Podcasty Univerzity Palackého

Většina lidí si pod bohemistou představí člověka zavřeného v knihovně mezi knihami. Dr. Jiří Hrabal se ale dostal k digitálním humanitním vědám a projektu DIGEOCAT, který propojuje staré cestopisy, databáze a mapy. Jak se vlastně z literárního vědce stane člověk, který mapuje svět pomocí digitálních nástrojů? Co je fascinující na českých cestopisech od středověku po 19. století? Jsou jejich autoři spíše zvědaví objevitelé, nebo lidé, kteří si do ciziny vozí vlastní předsudky? To vše se dozvíte v novém díle Filda podcastu s děkanem Janem Stejskalem.

Kůň je pro Kena symbolem síly, moci a mužnosti – ale proč právě kůň? A fungoval kůň jako statusový symbol i ve středověku? Co nám středověké bestiáře, soudní procesy se zvířaty nebo každodenní vztahy lidí a zvířat prozrazují o dobových představách o moci, identitě a genderových rolích? A může nám Kenova posedlost koňmi pomoci lépe porozumět středověké kultuře?Podcast vznikl v rámci projektu OP JAK URBANITA: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, který je spolufinancován Evropskou unií.

Barbie a Ken vyrážejí na cestu – ale nejde o výlet. Ve filmu Barbie se cesta stává okamžikem proměny, zpochybnění starých jistot i hledání vlastní identity. Jakou roli hrálo cestování ve středověku? Byly cesty stejné pro ženy a pro muže? Jak probíhaly cesty středověkých královských nevěst za svými ženichy? A jak při své cestě po evropských dvorech naplňoval ideál rytíře Lev z Rožmitálu?Podcast vznikl v rámci projektu OP JAK URBANITA: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, který je spolufinancován Evropskou unií.

Proč je introvertům dobře na pódiu? Jak vzniká hit a proč při jeho psaní nepomáhá přílišná snaha? A kdo dnes vlastně tvoří publikum Mňágy a Žďorp? Pozvání Matěje Dostálka do Studia UP přijal frontman legendární kapely Mňága a Žďorp Petr Fiala. Povídali si o hudbě plné paradoxů, permanentní krizi i životě bez fantazie. V podcastu se také dozvíte: Jak Petr Fiala vzpomíná na studium na Univerzitě Palackého a proč ho nedokončil? Z čeho je dnes zklamaný? Jak mu změnil život Vladimír Merta? Jaké to je odložit batoh plný ega? Co mu dal střízlivý a vědomý život? Proč jsou některé kapely pitomé a hudbě chybí humor?  Odkazy, které stojí za to prokliknout:  Stránky kapely Mňága a Žďorp včetně koncertního kalendáře: https://mnaga.cz Petr Fiala jako král olomouckého majálesu: https://olomouckymajales.cz/muzikant-petr-fiala-se-stal-novym-kralem-majalesu/ Všechny epizody Studia UP: https://www.upol.cz/StudioUP/ 

Proč se nestal gynekologem, nebo farářem, jak si přála jeho babička? Jak vnímal právnickou fakultu, když na ní studoval, když ji vedl a jak ji vnímá dnes? Jak vzpomíná na Miroslava Liberdu, prvního děkana obnovené olomoucké právnické fakulty? Co očekává od studentů na seminářích? A kdo je jeho strážným andělem?Poslechněte si další epizodu podcastu iuraCast, do něhož si moderátor Pavel Petr pozval Michala Malacku, kolegu z katedry mezinárodního a evropského práva, někdejšího děkana PF UP a prorektora UP. A pokud ji doposloucháte do konce, uslyšíte i nekorektní vtip.

Alan nezapadá ani mezi Barbies, ani mezi Keny – a možná právě proto je jednou z nejzajímavějších postav Barbielandu. Opravdu existují jen dvě pohlaví a dvě genderové role? Jak středověká společnost nahlížela na lidi, kteří se vymykali běžným představám o mužství a ženství? Co víme o nebinaritě, intersexualitě nebo queer zkušenosti ve středověku? A proč nám může minulost pomoci přemýšlet o rozmanitosti identit i dnes?Podcast vznikl v rámci projektu OP JAK URBANITA: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, který je spolufinancován Evropskou unií.

