Podcasty HN

Dříve bylo spolubydlení vnímané jako přechodná fáze během studia na vysoké škole, dnes už to neplatí. A má to několik důvodů. O nich mluví v podcastu Generační konflikt spoluzakladatel platformy Spolubidlo jednadvacetiletý Richard Kozák. Jeho aplikace pomáhá lidem, především studentům, najít spolubydlení. „Těch situací je spoustu. Někdo rád cestuje a nechce se vázat, tak jde do spolubydlení na pár měsíců a pak zase půjde jinam, tentokrát třeba do Vietnamu,“ říká Kozák. Nejčastějším důvodem ale bývají finance. Třicátníci však podle něj naráží na realitním trhu na problém svého věku. Proč?

Ranní brífink Štěpána Svobody: Začínají letní prázdniny a na silnice vyrážejí statisíce lidí. Právě dlouhé cesty na dovolenou ale podle dopravního psychologa Pavla Řezáče patří k nejrizikovějším situacím za volantem. V Ranním brífinku  vysvětluje, proč lidé často vyrážejí už unavení, jak poznat, že je čas zastavit, proč vedra zhoršují soustředění i zvyšují agresivitu řidičů a proč z auta často „nevidíme“ motorkáře.

Becher´s Bar pod karlovarským grandhotelem Pupp je ikonické místo. Je epicentrem právě začínajícího filmového festivalu, kde se večer co večer paří, tancuje, pije, diskutuje a vznikají nová byznysová přátelství - a někdy i nepřátelství. Nepsané pravidlo říká, že co se stane v Becheru, zůstane v Becheru, protože v tomhle tavícím kotlíku českého top byznysu, politiky i filmu se až do pozdních nočních hodin potkávají miliardáři, CEOs, právníci, zákonodárci, umělci atd. Dostat se mezi ně? To není jen tak, na to potřebujete festivalovou kartičku s kouzelnou zkratkou BB. Kdo se k ní dostane? Jak vypadal Bartoškův kout? Komu tam barmani drží stůl? Co se tam nejčastěji pije? A jaký odkaz tu zanechal James Bond? Osmnáctý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného se opět dívá za kulisy českého byznysu a tentokrát zacílil na jednu z hlavních událostí sezony - Karlovarský filmový festival, který tradičně láká i přední české podnikatele a o byznysu tu jde často více než o stříbrné plátno.

Trenérka mozku Eva Fruhwirtová měří už roky mozkovou aktivitu stovkám lidí a vidí jasný trend. Češi mají unavený a přetížený mozek, který ztrácí schopnost se soustředit. Přitom studie v prestižním časopise Lancet z roku 2024 ukázala, že téměř polovina všech případů demence souvisí s faktory, které lze ovlivnit — pohybem, spánkem, vzděláním nebo sociálními vazbami. Jenže to vyžaduje vědomou aktivitu, která vytvoří ochrannou mozkovou rezervu a rozvine schopnosti, které jsou pro zdravý mozek skutečně důležité. I když si většina lidí myslí, že je to paměť, studie ukazují jiným směrem. „Klíčová je rychlost zpracování informací," potvrzuje zakladatelka Mozkoherny Fruhwirtová a v novém díle Longevity podcastu HN popisuje, jak člověk pozná, že tuto schopnost ztrácí, i způsoby, jak ji znovu získat. Fruhwirtová také vysvětluje, co je kognitivní rezerva, proč křížovky pro trénink mozku nestačí a které aktivity jsou pro zdravý mozek vůbec nejdůležitější.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Vedení Volkswagenu připravuje mnohem tvrdší restrukturalizaci, než se dosud čekalo. Ve hře je propouštění až sta tisíc zaměstnanců, zavírání továren i zásadní proměna fungování celého koncernu. Proč se německý automobilový gigant dostal do tak hlubokých problémů, jakou roli v tom hraje elektromobilita a čínská konkurence a proč se naopak české Škodě Auto daří lépe než většině ostatních značek skupiny? O tom je dnešní Ranní brífink Hospodářských novin.

