Pro kulturu

5. října letošního roku by Václav Havel, dramatik, nejprve disident a později prezident Československa a České republiky, oslavil devadesátiny. Z pamětníků, kteří s ním prožili horší i lepší časy, jsme pro tento podcast vybrali jeho přítele a spolupracovníka Petra Oslzlého, výraznou osobnost Divadla Husa na provázku z Brna. Divadelní spolupráce dramaturga Petra Oslzlého a zakázaného autora Václava Havla vrcholila v 80. letech, kdy se podařilo ve scénickém časopise Rozrazil uvést Havlovu hru. A osudové bylo jejich setkání nejen pro svět divadla – po roce 1989 se stal Oslzlý jedním z poradců prezidenta Václava Havla.

Letos v České republice slavíme už půl století scénického tance, a právě o něm dnes bude řeč. Náš host, Jiří Lössl, se kdysi připravoval na docela jinou profesi, než je ta, které se už řadu let věnuje: nad strojírenstvím ovšem zvítězil tanec na celé čáře. "Ve scénickém tanci hraje velkou roli zvědavost, " říká. „Jak mohu myšlenku ztvárnit pohybem? Zatímco společenský tanec pracuje s figurou, scénický tanec pracuje s myšlenkou a hledá prostředky k jejímu naplnění.“Podcast připravila publicistka Hana Soukupová.Autor fotografie: Jiří Mátl

Divadlo Continuo sídlí ve venkovském statku Švestkový dvůr v jihočeských Malovicích, ale jeho význam a věhlas daleko přesahuje hranice regionu. V podcastu Pro kulturu uslyšíte mj. o tom, jak Continuo spolupracuje s českobudějovickým týmem Evropského hlavního města kultury 2028 a co se v rámci této spolupráce chystá. S režisérem a uměleckým vedoucím Pavlem Šťouračem vám představíme i nejnovější představení tohoto divadla – Hotel Fatigue. Připravila publicistka Hana Soukupová.

V podcastu Pro kulturu vám představíme nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten, který působí v Praze, ale vidět ho můžete také na letním Kuksu nebo na různých jiných místech doma i v cizině. Inspiraci hledá v baroku. Proč? O tom hovoří s ředitelkou souboru Kateřinou Bohadlovou a režisérem Petrem Haškem publicistka Hana Soukupová.

Návštěva kina je pro nás všechny něco tak samozřejmého a předvídatelného, že od ní rozhodně nečekáme žádná velká překvapení. Ale v Kině Utajeno naopak není o překvapení nouze. Nejde totiž o běžnou projekci, ale o souběh hned několika akcí, které se navzájem prolínají a doplňují. Za originálním projektem stojí mladí lidé, kteří mají rádi film: zakladatelka a ředitelka Kina Utajeno Barbora Podškubková, filmová dramaturgyně Kristýna Genttnerová a divadelní režisérka Vojtěška Dubcová. Podcast připravila publicistka Hana Soukupová.

Z nedávného zápisu „Hraní amatérského divadla v Česku“ do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO se radovali také ve Vysokém nad Jizerou. Zdejší divadelní soubor Krakonoš se pyšní nejdelší tradicí ochotnického divadla v ČR. Divadlo se tu hraje už od roku 1786. Spolek má v současnosti 110 členů, dokáže "uživit" vlastní divadelní budovu, provozuje i loutkovou scénu a každoročně pořádá festival pro venkovské divadelní soubory. O kontinuitě hraní divadla, které se tu po generace dědí v rodinách, hovoří Svatava Hejralová a její syn Jan. Podcast připravila publicistka Hana Soukupová.

Jak se restaurují lidské kosti a kdo z nich sestavil umělecká díla v kostnici v Sedlci u Kutné Hory a proč to udělal? Jak se sem dostal tehdy pětadvacetiletý, ještě neznámý Jan Blažej Santini a jakou stopu tu zanechal? A co je to slavnost jarní rovnodennosti, kdy se sluneční paprsek v už ztemnělém chrámu dotkne přímo oltáře? Tyto a další otázky položíme v našem podcastu Radce Krejčí, která má v Římskokatolické farnosti Kutná Hora – Sedlec na starost církevní památky. Rozhovor vedla publicistka Hana Soukupová.

