Ve vazbě

Dvanáctou sobotu v řadě sedám k mikrofonu, abych přečetl další část knihy U snědeného krámu od Ignáta Herrmanna. Dnešní četbou uzavřu třetí díl knihy, který nese název Žemlova svatební noc. K té se už opravdu schyluje, v kapitolách, které jsem četl minule paní Šustrová s nadšením sepisovala seznam věcí, které je třeba pořídit, její dcera Pavlína s trochu menším nadšením šila pro svého snoubence košile, rytmistr Kylián sehnal svědka a Žemla rekapituloval svůj dosavadní život a vyhlížel novou kapitolu, která se měla sňatkem otevírat.Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030. 00:00 Předmluva01:20 Díl 3., Kapitola 11.26:10 Díl 3., Kapitola 12.

Je tu další sobota a s ní pokračování v četbě knihy U snědeného krámu od Ignáta Herrmanna. Dnes přečtu další tři kapitoly ze třetího dílu knihy, nazvaného Žemlova svatební noc. V průběhu kapitol, které jsem četl minule, už ona svatba Martina Žemly a slečny Pavlínky dostala své datum a s ním i konkrétnější obrysy. To povzbudilo kupcovu posluhovačku Randovou k dalšímu pokusu o to, aby poukázala na rizika, která jsou s tímto svazkem spojená. Opět ale hrubě nepochodila, Žemla dokonce Randovou v podstatě vyhodil. Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030. Obsah:00:00:00 Předmluva00:01:23 Díl 3., Kapitola 8.00:25:46 Díl 3., Kapitola 9.00:49:49 Díl 3., Kapitola 10.

Po týdnu jsem tu s dalším pokračováním četby z knihy U snědeného krámu od Ignáta Herrmanna. Minulou sobotu jsem se trochu rozmáchl co se stopáže týče, dnes to tedy bude trochu kratší, přečtu další dvě kapitoly ze třetího dílu knihy, nazvaného Žemlova svatební noc. Na tu sice stále nedošlo, ale malými krůčky se k ní blížíme, iniciativa přitom přichází tradičně hlavně od paní Šustrové, právě s touto starou intrikářkou se setkáme i na začátku šesté kapitoly.Román U snědeného krámu vycházel původně od roku 1885 na pokračování v humoristickém časopisu Švanda Dudák, který Herrmann vydával. Příběh se setkal s úspěchem, spisovatel ho předělal do knižní podoby, která vyšla poprvé v roce 1890 a do spisovatelovy smrti ještě v dalších osmi vydáních. Kniha se dočkala úspěšné filmové adaptace (Martin Frič, 1933) i rozhlasové hry (1958), doposud ale nebyla v nezkrácené podobě načtena. Tento dluh tedy světu splácím. U snědeného krámu je totiž považováno za Herrmannův umělecký vrchol. Svou znalost charakterů a nerudovských figurek, kterou projevil ve stovkách povídek a soudniček, tu dokázal přenést na větší plochu, a ačkoliv i zde probleskuje Herrmannův smysl pro humor, Martin Žemla si v ničem nezadá s hrdiny románů Emila Zoly. Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030. Obsah epizody:00:00 Předmluva01:37 Díl 3., Kapitola 6.16:39 Díl 3., Kapitola 7.

Vítejte u dalšího pokračování četby z knihy U snědeného krámu Ignáta Herrmanna. Minulý týden jsem prvními dvěma kapitolami načal třetí díl knihy s názvem Žemlova svatební noc. K té zatím nedošlo, ale jak jsme mohli zjistit na konci druhé kapitoly, paní Šustrová už o něm má velmi konkrétní představy, stejně jako o tom, že důležitou roli v něm bude hrát i ona, matka nevěsty. Dnes v příběhu pokročíme prostřednictvím další trojice kapitol.Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030. Obsah:00:00:00 Předmluva00:01:12 Díl 3., Kapitola 3.00:14:25 Díl 3., Kapitola 4.00:44:21 Díl 3., Kapitola 5.

Rytmistr Kylián minule po cestě z návštěvy Martinu Žemlovi slíbil, že zatímco Žemla si vezme Pavlínu, Kylián se ožení s její matkou. Nutno doplnit, že to tvrdil ve chvíli, kdy byl zpitý pod obraz natolik, že zapomněl, kde bydlí. Zdá se ale, že ke svatbě se opravdu schyluje. Dnešní četbou totiž načínám třetí díl knihy, který má název Žemlova svatební noc. Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030. Obsah:00:00 Předmluva01:47 Díl 3., Kapitola 1.41:39 Díl 3., Kapitola 2.