V Česku se začíná uplatňovat nový způsob výstavby: partnerství obce, developera a banky. Spojí se v jednu společnost, která postaví novou stavbu. Může to být rezidenční projekt s byty, škola, školka či třeba dům pro seniory, podle toho, co je v konkrétní obci či městě potřeba. „Jedná se o propojení soukromého sektoru a obecního majetku a rozpočtů,“ řekl v podcastu HN Jan Lebl, jednatel společnosti LG stavby, která s tímto ojedinělým konceptem společné výstavby formou joint venture podniku přišla. V roce 2024 oslovila vedení obce Stochov na Kladensku s nápadem, že by mohli založit takzvanou společnou projektovou společnost (SPV). Jejím prostřednictvím má ve Stochově vzniknout rezidenční projekt s moderními byty a úspornými technologiemi.

Proč je největší překážkou rozvoje měst a obcí způsob, jakým se plánuje podoba území a jak by stávající situaci mohla zlepšit novela stavebního zákona? O tom diskutovali experti na debatě týdeníku Ekonom „Nový stavební zákon a územní plánování“.

Ranní brífink Martina Ehla: Sudety jsou v Polsku jen geografický pojem, nikoli politický, vysvětluje polský novinář Michal Zablocki, který v Ranním brífinku hovoří o Slezsku a o své knize putování podél českých hranic na polské straně. Kromě tajných tipů na zajímavá místa, hospody nebo pivovary popisuje, v čem jsou Češi jiní turisté než Poláci a kde se kousek od českých hranic dá najít trek stejně náročný jako v Alpách.

Filip Turek přestal jen urážet na sociálních sítích a odjel do Evropy řešit auta se spalovacím motorem. O co jde a co dalšího Česko v oblasti životního prostředí dokázalo vyjednat? Vysvětlujeme taky zásadní reformu důchodů, do které se pustili Němci. Nám Čechům by v tom měli být příkladem. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=bruselsky-diktat&utm_medium=platformy&utm_campaign=strujci-predprodej

Nepřijatelné! Je to ústavní puč! Na ústavní soud se poté, co předběžným opatřením umožnil prezidentovi Petru Pavlovi účast na summitu NATO v Ankaře, valí vlna útoků vládních politiků. V Podpásovce je rozebíráme a vysvětlujeme, proč jsou zcela mimo. Vzpomínáme také na moment, kdy to konstituční tribunál schytával s podobnou intenzitou. Bylo to v roce 2009, kdy překvapivě zrušil předčasné volby. Jak uslyšíte, tehdejší vzrušené výkřiky politiků jsou k nerozeznání od těch dnešních. Kromě historického exkurzu samozřejmě odhadujeme další vývoj sporu o Ankaru. Kdo bude vedoucím delegace a jak může Petr Macinka dál okopávat prezidenta pod kotníky? A samozřejmě vyhlásíme Podpásovku týdne. Tentokrát je vítěz jasný. Poslechněte si!

Na silničních kolech se díky boomu v poslední době objevuje stále více nováčků. Populární sport má však svá specifická pravidla, která by měl, především kvůli bezpečnosti, znát i úplný začátečník. Ředitel seriálu závodů Direct Road Classics Jan Hejda začínajícím cyklistům radí, jakým chybám se vyhnout při volbě vybavení, doplňování energie, ale i při výběru vhodného oblečení. Jak s nováčky pracují na Road Classics a jaké závodní trasy jsou pro ně ideální?

Nová studie v prestižním časopise Nature Medicine ukázala něco, co vědce samotné překvapilo: stopa po antibioticích zůstává ve střevním mikrobiomu až osm let. Přitom se s nimi nadměrně plýtvá: každé čtvrté se předepisuje zbytečně. I kvůli tomu se bakterie stávají odolnými a mnohé léky na ně už nefungují. Například některé druhy manažerských – tedy třídenních – antibiotik, která se dávají na angínu. Na ně je odolná už každá pátá bakterie. Mikrobiolog Jakub Hurych vysvětluje, která antibiotika škodí mikrobiomu nejvíc, proč zelený hlen není důkaz bakteriální infekce nebo co říká věda o probioticích. Předplatitelé se dozvědí všechny fígle o tom, jak mikrobiom po léčbě co nejrychleji obnovit, jakých třicet potravin pomáhá nejvíce a jaké další léky mohou střeva negativně ovlivnit.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na digitalizaci státní správy. Konkrétně na to, jak funguje jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, které mělo ulevit od administrativy, ale zdá se, že dochází k pravému opaku.