Jak zločin vstupuje do literatury a literatura do zločinu? Jaké je psát horory a v čem mají blízko k pohádkám? A proč se některá místa dělí o své příběhy? Andrea Hanáčková si do dalšího absolventského dílu podcastu Studia UP pozvala spisovatelku mysteriózních románů Kateřinu Surmanovou. Povídaly si o dětské fascinaci zločinem, novinařině, každodenní spisovatelské rutině i nutné sebekázni. V podcastu se také dozvíte: Jak Kateřina vzdělávala svého vedoucího na filozofické fakultě Jak práce v open space buduje odolnost vůči hluku Proč je novinařina zásobárnou literárních postav Jak si s knihou bezpečně prožít vlastní strachy Jak vzniká podcast spisovatelky a policisty Odkazy, které stojí za prokliknutí: Literární soutěž pro studenty středních škol Max a Franz: https://maxafranz.cz Audiodetektivka O čem skály mlčí v podání Aleše Procházky: https://www.mujrozhlas.cz/cetba-na-pokracovani/katerina-surmanova-o-cem-skaly-mlci-mystickou-detektivku-z-ceskeho-svycarska Audiokniha Zvedá se vítr načtená Jiřím Vyorálkem: https://audioteka.com/cz/audiokniha/zveda-se-vitr/ Všechny díly Studia UP: https://www.upol.cz/StudioUP/

Jak velký význam měly stejnopohlavní vztahy v Barbielandu a co se změnilo v Kendomu? Co víme o vzájemných vztazích mezi muži v městském, univerzitním a dvorském prostředí ve středověku? A do jaké míry je bromance základem fungování patriarchální společnosti v minulosti i dnes? Podcast vznikl v rámci projektu OP JAK URBANITA: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, který je spolufinancován Evropskou unií. 

Proč jsou sociální sítě nejuzavřenějším veřejným prostorem? Jaké to je studovat VŠ ve chvíli, kdy jste veřejně známou osobností? A jak se žije ve stínu slavného otce? Hostem Studia UP byl novinář Jakub Železný. S Matějem Dostálkem mluvili o školometských moderátorských otázkách, olomouckém klokotání i zemích s odlišným společenským zřízením. V rozhovoru se dozvíte také: Proč nechtěl s Univerzitou Palackého dlouhá léta spolupracovat, Co se naučil v televizi Nova, Kdy může moderátor improvizovat, Proč kandidoval na generálního ředitele České televize, Jaký je jeho profesní sen, A čím si Matěj Dostálek koleduje. Odkazy, které stojí za to prokliknout:  Kniha z Vydavatelství UP, kterou Jakub Železný uváděl na Světě knihy: https://vupshop.cz/cs/blog/clanek/57-treti-republika-experiment-s-demokracii-lubomir-novotny-trilogie-do-revoluce Studio UP s novinářem Filipem Titlbachem: https://youtu.be/3-X6q3WBHa4?si=uf4VomUtV37MOLnf Všechny díly Studia UP: https://www.google.com/search?client=safari&rls=en&q=studio+up&ie=UTF-8&oe=UTF-8&sei=ah0Pat2iK5qE9u8P3Z-3oQc&dlnr=1

Jak náročná je práce na oceňovaném komentáři k občanskému zákoníku? Jakou knížku naposledy ulovil do své vyhlášené knihovny? Co pro něj znamená německý Pasov a co ho pojí s Medou Mládkou? S jakými představami šel před lety pracovat na ministerstvo spravedlnosti? A co mu zkazilo podpis? Moderátor Pavel Petr si do studia pozval Filipa Melzera, kolegu z katedry soukromého práva a civilního procesu a jednoho z největších odborníků na nový občanský zákoník.

