Podcasty Univerzity Karlovy

Jak vypadaly osudy Romů a Sintů po roce 1945 a proč o nich víme tak málo? Po-vídání s předními českými romistkami Helenou Sadílkovou (FF UK) a Renatou Berkyovou (AV ČR) vás zavede od zkušeností přeživších genocidy přes období státní politiky nucené asimilace až po snahy Romů a Sintů prosadit své místo ve společnosti i v paměti dějin. Na základě historického a romistického výzkumu je reflektováno, jakým způsobem Romové vyjednávali své postavení ve společnosti a kolektivní paměti, včetně dlouhodobě opomíjeného boje za uznání romského holokaustu a důstojného připomínání jeho obětí. Dozvíte se, proč je důležité nahlížet na Romy a Sinti jako na aktéry dějin navzdory dominantnímu chápání jejich postavení v československých dějinách 20. století jako obětí marginalizace a perzekuce. Hostky: Mgr. Helena Sadílková, Ph.D. (Ústav etnologie, středoevropských a balkánských studií FF UK) a Mgr. Renata Berkyová (Ústav historie FF UK a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR) Moderuje: Filip Rambousek

“Poukazování na nedostatky systému prostřednictvím konkrétních případů rozhýbává legislativní proces, aby se přijaly systémové změny. Proto je dobré jít od individuální změny k té systémové.” Těmito slovy řeší svár individuální a systémové zodpovědnosti v oblasti udržitelnosti právník Jakub Kanický, odborník na právo životního prostředí. V rozhovoru se dále zaměříme také na advokacii v oblasti environmentálního práva a na rozvoj tohoto dynamického oboru na Právnické fakultě.

Jak křehká je hranice mezi racionálním uvažováním a magickým, symbolickým myšlením? V čem spočívá síla rituálu a proč je člověk stále přitahován symboly nadpřirozené moci? Jaké rituály praktikujeme v každodenním životě, aniž bychom si je jako rituály vůbec uvědomovali? V předvečer lidové tradice spojené s oslavou přicházejícího jara – zapalování ohňů a pálení slaměných figurín „čarodějnic“ – otevře Science Café diskusi o rituálech minulosti i současnosti.

“V zahraničí nemají problém spojovat přírodní vědy s těmi humanitními. U nás dosud chyběl nějaký zastřešující koncept a proto jsme chtěli vytvořit sdílený prostor pro různé obory skrze pojem environmentální humanitní vědy,” vysvětluje jednu z motivací pro vznik nové badatelské skupiny Environmental Humanities Prague při FF UK její člen historik Jan Randák. Spolu s filmovou teoretičkou Lucií Česálkovou představí práci a zájem badatelské skupiny, ukazují nové perspektivy, jak vnímat udržitelnost napříč vědními obory a v rámci rozhovoru se také zastavíme u často citovaného termínu antropocén. https://ehp.ff.cuni.cz/ https://www.instagram.com/ehp_ffuk/

Nanotechnologie slibují zásadní posun v řadě důležitých oblastí. Zároveň ale vyvolávají otázky, jak dobře rozumíme jejich dopadům v reálném světě. Co přesně jsou nanomateriály? Jaké příležitosti přináší výzkum nanostruktur? Jaká rizika a nejistoty se s nanotechnologiemi pojí z hlediska zdraví a bezpečnosti? Na tyto otázky budou odpovídat Jana Kalbáčová Vejpravová z Matematicko–fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Pavel Rössner z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. prof. RNDr. Jana Kalbáčová Vejpravová, Ph.D. (MFF UK) Jana Kalbáčová Vejpravová se věnuje fyzice kondenzovaných látek a nanostruktur – zejména tomu, jak se v nanoměřítku projevují vlastnosti pevných látek a jak je lze přesně popsat pomocí pokročilých experimentálních metod. Ve své práci zároveň ukazuje, že právě mikroskopické rozdíly v chování materiálů mohou mít makroskopický dopad: otevírají cestu k novým materiálovým řešením s potenciálem uplatnění v elektronice i dalších společensky relevantních oblastech. RNDr. Pavel Rössner, Ph.D., DSc. (Ústav experimentální medicíny AV ČR) Toxikolog a vedoucí Oddělení toxikologie a molekulární epidemiologie. Ve výzkumu se zaměřuje na to, jak znečištění ovzduší a nanočástice působí na lidské buňky (včetně mechanismů poškození a biologické odpovědi) a jak tyto účinky spolehlivě měřit, interpretovat a porovnávat. Moderuje Filip Rambousek. Další informace: https://www.kampushybernska.cz / kampushybernsk / kampus-hybernska / kampus.hybernska

