevřenost a hledání nových perspektiv v divadle i ve společnosti. Hostem podcastu je Elia Rediger – švýcarský zpěvák, skladatel a performer, jehož tvorba se pohybuje na pomezí koncertu a divadla. Do Prahy přiváží svůj hudebně-divadelní projekt Caravan of LUV, který cestuje z města do města a vždy vytváří jedinečný zážitek formovaný konkrétním místem a publikem. Na festivalu se Elia představí s rituálním koncertem Healing Prague, který zazní 8. října 2025 ve 20.30 na dvoře Pražské křižovatky, tedy kostela sv. Anny. Kompletní program festivalu: Mohamed El Khatib: La vie secrète des vieux – 7. a 8. října 2025 v 19.00, kostel sv. Anny – Pražská křižovatka Caravan of LUV: Healing Prague – 8. října 2025 ve 20.30 na dvoře kostela sv. Anny – Pražská křižovatka Jaha Koo, CAMPO: Haribo Kimchi – 14. a 15. listopadu 2025 v 19.00, Centrum současného umění DOX  Alexander Zeldin: Beyond Caring (Prendre soin) – 24. a 25. listopadu 2025 v 19.00, Centrum současného umění DOX Vstupenky a další informace na www.prazskekrizovatky.cz

Představte si pustou, vyprahlou krajinu, v níž stromy vyrůstají z nebe vzhůru nohama, řeka se proměnila v proud odpadků a mýtické nymfy z ní už nadobro zmizely. Právě do tohoto podivného, snového světa nás zavádí inscenace Don Quijote. Pustá země, inspirovaná jednou z nejzásadnějších básnických skladeb 20. století od Thomase Stearnse Eliota. Součástí této zvláštní krajiny je i samotný divák. Nesedí, jak bývá zvykem, v hledišti, ale ocitá se přímo na jevišti – z točny sleduje, jak se před ním otevírají nová dějiště a ožívají literární postavy, mezi nimi Don Quijote de la Mancha, věštec Tirésias nebo athénská princezna Prokné. Činohra Národního divadla přenáší do budovy Státní opery odvážný site-specific projekt režijního dua SKUTR, který hledá odpovědi na cestu ven z krize a nabízí úvahy o lidské budoucnosti. Diváky vybízí, aby se nesnažili vše racionálně pochopit, ale aby se nechali vést vlastní fantazií. Podcastem provází dramaturg Róbert Štefančík, režisér Lukáš Trpišovský a herečky Denisa Barešová a Marie Poulová. V podcastu jsou použité ukázky ze záznamu inscenace z první premiéry z 30. 4. 2025.

Ondřej Pavelka patří k nejvýraznějším českým hercům. Začínal v Divadle na okraji (dnešním A studiu Rubín), poté působil ve Studiu Ypsilon a také v Divadle Na zábradlí. Od roku 1993 je členem Činohry Národního divadla, kde ztvárnil více než šedesát rolí. Zároveň ale nikdy nepřestal hrát či režírovat na menších scénách a v nezávislých divadlech, kde pravidelně tvoří s mladou generací umělců a umělkyň. Nyní Ondřej Pavelka slaví sedmdesáté narozeniny. A právě při této příležitosti jsme ho požádali, aby si pro náš podcast vybral čtyři své oblíbené inscenace, v nichž v Národním divadle hrál. Jeho výběr zahrnuje dvě různá nastudování největší české klasiky: Stroupežnického Našich furiantů a dále pak dvě divadelní adaptace – Návštěvu podle stejnojmenné povídky Emila Hakla a Kosmos na motivy románu Witolda Gombrowicze. O těchto čtyřech inscenacích si povídá se svým dlouholetým přítelem a kolegou z Národního divadla Davidem Prachařem. Jejich rozhovor je nejen připomenutím čtyř významných rolí, ale také přátelským dialogem, jaký spolu mohou vést jen dlouholetí kolegové. Ukázky jsou z inscenací: Naši furianti (2004), Návštěva (2018), Kosmos (2019) a Naši Furianti (2023). Hudba je z inscenace Kosmos. Průvodní hlas: Jitka Kostelníková.

Novou divadelní sezonu otevíráme dalším dílem podcastu Národního divadla, a to s již čtvrtou výpravou do míst, kam běžně diváci nevstoupí. Dramaturgyně Nina Jacques tentokrát zavítala do zákulisí představení Naši furianti, kde večer strávila s herečkou Pavlou Beretovou. Tahle velká česká hra zůstává stále aktuální napříč generacemi, napříč dobami. V čem její dnešní sílu vidí Pavla a její kolegyně? I o tom uslyšíte v rozhovorech těsně před začátkem představení přímo v maskérně a společně s námi zažijete neopakovatelné chvíle mezi výstupy, doslova za kulisami na jevišti. Pavla Beretová je členkou činoherního souboru Národního divadla od roku 2008. Už během studia na DAMU hostovala v Cyranovi z Bergeracu, inscenaci, kterou kdysi sama viděla jako divačka z horní galerie při své první návštěvě Národního divadla. Jaké to je stát dnes na stejném jevišti? A jak vnímá rozdíl mezi herectvím pro kameru a pro divadlo? Letos získala dvě nejprestižnější filmová ocenění a to Českého lva a Cenu české filmové kritiky. Jaký to má dopad na její práci a vnímání herectví? V Našich furiantech režiséra Martina Františáka ztvárňuje Markýtku, cestující obchodnici, která přichází do Honic právě ve chvíli, kdy se boj o místo ponocného mění v souboj o čest a pravdu. Postavy žen, které se nebojí jít proti proudu, jsou Pavle blízké. Ostatně jednou z jejích nejvýraznějších rolí byla v minulé sezoně derniérovaná Maryša. Jaká je ale její Markýtka? I o tom si povídá s Ninou Jacques v zákulisí Národního divadla. A mimochodem, víte, s kým Pavla sdílí šatnu už téměř 20 let? Poslechněte si nový díl podcastu!

