Týdeník Respekt

Výtah Respektu: Německá krajně pravicová a nejsilnější opoziční strana Alternativa pro Německo měla o víkendu sjezd, v jehož závěru zaznělo, že je AfD připravena po záříjových zemských volbách vládnout. A průzkumy naznačují, že by k tomu vzhledem k rostoucí podpoře skutečně mohlo dojít. Jak by taková vláda vypadala? V čem by mohla radikálně změnit třeba školství nebo kulturu? A mohly by jí zabránit protesty, které doprovázely i zmíněný sjezd? I o tom mluví ve středeční epizodě Tomáš Lindner.

Ženy XYZ #52: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata Jednomu aspektu probíhajícího mistrovství světa ve fotbale se nevěnuje příliš pozornosti: roste během něj výskyt domácího násilí. Jak víme z výzkumů, není za tím jen frustrace z prohry klubu nebo národního týmu. Incidentů přibývá, i když mančaft zvítězí. Ve Velké Británii i letos probíhá osvětová kampaň, která na problém upozorňuje a nabízí pomoc. Jakou roli hraje alkohol? A co by mohlo negativní dopady sportovních klání zmírnit? V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Markéta Plíhalová a Silvie Lauder.  

Výtah Respektu: Američané končí na světovém šampionátu. V noci na úterý je 4:1 porazila Belgie, která tak postoupila do čtvrtfinále mistrovství světa. Právě tyto dvě země se však ještě před zápasem dostaly do křížku, a to kvůli něčemu, co je označováno za naprosto bezprecedentní politický zásah do sportu. Když totiž americký klíčový hráč Folarin Balogun dostal při zápase s Bosnou a Hercegovinou červenou kartu za faul, do věci se vložil přímo americký prezident Donald Trump, který telefonoval šéfovi FIFA Giannimu Infantinovi a lobboval za to, aby byl tento krok přehodnocen. FIFA mu vyhověla a hráč tedy v zápase s Belgií nastoupil, ač původně neměl. Je mezinárodní federace fotbalových asociací natolik transparentní, aby se dalo zjistit, zda jednala pod tlakem šéfa Bílého domu? Neztratila jakoukoliv kredibilitu? A proč je vlastně fotbalová soutěž označována za apolitickou, přestože je už roky plná politiky? Nejen o tom mluví v úterní epizodě František Trojan a Filip Zelenka.

Zeitgeist #28 s Jiřím Pehem a Dominikou Perlínovou o oslavách výročí americké nezávislosti a proměnách demokracie v USA.Všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni. Známá teze z Deklarace nezávislosti Spojených států z roku 1776 nabývala v průběhu americké historie různé významy a výklady se zásadními dopady na životy mnoha lidí. Dějiny USA lze vyprávět mimo jiné jako příběh emancipace a zrovnoprávnění dlouho diskriminovaných skupin lidí včetně žen, otroků nebo původních obyvatel. Přitom však generace reformátorů mohly odkazovat na stejné osvícenské ideje a ústavní pořádky, které sestavili zakladatelé USA, když vymaňovali kolonie z britské nadvlády. Čím se vyznačovaly oslavy Dne nezávislosti v režii prezidenta Donalda Trumpa? Jak se mu podařilo posunout své pravomoci ve vztahu k Nejvyššímu soudu USA. I na to mimo jiné odpovídá novinářka Dominika Perlínová v Zeitgeistu Týdeníku Respekt.Jiří Pehe se v navazující druhé části podcastu zamýšlí nad tím, co mohou Američané slavit po 250 letech, proměnou americké demokracie, krizích které překonala i té současné, kdy se potýká se sílící polarizací, nerovností, zablokovaným politickým systémem a rostoucí mocí oligarchů. „Trump s podivuhodnou lehkostí vytvořil poloautoritářský režim s prvky fašismu. Je otázka, jestli jde o přechodnou věc, která zmizí po příštích volbách,“ říká v podcastu Zeitgeist politolog, spisovatel a publicista JIří Pehe, který řadu let prožil ve Spojených státech v rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.Doporučujeme také související články:Vznik Spojených států v roce 1776 a věčná otázka: Kdo smí být Američanem?Jak Trump přepisuje americkou historii

Dělníci kultury #61 mimo jiné o karlovarském filmovém festivalu, novém představení Miřenky Čechové S(t)IGMA a seriálu Miláčci Ameriky: Roztleskávačky Dallas Cowboys V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Clara Zanga debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.Tentokrát došlo na:tipy z filmového festivalu v Karlových Varechpředstavení S(t)IGMA Miřenky Čechové (Palác Akropolis) alba Eclesia zpěvačky Naïka a Public Luxury kapely Downtown Boysfilmy Michael a Vládci vesmíru (verze 2026 i 1987)seriál Miláčci Ameriky: Roztleskávačky Dallas Cowboysvideoklip zpěvačky FKA twigs On Your Mind (feat. Lil Yachty)novelu Perfection italského spisovatele Vincenza Latronica (Fitzcarraldo Editions)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu. 

