Výtah Respektu

Výtah Respektu: Ve Vídni se od 12. do 16. května koná 70. ročník Eurovize - nejdéle vysílané mezinárodní televizní hudební soutěže, která pomohla proslavit například Abbu nebo Céline Dion. Jubilejního ročníku se účastní 35 zemí, což je nejméně za poslední dvě dekády. Pět zemí se rozhodlo z Eurovize, která se prezentuje jako apolitická soutěž, odstoupit. Důvodem je napjatá politická situace a protesty spojené s účastí Izraele kvůli tomu, co páchá v Pásmu Gazy. Noam Bettan, který Izrael reprezentuje, navíc postoupil do finále. Z jakých dalších důvodů je podle kritiků izraelská účast sporná? Jaké jsou argumenty Evropské vysílací unie, která akci organizuje? Mohla by se do budoucna změnit pravidla? Ve středeční epizodě shrnuje Magdaléna Fajtová.

Výtah Respektu: Česko má od tohoto týdne zmocněnce pro plnění závazků NATO. Vláda ANO, SPD a Motoristů na pondělním jednání jmenovala Jakuba Landovského, který je bývalým velvyslancem Česka při Severoatlantické alianci. Kromě toho byl v minulosti i náměstkem pro obrannou politiku a strategii ministerstva obrany či výkonným ředitelem středoevropské pobočky Aspen Institute. Proč kabinet vytvořil novou funkci i přesto, že při svém nástupu avizoval, že chce jejich počet spíše snižovat? Jaký má Landovský vztah k současné vládě? Proč se nejspíš bude muset vypořádávat s SPD? A jak by jeho působení mohlo změnit pozici Česka v NATO? V úterní epizodě odpovídá Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: „To, co se odehrálo v závěru sobotního derby ve Fortuna Areně je nejtěžší chvíle v novodobé historii klubu," řekl šéf Slavie Jaroslav Tvrdík poté, co se nedohrál ligový zápas mezi Slavií a Spartou. Stovky fanoušků vršovického klubu totiž pár minut před koncem vtrhly na hřiště, přičemž došlo i k napadení hráčů Sparty. V českých i světových médiích se mluví o ostudě, skandálu a totálním chaosu. K tomu, že se ligový zápas neodehrál kvůli výtržnictví, zároveň v Česku došlo poprvé po celých 23 letech. Jak je možné, že se tolik fanoušků dostalo na hřiště? Šlo tomu nějak předejít? Jak je to s pyrotechnikou na stadionech? Jaké tresty byly za podobné výtržnosti doposud? A jaké tresty by mohly padnout nyní - jak pro fanoušky, tak pro Slavii? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě František Trojan.

Výtah Respektu: Jeden z nejvýraznějších hlasů ochránců přírody, v mnohém inovátor a také člověk, který ovlivnil stovky milionů lidí napříč světem - David Attenborough - v pátek oslaví 100. narozeniny. A své přání k němu mohou skrze speciální webové stránky tuzemské pobočky Světového fondu ochrany přírody dostat i Češi a Češky. Ve čtvrteční epizodě o tom mluví mluvčí Lukáš Hrábek. Jak se David Attenborough ke své práci dostal? Čím je jeho kariéra výjimečná? A proč měl na několik generací vliv právě on? Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh dál probíhají boje. A to i přesto, že Izrael a Libanon uzavřely 16. dubna příměří, které sice bylo původně desetidenní, ale nedávno bylo prodlouženo o další tři týdny. Izrael pokračuje v útocích na jihu Libanonu a ničí tamní domy a další infrastrukturu. Od začátku března si izraelské útoky vyžádaly přes 2500 obětí a přes milion vysídlených lidí. Hizballáh zase podniká dronové a raketové útoky proti izraelským vojákům v Libanonu a severním Izraeli. Jaká je šance, že by Izrael a libanonská vláda vyjednaly dohodu? Jak se k bojům staví Libanonci a Libanonky - vytvoří tlak na Hizballáh nebo vzroste odpor k Izraeli? A jsou do jednání nějak zapojeni spojenci obou zemí? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Magdaléna Fajtová.

Výtah Respektu: Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili v takzvané bitcoinové kauze další tři lidi. Seznam Zprávy, Deník N a iRozhlas v pondělí odpoledne uvedly, že je mezi nimi i exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve z ODS). Souvisí jeho obvinění s trestním oznámením, které podal současný ministr spravedlnosti Jeroným Tejc z ANO? Čeho se měl Blažek podle obvinění dopustit? Jak by mu jeho argumenty mohly pomoct, pokud se dostane k soudu? V úterní epizodě odpovídá Ondřej Kundra.

Výtah Respektu: Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že Spojené státy budou doprovázet lodě, které v posledních týdnech nemohly opustit Perský záliv s tím, že se tak má dít od pondělí. Podle Teheránu by ale mohlo jít za porušení příměří. Zároveň měly USA koncem týdne odpovědět na poslední návrh mírového plánu, který předložil Teherán. Jaká byla reakce? Jak se šéf Bílého domu staví k zákonné lhůtě, podle které musí další boje konzultovat s Kongresem? A jak doposud pomohl Íráncům a Íránkám? I na to v pondělní epizodě odpovídá Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha tento týden uvedl, že Česko se stalo 23. státem, který se připojuje k dohodě, která je nutná k vytvoření zvláštního tribunálu pro zločiny ruské agrese na Ukrajině. V polovině května bude o dohodě hlasovat výbor Rady Evropy, a to v Moldavsku. Mohlo by to být účinnější vůči Vladimiru Putinovi, na kterého Mezinárodní trestní soud vydal zatykač? Proč Volodymyr Zelenskyj kritizuje Izrael? Co jeho válkou zasažené zemi diplomaticky přináší jiná válka, a to ta na Blízkém východě? A jaká je momentálně situace na frontě? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Ondřej Kundra.

