Švédský stůl

Gioacchino Rossini se narodil roku 1792 v italském městě Pesaro. Jeho rodiče byli aktivními hudebníky: otec hrál na trubku, matka byla zpěvačkou. Tato okolnost samozřejmě mladému Gioachinovi usnadnila start v hudebním oboru. Komponovat začal zhruba ve 12 letech a pak pokračoval ve studiích hudby v Bologni. Přestože Rossini komponoval písně, duchovní skladby a komorní i klavírní hudbu, jeho doménou byly a zůstávají opery, kterých během svého života napsal čtyři desítky, a to ve velmi rychlém sledu.

V létě roku 2001 v nizozemském Delftu natočil soubor Nachtmusique s uměleckým vedoucím, klarinetistou Ericem Hoeprichem CD věnované hudbě Wolfganga Amadea Mozartova. Švédský stůl z něj nabídne Serenádu č. 10 B dur, KV 361, známou pod názvem „Gran Partita“. 

udebně-duchovní podobenství podle Lukášova evangelia.

Album německého orchestru Cappella Coloniensis z Kolína nad Rýnem se jmenuje Ouvertüren – „Předehry“, ale části těchto skladeb naznačují, že se jedná o pouze dobově podmíněný název a ve skutečnosti se jedná o barokní suity. Tyto kompozice otevírá předehra a po ní následují tradiční tance, jako jsou bourrée, rigaudon, menuet, polonéza či sarabanda. Jedná se o hudbu příjemnou a pohodovou, která měla zpestřit slavnostní chvíle a dodat jim lesku.

Kompletní nahrávku pěti klavírních trií Louise Spohra na přelomu let 1993 a 1994 pořídilo Beethoven Trio Ravensburg v obsazení Ulrich Gröner – housle, Susanne Eychmüller – violoncello a Inge-Susann Römhild – klavír. Autor skladeb se narodil roku 1784 v Braunschweigu jako Ludewig Spohr, v německých zemích je uváděn jménem Ludwig a ve světě pak pod francouzskou variantou Louis. Byl to významný německý skladatel, dirigent, pedagog, organizátor hudebních festivalů a houslový virtuos mezinárodního významu. Vedle Niccola Paganiniho byl považován za jednoho z největších houslistů své doby. Už za svého života byl Spohr celebritou.

Hudba tohoto pořadu Švédský stůl nepřekvapí náhlými zvraty, dynamickými proměnami nebo dramatičností. Naopak, je to hudba, která se proměňuje jen v určitých daných mezích a její kouzlo spočívá v její melancholické vnitřní kráse, poklidném plynutí s občasnými rytmickými ozvláštněními a především v překrásné instrumentaci a interpretaci. Zazní nahrávka souboru Hespèrion XX s uměleckým vedoucím Jordi Savallem, na které jsou fantazie od skladatele Du Caurroya. 

Nahrávka připomíná klavírní mistrovství Ilji Hurníka. Ilja Hurník byl kromě neotřelé skladatelské invence a osobitého talentu literárního nadán také skvělým interpretačním darem a například právě podání jeho 24 Debussyho preludií je hodnoceno jako příkladné.

V dalším dílu pořadu Švédský stůl se ponoříme do hlubin středověku a poslechneme si skladby věnované mariánskému kultu. Na začátku CD je několik kompozic společných pro celou evropskou církev, zbývající většina alba se věnuje repertoáru specifickému pro české země. Jsou to unikátní skladby, které byly v některých případech pro nahrávku nově přepsány ze starých pramenů a na tomto CD se objevují v novodobých premiérách. Poslouchat budeme album, které v roce 1995 natočil soubor Schola Gregoriana Pragensis s uměleckým vedoucím Davidem Ebenem a jmenuje se Rosa mystica. Jméno rosa mystica – „mystická růže“ je poetickým mariánským oslovením, které najdeme například v mariánských litaniích.

Skladatel Ermanno Wolf-Ferrari se narodil roku 1876 v Benátkách italské matce a německému otci. V křestním listu byl zapsán jako Hermann Friedrich Wolf. Jméno Friedrich později vypustil, Hermanna změnil na italskou podobu Ermanno, a aby jeho příjmení nepůsobilo v italském prostředí příliš cizorodě, připojil k němu v 19 letech rodné jméno matky – stal se z něho Wolf-Ferrari. Další Švédský stůl nabídne tři neoklasicistní concertina pro hoboj, fagot a anglický roh. Na anglický roh hraje William Moriconi, doprovází Orchestra Sinfonica di Roma a diriguje Francesco La Vecchia.

