Ranní brífink

Ranní brífink Jaroslava Maška: Hlavním hostem dnešního Ranního brífinku je byznysový reportér Michael Mareš, který dlouhodobě popisuje kauzu kolem kapitálového fondu Presto Ventures, sporu mezi jeho zakladateli a případu jednoho z nich Přemka Rubeše.

Ranní brífink Martina Ehla: Sudety jsou v Polsku jen geografický pojem, nikoli politický, vysvětluje polský novinář Michal Zablocki, který v Ranním brífinku hovoří o Slezsku a o své knize putování podél českých hranic na polské straně. Kromě tajných tipů na zajímavá místa, hospody nebo pivovary popisuje, v čem jsou Češi jiní turisté než Poláci a kde se kousek od českých hranic dá najít trek stejně náročný jako v Alpách.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Vláda letos, stejně jako loni, nesplní závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu a na summit NATO do Ankary chce jet vysvětlovat, proč. Jak je na tom vůbec česká armáda a kolik peněz ji reálně chybí? A kde peníze vzít? Víc v Ranním brífinku s Janem Pavlem, autorem studie Centra veřejných financí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se věnuje posilování obranných výdajů a jejich důsledkům pro veřejné finance.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Země Evropské unie a Evropský parlament nedávno odsouhlasili dohodu o nových podmínkách obchodních vztahů se Spojenými státy. Fakticky si ji vynutil Donald Trump, dopady na evropský byznys ale zatím jsou zanedbatelné. Co když ale příměří nevydrží?

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na digitalizaci státní správy. Konkrétně na to, jak funguje jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, které mělo ulevit od administrativy, ale zdá se, že dochází k pravému opaku.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Už v pátek končí školní rok – letos o dva dny dříve, než bylo původně plánováno. Zatímco žáci a studenti se můžou těšit na devět týdnů prázdnin, pro jejich rodiče, kteří většinou disponují výrazně menším objemem dovolené, to znamená období pečlivého plánování a vymýšlení, jak svým dětem zajistit program, případně hlídání na prázdniny. Tématu – pracovně i osobně – se věnovala i reportérka Hospodářek Markéta Hronová. O svých zjištěních a zkušenostech mluví v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Jana T. Beránka: V dalších třech amerických státech dneska proběhnou primárky, ve kterých si voliči vybírají stranické kandidáty pro podzimní volby do sněmovny. A Trumpovu administrativu to nezastihuje v ideálním rozpoložení. Světová politika? Nejdřív těžko vysvětlitelná válka s Íránem a pak její neslavný konec, protože USA jsou vůči Íránu v horší pozici nez před tím. Přiznává to i část republikánů. A domácí dění? Nejvíc škodolibé pozornosti poutá fiasko s takzvaným Reflection Pool ve Washingtonu. Co si z toho všeho berou Trumpovi voliči? Probereme s publicistkou Alexandrou Alvarovou.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Pondělní výstražná stávka zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu podle komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka vládní plány nejspíš nezvrátí. Přesto ji nepovažuje za zbytečnou. V Ranním brífinku HN vysvětluje, proč považuje převod financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet za zásadní riziko, v čem vidí paralely se Slovenskem a Maďarskem a proč podle něj Andrej Babiš od svého záměru neustoupí ani pod silným veřejným tlakem.

Ranní brífink Patrika Saláta: Praha udělala zásadní krok pro svůj budoucí rozvoj. Na konci května zastupitelé schválili nový Metropolitní plán, který teoreticky umožňuje postavit domov pro stovky tisíc lidí. Jenže teorie je jedna věc. Důležitější otázka je, jak to bude vypadat v praxi. Kvůli tomu jsme si do podcastu Ranní brífink tentokrát pozvali obchodního ředitele developerské společnosti Neocity Michala Šillera.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je čtvrtek 18. června, Česká národní banka rozhodne o nastavení úrokových sazeb, začíná devátý sjezd odborového svazu Kovo za silné účasti nejvyšších politiků a zdravotní pojišťovny jdou  do finále při jednání o úhradách zdravotní péče na příští rok. V Ranním brífinku vítáme reportérku Markétu Hronovou, která v posledních dnech slavila úspěch s článkem o hodnocení českých vysokých škol. 

