National Geographic Česko

Česká redakce National Geographic zařadila Arthura F. Sniegoně mezi pětici osobností, jejichž úsilí pozitivně ovlivňuje dění ve světě. V podcastu National Geographic si s ním fotograf přírody Petr Slavík povídal o střetech při zabavování kontrabandu po boku sítě EAGLE i o plánech jeho spolku Save-Elephants.

Messner, absolutní ikona horolezectví a dobrodružství a muž, který stanul na všech 14 osmitisícovkách bez použití kyslíku, byl hlavním – a jen těžko vyčerpatelným – tématem našeho podcastu.

Tradice připisuje Tóru jedinému autorovi – Mojžíšovi. Moderní biblická věda však odhalila nejméně čtyři různé prameny z různých staletí, jejichž autoři psali odlišným jazykem, z různých míst a s různými záměry.

Česká podvodní archeoložka Barbora Machová nachází na dnech řek předměty, které by na souši dávno zmizely. Co všechno ukrývají naše toky a proč je voda lepší konzervant než půda?

Co má společného slon a velryba? Dugonga! Tento podivuhodný tvor s rozvětveným ocasem a hustými kostmi jako potápěčské závaží je dnes zranitelným druhem. Znečištění oceánů a srážky s čluny decimují jeho populaci rychleji, než se dokáže rozmnožovat.

Každý vtip spustí v mozku dvoustupňovou kaskádu: nejdřív musíte „přijít na to" a teprve pak si to užijete. Kanadská fMRI studie poprvé prokázala, že obě fáze obstarávají odlišné oblasti v podkoří.

Dvůr Rudolfa II. přinesl do Prahy štědrou poptávku po službách, kterou často lépe uspokojovali draví cizinci než opatrní předrudolfinští řemeslníci z domácích cechů. Zvýšený přísun lidí i příjmů však postupně v obyvatelích města – které bylo nyní už dvakrát větší než Vídeň – probouzel ty nejhorší pudy. Císař proto zjednával pořádek nejen v ulicích, ale i ve svém bezprostředním okolí.

V Indonésii určuje oceán rytmus všeho živého — od potápěčů Bajau lovících v hlubinách po tkalkyně v mlžných horách. Průvodce světem, kde moře formuje kulturu i lidská těla.

Duben 2026 přináší hvězdářům výjimečnou sezónu: růžový úplněk 1. dubna, přehlídku Merkuru, Marsu a Saturnu v pyramidě před úsvitem a záhadnou kometu MAPS, která 4. dubna projde kolem slunce – přežije, nebo shoří?

Čtyřčlenná posádka mise Artemis II se chystá obletět Měsíc poprvé od roku 1972. Tato zkušební mise otevírá cestu k trvalé lidské přítomnosti na Měsíci a budoucím letům na Mars.

Madrid leží 300 kilometrů od moře, přesto sem míří nejlepší ryby, maso i zelenina z celého Španělska jako první. Za tímto paradoxem stojí příběh sahající až ke králi Filipovi II. — a živý gastronomický svět, který formuje hlavní město dodnes.

Bílá duha neboli mlžná duha vzniká v mlze z kapének stokrát menších než dešťové kapky. Světlo se v nich nejen láme, ale i ohýbá — a právě proto barvy splývají v záhadný bílý oblouk.

Čtyři roky v bornéském pralese, přes 5 000 hodin pozorování a sirotci, kteří se naučili být znovu divocí — primatoložka Biruté Galdikasová odhalila tajemství orangutanů a změnila náš pohled na tyto „osoby lesa".

V egyptské poušti vědci narazili na fosilní čelist starou 17 až 18 milionů let – prvního lidoopa severní Afriky. Objev zpochybňuje, kde se vlastně zrodila naše evoluční skupina.

Americké ministerstvo zahraničí přiděluje každé zemi světa bezpečnostní stupeň od 1 do 4. Jak tato hodnocení vznikají, co přesně znamenají — a proč vám mohou ovlivnit cestovní pojištění?

Přes sedmdesát let se vědcům nedařilo sjednotit měření dešťových kapek z různých koutů světa. Nová studie v PNAS odhaluje, proč — a přináší překvapivě elegantní odpověď.