Sexualita v Barbielandu neexistuje, stejně jako ve středověku – tam byli všichni cudní a sex byl hřích. Nebo ne? Do jaké míry byl sex ve středověku tolerovaný, nutný nebo očekávaný? Jak fungoval sex business?Podcast vznikl v rámci projektu OP JAK URBANITA: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, který je spolufinancován Evropskou unií.

Jak se kluk ze Sokolova dostal na studium žurnalistiky do Olomouce? Jaké to je zakládat zpravodajský podcast téměř na zelené louce? Od kdy má Český rozhlas na demonstracích ochranku? A co pomáhá zvládat vlny nenávisti na sociálních sítích? Poslechněte si další epizodu absolventského Studia UP, do něhož si Andrea Hanáčková během festivalu Academia Film Olomouc pozvala novináře Filipa Titlbacha. Řeč je v něm také o: hledání osobního stylu a autenticitě v éteru zakládání studentského rádia vyhoření v mladém věku otevírání bolavých témat ve veřejném prostoru důležitosti sdílení těžkostí mezi novináři formování osobnosti v olomouckých barech A dozví se Filip konečně, proč se na ploty věší hrnečky? Odkazy, které stojí za to prokliknout: Více o festivalu Academia Film Olomouc: https://afo.cz Další náš absolventský podcast s novinářkou: https://youtu.be/I5EOl9-ng58?si=N6bMzS9hjn6ETTPg Všechny díly Studia UP: https://www.google.com/search?client=safari&rls=en&q=studio+up&ie=UTF-8&oe=UTF-8&sei=ah0Pat2iK5qE9u8P3Z-3oQc&dlnr=1 Studentské rádio UP Air: https://www.youtube.com/@RádioUPAIR-w9n Nový univerzitní klip, ke kterému Filip během AFO natočil voiceover: https://youtu.be/1FaXR5SjNso?si=roILBAiDyCKwqlbE Jak Filip na UP konečně dostudoval: https://www.instagram.com/p/DX2PEopjbNc/?utm_source=ig_web_copy_link&igsh=MzRlODBiNWFlZA==

Barbie a Ken nemají pohlavní orgány a přitom je vnímáme jako ženy a muže. Jak středověk vnímal ženské a mužské tělo? Jak se ve vnímání těla odrážely společenské genderové normy? Jak si lidé představovali plození a proč nemá Ken vousy? Podcast vznikl v rámci projektu OP JAK URBANITA: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, který je spolufinancován Evropskou unií.

Jak se buduje odolnost společnosti? Dá se leadership naučit? A v čem je výjimečná ukrajinská armáda?Hostem Studia UP byl plukovník Ivo Zelinka. S Matějem Dostálkem mluví o posilování odolnosti, práci s generací Z, roli umělé inteligence v moderních konfliktech i o tom, proč „z hlediska bezpečnosti dobře už bylo“.Dozvíte se také: ▪️ v čem konflikt na Ukrajině připomíná první světovou válku▪️ proč ruská jarní ofenziva skončila dřív, než začala▪️ jak vypadá „tvrdej únor“▪️ a proč ten, kdo nepoužívá AI, reaguje pomaleji než protivníkVíce k tématu z dílny UP:Zakážeme ty internety: Odolnost dětí v digitálním světě, záznam debaty: https://youtu.be/3nt3wo-u--Q?si=eZAL4GnURf28ZShrJak ukrajinští studenti pomáhají: https://www.zurnal.upol.cz/nc/zprava/clanek/ukrajinsti-studenti-prekladaji-ceske-zakony-prispivaji-tak-k-reformam-na-ukrajine/O traumatech z války z psychologické perspektivy: https://youtube.com/shorts/U5qsbG7FNi8?si=yGoJzCFmRWjtQkNBUkrajinská vědkyně na UP, která je hlasem sociálně znevýhodněných skupin v evropském právu: https://zenyvevede.upol.czDalší epizody Studia UP: https://www.upol.cz/StudioUP/

Jaké to je studovat v Americe a přivézt si titul M.A? Proč se po dvanácti letech života v Turecku vrátila s manželem do rodné Olomouce? A co je pro milovnici davů, cestování a mořských plodů vyprošťovákem z blbých dnů?Moderátor Pavel Petr si do studia pozval Lucii Tungul, politoložku z katedry politologie a společenských věd PF UP, která se specializuje na problematiku Evropské unie a evropskou integraci.