“PET lahve a plechovky představují velmi cenný materiál. Zálohování by zajistilo, že tento cenný materiál zůstane v oběhu - z lahve bude lahev, z plechovky plechovka. V Česku tomu ale brání silná lobby odpadových firem, které profitují z toho, že jim zadarmo házíme cennou surovinu do kontejneru,” vysvětluje student a propagátor zálohování Tadeáš Vylita. V rozhovoru se zaměříme právě na benefity zálohování plastových lahví a plechovek a na zkušenosti okolních zemí s tímto systémem. Tadeáš navíc studuje také na PeDF UK, takže se v druhé části bavíme také o environmentálním vzdělávání dětí a také probíráme otázku studentského aktivismu.

“Za to, že jsem uvědoměle skromný v tom, co si dokážu odepřít, smím si dovolit být výběrově náročný. Pokud si odepřu auto, mám právo třeba i na dvě kola. Samozřejmě, že se s tím dá švindlovat, Mohu si dovolit víc výběrového, než bych si za svou skromnost zasloužil. Ale tak je to v životě vždycky”, hodnotí různé osobní strategie k udržitelnému životu Ivan Rynda, oborník na sociální a kulturní ekologii z FHS UK. V rozhovoru se vyjma možných udržitelných strategií podíváme také na ideologický rozměr environmentálních výzev, na propojování humanitních a přírodovědných perspektiv udržitelného rozvoje a také na význam a proměny univerzitního vzdělávání.

“Lidé pracují a udržují to, když za to něco mají. Nemyslím třeba sto korun, ale dobrý pocit. A to je důležité ukázat nejen v udržitelnosti péče o sebe, ale i péče o přírodu,” myslí si klinická psycholožka Jaroslava Raudenská. V této epizodě se totiž zaměříme na psychologické aspekty udržitelnosti. Rozebereme si pojem klimatická úzkost a nabídneme několik tipů na každodenní psychickou hygienu pro život plný globálních (nejen environmentálních) výzev.

Jak se stalo, že řada evropských univerzit si netroufne otevřít obor izraelská studia? Proč právě konflikt na Blízkém východě tolik polarizuje společnost po celém světě? A proč je důležité, aby se akademici zapojovali do veřejné debaty? Hostem podcastu Alma Mater je ředitelka Herzlova centra izraelských studií na FSV UK Irena Kalhousová.

“Je dobré si uvědomit, že za každou kávou, kakaem, čokoládou nebo banánem, který máme, jsou konkrétní lidé, kteří se snaží svou prací důstojně uživit”, uvádí ředitel organizace Fairtrade Česko a Slovensko Lubomír Kadaně. V rozhovoru se zaměříme na globální systém Fairtrade a jeho význam v ndešním světě. Soustředit se budeme také lokálně na aktivity v rámci našeho regionu a dodáme také několik tipů na udržitelné nakupování nejen banánů a kakaa.

“Zrovna se blíží Vánoce, dáte si na trhu svařák a je dobře, že máte zálohovaný kelímek. A i když máme nějaké rezervy, jak ještě více vznik odpadu eliminovat, určitý pokrok během let je vidět,” komentuje fungování vánočních trhů komunální politik a vedoucí odboru správy veřejného prostranství a zeleně na Praze 5 Lukáš Tůma. Detailněji se v adventní době podíváme na pozadí výběru a provozu vánočních trhů, na různé organizační koncepty s jejich výhodami a nevýhodami a v neposlední řadě i ze širšího hlediska rozebereme pokroky v environmentální osvětě v Praze.