Budova Nové scény je už přes čtyřicet let neodmyslitelnou součástí kulturní mapy Prahy. Mnozí diváci si ji spojují především s Laternou magikou, která tu nepřetržitě působí od roku 1992. Letos v létě se však Nová scéna na dvě sezony uzavřela, protože začala její dlouho plánovaná rekonstrukce. Zatímco ikonická skleněná fasáda, točité schodiště a zelený serpentinový interiér zůstanou zachovány, uvnitř budovy vznikne nový komorní sál, moderní zkušebny i zázemí pro tvůrce. Zcela nové podoby se dočká také hlavní hlediště a kavárna. Co tahle proměna znamená pro provoz Národního divadla? Jak zasáhne Laternu magiku a její diváky? Kam se přesunou inscenace a co všechno nás čeká, až se Nová scéna znovu otevře? O tom si povídají umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry a vedoucí jevištního provozu Jan Veselý. Moderuje Jitka Kostelníková. Natáčení podcastu proběhlo 26. 6. 2025.

Koncepce doprovodných programů Národního divadla ND+ vznikla v hlavě divadelní lektorky Daniely von Vorst už před deseti lety. Jak se jí dařilo prosadit nápad uvnitř divadla, ale i směrem k veřejnosti? Proč si na začátku připadala jako ufon? Poslechněte si, kudy vedla cesta projektu ND+ k současnému stavu, kdy za poslední sezonu navštívilo programy téměř 27 tisíc lidí, jak se osobnost divadelních lektorů a lektorek propisuje do podoby programů, nebo co vše se pro veřejnost chystá během rekonstrukce Nové scény. Daniela von Vorst hovoří také o Asociaci divadelních lektorů, kterou založila v roce 2020, i o předpokladech pro práci s publikem a prostorách Národního divadla, kam ráda vodí návštěvníky. V epizodě uslyšíte ukázky z programu lektorky Dominiky Mithofer Národní vzdorující mapující události kolem Pražského povstání.  

U jednoho stolu se naposledy v této sezoně setkávají PR Baletu Kateřina Hanáčková, dramaturgyně Činohry Nina Jacques a dramaturg Opery Ondřej Hučín. Společně se ohlížejí za nejsilnějšími momenty uplynulé sezony Národního divadla, ale hlavně poodhalují, na co se diváci mohou těšit v té nadcházející. Co přivedlo baletní soubor k rozhodnutí příští zimu uvést Louskáčka s novou scénickou a kostýmní výpravou? V čem je Frankenstein v novém činoherním zpracování nečekaně lidský a proč s ním můžeme soucítit? A jak se téma relativity světa odrazí v chystaných operních inscenacích? Poslechněte si poslední díl podcastu Z druhé galerie tak, jak ho znáte. V příští sezoně se totiž můžete těšit na jeho novou podobu. Použité ukázky jsou ze záznamů inscenací Lear, Privatizace, Slunečník, Měsíčník a Větrník, 27'52“, Louskáček a Sarkasmy.

Kenneth MacMillan adaptoval román Abbého Prévosta L’Histoire du Chevalier des Grieux et de Manon Lescaut a opět potvrdil své mistrovství v narativní choreografii. Baletní soubor Národního divadla uvádí příběh mladé ženy, která se snaží uniknout životu v bídě – a je pro to ochotna obětovat mnohé. Manon se naučí využívat svůj půvab jako zbraň, která se však nakonec obrátí proti ní. Podcastem o inscenaci L’Histoire de Manon vás provede Kateřina Hanáčková společně se sólisty Baletu Národního divadla. Dramatické balety, jako je Manon, vyžadují víc než jen technickou dokonalost – kladou důraz na schopnost ztělesnit emoce, vnitřní svět a osud postav. O fyzických i psychických nárocích MacMillanovy choreografie promluví první sólistka Romina Contreras, která roli Manon ztvárnila již podruhé. Jaké to bylo tančit osudovou ženu v devatenácti letech – a jaké je to dnes? Roli jejího partnera, studenta Des Grieux – jednu z nejnáročnějších mužských baletních rolí vůbec –, ztvárňuje první sólista Federico Ievoli. Jak tuto výzvu přijal? A považuje studenta Des Grieux za kladného hrdinu? V podcastu se představí také demisólista Marek Svobodník v roli nenasytného a požitkářského Monsieur G. M. Uslyšíte také hudební ukázky z představení v podání Orchestru Národního divadla. 🔔 Podcast se věnuje i vývoji děje inscenace, a proto může obsahovat spoilery pro budoucí diváky.

Jak se vyrovnat s rodinnou historií plnou násilí? Lze vůbec prolomit kruh viny a odplaty, který se předává z generace na generaci? Při jaké scéně se David Matásek objevuje na jevišti nahý? A proč má Zdeněk Piškula při čtení antických dramat pocit, že jsou psaná čínsky? Věštba praví, že aby Agamemnón zvítězil ve válce, musí vlastní rukou obětovat dceru Ifigénii. Klytaimnéstra mu tento čin nikdy neodpustí a svého muže po návratu domů zabije. Za smrt otce se pak matce pomstí mladý Orestés… Koloběh násilí v rodě Átreovců se zdá být nekonečný. Na půdorysu této více než dva tisíce let staré Aischylovy antické trilogie vystavěl britský dramatik Robert Icke rodinné drama o vině a osobní odpovědnosti. Co dělat, když už nelze svést vinu na bohy ani na dávné kletby? Jak převzít zodpovědnost za své činy a co to vlastně znamená být nevinen? Podcastem nás provede režisér Marián Amsler, dále uslyšíte Zdeňka Piškulu, který ztvárnil postavu Oresta, a Davida Matáska, jenž v inscenaci hraje jak jeho otce, generála Agamemnóna, tak nového vládce Mykén Aigistha.  Použité ukázky jsou ze záznamu z premiéry z 6. února 2025.