Ve středověku čelily ženy, které měly moc, nebo jen veřejně vystupovaly, podobným výzvám a paradoxům jako v Kendomu (nebo jako v současnosti) - měly být poslušné, ale přesto schopné řídit domácnost či obchod; měly se chtít (za)líbit mužům, ale ne moc, aby je nepokoušely; morálně bezúhonné, ale zároveň obstát v každodenní realitě. Je „nemožnost být ženou“ historickou konstantou? Podcast vznikl v rámci projektu OP JAK URBANITA: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, který je spolufinancován Evropskou unií.

O ADHD se v Česku mluví čím dál víc, ale mýtů kolem něj stále přetrvává spousta. Karolína Tomášková proto založila projekt ADHD Superpower, který pomáhá lidem lépe porozumět vlastnímu fungování – a zároveň ukazuje, že ADHD nemusí být jen překážka.  Jaké je rozjíždět vlastní projekt už během studia? V čem může být ADHD výhodou – a kde naopak komplikuje život? Jak fungují její fidgety a proč pomáhají se soustředěním? A jaké to je dostat se se svým projektem až před prezidenta republiky? Do podcastu Vědeckotechnického parku UP si Lucie Bačík Goryczková pozvala studentku a zakladatelku, která mění pohled na neurodivergenci a studentské podnikání. Poslechněte si nový díl Studia UP, tentokrát s podtitulem Věda do praxe Svůj fidget, který vám pomůže s koncentrací, pořídíte v univerzitním obchodě UPoint (na prodejně i online): https://upoint.upol.cz/produkt/fidget/ Více o projektu ADHD Superpower: https://adhdsuperpower.cz Máte vlastní podnikatelský nápad? Přihlaste se do soutěže Podnikavá hlava do 11. 5. 2026: https://www.podnikavahlava.cz 

Je možné pohlížet na vztah Barbie a Kena jako na manželství? Barbie a Ken nebyli s ohledem na svou fyziologii manželé se vším všudy, jejich vztah připomínal spíš nekonečné rande. Lze jej v některých aspektech srovnat se středověkým manželstvím? A jak manželské soužití ve středověku vlastně vypadalo? Podcast vznikl v rámci projektu OP JAK URBANITA: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, který je spolufinancován Evropskou unií.

Jak kvantová fyzika ovlivnila technologie, které využíváme každý den? A může nám skutečně zajistit bezpečnější komunikaci?  V nové epizodě vědeckého podcastu si Vendula Lužná povídá s profesorem Jaromírem Fiuráškem, vedoucím Katedry optiky na PřF UP. Dozvíte se:  co je kvantová kryptografie a proč je (téměř) neodposlechnutelná jak se pracuje s jednotlivými fotony co to znamená, že žijeme v době druhé kvantová revoluce proč neexistuje nezaměstnaný fyzik 

Barbieland je světem jasně vymezených mužských a ženských rolí, ale postrádá sexuální aktivitu. Jde o prostor věčného celibátu a zdrženlivosti – ideál, který by mohl připomínat představy středověkých teologů o dokonalém uspořádání světa, téměř jakýsi ráj. Opravdu je tomu tak? Proč bylo ve středověku panenství a celibát tak vysoce ceněno? Kdy a za jakých okolností se naopak znovu prosazuje manželství jako hodnota? A jsou Barbie a Ken manželé?Podcast vznikl v rámci projektu OP JAK URBANITA: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, který je spolufinancován Evropskou unií.