Pasivní investování je čím dál populárnější, ale také v poslední době čelí stále silnější kritice. Dosud totiž fungovalo skvěle, jenže to se podle kritiků může brzy změnit, a tak přibývá investorů, kteří hledají jiná řešení než jen prosté investování do jednoho nebo dvou indexů. Martin a David se proto v novém dílu investičního podcastu Money Penny zaměřili na to, zda jsou takové obavy namístě. Přináší zároveň unikátní srovnání aktivních a pasivních fondů nabízených českým investorům. Výsledky překvapí. Celou tuto epizodu a další díly série věnované finanční nezávislosti si můžete poslechnout na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Už v pátek končí školní rok – letos o dva dny dříve, než bylo původně plánováno. Zatímco žáci a studenti se můžou těšit na devět týdnů prázdnin, pro jejich rodiče, kteří většinou disponují výrazně menším objemem dovolené, to znamená období pečlivého plánování a vymýšlení, jak svým dětem zajistit program, případně hlídání na prázdniny. Tématu – pracovně i osobně – se věnovala i reportérka Hospodářek Markéta Hronová. O svých zjištěních a zkušenostech mluví v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Jana T. Beránka: V dalších třech amerických státech dneska proběhnou primárky, ve kterých si voliči vybírají stranické kandidáty pro podzimní volby do sněmovny. A Trumpovu administrativu to nezastihuje v ideálním rozpoložení. Světová politika? Nejdřív těžko vysvětlitelná válka s Íránem a pak její neslavný konec, protože USA jsou vůči Íránu v horší pozici nez před tím. Přiznává to i část republikánů. A domácí dění? Nejvíc škodolibé pozornosti poutá fiasko s takzvaným Reflection Pool ve Washingtonu. Co si z toho všeho berou Trumpovi voliči? Probereme s publicistkou Alexandrou Alvarovou.

Jde o desítky miliard korun, které by Česko nemělo, nebýt skvělých vyjednavačů. Kdo se o to zasloužil a proč je problémem to, za co chce Praha peníze utratit? Motoristé přišli na ministerstvu životního prostředí se dvěma nápady, které šokují. O co jde? A vysvětlujeme taky chystaný návrh, který chce zásadně změnit to, jak každý z nás využívá elektřinu. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=bruselsky-diktat&utm_medium=platformy&utm_campaign=strujci-predprodej

Všichni mluví o konfliktu generace Z a generace boomerů. Ale co ti, kdo jsou mezi nimi? Tedy čtyřicátníci, kteří trochu rozumí oběma znesvářeným stranám, ale nepatří ani k jedné z nich? Pozvali jsme moderátorku Ivanu Veselkovou, známou například z podcastu Buchty na Radiu Wave, která rozjela projekt Klub 40, kde zpovídá osobnosti právě z této generace. Co dnes znamená krize středního věku? Jak ji řešit? Mají to komplikovanější čtyřicátníci, nebo čtyřicátnice? O tom všem mluvíme v aktuálním dílu Generačního konfliktu. Závěr? Kdy jindy než ve čtyřiceti začít být skutečně svůj – nejen finančně, ale i celkovým životním postojem! Nechybí ani slovníky generací, samozřejmě se zvláštním přihlédnutím ke čtyřicátníkům.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Pondělní výstražná stávka zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu podle komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka vládní plány nejspíš nezvrátí. Přesto ji nepovažuje za zbytečnou. V Ranním brífinku HN vysvětluje, proč považuje převod financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet za zásadní riziko, v čem vidí paralely se Slovenskem a Maďarskem a proč podle něj Andrej Babiš od svého záměru neustoupí ani pod silným veřejným tlakem.

V Podpásovce jsme už dlouho měli v plánu věnovat se volbám v Praze. A teď to uzrálo! Jsme totiž v bodě, kdy se Andrej Babiš probudil a zjistil, že budou volby, ve kterých se volí pražský primátor, a že by bylo fajn postavit do čela nějakou hvězdu. Ovšem má trochu problém, protože se mu hlásí jen pražský politik ANO Ondřej Prokop. Ten je sice prvotřídní šplhoun (vysvětlíme, jak se to projevuje), ale nepatří zrovna mezi přední myslitele (také vysvětlíme). A hlavně se z něj přes noc stal majitel asi šesti bytů. (To „asi“ píšeme proto, že se pořád nějak nemůže dopočítat.) Vše podrobně rozebereme, včetně možnosti, že by se kandidátem ANO na primátora mohl stát třeba ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, na jehož místo už od voleb pomýšlí člen Motoristů Boris Šťastný, kterého by zase mohl nahradit v pozici ministra sportu a chůze do schodů Patrik Nacher, který už jednou, aby to nebylo málo komplikované, kandidátem na pražského primátora byl a už jím být nechce. Podíváme se i do táborů dalších politických stran, které zbrojí na pražské volby. Jak to, že Spolu v Praze není tím, čím se zdá být celorepublikově? Jak se stalo, že se lidovci zase začínají kamarádit s Janem Čižinským, který se od nich odtrhl? Bude zase primátorem někdo, kdo vůbec není Pražák? Vyhlásíme samozřejmě i Podpásovku týdne, o kterou se tentokrát podělí hned několik vládních politiků za neuvěřitelně podpásové řeči o veřejnoprávních médiích.