Na podzim roku 2024 rozehrál režisér Tomáš Loužný dramatický příběh mladé ženy, která chce víc a která potřebuje uniknout z průměrnosti všedních dní. Paní Bovaryová byl titul, který představitelku hlavní role, Denisu Barešovou, snad i překvapil, ale také jí nabídl průzkum témat, jako jsou nevěra, vášeň nebo snění. Proč Ema hledá své naplnění ve vztazích s muži nebo v luxusu a krásných věcech? Co ji nakonec přivede až k tomu, že sáhne po arseniku? Jitka Kostelníková se ptá Denisy na její sžívání s postavou, kterou je snadné odsoudit, na její pohled na nevěru i na to, co by Emě pomohlo žít spokojený život. Dozvíte se taky, proč herečka vnímá terapii jako nedílnou součást svého života, z čeho se zrodila její pekařská vášeň nebo co zrovna čte.  V podcastu uslyšíte ukázky a skladby z inscenace Paní Bovaryová. Autorem hudby je Ivo Gregorec Sedláček.

Co všechno se může pokazit, když se čtyři nadšenci rozhodnou založit motion capture studio a natočit sci-fi film o výpravě na Pluto? Věčně flegmatický technik Max, režisérka zvaná Boss, která vidí rozmazaně nejen budoucnost, snaživý herec Gorge a jeho líný kolega Pietr o filmu nevědí vůbec nic. Nedokážou překonat nebezpečný laser, rozbijou drahé vybavení a nakonec se jim podaří i hromadně omdlít. Výsledkem je inscenace Pluto – zcela jedinečné dílo na repertoáru Laterny magiky. Poprvé v historii souboru vznikla autorská komedie, jejímž hlavním jazykem je pantomima. Tento žánr inscenace nejen neotřele rozvíjí, ale zároveň ho s lehkostí a humorem paroduje. Podcastem vás provede Vanda Hybnerová a uslyšíte také Radima Vizváryho a Trygveho Wakenshawa. V podcastu jsou použité ukázky ze záznamu inscenace z první premiéry z 6. 3. 2025.

Co se dělo v Národním divadle v době nacistické okupace? Archiv Národního divadla provedl k příležitosti 80. výročí konce druhé světové války rozsáhlý výzkum, jehož výsledky vám představíme v nové epizodě našeho podcastu. Vedoucí Divadelního archivu ND Josefina Panenková a historička Karolína Stegurová nám přiblíží, jakou roli sehrálo Národní divadlo v turbulentních letech 1938–1945 a jak se toto období podepsalo na jeho fungování. Příběhy umělců, ale i mnoha dalších zaměstnanců divadla představují pestrou mozaiku všech lidských vlastností a projevů v mezních situacích – jak hrdinství, tak pasivní vyčkávání a místy i kolaborace. V podcastu uslyšíte hudbu z inscenací Hamlet a Oresteia a také klipy z archivních nahrávek dostupných na youtube.com, facebook.com a edu.ceskatelevize.cz.

Doprovodné a edukační programy Národního divadla – zkráceně ND+ – jsou dramaturgické úvody, tvůrčí dílny, operní dílny a semináře, kurzy, besedy, ND Café, ND Young, setkání s tvůrci, prohlídky, audiowalky, výstavy… Jsou to zážitky, které rozšiřují pohled na divadlo a otevírají prostor k dialogu. Proč je důležité, aby divadlo komunikovalo s diváky i jinak než jen inscenacemi? O tom si povídají Zuzana Kráľová – divadelní lektorka Činohry ND, Kateřina Hanáčková – PR Baletu a lektorka ND+ a Tereza Dubsky – vedoucí PR a marketingu Opery a Státní opery. Diskutují o tom, proč doprovodné programy mají smysl, jaké typy aktivit ND+ nabízí, jak vznikají a komu jsou určené. V neformálním kulatém stolu lektorky sdílejí zkušenosti, představují své oblíbené projekty a nahlížejí také do budoucnosti ND+. V podcastu zazní, proč má smysl vytvářet prostor, kde se může tanec, hudba i slovo potkat s publikem jinak – osobně, hravě a napřímo. Uslyšíte hudbu z opery Kouzelná flétna, ukázky ze záznamů inscenace Mnoho povyku pro nic, baletu Labutí jezero, audiowalku Cesta Elsinorem k inscenaci Hamlet a z operní dílny na téma Kouzelná flétna.

Chtěli byste být bohatší? Jak by vypadal váš život, kdyby vaši rodiče investovali v kuponové privatizaci chytře? A kdo jsou dnes nejbohatší Češi? Inscenace Privatizace je inspirována osudem podnikatele a „vítěze“ kuponové privatizace Petra Kellnera. Částečně dokumentární a částečně fikční hra vychází především z rozhovorů, vzpomínek a svědectví lidí, kteří se v okolí Kellnera pohybovali, byli nějakým způsobem ovlivněni jeho aktivitami nebo se stali pozorovateli jeho kariéry „Následky 90. let a to, jakým způsobem tady lidé zbohatli, a hlavně to, jakým způsobem ovlivňovali vládu, to je pro mě děsivé,“ říká Pavla Beretová, která ztvárňuje roli Renaty Kellnerové. V roli Petra Kellnera uslyšíte Davida Prachaře. „Bohatí lidé jsou hybnou silou společnosti, jsou utajení, jsou trochu v pozadí,“ dodává Prachař. Celým podcastem vás provede jeden z režisérů inscenace, Boris Jedinák. Odhalí například, proč všechny ženské postavy v inscenaci mlčí nebo co stálo za rozhodnutím umístit hlediště na jeviště Nové scény Národního divadla. Použité ukázky jsou ze záznamu premiéry z 29. 1. 2025. 