Dnes jsem tu opět s dalším pokračováním knihy U snědeného krámu Ignáta Herrmanna. Minulý týden jsme byli svědky Žemlovy návštěvy u Šustrových u příležitosti svátku svaté Kateřiny. Nositelka tohoto jména paní Šustrová ho s hraným překvapením přivítala a medovým hlasem si ho omotávala kolem prstu, zatímco její dcera Pavlína, o kterou tu přitom mělo jít především, stála trochu stranou tohoto setkání. Návštěvě předcházela hádka s posluhovačkou Randovou, která se snažila Žemlovi naznačit, že Šustrovic dvojka přecijen není ta nejlepší partie, jak si on myslí, ale nebyla v tomto ohledu úplně úspěšná. Místo pochopení se dočkala pohrůžek vyhození ze služby a žáhu si v závěru kapitoly schladila alespoň na své nemesis rytmistru Kyliánovi, kterého potkala cestou domů. Začerstva mu řekla, kde Žemla dopoledne byl a kam se chystá ještě odpoledne. Žemla byl totiž k Šustrům pozván i na odpolední šálek kávy. A právě na tuto odpolední návštěvu se teď s Martinem Žemlou vydáme…Román U snědeného krámu vycházel původně od roku 1885 na pokračování v humoristickém časopisu Švanda Dudák, který Herrmann vydával. Příběh se setkal s úspěchem, spisovatel ho předělal do knižní podoby, která vyšla poprvé v roce 1890 a do spisovatelovy smrti ještě v dalších osmi vydáních. Kniha se dočkala úspěšné filmové adaptace (Martin Frič, 1933) i rozhlasové hry (1958), doposud ale nebyla v nezkrácené podobě načtena. Tento dluh tedy světu splácím. U snědeného krámu je totiž považováno za Herrmannův umělecký vrchol. Svou znalost charakterů a nerudovských figurek, kterou projevil ve stovkách povídek a soudniček, tu dokázal přenést na větší plochu, a ačkoliv i zde probleskuje Herrmannův smysl pro humor, Martin Žemla si v ničem nezadá s hrdiny románů Emila Zoly. Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030.

V dnešních dvou kapitolách z knihy U snědeného krámu od Ignáta Herrmanna nejde než navázat na minulé setkání Martina Žemly s Šustrovic dcerou Pavlínkou, která na kupce učinila veliký dojem...Román U snědeného krámu vycházel původně od roku 1885 na pokračování v humoristickém časopisu Švanda Dudák, který Herrmann vydával. Příběh se setkal s úspěchem, spisovatel ho předělal do knižní podoby, která vyšla poprvé v roce 1890 a do spisovatelovy smrti ještě v dalších osmi vydáních. Kniha se dočkala úspěšné filmové adaptace (Martin Frič, 1933) i rozhlasové hry (1958), doposud ale nebyla v nezkrácené podobě načtena. Tento dluh tedy světu splácím. U snědeného krámu je totiž považováno za Herrmannův umělecký vrchol. Svou znalost charakterů a nerudovských figurek, kterou projevil ve stovkách povídek a soudniček, tu dokázal přenést na větší plochu, a ačkoliv i zde probleskuje Herrmannův smysl pro humor, Martin Žemla si v ničem nezadá s hrdiny románů Emila Zoly. Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030. Obsah:00:00:00 Předmluva00:02:16 Díl 2., Kapitola 4.00:33:20 Díl 2., Kapitola 5.01:22:33 Doslov