K nejzajímavějším loňským publikačním počinům z oblasti divadla patří velká monografie věnovaná tvorbě a osobnosti scénografky Jany Prekové. Jmenuje se Bone Deep Joy – Radost až na kost a vydal ji Institut umění - Divadelní ústav (Národní institut pro kulturu). S Janou Prekovou o její profesní dráze, inspiracích a spolupráci s režiséry a herci hovoří v podcastu Hana Soukupová.

Hostem podcastu Pro kulturu je divadelní dramaturg a vysokoškolský pedagog Miloslav Klíma. Spolupracoval mj. na legendárních představeních v královéhradeckém loutkovém Divadle Drak a později vyučoval i na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. V roce 2011 se podílel na nominaci východočeského loutkářství na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. To byl první krok k pozdějšímu zápisu českého a slovenského loutkářství do UNESCO. Letos už to bude deset let a bude se slavit „Rokem českého loutkářství“ se spoustou představení i dalších akcí. U toho Miloslav Klíma nesmí chybět.

Podpora rezidenčních pobytů pro umělce, pozornost regionům, konzultace a poradenství v kultuře, a ještě mnoho dalších aktivit stojí za českým kulturním networkem Nová síť. Pracuje už více než dvacet let a jeho činnost si získala uznání i za hranicemi České republiky. S ředitelkou Nové sítě Adrianou Světlíkovou připravila podcast Hana Soukupová.

Hostem podcastu Pro kulturu je profesor Martin Hilský, překladatel, který jako první přeložil do češtiny celé dílo Williama Shakespeara. „Překlady, pakliže jsou dobré, mohou sloužit Shakespearovi a učinit ho srozumitelným tady a teď.“ O tom, že to není snadný úkol, ale i o dalších shakespearovských tématech s Martinem Hilským hovoří publicistka Hana Soukupová.

Tradice Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě sahá až do roku 1991, kdy ho založila místní spisovatelka, překladatelka a nakladatelka Markéta Hejkalová. Od počátku se snažila otevřít tuto akci hlavně malým nakladatelstvím. Mezi 150 letošními vystavovateli jsou proto vedle velkých a zavedených nakladatelů i takoví, kteří mají za sebou třeba jen jednu nebo dvě knihy. Jaká je dnes situace na knižním trhu? Hrozí zánik papírovým knihám? Ovlivnily vlastní literární tvorbu Markéty Hejkalové její rodinné kořeny? A proč si před lety vybrala ke studiu právě finštinu, ze které dnes překládá? Poslechněte si podzimní knižní podcast s Markétou Hejkalovou. Autorsky připravila Hana Soukupová.

Jak psát cestopisy v době, kdy si můžete na internetu snadno vyhledat nepřeberné množství informací, fotografií či videí, a dokonce si virtuálně projít mnohá místa světa? Cestovatel a spisovatel Ladislav Zibura, držitel Ceny Hanzelky a Zikmunda za cestopis roku, má metodu, která se mu zatím velmi dobře osvědčila: píše o svých víceméně spontánních cestách s nadsázkou a s humorem. Podcast připravila Hana Soukupová.

Host podcastu Pro kulturu Jiří Havelka nemarní v životě čas. Kromě autorského divadla se věnuje také filmové režii, píše scénáře, objevuje se v televizních pořadech i na filmových plátnech a od letošního ledna je uměleckým šéfem Dejvického divadla.Přestože filmy Jiřího Havelky Vlastníci nebo Zahradníkův rok byly úspěšné a on sám přemýšlí o další filmové práci, jeho hlavní zájem se stále váže k divadlu. V podcastu bude řeč o stěhování Dejvického divadla a možnostech, které nové působiště otevírá, ale také o souboru VOSTO5 nebo roli divadla v současné digitální době. Připravila Hana Soukupová.

Když vloni nastoupila Alena Hron na místo šéfdirigentky Jihočeské filharmonie, vzbudilo to velký zájem médií. Vůbec poprvé totiž získala v České republice takový post žena. Když si k tomu přimyslíme, že je žen – dirigentek obecně jako šafránu, je to opravdu mimořádná událost. V našem podcastu se dozvíte, jaká byla první sezóna Aleny Hron na jihu Čech, co všechno vyžaduje příprava a samotné provedení skladby a jaké má dirigentské sny a přání. Rozhovor připravila publicistka Hana Soukupová.