Nemocný Mozart vypráví pohádku. Zvláštní pohádku. Je tak trochu naruby. Princ utíká před drakem a je zachráněn „zlou“ královnou. Ta ho posílá do světa a na cestu mu dá „dobrou“ kouzelnou flétnu. Princ v domnění, že jde vysvobodit princeznu z říše „zla“, přijde k chrámu „moudrosti“ a rozhodne se do něj vstoupit. Stačí k tomu vytrvalost, trpělivost a mlčenlivost. V pohádkách obvykle stojí zlo a dobro proti sobě. V Kouzelné flétně je tomu ale trochu jinak. Jak? Na první pohled složitě… Pokusíme se na to ale spolu s vámi přijít v našem novém podcastu věnovaném Mozartově „zednářské“ opeře v pojetí režiséra Vladimíra Morávka. A aby to nebyla jen vznešená nuda, občas se objeví i ptáčník Papageno, který netouží ani tak po moudrosti jako po hezké ženě. V podcastu je užita nahrávka pořízená 5. 2. 2015 ve Stavovském divadle při 1. premiéře Kouzelné flétny. V ukázkách z inscenace uslyšíte Ondřeje Mataje jako Mozarta, Marii Fajtovou jako Paminu, Janu Siberu jako Královnu noci, Richarda Samka jako Tamina, Jana Šťávu jako Sarastra, Miloše Horáka jako Papagena, Lucii Hájkovou jako Papagenu, Aleše Voráčka jako Monostata, Petru Nôtovou, Michaelu Zajmi a Václavu Krejčí Houskovou jako tři Dámy, Elišku Soukupovou, Kateřinu Zikmundovou a Amálii Koppovou v rolích tří Géniů, Sbor Národního divadla a Orchestr Národního divadla. Dirigent Jaroslav Kyzlink.

Jaké vlastnosti jsou klíčové, aby režijní tandem fungoval? Proč se nechá Boris Jedinák rád Petrem Erbesem převálcovat? Kdy Martin Kukučka odchází z divadla a v jaký okamžik se Lukáš Trpišovský chodí schovat na záchod? Vídají se členové tandemů i mimo divadlo? V tomto speciálním díle podcastu se setkávají dvě tvůrčí dvojice českého divadla: režijní duo SKUTR, tvořené Lukášem Trpišovským a Martinem Kukučkou, a tandem Borise Jedináka a Petra Erbese. Obě dvojice mluví o tom, co na sobě oceňují, jakým výzvám při spolupráci čelí a jak přemýšlejí o své budoucnosti. Použité ukázky jsou ze záznamů inscenací Privatizace, Kytice a Nebezpečné známosti, hudba z inscenace Pýcha a předsudek.

Do jaké míry můžeme měnit věci kolem sebe? Co máme v rukou a co už ne? Příběh začíná nečekanou a zdánlivě banální komplikací: na jeviště kape voda a představení nemůže začít. Co když si s tím ale nedokáže poradit ani šest tanečníků? Kdo je vlastně skutečně zodpovědný za tento problém? A co když se situace prostě vymyká kontrole? Inscenace In Our Hands je oslavou neverbální komunikace jako klíče k porozumění světu i sobě samým. V dynamickém spojení fyzického divadla, akrobacie, parkouru a živé hudby se diváci vydávají na cestu, kde se každé gesto stává poselstvím a příležitostí k novému pohledu na to, co máme skutečně ve svých rukou. Podcastem nás provede akrobat Matyáš Ramba, uslyšíte také performerku Cécile Da Costa a australského režiséra inscenace Darcyho Granta. Použité ukázky jsou ze záznamu premiéry z 12. 12. 2024 a z rozhovoru Darcyho Granta pro Českou televizi.

Cenzura v Národním divadle dnes neexistuje – alespoň ne v podobě, jakou známe z minulosti, kdy politická moc zasahovala do inscenací a přetvářela je podle svých potřeb. Přesto si tvůrci a tvůrkyně občas sami vytvářejí určité hranice – z různých důvodů volí opatrnější přístupy nebo jemně upravují sdělení svých děl. Nabízí se tedy otázka: existuje v divadle něco jako autocenzura? Proč i v době, kdy svoboda slova patří k základním hodnotám, zůstávají některá témata tabu? Je za tím obava z kontroverze, reakce na společenské klima nebo etická odpovědnost vůči divákům? Kdy je tato opatrnost na místě a kdy se naopak stává překážkou tvůrčímu vyjádření? V podcastu Z druhé galerie se Kateřina Hanáčková, Nina Jacques a Ondřej Hučín pokouší rozklíčovat spletité mechanismy autocenzury a hledat odpovědi na otázky, které nemají vždy jednoznačné odpovědi.  Uslyšíte hudbu a ukázky z inscenací Šest tanců, Stavovské národu!, Médea, Tramvaj do stanice Touha, Othello, Otello, Louskáček, bpm, Cherry Man a také ukázky z webových stránek www.youtube.com a www.sme.sk.