Jak vzniklo dnes již ikonické spojení Petr Dostalík a římské právo? Co umí skvěle, a naopak v čem by mohli zabrat dnešní studenti? A jaký institut současného občanského zákoníku mu leží v žaludku?Pozvání Pavla Petra do studia tentokrát přijal Petr Dostalík, nekonvenční vysokoškolský pedagog, netypický právník z katedry teorie práva a právních dějin PF UP.

Jak čtou dnešní děti – a čtou vůbec? Jakou roli hrají knihy v jejich světě (a v tom našem)? Jak spolu souvisí knihy a návštěva galerie? A co všechno obnáší otevřít si vlastní dětské knihkupectví?  Michael Kohajda si do Studia UP při příležitosti března – měsíce knihy – pozval Terezu Pařízkovou, doktorandku pedagogické fakulty a zakladatelku knihkupectví Zlatá velryba. Řeč přijde i na to, jestli mají knihy Astrid Lindgrenové co říct dětem i dnes. 

Co nám film Barbie říká o dětství Barbie a Kena? Je možné BarbieLand považovat za dětský svět, nebo dokonce jakousi verzi ráje? A bylo dětství v "temném" středověku skutečně růžové? V dalším dílu podcastu se opět vydáme do prostoru mezi fikcí reprezentovanou filmem Barbie (2023) a historií a podíváme se na dětství a vztah k dětem ve filmu a ve středověké kultuře. Opřeme se přitom o pestrou škálu pramenů z různých sociálních prostředí – od dvorského přes městské až po venkovské – a ukážeme, jak rozmanité (a často překvapivé) podoby mohlo středověké dětství mít. Podcast vznikl v rámci projektu OP JAK URBANITA: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, který je spolufinancován Evropskou unií.

Jaké to je být v Česku sportovní komentátorkou? Jak se při přenosu pracuje s tichem a proč je při reportování o sportu klíčová empatie? Jaké kvality přináší do života pohyb – a co se člověku honí hlavou při ploutvovém plavání? Pozvání Andrey Hanáčkové přijala Markéta Salaj Svozilová, sportovní komentátorka a absolventka tělesné výchovy a žurnalistiky na Univerzitě Palackého.

 Barbie a Ken ve středověku – historie, jak jste ji ještě neslyšeliJak vypadalo dětství, manželství nebo ideály krásy ve středověku? Jak mohly ženy projevovat svou moc? Co říkají prameny o tělech, sexualitě nebo homosociálních vazbách ve městech i na královských dvorech? A jak to souvisí s Barbie a Kenem? Podcast „Barbie a Ken ve středověku“ se formou rozhovorů mezi Michaelou Antonín Malaníkovou a Patrikem Paštrnákem (oba KHI UP) zaměří na vybrané otázky středověkých dějin prizmatem genderu. Referenčním rámcem je jim přitom film Barbie (2023, režie Greta Gerwig), který s nadsázkou shrnuje a paroduje mnohé z genderových stereotypů a slouží jako ideální výchozí bod pro analýzu fikčního světa BarbieLandu, Kendomu, středověku i současnosti.Podcast vznikl v rámci projektu OP JAK URBANITA: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě, který je spolufinancován Evropskou unií.

Proč chtěla rodačka z jižního Slovenska, která nepotřebuje k organizaci času diář, vždycky pracovat v Česku? Změnili se za poslední roky více studenti, nebo spíše ona jako vyučující? Co ji naučilo rodičovství? A lze propojit právní vzdělání a dějiny umění?Pavel Petr si do studia pozval Alexandru Letkovou, slovenskou právničku, která je nepřehlédnutelnou členkou katedry teorie práva a právních dějin PF UP.

Jak zůstat autentická a nerezignovat na své hodnoty ve vrcholné politické funkci? Co by poradila mladým ženám, které chtějí vstoupit do veřejného života? A jak mohou univerzity budovat odolnost nejen nastupující generace, ale i celé společnosti?Matěj Dostálek měl tentokrát ve Studiu UP vzácnou hostku. Zuzana Čaputová přijala jeho pozvání do podcastu poté, co na půdě Univerzity Palackého vyslovila výroční Fischerovskou přednášku na téma Krize demokracie.