Vládneme, nerušit #67: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouPoslední týdny patří alespoň v mediálním světě Motoristům. Vedle už běžných provokací Petra Macinky, nekončícího sporu o Ankaru, nezvládl své emoce po vypískání na folkórním festivalu ve Strážnici ani ministr kultury Oto Klempíř. Andrej Babiš své koaliční partnery na pondělní vládě zpražil, přesto s nimi chce dovládnout. Proč jsou Motoristé neustále ve středu dění? A mohla by nejmenší vládní strana fungovat bez Filipa Turka? O tom se v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, František Trojan a Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: V Srbsku by se za tři nebo čtyři měsíce mohly konat volby. Řekl to prezident Aleksandar Vučič, který oznámil rezignaci na hlavu státu, ale zároveň připustil, že by mohl kandidovat na premiéra. Změnilo by se tím něco v zemi, kterou jen nedávno zasáhly největší protivládní protesty v historii? Proč vlastně lidé demonstrují v Albánii? Proč se na ni zaměřují Američané a proč se Spojené státy dohadují s Evropskou unií o dění v Bosně a Hercegovině? Ve čtvrteční epizodě zaměřené na Balkán vše vysvětluje Magdaléna Fajtová.

Nový film mám hotový, odehrává se ve věznici. Američani byli v šoku, že točím záběrově.Hostem Barbory Kroužkové v  podcastu Tekutá společnost byl producent a režisér Václav Marhoul. Již tři týdny je hotový jeho nový film, který točil v americké produkci, ale stále se neví, kdy bude mít premiéru. Je možné, že do kin vůbec nepůjde? V rozvovoru prozradil, že se příběh odehrává ve věznici a není tam jediný exteriérový záběr. Ve snímku hrají napříkal Rob Lowe a Jennifer Jason Leighová, za kamerou byl Peter Menzies Jr. Víc detalů se dál nesmí zveřejnit. Jak si Marhoul získal důvěru a respekt amerického štábu a herců? Co si myslí o americké a především české politické scéně a co ho v rozbouřené době uklidňuje?Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: • Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Od ničivého zemětřesení ve Venezuele, konkrétně od dvou silných, nejsilnějších za posledních víc než sto let, uplynul týden. Katastrofa si doteď vyžádala minimálně devatenáct set obětí, jejich počet ale dál poroste. Pohřešovaných jsou totiž desítky tisíc lidí. Na pomoc do Venezuely přicestovali záchranáři z více než dvou desítek zemí, včetně Česka. Jak ale zareagoval tamní režim? Jaká je pomoc Spojených států, které v lednu ve Venezuele provedly invazi? A jaká je v zemi humanitární pomoc? Ve středeční epizodě odpovídá Dominika Perlínová.

Ženy XYZ #51: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata V červenci 2025 vyšel první díl mezigeneračního feministického podcastu Respektu s názvem Ženy XYZ. Za rok existence si vybudoval takové posluchačské zázemí, až mu to vyneslo sedmé místo v hlasování veřejnosti ve kategorii společenských podcastů ankety Podcast roku. Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová oslavují rok “vysílání” dílem, kde odpovídají na otázky posluchačstva. Jaké jsou jejich oblíbené akty mikrofeminismu? Jak reagují na to, když je někdo nepřátelsky naladěný k feministickým myšlenkám? A nadávají někdy v soukromí? 

Výtah Respektu: Česko má nového náčelníka generálního štábu. Prezident Petr Pavel ráno na Pražském hradě jmenoval Miroslava Hlaváče. Při příležitosti Dne ozbrojených sil vystřídal Karla Řehku, který má v armádě skončit ke konci srpna. Co od Hlaváče v této funkci čekat? Proč byl proti jeho jmenování ministr obrany Jaromír Zůna a proč si ho premiér Andrej Babiš prosadil? A proč se předseda vlády nedostavil na Hrad? I o tom mluví v úterní epizodě Ondřej Kundra.