Přehlídka Jiráskův Hronov, velký svátek amatérských divadelníků, se letos koná už po pětadevadesáté. Za tu dobu kupodivu nijak nezestárl a stále inspiruje a těší stovky návštěvníků i účinkujících, jak potvrzuje v osobně laděném vyznání programový ředitel festivalu Jan Julínek. O dlouhé historii přehlídky hovoří v podcastu také Lenka Lázňovská, která byla od počátku 90. let v čele festivalového výboru a mnoho let se zabývala dokumentací a výzkumem amatérského divadla. Podcast připravila publicistka Hana Soukupová.

V podcastu Pro kulturu se tentokrát setkáme se spisovatelkou Alenou Ježkovou, autorkou mnoha knih o Praze, ale také o českých klášterech nebo pouti do Santiaga de Compostela. Její nová kniha Mystický koridor propojuje dvě velká témata její tvorby: svět katolické zbožnosti a téma staré Prahy. Provází v ní totiž čtenáře sochami a sousošími Karlova mostu. Podcast připravila Hana Soukupová.

Historik architektury Zdeněk Lukeš se v tomto podcastu věnuje ženám-průkopnicím, které přes mnoho překážek vystudovaly obor, vyhrazený až do vzniku samostatného Československa pouze mužům. Jako první dokončila studia architektury na pražské technice Milada Petříková-Pavlíková. Zdeněk Lukeš se věnuje i dalším nadaným a odvážným ženám, jejichž mnohé stavby můžete obdivovat dodnes. Jak ale doplňuje, ani v moderní době to v dravé mužské konkurenci nemají ženy architektky snadné. Autorsky připravila Hana Soukupová.

V podcastu Pro kulturu se s klinickým psychologem a psychoterapeutem Danielem Krejcarem z centra Nákel zamýšlíme nad fenomény, které dnes ovlivňují život dětí a mladých lidí. Dotkneme se nedávného útoku v obchodním centru v Hradci Králové, kdy šestnáctiletý pachatel zabil pod vlivem počítačových her dvě ženy, a povíme si, jak se mění dětství v překotné době digitálních technologií. Rozhovor představí také činnost pražského centra Nákel, které nabízí dětem a mladým lidem s psychickými problémy včasnou a účinnou pomoc. Připravila: Hana Soukupová.

Sledujete televizní dokumentární cykly Šumná města a Šumné stopy? Na oblíbeném putování za tvorbou českých architektů doma i ve světě se vedle Davida Vávry podílí také Radovan Lipus, scénárista, televizní – a především divadelní – režisér. V současné době hraje divadlo Mana ve Vršovicích jeho inscenaci Ptáci, zvířata a moji příbuzní podle populárních knih britského přírodovědce Geralda Durrella. Podcast pro kulturu s Radovanem Lipusem připravila Hana Soukupová.

Milena Lenderová vstoupila do povědomí zájemců o historii v roce 1999, kdy poprvé vyšla její zásadní kniha K hříchu i k modlitbě s podtitulem Žena v minulém století. Autorka v ní projevila odbornou fundovanost a stejně tak mimořádnou schopnost sdělit výsledky svého bádání čtenářům srozumitelným a poutavým způsobem. Rozhovor s přední českou historičkou Milenou Lenderovou si poslechněte v našem novém podcastu, který připravila Hana Soukupová.

Celých 60 let pracoval punčochářský mistr Tomáš Krýza z Jindřichova Hradce na betlému, který byl už ve své době unikátem a v současnosti je zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako největší lidový mechanický betlém na světě. "Dnes už ho pohání elektromotor, ale některé trochu kuriozní Krýzovy součástky v tom mechanismu zůstaly," říká Alexandra Zvonařová, která je hostem prosincového podcastu Místní kultury. Připravila Hana Soukupová.

Vyšla kniha, která je potřebná, ale nečte se snadno. Jmenuje se Zažila jsem nebe a peklo a najdete v ní celkem 14 příběhů žen, které se staly oběťmi psychického násilí v partnerském vztahu. "Kdo to nezažil na vlastní kůži, těžko pochopí, jak devastující účinek může psychické násilí mít," myslí si autorka knihy Zuzana Satori. Z podcastu Hany Soukupové se dozvíte, jak se manipulativní partner ke své oběti chová, jakými technikami se ji snaží ovládnout a zdeptat a jak manipulativní chování rozpoznat, dokud je čas.