Sociální systém v Česku potřebuje podle vedoucí Katedry sociální práce na FF UK Melanie Zajacové velké změny. Co je potřeba udělat, aby méně lidí zůstávalo „na ulici“? Proč je dnes chudobou více než dřív ohrožena i střední třída? A proč by měli sociální pracovníci chodit do posilovny?

Zájem škol o aktivity Didaktikonu je podle manažerky a odborné garantky tohoto vzdělávacího centra Univerzity Karlovy Terezy Martínkové Bártlové obrovský. Jak reagují děti, které přijdou? Nemají univerzitní profesoři strach z takhle mladého publika? A jak může pomoci ve výuce matematiky Homer Simpson?

Rozvoji umělé inteligence dnes podle doc. Bojara chybí především soudnost. Některá očekávání spojená s AI ani nemůžou být naplněna. Hrozí opadnutí zájmu o celý obor? Proč bychom neměli chatbot využívat jako vyhledavač? A jak využívat umělou inteligenci, aby nám byla opravdu prospěšná?

“Nejdůležitější je, aby člověk nebyl hajzl. Aby dodržoval standard, že se nelže, nekrade a že se nešplhá po zádech ostatních. Prostě se snažit být slušný člověk,” vzkazuje “první dáma českého dobrovolnictví” Olga Sozanská. Společně budeme vzpomínat na její kariéru a důležité milníky českého dobrovolnického sektoru v porevoluční době, zaměříme se také na současné výzvy dobrovolnictví a na inspirace pro mladé dobrovolníky do budoucna.

Emeritní přednostka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole Jiřina Bartůňková letos 28. října dostala od prezidenta republiky medaili Za zásluhy o stát. Jak vidí budoucnost imunologie? Proč je problém, když se náš imunitní systém začne nudit? A dá se předcházet alergiím?

“Říká se: budeme tady mít klimatickou politiku, ale dopadne to na lidi. Jedno z toho si musíme vybrat. Takhle to ale není. Vybírat si nemusíme. V Česku se tahle debata zbytečně staví do opozice,” myslí si Kristina Zindulková, doktorandka FSV UK a analytička v Asociaci pro mezinárodní otázky. Právě o řešení klimatických otázek v kontextu sociální politiky si budeme povídat. Rozebereme energetickou chudobu, možnosti spravedlivé klimatické transformace i roli výuky a klimatického vzdělávání.

V nové epizodě podcastu Alma mater mluví právní vědec Jakub Drápal třeba o tom, jak moc o výši trestu pro pachatele rozhoduje osobnost soudce, před kterého se kauza dostane. O tom, zda se dá spravedlnost koupit. A víte, podle čeho se na mezinárodní konferenci pozná vědec z východní Evropy?

“Není to tak dávno, když se ve městech snižovala rychlost z 60 km/h na 50 km/h. Kolem toho taky byla obří diskuze a přitom to dneska už nikdo nerozporuje,” glosuje Vojtěch Máca, výzkumník z COŽP a člen pracovní skupiny Mobilita na UK. V rozhovoru se zaměříme na aktuálně probíhající Evropský týden mobility a na témata, která vnáší do veřejného prostoru. Soustředit se ale také budeme na mobilitu přímo na univerzitě a na možnosti udržitelné dopravy nejen v Praze ale také na pracovních a studijních cestách.

“Úplný základ environmentální výchovy je pobyt v přírodě. A také někdo, kdo dětem pomůže přírodě porozumět a modelovat postoje úcty a úžasu,” vykresluje důležitost učitelů a průvodců odborník na environmentální vzdělávání a ochranu klimatu Petr Daniš. Přesuneme se i k politickým průvodcům a k debatě ve veřejném prostoru a rozebereme i možnosti přímé demokracie v environmentálních otázkách.

