Výtah Respektu

Výtah Respektu: Ve slovenském Trenčíně, který drží titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2026, se o víkendu konal 30. ročník festivalu Pohoda. Přišlo na něj třiatřicet tisíc lidí, přičemž lístky se vyprodaly v rekordně krátkém čase. Na akci, která se pravidelně umisťuje v žebříčcích nejlepších středně velkých festivalů v Evropě, byl i vedoucí kulturní rubriky Jan H. Vitvar, který v pondělní epizodě Výtahu Respektu popisuje dojmy z účinkujících, atmosféru na Pohodě i čím je vlastně výjimečná, ale také to, proč jsou vůči tomuto festivalu tak kritičtí slovenští vládní politici. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Tento týden proběhl summit NATO v Ankaře, který americký prezident Donald Trump na závěrečné tiskové konferenci označil za úspěšný. Spojenci si podle šéfa Bílého domu konečně uvědomují, že musejí zvyšovat své výdaje na obranu. Jak k tomu přistupuje Česko? Přistoupily členské státy Severoatlantické aliance k nějakým závazkům? Jaká byla komunikace mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem? A jak se novinářům a novinářkám pracovalo v zemi, která ještě před summitem zatýkala některé jejich kolegy? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: Německá krajně pravicová a nejsilnější opoziční strana Alternativa pro Německo měla o víkendu sjezd, v jehož závěru zaznělo, že je AfD připravena po záříjových zemských volbách vládnout. A průzkumy naznačují, že by k tomu vzhledem k rostoucí podpoře skutečně mohlo dojít. Jak by taková vláda vypadala? V čem by mohla radikálně změnit třeba školství nebo kulturu? A mohly by jí zabránit protesty, které doprovázely i zmíněný sjezd? I o tom mluví ve středeční epizodě Tomáš Lindner.

Výtah Respektu: Američané končí na světovém šampionátu. V noci na úterý je 4:1 porazila Belgie, která tak postoupila do čtvrtfinále mistrovství světa. Právě tyto dvě země se však ještě před zápasem dostaly do křížku, a to kvůli něčemu, co je označováno za naprosto bezprecedentní politický zásah do sportu. Když totiž americký klíčový hráč Folarin Balogun dostal při zápase s Bosnou a Hercegovinou červenou kartu za faul, do věci se vložil přímo americký prezident Donald Trump, který telefonoval šéfovi FIFA Giannimu Infantinovi a lobboval za to, aby byl tento krok přehodnocen. FIFA mu vyhověla a hráč tedy v zápase s Belgií nastoupil, ač původně neměl. Je mezinárodní federace fotbalových asociací natolik transparentní, aby se dalo zjistit, zda jednala pod tlakem šéfa Bílého domu? Neztratila jakoukoliv kredibilitu? A proč je vlastně fotbalová soutěž označována za apolitickou, přestože je už roky plná politiky? Nejen o tom mluví v úterní epizodě František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: V Srbsku by se za tři nebo čtyři měsíce mohly konat volby. Řekl to prezident Aleksandar Vučič, který oznámil rezignaci na hlavu státu, ale zároveň připustil, že by mohl kandidovat na premiéra. Změnilo by se tím něco v zemi, kterou jen nedávno zasáhly největší protivládní protesty v historii? Proč vlastně lidé demonstrují v Albánii? Proč se na ni zaměřují Američané a proč se Spojené státy dohadují s Evropskou unií o dění v Bosně a Hercegovině? Ve čtvrteční epizodě zaměřené na Balkán vše vysvětluje Magdaléna Fajtová.

Výtah Respektu: Od ničivého zemětřesení ve Venezuele, konkrétně od dvou silných, nejsilnějších za posledních víc než sto let, uplynul týden. Katastrofa si doteď vyžádala minimálně devatenáct set obětí, jejich počet ale dál poroste. Pohřešovaných jsou totiž desítky tisíc lidí. Na pomoc do Venezuely přicestovali záchranáři z více než dvou desítek zemí, včetně Česka. Jak ale zareagoval tamní režim? Jaká je pomoc Spojených států, které v lednu ve Venezuele provedly invazi? A jaká je v zemi humanitární pomoc? Ve středeční epizodě odpovídá Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Česko má nového náčelníka generálního štábu. Prezident Petr Pavel ráno na Pražském hradě jmenoval Miroslava Hlaváče. Při příležitosti Dne ozbrojených sil vystřídal Karla Řehku, který má v armádě skončit ke konci srpna. Co od Hlaváče v této funkci čekat? Proč byl proti jeho jmenování ministr obrany Jaromír Zůna a proč si ho premiér Andrej Babiš prosadil? A proč se předseda vlády nedostavil na Hrad? I o tom mluví v úterní epizodě Ondřej Kundra.