Podobenství podle starozákonního příběhu ze třetí kapitoly knihy Daniel. Při návštěvě Tokia v roce 1956 zhlédl Benjamin Britten představení tradičního japonského divadla Nó. Toto divadlo má původ ve 14. století, zahrnuje drama, hudbu i tanec. Představení doprovází malý instrumentální soubor a všechny postavy hrají pouze muži. Hovoří se archaickým jazykem a používají velmi úsporná charakteristická gesta. Brittena představení nadchlo a rozhodl se přenést toto drama do evropského kontextu.

Antonio Salieri byl italský hudební skladatel, dirigent a pedagog, který ve své době patřil mezi nejznámější a nejrespektovanější hudební osobnosti. Orchestr London Mozart Players a dirigent Matthias Bamert na albu Antonio Salieri – Symfonie, předehry a variace nahrál 26 variací na „La Follia di Spagna“, předehry k operám La locandiera, Cublai, Falstaff, dále Symfonii D dur „Il Giorno onomastico“ a Symfonii D dur „Veneziana“.

Francouzský soubor Musica Antiqua hraje renesanční a raně barokní tance. Název alba Schiarazula Marazula vybrali jeho interpreti sice záměrně tak, aby zaujal svou nezvyklostí, ale pro nás je cennější, že ještě atraktivnější než samotný název je na něm nahraná renesanční a raně barokní taneční hudba. O kvalitách nahrávky svědčí i to, že byla vydána v několika reedicích a získala řadu ocenění. CD Schiarazula Marazula nahrál v roce 1997 soubor Musica Antiqua, jehož uměleckým vedoucím je Francouz Christian Mendoze. 

Velikonoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha není tak frekventované jako ostatní Bachova oratoria, např. Pašije podle Matouše a podle Jana či Vánoční oratorium. Ve srovnání s nimi je poněkud netypické a může za to do značné míry téměř dobrodružná historie vzniku této skladby. Na samém počátku napsal Bach v roce 1725 pastorální světskou kantátu „Entfliehet, verschwindet“ k narozeninám vévody Kristiána ze Saxe-Weissenfelsu, které se také podle nálady a charakteru hudby říká Pastýřská kantáta.

Mariánské kantáty od skladatelů Georga Friedricha Händela a Giovanni Battisty Ferrandiniho společně se souborem Musica Antiqua Köln za řízení uměleckého vedoucího Reinharda Goebela natočila v roce 1994 švédská sopranistka Anne Sofie von Otter. Obě kantáty jsou mariánské, ale vznikly k různým příležitostem.

Usebrání je termín užívaný především v křesťanství a znamená posbírání, zkoncentrování mysli, soustředění, ztišení, obrácení pozornosti do sebe, do přítomnosti daného okamžiku. Tato chvíle zastavení se a vypnutí vnějšího shonu je momentem nasměrování pozornosti od vnějšího světa k sobě samému a k Bohu, který přebývá jednak kdesi v nekonečnu a jednak zároveň v nitru každého člověka. Každý, kdo opravdu prožívá hudbu, zná ty momenty, kdy se ho některá skladba či útržek melodie dotkne tak intenzivně, že má pocit, jako by se ho právě dotklo ono krásné věčné, po kterém v duši toužíme.  Právě takovou niternou hudbu od renesance až po 20. století nabídne další Švédský stůl.

V roce 2007 natočil vokální soubor Fraternitas Litteratorum CD Caesar vive! s hudbou rudolfinské Prahy, které záhy získalo francouzskou cenu „Choc“ prestižního hudebního časopisu Le Monde de la musique. CD bylo natočeno v kapli na zámku Brandýs nad Labem, který v současnosti patří mezi naše nejvýznamnější renesanční památky.  Album je věnováno hudbě na dvoře císaře Rudolfa II. 

V roce 1991 natočil francouzský violoncellista Christophe Coin a orchestr Academy of Ancient Music, řízený dirigentem a cembalistou Christopherem Hogwoodem nahrávku koncertů a sonát Antonia Vivaldiho. Koncerty přinášejí živost a barevnost většího obsazení, kontrastní sonáty jsou v tempu, zvuku i výrazu klidnější a vnášejí do nahrávky niternější prožitek.