Proč byla ptákem roku zvolena pěnice černohlavá? Jak se letos sčítali ptáci na krmítku? Z jakého důvodu dávají ornitologové ptákům na záda baťůžky? Proč nepomáhá dávat na skleněné plochy siluety dravců?  A chtěli by ornitologové rozumět ptačí řeči?  Poslechněte si další vědecký podcast ze Studia UP. Tentokrát si popularizátorka vědy Vendula Lužná povídala s předsedou České společnosti ornitologické Peterem Adamíkem z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP. 

Jaké to je vést fakultu v nejistých časech? Co čeká právnickou fakultu v následujících letech? A může děkan vůbec odpočívat?  Ve zbrusu nového podcastu iuraCast Právnické fakulty UP se představí její děkan Václav Stehlík. S moderátorem podcastu proděkanem Pavlem Petrem si povídali o směřování fakulty, nástrahách vedoucí pozice a radostech ve vzácných chvílích volna.

Projevuje se bolestivou menstruací, stojí za neplodností tisíců žen a je silně poddiagnostikovaná – endometrióza. Jak se tato nemoc zkoumá a léčí? A jaké kariérní možnosti nabízí podpora od Nadačního fondu UP?Michael Kohajda, rektor Univerzity Palackého, si do svého druhého dílu studentského podcastu pozval Sáru Filipovou – doktorandku Lékařské fakulty UP, která se endometriózou zabývá i díky podpoře Nadačního fondu UP.

Proč se vaří pivo na univerzitě? Jak se tvoří pivo s příběhem? Jak uvařit zdravé pivo? Jak se dají v pivovarnictví využít gumoví medvídci? A kde se protíná chemie s archeologií a dějinami umění?   Poslechněte si novoroční epizodu Studia UP, které jsme propůjčili projektu Vědátor a Jan Tomáštík si pozval analytického chemika a univerzitního sládka Lukáše Kučeru.  

Jaké místo mají v církvi ženy? Jak se studovala teologie v bouřlivé porevoluční době? Jaké to je otevírat bolavá témata zneužívání v církvi? A jak se ze soustružníka stane kněz?   Poslechněte si předvánoční epizodu Studia UP. Andrea Hanáčková si do svého prvního absolventského podcastu pozvala olomouckého arcibiskupa Josefa Nuzíka.

Jak vnímají české děti své tělo? Co je to body image a jak nás ovlivňuje vnímání sama sebe v křehkém věku dospívání? Jaká rizika jsou spojena s tloustnutím mladé generace? A proč české děti sportují, ale nehýbou se?  Marta Sýkorová si do pravidelného podcastu CMTF Vědoushi pozvala Petra Baďuru a Machala Kalmana, autory dlouhodobého výzkumu zabývajícího se životním stylem dětí a mladistvých prezentovaného pod hlavičkou Zdravá generace. Poslechněte si Vědoushi poprvé ze Studia UP.  

Jak studovat Afriku bez předsudků? Kolik afrikanistů u nás vlastně máme? Čím k nám může v dnešním světě Afrika promlouvat? A jak se tento kontinent vypořádá s demografickou situací?  Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty UP, si do svého pravidelného Filda podcastu pozval afrikanistky Hanu Horákovou a Kateřinu Mildnerovou. 

Jaké to je objevit poklad? Jak se u nás restaurují památky? Co je to umělecké migrace? A jak souvisí štukové dekorace s pečením makronek?   Vendula Lužná, popularizátorka vědy na UP, si do svého prvního vědeckého podcastu pozvala historičku umění a vedoucí katedry dějin umění na Filozofické fakultě UP, Janu Zapletalovou.

Jaká cesta vede elektromechanika točivých strojů k péči neonatologa? Jak se od revoluce proměnila péče na novorozeneckých odděleních? Jak u nás vznikala dětská paliativní péče? A co se dá prosadit v Senátu ČR? Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost, si do svého prvního dílu podcastu pozval Lumíra Kantora – neonatologa, dlouholetého primáře Novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouc a celoživotního skauta, který v současnosti působí jako senátor v Senátu ČR. 