Zeitgeist #27 s klimatologem Pavlem Zahradníčkem a lékařkou Annou Kšírovou o horké vlně, která se prohnala Evropou, opomíjených zdravotních rizicích a vlnobití veder zesilovaným změnou klimatu.Prožili jsme sérii nezvykle horkých dní a nocí, které možná vás nebo vaše blízké hodně vyčerpali a potrápili. Ale většina lidí se z toho rychle vzpamatuje a zapomene jako na takovou epizodu či výchylku z běžného léta. Problém je, že podobné a leckdy i delší epizody budou i v našich zeměpisných šířkách častější a intenzivnější. A lépe je zvládnout zdaleka není úkol jen pro jednotlivce. Je to výzva pro obce, různé organizace, společnost a politiky, kteří by měli nabízet řešení podobně jako v případě povodní i jiných krizových událostí a stejně tak řešit příčiny.Horko je třeba začít brát opravdu vážně a připravovat se na něj. Vlny veder už dnes způsobují v Evropě více úmrtí než všechna ostatní přírodní rizika dohromady. Teploty rotou, populace stárnou a přibývá výskyt chronických onemocnění, která vytvářejí s horkem smrtící kombinaci. Zároveň zdaleka ne všichni mají přístup k dostatečnému chlazení a nebydlí v prostorech připravených na takto horké podmínky. Světová zdravotnická organizace uvedla, že od 21. června je v Evropě v souvislosti s dopady horka doložených více než třináct set úmrtí. Počet pravděpodobně ještě vzroste. V uplynulých čtyřech letech podle WHO kvůli horku zemřelo v Evropě více než dvě stě tisíc lidí.    Velkou část Evropy v uplynulých dnech přiklopilo horko, které tady v červnu nemělo v takové intenzitě obdoby a na mnoha místech padaly teplotní rekordy. Klimatologové a meteorologové z mezinárodního uskupení World Weather Attribution ve své analýze došli k závěru, že takto silná vlna veder by byla ještě před 50 lety v červnu nemyslitelná. Ale kvůli postupujícímu zahřívání planety je realitou. Ještě v roce 1976 by při této události byly teploty o zhruba tři a půl stupně nižší. Tato  horká vlna byla podle vědců nebezpečná i kvůli kombinaci relativně vysoké teploty a vlhkosti vzduchu, která omezuje schopnost lidského organismu se přirozeně ochladit pocením. „Rychlý odklon od spalování fosilních paliv je zásadní, pokud chceme v budoucnu zabránit ještě vyšším teplotám a jejich důsledkům,“ poznamenává klimatolog Theodore Keeping z Imperial College London spolu s dalšími autory nové zprávy WWA.Čeho jsme to byli v posledních dnech svědky? A jak podobné horko vnímat v kontextu postupující změny klimatu? Co se ve 40 stupních děje s naším organismem? Kdo jsou nejohroženější skupiny a jaké účinné a přitom opomíjené cesty ke zvládání veder se nabízejí? Jak se z toho poučit a připravit českou společnost na budoucí horka?  Nejen o tom uslyšíte v podcastu Zeitgeist od klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (Czechglobe) a ČHMÚ a lékařky, liberecké zastupitelky Anny Kšírové, která působí jako anestizioložka v Nemocnici Jablonec nad Nisou a sestavila s několika kolegyněmi kurz pro zdravotníky s názvem Klimatická změna v ordinaci.

Výtah Respektu: V jihomoravské Strážnici se o víkendu konal 81. ročník Mezinárodního folklorního festivalu. A pokud o něm někdo neslyšel doposud, letos nejspíš minul jen málokoho. Na pátečním zahájení tam totiž lidé vypískali ministra kultury Oto Klempíře, a den poté pak i ministra zahraniční Petra Macinku. Místo toho aby politici vzali zpátečku, začali osočovat návštěvníky z toho, že na ně má vliv alkohol, vedra a že se zbláznili. Jejich kolega z Motoristů Boris Šťastný následně dokonce vyzýval k odebrání dotací. Přestože Macinka se po pondělním jednání vlády omluvil, jeho vystoupení vyvolalo ostrou kritiku. Proč se vůbec na pódium dostal? Jaké by víkendové události mohly mít dopady? A jsou něčím srovnatelné se Slovenskem? Nejen o tom se v další epizodě baví Zuzana Machálková s Erikem Taberym.

Dělníci kultury #60 mimo jiné o dokumentu Jana Bušty, hudebním festivalu Pohoda i velké literární příloze Respektu věnované Grónsku.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: profil herečky Pavly Tomicové a nový film Šimona Holého Chica Checa hudební festivaly Pohoda (Trenčín) a Metronome (Praha) velkou literární přílohu Respektu věnovanou Grónsku s obrazovým doprovodem malířky Lucie Pouchové dokument Jana Bušty Televise bude! výstavy Timo: Bude (Galerie Uhelný mlýn v Libčicích nad Vltavou), Bezhlavý jezdec (GHMP) a Ester Wala: Stav: Na hraně (Hidden / (A)void Gallery) album kapely Placebo RE:CREATED knihu Ladislav Klíma: České úlohy (Revoler Revue) Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu

Vládneme, nerušit #66: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouSága o tom, kdo bude zastupovat Českou republiku na summitu NATO v turecké Ankaře tento týden pokračovala. Petr Pavel si může díky předběžnému opatření ústavního soudu pomalu balit kufry na cestu, rozhodně to ale neznamená konec sporů mezi ním a vládou. Šéf Motoristů Petr Macinka totiž rozhodnutí soudu označil za pokus o ústavní puč, je tak zřejmé, že se s výsledkem celého konfliktu jen tak nesmíří. Jak to bude pokračovat? A jakou roli v tom hraje premiér Andrej Babiš? O tom se v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit bavili František Trojan, Kristýna Jelínková a Filip Zelenka.

S politologem Lubomírem Kopečkem a touhách současné vlády a o tom, kdo vlastně vede opozici. Debatu Respektu moderuje Tomáš Brolík.Babiš nemá žádný velký plán, jak s veřejnoprávními médii naložit. Jejich vysílání nemusí vypadat jako v Polsku nebo v Maďarsku, říká politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity. Ale taky může - práve proto, že Babiš se teprve rozhodne, jak s mocí, kterou nad ČT a ČRo dostane, naloží.A je vůbec podstatné, jestli má tuzemská opozice nějakého lídra, bez ohledu na to, že se za něj stále automaticky považuje Martin Kupka jako šéf ODS? A jaké šance mají Martin Kuba a Jan Grolich?O tom všem jsme mluvili v Brně, na další debatě s Respektem.Foto: Milan Jaroš

Výtah Respektu: Přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva se dotkl mimo jiné i romské agendy. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková kvůli tomu podala rezignaci a tento týden vláda jmenovala její nástupkyni, kterou je Edita Stejskalová. Co přesně se přesunem změní? Dá se na vládním kroku najít pro Romy a Romky něco pozitivního? V čem by se mohly v české společnosti posílit stereotypy? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Eva Soukeníková.