"Biologové a technici perfektně řeknou, co pro přírodu potřebujeme a jakými technologiemi toho dosáhnout. Vždycky se ale nakonec musí pracovat s člověkem a jeho motivacemi,” vysvětluje společenskovědní kontext udržitelnosti docentka Eliška Vejchodská, ekonomka z FSV UK. V rozhovoru probereme zdánlivý konflikt udržitelnosti a ekonomiky a zaměříme se na politiku ochrany půdy a její význam v kontextu environmentálních opatření. V neposlední řadě se zastavíme také u výuky udržitelnosti na FSV.

Studentka 2. lékařské fakulty UK Gabriela Aigermanová o šermu, studiu a univerziádě

“Přemýšlet o našem vnitřním prostředí a vnějším prostředí jako o dvou nespojitých nádobách je iluzorní,” odkrývá komplexní propojení lidského zdraví a životního prostředí doktorka Klára Matoušková, která se dlouhodobě věnuje vlivu znečištění na zdraví. Společně se zaměříme na rizika a nebezpečí pro zdraví v současné průmyslové konzumní společnosti a na látky, které nás ohrožují na denní bází a ani si to neuvědomujeme. Zastavíme se také u možnostech regulace a každodenní ochrany na individuální rovině.

“Kdybych se dneska rozhodl, že půjdu na letiště pěšky, nedostanu se tam, protože infrastruktura je tam vybudovaná jen pro automobilovou a autobusovou dopravu. Technologie nám tak také ne-umožňují nějaké způsoby chování.” Tímto příměrem otvírá rozhovor o technologiích a udržitelnosti Tomáš Čech, doktorand na FSV UK. Zabývat se budeme schopností společenských věd zkoumat technologie, možnostmi dialogu s technickými obory a především se zaměříme na udržitelnost a umělou inteligenci. MANIFEST Techno-optimismu: https://a16z.com/the-techno-optimist-manifesto/

Jak jsou na tom studující s duševní pohodou? A co když už to nejde? V rámci United Islands 2025 jsme s kolegy z Centra Carolina mluvili o duševním zdraví studujících, rostoucím tlaku, varovných signálech i o tom, jak může univerzita i okolí pomoci.

“Nebojte se být kreativní. I když nápad může znít bláznivě, pomůže to otevřít dané téma. Může se o tom začít mluvit a najdete další podporu pro svůj projekt,” doporučuje studentka Gabriela Bernardová všem zájemcům o grantovou soutěž UK na podporu UR. Gabriela uspěla v soutěži minulý rok s projektem Green Hub na FTVS a do podcastu přišla ještě s další úspěšnou žadatelkou z FTVS Andreou Duchoňovou, která dostala podporu pro svůj projekt udržitelného stravování. Společně dáme pár tipů, jak se do grantové soutěže zapojit a jak uspět. Blíže se podíváme také na rozvoj dalších udržitelných projektů na fakultě a také se zaměříme na propojení sportu, zdravého životního stylu a udržitelnosti. Soutež UR: https://sustain.cuni.cz/SUS-90.html

A seven-part documentary series, an insightful monograph full of fascinating case studies, an exhibition at the Kampa Museum, and even a feature film. This is Identita (or Identity), a project that highlights both the history and present day of Czech graphic design. It was created by design experts Filip Blažek and Linda Kudrnovská (graduates of the Faculty of Arts at CU) who clinched a Czech Grand Design Award not long after our interview. In our conversation, Linda and Filip delve into various aspects of design through history, and discuss how we - as users - form connections as well as how the project came together.