Ranní brífink Patrika Saláta: Praha udělala zásadní krok pro svůj budoucí rozvoj. Na konci května zastupitelé schválili nový Metropolitní plán, který teoreticky umožňuje postavit domov pro stovky tisíc lidí. Jenže teorie je jedna věc. Důležitější otázka je, jak to bude vypadat v praxi. Kvůli tomu jsme si do podcastu Ranní brífink tentokrát pozvali obchodního ředitele developerské společnosti Neocity Michala Šillera.

Sedmnáctý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného se opět dívá za kulisy českého byznysu. Tentokrát se zaměřil na rekordní realitní transakci, která navždy změní podobu centrální části Prahy. Jde o prodej Bubnů, rozsáhlého území na pomezí Holešovic a Letné, kde má vzniknout nová čtvrť pro 25 tisíc obyvatel. Aktuální obchod je vyústěním 30 let dlouhého a pořádně zapeklitého příběhu, ve kterém figurují přední tuzemští miliardáři a developerské skupiny, ale také strategické zájmy pražského magistrátu. Proč se právě teď věci daly do pohybu? A jaké je skutečné pozadí prodeje pozemků od skupiny CPI Radovana Vítka do rukou finančníků z J&T? A u koho nakonec lukrativní území skončí, co na něm vyroste a kdo zde bude skutečně stavět? Zájemců je mnoho. Poslechněte novou Mouchu na zdi.

Michal Vrátný alias Radar, zakladatel sítě tělocvičen Železná koule, strávil patnáct let tím, že učí lidi zvedat těžké věci – a ví, proč to stojí za to. V novém dílu Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje, proč současné studie v souvislosti s dlouhověkostí zmiňují hlavně „stiffness“, jaké přednosti má silový trénink před kardiem a proč je elasticita svalů jedním z klíčových ukazatelů zdravého života. „Výzkumy ukazují, že lidé, kteří mají v pokročilém věku elastičtější svaly a silnější stisk ruky, se obecně dožívají vyššího věku v lepší kondici,“ říká Vrátný a popisuje cvik, který je podle něj úplným základem. Předplatitelé se také dozvědí, co si pořídit domů, aby elasticitu a dynamiku mohli nejlépe trénovat. Zjistí, jak často by v posilovně měli být a která denní rutina jejich život dokáže prodloužit. Na platformách Herohero a Opinio, kde je celá epizoda k dispozici, najdete také klíčové studie k tématu, které byly v podcastu zmíněny.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je čtvrtek 18. června, Česká národní banka rozhodne o nastavení úrokových sazeb, začíná devátý sjezd odborového svazu Kovo za silné účasti nejvyšších politiků a zdravotní pojišťovny jdou  do finále při jednání o úhradách zdravotní péče na příští rok. V Ranním brífinku vítáme reportérku Markétu Hronovou, která v posledních dnech slavila úspěch s článkem o hodnocení českých vysokých škol.