Zdeněk Vejvoda je hudební folklorista, aktivní muzikant a tanečník, vedoucí folklórních souborů a také pedagog. V novém podcastu Místní kultury mj. vysvětluje, jak vlastně definovat lidové písně, jak je upravovat a interpretovat a kde hledat ty dávno zapomenuté. Rozhovor připravila Hana Soukupová.

FEMAD neboli Festival mladého amatérského divadla v Poděbradech dává druhou šanci souborům, které se neprobojovaly do hlavních programů vrcholných domácích přehlídek, ale přesto mají své kvality a stojí za to je vidět. Letos je součástí tohoto zářijového svátku ochotnického divadla řada představení, několik seminářů, ale třeba i Bienále ochotnického plakátu spolu s výstavou. Ředitel festivalu Ladislav Langr připomíná v podcastu Místní kultury více než padesátiletou historii FEMADu, tradici "salonu odmítnutých" i jeho specifika. Autorsky připravila Hana Soukupová.

Znáte kreslené vtipy Miroslava Kemela? Autor jich nakreslil tisíce, protože se touhle tvorbou profesionálně zabývá už od 90. let. Potěšením a relaxací je mu také muzika, skládání písniček a vystupování s vlastní kapelou, ke které se občas přidává i zpěvák a herec Vladimír Javorský. Poslechněte si nový podcast Místní kultury, jehož autorkou je Hana Soukupová.

Uherské Hradiště, centrum Slovácka, se jednou do roka stává na několik dní i městem filmu. V čem se liší zdejší Letní filmová škola od Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, jaká je její historie, co čeká na návštěvníky v letošním roce a čím je právě tento ročník výjimečný – o tom všem si v podcastu Místní kultury s ředitelkou filmovky Radanou Korenou povídá Hana Soukupová.

Na prahu letní turistické sezóny se řecké téma přímo nabízí. Hana Soukupová vás tentokrát zve k rozhovoru s průvodkyní turistů, spisovatelkou a blogerkou Pavlou Smetanovou.

V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."

Ferdinand Leffler je populární zahradní architekt. V podcastu Místní kultury hovoří o své představě ideální zahrady. Zahrady, která vás do sebe vtáhne, kde chcete posedět, kde si chcete rozdělat oheň, kde chcete žít. Autorkou rozhovoru je Hana Soukupová.

Ilustrace Jindry Čapka milují děti i jejich rodiče po celém světě. Jejich autor se po letech strávených v Německu vrátil domů a spolupracuje i se zdejšími nakladateli. V Českém Krumlově, kde dnes žije, pokřtil nedávno spolu se Zdeňkem Svěrákem jeho knihu pro děti nazvanou Čerti nejsou, s egyptologem Miroslavem Bártou zase připravuje vydání Sinuhetova cestopisu. Podcast Místní kultury natočila Hana Soukupová.

Přednášky profesora Justa začnou v novém semestru určitě v náhradních prostorách. "Přímo pod okny mé posluchárny se studenti schovávali na té římse," vzpomíná Vladimír Just na loňskou tragickou událost na FF UK v Praze. " V podcastu Místní kultury připomene profesor Just hrdinství Tomáše Hercíka, který varoval před střelcem a riskoval při tom vlastní život. Řeč ale bude i o běžném životě fakulty, výuce na katedře divadelní vědy FF UK a o Justových studentech. Dostane se i na floskule, teatralitu politiky nebo divadelní inscenace, které inspirovala naše současnost.

Skladatel Jan Jirásek, držitel dvou Českých lvů za filmovou hudbu, je hostem prvního podcastu Místní kultury v roce 2024. Hudba k filmům je ale jen částí jeho tvorby, protože tento všestranný autor se věnuje i orchestrálním a sborovým skladbám a také opeře. Právě nedávná světová premiéra jeho opery Komenský v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích byla hlavním tématem rozhovoru, který vám nabízíme.

