Nový svět

V Londýně a v Anglii se minulý týden konaly komunální volby (ve Skotsku a ve Walesu lidé volili do národních parlamentů). V tomto díle NS, natočeném den před volbami, jsme rozebrali šance jednotlivých stran, předpověděli pád Labour Party premiéra Keira Starmera a vzestup strany Reform UK Nigela Farage atd.Rozebrali jsme i situaci v britské metropoli a shodli jsme se na tom, že Londýn pořád je, všem problémům, jimž musí čelit, navzdory, tím neúžasnějším a nejlepším městem na světě.Tak si nás pusťte, přátelé, jsme pořád s Vámi.Vaši Martin, Michal a Mirek

V hlavním městě Belgie, v Bruselu, sídlí Evropská komise i NATO.Země samotná, v níž se mluví přinejmenším dvěma jazyky, je bohatá, úspěšná, ale zároveň velmi složitá na řízení a vládnutí.Je to země krásných měst (Bruggy, Antverpy, Gent, Lovaň a další), vynikajícího jídla a pití – především ryb, mořských plodů a piva –, skvělých spisovatelů, jako je Georges Simenon, i literárních hrdinů, jako je Hercule Poirot.Je to země, kde u Waterloo prohrál císař Napoleon a kde zvítězil vévoda z Wellingtonu; země, kde se odehrávaly kruté bitvy první světové války a kde byl použit yperit.Je to země skvělých cyklistů a fotbalistů – třikrát sláva.A je to také země pedofilního vraha Marca Dutrouxe, fuj.Je to nesmírně zajímavá země se vším všudy.Známe ji všichni tři dobře, nejlépe Michal, který tu pět let žil.Tak si nás poslechněte, přátelé!Vaši M&M&M

Evropa stojí znovu na křižovatce. V době, kdy se mluví o úsporách, dekarbonizaci a „nejlevnější energii, kterou nespotřebujeme“, si autoři podcastu Nový svět kladou otázku, zda může civilizace přežít bez růstu energie. Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr rozebírají, proč je právě energie základním předpokladem prosperity – a proč současná evropská strategie může vést spíš k úpadku než k udržitelnosti.Debata se dotýká Jevonsova paradoxu, Green Dealu i reálné energetické závislosti Evropy na zahraničních zdrojích. Ukazuje, že technologický pokrok spotřebu nutně nesnižuje, ale naopak nezřídka zvyšuje, a že politická rozhodnutí často ignorují základní zákony fungování společnosti. Výsledkem je napětí mezi ideály a realitou – a otázka, zda se Evropa dokáže vrátit k racionálnímu řízení své energetiky i své budoucnosti.

Maďarsko mění směr – a s ním i rovnováhu střední Evropy. Po letech dominance Viktora Orbána přichází obrat, vítězí Péter Magyar, který sice slibuje jiný styl politiky, ale v mnohém navazuje na to, co kritizoval. V nové epizodě Nového světa rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, proč nebyly volby jen o jedné osobnosti, ale i o hlubokých historických traumatech, národní identitě a vztahu k Rusku i Evropské unii. Jak velkou roli sehrál rok 1956, proč je Trianonská smlouva stále živým tématem a zda Evropa právě přišla o svého „troublemakera“. A hlavně: je to skutečná změna, nebo jen sofistikovanější pokračování stejné politiky?

Jeruzalém. Město, o které se vedou války tisíce let – a které přesto nikdy neztratilo svůj význam. Místo, kde se potkávají dějiny, víra i politika v té nejkoncentrovanější podobě. V nové epizodě Nového světa rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, proč je právě Jeruzalém považován za „pupek světa“, jakou roli sehrál při vzniku moderního Izraele a proč jeden výbuch v hotelu King David změnil běh dějin.Dozvíte se, proč je to město jedinečné nejen historicky, ale i strategicky, jaké konflikty se kolem něj vedly a vedou dodnes – a proč každý kámen v Jeruzalémě vypráví příběh, který stále neskončil.

Ve válce mezi Izraelem, Spojenými státy americkými a Íránem zavládlo, jak se alespoň zdá, křehké příměří. Ropa je holt ropa, do hry se navíc vložili Číňané, brzy by měla začít jednání v Islámábádu.Podmínky či požadavky obou válčících stran jsou nicméně dramaticky nekompatibilní, oboustranné výhodná dohoda v podstatě není možná.Donalda Trumpa navíc tlačí čas, Midterms se rychle blíží a většina Američanů je proti válce, kterou s “Bibim” Netanjahuem rozehrál, aniž bychom teď hodnotili, zda oprávněně či nikoli.V zásadě lze shrnout, že další vývoj je naprosto nepredikovatelný a že si Íránci navzdory těžkým ranám, které utrpěli, vedou lépe, než v Jeruzalémě a ve Washingtonu předpokládali.Evropa je zcela “mimo hru”, což je na jedné straně dobře, do budoucna může ale patřit k hlavním poraženým i ona, mimo jiné kvůli hloupé “trucovité” politice vůči USA.Tak buďte s námi, přátelé, budeme pro Vás nejen tuhle válku sledovat i dál.Vaši Martin, Michal a Mirek

Kuba – ostrov, který kdysi symbolizoval protiamerickou a protikapitalistickou revoluci, hrdost a, pro levici na celém světě, alternativu k Západu, dnes balancuje na hraně kolapsu. Země, kde elektřina jde jen pár hodin denně, chybí benzín i jídlo a kde se z každodenního přežití stává hlavní životní strategie. Místo falešné romantiky “starých časů” přichází realita hluboké ekonomické a společenské krize.Svět se zkrátka mění – a s ním i budoucnost Kuby. V nové epizodě Nového světa rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, proč se kubánský režim dostal na hranu přežití, jakou roli v tom hraje geopolitika i historické vazby na Spojené státy a proč se může blížit moment, který rozhodne o dalším směřování země.A proč za obrazem „šťastných lidí v ráji“ stojí ve skutečnosti tuhý policejní stát, frustrace, odevzdanost a systém, který už nedokáže fungovat – a co se stane, až se zhroutí definitivně.