Sbírka zlozvyků míří k nové sociální síti.V podcastu Tekutá společnost mluví konceptuální umělkyně Kateřina Šedá o uzavřenosti lidí a výchově dcer v digitální době. Co chystá dál s Národní sbírku zlozvyků a proč je podle ní současná politická situace tragická? Proč jí vadí, že se nečte?• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: V polském Gdaňsku se od čtvrtka koná konference o poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci povede tamní premiérka Julija Svyrydenko. Do poslední chvíle se přitom čekalo, zda se zúčastní přímo prezident Volodymyr Zelenskyj, a to kvůli aktuálním událostem, kdy polský prezident Karol Nawrocki Zelenskému odebral nejvyšší vyznamenání, protože jednu armádní jednotku pojmenoval po druhoválečné Ukrajinské povstalecké armádě. V čem byla UPA problematická a proč Zelenskyj jednotku pojmenoval právě po ní? Jaké dopady by to mohlo mít pro válkou zasaženou Ukrajinu a jaké pro Polsko? Ve středeční epizodě vysvětluje Tomáš Brolík.

Ženy XYZ #50: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata Západní média v posledních týdnech informují, že více íránských žen než dřív se objevuje na veřejnosti bez hidžábu. Íránky jezdící na skútru s rozpuštěnými vlasy se staly symbolem pokračující „občanské neposlušnosti“, i když lednové masové protesty s desítkami tisíc obětí už utichly. Jak začal íránský režim využívat emancipaci žen ke své propagandě? A proč je česká debata o ženách na Blízkém východě zploštělá a nahrává krajně pravicovým stranám? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

Zeitgeist #26 s Tomášem Brolíkem a Ondřejem Kundrou o pozadí obratu ve válce, summitu G7 a podporování Ukrajiny ze strany států EU čtyři roky od chvíle, kdy se stala kandidátskou zemí. Ruský prezident Vladimir Putin se mohl pár měsíců těšit z dopadů války v Íránu, která skokově zvýšila ceny ropy a zemního plynu a odvedla část světové pozornosti od ruské agrese. Ale cena zmíněných komodit od té doby už výrazně klesla. A jak dosvědčují události z posledních týdnů, Ukrajině se daří útočit na energetickou a další infrastrukturu v čím dál vzdálenějších částech Ruska a tím omezovat export strategických surovin. Kouř stoupající na Moskvou, Krymem nebo Petrohradem a bzučení dronů navíc upomínají řadové Rusy, že se jich válka rozpoutaná Putinem na Ukrajině navzdory jeho slibům týká citelněji, než si mnozí namlouvali. A ruská mašinérie statisíců vojáků už na Ukrajině v poslední době nedokáže výrazně postupovat i přes velké ztráty. K ukrajinským úspěchům také patří to, že Kyjev minulý měsíc zahájil první přístupová jednání s EU bezmála čtyři roky od získání kandidáského statusu.Jak se válka vychýlila z rytmu ruských letních a zimních ofenziv posledních let? O čem vypovídají útoky ukrajinských dronů na ruském území a jak číst výsledky summitu G7 z pohledu Ukrajiny? Jak moc pošramocené jsou vztahy Polska a Ukrajiny? A kam dospěl ve své politice vůči Ukrajině premiér Andrej Babiš? Nejen o tom mluví zástupci šéfredaktora Ondřej Kundra a Tomáš Brolík se Štěpánem Sedláčkem v dalším díle Zeitgeistu. K tématu také doporučujeme:Dálnice smrti a hořící Moskva: Ukrajina díky novým dronům a novému myšlení získává převahuEvropský komisař pro obranu: Zaostáváme za Rusy ve výrobě zbraní. Musíme to změnitVálka Polska a Ukrajiny (o minulost) je v plném proudu