Výtah Respektu: Evropský parlament tento týden odhlasoval zprávu, která vyzývá Evropskou komisi k vytvoření celoevropské legislativy definující znásilnění. Jejím základem by měl být souhlas, jednoduše „ano znamená ano". Přestože nejde o právně závaznou rezoluci, je to významný krok. Hlasovalo pro něj 447 europoslanců a europoslankyň, 160 bylo proti. Mezi nimi i český europoslanec Alexandr Vondra. Proč se nepřipojil? A proč se naopak připojil k jinému bodu, který EP odhlasoval, a to větší ochrana psů a koček? A co tento krok znamená pro Česko? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Magdaléna Fajtová, která reportuje přímo ze Štrasburku.

Výtah Respektu: Vláda ANO, SPD a Motoristů tento týden jednomyslně schválila, že regulace marží i snížení spotřební daně z nafty bude pokračovat i v květnu. Opatření, ke kterým kabinet přistoupil po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě, po kterém vzrostly obavy z výrazného růstu cen paliv, vysvětluje akceschopností a šetřením. Jak ale v úterní epizodě vysvětluje Filip Zelenka, ve skutečnosti jde spíš o psychologický efekt. Zároveň ale vyvrací ostrou kritiku, podle které vláda svými kroky výrazně zasahuje do trhu. Dělo se tak podle něj totiž i za minulého kabinetu. Jaká opatření tedy platí a co se od příštího měsíce změní? A jak se s věcí vypořádaly ostatní evropské státy? Moderuje Zuzana Machálková.

S Martinem Uhlířem o poučení z největší jaderné havárie a smrtící radiaci ukryté v sarkofágu„Nedlouho po půlnoci reaktor tlakem páry vybuchl – nadzvedl a odsunul dva tisíce tun těžký železobetonový svrchní kryt a změnil se v sopku chrlící k nočnímu nebi kusy betonu, hořící úlomky grafitu a žhnoucí uranové palivo. Zároveň z nitra jaderné pece začaly do ovzduší unikat aerosoly obsahující ty nejradioaktivnější izotopy,“ popisuje v článku Martin Uhlíř havárii jaderného reaktoru. Co byla hlavní příčina? Jaké nezodpovězené otázky zůstávají i po 40 letech? A jak vzpomíná na dobové shánění informací o havárii v Československu 80. let? Nejen na to odpovídá v podcastu Výtah Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.Doporučujeme také celý článek:Hlavně nepanikařte. Proč před čtyřiceti lety explodoval Černobyl a jaké je poučení z největší jaderné havárie

Výtah Respektu: Opoziční Starostové na čtvrteční odpoledne svolali ve sněmovně jednání generálních ředitelů ČT a ČRo se zástupci stran. Hynek Chudárek a René Zavoral už se ale v týdnu sešli s vládními politiky, se kterými jednali o chystaných změnách ve veřejnoprávních médiích, které počítají mimo jiné se zrušením poplatků a převedením financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. Proti tomu se postavily i odbory obou médií a studenti napříč Českem, kteří ve středu uspořádali pochod na podporu ČT a ČRo. Jak televizi podkopává přímo její ředitel? Co požadují odboráři i pracovníci veřejnoprávních médií? A kdy by ke změnám v nich mohlo dojít? Ve čtvrteční epizodě shrnuje František Trojan.

Výtah Respektu: Zatímco v podstatě celý svět čeká, co bude další nečekaný a mnohdy nepochopitelný krok Donalda Trumpa a jak to ovlivní nejen bezpečnost, ale i ekonomiku, jeho administrativa může pokračovat s výstavbou části tanečního sálu Bílého domu za v přepočtu 8,5 miliardy korun. Tento týden o tom rozhodl odvolací soud, který tím pozastavil rozhodnutí jiného soudu. Přestože Trump tvrdí, že přestavba je důležitá právě i z bezpečnostních důvodů, kritici namítají, že k tomu není potřeba taneční sál. Souvisí to tedy s pompézními oslavami 250. výročí vzniku Spojených států, které šéf Bílého domu označil za nejvelkolepější v historii USA? Jaké události k tomu proběhnou a kdo je zaplatí? A co na to běžní Američané a Američanky, jejichž ekonomická situace se zhoršuje? I o tom mluví Dominika Perlínová ve středeční epizodě.

Výtah Respektu: Bulhaři a Bulharky měli v neděli další volby, ve kterých jednoznačně zvítězilo Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva, které získalo nějakých 44 procent. Rozdíl od druhé a třetí příčky byl přitom velmi výrazný, uskupení dostala od voličů kolem 13 procent. Pro zemi šlo každopádně o osmé volby za posledních pět let. Výsledky by podle Reuters mohly ukončit období politické nestability. Kam si ale euroskeptického Radeva zařadit v zahraniční politice? Je namístě, když se o něm mluví jako o proruském nebo jako o bulharském Orbánovi? Co od něj může čekat EU a co výsledky voleb znamenají pro Ukrajinu? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Magdaléna Fajtová.