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Už více než rok, konkrétně od loňského května, drží Česká národní banka základní úrokovou sazbu na třech a půl procentech. Před čtvrtečním zasedáním ale stále častěji zaznívají hlasy, že by mohly úrokové sazby jít o čtvrt procentního bodu nahoru. Minulý týden to v rozhovoru pro agenturu Bloomberg naznačil i guvernér centrální banky Aleš Michl, konkrétně uvedl, že „argumenty pro zvýšení úrokových sazeb zesílily a že úprava sazeb na červnovém zasedání je reálnou možností“. Naopak premiér Andrej Babiš bankovní radu na konci května vyzval, aby šla s úroky dolů. Jak by to ve čtvrtek mohlo dopadnout, nejen o tom v Ranním brífinku mluví ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na Blízký východ. Hormuzským průlivem by měly opět začít proudit tankery s ropou, válka mezi USA a Íránem možná opravdu končí. Nebo má jen pauzu? Nebo je to celé ještě komplikovanější? Co se dá nyní reálně čekat, probereme s expertem HN Pavlem Novotným.

Ranné brífink Martina Ehla: Každá firma, co s námi na Tchaj-wanu byla, si něco odvezla, říká Alice Rezková, ředitelka Česko-tchajwanské obchodní komory, o nedávné cestě s Milošem Vystrčilem, která vzbudila v Česku velkou pozornost. Tchaj-wan není jen o investicích do Česka, ale i o vývozu tam, který od roku 2020 vzrostl šestkrát. Zatímco v Česku se mluvilo o letadle nebo o batůžku, podnikatelé domlouvali byznys v leteckém průmyslu, zdravotnictví nebo v ICT. “Divokou kartou této mise byla třeba firma vyrábějící karbonové palety - a byli jsme překvapeni, jak velký zájem o ní byl,” řekla Rezková.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Společnost Paq Research společně s Centrem veřejných financí nedávno publikovala studii, v níž se autoři snažili vypočítat detailní dopady ETS2 na různé druhy domácností. O tom, co přesně systém povolenek ETS2 přinese a zda je poslední dohoda skutečně úlevou pro domácnosti, se budeme bavit s Kristinou Zindulkovou, Analytičkou Centra veřejných financí a AMO (Asociace pro mezinárodní otázky).

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Právě dnes vychází letošní druhé číslo investičního speciálu Hospodářských novin Rentiér, s tradičním podtitulem Jak vydělat víc peněz. Jeho hlavním tématem je budoucnost práce – jak ji ovlivní nástup umělé inteligence a na jaké dovednosti se zaměřit, aby se pro vás AI stala nástrojem a pomocníkem, nikoliv tím, co vás nahradí. Magazín se tradičně věnuje také investicím do nemovitostí a hlavně jejich financování, připomíná v podcastu Ranní brífink vedoucí investiční rubriky HN David Busta.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Pražským arcibiskupem je od konce dubna Stanislav Přibyl. Hlavně za éry Dominika Duky se pražské arcibiskupství hodně angažovalo i v politice a mělo blízko hlavně k národoveckým stranám. Je nový arcibiskup potvrzením, že tohle skončilo? A kam vlastně bude směřovat českou římskokatolickou církev? Rozebíráme s Dušanem Šulcem, redaktorem ČT a znalcem církevního prostředí.

Ranní brífink Patrika Saláta: Už za pár dní se na americké burze začnou obchodovat akcie společnosti SpaceX a ocenění na první pohled vypadá jako z jiné planety. Přesto investoři stojí v zástupech. Je šéf firmy Elon Musk nejgeniálnější podnikatel století nebo jen nejlepší vypravěč? Podíváme se na to už po krátkém přehledu agenturních zpráv. 