Dnes opět pokročím v knize U snědeného krámu Ignáta Herrmanna. Minule jsem načal druhý díl této knihy s názvem Rodina Šustrových. Po návštěvě paní Šustrové v krámě Martina Žemly jsme se minule dozvěděli, že tato žije se svou dcerou přímo v budově nad obchodem, a také to, že paní měla jeden čas pletky s Žemlovým věrným, hlasitým a neplatícím zákazníkem rytmistrem Kyliánem. Ten se o paní Šustrové moc lichotivě nevyjadřoval, zato o její mladé dceři prohlásil, že to by byla pro obchodníka vhodná partie. A jak je patrné z kapitoly, do které se teď pustím, tato slova měla na Žemlu patrný vliv.Román U snědeného krámu vycházel původně od roku 1885 na pokračování v humoristickém časopisu Švanda Dudák, který Herrmann vydával. Příběh se setkal s úspěchem, spisovatel ho předělal do knižní podoby, která vyšla poprvé v roce 1890 a do spisovatelovy smrti ještě v dalších osmi vydáních. Kniha se dočkala úspěšné filmové adaptace (Martin Frič, 1933) i rozhlasové hry (1958), doposud ale nebyla v nezkrácené podobě načtena. Tento dluh tedy světu splácím. U snědeného krámu je totiž považováno za Herrmannův umělecký vrchol. Svou znalost charakterů a nerudovských figurek, kterou projevil ve stovkách povídek a soudniček, tu dokázal přenést na větší plochu, a ačkoliv i zde probleskuje Herrmannův smysl pro humor, Martin Žemla si v ničem nezadá s hrdiny románů Emila Zoly. Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030.00:00:00 Předmluva00:01:30 Díl 2., Kapitola 2.00:54:03 Díl 2., Kapitola 3.01:12:08 Doslov

Počtvrté dnes otevírám v rámci této četby knihu Ignáta Herrmanna U snědeného krámu, tentokrát načínám její druhý díl s názvem Rodina Šustrových. Nadále ale samozřejmě sledujeme život majitele obchodu Martina Žemly. V předchozích dvou kapitolách jsme sledovali jeho nečekaně strastiplnou cestu k založení vlastního obchodu a je načase se vrátit do románové současnosti a sledovat, jak se mu v tomto oboru daří. Zatím jsme byli svědky prvního dne existence jeho obchodu a seznámili jsme se například s posluhovačkou Randovou nebo rytmistrem Kyliánem, který se s Žemlou a zejména s jeho slivovicí rychle spřátelil. Oba potkáme i dnes, ale to už předbíhám…Román U snědeného krámu vycházel původně od roku 1885 na pokračování v humoristickém časopisu Švanda Dudák, který Herrmann vydával. Příběh se setkal s úspěchem, spisovatel ho předělal do knižní podoby, která vyšla poprvé v roce 1890 a do spisovatelovy smrti ještě v dalších osmi vydáních. Kniha se dočkala úspěšné filmové adaptace (Martin Frič, 1933) i rozhlasové hry (1958), doposud ale nebyla v nezkrácené podobě načtena. Tento dluh tedy světu splácím. U snědeného krámu je totiž považováno za Herrmannův umělecký vrchol. Svou znalost charakterů a nerudovských figurek, kterou projevil ve stovkách povídek a soudniček, tu dokázal přenést na větší plochu, a ačkoliv i zde probleskuje Herrmannův smysl pro humor, Martin Žemla si v ničem nezadá s hrdiny románů Emila Zoly. Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030.

Tentokrát se potřetí ponoříme do osudu Martina Žemly, který zpracoval Ignát Herrmann v románu U snědeného krámu. Dneska nás čeká třetí kapitola, která je trochu obsáhlejší a jejím prostřednictvím uzavřeme první díl knihy. Minule jsme nahlédli do kupeckých začátků Martina Žemly. Ten byl dán do učení do Prahy k panu Rorejsovi, mezi jehož největší záliby patřilo šizení zákazníků a terorizování svých pracovních sil. Není se tedy čemu divit, že minulá kapitola končila Martinovým sněním o nějakém lepším principálovi. Tak uvidíme, co ho čeká dál…Román U snědeného krámu vycházel původně od roku 1885 na pokračování v humoristickém časopisu Švanda Dudák, který Herrmann vydával. Příběh se setkal s úspěchem, spisovatel ho předělal do knižní podoby, která vyšla poprvé v roce 1890 a do spisovatelovy smrti ještě v dalších osmi vydáních. Kniha se dočkala úspěšné filmové adaptace (Martin Frič, 1933) i rozhlasové hry (1958), doposud ale nebyla v nezkrácené podobě načtena. Tento dluh tedy světu splácím. U snědeného krámu je totiž považováno za Herrmannův umělecký vrchol. Svou znalost charakterů a nerudovských figurek, kterou projevil ve stovkách povídek a soudniček, tu dokázal přenést na větší plochu, a ačkoliv i zde probleskuje Herrmannův smysl pro humor, Martin Žemla si v ničem nezadá s hrdiny románů Emila Zoly. Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030.