Poslechněte si první operní podcast věnovaný barokní opeře! Rameauova Platée a její inscenace ve Státní opeře dokazují, že barokní opera rozhodně nemusí být jen vznešená nuda. Platée je totiž komedií, a to místy pěkně peprnou a hodně nekorektní. Jak zachází opera s takovými kategoriemi, jako je ošklivost nebo stáří? A proč ženy, které se v opeře považují za neatraktivní, musí hrát a zpívat muži? A proč – když je to celé komedie – končí Rameauova Platée tak nečekaně a podivně...? Barokní operou o nevzhledné nymfě, která se stane obětí „božského“ žertíku, vás provede dramaturg Ondřej Hučín. V hudebních ukázkách uslyšíte Marcela Beekmana v roli Platée, Pavola Kubáně v roli Jupitera, Ruairi Bowena v rolích Thespida a Merkura, Olgu Jelínkovou v roli Šílenství, Michaelu Zajmi v roli Juno, Pavlu Radostovou v roli Amora, Lukáše Zemana v roli Moma, Tomáše Šelce v roli Cithérona, sbor Collegium Vocale 1704 a Orchestr Státní opery se členy Collegia 1704 pod taktovkou dirigenta Václava Lukse. Nahrávka byla pořízena 21. listopadu 2024 při 1. premiéře Platée ve Státní opeře. V podcastu jsou dále užity ukázky z těchto oper: E. Humperdinck: Jeníček a Mařenka (Perníková chaloupka) – zpívá Jaroslav Březina v roli Ježibaby (nahrávka z 1. premiéry inscenace 23. 4. 2015 ve Státní opeře) S. Prokofjev: Láska ke třem pomerančům – zpívá Zdeněk Plech v roli Kuchařky (nahrávka z 1. premiéry inscenace v Národním divadle 16. 5. 2019)

Proč scénografie 100 songů vypadá jako by z oka vypadla kavárně Nona? Jak si herci a herečky poradili s tím, že v hlavní roli nejsou oni, ale text připomínající polyfonní báseň? Které písně zní postavám v hlavě pár okamžiků před smrtí? Na nádraží stojí skupina lidí, kteří spolu zdánlivě nemají nic společného. Přitom ale mají společné úplně všechno. Ocitli se ve stejný moment na nesprávném místě. Hra německého dramatika Rolanda Schimmelpfenniga vypráví o několika málo minutách jednoho zářijového rána, kdy se svět roztříštil na kousky. Lze vůbec o takových věcech mluvit? A není horší o nich mlčet? Všechny postavy ví, co se v příštích minutách stane, ale nechtějí to vyslovit. Přesto se zas a znova k té chvíli vrací a zas od ní utíkají. S trochou štěstí lze přece zastavit čas. Nebo to umí jen divadlo? K napsání 100 songů inspiroval autora teroristický útok v Madridu roku 2004, kvůli prosincové tragédii na pražské filozofické fakultě je tato hra bohužel krutě aktuální i pro nás. Podcastem nás provede režisér Štěpán Gajdoš, dále uslyšíte dramaturgyni Ilonu Smejkalovou, herečku Jindřišku Dudziakovou a herce Šimona Krupu. Použité ukázky jsou ze záznamu premiéry 30. 10. 2024.

Co se stane během jednoho představení v zákulisí? Přinášíme další díl podcastu Národního divadla, v němž vás dramaturgyně Nina Jacques vezme tam, kam se jako návštěvníci divadla nepodíváte. Tentokrát si vybrala inscenaci Mefisto, kterou strávila v zákulisí s Jindřiškou Dudziakovou. Společně se ocitneme v maskérně těsně před výstupem, dozvíte se jak probíhají kostýmní zkoušky ale taky jak to v zákulisí vypadá, když se pro inscenaci natáčí a promítá přímo na jevišti. Jindřiška nastoupila do souboru Národního divadla v roce 2018 ve 22 letech rovnou po studiích na DAMU. Jaké to pro ni bylo, stát se součástí první scény v tak mladém věku? Jak se vyrovnává s hereckou profesí a co je pro ni na herectví nejtěžší? Inscenace Mefisto je stejně jako její románová předloha studií společnosti na prostoru divadla. Jeden herecký ansámbl a vztahy v něm odráží dění v Německu 30. let. Je to taky příběh o tom, jak silný vliv může mít divadlo na společnost a jak snadné je přejít od etického poselství k nástroji propagandy. Jak složité je balancovat na hraně měnícího se světa a jak lehké je ztratit tvář za divadelní maskou. V inscenaci Jindřiška ztvárňuje členku souboru, ve kterém působí hlavní postava – Hendrik Höfgen. Slavný herec, který neváhá kvůli hereckému úspěchu zaprodat se režimu a prospěchářské společnosti. Jaké paralely s příběhem Mefista Klause Manna vnímá Jindřiška v dnešním světě? Poznáme chvíli, kdy talent udupe bezmezná ctižádost? Chcete-li se dozvědět víc o samotné inscenaci nebo o tom, jak Robert Mikluš herecky uchopil hlavní roli, poslechněte si epizodu V roli: ROBERT MIKLUŠ jako Hendrik Höfgen.

Udržitelnost se pomalu, ale jistě stává nedílnou součástí divadelního světa. V dalším speciálu o ekologických přístupech v Národním divadle se dramaturgyně Činohry Nina Jacques zamýšlí nad tím, jak vytvořit výpravnou, vizuálně působivou inscenaci a přitom myslet na životní prostředí. Cílem není omezovat kreativitu ani umělecký projev, ale přistupovat k výrobním procesům zodpovědněji. Třeba volbou ekologicky šetrných materiálů, minimalizací logistických nároků a důrazem na recyklaci i opětovné využití scénických prvků po derniéře. Přesně to bylo prioritou při vzniku inscenace Ještě chvilku, která měla premiéru v únoru 2024. Jakou roli v procesu hrála Re-use federace? Jaké byly největší výzvy při výrobě kostýmů? A jakými společnými postupy se dá zajistit, že udržitelnost bude součástí i dalších projektů? V podcastu zněla hudba z inscenací Ještě chvilku a Pýcha a předsudek.