“Černobílý svět, kde máme bad guys a good guys, neodpovídá realitě. Jsme to i my, kdo může podat pomocnou ruku a společně věci posouvat. Ale záruku, jak to dopadne, nemáme nikdy nikdo,” myslí si environmentální psycholog a zakladatel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, který se dlouhodobě věnuje výzkumu českého veřejného mínění nejen ve vztahu k ochraně životního prostředí. Právě nálady a postoje české společnosti budeme rozebírat v rozhovoru. Zaměříme se na roli emocí a také na rozpory kolem Green Dealu. Reportáže z přírody: https://institut2050.cz/reportaze-pcp

Kateřina Chládková is a highly-respected researcher at the Institute of Czech Language and Theory of Communication at the Faculty of Arts at Charles University, focusing on language acquisition, speech perception, and production. She leads the SPEAKin lab research group, which studies the development of the mother tongue from the prenatal period, as well as language learning and adaptation in childhood and adulthood. Most recently, she has worked as the PI in the consortium project CoRe. Our guest in this edition of Forum Radio, she discussed her team’s role in the project, researching how multilingualism fosters greater tolerance - and more.

“Bible neřeší environmentální otázky v dnešním smyslu, ale určitě může být zdrojem morální inspirace,” myslí si Jan Zámečník, teolog z ETF UK a náš host, se kterým se zaměříme na udržitelnost z pozice teologie. Kdy a jak vznikl obor ekoteologie? Jak se liší přístup různých křesťanských společenství k environmentálním výzvám? Jakou inspiraci a naději nám přináší křesťanská perspektiva kontextu dnešní doby? Toto a také mnoho dalšího si v této epizodě Udržitelné Karlovky zodpovíme.

“Albert Einstein údajně řekl, že když vyhynou včely, tak vyhyne i lidstvo. To je samozřejmě blbost. Říká se tomu beewahsing a nadhodnocování včely medonosné má svoje negativní důsledky,” uvádí do kontextu fungování studentského spolku Pučmeloud jeho zakladatel a absolvent FHS UK Ondřej Koc. Ondra nám ukáže základní mýty ohledně včelařství, poukáže na rozdíl mezi včelaři a medaři a také blíže představí svůj obor sociální a kulturní ekologie a jakým způsobem ho dnes využívá ve své zahradnické praxi. FB Pučmeloud: https://www.facebook.com/p/V%C4%8Dela%C5%99sk%C3%BD-spolek-Pu%C4%8Dmeloud-FHS-UK-100092007302824/

“Situace lidí v Česku se nezlepšuje a nůžky mezi bohatými a chudými se rozhodně rozevírají,” říká Zdeňka Marešová z charitativní organizace Diakonie. Spolu s ní se v této epizodě Udržitelné Karlovky podíváme na rozměr a stav sociální péče v ČR. Probereme schopnost charitativních organizací přispívat k naplňování cílů udržitelného rozvoje a také představíme možnosti dárcovství a fundraisingu. Diakonie: https://diakonie.cz/

“Jakmile jste ve vědě, říkáte si, jestli by člověk nemohl nějakým způsobem svými znalostmi přispět k zlepšení poněkud černé vize budoucnosti. A já jsem ráda, že můžu přispět,” říká náš dnešní host doktorka Pavla Eliášová z PřF UK, která se věnuje výzkumu solárních paliv. Spolu si představíme základní východiska solárních paliv, praktický proces výroby i možná praktická využití. Zaměříme se také na roli popularizace chemie a udržitelnosti a v neposlední řadě také rozebereme pozici žen v české vědě. Podpořte Udržitelnou Karlovku v anketě Czech Social Awards: https://www.socialawards.cz/

Michal Smetana is a highly-respected researcher at CU specialising in international relations, security studies, and geopolitics whose research focuses on issues such as international security, global governance, and the role of public opinion in foreign policy. Recently he published a fascinating paper that took inspiration from the Sting song I hope the Russians love their children too, about attitudes of the Russian public towards nuclear weapon use in the time of war and even in defeat. What he and his co-author learned may surprise you. Dr Smetana also clinched an ERC grant this year to study public opinion and security alliances such as NATO, called Project Microcode.