V Česku je velmi výjimečné, když se někdo rozhodne veřejně sdílet svou cestu k finanční nezávislosti. Dalibor Bláha razí koncept radikální otevřenosti, a tak mluví v podcastu MoneyPenny o tom, kolik za co utrácí, jak velký má majetek, do čeho investuje a kdy dosáhne finanční nezávislosti. Zároveň v podcastu ukazuje i své nástroje, které používá k řízení financí nebo realitního portfolia na svých číslech. Celou tuto epizodu a další díly série věnované finanční nezávislosti si můžete poslechnout na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Už více než rok, konkrétně od loňského května, drží Česká národní banka základní úrokovou sazbu na třech a půl procentech. Před čtvrtečním zasedáním ale stále častěji zaznívají hlasy, že by mohly úrokové sazby jít o čtvrt procentního bodu nahoru. Minulý týden to v rozhovoru pro agenturu Bloomberg naznačil i guvernér centrální banky Aleš Michl, konkrétně uvedl, že „argumenty pro zvýšení úrokových sazeb zesílily a že úprava sazeb na červnovém zasedání je reálnou možností“. Naopak premiér Andrej Babiš bankovní radu na konci května vyzval, aby šla s úroky dolů. Jak by to ve čtvrtek mohlo dopadnout, nejen o tom v Ranním brífinku mluví ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Ležet u televize nebo brouzdat na telefonu – pro většinu lidí nejlepší způsob odpočinku, pro mozek jen další zátěž. Moderní doba totiž přináší víc podnětů než kdykoli předtím a mozek je za celý den přestimulovaný. Jediné, co potřebuje, je opravdový odpočinek. Jenže ten dostává málokdy. Klinická psycholožka Veronika Víchová v novém díle Longevity podcastu popisuje, jaké metody pomohou vrátit mozku soustředění, zlepší paměť i kreativitu. „Do kurzů se mi hlásí architekti, notáři, IT manažeři, policisté. Techniku se naučí všichni,“ říká. Vysvětluje také, proč moderní člověk ztrácí schopnost relaxovat, co chronický stres dělá s tělem i mozkem a jak už pět minut denně může změnit kvalitu spánku i celého života.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Právě dnes vychází letošní druhé číslo investičního speciálu Hospodářských novin Rentiér, s tradičním podtitulem Jak vydělat víc peněz. Jeho hlavním tématem je budoucnost práce – jak ji ovlivní nástup umělé inteligence a na jaké dovednosti se zaměřit, aby se pro vás AI stala nástrojem a pomocníkem, nikoliv tím, co vás nahradí. Magazín se tradičně věnuje také investicím do nemovitostí a hlavně jejich financování, připomíná v podcastu Ranní brífink vedoucí investiční rubriky HN David Busta.

Způsob, jakým se v Česku navrhují, plánují a realizují stavby, bude muset v následujících dekádách projít zásadní změnou. Stavební sektor se promění vlivem automatizace a digitalizace, ale třeba i umělé inteligence. O tom, jaká by mohla být podoba stavebnictví v polovině tohoto století, se diskutovalo na setkání expertů pořádaném týdeníkem Ekonom.

Když je člověku 20 nebo 30, může být jednoduchá poučka o pravidelném nákupu nějakého indexu v pohodě. Jenže ve chvíli, kdy už má portfolio živit svého majitele, začíná úplně jiná hra. Investor Tibor Nyitray v podcastu MoneyPenny vysvětluje, proč rentu nejde spustit ze dne na den, jak se bránit propadům trhu, proč může být prodej akcií ve špatné chvíli devastující a proč je vedle výnosu stejně důležitý i klidný spánek. Martin a David se také ptají, jak funguje a vypadá jeho portfolio se sedmiprocentní dividendou. Celou tuto epizodu a další díly unikátního projektu se skutečným rentiérem si můžete poslechnout na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Pražským arcibiskupem je od konce dubna Stanislav Přibyl. Hlavně za éry Dominika Duky se pražské arcibiskupství hodně angažovalo i v politice a mělo blízko hlavně k národoveckým stranám. Je nový arcibiskup potvrzením, že tohle skončilo? A kam vlastně bude směřovat českou římskokatolickou církev? Rozebíráme s Dušanem Šulcem, redaktorem ČT a znalcem církevního prostředí.

Ranní brífink Patrika Saláta: Už za pár dní se na americké burze začnou obchodovat akcie společnosti SpaceX a ocenění na první pohled vypadá jako z jiné planety. Přesto investoři stojí v zástupech. Je šéf firmy Elon Musk nejgeniálnější podnikatel století nebo jen nejlepší vypravěč? Podíváme se na to už po krátkém přehledu agenturních zpráv.