Čím více se hýbeme, tím více kalorií spálíme – tak to přece funguje. Jenže věda odhaluje, že tělo má vlastní zákeřné způsoby, jak tuto rovnici překazit.

Rakouský Filzmoos investoval 12 milionů eur do obřího vodního rezervoáru na vrcholu sjezdovek. Dokáže technika trvale nahradit sníh, který dřív přicházel sám?

Prodloužená porucha smutku postihuje asi čtyři procenta lidí po ztrátě blízkého. Vědci nyní odhalují, co se děje v jejich mozku — a proč jim čas nepomáhá.

Duben přináší to nejlepší z jara: vodní bitvy v Thajsku, tulipánový festival v Istanbulu, sakury v Koreji i velikonoční procesí v peruánských Andách. Kam vyrazit jako první?

Každý rok si křesťané připomínají zvěstování Panně Marii – ale kde přesně anděl Gabriela stanul před Marií? Archeologové v Nazaretu odhalili stopy sahající až do doby Ježíše, definitivní odpověď však stále hledají.

Záběry z dronu a hydrofonů zachytily, jak jedenáct vorvaňů u Dominiky po dobu pěti a půl hodiny společně pečovalo o novorozeně – a přepsaly dosavadní vědu o sociálním životě kytovců.

USA postavily první transkontinentální železnici, ale rychlovlaky tu stále chybí. Politika, auta a zastaralé koleje brzdí revoluci, která jinde dávno proběhla — a teď se Amerika snaží dohnat zbytek světa.  

Když se počátkem 20. století církev rozhodla prodat ikonickou Růžencovou slavnost od německého renesančního umělce Albrechta Dürera, projevili o ni zájem také Němci. Z jednání však nakonec odstoupili, protože vhodnost nákupu zpochybnil pražský rodák a vídeňský kunshistorik Hanz Tietze. Důvodem byla rozsáhlá poškození obrazu a jeho úpravy v posledních třech stoletích.  

Geneticky upravení bourci morušoví spřádají pavoučí hedvábí pětkrát pevnější než ocel při stejné hmotnosti. Po desetiletích slepých uliček míří první vzorkové dodávky do módních domů v roce 2026 – ale největší revoluce čeká uvnitř lidského těla.

Kapusta kadeřavá je plná vitamínů a antioxidantů – jenže tělo z ní vstřebá jen zlomek toho, co nabízí. Vědci z Missourské univerzity zjistili, jak to změnit jedinou přísadou.

V březnu 2026 vpluly do Sališského moře tři neznámé kosatky. Vědci je teprve identifikují — a jejich příchod otvírá znepokojivé i fascinující otázky o budoucnosti místních populací.

Vikingové osídlili Grónsko před tisíci lety a budovali tam farmy, kostely a celou civilizaci. Pak záhadně zmizeli, aniž by jejich příbuzní v Evropě tušili proč. Nové archeologické objevy nyní odhalují překvapivou pravdu o jejich osudu.

Vyhozený chléb jako surovina pro výrobu léků a nylonu? Edinburští vědci prokázali, že neupravená E. coli dokáže přeměnit odpadní cukry na cenné chemikálie s negativní uhlíkovou stopou.

Výšková nemoc postihuje až 85 procent horských turistů a nezajímá ji věk ani kondice. Klíčem k bezpečné dovolené je zastávka ve správném městě — a vědět, kde to je.

Korovec jedovatý je fascinující pouštní ještěr, který díky unikátním osteodermům připomíná živoucí brnění. Tento masožravý plaz z amerického jihozápadu proslul svým specifickým jedem, jenž se stal základem pro revoluční léky na cukrovku a obezitu. Poznejte fakta o jeho skrytém životě v podzemí, neobvyklých stravovacích návycích i přísné zákonné ochraně.

Přes čtyři staletí čekaly v okrajích středověkého astronomického textu zápisky, které nikdo nepřiřadil Galileovi. Nová studie v časopise Science odhaluje, co slavný astronom skutečně četl — a jak o tom přemýšlel.

Pět programů, jedna fronta navíc a otázka, za co vlastně platíte. Průvodce expresními programy na amerických letištích ukáže, který se vyplatí – a kde za rychlost platíte soukromím.