V září se na nás chystá Evropský týden mobility, který má za cíl zvýšit povědomí o udržitelné mobilitě a nových dopravních řešeních. UK se navíc toto září ve velkém zapojuje do akce "Do práce na kole", a proto jsme si pozvali Michala Kalinu, zástupce spolku AutoMat. Probereme spolu genezi akce Do práce na kole, budoucnost udržitelné dopravy v Praze a také dáme pár tipů, jak nejlépe začít se po městě pohybovat na kole.

V létě jsme si pro vás připravili rozšířený speciál s výjimečným hostem docentem Ladislavem Mikem, přírodovědcem, odborníkem na ochranu životního prostředí, zkušeným vyjednavačem z environmentálních summitů a aktuálně také poradcem prezidenta v otázkách životního prostředí. Jak probíhají jednání na klíčových summitech a jakou roli tam hrají závorky? V čem Česká republika zaostává za svými závazky a na co by se měla do budoucna soustředit? A v čem může být inspirativní půdní fauna?

Přátelské povídání o zážitcích ze zahraničních studijních výjezdů. Co všechno Erasmus studujícím do života přinesl? Debata vznikla ve spolupráci Univerzity Karlovy a Díky, že můžem, živě se natáčela na festivalu United Islands of Prague 2024. Moderuje Tomáš Novotný, hosté jsou Tereza Šírlová z Fakulty sociálních věd UK a Karel Mikulčák z Lékařské fakulty v Plzni UK.

Udržitelná Karlovka míří do Kamerunu. S docentem Davidem Hořákem z PřF UK se podíváme do horských lesů v Kamerunu a na schopnost tamějších lesů absorbovat oxid uhličitý. Probereme také ornitologii a význam výzkumu ptáků v širších ekologických souvislostech a vyjma Afriky navštívíme také malebné Třeboňsko jako výjimečný úkaz krajinného designu.

V květnu se Udržitelná Karlovka obrací opět k studentům. Konkrétně ke klima-akademičce a studentce práv Veronice Králové. Co přesně označuje pojem klima-akademička a co je náplní její práce? Jak se akademická sféra doplňuje s Veroničinou aktivistickou prací? A jaké výzvy na nás čekají v oblasti klimatické spravedlnosti? Zodpovíme si s Veronikou, a ještě spolu s ní navštívíme problematická místa globálního Jihu. Zároveň doporučujeme k prozkoumání její studentský spolek Mater Nostra: https://sites.google.com/view/maternostra/kdo-jsme?authuser=0

Nová epizoda Udržitelné Karlovky se zaměří na udržitelnost tentokrát více matematicky. S meteorologem a klimatologem Michalem Žákem se podíváme na klima a na počasí. Co generuje současné výkyvy počasí? Jak se proměňuje atmosférické proudění? A za čím vším stojí tajemný efekt El Niňo? Vyjma těchto otázek se dostane také na výzkum proměny klimatu na MFF UK a na způsoby simulace budoucích scénářů klimatického vývoje.

Březen v Udržitelné Karlovce patří právům a ústavě. Lukáš Lev Červinka se odborně věnuje ústavnímu právu a aktivně prosazuje jeho popularizaci. Tvrdí, že za schopností efektivně prosazovat systémová řešení stojí dostatečná znalost fungování právního systému. Proto se v rozhovoru zabýváme možnostmi jednotlivce ovlivňovat své okolí, účinností právního řádu v ČR a také novými formáty prezentace českých ústavních pořádků. Konkrétně se můžete podívat na Lukášovu aktivitu na crowdfundigové platformě Donio: https://www.donio.cz/ustava

V další epizodě Udržitelné Karlovky se zaměříme na populární téma udržitelného stravování. Společně s Danou Kapitulčinovou z COŽP UK probereme, jak se každý den rozhodnout, co si dát k jídlu a dbát přitom na šetrnost k životnímu prostředí. Konkrétně si povídáme také o rovnováze mezi udržitelnou a zdravou výživou, o specifiku dovážených surovin nebo o konkrétních tipech, jak například některé potraviny ve svém jídelníčku omezovat.