Jsou Velmi špatné pohádky vůbec pohádky? Pro koho je tato kniha, kterou napsala Marta Sýkorová, určena? Jaká byla její cesta od studia molekulární biologie na teologickou fakultu? Co je to vysoká citlivost a jak si s ní poradit? Rektor Univerzity Palackého v Olomouci Michael Kohajda si do svého prvního dílu podcastu, ve kterém bude zpovídat zajímavé osobnosti z řad studentstva, pozval čerstvou držitelku ocenění Social Impact Award a stipendistku Nadačního fondu UP, Martu Sýkorovou. (c) 2025Univerzita Palackého v Olomouci

Zahájení turistické sezóny se neobejde bez fenoménu, který má kořeny přímo na naší fakultě! Věděli jste, že březová kolečka Turistických známek vymyslel student filmové vědy David Holub? Jak se z nápadu stala rozlehlá podnikatelská činnost? Jaké přidané hodnoty známky nabízejí? Jak se jeho rodina snaží oživit Jesenicko? A byla Davidovi k něčemu studia na filozofické fakultě?To vše v novém díle Filda podcastu s děkanem Janem Stejskalem.

Jak se může v podmínkách po zvolení Donalda Trumpa vyvíjet situace v USA? Jak bude reagovat Evropa? A jak si stojí česká demokracie a státní správa? A kde je nejlepší lyžování v Evropě? Na to odpoví Jakub Lysek, jedna z mediálních hvězd univerzity, z Katedry politologie a evropských studií v novém dílu Filda podcastu.

Filda podcast je novou sérií rozhovorů děkana Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jana Stejskala s představiteli jednotlivých oborů, fakultními alumni a hosty.Cílem setkání je předvést mimořádnou škálu expertízy, představit výjimečné osobnosti a doložit, jak sociálněvědní i humanitní disciplíny umožňují porozumět současnému světu.Romana Mazalová: Psychologie je zneužívána při prodeji štěstí. Naučme se rozlišovat Druhý díl nové podcastové série Filda podcast pojednává o rizicích nekalého marketingu, jenž se z prodeje předražených hrnců posouvá k sofistikovanějším strategiím a zasahuje celou populaci, včetně těch, kdo potřebují naši psychologickou pomoc. V nesnadné situaci jsou také děti a mladiství, ovlivnění sociálními sítěmi a digitální technologií. Pozvání děkana Jana Stejskala přijala doktorka Romana Mazalová z Katedry psychologie FF UP specializující se na moderní rizikové jevy a psychologii reklamy a marketingu. Romana Mazalová je spoluautorkou zásadního filmového dokumentu Šmejdi, jenž upozornil na nekalé praktiky prodejců a vedl dokonce k zákonným změnám.

Filda podcast je novou sérií rozhovorů děkana Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jana Stejskala s představiteli jednotlivých oborů, fakultními alumni a hosty. Cílem setkání je předvést mimořádnou škálu expertízy, představit výjimečné osobnosti a doložit, jak sociálněvědní i humanitní disciplíny umožňují porozumět současnému světu.  Ivana Cahová: Izrael i Gaza zažívají trauma, jaké si stěží umíme představit   dPrvní díl nové podcastové série Filda podcast reaguje na závažnou mezinárodněpolitickou situaci na Blízkém východě, ale zmiňuje také židovské stopy v historické Olomouci a vývoj judaistiky na FF UP. Pozvání děkana Jana Stejskala přijala vedoucí Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových, doktorka Ivana Cahová.

O tom, že existuje Mezinárodní den žen, určitě víte. Možná ale ušlo vaší pozornosti, že existuje i svátek, který je pro univerzitní a vědecké prostředí stejně důležitý. Na 11. únor každoročně připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Při této příležitosti jsme odstartovali přípravu nového miniseriálu „Žena ve vědě“. Během následujících týdnů vám představíme devět zajímavých a výjimečných žen, které se podílejí na vědeckém vývoji Univerzity Palackého.