Tentokrát jsme si jako hosta podcastu Nový svět pozvali antropologa a novináře Martina Rychlíka.Martin Rychlík dokáže spojit fascinaci lidskými kulturami s tématy, na která se většina lidí ani nechce dívat. Jeho cesta začala dětským zájmem o americké Indiány a „kodovky“, vedla přes studium etnologie až ke knihám, které rozebírají dějiny tetování, skalpování i těch nejtemnějších rituálů lidské historie.Nepovídali jsme si jen o tom, jak vznikaly jeho knihy, ale i o jeho setkání s legendárním vědcem Leopoldem Pospíšilem i o tom, proč se z kdysi okrajového tématu, jako je tetování, stal seriózní vědecký obor.Řeč byla i jeho nové knize o skalpování.Mluvili jsme i o tom, proč je důležité ukazovat minulost takovou, jaká skutečně byla, i když je nepříjemná, a co nám to říká o dnešní společnosti.Řeč byla i o vědě samotné – o tom, proč dnes ztrácí důvěru části veřejnosti, jak těžké je ji srozumitelně vysvětlovat a proč má smysl ji popularizovat víc než kdykoli dříve.Tak si nás poslechněte, přátelé, a vydejte se s námi na cestu od indiánských příběhů až k pochopení toho, co vlastně znamená být člověkem. Vaši Martin, Michal a Mirek.Jedeme do Plzně — a téma nemohlo být aktuálnějšíVíme, víme — prý je všechno jen v Praze. Tentokrát to napravíme. Vyrazíme do Plzně a rovnou ve velkém: Nový svět a Bruselský diktát otevřou letošní program Slavností svobody — a udělají to společně na jednom pódiu.📅 Středa 29. dubna 2026, 19:00📍 Měšťanská beseda – Malý sál, Kopeckého sady 13, Plzeň 🎟️ Vstupné: 399 Kč 👉 Lístky https://goout.net/cs/od-osvobozeni-k-nejistote-evropa-a-amerika-v-roce-2026/szackhy/

Celý díl Nového světa najdete na Herohero. A protože podcast Nový svět slaví už 3. narozeniny připravili jsme si pro vás kód na týden zdarma: https://herohero.co/novysvetpodcast/invites/KDZWUMKSDV Katar - malý stát s obrovským vlivem, který dlouhodobě “boxuje nad svoji váhovou kategorii”. Země, která díky ropě a plynu a promyšlené strategii dokáže ovlivňovat geopolitiku, podporovat politický radikální islám a zároveň být významným partnerem Západu.Jenže, svět se mění – a s ním i pravidla hry.V nové epizodě Nového světa rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, jak Katar vybudoval svůj vliv, proč se stal jedním z nejkontroverznějších hráčů nejen na Blízkém východě, ale i ve světě: v energetice i v současných vojenských konfliktech. A proč Evropa stále nerozumí arabskému světu, jak fatální mohou být diplomatické chyby a proč může být současná situace pro Katar zlomová.

Evropa začíná nahlas přiznávat chyby, které ještě nedávno nebylo možné ani vyslovit. Ursula von der Leyen říká, že vypnutí jaderných elektráren byla strategická chyba – jenže přichází to pozdě, a navíc nejde jen o politické gesto bez reálných kroků? V Novém světě rozebírají Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr, co stojí za energetickou politikou EU, proč Green Deal naráží na realitu a jestli se Evropa probouzí, nebo jen mění rétoriku. Dojde i na kritiku politické odpovědnosti, ekonomické dopady i otázku, kdo za současný stav skutečně nese odpovědnost.

Hormuzský průliv je jedním z nejstrategičtějších a nejzranitelnějších míst na planetě. Tato úžina je široká v nejužším místě pouhých 33 kilometrů. Na jedné straně Írán a na té druhé Omán a Saúdská Arábie. Právě tudy prochází přibližně 20 % celosvětové spotřeby ropy a významná část globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG), především z Kataru. Donedávna tudy denně proplouvalo kolem 20 milionů barelů ropy a kondenzátů, což představuje zhruba čtvrtinu veškeré námořně přepravované ropy na světě. Dnes zde íránské gardy útočí na tankery a snaží se ho zaminovat. Na hladině nyní nepluje prakticky jediná loď a vzrůstající nervozita stoupá u všech zúčastněných, včetně Číny. Chcete vědět víc? Přivstaňte si a připojte se v sobotu ráno k našim Minutám s Novým světem! Vaši Martin, Michal a Mirek

Podcast Nový svět rozebírá státní převraty – jak vznikají, proč se některé podaří a jiné skončí fiaskem. Inspirací je slavná kniha Edwarda N. Luttwaka Státní převrat, kterou napsal v pouhých šestadvaceti letech a která dodnes patří k nejvlivnějším textům o zákulisí moci. Převrat podle Luttwaka není revoluce, ani občanská válka. Je to rychlá operace malé skupiny lidí, která musí ovládnout klíčové instituce státu dřív, než si většina společnosti uvědomí, že se něco stalo.Na příkladech z Afriky, Blízkeho východu, Latinské Ameriky i Evropy ukazujeme, proč jsou dnes převraty těžší než dříve, jakou roli v nich hrají armáda, média a bezpečnostní složky a proč velké demonstrace samy o sobě téměř nikdy ke změně režimu nestačí. Řeč přijde i na slavné i zapomenuté pokusy o převrat – od Chile přes Moskvu roku 1991 až po Írán.A nakonec se vracíme k otázce, která se týká nás samotných: byl rok 1989 v Československu skutečně revolucí či převratem? Nebo byl spíše kolapsem systému, jenž ztratil víru ve vlastní existenci?O tom, jak funguje moc, proč jsou dějiny plné „úskoků v úskocích jiných úskoků“ a co z těchto lekcí platí i pro dnešní svět, je tento díl Nového světa.Buďte s námi, jsme s Vámi.Vaši Martin, Michal a Mirek.