Výtah Respektu: Premiér Andrej Babiš v neděli na svém Instagramu zveřejnil video, kde uvedl mimo jiné to, že předseda Senátu Miloš Vystrčil nepoletí na Tchaj-wan vládním speciálem. Vysvětlil to nejen finanční stránkou, ale také tím, že současná vláda chce dělat politiku pragmatickou, nikoliv hodnotovou. Jak ale v úterní epizodě vysvětluje Kristýna Jelínková, náklady na vládní speciál rozhodně nejsou hlavním důvodem. Babiš chce totiž - vládním speciálem - letět do Číny. Pokud by předseda horní komory Tchaj-wan znovu navštívil, Peking by to mohlo rozhořčit, a tak si ho chce premiér naklonit. Je ale Čína pragmatickým partnerem, nebo bezpečnostním rizikem? Co má Česko ze spolupráce s Tchaj-wanem? A má současná vláda ve spolupráci s různými režimy nějakou červenou linii? Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: „Kuba čelí naprosto bezprecedentnímu kolapsu základních služeb. Je to nejhorší situace v historii ostrova. Je tam obrovský nedostatek potravin i vody, kvůli chybějící naftě kolabuje distribuce potravin, kolabuje zemědělství a v troskách je také zdravotnictví," vysvětluje ve čtvrteční epizodě Dominika Perlínová. Situace, která je na Kubě kvůli tamnímu režimu katastrofální dlouhodobě, se zhoršuje od začátku letošního roku, a to po invazi USA ve Venezuele. Americký prezident Donald Trump se nechal několikrát slyšet, že až skončí válka s Íránem, bude to právě Kuba, kterou Spojené státy převezmou. Uvedl, že ono převzetí může být mírové i nemírové. Jaká je šance, že to USA skutečně udělají? Co by to pro Kubánce a Kubánky znamenalo? Co současný režim drží v kolabující zemi u moci? A mohl by jeho pád přijít i zevnitř?

Výtah Respektu: Súdán, ve kterém se odehrává nejhorší humanitární situace současnosti, vstupuje do čtvrtého roku války. Konflikt si doposud vyžádal desítky tisíc mrtvých a tisíce pohřešovaných. Na dvou místech země byl vyhlášen hladomor a na dvaceti dalších místech podle OSN hrozí. Rozsah a brutalita sexuálního násilí, jakému lidé v Súdánu čelí, je alarmující. Podle Lékařů bez hranic je pro ženy a dívky v podstatě jen otázkou času, kdy budou znásilněny. Proč dění v zemi svět nevěnuje dostatek pozornosti? Kdo civilistům pomáhá? A ovlivňuje nějak válku v Súdánu konflikt na Blízkém východě? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Tomáš Lindner.

Výtah Respektu: Ministr kultury Oto Klempíř představil detaily ke změnám ve financování veřejnoprávních médií. Vláda ANO, SPD a Motoristů naplňuje jeden z bodů v programovém prohlášení a zruší poplatky pro ČT a ČRo s tím, že by se tak mělo stát už od příštího roku. Televize i rozhlas mají být financovány ze státního rozpočtu. Jak ale v úterní epizodě zdůrazňuje František Trojan, stát na to nemá peníze a poroste mu tak dluh. Jaké další změny vláda vůči veřejnoprávním médiím představila? Je to jejich likvidace? Přímo ze sněmovny moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: V Praze se o víkendu konaly dvě akce, které vyjádřily svůj postoj k neplánovanému či nechtěnému těhotenství žen. Jedním z nich byl Pochod pro život, organizovaný Hnutím pro život, kterého se zúčastnily tisíce lidí a jehož oficiálním cílem je podpořit ženy, které neplánovaně otěhotněly, a jejich rodiny. Druhou akcí byla Praha je feministická, která podpořila svobodné rozhodování žen, včetně práva na bezpečnou interrupci. Věcí se přitom ještě před konáním obou událostí zabýval Městský soud v Praze, protože pražský magistrát chtěl druhou zmíněnou akci zakázat. Jaký byl verdikt soudu? Proč se tím zabýval už loni? Jak silné je v Česku Hnutí pro život? A nebylo by účinnější protestní akci naplánovat na jiný termín? I o tom mluví v pondělní epizodě Silvie Lauder.

Speciál Výtahu Respektu: Nejdůležitější volby letošního roku, volby, které rozhodnou o budoucnosti Maďarska, podobě Evropské unie i demokracie ve střední Evropě. A nyní máme výsledky. Maďaři a Maďarky si při rekordní volební účasti, která byla nejvyšší od pádu komunismu, zvolili občanskou důstojnost a proevropský přístup a k moci tak dostali středopravicovou Tiszu Pétera Magyara. Proruský a autoritářský Viktor Orbán a jeho Fidesz tak po šestnácti letech končí. Výsledek dosavadní premiér, kterého podpořil Donald Trump, Robert Fico i Andrej Babiš, uznal a Tisze poblahopřál. Co rozhodlo o tak zásadní účasti? Co vítězství Magyara a Tiszy znamená pro EU, Ukrajinu, ale také pro menšiny v Maďarsku? Nejen o tom mluví ve výjimečně nedělní epizodě Tomáš Brolík, který se připojil přímo z Budapešti.