O tom, že existuje Mezinárodní den žen, určitě víte. Možná ale ušlo vaší pozornosti, že existuje i svátek, který je pro univerzitní a vědecké prostředí stejně důležitý. Na 11. únor každoročně připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Při této příležitosti jsme odstartovali přípravu nového miniseriálu „Žena ve vědě“. Během následujících týdnů vám představíme devět zajímavých a výjimečných žen, které se podílejí na vědeckém vývoji Univerzity Palackého.

O tom, že existuje Mezinárodní den žen, určitě víte. Možná ale ušlo vaší pozornosti, že existuje i svátek, který je pro univerzitní a vědecké prostředí stejně důležitý. Na 11. únor každoročně připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Při této příležitosti jsme odstartovali přípravu nového miniseriálu „Žena ve vědě“. Během následujících týdnů vám představíme devět zajímavých a výjimečných žen, které se podílejí na vědeckém vývoji Univerzity Palackého.

O tom, že existuje Mezinárodní den žen, určitě víte. Možná ale ušlo vaší pozornosti, že existuje i svátek, který je pro univerzitní a vědecké prostředí stejně důležitý. Na 11. únor každoročně připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Při této příležitosti jsme odstartovali přípravu nového miniseriálu „Žena ve vědě“. Během následujících týdnů vám představíme devět zajímavých a výjimečných žen, které se podílejí na vědeckém vývoji Univerzity Palackého.

O tom, že existuje Mezinárodní den žen, určitě víte. Možná ale ušlo vaší pozornosti, že existuje i svátek, který je pro univerzitní a vědecké prostředí stejně důležitý. Na 11. únor každoročně připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Při této příležitosti jsme odstartovali přípravu nového miniseriálu „Žena ve vědě“. Během následujících týdnů vám představíme devět zajímavých a výjimečných žen, které se podílejí na vědeckém vývoji Univerzity Palackého.

O tom, že existuje Mezinárodní den žen, určitě víte. Možná ale ušlo vaší pozornosti, že existuje i svátek, který je pro univerzitní a vědecké prostředí stejně důležitý. Na 11. únor každoročně připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Při této příležitosti jsme odstartovali přípravu nového miniseriálu „Žena ve vědě“. Během následujících týdnů vám představíme devět zajímavých a výjimečných žen, které se podílejí na vědeckém vývoji Univerzity Palackého.

O tom, že existuje Mezinárodní den žen, určitě víte. Možná ale ušlo vaší pozornosti, že existuje i svátek, který je pro univerzitní a vědecké prostředí stejně důležitý. Na 11. únor každoročně připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Při této příležitosti jsme odstartovali přípravu nového miniseriálu „Žena ve vědě“. Během následujících týdnů vám představíme devět zajímavých a výjimečných žen, které se podílejí na vědeckém vývoji Univerzity Palackého.

O tom, že existuje Mezinárodní den žen, určitě víte. Možná ale ušlo vaší pozornosti, že existuje i svátek, který je pro univerzitní a vědecké prostředí stejně důležitý. Na 11. únor každoročně připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Při této příležitosti jsme odstartovali přípravu nového miniseriálu „Žena ve vědě“. Během následujících týdnů vám představujeme devět zajímavých a výjimečných žen, které se podílejí na vědeckém vývoji Univerzity Palackého.

O tom, že existuje Mezinárodní den žen, určitě víte. Možná ale ušlo vaší pozornosti, že existuje i svátek, který je pro univerzitní a vědecké prostředí stejně důležitý. Na 11. únor každoročně připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Při této příležitosti jsme odstartovali přípravu nového miniseriálu „Žena ve vědě“. Během následujících týdnů vám představíme devět zajímavých a výjimečných žen, které se podílejí na vědeckém vývoji Univerzity Palackého. První z nich je Lucie Plíhalová, prorektorka pro vědu a výzkum a vedoucí katedry chemické biologie na přírodovědecké fakultě.