Minule jsme byli svědky prvního dne existence obchodu, který si ve Václavské ulici otevřel Martin Žemla. Než budeme sledovat dny další, čeká nás vyprávění o tom, jak se Martin Žemla k tomuto povolání vůbec dostal. A jak jsem avizoval minule, nebude to úplně veselé poslouchání...Román U snědeného krámu vycházel původně od roku 1885 na pokračování v humoristickém časopisu Švanda Dudák, který Herrmann vydával. Příběh se setkal s úspěchem, spisovatel ho předělal do knižní podoby, která vyšla poprvé v roce 1890 a do spisovatelovy smrti ještě v dalších osmi vydáních. Kniha se dočkala úspěšné filmové adaptace (Martin Frič, 1933) i rozhlasové hry (1958), doposud ale nebyla v nezkrácené podobě načtena. Tento dluh tedy světu splácím. U snědeného krámu je totiž považováno za Herrmannův umělecký vrchol. Svou znalost charakterů a nerudovských figurek, kterou projevil ve stovkách povídek a soudniček, tu dokázal přenést na větší plochu, a ačkoliv i zde probleskuje Herrmannův smysl pro humor, Martin Žemla si v ničem nezadá s hrdiny románů Emila Zoly. Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030. Obsah epizody:00:00:00 Předmluva00:01:15 Díl 1., Kapitola 2. 01:07:15 Doslov

Dnešní četbou se pouštím do anabáze, která potrvá následující týdny a měsíce. Odvážil jsem se totiž načíst rozsáhlý román Ignáta Herrmanna (1854-1935) U snědeného krámu. Praha druhé poloviny 19. století, tehdejší zvyky a postavičky. Hlavně tedy jedna z nich, kupec Martin Žemla, který si splní svůj dlouholetý sen a otevře si vlastní obchod. Právě v tomto životním okamžiku ho zastihujeme v první kapitole románu.Román U snědeného krámu vycházel původně od roku 1885 na pokračování v humoristickém časopisu Švanda Dudák, který Herrmann vydával. Příběh se setkal s úspěchem, spisovatel ho předělal do knižní podoby, která vyšla poprvé v roce 1890 a do spisovatelovy smrti ještě v dalších osmi vydáních. Kniha se dočkala úspěšné filmové adaptace (Martin Frič, 1933) i rozhlasové hry (1958), doposud ale nebyla v nezkrácené podobě načtena. Tento dluh tedy světu splácím. U snědeného krámu je totiž považováno za Herrmannův umělecký vrchol. Svou znalost charakterů a nerudovských figurek, kterou projevil ve stovkách povídek a soudniček, tu dokázal přenést na větší plochu, a ačkoliv i zde probleskuje Herrmannův smysl pro humor, Martin Žemla si v ničem nezadá s hrdiny románů Emila Zoly. Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030. Obsah epizody:00:00:00 Předmluva00:03:00 Díl 1., Kapitola 1. 01:12:00 Doslov

Předtím, než se pustím do delšího románu na pokračování tu mám jednohubku ve formě povídka Poslední slova slavného muže Karla Poláčka. Jedná se o jednu z Poláčkových prvních povídek, vyšla v Lidových novinách 24. listopadu 1921 v Lidových novinách a v následujícím roce se stala součástí Poláčkovy knižní sbírky Povídky pana Kočkodana.Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030. Obsah:00:00 Předmluva01:28 Karel Poláček: Poslední slova slavného muže (1921)12:32 Doslov

Minulý týden jsme v této sobotní četbě byli svědky zániku městečka Olšiny, v dnešním díle má na mále celé rakousko-uherské mocnářství. Vybral jsem totiž text se skvělým názvem Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno od Jana Nerudy. Jedná se o jednu z jeho proslulých Povídek malostranských, čeká nás tedy exkurze do 180 let staré Prahy, která působí jako úplně jiné město, protože popisované kulisy už často neexistují. A čeká nás také exkurze do dětských snů a jejich střetu s realitou, což je naopak fenomén, který existoval a bude existovat vždycky.Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030. Obsah epizody:00:00 Předmluva01:48 Jak to přišlo... (1877)39:54 Doslov