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel v úterý dopoledne oznámil, že se kvůli rozhodnutí vlády nevyslat ho na summit NATO v Ankaře obrátí na Ústavní soud. Ten je připravený se případem zabývat přednostně. Je to běžná praxe? O co by se hlava státu mohla opřít? A neměl prezident odmítnout vyslání na valné shromáždění OSN, které může kabinet vnímat jako záminku? Nejen o tom mluví v další epizodě Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: Páteční jednání Spojených států a Íránu ve Švýcarsku bylo zrušeno. Inicioval to Teherán kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon. Později ale k jednáním přece jen došlo a zprostředkovatelé, kterými jsou Katar a Pákistán, oznámily, že země míří k plánu o dosažení konečné dohody do šedesáti dní. USA mluví o historickém okamžiku, Teherán o pokroku. Na čem se tedy země domluvily? Dá se tentokrát dohodě věřit, nebo lze očekávat další zvraty? Jak je to v současnosti mezi Izraelem a Libanonem? V pondělní epizodě přibližuje Dominika Perlínová.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:- koncerty Ewy Farné v Edenu a její nové album ADHD POPvládní novelu zákona o veřejnoprávních médiíchvýstavu fotografky Leny Knappové I´ll do my own lashes (Moravská galerie Brno)výstavu diplomových prací Oko bouře na pražské AVUinscenaci Privatizace (Národní divadlo hostující v divadle La Fabrika)nedožité 90. narozeniny Heleny Růžičkovéseriál Widow´s Bay (Apple TV+)knihu Čas srdce – vzájemná korespondence Ingeborg Bachmann a Paula Celana (Pulchra) a soubor povídek Lucie Berlin Večer v ráji (Argo)knihu fotografií Radka Radúze Dětinského 308 (AVU)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #65: Kabinet bez delší a detailní diskuze v pondělí schválil zákon, který nahrazuje financování veřejnoprávních médií z poplatků příspěvkem ze státního rozpočtu. Zaměstnanci ČT a ČRo proto na pondělí vyhlásili výstražnou stávku a Milion chvilek svolal pochod před ČT. Je možné, že Babiš, který nemá rád dav v ulicích, svůj postoj ještě přehodnotí? Budou škrty tak razantní, nebo kabinet ještě ustoupí? A proč je změna financování veřejnoprávních médií pro vládu důležitější než jiné priority? O tom se v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, František Trojan a Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: Tento týden se ve Francii konal summit skupiny velkých světových ekonomik G7, tedy USA, Německa, Británie, Francie, Japonska, Itálie a Kanady. Přizvány byly i další státy, mezi nimi například i Ukrajina, ale také zástupci EU. Čelní představitelé G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku, navýšení vojenské podpory Ukrajiny. Jak ve čtvrteční epizodě vysvětluje Magdaléna Fajtová, shoda je poměrně překvapivá. Proč k ní tedy došlo? Jakou roli hrál na summitu americký prezident Donald Trump? Jaký význam má G7? A proč summitu předcházely protesty? Moderuje Zuzana Machálková.

Motoristé na MŽP nabourávají odolnost Česka a zavedou nás do skanzenu.Polární bioložka Marie Šabacká v podcastu Tekutá společnost popisuje, jaké jsou hlavní indikátory zdraví naší planety a které body zvratu překračujeme. Mluví také o tom, proč je psychologicky snazší problémy neřešit a odkládat. Vysvětluje, čím se liší ledovce v tropických oblastech od těch horských a polárních, a jaké to je stát na dně ledovce. Co říká na politiku Motoristů na MŽP a proč ji znepokojují plánované změny financování veřejnoprávních médií?Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: • Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt • YouTube: https://www.youtube.com/respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

Výtah Respektu: Stovky zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu se v pondělí 22. června zapojí do jednodenní výstražné stávky. Reagují tak na vládní krok, který chce zrušit koncesionářské poplatky a převést financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Z toho by jim mělo jít o skoro miliardu a půl méně. Stávka se projeví ve vysílání, výjimkou budou jen dětské stanice Radio Junior a Déčko. Jde o účinný postup? V čem jsou kroky vlády ANO, SPD a Motoristů v případě ČT a ČRo populistické? Mají veřejnoprávní média nějakou naději? A jak by jejich úpadek dopadl na soukromá média v Česku? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Erik Tabery.

Ženy XYZ #49: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata Vzhled hraje v populární hudbě zásadní roli desítky let. V poslední době si ale stále více lidí všímá, že ženské popové hvězdy nezřídka vystupují v kostýmu, který připomíná spodní prádlo. Kde leží hranice mezi svobodnou volbou umělkyně a sebeobjektifikací, který negativně ovlivňuje celý hudební průmysl? A čelí tlaku na vzhled i mužští popoví zpěváci? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom debatovaly Markéta Plíhalová, Silvie Lauder a Clara Zanga. 

Přesně před dvaceti lety nastal ve slovenské politice zlomový okamžik. Robert Fico byl 17. června roku 2006 poprvé zvolen premiérem. Od té doby prošel spojením s nacionalisty, jednobarevnou vládou, vstupem Slovenska do eurozóny, neúspěšným pokusem o to stát se premiérem, odstoupením po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, ale také atentátem na jeho osobu. Jak se za dvě dekády změnil? Co by si Fico z roku 2006 myslel o tom současném? Jakými lidmi se slovenský premiér obklopuje? A co plánuje do budoucna? Nejen o tom mluví v podcastu Respektu šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Skupina senátorů a senátorek usiluje o zásadní omezení přístupu k úřední změně pohlaví. V rozporu s výzvami Evropské unie by lidé museli složitě a zdlouhavě dokazovat, že jsou opravdu trans. O tom by rozhodovaly soudy, které na to nemají kapacitu, posunula by se věková hranice, a také by museli podstupovat psychoterapii. To kritizuje mimo jiné i organizace Trans*parent. Clara Zanga v úterní epizodě vysvětluje, jaká pravidla platí pro trans osoby v současnosti, co přesně by se podle senátorského návrhu mělo změnit, ale i to, jaká k tomu byla, respektive nebyla, veřejná diskuze.