Výtah Respektu: Rada ČT se v týdnu mimořádně sešla kvůli vládou navrhovaným změnám ve financování veřejnoprávní televize. Radní se důrazně ohradili proti tvrzení, že hospodaření České televize není pod kontrolou, a také proti tomu, že by ČT měla dost rezerv k udržení současného rozsahu výroby v případě, že by se příjmy vrátily na úroveň z roku 2024, jak avizoval Tomio Okamura nebo Patrik Nacher. Byla radními shoda? Jaké informace nyní k úpravám ve financování České televize a Českého rozhlasu máme? Proč poslanci ODS hlasovali při volbě finalistů na obsazení volných míst v Radě ČT pro zástupce ANO? A s čím jde generální ředitel televize za ministrem kultury? I na tyto otázky odpovídá ve čtvrteční epizodě František Trojan.

Výtah Respektu: Poté, co americký prezident Donald Trump v úterý vyhrožoval Íránu, že pokud nepřistoupí na dohodu, která obsahuje i otevření Hormuzského průlivu, zničí Spojené státy celou jednu civilizaci, nastalo dvoutýdenní příměří, které šéf Bílého domu označil za naprosté vítězství pro USA. Uvedl rovněž, že o íránský obohacený uran bude dokonale postaráno. Co svými výroky mohl myslet? Našel ve výrocích o genocidě nějaké spojence? Co současná situace znamená pro běžné Íránce a Íránky a jak by vlastně celý konflikt mohl pokračovat? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Historický okamžik a mise, která je pro drtivou většinu populace premiérou. Tři astronauti a jedna astronautka na začátku dubna odstartovali z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a v rámci mise Artemis II se po víc než padesáti letech, konkrétně od roku 1972, vydali k Měsíci. V pondělí posádka v kosmické lodi Orion překonala rekordní vzdálenost od Země, přičemž v úterý ráno se dostali ještě dál. Podle NASA šlo o skoro 407 tisíc kilometrů. Zároveň posádka úspěšně proletěla kolem odvrácené strany Měsíce. Jaký je průběh mise a co je jejím cílem? V čem má čtyřčlenná posádka hned tři prvenství? Co by na misi Artemis II mělo navázat? Nejen o tom mluví v úterní epizodě popularizátor kosmonautiky Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Ústavní soud v týdnu vydal verdikt k česko-vatikánské smlouvě, přičemž uvedl, že dva články jsou v rozporu s českým ústavním pořádkem. Problematické body představují zpovědní tajemství, které by katolickou církev zvýhodňovalo oproti zbytku společnosti, a také přístup k církevním archivům, který by se smlouvou mohl pro badatele omezit. Takzvaný konkordát prosadila ještě vláda Petra Fialy z ODS, který uvedl, že rozhodnutí ÚS respektuje, ale že je to škoda, protože by smlouva sloužila české společnosti. Jak konkrétně? A co s ní bude dál? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Silvie Lauder.

Výtah Respektu: V Bratislavě v úterý proběhla demonstrace kvůli zásahům do kultury. Organizovala ji občanská platforma Otevřená kultura a zúčastnilo se jí kolem 14 tisíc lidí. Požadovali například odvolání ministryně kultury, vedení veřejnoprávního dotačního fondu i veřejnoprávní STVR. Jak totiž ve středeční epizodě upozorňuje Erik Tabery, současné dění zavání normalizací: „Děje se toho strašně moc. Jen v posledních týdnech jsme byli svědky bezprecedentního útoku na policejní vyšetřovatele. Pak unikly nahrávky o tom, jak docházelo k ovlivňování a spolupráci na ose Maďarsko, Slovensko a Rusko. Došlo k dalším vyhazovům z veřejnoprávních médií. Propouští se z různých kulturních institucí. Jdou cíleně i do lokálních kulturních institucí typu muzeum. Nedává to logiku, ale vláda to seká, jak může." Co přesně aktuálně ohrožuje slovenské kulturní projekty? Jaké jsou motivace tamních politiků a političek? A jaká je paralela s politickým děním v Česku? Moderuje Zuzana Machálková.

S Dominikou Perlínovou a Ondřejem Holzmanem o společnosti, která vznikla 1. dubna 1976 a dokázala vytvořit revoluční technologie pro miliardy uživatelů. Moderuje Štěpán Sedláček.Americká nadnárodní společnost Apple slaví padesát let od svého založení. Jak se firmě, která přinesla do technologického sektoru sérii revolucí od osobních počítačů po přehrávače hudby, chytré telefony nebo tablety, daří v době, kdy na dveře bije další proměna technologií využívajících AI? Nejen to rozebírá Dominika Perlínová v podcastu Výtah Respektu. Svůj pohled na kondici firmy Apple přidal také Ondřej Holzman, šéfredaktor serveru Czechcrunch, který v minulosti vedl také server Jablíčkář. Doporučujeme také článek: Siri, proč Apple zaspal ve vývoji umělé inteligence? https://www.respekt.cz/kontext/siri-proc-apple-zaspal-ve-vyvoji-umele-inteligence

S Tomášem Brolíkem o dění v Maďarsku před zásadními volbami, které konají 12. dubna. Moderuje Štěpán Sedláček.Maďaři jdou za necelé dva týdny k volbám. Je reálné, že by po šestnácti letech skončila vláda premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz? A jaká témata můžou volby ve víru špionážních a reálných i smyšlených zahraničních vlivů mezi voliči rozhodnout? Nejen o tom mluví zástupce šéfredaktora Tomáš Brolík ve Výtahu Respektu se Štěpánem Sedláčkem.