Aktuální Minuty Nového světa se znovu věnují rychle se vyvíjejícímu konfliktu mezi Izraelem, USA a Íránem. Boje trvají už několik dní a spíše eskalují, než aby směřovaly k rychlému konci. Írán se snaží destabilizovat region útoky dronů a raket, které míří i na energetickou infrastrukturu států Perského zálivu. I jediný zásah přitom může způsobit výrazné škody a zvýšit napětí v celé oblasti. Konflikt má potenciál zasáhnout důležité dopravní trasy včetně Hormuzského průlivu a zároveň se odehrává na pozadí soupeření velmocí. Čína je klíčovým odběratelem íránské ropy, zatímco Spojené státy dávají najevo, že jsou připraveny tvrdě bránit bezpečnost Izraele i svoji. Nejde o krátkou epizodu, ale o konflikt, který může region i světovou politiku ovlivňovat ještě dlouho.

Přinesl do Česka legendu žlutého rámečku a strávil s ním a jeho budováním čtvrt století svého života. Cesta, která začala jednou mapou rozprostřenou na dětském koberci v Rakovníku, vedla přes Pákistán, Írán i svahy Kilimandžára až do National Geographic.S Tomášem Turečkem jsme si proto nepovídali jen o tom, jak se zrodil šéfredaktor české mutace jednoho z nejslavnějších časopisů světa, ale také o posedlosti mapami, o první cestě „po zemi“ do Karáčí, o okamžiku, kdy ve dvaceti letech poprvé uviděl moře, i o pádu ega pod vrcholem africké hory, kde pochopil význam prostého „pole, pole“.Vzpomínali jsme na budování českého National Geographic – od vyhozeného nultého čísla přes první unikátní reportáž o české egyptologii až po setkání s ikonami světové vědy. A mluvili jsme i o tom, proč klasická média ztrácejí půdu pod nohama, co znamená tlak na úspory a automatizaci a zda má ještě dnes smysl držet kvalitu za každou cenu.Tak si nás poslechněte, přátelé, a vydejte se s námi na cestu od dětských atlasů až k velkým světovým příběhům.Vaši Martin, Michal a Mirek

Nedělní minuty Nového světa se zabývají Íránem. Podle dostupných informací byl při izraelském úderu zabit íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí a desítky dalších představitelů režimu. Pokud se zprávy definitivně potvrdí, půjde o bezprecedentní zásah do struktury moci v Teheránu.Izrael a Spojené státy podle všeho vsadily na razantní scénář.Írán ale zůstává schopný odpovědi. Útoky dronů a raket na státy Perského zálivu, zásahy v Dubaji či útoky na americké cíle ukazují, že konflikt zdaleka nekončí. Uzavření Hormuzského průlivu – klíčové tepny světového obchodu s ropou a LNG – může během dní vyhnat ceny energií nahoru a vtáhnout do hry Čínu i Indii.Právě Čína sleduje vývoj s mimořádnou pozorností. Írán je pro ni zásadním dodavatelem ropy i geopolitickým partnerem. Pokud by byl režim výrazně oslaben, znamenalo by to komplikaci pro čínskou strategii v regionu. Do toho se přidává napětí mezi Pákistánem a Afghánistánem – tedy další oblast v bezprostřední blízkosti čínských zájmů.Spojené státy naopak ukazují, že jejich vliv ve světě neklesá, jak se v posledních letech často tvrdilo. A Evropa? Ta zatím svolává krizová jednání a vyzývá k deeskalaci. V situaci, kdy rozhodují letadlové lodě, drony a kontrola energetických tras, působí její hlas spíše symbolicky. Blízký východ znovu dokazuje, že je jedním z klíčových uzlů světové politiky.

Zemřela Jana Brejchová, jediná skutečná velká mezinárodní hvězda českého filmu, pokud jde o herce a herečky, samozřejmě.Její úmrtí v nás logicky vyvolalo spoustu vzpomínek, zejména na tzv. českou novou vlnu z šedesátých let minulého století.Tolik skvělých, bystrých mladých mužů a žen od filmu, řečeno s Josefem Škvoreckým, se u nás nikdy předtím ani potom neobjevilo. Posuďte ostatně sami: Miloš Forman, Jiří Menzel, Věra Chytilová, Ivan Passer, Jan Němec, Jaromil Jireš a mnozí další. Každý zázračný talent, všichni s oscarovým potenciálem, nezapomenutelné filmy, nezapomenutelná doba.A právě o těchto lidech a jejich životních osudech, o jejich filmech, o hercích a nehercích, které do nich obsazovali, s přesahy k dnešku – přirozeně, jak už to u nás bývá – je nejnovější Nový svět.Tak nás poslouchejte a buďte s námi, přátelé!Vaši Martin, Michal a Mirek

V Evropě přichází po pádu Napoleona nová éra. Kontinent vyčerpaný revolucemi, válkami a rozvratem hledá řád, který by zabránil dalšímu kolapsu. Do této doby vstupuje kníže Klemens von Metternich – muž, který nechce tvořit nový, liberální svět, ale chce zachránit ten starý. Sází na rovnováhu sil, legitimitu panovnických dynastií a, bude-li to nutné k jejich udržení u moci, i princip intervence. Pod povrchem návratu “starých monarchií” ale klíčí národní obrození, liberalismus a sílící požadavek “třetího stavu” na podíl na správě “věcí verejnych”. To, co Metternich považuje za nebezpečný virus, je pro jiné začátkem moderní Evropy. Vídeňský kongres, Svatá aliance i dramatický útěk z revoluční Vídně roku 1848 nejsou jen historickými epizodami, ale součástí hlubší otázky: lze dějiny zastavit silou represí a diplomatické konstrukce?O tom, proč byl Metternich architektem stability i symbolem politické “reakce”, proč se k němu vracel Henry Kissinger a zda dnes existují státníci schopní udržet rovnováhu mezi velmocemi, pojednává tento díl Nového světa.Buďte s námi, jsme s Vámi.Vaši Martin, Michal a Mirek.Přijďte se do divadla Hybernia potkat s Novým světem, Insiderem a Bruselským diktátem. Tři podcasty, které dlouhodobě spoluvytvářejí českou debatu o politice a o ekonomice, o Česku, o Evropě i o světě. Lístky koupíte zde.https://www.datarun.cz/mashup