Srovnání zemí EU ukazuje, že Česko se pustilo do zavádění migračního paktu se skutečným nadšením. Jak by ne, když jde o výrazné zpřísnění migrační politiky. A další ostré zpřísnění se ještě chystá. Před volbami ovšem politici slibovali pravý opak. Přinášíme i čísla o přínosu Ukrajinců v Česku: šokující je, že česká ekonomika roste prakticky jen díky nim. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors:https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na registraci na křest knih v rámci GT Clubu: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfw0Jl127BxNVo_oefIKg-p1wBAQrBRfjRnK4dgwa62j82MGQ/viewform Link na předprodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=bruselsky-diktat&utm_medium=platformy&utm_campaign=strujci-predprodej

Co dnes znamená být mužem? Jakou roli hraje síla? Citlivost? Hudebník a kreativní ředitel Václav Rouček o tom napsal knihu s názvem „Pro muže“. Je to série rozhovorů s výraznými osobnostmi o dnešní mužské identitě. A tak jsme ho pozvali do Generačního konfliktu, aby vysvětlil, na co přišel a proč si myslí, že s dnešní mužskou identitou je to složitější než dříve. Jak třeba být skutečným otcem, a ne jenom biologickým rodičem? A samozřejmě padla i otázka, jestli je i jiné řešení mužské krize středního věku než známá triáda „maraton, milenka, motorka“.

Ranní brífink Jaroslava Maška: V Ranním brífinku vyzpovídáme reportéra HN Štěpána Svobodu, který dlouhodobě sleduje zemědělství a zároveň zvraty kolem nároků skupiny Agrofert na evropské dotace. Mimo jiné přišel jako první se zjištěním, že Státní zemědělství a intervenční fond rozhodl, že Andrej Babiš svůj střet zájmů vyřešil v souladu s českým i evropským právem.

Autory Podpásovky zaujalo, že ministr Oto Klempíř začal používat v rozhovorech ne zcela obvyklé výrazy a zabrušuje do vyšších sfér. Dotázali jsme se ho proto, odkud čerpá intelektuální inspiraci. Odpověděl, že z knihy, která se zove Angelologie dějin, periodicita a synchronicita v dějinách. Je to pozoruhodná publikace, za kterou pozoruhodný slovenský autor Emil Páleš obdržel od českého spolku skeptiků cenu Bludný balvan. Konkrétně to bylo „za objev andělů, nad nímž odborní oponenti ztratili dech a církev je v rozpacích“. Inspirační zdroj ministra kultury jsme si dovolili trochu rozebrat a došli k závěru, že se jím mnoho z jeho dnešního působení vysvětluje. Věnujeme se také rozsudku nad SPD v kauze „chirurgové z dovozu“, u jejíhož zrodu byla spoluautorka Podpásovky Martina Machová. Víte třeba, že jeden z poslanců SPD chtěl skutečně lékaře z arabských zemí do Česka dovážet, a až když mu „domluvil“ Tomia Okamura, začal volat, že svůj nápad kdykoli popře? A podpásovka týdne patří Tünde Bartha, která v rámci likvidace agend na Úřadu vlády nezáměrně prozradila, že vláda Andreje Babiše má minimálně jednoho úplně zbytečného ministra. Jak se to stalo a kdo myslíte, že to je? Poslechněte si!

Šestnáctý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného, který se dívá za kulisy českého byznysu, je speciální. Tentokrát jsme nenatáčeli ve studiu, ale využili jsme příležitosti, že se na konferenci Revize Česka, kterou Hospodářské noviny pořádají společně s iniciativou Druhá ekonomická transformace, sešli top zástupci tuzemského byznysu: miliardáři, politici, vrcholní manažeři... A my jsme s nimi mluvili a natočili zatím nejdelší díl Mouchy na zdi. Hlavním speakerem na Revizi Česka byl vedle prezidenta republiky Petra Pavla byl zakladatel KKCG Karel Komárek, který běžně na konferencích nevystupuje. Tohle bylo v blahé paměti jeho první veřejné vystoupení. I jeho jsme na chvíli zastavili ke krátkému rozhovoru, jinak jsme se špičkami českého byznysu probrali jak ozvěny Revize Česka, tak pracovní i osobní plány. Čím žije český byznys? A kým vším jsme se bavili? (chronologicky) Marek Dospiva (Penta) & Štěpán Ašer (J&T) Petr Dvořák (bývalý ředitel České televize) & Miloš Petana (někdejší majitel Supraphonu) Karel Komárek (KKCG) Pavel Napala (Renomia) Libor Winkler (RSJ) & Tomáš Vala (SIKO) Leopold Bareš (Sipral) Vít Kutnar (DEK) Michal Nýdrle (někdejší majitel Kindred) & Michal Šmída (Rockaway) Olda Bajer (bývalý spolumajitel Centrum.cz, Zoot, dnes Omnicado a festival Rock for People) Martin Šmídlová (Šmídl Holding), Michal Aron (Arx Equity Partners), Ondřej Benáček (CEIP) Martin Vohánka (Eurowag) Tomáš Salomon (Česká spořitelna) Petr Borkovec (Partners)