Ranní brífink Jaroslava Maška: V Ranním brífinku vyzpovídáme reportéra HN Štěpána Svobodu, který dlouhodobě sleduje zemědělství a zároveň zvraty kolem nároků skupiny Agrofert na evropské dotace. Mimo jiné přišel jako první se zjištěním, že Státní zemědělství a intervenční fond rozhodl, že Andrej Babiš svůj střet zájmů vyřešil v souladu s českým i evropským právem.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Technologie, která byla ještě nedávno považována za slepou uličku, se vrací do hry. Sodíkové baterie slibují levnější elektromobily, menší závislost na lithiu i novou příležitost pro evropský průmysl. V ranním brífinku vysvětlujeme, proč na ně sázejí Volkswagen i Čína, jakou roli v celém příběhu hraje kolínská Draslovka a proč by mohlo jít o jednu z nejzajímavějších technologických novinek letošního roku.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Maďarsko bylo po Česku a Slovinsku třetí nejbohatší zemí střední a východní Evropy. Po letech vlády Viktora Orbána kleslo na sedmé místo, přičemž v některých statistikách patří k nejhorším zemím v celé Evropské unii. Víc o tom uslyšíte v dnešním Ranním brífinku. 

Ranní brífink Julie Hrstkové: Hospodaření státu za prvních pět měsíců roku skončilo v minusu 170,2 miliardy korun. Deficit rozpočtu vystřelil jen během května o 64 miliard. Jaký lze očekávat další vývoj a co dlouhodobé ztrátové státní finance znamenají pro každého z nás, o tom jsme v Ranním brífinku mluvili s Danielem Bártou, ekonomem Národní rozpočtové rady.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Vládní i opoziční politici zdůrazňují, že zásadním problémem pro byznys jsou drahé energie. Je to ale skutečně ta nejdůležitější překážka, kterou musí firmy řešit? To uslyšíte v dnešním Ranním brífinku. 

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na českou politiku - konkrétně na její levý okraj. Komunisté měli sjezd, na kterém to s odpuštěním zabalila Kateřína Konečná a zvolili si nové vedení. Je proto dobré si položit otázku, jestli se rudá strana, které nestačilo ke vstupu do sněmovny ani vytvoření skryté koalice Stačilo!, ještě můžou zvednout. 

Ranní brífink Martina Ehla: Akcelerátor NATO Diana v Praze představil nápady, které startupy z aliančních zemí v posledních měsících rozvíjely nejen pro armády, ale pro bezpečnost nás všech. 

Ranní brífink Jana T. Beránka: Nakupovat pořád nové vlaky za desítky miliard zřejmě nepůjde donekonečna. Ceny za jeden kilometr jízdy vystřelily do řádu stokorun a je spíš jen otázka času, kdy s tím dojde krajským samosprávám trpělivost. „Problém české železnice byl, že s penězi nebyl problém. A to se dostalo do její DNA,“ popisuje v rozhovoru pro HN ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Šlape proto už na brzdu? Jak se to projeví? A proč byly tak masivní investice potřeba? 

Ranní brífink Štěpána Svobody: Pardubická Explosia patří mezi několik málo evropských výrobců střelných prachů a dalších strategických komponentů pro munici. Přesto vláda Andreje Babiše připouští její možný prodej. Na první pohled absurdní nápad má ale i svoji ekonomickou logiku: firma nikdy výrazně nevydělávala státu, současná poptávka po munici žene její hodnotu nahoru a případný kupec by musel investovat miliardy do modernizace výroby. V ranním brífinku HN rozebíráme, proč debata o Explosii není zdaleka tak černobílá, jak se může zdát.

Ranní brífink Patrika Saláta: Už 12. června by se mohla přepisovat burzovní historie. Na americkém parketu Nasdaq by se totiž mohla pode Reuters objevit společnost SpaceX Elona Muska. Deník Financial Times k tomu už dříve uvedl, že vesmírná firma chce od investorů získat až 75 miliard dolarů při ocenění 1,75 bilionu dolarů. Šlo by tak o největší IPO historie. Může se to Muskovi skutečně podařit? Téma jsme probrali s komentátorem Hospodářských novin Luďkem Vainertem. 

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je pondělí 25. května, přesně za týden startuje naše velká byznysová konference reVize Česka, kde promluví prezident Petr Pavel nebo miliardář Karel Komárek a dnes statistický úřad zveřejní průzkum stavu ekonomiky za květen. Novinky o programech na prevenci čekejme v poledne ze strany VZP, a my si teď řekneme, co je nového ve světě elektromobility. 