S Radimem Tolaszem o dosluhujících oceánech i cestě z klimatické krize ve světle výroční zprávy o stavu klimatu od Světové meteorologické organizace (WMO). Moderuje Štěpán Sedláček.Klimatická krize nikam nezmizela, jakkoliv by si to asi každý pozemšťan přál. Naopak. Vědci získaná a ověřená fakta hovoří jasně. Lidé narušili křehkou rovnováhu pozemského systému a důsledky pociťujeme všichni. Teplota roste a související dopady včetně extrémních projevů počasí sílí. Na konkrétní projevy upozorňuje nová zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025 od Světové Meteorologické organizace.Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok.Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok.Pět zpráv z nového zhodnocení vědců OSN vybírá v podcastu Výtah Respektu klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu a český zástupce při IPCC. Štěpán Sedláček se ho ptal také na výzkumy, které nasvědčují na zrychlující zahřívání planety i na vnímání klimatické krize v době válek a bourání světových pořádků.Celá zprává o stavu globálního klimatu WMOhttps://library.wmo.int/records/item/69807-state-of-the-global-climate-2025Zpráva ve formě storymapy:https://storymaps.arcgis.com/stories/4d50eeb069354888b0ccba346b141c6dMapa extrémních projevů počasí:https://experience.arcgis.com/experience/20bed16019664bd29ef25535e8ebecfcfoto: WMO 2026 Calendar Competition - Ahnaf Ibne Nasir

Výtah Respektu: V Česku proběhl experiment, který ve vysokopříjmové zemi v Evropě nemá obdoby. Organizace Neposeda z. ú., výzkumný tým z Katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Národního centra sociálních studií vybrali v rámci projektu New Leaf 40 lidí bez domova, kterým dali 100 tisíc korun a sledovali, jak s tím během dvanácti měsíců naloží. Dali peníze na alkohol a drogy, nebo je to stereotyp a lidé bez domova si zajistili práci a bydlení? V čem se český projekt liší od kanadského, kterým se inspiroval? Budou výsledky nějak využitelné v praxi? A jakou roli by v tom mohl mít stát? Ve středeční epizodě odpovídá vedoucí výzkumného týmu Melanie Zajacová z Katedry sociální práce FF UK.

Výtah Respektu: Od nástupu vlády ANO, SPD a Motoristů uplynulo 100 dní. Během více než tří měsíců stihli nejenom prosadit celou řadu změn, ale také otevřený konflikt s prezidentem a čelili ke kabinetu v mnohém kritické demonstraci, které se účastnilo 250 tisíc lidí. Jaké nejzásadnější kroky vláda Andreje Babiše zatím udělala? V čem posunula zahraniční politiku? A změnila se nějak dynamika tří uskupení, které kabinet tvoří? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: Pokud Írán neumožní otevření Hormuzského průlivu, Spojené státy zahájí útoky na íránské elektrárny a srovnají je se zemí. Tak znělo ultimátum amerického prezidenta Donalda Trumpa, které na své sociální síti Truth Social zveřejnil o víkendu. Vypršet mělo v noci na úterý. V pondělí po poledni nicméně šéf Bílého domu otočil a oznámil, že nařídil pětidenní podmínečné odložení jakýchkoliv útoků na íránské elektrárny a jadernou infrastrukturu. Podle něj k tomu přispěla jednání z posledních dnů, které USA vedly se zástupci Íránu. Teherán, který Spojeným státům v případě útoku vyhrožoval nazpět, ovšem taková jednání popřel. Znamená to, že se Trump zalekl, nebo co mohlo mít na oznámené odložení vliv? Jak významný byl Hormuzský průliv před začátkem války na Blízkém východě a co se v něm děje od 28. února? Co by znamenalo jeho úplné uzavření, kterým Írán hrozí, pro zbytek světa? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Konflikt na Blízkém východě, který začal 28. února útokem USA a Izraele na Írán, který následně přistoupil k odvetě a útočí i na jiné státy v oblasti, výrazně dopadá na jinou válku, a to tu mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Rusové z ní těží ekonomicky i diplomaticky, Ukrajinu kvůli tomu nejspíš čeká těžký rok, říká ve čtvrteční epizodě Ondřej Kundra. Přestože se země již pátým rokem brání ruské agresi, zemím na Blízkém východě, které Írán ostřeluje, pomáhá zbraněmi i svým know-how. Jak to celé mění situaci na frontě? A proč Donald Trump telefonoval s Vladimirem Putinem, když je Rusko velkým spojencem Íránu, se kterým USA válčí? A co další jednání? Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: V úterý bylo ve sněmovně několikahodinové veřejné slyšení kandidátů a kandidátek na funkci ombudsmana, kteří představili své pohledy na činnost veřejného ochránce práv. Dolní komora o něm bude hlasovat v dubnu. Z iniciativy prezidenta, Senátu nebo konference rektorů jsou nominováni někdejší ústavní soudce Jaromír Jirsa, nynější zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm, právnička kanceláře veřejného ochránce práv Eva Kostolanská, advokát Vítězslav Dohnal a někdejší zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Kdo z nich má největší šanci nahradit Stanislava Křečka? Je funkce apolitická? A jaký vliv mají sympatie ze strany vládní koalice, která má v dolní komoře většinu? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Silvie Lauder.