První zimní olympijské hry se konaly ve francouzském Chamonix na přelomu ledna a února 1924; původně se přitom nejednalo o olympiádu, ale o tzv. Týden zimních sportů, který měl být jen jakousi „předehrou“ či „doplňkem“ ke hrám VIII. olympiády (do pořadí se počítají i hry, které se z různých důvodů neuskutečnily), konaným od května do července téhož roku v Paříži. Úspěch Týdne zimních sportů byl ale tak velký, že jej funkcionáři Mezinárodního olympijského výboru na svém jednání v Praze v roce 1925 zpětně označili za první zimní olympiádu…Takhle to tedy všechno na počátku roku 1924 začalo. A právě o tom jsou dnešní Minuty NS, stejně jako o našich největších zážitcích ze zimních her, o jejich legendách i o současných hrách v Miláně a Cortině d’Ampezzo.Tak si nás poslechněte, přátelé, a buďte s námi. My jsme s vámi. A budeme s vámi i dál.VašiMartin, Michal a Mirek

Až do přelomu 18. a 19. století se Egypt, pokud jde o jeho novověké dějiny, vyvíjel takřka nezávisle na Evropě. Vpád Napoleonovy armády a jeho vítězství v bitvě u pyramid v červenci 1798 tuto situaci změnily. Egypt sice formálně zůstával součástí Osmanské říše, fakticky si ale za vlády Muhammada Alího budoval samostatnost. Francouzský vliv v zemi nicméně pozvolna rostl, což vedlo v letech 1859–1869 k vybudování Suezského průplavu, který měl — a dodnes má — mimořádný strategický význam.V sedmdesátých letech 19. století Britové využili ekonomických potíží egyptských vládců a získali nad Suezským průplavem kontrolu. Britská superiorita v Egyptě pokračovala i ve 20. století, třebaže „na papíře“ byla egyptská monarchie samostatná.Za druhé světové války se dlouholetý odpor Egypťanů vůči Britům projevil v jejich sympatiích k Německu a Itálii; mocnosti tzv. Osy byly ale posléze poraženy a s koncem války se do Egypta vrátily „britské zájmy“.V první polovině padesátých let 20. století došlo v Egyptě ke státnímu převratu, k moci se dostali vojáci v čele s plukovníkem Gamálem Abd an-Násirem. Ten v roce 1956 znárodnil Společnost Suezského průplavu, což vyvolalo tzv. Suezskou krizi. Britové se nakonec po americkém diplomatickém zásahu museli z Egypta stáhnout a Násirův režim přežil — Egypt se stal suverénním státem.Po Násirově smrti vládli zemi další dva vojáci — Muhammad Anvar as-Sádát a Muhammad Husní Mubárak. Po tzv. arabském jaru byl v roce 2012 zvolen prezidentem Egypta Muhammad Mursí, jeho vláda ale přivedla zemi k rozvratu a na jaře 2013 znovu převzala moc armáda. V červnu 2014 se stal prezidentem Abd al-Fattáh as-Sísí, jenž je garantem stability a relativně solidního rozvoje Egypta dodnes.O tom všem — i o dalších dílčích tématech — je dnešní Nový svět.Tak nás poslouchejte, přátelé, a vůbec buďte s námi!Vaši Martin, Michal a Mirek

Káhira, vítězná v překladu, je jednou z největších metropolí Afriky. Její historie sahá tisíce let zpět a je spojena se starými Egypťany, Peršany, Římany, Řeky, Makedonci i Araby – you name it. Pokaždé vás toto město překvapí, nikdy není stejné a jeho historie i současnost vás chtě nechtě vtáhnou. Od pyramid v Gíze na jejím předměstí, přes světová muzea v čele s Grand Egyptian Museum – největším muzeem na světě věnovaným historii jedné civilizace – až po středověkou historii, Alabastrovou mešitu Mohamada Alího z 19. století, fascinující Arabské jaro a dnešní moderní život, který neustává ani na minutu. Toto je město, které nikdy nespí. Dejte si ho s námi právě teď!

Blízký východ vstupuje do další fáze hluboké proměny. Region, který byl po desetiletí formován zejména soupeřením Izraele a Íránu, rolí Spojených států a opatrnou rovnováhou mezi sunnitskými a šíitskými mocnostmi, se dnes přeskupuje jinak a rychleji, než si Evropa často připouští. Rozpad dosavadních aliancí, oslabení Íránu, nová sebevědomá politika Saúdské Arábie, pragmatický byznysový model Spojených arabských emirátů a návrat Turecka jako klíčového regionálního hráče vytvářejí zcela nové mocenské pole. Události, jako je konflikt kolem Jemenu a ostrova Sokotra, válka v Gaze či proměna vztahů k Izraeli, nejsou izolovanými epizodami, ale symptomy širšího zlomu. O tom, proč se starý blízkovýchodní řád hroutí, čím je nahrazován a proč se zásadní dění odehrává mimo hlavní pozornost evropské veřejnosti, pojednává tento díl Nového světa. Buďte s námi, jsme s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek.