Ze kterého kostýmu má Lucie Trmíková modřiny? Jakou Wernischovu báseň má nejraději režisér Jan Nebeský? A k čemu nabádá wernischovské desatero? Inscenace, která vznikla ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL, je poctou Ivanu Wernischovi. Dílo tohoto českého básníka, překladatele a snivce ožívá v celé své hravosti a imaginativnosti. Wernischovy básně jsou eklektické a nepředvídatelné – plné vtipu, romantiky, existenciální tísně i nonsensu. Inscenace tento svět přetavuje do kaleidoskopu divokých obrazů, kde důležitou roli hrají nafukovací žraloci, badmintonové míčky a žebříky. „Mně se prostě nelíbí divadlo, které je zcela pochopitelně jasné,“ říká Lucie Trmíková. „Poezie by měla mít tajemství,“ doplňuje David Prachař. Spolu s těmito dvěma herci uslyšíte také hudebního skladatele Aleše Březinu, který vysvětlí, proč už při své práci nečeká na režijní pokyny Jana Nebeského. Celým podcastem nás provede dramaturgyně Jana Slouková. Použité ukázky jsou ze záznamu z premiéry z 13. 6. 2024.

Jak to vypadá, když se v opeře vyprávějí na jevišti dva příběhy zároveň? Musí nutně jeden stínit a brát prostor tomu druhému, nebo se oba příběhy mohou navzájem doplňovat, prolínat, a dokonce umocňovat? A jak na to, když je tím jedním příběhem „nedotknutelný“ národní klenot jako Smetanova Prodaná nevěsta? Umí si divadelní tvůrci dělat legraci sami ze sebe, stejně jako si „nejčeštější“ z českých oper dělá svou poťouchlou groteskností legraci z Čechů i ze své národní „nedotknutelnosti“? Ale vzato také z druhé strany: je Prodaná nevěsta od začátku až dokonce opravdu jenom samá legrace…? Odpověď na všechny tyto otázky hledá náš nový operní podcast, který pro vás připravili dramaturg Opery ND Ondřej Hučín a režisér Damian Machaj. Tento podcast je volným pokračováním podcastové epizody z roku 2021 věnované předchozí inscenaci Prodané nevěsty v Národním divadle. Pro ty, kteří se chtějí nejprve zorientovat v ději, postavách i stylu Smetanovy Prodané nevěsty, doporučujeme poslech starší epizody, která je dostupná na všech platformách, kde vychází Podcast Národního divadla. V podcastu uslyšíte hudební ukázky z nahrávky 1. premiéry Prodané nevěsty v Národním divadle dne 26. 5. 2022. Účinkují: Kateřina Kněžíková (Mařenka), Markéta Klaudová (Mařenka 2), Maria Kobielska (Mařenka 3 a Ludmila), Richard Samek (Jeník), Jiří Sulženko (Kecal), Ondřej Koplík (Vašek), Roman Janál (Krušina), Yvona Škvárová (Háta), František Zahradníček (Mícha), Sbor Národního divadla a Orchestr Národního divadla pod taktovkou dirigenta Jaroslava Kyzlinka.

Mužské emoce v divadle mají stovky odstínů a vrstev. Jak však číst příběhy hrdinů, kteří bojují nejen s okolním světem, ale často i sami se sebou? Co jejich selhání, triumfy nebo bezradnost vypovídají o našem vnímání maskulinity? Archetypální mužské role – od neohroženého mača přes ztraceného rozervance až po zdánlivě nešikovného ňoumu – stále dominují na jevištích. Ale do jaké míry se nás tyto postavy ještě dotýkají? Repertoár Národního divadla nabízí pestrou škálu inscenací, které ukazují nejen tradiční obrazy mužství, ale také jejich modernější, někdy zcela netradiční podoby. Třeskuté téma rozebírají Ondřej Hučín, Nina Jacques a Kateřina Hanáčková. Uslyšíte hudbu z inscenací Tajemství, Král Oidipús, Romeo a Julie, Bakchantky, Don Giovanni, Hamlet, Carmen, Růžový kavalír a Otec hlídá dceru. 

How did the first evening at the Prague Crossroads festival look like? Listen to our reportage from the opening night and from the debate "Is theater dangerous?" with Milo Rau. We started the festival on the New Stage with a debate that was part of Resistance now! Tour of the Swiss director Milo Rau. At the end of the summer 2024, the artistic director of the Vienna Wienerfestwochen responded to the dismissal of Matej Drlička from the position of director of the Slovak National Theater with a petition that had a huge impact throughout Europe, and at the same time he began to tour Europe with his project "Resistance now!". The aim is to connect artists across countries and together with them to discuss how to resist the wave of extremism and violence that has risen against culture not only in Slovakia in the recent months. In addition to the exceptional productions on the program, the Prague Crossroads Festival also became an important meeting place and solidarity.  Alongside Milo Rau, we invited to the debate the Czech director Jiří Havelka, who created two exceptional productions related to Slovakia's recent history at the Slovak National Theatre and the producer Dóra Büki from Hungary, representing one of the most progressive and interesting theaters of today, Proton. In a video greeting, Miriam Kičiňová, artistic director of Drama in the Slovak  National Theater described the critical situation in Slovakia. This episode is hosted by the dramaturg of the Prague Crossroads Festival, Nina Jacques. 