Výtah Respektu: Izraelská armáda zkraje týdne oznámila, že zahájila pozemní operaci na jihu Libanonu, a to s cílem zlikvidovat vojenské kapacity proíránského libanonského hnutí Hizballáh. Ke vzájemným útokům nicméně po víc než ročním příměří dochází už od 2. března, kdy Hizballáh udeřil na Izrael, a to v rámci solidarity s Íránem, na který jen pár dní předtím Izrael zaútočil společně se Spojenými státy. Válka v Libanonu každopádně výrazně dopadá na civilisty. Podle agentury AP bylo doposud vysídlených milion lidí, zhruba každý sedmý člověk v zemi. Jaké postavení v ní má Hizballáh? Jaké jsou jeho vztahy s libanonskou vládou a jaký je její postoj k útokům na Izrael? Mohou běžným Libanoncům a Libanonkám pomoct mezinárodní organizace? Dozvíte se v úterní epizodě s Magdalénou Fajtovou.

Výtah Respektu: V noci na pondělí proběhlo další udílení Oscarů. Šlo o 98. ročník cen Americké filmové akademie, ve kterém uspěl mimo jiné i dánsko-český koprodukční dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Bylo to vůbec poprvé, kdy byl dokument z české produkce nominován na Oscara. V kategorii nejlepšího filmu pak soška putovala ke snímku Jedna bitva za druhou. Výjimečná však byla především kategorie za nejlepší kameru, za kterou si cenu odnesla Autumn Durald Arkapaw za svoji práci na Hříšnících. Stala se vůbec první ženou, která v této kategorii zvítězila. „Bylo to průlomové. Ten proslov byl hezké gesto, kdy v jednu chvíli vyzvala všechny ženy v sále, aby povstaly a poděkovala jim, že kdyby nebylo jejich práce a veškerých jejich snah, aby ženy byly vidět, ona sama by tam nestála," popisuje v pondělní epizodě Výtahu Respektu moment z galavečera Jindřiška Bláhová. Kdo další v letošních Oscarech zvítězil? A propsala se do nich i politika?

Výtah Respektu: Ministr životního prostředí Igor Červený z Motoristů tento týden oznámil odstoupení šéfa Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Bez jakýchkoliv podrobností uvedl, že šlo o vzájemnou dohodu. Ředitelé dalších národních parků se však za Böhnische postavili. Stejně jako Asociace ekologických organizací Zelený kruh nebo hnutí Duha, podle kterého tím ministr zahájil likvidaci národních parků. Ke konci ředitele KRNAP totiž došlo po oznámení o personálních i finančních škrtech v národních parcích. Co za sebou Böhnisch nechává? S jakými škrty musí národní parky počítat? Bude to pro ně likvidační? A jak k nim Motoristé přistupují? Dozvíte se ve čtvrteční epizodě od Tomáše Brolíka.

Výtah Respektu: „Jaderná energie je klíčem k dosažení evropské energetické nezávislosti", řekl v úterý na pařížském summitu francouzský prezident Emmanuel Macron. Na podporu jádra se vyslovil i slovenský premiér Robert Fico. A třeba šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen označila evropský odklon od jaderné energie z nedávné minulosti za chybu. Přitom jen před pár dny Respekt publikoval text, který začíná větou: „Čím blíže žijí lidé k jaderné elektrárně, tím vyšší může být riziko, že zemřou na rakovinu," s tím, že to naznačuje studie vědců z Harvardovy univerzity, která mapovala jednotlivé okresy USA, a která byla zveřejněna koncem února v časopise Nature Communications. Čím se poznatky liší od těch, které jsme měli doposud? Jak autoři studie reagují na kritiku? A vylučuje to výroky zmíněných politiků a političek? I o tom mluví ve středeční epizodě Martin Uhlíř.

Výtah Respektu: Americké ministerstvo spravedlnosti ve spisech o zesnulém sexuálním predátorovi Jeffreym Epsteinovi před pár dny zveřejnilo dokumenty FBI, které souvisejí s obviněním, že prezident Donald Trump sexuálně napadl nezletilou dívku. Proč je zveřejnilo až nyní? Je náhoda, že šéf Bílého domu dělá zásadní rozhodnutí zrovna v době, kdy má ministerstvo zveřejnit další informace k jeho roli v Epsteinově kauze? Proč vlastně odvolal ministryni pro vnitřní bezpečnost Kristi Noem a jak je to s ekonomickou situací v USA, kterou Trump tak opěvuje? I o tom mluví v úterní epizodě Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Sněmovna koncem minulého týdne opět nezvolila šéfa STAN Víta Rakušana místopředsedou dolní komory. V nedělních Otázkách Václava Moravce předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura a Radek Vondráček z ANO uvedli, že tak vládní koalice ani neučiní. Odkazují na zapojení Starostů a nezávislých do kauzy Dozimetr, ve které však Rakušan obviněný nebyl. Jak je možné, že vládním politikům a političkám nevadí obviněný předseda sněmovny a premiér? A proč STAN trvá na Rakušanovi, není to podobné, jako když Motoristé trvali na Filipovi Turkovi coby ministrovi? Jak dolní komora funguje bez dalšího místopředsedy a co se bude ve volbě dít dál? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě František Trojan.