Další díl pořadu Švédský stůl nabízí nahrávku Brittenovy skladby, která není ani operou, ani kantátou, ani oratoriem. Sám Britten – ve snaze vyhnout se nějakému zaškatulkování – své dílo nazval podobenstvím.

V roce 2009 nahrál soubor Cappella Coloniensis, specializující se na historicky poučenou interpretaci, významné klarinetové koncerty otce a syna Stamicových. 

Hudba francouzské renesance a Ensemble Clément Janequin. Další pořad je věnován veršům básníka Antoina de la Roche-Chandieu, které zhudebnil francouzský skladatel Paschal de I’Estocart. Obsah sbírky krátkých básní jednoznačně sděluje její název Osmiverší o marnosti světa. Snad každá epocha měla své deprese a melancholie a jistě je při tom velmi důležité, co bylo příčinou této beznaděje, zda věci podstatné či pomíjivé.

Jedním z důvodů, proč je Friedrich Gernsheim dnes méně známý, může být určitá historická křivda. Kvůli jeho židovskému původu byla v době nacismu jeho díla zakázána a veškeré zmínky o něm likvidovány. Po 2. světové válce se pak na jeho rehabilitaci poněkud zapomnělo, a tak je velmi dobře, že tento skladatel je opět připomínán. 

Další pořad Švédský stůl přináší nahrávku souboru Orchestra of the Age of Enlightenement, která byla natočena v roce 2000 a jmenuje se Italské barokní koncerty. Tento orchestr, jehož název v překladu znamená „Orchestr doby osvícenství“, byl založen roku 1986 v Londýně a záhy se vypracoval na jedno z předních světových těles v oboru autentické interpretace. Spolupracuje s vynikajícími dirigenty i sólisty, koncertuje po celém světě a nahrává velmi ceněné desky. Jedná se opravdu o špičku v daném oboru.

Legendární balet a jeho stěžejní scény v podání Symfonického orchestru Slovenského rozhlasu s dirigentem Andrew Mogreliem.

CD klavírních sonát Václava Jana Tomáška natočila Petra Matějová na kladívkový klavír ve světové premiéře. Nahrávka vznikla v roce 2015 na zámku v Příchovicích u Přeštic a interpretka pro nahrávku zvolila nástroj postavený Robertem Brownem jako kopie klavíru Jacoba Bertche z roku 1815. 

Dvořákova Serenáda E dur op. 22 vznikla během pouhých dvou týdnů na jaře roku 1875. Pro Dvořáka to bylo velmi šťastné období, protože se začal prosazovat jako respektovaný autor a díky stipendiu se mohl konečně více soustředit na samotné komponování. Serenáda d moll op. 44 byla původně napsána pro dechové nástroje s violoncellem a kontrabasem. Zazní v úpravě, jejímž autorem je bývalý člen Českého noneta František Hertl – kontrabasista, skladatel, hudební pedagog a dirigent. 

Pro svátek „Obřezání Páně“ 1. ledna 1729 zkomponoval pozoruhodnou mši Jan Dismas Zelenka. Hudba z dalšího pořadu Švédský stůl patří svým liturgickým určením na začátek kalendářního roku. V občanském kalendáři je 1. leden označen jako Nový rok, v kalendáři liturgickém má pak hned tři zasvěcení. Slaví se jako svátek Basila Velikého, jednoho z tzv. učitelů církve ze 4. století, a od Druhého vatikánského koncilu je to také svátek mariánský. Předtím byl ale tento den spojen především se svátkem Obřezání Páně.

Další pořad představí vánoční album s velmi nápaditými úpravami českých a moravských koled, jejichž aranžmá vytvořil skladatel Věroslav Neumann. CD s názvem Vánoce malých zpěváčků bylo natočeno v roce 1990 a podíleli se na něm dva vynikající sbory: Boni pueri z Hradce Králové se sbormistrem Jiřím Skopalem a Pardubický dětský sbor pod vedením Vlastislava Nováka. 

Další Švédský stůl nabídne dvě části z Vánočního oratoria od Johanna Sebastiana Bacha v nahrávce sboru Monteverdi Choir a orchestru The English Baroque Soloists s dirigentem Johnem Eliotem Gardinerem a také s řadou vynikajících sólových pěvců. Vánoční oratorium vzniklo v roce 1734 a jedná se ve skutečnosti o cyklus šesti vánočních kantát, které jsou svým charakterem podobné dalším dvěma Bachovým dílům z tohoto období: Oratoriu Nanebevstoupení a Velikonočnímu oratoriu. Všechna tři tato díla jsou také z větší či menší části podobně zkomponována. 