Miloně Čepelku všichni známe jako herce divadla Járy Cimrmana. Když dostal letos v říjnu na Pražském hradě od prezidenta Petra Pavla medaili za zásluhy 1. stupně, začalo se víc mluvit o tom, že je to také básník, prozaik a textař. Státní vyznamenání je i důvodem trochu bilancovat a ohlédnout se zpátky a Miloň Čepelka má opravdu na co vzpomínat. Podcast Místní kultury připravila i tentokrát Hana Soukupová.

Jako divadelní dramatička se Daniela Fischerová proslavila v roce 1979 hned svou prvotinou Hodina mezi psem a vlkem, díky níž se zařadila mezi zakázané autory. V jejím pozdějším portofliu jsou i filmové scénáře, úspěšné rozhlasové mikrohry, beletrie a tvorba pro děti. V podcastu Místní kultury hovoří také o svém zájmu o psychologii a neverbální komunikaci, kterou vyučovala i účastníky amatérských přehlídek Jiráskův Hronov a Loutkářská Chrudim.

Podcast Místní kultury představuje hudebního skladatele, vědce a vysokoškolského pedagoga Miloše Štědroně. Jeho odborný zájem patří především dílu Leoše Janáčka, známý je ale i jako skladatel, který je doma v různých žánrech od hudby pro inscenace brněnského divadla Husa na provázku až po komorní opery.

Muzikolog a vysokoškolský pedagog profesor Stanislav Bohadlo se z okna svého domu dívá na kouzelné labské údolí a dnes už opravený hospital Kuks, jednu z nejvzácnějších barokních staveb v Čechách. K jeho znovuvzkříšení přispěl svými aktivitami, zejména festivalem Theatrum KUKS. Festival barokního umění je mj. tématem tohoto podcastu, jehož autorkou je Hana Soukupová.

„Já jsem fotograf, který čeká,“ říká v podcastu Místní kultury Jindřich Štreit (*1946). Trpělivost při hledání té pravé chvíle, kdy zmáčknout spoušť, se mu vyplatila. Jeho záběry lidí z vesničky Sovinec, kde žije už víc než půl století, jej proslavily doma i ve světě. Jindřich Štreit v dialogu s Hanou Soukupovou hovoří také o své pedagogické práci, výstavách a dobročinném projektu Věřím na zázraky.

Uznávaný architekt se stal externím poradcem prezidenta Petra Pavla pro architekturu. Rád by nasměroval Pražský hrad tak, aby se otevřel návštěvníkům, ale zároveň nebyla opomenuta nutná bezpečnostní opatření. V podcastu Josef Pleskot uvádí proměny Hradu v čase, za různých hlav státu a za různých architektů. On sám už jednou na Pražském hradě působil, a to za prezidenta Václava Havla. V rozhovoru se vrátíme i hluboko do minulosti, do doby jeho mládí, a připomeneme i jeho nedávnou úspěšnou výstavu v pražském Museu Kampa při příležitosti jeho sedmdesátin.

Cesta Pavla Svobody vedla od varhan až k poslanecké lavici. V podcastu hovoří o tom, čemu se jako poslanec nejvíce věnuje, zamýšlí se také nad současnou situací českých kulturních institucí a jejich financováním a připomene i Rok české hudby 2024.

Podcast věnovaný problematice domácího násilí a také reflexi tohoto problému v politice i v umění. O podobách násilného chování v rodinách a nutnosti více chránit oběti hovoří senátorka Miluše Horská. Autentické příběhy týraných žen zpracovalo Divadlo Dvě na třetí metodou Divadla utlačovaných, které představuje Líza Urbanová.

Česká republika má nového prezidenta. Spolu s ním přichází na Pražský hrad i nová kancléřka Jana Vohralíková, kterou vám představíme v podcastu, jehož autorkou je Hana Soukupová.

Dotkneme se mnoha aktuálních témat, například významu používání spisovného jazyka ve veřejném prostoru, specifického vyjadřování uživatelů elektronických médií, pronikání cizích slov do češtiny nebo úpadku čtenářství u mladších generací. A zastavíme se také u nedávných prezidentských voleb.

Hlavními tématy rozhovoru s ministrem kultury ČR jsou finance pro jeho resort, pomoc kultuře v těžké době energetické krize a také význam neprofesionální kultury a organizace NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu), která ji podporuje a rozvíjí.