Obsahem dnešní četby je novela Jaroslava Havlíčka Zánik městečka Olšiny, která vycházela poprvé v roce 1930 na pokračování v časopise Cesty. Se jménem Jaroslava Havlíčka (1896-1943) jsou spojeny hlavně romány jako Neviditelný, Helimadoe nebo Petrolejové lampy a zároveň nálepka psychologické prózy. Zánik městečka Olšiny patří mezi jeho ranější díla a představuje ho v trochu jiné poloze, než zmíněné tituly. S až překvapivou ironií, poťouchlostí a občas až hororovou makabrózností tu totiž fantazíruje o tom, co by se stalo, kdyby se nietzscheovská teze o smrti Boha stala skutečností a jak by se následky apokalypsy projevily na českém maloměstě. Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030. Obsah:00:00:00 Předmluva00:01:41 První den - Noční zvon00:13:57 Druhý den - Bartoňova jízda00:28:00 Třetí den - Artisti00:41:43 Čtvrtý den - Útok mrtvých00:53:54 Pátý den - V kostele01:04:56 Šestý den - Únos01:16:02 Sedmý den - Vražda a sebevražda01:27:27 Osmý den - Čert01:38:47 Devátý den - Klepny01:48:11 Desátý den - Moudrost profesora Mádla02:00:09 Jedenáctý den - Zvěstování andělské02:12:24 Dvanáctý den - Boj02:25:45 Doslov

Dnešní četba patří opět Karlu Čapkovi, tentokrát je ale text výrazně odlehčenější. Minda, čili o chovu psů je sbírka krátkých příhod a zamyšlení z Čapkova kynologického života. Text jsem vybral proto, abych tím získal příležitost k načtení vzpomínky Pes Karla Čapka, kterou napsal Karel Poláček a která zazní v druhé části epizody.Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030.Obsah:00:00 Předmluva02:36 Karel Čapek: Minda, čili o chovu psů (1926, 1927)29:00 Karel Poláček: Pes Karla Čapka (rok neznámý)

Méně známý text Karla Čapka z roku 1927, který nám ale dává nahlédnout do pozadí mediálních skandálů. Protagonistou povídky je Josef Holoušek, který se stane bez vlastní příčiny terčem mediálního lynče. Spisovatel tu vycházel z vlastní zkušenosti, konkrétně z tzv. Silvestrovské aféry. Té se věnuji v doslovu, který se mi tentokrát nějak protáhl. Při jeho tvorbě mi byla velkou oporou kniha Silvestrovská aféra Karla Čapka od Václava Kapouna (1992).Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030. Obsah epizody:00:00:00 Úvod00:01:36 Karel Čapek: Skandální aféra Josefa Holouška (1927)01:05:19 Doslov01:18:05 Donan Coyle: Spiknutí (1927)01:30:50 Doslov pokračuje

Po Poláčkovu románu Hráči se Ve vazbě ocitl výrazně kratší žánr, a to fejeton. Konkrétně dojde na jeden z nejznámějších fejetonů v našich končinách: na Nerudův Kam s ním? Tentokrát tedy není třeba text kouskovat do více dílů, a to i přesto, že jsem Nerudův text doplnil ještě o další text s názvem Kam s ním?, a to od novináře Jaroslava Humbergera.Obsah epizody:00:00 Úvod01:35 Jan Neruda: Kam s ním? (1886)16:29 Jaroslav Humberger: Kam s ním? (1927)Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030.

Vítejte ve vazbě! Tedy na místě, kde se ke slovu dostávají knihy, které už v knihkupectví nenajdete. Dnes to bude popáté a naposledy kniha Hráči od Karla Poláčka. Minule jsme jejím prostřednictvím projeli prakticky celý svět, teď je ale nejvyšší čas se vrátit domů k příběhu Jindřicha Kobosila. Ani tentokrát se to samozřejmě neobejde bez četných odbočujících historek, v rámci kterých se dostaneme až do Scotland Yardu.Dnešní četbou uzavřeme tento pozapomenutý klenot české literatury. Máte tip na dalšího autora nebo dílo, ke kterému bych měl obrátit svou pozornost (a hlasivky)? Napište do komentářů nebo na mail [email protected]. Díky!Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030. Obsah epizody:00:00 Úvod00:58 22. kapitola10:53 23. kapitola21:12 24. kapitola31:03 25. kapitola43:36 26. kapitola55:27 27. kapitola67:18 Závěr