V dalším dílu pořadu Švédský stůl zazní český vánoční repertoár s českými interprety. Jedná se o CD souboru Musica Antiqua Praha s uměleckým vedoucím Pavlem Klikarem s názvem Vánoční hudba barokních Čech, které v autentické a inspirované interpretaci představuje vokální tvorbu Michny, Bridela a Rovenského, doplněnou o instrumentální sonáty skladatelů Bertaliho, Hammerschmidta a Pogliettiho.

V roce 2011 natočil skvělý vokální soubor Voces8 CD názvem Christmas – „Vánoce“. Tento anglický vokální oktet byl založen v roce 2003 bratry Paulem a Barnabym Smithovými a veřejně začal vystupovat roku 2005. Zpívá hudbu od renesance až po 21. století, spolupracuje s řadou hudebních aranžérů a skladatelů, kteří přímo pro soubor komponují. Repertoár není omezen na klasickou hudbu, ale zasahuje i do lidové tvorby, klasického jazzu a současného popu. Soubor Voces8 koncertuje po celém světě a nahrává pozoruhodné desky. Ve svém oboru patří mezi naprosté špičky, o čemž svědčí i mnohá ocenění.

V roce 2020 natočili flétnistka Jana Semerádová a cembalista Erich Traxler CD Chaconne pro princeznu. Janu Semerádovou známe jako vynikající flétnistku a uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum. Erich Traxler varhany, cembalo a klavír na Brucknerově konzervatoři v Linci a na Akademii hudebních a dramatických umění ve Vidni a pak ještě pokračoval na hudební akademii Schola Cantorum Basiliensis ve Švýcarsku. Traxler je laureátem řady mezinárodních soutěží a koncertuje v Evropě, v Severní a Jižní Americe i v Jižní Koreji a Japonsku.

Nahrávku v roce 1995 natočili členové Vlachova kvarteta, Jana Vlachová a Ondřej Kukal – housle, Petr Verner – viola a Mikael Ericsson – violoncello, a spolu s nimi klavíristka Helena Suchárová Weiser a kontrabasista Jakub Waldmann. Na CD najdeme Sextet Es dur, zvaný „Grand-Sextet“, tedy „Velký“ od Michaila Ivanoviče Glinky a jako stěžejní skladbu Klavírní kvintet A dur od Franze Schuberta. 

Další díl pořadu Švédský stůl představuje Brahmse jako vynikajícího melodika a mistra kontrapunktu. V nahrávce účinkuje RIAS-Kammerchor – Komorní sbor RIAS, který má za sebou dlouhou a úspěšnou historii a dodnes patří k předním evropským komorním sborům. 

V pořadu Švédský stůl tentokrát představíme CD Crossover klarinetisty Irvina Venyše a Epoque Quartetu, na této desce v obsazení David Pokorný a Vladimír Klánský – housle, Vladimír Kroupa – viola a Vít Petrášek – violoncello. V některých skladbách s nimi ještě spoluúčinkuje kontrabasista David Pavelka. Většina kompozic na albu byla pro tyto interprety přímo napsána nebo zaranžována.

Michnovy písně a Mši za zemřelé interpretuje soubor Capella Regia Musicalis s uměleckým vedoucím Robertem Hugem.

Finchcocks Collection byla unikátní kolekce klávesových nástrojů, a hned zkraje je nutno zdůraznit slovo „byla“, protože v původní podobě již neexistuje. Nahrávka zachycuje stav, který je už minulostí. Finchcocks je panský dům v Anglii, jihovýchodně od Londýna, a jméno dostal po rodině, která zde žila ve 13. století. Majitelé se během staletí měnili, panské sídlo bylo různě přestavováno, ale nás zajímá v tuto chvíli až rok 1970, kdy panství koupili klavírista Richard Leslie Burnett a jeho manželka Katrina.

Album bylo natočeno v červnu roku 2024 v klášteře Nová Říše a najdeme na něm premiérové nahrávky houslových koncertů od Pavla Vranického. Interprety jsou španělská houslistka Lina Tur Bonet a český orchestr Wranitzky Kapelle s dirigentem Markem Štilcem. Nahrávací lokace nebyla vybrána náhodně, protože právě v Nové Říši se skladatel Pavel Vranický narodil a zde také získal základy svého hudebního vzdělání.