Jako první se v novém roce se potkáváme s hostem, který za námi dorazil až z Kalifornie. Tereza Omabuwa je absolventkou PedF UK a kariéra ji dovedla až na UCLA, kde se věnuje sociálním dopadům a udržitelnému rozvoji na tamějším Centre for Impact. Spolu probíráme, v čem se liší české a americké univerzitní prostředí, jak zkoumat dopady udržitelných strategií u velkých firem a které aktivity UCLA představují inspirace pro Univerzitu Karlovu. Centre for Impact UCLA: https://www.anderson.ucla.edu/about/centers/impactanderson

Rok 2023 sice nepatřil pro Univerzitu Karlovu k nejsnazším, ale přesto zaznamenala mnoho úspěchů a neztratila nic z tolik potřebné vnitřní dynamiky. Výzkum, výuku i plnění třetí role UK hodnotí ve svém ohlédnutí úřadující rektorka prof. Milena Králíčková. A co přeje univerzitě do následujícího roku? Moderuje Luboš Veverka.

Před Vánoci se v Udržitelné Karlovce potkáváme se Soňou Klepek Jonášovou, zakladatelkou Institutu cirkulární ekonomiky tzv. INCIENu. Cirkulární ekonomika představuje inovativní přístup, jak efektivně a šetrně nakládat s přírodním bohatstvím. Klepek Jonášová hovoří o základních principech "cirkulárky". Rozebírá také, jak se tyto principy mohou projevovat v konkrétním případě stavitelství, a ukazuje, že šetrná práce s materiálními zdroji je i otázkou národní a evropské bezpečnosti. Na závěr rovněž přidáváme i pár tipů na udržitelné Vánoce. Více o INCIENu zde: https://incien.org/

Projekty zahraniční spolupráce jak s Velkou Británií, tak Tchaj-wanem, Izraelem, Ukrajinou nebo africkými zeměmi charakterizuje a o jejich poslání v krátkodobém i dlouhodobém horizontu hovoří prorektorka pro zahraniční záležitosti Univerzity Karlovy prof. Eva Voldřichová Beránková. Pořadem provází Martina Vrbová.

V listopadu se v podcastu Udržitelná Karlovka vydáme na rektorát UK, kde pracuje Tereza Matyska Mičánková na Odboru veřejných zakázek. Matyska Mičánková se soustředí na odpovědné zadávání veřejných zakázek, a to jak v rovině environmentální, tak i sociální. Jaké velké projekty UK čekají? Jak přemýšlet o tolik rozmanité univerzitě jako o jednom celku? A jak mohou inspirovat studenti protestující za klima?

Rektorka Univerzity Karlovy prof. Milena Králíčková uvažuje nad aktuálním významem a odkazem 17. listopadu. Zároveň odpovídá na dotazy studentů, jak ve vztahu ke Dni boje za svobodu a demokracii a Mezinárodnímu dni studentstva, tak v souvislosti s aktuálním děním v ČR a ve světě. Pořadem provází Luboš Veverka.

Říjnová epizoda Udržitelné Karlovky opět nahlédne do soutěže Map the System, které se zúčastnil čerstvý absolvent PřF UK Martin Žežulka. Martin se zabýval problematikou globálních produkčních sítí a rozkrýval jejich pozadí. Rozebereme, co tyto sítě představují a jaké potenciální problémy přinášejí. Podíváme se ale také na udržitelnost z pohledu Martinova oboru sociální geografie.

In today’s podcast we delve into the complexities of managing a prestigious institution like Charles University. While the university has made significant strides, it's not without its share of challenges. My guest is Aleš Vlk, an expert in higher education policy, science policy, science popularisation, and research and development. He is arguably best known as the co-founder of Vedaavyzkum online science portal. Recently, though, he ventured into a new and exciting role as the vice-dean for external relations and development at Charles University's Faculty of Physical Education and Sport, where innovation remains a top priority. During our interview, we'll explore the unique challenges faced in the Czech academic sphere and discuss what Vlk considers a pivotal aspect for students and academics alike: the acquisition of international experience