Ranní brífink Štěpána Svobody: Technologie, která byla ještě nedávno považována za slepou uličku, se vrací do hry. Sodíkové baterie slibují levnější elektromobily, menší závislost na lithiu i novou příležitost pro evropský průmysl. V ranním brífinku vysvětlujeme, proč na ně sázejí Volkswagen i Čína, jakou roli v celém příběhu hraje kolínská Draslovka a proč by mohlo jít o jednu z nejzajímavějších technologických novinek letošního roku.

Čeho ses přepil, toho se napij. Oblíbené české přísloví se často používá v souvislosti s takzvaným vyprošťovákem. Tedy dávkou alkoholu, která má tělu pomoci dostat se z kocoviny. Jenže ve skutečnosti to jen ještě více zatíží organismus a prodlužuje dobu, kdy se zbavuje toxinů. Není to jediný mýtus, který je s alkoholem spojen. Lékař a odborník na výživu i biochemii Matej Kohutiar je v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin jeden po druhém vyvrací. Předplatitelé se zároveň dozvědí, co alkohol skutečně dělá s lidským tělem, jak působí dlouhodobé i nárazové pití a jaká je souvislost s nádorovým onemocněním. Celý díl najdete na platformě HeroHero a Opinio, kromě přístupu ke všem podstatným informacím tam jsou také odkazy na studie, které se v podcastu probíraly.

Maďarsko bylo po Česku a Slovinsku třetí nejbohatší zemí střední a východní Evropy. Po letech vlády Viktora Orbána kleslo na sedmé místo, přičemž v některých statistikách patří k nejhorším zemím v celé Evropské unii. Víc o tom uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Tentokrát jsme v Generačním konfliktu vybrali téma, které jsme pracovně nazvali „ničení budoucnosti českých dětí“. Po přijímacích zkouškách na střední školy zůstaly stovky dětí takřka bez šance na vzdělání, na které objektivně mají schopnosti. Pozvali jsme naši kolegyni Markétu Hronovou, která ví o přijímačkách úplně všechno, a probrali jsme, kdo za to může, ale i co se nyní dá dělat. Nechybí ani reminiscence na přijímací zkoušky za socialismu, kdy vedle prospěchu a testů hrál klíčovou roli kádrový posudek. Plus, v rámci generačních slovníčků, pár výrazů ze starého i nového studentského slangu.

Co udělá s českými nemovitostmi svět, ve kterém ubývá lidí a přibývá seniorů? David a Martin v novém dílu podcastu Money Penny rozebírají rozsáhlou datovou analýzu českých měst a obcí. Ukazují, jak může demografický vývoj proměnit realitní trh, kde z něj mohou těžit a kde naopak nejspíš narazí na problémy. Posvítili si také na navrhované parametry penzijního spoření, propočítali jeho skutečný přínos a zamysleli se nad tím, co bude v příštích letech formovat Česko. Celou epizodu si můžete poslechnout na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Hospodaření státu za prvních pět měsíců roku skončilo v minusu 170,2 miliardy korun. Deficit rozpočtu vystřelil jen během května o 64 miliard. Jaký lze očekávat další vývoj a co dlouhodobé ztrátové státní finance znamenají pro každého z nás, o tom jsme v Ranním brífinku mluvili s Danielem Bártou, ekonomem Národní rozpočtové rady.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Vládní i opoziční politici zdůrazňují, že zásadním problémem pro byznys jsou drahé energie. Je to ale skutečně ta nejdůležitější překážka, kterou musí firmy řešit? To uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Tohle je opravdu absurdní – podle Andreje Babiše ničí cena emisní povolenky průmysl a neúměrně zdražuje energie. Evropská komise i většina politiků kromě Zelených to chtěli změnit. Jenže k Zeleným se přidali i Babišovi europoslanci a návrh zamázli. A teď řeší, jestli je ještě možné škody napravit. Vysvětlujeme ale i to, kdo by měl za Evropu vyjednávat s Vladimirem Putinem a na co si dát pozor. A jak to dopadne s další hrozbou cel, kterou vytasil Donald Trump? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na registraci na křest knih v rámci GT Clubu: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfw0Jl127BxNVo_oefIKg-p1wBAQrBRfjRnK4dgwa62j82MGQ/viewform Link na předprodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=bruselsky-diktat&utm_medium=platformy&utm_campaign=strujci-predprodej