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Téměř každé třetí prodané auto na světě letos bude poháněné elektřinou. Ve svém aktuálním výhledu trhu to uvádí Mezinárodní agentura pro energii. Vyjádřeno celkovým číslem by světové prodeje elektromobilů měly dosáhnou 23 milionů vozů, což je zhruba o tři miliony více než loni. Při pohledu z Česka se zdá takové zastoupení elektroaut takřka neuvěřitelné – na letošních prodejích se u nás zatím podílejí šesti procenty, v meziročním srovnání jde o nárůst o necelý procentní bod, v absolutním vyjádření pak o necelých 800 kusů.Jako jeden z důvodů, proč je zatím v Česku poptávka po elektroautech nízká, se uvádí jejich cena. Zda to může změnit nová Škoda Epiq nebo se lze s cenovkou dostat ještě výrazně níž, nejen o tom bude v Ranním brífinku mluvit reportér Ondřej Charvát z byznysové redakce Hospodářských novin.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Zaměstnanci se mohou od příštího roku zeptat, kolik v průměru berou jejich kolegové. Pravidla o transparentním odměňování ovšem nejsou jedinou výzvou pro firmy. Tou je především nástup umělé inteligence, která zatím nahrazuje ty nejnižší pozice tzv. bílých límečků. Jaký je její potenciál a kdo se musí bát o svoji budoucnost? Tak o tom se v Ranním brífinku bavíme s komentátorem hospodářských novin Luďkem Vainertem.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Evropská unie by teoreticky měla být jedním velkým trhem, na němž by se firmy mohly dostat k zákazníkům stejně jednoduše, jako kdyby šlo o podnikání jen v rámci jednoho státu. Realita je ale jiná. Co s tím? Zeptáme se v Ranním brífinku.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na jeden z největších průšvihů Česka. Systém přijímacích zkoušek a nedostatečná kapacita škol, hlavně v Praze a středních Čechách, ničí budoucnost tisíců dětí. Opět se to prokázalo letos, kdy se na maturitní obory nedostalo množství dětí, které na studium objektivně mají. Kdo za to může? A proč dotyčné nedokážeme donutit, aby přijali zodpovědnost?

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na vládní zmocněnce, kterých valem přibývá. A často dělají pravý opak toho, co mají v názvu. Co nám tím vláda Andreje Babiše dává najevo? 

Ranní brífink Jana T. Beránka: Do Česka to zatím moc nedoléhá, ale v americké politice je velmi rušno. Naplno se tam rozjel takzvaný gerrymandering – tendence politiků upravovat volební obvody tak, aby jejich strana dostala co nejvíc hlasů. Může to ještě zvrátit prohru, ke které podle průzkumů směřovali vládnoucí republikáni? A v jakém stavu jsou teď demokrati, kteří by je mohli porazit?

Ranní brífink Štěpána Svobody: Agrofertu se po letech trápení znovu daří. Chemickou divizi holdingu podržely vyšší ceny hnojiv, omezení dovozu z Ruska i nečekané dopady konfliktu na Blízkém východě. V novém dílu Ranního brífinku HN rozebíráme, proč se situace otočila, jakou roli hraje evropské uhlíkové clo CBAM a proč Agrofert plánuje velké investice mimo Evropu. Řeč přijde i na návrat zemědělských dotací pro holding Andreje Babiše.   

Ranní brífink Patrika Saláta: Akciové trhy rostou, jako by neměly strop. Přitom ještě před několika týdny byla nálada pod bodem mrazu. Co tuhle jízdu pohání a jak v této době investovat? Odpovědi nabídneme po stručném přehledu agenturních zpráv z ekonomiky a byznysu.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 12. května, statistický úřad zveřejní nezaměstnanost za duben, bude spuštěn nový web České bankovní asociace Monitor s rychlým přehledem informací o vývoji ekonomiky a bankovního sektoru a dozvíme se výsledky ankety o nejlepšího zaměstnavatele podle agentury Randstad.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Možný nedostatek leteckého paliva kvůli uzavřenému Hormuzskému průlivu – to je téma, které před hlavní dovolenkovou sezonou řeší evropské aerolinky a také řada cestovatelů. Hlavním dodavatelem do Evropy je totiž Kuvajt, ten ale kvůli zmíněné blokádě nemá kudy potřebný objem kerosinu vyvážet. Pomoct by do Evropy mohla dorazit z Nigérie – tamní obří rafinerie Dangote totiž částečně dokáže vykrýt evropskou spotřebu. Detaily v Ranním brífinku probereme s byznysovým reportérem Hospodářek Petrem Zenknerem. 