Jarní posun hodin zvyšuje riziko srdečního infarktu, podzimní návrat na zimní čas je ve studiích spojován se snížením celkové úmrtnosti. Co zjistil největší vědecký přehled změny času v historii — 157 studií ze 36 zemí?

Dvě genetické studie v časopise Nature přinesly překvapivý objev: domestikace psů začala o tisíce let dříve, než se předpokládalo. Co přesně vědci zjistili a kde hledat kořeny přátelství člověka a psa?

Švédská studie s téměř 100 000 pacienty odhalila, že semaglutid snižuje riziko deprese o 44 %, úzkosti o 38 % a závislostí o 47 %. Jak to lék na obezitu dokáže změnit mozek?

Sotva dvacetiletý Raffael namaloval oltářní obraz, který byl vzápětí rozebrán a rozprodán do celého světa. Po staletích ho Met znovu sestavuje – a při restaurování vyšlo najevo překvapivé tajemství o tom, jak mladý mistr pracoval.

Yellowstone okouzluje gejzíry, medvědy grizzly i vlastním Grand Canyonem. Přečtěte si, kdy vyrazit, kde chodit na túry a jak co nejlépe naplánovat výlet do nejstaršího národního parku světa.

Zapomeňte na indické ášramy a baleské zahrady. Skotský ostrůvek Iona ve Vnitřních Hebridách nabízí duchovní útočiště, které tu čeká více než 1 500 let — a cesta sama o sobě je součástí zážitku.

Kvantová teleportace přestala být pouhou teorií. Čínští vědci ji v roce 2017 předvedli ze Země na satelit. Co to ve skutečnosti je, jak funguje a co nám říká o samotné podstatě vesmíru?

Devadesát studentů, jedenáct lákavých pochoutek a elektroencefalograf. Britský experiment odhalil, že mozek reaguje na fotografie jídla stejně silně bez ohledu na to, zda máme hlad, nebo jsme se právě najedli do sytosti.

Sevilla na jaře rozkvétá pomerančovníky a pulsuje životem – od paddleboardingu na Guadalquiviru přes jazzové bary až po šerry servírované po římském způsobu. Co dělají místní a kam rozhodně zamířit?

Mozek v depresi nefunguje líně — funguje paradoxně. V klidu vyrábí více energie než zdravý mozek, ale při skutečné zátěži selže. Nový výzkum odhaluje, proč deprese tak fyzicky vyčerpává.

Betonová kupole na tichomořském atolu Enewetak zakrývá 73 000 m³ radioaktivního odpadu – bez izolačního dna. Stoupající moře a praskající beton teď mění dočasné řešení z roku 1979 v časovanou bombu.

Teleskop Jamese Webba prozkoumal exoplanetu L 98–59 d vzdálenou 35 světelných let a odhalil svět s oceánem magmatu a atmosférou plnou sirovodíku. Proč vědci mluví o zcela nové třídě planet?

Endometrióza způsobuje stovky příznaků napříč celým tělem. Nový výzkum konečně potvrzuje, co pacientky tuší už léta — a otevírá cestu k dřívější diagnóze i účinnější léčbě.

Okapi, tajuplný obyvatel konžských pralesů, mate svým vzhledem i vědce a dodnes zůstává jedním z nejvíc plachých zvířat planety. Přestože svými pruhy připomíná zebru, jeho jediným žijícím příbuzným je ve skutečnosti žirafa. Poznejte fascinující život tohoto ohroženého tvora, kterého můžete spatřit pouze v jedné z českých zoo.  

Z indického právníka v Jižní Africe se stal člověk, který donutil britské impérium ustoupit. Gándhího satjágraha změnila svět – ale za jakou cenu a jakými prostředky?

Spropitné v USA přestalo být jen gestem díku — stalo se skrytou daní, která mate turisty i místní. Dvě třetiny Američanů v etiketě dýšků tápou. Zjistěte, kolik a kdy přidat, a kdy máte plné právo odmítnout.

Vláknina chrání před cukrovkou, srdečními chorobami i rakovinou střeva. Nový výzkum ale ukazuje, že záleží i na tom, kdy ji jíme – a ranní hodiny mohou být pro tělo zásadní.