Další pokračování Hráčů Karla Poláčka je tu! Minule jsem knihu utnul ve chvíli, kdy se pan Bek chystal vyprávět historku svého zvěčnělého děda. Tou tedy dnešní čtení zahájím s příslibem, že dnes zazní kapitol hned šest a jejich obsah nás zavede ještě mnohem dál než do Dobrušky. Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030.Obsah:00:00 Úvod00:49 16. kapitola10:53 17. kapitola20:10 18. kapitola30:01 19. kapitola40:06 20. kapitola50:00 21. kapitola60:34 Závěr

Vítejte ve vazbě, tedy na místě, kde se ke slovu dostávají knihy, které už v knihkupectví nenajdete. Je tu dalších pět kapitol knihy Hráči od Karla Poláčka. Setkáme se v nich s dalšími zajímavými figurkami, například s agresivním dědkem nebo otylým panem Kundrtem a zjistíme, kdy město Dobruška zatočilo s Habsburky. Především ale bude hlavní hrdina Jindřich Kobosil vystaven velkým životním zkouškám. Ale nebudu předbíhat a jen tradičně připomenu i své další projekty, tedy soudničkový podcast Soudní síň a internetový antikvariát Ve vazbě. Odkazy najdete v popisku.Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030.Obsah:00:00 Úvod00:51 11. kapitola10:07 12. kapitola19:49 13. kapitola29:50 14. kapitola39:39 15. kapitola48:14 Závěr

Vítejte ve vazbě, tedy na místě, kde se ke slovu dostávají knihy, které už v knihkupectví nenajdete. Dnes navážu další pěticí kapitol na příběh Jindřicha Kobosila, který v knize Hráči zpracoval Karel Poláček a kterého jsme minule opustili ve chvíli, kdy vstupoval do služeb pana Uliána. Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030.Obsah:00:00 Úvod00:54 6. kapitola10:38 7. kapitola19:59 8. kapitola30:20 9. kapitola40:37 10. kapitola

Četba, kterou jsem avizoval v Soudní síni je tu! První úkrok k nesoudničkové literatuře je od autora, který je častým hostem v podcastu, a to od Karla Poláčka. Vybral jsem si pro tento slavnostní účel knihu, která stojí trochu ve stínu Bylo nás pět nebo Mužů v offsidu, totiž jeho humoristický román Hráči. I když spíše než o román jde o sled historek a přehlídku svérázných figurek, v jejichž charakterizaci byl Poláček mistrem. Tentokrát je všechny spojuje hráčská vášeň. Pevně doufám, že se mi jí podaří přenést i na ty z vás, kteří karbanu (zejména potom licitovanému mariáši) neholdují. Budu rád, když mi dáte vědět, jak se to podařilo.Touto četbou bych chtěl nenápadným způsobem upozornit na existenci mého internetového antikvariátu Ve vazbě, kde najdete stovky dalších přehlížených pokladů let minulých (které už si ale budete muset přečíst sami). Pokud se vám kniha líbila, je tu určitá pravděpodobnost, že vás zaujme i můj soudničkový podcast Soudní síň . Pokud byste mě chtěli v této tvorbě podpořit, ale na knížky už nemáte místo, můžete rovnou odčerpat část svého jmění na můj účet, jehož číslo zní takto: 1916485022/3030.Obsah:00:00 Úvod01:49 1. kapitola14:22 2. kapitola23:42 3. kapitola33:14 4. kapitola42:46 5. kapitola53:21 Závěr

Trailer k novému podcastu, který vlastně žádný podcast není. Bez nároku na pravidelnost se zde budou objevovat nahrávky mé četby děl především prvorepublikových autorů. Na toto období se budu soustředit proto, že i přes sto let od vzniku těchto knih dokáží být pořád aktuální, zábavné a hodné vašeho času a také proto, že už většinou uplynulo 70 let od smrti autora, jedná se tedy o volné dílo a nehrozí, že se opravdu ocitnu Ve vazbě kvůli porušování autorských práv.Tento pořad je součást mého mediálního impéria, které zahrnuje ještě prvorepublikový true crime podcast Soudní síň a jednomužný internetový antikvariát, který se z úsporných důvodů také jmenuje Ve vazbě. Podpořit mě v další tvorbě můžete právě nákupem v antikvariátu. A nebo rovnou darem na můj účet 1916485022/3030.