Sto padesátý čtvrtý díl Nového světa je vlastně reakcí na Vaše četná přání – přinášíme v něm naše doporučení ke čtení pro rok 2026.Jedná se o odbornou, populárně-vědeckou i krásnou literaturu, o níž se domníváme, že je kvalitní a že by Vás, jako fanoušky Nového světa, mohla bavit.Martin Vám doporučuje například knížku Zbigniewa Rokyty „Odřanie. Novým Polskem od Slezska k moři“, knihu Aleksandry Wojtaszekové „Fjaka. Chorvatská sezóna“ nebo román Markéty Pilátové „Hnízda“, napsaný v nejlepší tradici magického realismu…Mirek Vám doporučuje například knihu Roberta D. Kaplana „Přicházející anarchie“, knihu Františka Janoucha „Případ Andreje Sacharova“ nebo knihu od Toby Wilkinsona „The Last Dynasty: Ancient Egypt from Alexander the Great to Cleopatra“. Michal Vám doporučuje například knihu od Catherine Marridale „Lenin On The Train“, knihu od Hawarda Amose „Russia Starts Here“ nebo knihu od Malcolma Harrise „Palo Alto: A History of California, Capitalism, and the World“. To je jen malý zlomek. Všechny knihy, které jsme doporučili najdete zde: https://shelfie.cz/258-novy-svet-Mějte se hezky a užijte si knížky, ať už si ke čtení vyberete jakékoli.Jsme stále s Vámi,Vaši Martin, Michal a Mirek

Nobelova cena míru je udělována od roku 1901. Od té doby ji obdrželo několik amerických politiků, včetně prezidentů (Theodore Roosevelt, Woodrow Wilson, Jimmy Carter, Barack Obama). Současný šéf Bílého domu, republikán Donald Trump, po ní zjevně touží, dosud se jí nicméně nedočkal – a je otázka, zda tomu tak někdy bude.Dnešní Minuty Nového světa jsou věnovány právě Nobelově ceně míru a všemu, co s ní souvisí. Tak si nás poslechněte, přátelé!Vaši Martin, Michal a Mirek

Režim íránských konzervativních ajatolláhů v čele s Alím Chameneím se ocitl pod dosud největším tlakem. Statisícové protesty v Teheránu i v dalších městech jsou mimořádně silné a vláda je na pokraji zhroucení. Výsledek je nicméně těžké předvídat. Jediný, kdo by snad mohl rebelům efektivně pomoci, je americký prezident Donald Trump, jisté to ale není – USA mají totiž v regionu mnoho zájmů a partnerů a řadě z nich by oslabený teheránský režim vyhovoval…A právě o tom všem, a nejen o blízko- a středovýchodním kontextu, jsou nejnovější Minuty Nového světa.Tak nás poslouchejte, přátelé!Vaši Martin, Michal a Mirek

Co můžeme čekat od roku 2026? Klíčový bude výsledek tzv. midterms, tedy listopadových voleb do celé Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu amerického Kongresu. Ty rozhodnou o tom, jak silný bude prezident Donald Trump ve druhé polovině svého druhého funkčního období – v USA i ve světě.Ve Francii dost možná dojde k dalším předčasným volbám a odvolací soud rozhodne o tom, zda se šéfka Národního sdružení Marine Le Penová bude moci účastnit prezidentských voleb na jaře 2027, nebo zda ji ve volebním klání zastoupí formální předseda strany Jordan Bardella.Na Ukrajině se bude hrát o to, zda – a případně jak daleko – Rusové postoupí na frontě, a o možnou podobu budoucího míru.O tom všem, i o dalších důležitých tématech, bude řeč v tomto díle Nového světa.Tak buďte s námi nejen dnes, ale po celý rok 2026.VašiMartin, Michal a Mirek

Výmarská republika, oficiálně Německá říše (Deutsches Reich; 1918–1933), se zrodila po pádu vilémovského císařství na sklonku první světové války. V následujících letech prošla mnoha vážnými krizemi (poválečná hospodářská krize, bolševické i pravicové pokusy o převrat, rúrská krize a hyperinflace), v polovině 20. let je ale překonala. Následovalo období hospodářského vzestupu, politické stability, mimořádného kulturního rozmachu a smíření Němců s dříve „nenáviděným státem, který jim vnutili spojenci“.Velká hospodářská krize (1929–1933) a její sociální dopady však republiku znovu – tentokrát již fatálně – oslabily, rozervaly ji vedví a výsledkem byl prudký nástup radikální levice (komunisté) i pravice (nacisté).Vyvrcholením překotné politické krize bylo jmenování šéfa NSDAP Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933 a nástup nacistické diktatury se všemi známými důsledky.Podle mnoha odborníků, historiků a politologů je dnešní doba v řadě ohledů podobná přelomu 20. a 30. let minulého století. Zda tomu tak skutečně je a zda je současná liberální demokracie podobně křehká, jako byla Výmarská republika, si můžete poslechnout v tomto díle Nového světa.Buďte s námi, jsme s Vámi.Vaši Martin, Michal a Mirek

Spektakulární operace v Caracasu, která skončila zadržením venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženy americkými vojáky, ukázala, že když Donaldu Trumpovi na něčem opravdu záleží, jde za tím rychle a tvrdě. Když mu na tom záleží…Jaké důsledky bude mít Madurovo zatčení pro Venezuelu, jaké „poučení“, pokud vůbec nějaké, si z akce vezmou Číňané a Rusové, teprve uvidíme. Jedno je ale jisté už teď: žijeme v „novém světě“ a budeme v něm žít i dál. Pro Evropu to úplně dobrá zpráva není…A pokud jde o nás, nemohli jsme náš podcast před necelými třemi lety nazvat lépe.Buďte s námi, jsme s vámi.Vaši Martin, Michal a Mirek

Jak jsme Vám už dlouho slibovali, poslední Nový svět v letošním roce věnujeme zcela mimořádně České republice a české politice.Shodli jsme se na tom, že Česká republika je skvělá země, a to navzdory všem problémům a těžkostem, na něž často oprávněně žehráme a na něž si stěžujeme. Teprve ve srovnání se světem, zejména se zámořským světem, je evidentní, v jak báječné, bohaté a bezpečné zemi žijeme a jak dobře se máme…Tak si naše povídání o dnešním Česku, o tom, jaké je a jaké by mohlo být, poslechněte, přátelé.A buďte i v roce 2026, do kterého Vám všem přejeme jen to dobré, s námi. Máme Vás rádi.Vaši Martin, Michal a Mirek