Ranní brífink Julie Hrstkové: Přes veškeré vládní zásahy a regulace ceny postupně rostou. Jestliže ceny v březnu ještě ve srovnání s minulým rokem rostly o necelá dvě procenta, v dubnu to podle předběžného odhadu ČSÚ bylo o 2,5 procenta. Samotné pohonné hmoty i přes regulaci zdražily podstatně víc – benzín o deset procent za měsíc, a nafta o 15 procent. O inflaci a vládní regulaci s v Ranním Brífinku bavíme s hlavním ekonomem společnosti Investika Vítem Hradilem. 

Ranní brífink Ondřeje Housky: Češi moc nemají rádi Evropskou unii, to je známý fakt, který vyplývá z průzkumů. Máme tu ale hodně lidí, kteří mluví do médií a v nich se nad postoji Čechů k unii pohoršují. Aniž by sami něco moc dělali pro to, aby se to změnilo. My na to jdeme jinak – nechceme poučovat, ale vysvětlovat. Nechť si každý udělá názor sám, ale na základě faktů. Třeba pak dojde k závěru, že Evropská unie je to nejlepší, co se Česku a celé Evropě mohlo stát – i když má spoustu chyb a potřebuje velké změny. Tak ji tedy pojďme měnit my. O co jde? To uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na kauzu Čapí hnízdo. Spolupracovnice Andreje Babiše Jana Nagyová byla za dotační podvod odsouzena k tříleté podmínce. Případ ale nekončí. Co bude dál a jaká je pravděpodobnost finálního odsouzení premiéra Andreje Babiše?

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Od května platí nová pravidla pro způsob, jakým ministerstvo financí vypočítává maximální povolené ceny pohonných hmot. Nově už nezohledňuje pouze aktuální velkoobchodní ceny, ale jejich průměr za poslední tři dny, zvýšila se také maximální povolená marže, a to o padesát haléřů na tři koruny za litr. Ceny na pumpách jdou ale v posledních dnech nahoru, minulý týden totiž cena ropy Brent vystoupala na své čtyřleté maximum. O byznysu s palivy budeme v Ranním brífinku mluvit s Ivanem Indráčkem, předsedou Unie nezávislých petrolejářů.

Ranní brífink Jana T. beránka: Postavit v ucpané Praze nový most a nepustit na něj osobní auta? Emotivní a výbušné rozhodnutí. Před necelými dvěma týdny se v Praze otevřel takzvaný Dvorecký most, který je jen pro MHD a cyklisty, což část politického spektra nesla velmi nelibě. Proč je to tak emotivní a proč se zrovna z mostu stalo bojiště kulturní války? Hostem Ranního brífinku je pražský radní pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti). Co si z dnů, které následovaly po otevření mostu vedení města odnáší? A zopakuje tenhle vzorec - tedy spojení obou břehu s vyloučením osobních aut – ještě někde? Něco se zřejmě začíná rýsovat.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Plán na proměnu skupiny ČEZ znovu rozvířil debatu o roli státu v energetice. Vláda spolu s vedením firmy představily relativně přímočarý scénář, jak získat plnou kontrolu nad výrobní částí podniku – přes vyčlenění nevýrobních aktivit, prodej části nové firmy a následný výkup minoritních akcionářů. I když návrh působí přehledněji než dřívější pokusy, zůstává kolem něj řada otazníků. Není jasné, kolik peněz operace přinese, kdo do nové struktury vstoupí ani zda se celý proces podaří stihnout v rámci jednoho volebního období. Paralelně ČEZ posouvá i své jaderné plány – podpis dohody s Rolls-Royce SMR spouští přípravy na malý modulární reaktor v Temelíně. Ten by mohl Česko zařadit mezi první země s touto technologií, zároveň ale nese obvyklá rizika spojená s projekty, které zatím nemají v Evropě reálný precedent.