Kuijken Ensemble je soubor skvělých hudebníků, známých spíše autentickou interpretací hudby baroka a klasicismu. V roce 1999 natočili instrumentální komorní díla Clauda Debussyho: Smyčcový kvartet G dur, Syrinx pro sólovou flétnu a tři pozdní díla – Sonáta č. 1 pro violoncello a klavír, Sonáta č. 2 pro flétnu, violu a harfu a Sonáta č. 3 pro housle a klavír. Interpreti zde zúročují své bohaté zkušenosti s hudbou starších epoch a nejsou zatíženi některými zaběhlými romantickými klišé.

Hodina pohody s volnými větami z Mozartových symfonií. Italské sloveso „andare“ znamená jít, chodit. Od něho odvozené slovo „andante“ se používá v hudebním názvosloví pro označení skladeb, které plynou v příjemném tempu, ani rychle, ani pomalu, prostě tempem doslova vycházkovým.

Oratorium Svatý Václav od skladatele Josefa Bohuslava Foerstera vzniklo na objednávku k příležitosti svatováclavského milénia. První provedení oratoria 26. a 28. září 1929 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze řídil šéf opery Národního divadla, dirigent Otakar Ostrčil, hrála Česká filharmonie, kromě sólistů spoluúčinkovaly Pražský Hlahol, sbor Křížkovského a stočlenný dětský sbor.

Pozoruhodná hudba se slavného sci-fi filmu Stanleyho Kubricka z roku 1968.

Skladby na CD jsou z 5. sbírky Pieces de viol – Kusů pro violu da gamba z roku 1725.

Kompletní nahrávku v roce 2007 natočili violoncellista Ľudovít Kanta a klavírista Norbert Heller.

Námětem CD folklórního souboru Včelaran je příběh o nešťastné lásce, který se skutečně stal. Josef Mánes namaloval roku 1854 obraz, na němž je pohledná mladá žena z Bílovic v krásném kroji. Je to Veruna Čudová. Je to obraz krásný, byl vícekrát reprodukován na pohlednicích a dostal se i na poštovní známky.

Královéhradecký dětský sbor Jitro pod vedením sbormistra Jiřího Skopala patří ke světové špičce. Byl založen roku 1973, od roku 1977 stojí v jeho čele jako umělecký vedoucí a sbormistr Jiří Skopal. Pod jeho vedením se sbor vypracoval na světovou špičku. Soupis soutěžních úspěchů je předlouhý a najdeme v něm pro sbor nejvyšší možné dosažitelné mety. Sbor Jitro díky své kvalitě cestuje a koncertuje po celém světě.

Hudbu čtyř Bachových synů představuje orchestr Concerto Köln s dirigentem Wernerem Ehrhardtem.

Petr Eben patří mezi nejpřednější české skladatele 20. a počátku 21. století. Kromě komponování byl známý jako skvělý varhanní improvizátor a inspirující pedagog. CD Labyrinth natočili klavírista Karel Košárek a Kvarteto Martinů (Lubomír Havlák a Libor Kaňka – housle, Zbyněk Paďourek – viola a Jitka Vlašánková – violoncello). Na albu jsou Ebenovy komorní skladby z 80. a počátku 90. let: Klavírní trio, Smyčcový kvartet a Klavírní kvintet.

CD českého vokálního souboru mapuje prameny vlámské vokální polyfonie ve střední Evropě. Na albu najdeme hudbu z 15. a počátku 16. století. Kromě anonymních skladeb jsou zde také jmenovitě zastoupeni čtyři autoři – všichni pocházejí prokazatelně z Flander a jsou reprezentanti tzv. vlámské polyfonní školy.

Suity z oper Kavalír s růží a Elektra natočil Pittsburský symfonický orchestr s dirigentem Manfredem Honeckem. Opera Kavalír s růží měla premiéru v lednu roku 1911 v Královském operním divadle v Drážďanech. Druhou, stěžejní skladbou pořadu je koncertní suita z opery Elektra. Elektra je výrazná hrdinka z antických bájí. Příběh, do něhož ji osud zasadil, inspiroval jak antické dramatiky, tak i mnohé umělce následujících historických epoch.

Komorní tvorbu „českého Bacha“ hraje Ensemble Berlin Prag. Uměleckou záštitu nad touto nahrávkou převzal a průvodní slovo do bukletu CD napsal jeden z nejrenomovanějších odborníků na starou hudbu – zakladatel a umělecký vedoucí souboru Musica Antiqua Köln, houslista Reinhardt Goebe.