Příměří z 11. listopadu 1914, které ukončilo hrůzy Velké (první světové) války, se již více než sto let slaví jako tzv. Den válečných veteránů (Remembrance Day či Veterans Day). S plukovníkem Generálního štábu ve výslužbě a ředitelem Památníku Lidice Eduardem Stehlíkem jsme si proto povídali nejen o veteránech z první a druhé světové války, ale i o těch, kteří bojovali poměrně nedávno, například na Středním východě, o tom, jak je vnímá (nejen) česká veřejnost a jak je o ně ze strany státu postaráno.Současně jsme vzpomínali i na legendární vánoční příměří z roku 1914, jež bylo tehdy ojedinělým, unikátním „zábleskem lidskosti“ uprostřed strašlivých válečných hrůz.Tak si nás poslechněte, přátelé, a užijte si krásné svátky!VašiMartin, Michal a Mirek

Súdán je země, která vznikla v důsledku oddělení Jižního Súdánu v roce 2011. Zatímco jihu zůstaly zejména zdroje ropy, severu pak potřebná infrastruktura. Samozřejmě toto rozdělení bylo a je jedním ze zdrojů soudobého konfliktu dvou ozbrojených složek původní súdánské armády. Dalším faktorem, který způsobil i značnou „internacionalizaci“ konfliktu, je soudobá těžba zlata v objemu zhruba 65 tun ročně a boj o kontrolu této decentralizované těžby.Pokud chcete vědět více o tomto konfliktu a této krásné zemi, poslechněte si aktuální díl Nového světa. Jako varování ale berte skutečnost, že současný konflikt v této zemi má podle všeho celosvětově na svědomí zdaleka nejvíce civilních obětí – a to bez většího zájmu světa…

Henry Ford patřil k největším osobnostem Ameriky meziválečné éry nejen proto, že byl jejím „automobilovým králem“, ale také proto, že svými výrobky významně ovlivnil život Američanů, jejich životní styl a že dokázal inspirovat obrovské množství podnikatelů v cestě za úspěchem.Muž, který zavedl v USA strojovou pásovou velkovýrobu, který umožnil takřka každé domácnosti vlastnit osobní automobil, byl složitou osobností: na jedné straně proslul jako jeden ze zakladatelů sociálního státu svého druhu, na druhé straně silným odporem vůči odborům i neskrývaným antisemitismem.Jeho odkaz budoucím generacím je nicméně navzdory všem kontroverzím nezpochybnitelný.Tak si nás poslechněte, přátelé!Vaši Martin, Michal a Mirek

John Fitzgerald Kennedy, 35. prezident USA, patří k legendárním postavám amerických i světových dějin 20. století.Jeho prominentní rodina, služba vlasti ve druhé světové válce, strmá politická kariéra, nedokončené prezidentství kvůli jeho zavraždění v texaském Dallasu a tzv. kennedyovský mýtus, který trvá i ve dvacátých letech našeho století (jeho synovec Robert Kennedy mladší je ministrem zdravotnictví a sociální péče ve vládě Donalda Trumpa) – to všechno fascinuje nejen americkou veřejnost.Dnešní Nový svět jsme proto věnovali právě fenoménu JFK a všemu, co s ním souvisí.Tak si to užijte, přátelé, jsme s vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek

Americký prezident Donald Trump prožívá hektické časy. Ať chce či nechce – a zdá se, že spíš nechce – musí věnovat pozornost válce na Ukrajině, která ho zjevně obtěžuje a unavuje. Osud „Trumpova mírového plánu“, jenž nese, zdá se, „ruskou stopu“, ale který někteří politici i některá média přesto označují za „nadějný“, je zatím nejasný – uvidíme. Totéž platí o budoucnosti Venezuely – Trump evidentně váhá; v případě „ropného Eldoráda“ jde skutečně o hodně, stejně jako v případě jeho domácí hospodářské politiky. Midterms jsou už za necelý rok a právě jejich výsledek rozhodne do značné míry o tom, jak budou vypadat poslední dva roky jeho prezidentství.O tom všem, ale i mnoha dalších věcech, včetně odchodu někdejšího viceprezidenta Dicka Cheneyho, jsme si povídali v dnešním díle Nového světa.Tak buďte s námi, my jsme s vámi.Srdečně,Martin, Michal a Mirek

Amsterdam je město mnoha tváří: velké, s dlouhou historií, jeden ze symbolů nizozemského protestantského odporu vůči španělské nadvládě v 16. a 17. století, centrum slavné burzy a obchodu, mořeplavby a zámořského podnikání, nizozemského impéria i malířství, jehož klenoty – včetně Rembrandtovy Noční hlídky – si můžete prohlédnout v místním Rijksmuseu. Zároveň je to i město vynikajícího fotbalu (Ajax Amsterdam), skvělého jídla a pití.Tak se do něj s námi vypravte a užijte si to.Srdečně, Martin, Michal a Mirek

Tímto dílem začíná podcast Nový svět nepravidelnou sérii zamyšlení nad výjimečnými osobnostmi našeho světa. Chceme tím ukázat, že k zásadní změně světa stačí výjimečný člověk. Tak to bylo, je a zřejmě bude i nadále. Věříme, že vás tyto debaty budou fascinovat stejně jako nás!Alexandr Makedonský dokázal něco, co nikdo před ním ani po něm. Během let 336 př. Kr., kdy nastoupil na trůn, a 323 př. Kr., kdy umírá za záhadných okolností – zřejmě v důsledku otravy jedem – v Babylónu, dokázal vybudovat říši sahající od Makedonie přes dnešní Turecko, Egypt, Blízký a Střední východ až po Indii, Pákistán a Afghánistán. Geniální vojevůdce a žák slavného filozofa Aristotela zároveň neměl zábrany nechat vyhladit obyvatele celých měst. Jeho říše se zhroutila během několika měsíců a na jejích troskách povstaly jiné.Místo posledního odpočinku Alexandra mělo být na jeho přání v egyptské Síwě, ale nakonec bylo v Alexandrii – a dodnes nebylo objeveno.