Zeitgeist #25 s Dominikou Perlínovou o napětí v Severním Irsku, rozpojeném království a dopadech odchodu z EU. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Psal se rok 2016 a v Bílém domě končil svůj druhý mandát prezident Barack Obama, USA a Čína se přidaly k Pařížské klimatické dohodě a svět se rozšířil o novou vrstvu reality, kterou obsadily příšerky ze hry Pokémon GO, Instagram spustil stories a v Česku tehdy úřadovala vláda Bohuslava Sobotky. Na konci roku ovšem bylo jasné, že se cosi podstatného mění a v politice se i díky novým médiím a změnám  ve společnosti naplno projevily některé síly s nimiž se potýkáme dodnes. Vnímání reality se nerozšířilo zdaleka jen o roztomilá kapesní monstra.Britové si překvapivě zvolili odchod z Evropské unii a premiér David Cameron odstoupil. Prezidentské volby v Americe vyhrál Donald Trump a na Filipínách Rodrigo Duterte. Oxfordský slovník vyhlásil za slovo roku termín post-truth, tedy postpravdivý, což označuje situace, v nichž objektivní fakta mají menší vliv na utváření  veřejného mínění než apelování na emoce a osobní názory. Konkureční slovníky jako Merriam-Webster, Dictionary.com, Collins English Dictionary nebo Cambridge Dictionary pak k roku 2016 přiradili výrazy – sureálný, xenofobie, brexit nebo paranoidní.Velká Británie od té doby skutečně připomínala zemi trpící paranoiou, která se sama střelila do nohy. Premiéři a premiérky se střídali jako na pomyslném orloji. Pod Big Benem museli řešit výsledek referenda a vyjednávat s Bruselem komplikované odpojení od jednotného trhu, aby země získala zpět kontrolu, jak tvrdilo jedno z hesel zastánců brexitu z kampaně. Zemi stihli z EU vyvést právě včas na to, aby mohli po své ose řešit covidovou krizi, která zasadila další hluboké rány do důvěry v instituce nejen na ostrovech.Ohlížet se za brexitem lze z různých míst, ale asi nikde kolem nepanovalo takové napětí a obavy jako v případě hranice mezi Irskem a Severním Irskem. To ostatně dosvědčuje i dění z poslední doby. I tam se na své reportážní cestě po Británii vypravila Dominika Perlínová. Jak na tom je Velká Británie a politická scéna deset let po historickém referendu rozebírá v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.K tématu doporučujeme také texty:Reportáž: Stín brexitu dál visí nad BritániíBelfast: Násilné útoky na migranty mohou znovu vyvolat temnou minulost

Výtah Respektu: Pár hodin před začátkem velkolepých oslav svých osmdesátých narozenin oznámil americký prezident Donald Trump uzavření dohody s Íránem. Ještě v noci to potvrdil i Pákistán, který byl prostředníkem. Podle něj by k oficiálnímu podpisu mohlo dojít v pátek ve Švýcarsku. Co dohoda obsahuje? Týká se i Izraele a jeho útoků v Libanonu? A splnily Spojené státy své cíle, o kterých šéf Bílého domu mluvil koncem února? I na to odpovídá v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #67: Proč si Peking tolik přeje vyměnit svého špiona v české vazbě a co za to bude nabízet? Může premiér Andrej Babiš při své možné cestě do říše středu získat skutečně něco významného, nebo to budou jen sliby, které se nikdy nenaplní? Zatímco o cestě šéfa ANO do Číny se spekuluje, předseda Senátu Miloš Vystrčil nedávno navštívil Tchaj-wan. Jestli se Česku více vyplatí obchodovat s ním, nebo s Čínou analyzuje šéf think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: výběrové řízení na nové vedení NGP casting na nového Jamese Bonda novinku Stevena Spielberga Den odhalení koncert Gorillaz na festivalu Rock for People album Pozvi ma, neprídem písničkářky Katarzie seriál Hacks (Stále v kurzu, HBO) knihu Virginie Despentes Ošukej mě (Garamond) výstavy Dominika Běhala Egress (Bold Gallery), Daniely de Luna Que passa Paradox?! (Galerie Art Mozaika) a Lucie Hoškové Fire of the Mind ((A)void Gallery)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #64: Ministři ve vládě Andreje Babiše za sebou mají první pololetí, premiér bude jejich výkony hodnotit a také přemýšlet o tom, jestli by se někdo z nich neměl z kabinetu poroučet. V současné vládě si dobře vedou zejména zkušené politické figury, ale i někteří nováčci už prokázali, že se ve svěřených resortech cítí jako doma. Čí hvězda stoupá? Kdo je na odstřel? A jak se hodnotí samotní ministři? O tom se v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, Kristýna Jelínková a Eva Soukeníková. 

Debata Respektu s Lukášem Dolanským a Janem Váškou o tom, kam dospělo Spojené království 10 let od referenda o brexitu.Proč se britští premiéři a premiérky střídají jako na kolovrátku a může za to odchod Spojeného království z Evropské unie? A přinesl brexit zemi něco pozitivního? Nejen o tom diskutovali bývalý zahraniční zpravodaj České televize v Bruselu a Londýně Lukáš Dolanský a expert na Velkou Británii Jan Váška z Fakulty sociálních věd Univerzity karlovy v rámci Debaty Respektu v Knihovně Václava Havla. Večerem provázela Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Premiér Andrej Babiš oznámil po pondělním jednání vlády zpřísnění protidrogové politiky s osmnácti opatřeními ve čtyřech zákonech. Uvedl, že nebude dělat liberální protidrogovou politiku, která v Česku byla doposud. Například bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil ale namítá, že kroky Babišovy vlády přivedou Českou republiku před rok 1989. Místo řešení problémů se závislostmi jde podle Vobořila o šikanu a ideologii. Co přesně kabinet ANO, SPD a Motoristů chystá? Proč šéf ANO změnil postoj k adiktologům a adiktoložkám? Čím by vláda mohla protidrogovou politiku udusit a co by ji mohlo naopak napravit? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Tomáš Brolík.

Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl kordista Michal Čupr, držitel bronzové olympijské medaile. Mluví o tom, zda musí po OH ještě pracovat jako fyzioterapeut a jaká vlna zájmu o šerm se po Olympiádě zvedla. Vrací se také k tomu, kolik času mu věnovali rodiče a jak náročná pro rodinu je příprava špičkového sportovce. Odpovídá i na otázky, co to znamená být dnes moderním rytířem a kdy šermíři chodí do důchodu.Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: • Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Proč rozhodovaní o expertních otázkách bez diskuse ohrožuje demokraciiZáznam třetí z nové série debat Respektu, která se každý měsíc věnuje tématům rezonujícím ve společnosti.9. 6. 2026, Praha. Hosté: Erik Tabery, Silvie Lauder, Ján Markoš, Věra Jourová, moderuje: Barbora KroužkováDalší termíny Respektování a možnost zakoupení vstupenek na všechny naše akce najdete na https://goout.net/cs/respekt/ozreqng/

Výtah Respektu: Do vzdušného prostoru Lotyšska v týdnu opět pronikl ruský dron. Následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Šlo nicméně o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních týdnech vnikly do vzdušného prostoru zemí NATO. V některých případech navíc nejde o drony ruské, ale ty ukrajinské. Země nicméně odsuzují Moskvu, protože jde o jednu z jejích taktik. Jak se Severoatlantická aliance zvládá bránit? Kde je hranice sebeobrany a potřeby Rusku útok opětovat? Nejen na to ve středeční epizodě odpovídá Ondřej Kundra.

Ženy XYZ #48: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.Říká se, že vlasy jsou korunou (nejen) ženské krásy. Podle délky a úpravy kadeří se ale hodnotí také příslušnost k tomu či onomu pohlaví, politický světonázor, profesionalita, nebo dokonce inteligence. A to přesto, že od slavného výroku kronikáře Kosmy, že dlouhé vlasy znamenají u žen “krátký rozum”, uplynulo více než 800 let. Co se stane, když ale žena přijde o vlasy následkem nemoci, třeba alopecie? A jsou vlasy hodnoceny stejně u mužů? Ve 48. díle podcastu Ženy XYZ o tom debatují redaktorky Respektu Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.

Výtah Respektu: Duševní zdraví dětí v Česku se zhoršuje. Šťastně se cítí pouze polovina z nich. Vyplývá to z výzkumu Mladé hlasy, který letos poosmé realizoval UNICEF, a to ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Ukázalo se také, že šedesát procent dětí zažívá stres kvůli školním povinnostem nebo že více než šedesát procent tráví online více času, než by chtěly. K čemu získaná data slouží? Jak stát získává data o duševní pohodě dětí a mladistvých? Mají se na koho obrátit, pokud potřebují pomoc? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Markéta Plíhalová.

Zeitgeist #24 s teologem Františkem Štěchem o golemech, nové encyklice Lva XIV. a lidství v éře umělé inteligence z perspektivy římskokatolické církve i dalších náboženství.Velké jazykové modely a generativní AI promlouvají s rostoucí intenzitou do mnoha sfér našeho života. Ani je nemusíte přímo používat, ale s jejich výtvory se nejspíš pravidelně setkáváte, ať jste si toho vědomi nebo ne. Lidem jakoby se podařilo splnit starý sen o vytvoření úslužného golema. Namísto hlíny ovšem „šém" vložili do korpusu lidských textů a vznikla entita, která s námi komunikuje a zvládne imitovat projevy člověka včetně emocí. Navíc je schopná také samostatně jednat jako AI agent v čemž se pravděpodobně bude dále zlepšovat. Bezesporu jde o významný milník v historii lidstva a možný začátek další průmyslové revoluce. Papež Lev XIV. svou první encykliku, kterou vydal rok po zvolení věnuje do značné míry právě vzestupu AI a ochraně lidství.„Takzvané umělé inteligence neprodělávají žádné zkušenosti, nemají tělo, necítí radost ani bolest, nedospívají prostřednictvím vztahů a z vlastního nitra neví, co znamená láska, práce, přátelství nebo odpovědnost. Nemají ani morální vědomí, protože nerozlišují mezi dobrem a zlem, nechápou konečný smysl situací ani nenesou odpovědnost za důsledky. Mohou napodobovat jazyk, chování a analytické schopnosti nebo dokonce simulovat empatii a porozumění, ale nerozumí tomu, co produkují, neboť jim chybí emoční, vztahová a duchovní perspektiva, skrze kterou lidé nabývají moudrosti. I když jsou tyto nástroje popisovány jako schopné „učení“, dělají to jinak než člověk. Nejedná se o zkušenost těch, kteří se nechávají formovat životem a postupem času rostou prostřednictvím rozhodnutí, chyb, odpuštění a věrnosti,“ píše se mimo jiné v listu Magnifica Humanitas, jímž se papež obrací především na katolické biskupy.Jak nejvyšší představitel římskokatolické církve AI vnímá? V čem vidí příležitost a v čem nebezpečí? Co může znamenat fakt, že na představení encykliky vystoupil také spoluzakladatel společnosti Anthropic Chris Olah, která vyvíjí model Claude? Proč si papež v textu bere na pomoc i rady čaroděje Gandalfa? Nesouvisí to náhodou s firmou pojmenovanou po Vidoucích kamenech z Pána prstenů J. R. R. Tolkiena? A v čem je specifický vztah světových náboženství a jejich tradic s AI? Odpovídá František Štěch z Evangelické teologické fakulty UK. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: „Věda hovoří jasně. El Niño se k nám blíží s devadesáti procentní jistotou. Svět to musí brát jako naléhavé klimatické varování,” řekl generální tajemník OSN Antonio Guterres v prohlášení, ve němž apeloval na přípravu na tento jev i na to, jaké by mohl mít dopady. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) by El Niño mohlo na některých místech způsobit výraznější deště, na jiných ještě výraznější sucho. A přestože se jev vrací v pravidelných intervalech, tentokrát by mohl být silnější než dřív. Klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, který je českým zástupcem v Mezivládním panelu pro změnu klimatu a dlouhodobým spolupracovníkem WMO v pondělní epizodě přibližuje, co El Niño znamená pro Evropu a Česko, jaké projevy očekávat, a také co to znamená pro běžného člověka i vlády. Moderuje Zuzana Machálková.