Osmdesát miliard korun investuje skupina ČEZ do modernizace teplárenství, do roku 2030 chce přejít na nízkoemisní zdroje v teplárnách po celé České republice. Nejvíc teplárenských lokalit má ČEZ v Ústeckém kraji. Reaguje tím na konec spalování uhlí v Česku a připravuje své provozy na nadcházející éru, kdy má sektoru teplárenství dominovat plyn, obnovitelné zdroje a později také nové modulární reaktory. „Je to druhá největší investiční cenovka skupiny ČEZ po výstavbě jádra,“ připomněl generální ředitel společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák v debatě Hospodářských novin, které se zúčastnili také čelní představitelé některých měst na Ústecku, aby probíhající změnu a její dopady zhodnotili.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na českou politiku - konkrétně na její levý okraj. Komunisté měli sjezd, na kterém to s odpuštěním zabalila Kateřína Konečná a zvolili si nové vedení. Je proto dobré si položit otázku, jestli se rudá strana, které nestačilo ke vstupu do sněmovny ani vytvoření skryté koalice Stačilo!, ještě můžou zvednout.

Co dělají s lidskou psychikou digitální technologie a sociální sítě? Je reálným fenoménem takzvaný „brainrot“, v překladu cosi jako „hnití mozku“, o kterém mluví hlavně mladší generace?Psycholožka Natalie Bergmann, která je výzkumnicí v Národním ústavu duševního zdraví, tvrdí, že nesporně ano. V podcastu Generační konflikt to ukazuje na konkrétních případech. A překvapivě se netýkají jen mladých.Jaký je v mechanismu „brairotu“ generační rozdíl, jaké reálné problémy v lidských životech přináší a jak se s ním dá bojovat? A jaký vliv na psychiku bude mít ve finále umělá inteligence? Poslechněte si!

To se tak občas stane, že syn političky vyhraje výběrové řízení na pohodový post na ministerstvu, které vede jiná politička téže strany. Tentokrát se takové štěstí přihodilo Kevinu Dostálovi, synovi europoslankyně ANO Kláry Dostálové. Ten uspěl v soutěži o post, který ještě nedávno neexistoval a vznikl na ministerstvu pro místní rozvoj vedeném Zuzanou Mrázovou. V Podpásovce tenhle nádherný příklad nepotismu (zvýhodňování rodinných příslušníků) rozebíráme, včetně zábavného faktu, že dotyčný Kevin má o problematice, kterou se má zabývat (stavební zákon), jen velmi mlhavé ponětí.Věnujeme se i pokračujícímu řádění Tünde Barthy. Pravá ruka Andreje Babiše dosáhla mety, kterou zatím v Česku nikdo ani netečoval: svým rozhodnutím rozprášit agendy na Úřadu vlády vyvolala výstražnou stávku pracovníků v adiktologických zařízeních. Gratulujeme!  Samozřejmě rozebereme, co za úpornou snahou této vlády zničit drogovou a lidskoprávní agendu je.Zvláštní hrdinkou týdne se stala poslankyně SPD Marie, řečená Majka, Pošárová. Opřela se do Andreje Babiše kvůli záměru prodat továrnu na výrobu výbušnin Explosia do zahraničí. Pravila, že by premiér měl nosit klobouček, protože má patrně úpal. Způsobila tím samozřejmě menší koaliční poprask, který moc nepřispěl k už tak napruženým vztahům mezi ANO a SPD. Paní poslankyni představíme a připomeneme její další slovní perly.A vyhlásíme samozřejmě podpásovku týdne. Tentokrát patří poslanci ANO Martinu Kolovratníkovi. Poslechněte si za co!

Ranní brífink Martina Ehla: Akcelerátor NATO Diana v Praze představil nápady, které startupy z aliančních zemí v posledních měsících rozvíjely nejen pro armády, ale pro bezpečnost nás všech.