Výtah Respektu: Poslanci a poslankyně se ve čtvrtek sešli k jednání o vydání premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Zatímco u předsedy vlády jde o kauzu Čapí hnízdo, Okamurovi trestní stíhání hrozí kvůli předloňským předvolebním plakátům. Vzhledem k dohodě vládní koalice i doporučení, respektive nedoporučení, mandátového a imunitního výboru je ale předem v podstatě jisté, že vydání nebudou. Dění v dolní komoře celý den sledovali Kristýna Jelínková a František Trojan, kteří ve čtvrteční epizodě popisují, co u řečnického pultu zaznívalo, jak oba politici argumentují i to, co bude následovat. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Společnost Seznam podala žalobu na premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše. Ten opakovaně nejen na tiskových konferencích, svých sociálních sítích či během proslovů ve Sněmovně uráží novináře a novinářky Novinek a Seznam Zpráv, které pod Seznam spadají, s tím, že lžou a manipulují s fakty. Podle Seznamu navíc předseda vlády opakovaně šíří nepravdivá tvrzení ohledně toho, že majitel společnosti Ivo Lukačovič krátí daně. O co se Babišova tvrzení opírají? A proč vytváří tlak zrovna na média vlastněná Seznamem? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel měl v úterý proslov ve Sněmovně, kdy před poslanci a poslankyněmi mluvil mimo jiné o výdajích na obranu. Uvedl k tomu, že v současnosti není jediný důvod na jejich snižování. V tom se shoduje s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, který je v této věci ve sporu s ministrem obrany Jaromírem Zůnou nominovaným hnutím SPD. Ten se nedávno nechal slyšet, že obranyschopnost Česka se dá měřit i jinak. Není to nicméně jejich jediný spor. Zůna například Řehkovi nedoporučil nejen služební cestu do USA, ale ani vystoupení v nedělních Otázkách Václava Moravce. V čem dalším je mezi nimi napětí? Je to Zůnova msta, nebo je Řehka tím, že měl konflikt i s exministryní obrany Janou Černochovou, problémový? A odvolá ho vláda ještě před koncem koncem funkčního období, tedy do srpna? Nejen na to v úterní epizodě odpovídá Ondřej Kundra.

Výtah Respektu: Konflikt na Blízkém východě pokračuje již třetím dnem. Poté, co USA a Izrael v sobotu ráno letecky zaútočily na Írán, který okamžitě přistoupil k odvetě, se tyto země i nadále vzájemně ostřelují. Podle íránského Červeného půlměsíce si americké a izraelské útoky doposud vyžádaly přes 550 obětí. Ty zůstaly i po íránských protiútocích, které míří také do zemí v Perském zálivu. Týká se to třeba Spojených arabských emirátů, Bahrajnu i Kataru. Proč Írán útočí právě na ně? Jaká je reakce Íránců a Íránek na vnější útok, přičemž Spojené státy a Izrael vyzvaly lidi ke svržení režimu? Má po zabití nejvyššího duchovního vůdce šanci se udržet? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Téměř čtyři desítky mezinárodních organizací musí do konce týdne opustit Pásmo Gazy a ukončit v něm svou činnost. Týká se to například Lékařů bez hranic či organizace CARE. Důvodem jsou nové izraelské předpisy, které neziskovky zavazují k uvádění jmen zaměstnanců, což ale některé odmítají. „Nechtějí to dělat z bezpečnostních důvodů. Obávají se, že by na ně mohli cíleně útočit. Už za války spousta humanitárních pracovníků umírala, protože docházelo k útokům ze strany izraelské armády i na místa, kde lidé dostávali humanitární pomoc, jídlo, a tak dále. Nechtějí pojmenovávat konkrétní lidi a dávat jim terč na záda," říká ve čtvrteční epizodě Magdaléna Fajtová. Jaká je v Pásmu Gazy humanitární situace několik měsíců po uzavření příměří, které je však porušováno? Jaký je plán na obnovu palestinského území, která má podle AP vyjít na v přepočtu skoro bilion a půl korun?

Výtah Respektu: Ve Strakově akademii se uskutečnil kulatý stůl k tématu odškodňování obětí nucených sterilizací. Jde o jednu z nejtemnějších kapitol moderní historie našeho zdravotnictví. Ta započala už v minulém století, v komunistickém Československu, přičemž poslední případ známe z roku 2007. Přestože původně stát počítal s tím, že se k odškodnění přihlásí 400 obětí, doposud ministerstvo zdravotnictví obdrželo 2639 žádostí. Některé z nich jsou ale opakované. Odškodnění se zatím dočkalo 1155 žen a stát tak vyplatil téměř 360 milionů korun. Podávat žádosti je možné do 4. ledna roku 2027. Proč v Československu k nuceným sterilizacím docházelo? Jaká byla cesta k odškodňování obětí? A jak se pracuje s rozpočtem, když byl odhad počtu obětí lichý? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Markéta Plíhalová.