Dělníci kultury #57 o kampani Charli XCX k albu Music, Fashion, Film; knize Constance Debré Jméno nebo výstavě Domácí umění na Zámku Veleslavín.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek, Jan H. Vitvar a mimořádně také Clara Zanga debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:virální kampaň Charli XCX k albu Music, Fashion, Film rozhovor s Didierem Eribonemtaneční projekty Adriany Štefaňákové Genesis/Metamorphosis/6´7 a Overexposed (Divadlo Ponec) album zpěvačky Raye This Music May Contain Hopenávštěvu Signal Space Galleryvýstavy Domácí umění na Zámku Veleslavín, Veronika Holcová: Nedokončený autoportrét (GAVU Cheb) a Vladimir 518 & Epos 257: Tohle slovo v Americe vůbec neexistuje (Kulturní stanice Galaxie) knihu Constance Debré Jméno (Tranzit.cz)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #63: Když se usadil Andrej Babiš ve Strakově akademii poprvé, okruh jeho nejbližších spolupracovníků byl zcela jiný, než je tomu v současné době. S tím, jak se mění jeho poradci, mění se i politika samotného Andreje Babiše. Jak se to konkrétně projevuje? Kdo jsou nyní jeho poradci a co mu radí? A jak dlouho bude chtít ještě lídr hnutí ANO vládnout Česku? O tom si v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit povídali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Jedním z hlavních, ne-li hlavním tématem v tuzemské ekonomice je momentálně zestátnění ČEZ. V týdnu proběhla valná hromada, na které akcionáři schválili, že energetická skupina může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, což je podle analytiků zásadní krok pro připravované zestátnění. To je ostatně jeden z deklarovaných cílů vlády ANO, SPD a Motoristů. Co rozhodnutí na valné hromadě v praxi znamená? Proč vůbec chce kabinet ČEZ zestátnit? Jaké by to mohlo mít pro stát přínosy a jaká jsou rizika? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Sněmovna by chtěla ve středu dokončit druhé kolo schvalování rozsáhlé novely stavebního zákona, kterou dolní komora minulý týden opakovaně přerušila. Jde o dokument o víc než tisíci stránkách, proti kterému se staví nejen opozice, ale i odborníci a odbornice. Někteří z nich se podepsali pod otevřený dopis poslancům a členům vlády, ve kterém vyzývají ke zrušení chystaných změn. Ty vnímají jako fatální oslabení památkové péče. Například spolek Arnika už dříve varoval i před ekologickými dopady, a přínos by novela neměla ani pro řadu občanů. Proč tedy koaliční poslanci a poslankyně změny prosazují? Kdo z nich bude těžit? A co je novele stavebního zákona nejvíc vytýkáno? Ve středeční epizodě vysvětluje Jan H. Vitvar.

Ženy XYZ #47: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.Premiér Andrej Babiš oznámil zásadní změny ve struktuře lidskoprávních odborů. Od července je plánuje přesunout u Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva. Týká se to také odboru rovnosti žen a mužů, který měl původně zamířit pod ministerstvo práce vedené konzervativním zástupcem hnutí ANO Alešem Juchelkou. Nakonec to vypadá na přesun pod ministerstvo spravedlnosti. Odborníky a odbornice, kteří sedí v Radě vlády pro rovnost žen a mužů to ale příliš neuklidnilo a dál trvají na svých rezignacích. Proč k přesunům dochází? Jaký dopad mohou mít na genderové i jiné lidskoprávní otázky? Bude výsledkem skutečně větší efektivita, jak premiér slibuje? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.