Prvního listopadu bylo s velkou pompou otevřeno v egyptské Káhiře největší muzeum na světě, věnované výlučně unikátním výtvorům staroegyptské civilizace. Muzeum se nachází v těsné blízkosti gízských pyramid a představuje vskutku jedinečný svět doby stavitelů pyramid. Na ploše 50 000 m² se nachází téměř 60 000 uměleckých děl a artefaktů. Velkou část z nich tvoří několik tisíc předmětů nalezených v Tutanchamonově hrobce z počátku 20. století. Nezapadnou zde ani české objevy na pyramidovém poli v Abúsíru – například královské sochy panovníka Raneferefa nebo sochy z rodinného komplexu princezny Šeretnebtej a kněze Nefera. Tak neváhejte a vzhůru do oblak! Ostatně – chystáme se tam i s Novým světem!

Irové si zvolili novou prezidentkou krajně levicovou političku Catherine Connollyovou, právničku, kterou server Politico označil za „často protizápadní“.Čím Connollyová, která je odpůrkyní Evropské unie – již kritizuje mj. za vojenskou podporu Ukrajiny – i NATO, a která má problém jednoznačně odsoudit teroristický útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023, občany oslovila a proč získala přes 63 % hlasů?A jaké vlastně je dnešní Irsko – země, která ve všech ohledech vydělala na vstupu do Evropských společenství, dnešní Evropské unie, v roce 1973? Jaké má problémy a těžkosti, co ji trápí, v čem je evropským premiantem?O tom všem je dnešní díl Nového světa.A nejen o tom – ve stručnosti došlo i na několik dalších aktuálních témat.Tak nás poslouchejte, přátelé!Vaši Martin, Michal a Mirek

Dnešní Nový svět chápejte, milí posluchači a milé posluchačky, jako jakýsi bonus – tento týden totiž můžete už od pondělí poslouchat Nový svět o bankách a bankovnictví.Dnes se jedná o ohlédnutí za naším římským NS Live – a to jak za městem samotným, které je bezpečné, čisté a obecně „v pohodě“ jako už dlouho nebylo, tak i za italskou vnitropolitickou scénou. Za náhled do ní děkujeme Jeho Excelenci Dr. Janu Kohoutovi, velvyslanci ČR v Římě, který nám laskavě věnoval spoustu času.Pro zájemce pak Ondra Houska vypráví o Papežské koleji Nepomucenu, kde studují budoucí české církevní elity.Tak si náš „pendant“ o Římu (k Novému světu č. 133) poslechněte a užijte si ho.Vaši Martin, Michal a Ondra

Banky formovaly svět dávno před vznikem moderních států. Od templářských směnek přes renesanční Florencii až po digitální fintech dneška – úvěr, důvěra a riziko byly vždy motorem civilizace. V novém díle podcastu Nový svět se Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr vydávají po stopách peněz: od prvních mincí v Egyptě přes krachy Medicejských, vzniku Bank of England, vzestup nizozemských bank, vznik Fedu až po krizi roku 2008. Ukazují, že dějiny bankovnictví nejsou jen o financích, ale o tom, jak lidé věřili a riskovali.Díl vychází už v pondělí ve spolupráci s oceněním Mastercard Banka Roku, proto je ke shlédnutí celý na všech podcastových platformách.

Jane Goodall byla bez diskuse jednou z největších primatoložek minulého i tohoto století. Společně s Dian Fossey a Biruté Galdikas tvořily slavnou trojici. Zatímco Goodall studovala šimpanze v rezervaci Gombe v Tanzanii, Fossey se věnovala gorilám ve Rwandě a Galdikas orangutanům na Borneu.Právě díky desítkám let trvajícímu studiu šimpanzů dnes víme, že s námi mají společného opravdu mnohé: používají nástroje, jsou schopni se dorozumívat, chápat i abstraktní pojmy, ale také vést vyhlazovací války.Jane Goodall se od 70. let minulého století věnovala i ekologickým tématům a ochraně přírody po celém světě. Její postoje a názory znali lidé na všech kontinentech a i po své smrti zůstává globální inspirací.

Od středy posloucháte 137. díl Nového světa o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny v České republice, o dění ve Francii, Británii a Německu.A protože se události ženou doslova zběsilým tempem, přicházíme s dalším, aktuálním dílem NS již dnes, v sobotu.Věnujeme se v něm znovu situaci u nás doma, komentujeme možnou příští vládu i to, proč volby dopadly, jak dopadly, a znovu konstatujeme, že navzdory hysterii části politiků, médií a uživatelů sociálních sítí nedošlo k žádné katastrofě, ale „jen“ k výměně vládnoucí garnitury, což k demokracii západního střihu patří.Francie pokračuje i nadále ve „volném pádu“ – vnitropolitická krize se prohlubuje a prezident Emmanuel Macron působí stále zoufaleji, jako člověk, který totálně ztratil kontakt s realitou. Faktický konec jeho vládnutí již přišel; nyní se hraje o budoucnost Páté republiky.K velkým věcem se schyluje na Blízkém východě, kde – vyjde-li plán amerického prezidenta Donalda Trumpa – by po více než dvou letech mohl zavládnout křehký mír. Jak to nakonec dopadne, uvidíme. Hamás je naprosto nevyzpytatelný – držme palce.O tom všem je dnešní, již 138. Nový svět. Tak nás poslouchejte a buďte s námi – my jsme s vámi.Vaši Martin, Michal a Mirek

V České republice proběhly ve vzrušené atmosféře parlamentní volby. Přesvědčivého vítězství dosáhl šéf opozičního hnutí ANO, expremiér Andrej Babiš, který bude s vysokou pravděpodobností skládat příští vládu.Ve Francii se k volbám teprve patrně schyluje – premiér Sébastien Lecornu podal demisi a prezidentu Macronovi mnoho jiných řešení než další předčasné volby nezbývá. Pátá republika je v hluboké krizi, vyloučena není ani prezidentova demise.V Británii vrcholí nespokojenost se Starmerovou labouristickou vládou, daná zejména katastrofálními důsledky de facto neregulovaného přistěhovalectví a prosazováním woke principů v politice i každodenním životě.Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová opakovaně ukazuje, že chyby, jichž se v čele vlády dopustila a které si není ochotna přiznat, budou mít na Německo i na Evropu dlouhodobě silně negativní dopad.Jak vidno, Evropa je znovu – vlastně téměř nepřetržitě – ve varu.Tak nás poslouchejte, přátelé, budeme vás jejími peripetiemi pravidelně provázet.Vaši Martin, Mirek a Michal