Jak vypadal první festivalový večer na Pražských křižovatkách? Poslechněte si reportáž ze zahajovacího večera a debaty „Je divadlo nebezpečné?“ s Milo Rauem. Festival jsme na Nové scéně zahájili debatou, která byla součástí Resistance now! Tour švýcarského režiséra Milo Raua. Umělecký šéf vídeňského festivalu Wiener Festwochen na konci léta 2024 zareagoval na odvolání Mateje Drličky z pozice ředitele Slovenského národního divadla peticí, která měla obrovský dosah po celé Evropě, a zároveň začal objíždět evropské státy se svým projektem Resistance now! Tour, jehož cílem je spojit umělce napříč zeměmi a společně s nimi otevřít diskuzi o tom, jak vzdorovat vlně extremismu a násilí, která se v posledních měsících zvedla proti kultuře nejen na Slovensku. Festival Pražské křižovatky se tak letos stal významným nejen díky výjimečným inscenacím na programu, ale také jako místo setkání a solidarity. Do debaty s Milo Rauem jsme pozvali českého režiséra Jiřího Havelku, který v Slovenském národním divadle vytvořil dvě inscenace týkající se slovenské nedávné historie, a z Maďarska přijela producentka Dóra Büki, zastupující jedno z nejprogresivnějších a nejzajímavějších divadel současnosti Proton. Ve video pozdravu popsala kritickou situaci na Slovensku i umělecká šéfka Činohry SND Miriam Kičiňová. Dílem provází dramaturgyně festivalu Pražské křižovatky Nina Jacques. 

Co se děje na první čtené? Jak herci a herečky čtou text, který mají poprvé v rukou? Jak pro adaptaci románu z roku 1857 nadchnout celý inscenační tým? A proč je dramaturgický úvod důležitý? Přijměte pozvání na první čtenou zkoušku Paní Bovaryové a poslechněte si, jak se formují první kroky k výsledné divadelní inscenaci. Na prkna Stavovského divadla se slavný román Gustava Flauberta o šedi všedního života a síle romantických představ vrací po téměř sto letech, nyní v adaptaci Tomáše Loužného, který inscenaci zároveň režíruje. Loužný v podcastu prozradí, jaké bylo svůj text poprvé slyšet, jak spolu s dramaturgyní Janou Sloukovou uvažovali o obsazení a jak společně s Draganem Stojčevským přemýšleli o scénografii. Podcastem nás provedou autor adaptace a režisér Tomáš Loužný a dramaturgyně Jana Slouková. Dále uslyšíte Denisu Barešovou, Radúze Máchu, Roberta Mikluše a další členy a členky inscenačního týmu Paní Bovaryové. V podcastu je použitá hudba z inscenací Paní Bovaryová a Pýcha a předsudek.

Když se režisér Jan Frič dozvěděl, že bude zkoušet Eurípidovy Bakchantky, věděl prý okamžitě, že Dionýsa musí hrát Petr Vančura. Dionýsos je bůh vína, bujarého veselí, tance a divadla. Co má v sobě Petr Vančura tak dionýského?! Na to se v podcastu V roli snaží Lucie Kryzová najít odpověď. S Petrem si povídala o hledání rovnováhy v životě, touze po dialogu, ale i o tom, jestli umělec potřebuje srdcebol, aby tvořil. Společně se snaží zjistit, v čem je Dionýsos a jeho energie inspirující a kdy už je sebezničující. Kdo je Dionýsos? A jak se mu povedlo poblouznit všechny thébské ženy? Manipuluje jimi, nebo jim prostě rozumí? A jak vypadá Petr Vančura jako bůh? Pere se v Petrovi chaotická energie s racionalitou? Měli bychom v životě víc jásat?  V podcastu uslyšíte hudbu z inscenace Bakchantky z pera Jakuba Kudláče v podání kapely Bert & Friends. Poslechněte si naše další podcastové epizody o Bakchantkách: K jádru věci: BAKCHANTKY https://open.spotify.com/episode/74oCg8Ht9a55kL98ODXgIi?si=e0c492b2b6434cfc Speciál: Jak se překládá antické drama s PETREM BORKOVCEM a MATYÁŠEM HAVRDOU  https://open.spotify.com/episode/1VihDKGEb7w7iwkA2qZP6C?si=041efe925c0c4178  

Ještě chvilku je název nové inscenace Činohry pro celou rodinu, ale zváni jsou především prarodiče se svými vnoučaty. Proč? Hlavní hrdinky hry jsou dvě seniorky Květa a Věra, které přicházejí poprvé do Stavovského divadla, aby na vlastní kůži zažily magii divadla. Ale co to vlastně je „magie divadla“?! A taky hledají svého tatínka, který je jako malé opustil. Autorka hry Maria Wojtyszko se v tvorbě pro děti nevyhýbá těžkým tématům, jako jsou křivda a odpuštění. Najdou Květa s Věrou ztraceného otce a dokážou mu odpustit? A musí? Podcastem o inscenaci plné jevištních kouzel vás provede dramaturgyně Nina Jaques, uslyšíte také autorku Marii Wojtyszko, režisérku Annu Klimešovou i představitelky hlavních rolí Květy a Věry Johannu Tesařovou a Janu Preissovou. Ponořte se s námi do snu, kde je možné všechno, a dovolte aby vás Hugo Haas provedl Stavovským divadlem. Kdeže se tam vzal Hugo Haas? Poslouchejte… Použité ukázky jsou ze záznamu první premiéry z 22. 2. 2024.

Národní divadlo jako symbol české kultury a identity se od svého vzniku nezaměřovalo jen na zachování národních hodnot, ale také na zapojení do širšího evropského a světového kontextu. Proč je pro naše soubory klíčové podporovat mezinárodní dialog a spolupráci? Jakou inspiraci čerpají ze zahraničí a co naopak můžou přinést světové scéně? A jaké prostředky používají k překonávání kulturních a jazykových rozdílů? O tématech, která rezonují divadelním světem, si opět povídají dramaturgyně Činohry Nina Jacques, PR Baletu Kateřina Hanáčková, dramaturg Opery Ondřej Hučín a umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry. Užijte si poslech dalšího dílu Z druhé galerie. Uslyšíte hudbu z inscenací Naši furianti, Rusalka, Labutí jezero, Robot Radius, Kafka: Proces, Kylián – Mosty času, La traviata, Misantrop a Rej.