Speciál Výtahu Respektu: Když před čtyřmi lety Putin oznámil takzvanou speciální operaci a ruská armáda zaútočila na Ukrajinu, milionům Ukrajinců a Ukrajinek se rozpadl svět tak, jak ho znali. „Táta mi ráno zavolal a řekl, že mladí muži jdou do armády a on tedy musí taky. V tu chvíli jsem pochopila, že zodpovědnost za rodinu, kterou má táta, musí převzít někdo jiný. V ten okamžik mi došlo, že se musím postarat o svoji bezpečnost i o to, jak bude rodina zajištěna. Máma kvůli zdravotnímu stavu nemůže pracovat, u táty jsme nevěděli, jak dlouho ve válce vydrží. Zda bude naživu," říká zakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska, která je v Česku od března roku 2022. Zůstat v něm mohla i Tanya Solomadina, která studovala na Univerzitě Karlově. Rozhodla se ale vrátit do svého rodného Charkova, a to i přes veškerá rizika, která to s sebou přináší. „Udržuje mě pořád ta stejná myšlenka, že všechno má svůj konec. Že nic netrvá věčně. Z nějaké perspektivy to může být smutná myšlenka, ale pro mě to je optimistické," říká. Obě mladé ženy popisují, jak probíhající válku prožívají, jak se za poslední čtyři roky změnily i to, jaké to je být pár desítek kilometrů od ruských hranic či v jiné zemi, daleko od blízkých, kteří jsou ve válce. Moderuje Zuzana Machálková. Podcast o tom, jak se ve válkou zasažené Ukrajině žije mladým lidem: https://www.respekt.cz/podcasty/tady-jsem-doma-kdyz-ted-zemru-bude-to-dobra-smrt

Výtah Respektu: Maďarsko a Slovensko před pár dny varovaly, že pokud Ukrajina do pondělí neobnoví dodávky ruské ropy do těchto zemí, přeruší na oplátku dodávky nejen nafty, ale také elektřiny do této válkou zasažené země. Doposud se tak nestalo. Budapešť a Bratislava však k výhružkám přistupují v reakci na to, že Kyjev na konci ledna po ruských útocích stopla dodávky přes ropovod Družba s tím, že během války jsou opravy obtížné. Premiéři Maďarska a Slovenska však Ukrajinu viní z toho, že dodávky ruské ropy zdržuje schválně, v případě Budapešti za tím dokonce vidí snahu ovlivnit nadcházející volby. Blokování elektřiny a nafty pro Ukrajinu tak má být jedna páka, kterou se chtějí bránit, tou druhou je blokování 20. balíku protiruských sankcí, které chtěla zkraje týdne schválit EU. Jak zásadní by pro Ukrajinu bylo, kdyby Maďarsko a Slovensko skutečně dodávky energií a paliv stoply? V další epizodě odpovídá Tomáš Brolík.

Výtah Respektu: Pokud by Česko zrušilo nákup amerických stíhaček F-35, vznikla by tím pro armádu škoda zhruba 30 miliard korun. Tento týden o tom informoval premiér Andrej Babiš s tím, že vláda ANO, SPD a Motoristů tedy v zakázce pokračuje i přesto, že v minulosti mluvili o jejím přehodnocení či úplném zrušení. Jak ale ve čtvrteční epizodě upozorňuje Jaroslav Spurný, kritika největší a nejdražší zakázky v moderní historii ČR byla od začátku čistě ideologická a současný kabinet věděl, že zrušit nepůjde. Proč ale Česko stíhačky F-35 vůbec kupuje? Může Babiš vyjednat výhodnější podmínky? A je bezpečné obchodovat s USA, v jejichž čele je nepředvídatelný Donald Trump? Ptá se Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: V Česku bude od ledna příštího roku spuštěn nový systém evidence tržeb EET 2.0. Návrh zákona v úterý představila ministryně financí Alena Schillerová z ANO, která si znovuzavedení EET vytyčila jako jeden ze svých cílů v boji s šedou ekonomikou a daňovými úniky. Šéfka resortu uvedla, že nový systém napravil chyby toho původního a lidem slibuje minimalizaci nákladů a byrokratické zátěže. Jak se vlastně osvědčila evidence elektronických tržeb v minulosti? Jaké změny je možné od roku 2027 očekávat a koho se budou týkat? A skutečně je EET účinným nástrojem v boji s šedou ekonomikou? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Stovky amerických soudů napříč Spojenými státy nezávisle na sobě rozhodly, že ICE za poslední měsíce nelegálně uvěznil přes 4400 lidí. Před pár dny o tom informovala agentura Reuters s tím, že i přes soudní rozhodnutí administrativa Donalda Trumpa pokračuje v zatýkání a masových deportacích. Ve stejnou dobu přitom americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti vstoupilo do tzv. shutdownu, tedy režimu částečného omezení chodu. Jak ale v úterý epizodě popisuje Dominika Perlínová, na činnost imigračních agentů to příliš nedopadlo: „Imigrační služba dostala rekordní částky, rozpočet srovnatelný například s celou kanadskou armádou. ICE velkou část financí má, protože to bylo schváleno separátně. Co nemůže fungovat jsou jiné organizace, například letiště varují, že bude docházet ke zpoždění letů." ICE tedy pokračuje s rozsáhlými zásahy. Kam lidi deportuje? Jaký je plán na rozšíření detenčních center? Posunulo se nějak vyšetřování zastřelení amerických občanů Renée Nicole Good a Alexe Prettiho? A hrají ještě roli americké soudy? Ptá se Zuzana Machálková.