Na rozdíl od depresivního centra Los Angeles a “šíleného” Las Vegas je San Francisco stále místem, které Vás okouzlí a zůstane ve Vás na dlouhou dobu, ne-li navždy. Báječná poloha v Sanfranciském zálivu, teplé, nesmírně příjemné babí léto a hlavně město samo: romantický přístav včetně ikonického Pier 39, nejautentičtější Malá Itálie (North Beach) i Čínská čtvrť (snad s výjimkou NYC) v celých USA, Coit Tower z počátku třicátých let minulého století, tyčící de majestátně nad městem, City Lights Bookstore, kde se scházeli beatnici, nemluvě o majestátním mostu Golden Gate Bridge a o legendárním vězení Alcatraz, kde byste nechtěli strávit ani den, natož několik let… Tak si nás poslechněte, přátelé, a těšte se na další díly podcastu Nový svět! Buďte s námi, jsme s Vámi! Vaši Martin, Michal a Mirek

Michal Půr a Martin Kovář se s novým světem hlásí z Las Vegas. Město hazardu a kýče popisují nejen jako „totální blázinec“, ale i jako bránu do fascinujících míst v okolí – od Údolí smrti po legendární Area 51. Nechybí ani dojmy z unikátní Sphere arény, kde viděli digitálně zrekonstruovaného Čaroděje ze země Oz, vzpomínky na mafiánskou historii Vegas a filmová zastavení u Casina, Kmotra či Zabriskie Point. A protože Vegas není jen hazard a show, řeč přijde i na politiku v Nevadě, Karla Gotta či to, proč se v amerických pouštích lépe chápe, jak rozdílný je svět velkoměst a venkova.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Patreonu.Michal Půr a Martin Kovář vyrazili s Novým světem do LA a představí vám město andělů bez filtru: depresivní downtown s bezdomovci a varováním od policisty „běžte do hotelu“, vedle něhož září filmová mašina – Universal Studios, Griffith Observatory a dostanete tip, jak se dostat co nejblíž k nápisu HOLLYWOOD. Vezmou vás i do Chinese Theatre (kde je zklamal horor Him), mluví o kontrastu Venice Beach s čistou Santa Monicou a připomenou, že architektura (Disney Concert Hall) i filmové dějiny tu pořád berou dech. Přidají praktické rady, kde v LA bydlet (ne v downtownu) a nechybí filmový guide k městu.

Celý díl najdete na našem HeroHero.Itálie má dnes druhý největší hospodářský výkon ze zemí Evropské unie (po Spolkové republice Německo) a vůbec nejstabilnější vládu ze všech velkých zemí EU. Je tomu tak především díky politické obratnosti a charismatu premiérky Giorgie Meloniové, jejíž strana Bratři Itálie dominuje italské vnitropolitické scéně. Meloniová si vede velmi dobře i na mezinárodněpolitické scéně a Itálie díky ní získala na respektu.Meloniová pochází z Říma, a proto jsme v podcastu věnovali pozornost i italské metropoli – a to jak po stránce politické, tak umělecké a v neposlední řadě i gurmánské, o množství filmů o Římu nebo natáčených v Římě nemluvě.Tak nás poslouchejte, přátelé.Vaši Martin, Michal a Mirek a náš dnešní host Ondra Houska

Dnes mluvíme hodně o posledních událostech ve Státech, konkrétně o vraždě Charlieho Kirka. Ale nejen o ní. Předcházela jí řada dalších pokusů, úspěšných i neúspěšných, na demokratické i republikánské politiky. Spojené státy, ale i Evropa se radikalizují a svým způsobem hrají do not ruské hybridní válce. Co to může znamenat obecně a konkrétně i pro každého z nás? A dostává se svět skutečně na práh dokonalé bouře? Poslouchejte dnešní Minuty Nového světa!

Celý díl najdete na našem HeroHero. Vynález velkých strukturovaných sídel doprovází člověka tisíce let. Nejstarší města logicky vznikala v oblasti Úrodného půlměsíce a v údolích velkých řek. Slunce, podnebí a řeky byly hybnou silou nejen jejich vzniku, ale i dalšího růstu. Dnes jsou města symbolem ekonomické a technologické dominance, a i proto jsme svědky jejich největšího rozvoje v Asii a v řadě arabských zemích Zálivu. Města budou i nadále a ve zvýšené míře utvářet naši civilizaci. O tom, co města znamenala, znamenají a budou znamenat, stejně jako o různých aspektech jejich růstu do šířky a výšky a dalších přínosech i nevýhodách, mluvíme již v tomto díle Nového světa!

Celý díl najdete na našem HeroHero.Zdena Salivarová (1933–2025) byla nejen velká spisovatelka, autorka legendárního románu Honzlová, ale také – a dost možná především – nakladatelka, která společně se svým manželem Josefem Škvoreckým (1924–2012) v roce 1971 „na koleně“ vybudovala nakladatelství 68 Publishers, v němž v následujících desetiletích vyšlo téměř 230 knih.Milan Kundera v roce 1990 řekl, že nikdo neudělal pro moderní českou literaturu a kulturu obecně víc než Salivarová se Škvoreckým. Měl naprostou pravdu. A právě „manželům Škvoreckým“ jsme věnovali sice trochu smutný, ale podle nás nezbytný a důležitý díl Nového světa. Tak si ho s námi užijte, přátelé!Vaši Martin, Michal a Mirek

Celý díl najdete na našem HeroHero.Pouště jsou krajinou, kterou v Evropě můžeme jen stěží zakusit. Zcela jinak je tomu v případě Afriky. Pouště v dnešním Egyptě nebo Súdánu jsou jakousi časovou konzervou, odrážející historii člověka i klimatu. Zdánlivě mrtvý a hrozivý svět pouští přitom vypráví nebývalá dramata člověka i přírodního prostředí, které se skokově mění a zásadně ovlivňuje historii lidstva už tisíce let.Chcete vědět víc? Tak si nás poslechněte!