Co vás napadne jako první, když se řekne dětský domov? Odkud se berou naše utkvělé představy o něčem, o čem nemáme k dispozici žádné relevantní informace? Formují naše domněnky média, školní osnovy nebo třeba filmy a knížky? Proč se začneme k člověku chovat jinak, když zjistíme, že je z dětského domova? Na tyto otázky se snažili najít odpovědi tvůrci inscenace Takže asi tak, kterými jsou mimo jiné i sami teenageři z dětských domovů. Podcastem nás provede režisér Janek Lesák spolu s dramaturgyní Natálií Strýčkovou Preslovou. Dále uslyšíte divadelní lektorku Zuzanu Kráľovou, scénografku Janu Hauskrechtovou, hudebního skladatele Jana Čtvrtníka a také některé z herců a hereček. Režijně-dramaturgické duo známé pod názvem Janek & Natálka se spolu s teenagery scházelo více než půl roku. O tématu dlouze diskutovali, sbírali různé materiály a rozhovory a následně je improvizačně rozehrávali a různě měnili. „Máme rádi, když na jevišti vidíme spíš toho skutečného člověka než postavu, kterou hraje,“ říká Natálie Strýčková Preslová. „Ani u běžného zkoušení nás moc nebaví si něco připravit a potom někomu oznámit, že takhle to bude,“ doplňuje ji Janek Lesák. Použité ukázky jsou ze záznamu generální zkoušky z 30. 8. 2024.

Coppélia narušuje klasické baletní archetypy. Místo princezen, princů, labutí či spících krasavic nám nabízí jednoduchý příběh dvou venkovanů, Franze a Swanildy, které brzy čeká svatba. Jejich láska však prochází zkouškou ve chvíli, kdy do jejich života vstoupí tajemná Coppélia. Kdo je krásná dívka sedící na balkoně? Proč Franze tolik přitahuje? A není na ní něco podivného? Náš balet vznikal v době, kdy společností hýbal technologický pokrok a snahy vytvořit umělého člověka. Lidé fascinovaly mechanické loutky a věřili, že jednoho dne mohou nahradit živé bytosti. Ačkoli Coppélia vychází z romantické baletní tradice 19. století, nese v sobě tyto nadčasové myšlenky. Poslechněte si příběh o lásce, která musí rozlišit, co je skutečné a co je jen iluze. Soubor Národního divadla uvádí slavný balet v choreografii Ronalda Hynda a tanec doprovází hudba Léa Delibese. Podcastem provází PR baletu Kateřina Hanáčková a o napětí mezi lidským a umělým mluví také první sólisté Patrik Holeček a Alina Nanu.

Víte, jaký je rozdíl mezi operou, anti-operou a anti-anti-operou? Proč Ligeti psal slovo opera do čtyř uvozovek? A kdo je tady vlastně ten „velký kostlivec“? Ať už patříte k milovníkům opery, nebo ji z duše nesnášíte, právě pro vás je tu náš podcast o hodně divné hudebně divadelní grotesce Györgye Ligetiho Le Grand Macabre. Není vyloučeno, že po jeho poslechu budou operu nenávidět ti, kteří ji milovali, a její nepřátelé se do ní zamilují. V podcastu zazní úryvky z těchto nahrávek: G. Ligeti: Le Grand Macabre – záznam premiéry ve Státní opeře dne 14. června 2024, účinkují: Marcus Jupither (Nekrocar), Thor Inge Falch (Piet zvaný Bečka), Ivo Hrachovec (Astradamors), Viktorija Korosunova (Mescalina), Eir Inderhaug (Venuše, Náčelník Gepopo), David DQ Lee (Princ Go-Go), Benjamín Hájek (Bílý ministr), Michal Marhold (Černý ministr), Arnheiður Eiríksdóttir (Amando), Magdaléna Hebousse (Amanda), Sbor Státní opery a Orchestr Státní opery pod taktovkou Jiřího Rožně. W. A. Mozart: Kouzelná flétna – Les Arts Florissants, dirigent: William Christie (Erato Disques, 1996) G. Verdi: Rigoletto – Metropolitan Opera Orchestra, dirigent: James Levine (Deutsche Grammophon, 1998) B. Smetana: Libuše – Orchestr Národního divadla, dirigent: Jaroslav Kyzlink (záznam inscenace Národního divadla z roku 2018, Česká televize) G. Ligeti: Nouvelles Aventures – Gertie Charlent (soprán), Marie Therese Cahn (alt), William Pearson (baryton), Internationales Kammerensemble Darmstadt, dirigent: Bruno Maderna (Studio des Internationalen Musikinstitut, Darmstadt 1966)

Co se stane, když musí Národní divadlo zrušit představení kvůli nemoci? Poslechněte si živý dialog herců Igora Orozoviče a Pavla Neškudly, kteří odhalují, jak zvládají fyzické i psychické vypětí během náročné divadelní sezony, jak si chrání své osobní hranice a jaké výzvy přináší rychlé zaskakování za nemocného kolegu. V rozhovoru komentují konkrétní situaci, kdy byl Hamlet náhle nahrazen představením Kytice. Podcastem provází Lukáš Trpišovský, umělecký ředitel Činohry Národního divadla, a vysvětluje, jak v takové situaci probíhají rozhodovací procesy. Co čeká nejen herce, ale i celý tým – a v neposlední řadě diváky, když do hry vstoupí nečekané okolnosti?