Výtah Respektu: V jihomoravské Strážnici se o víkendu konal 81. ročník Mezinárodního folklorního festivalu. A pokud o něm někdo neslyšel doposud, letos nejspíš minul jen málokoho. Na pátečním zahájení tam totiž lidé vypískali ministra kultury Oto Klempíře, a den poté pak i ministra zahraniční Petra Macinku. Místo toho aby politici vzali zpátečku, začali osočovat návštěvníky z toho, že na ně má vliv alkohol, vedra a že se zbláznili. Jejich kolega z Motoristů Boris Šťastný následně dokonce vyzýval k odebrání dotací. Přestože Macinka se po pondělním jednání vlády omluvil, jeho vystoupení vyvolalo ostrou kritiku. Proč se vůbec na pódium dostal? Jaké by víkendové události mohly mít dopady? A jsou něčím srovnatelné se Slovenskem? Nejen o tom se v další epizodě baví Zuzana Machálková s Erikem Taberym.

Výtah Respektu: Přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva se dotkl mimo jiné i romské agendy. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková kvůli tomu podala rezignaci a tento týden vláda jmenovala její nástupkyni, kterou je Edita Stejskalová. Co přesně se přesunem změní? Dá se na vládním kroku najít pro Romy a Romky něco pozitivního? V čem by se mohly v české společnosti posílit stereotypy? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Eva Soukeníková.

Výtah Respektu: V polském Gdaňsku se od čtvrtka koná konference o poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci povede tamní premiérka Julija Svyrydenko. Do poslední chvíle se přitom čekalo, zda se zúčastní přímo prezident Volodymyr Zelenskyj, a to kvůli aktuálním událostem, kdy polský prezident Karol Nawrocki Zelenskému odebral nejvyšší vyznamenání, protože jednu armádní jednotku pojmenoval po druhoválečné Ukrajinské povstalecké armádě. V čem byla UPA problematická a proč Zelenskyj jednotku pojmenoval právě po ní? Jaké dopady by to mohlo mít pro válkou zasaženou Ukrajinu a jaké pro Polsko? Ve středeční epizodě vysvětluje Tomáš Brolík.

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel v úterý dopoledne oznámil, že se kvůli rozhodnutí vlády nevyslat ho na summit NATO v Ankaře obrátí na Ústavní soud. Ten je připravený se případem zabývat přednostně. Je to běžná praxe? O co by se hlava státu mohla opřít? A neměl prezident odmítnout vyslání na valné shromáždění OSN, které může kabinet vnímat jako záminku? Nejen o tom mluví v další epizodě Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: Páteční jednání Spojených států a Íránu ve Švýcarsku bylo zrušeno. Inicioval to Teherán kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon. Později ale k jednáním přece jen došlo a zprostředkovatelé, kterými jsou Katar a Pákistán, oznámily, že země míří k plánu o dosažení konečné dohody do šedesáti dní. USA mluví o historickém okamžiku, Teherán o pokroku. Na čem se tedy země domluvily? Dá se tentokrát dohodě věřit, nebo lze očekávat další zvraty? Jak je to v současnosti mezi Izraelem a Libanonem? V pondělní epizodě přibližuje Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Tento týden se ve Francii konal summit skupiny velkých světových ekonomik G7, tedy USA, Německa, Británie, Francie, Japonska, Itálie a Kanady. Přizvány byly i další státy, mezi nimi například i Ukrajina, ale také zástupci EU. Čelní představitelé G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku, navýšení vojenské podpory Ukrajiny. Jak ve čtvrteční epizodě vysvětluje Magdaléna Fajtová, shoda je poměrně překvapivá. Proč k ní tedy došlo? Jakou roli hrál na summitu americký prezident Donald Trump? Jaký význam má G7? A proč summitu předcházely protesty? Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Stovky zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu se v pondělí 22. června zapojí do jednodenní výstražné stávky. Reagují tak na vládní krok, který chce zrušit koncesionářské poplatky a převést financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Z toho by jim mělo jít o skoro miliardu a půl méně. Stávka se projeví ve vysílání, výjimkou budou jen dětské stanice Radio Junior a Déčko. Jde o účinný postup? V čem jsou kroky vlády ANO, SPD a Motoristů v případě ČT a ČRo populistické? Mají veřejnoprávní média nějakou naději? A jak by jejich úpadek dopadl na soukromá média v Česku? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Erik Tabery.

Výtah Respektu: Skupina senátorů a senátorek usiluje o zásadní omezení přístupu k úřední změně pohlaví. V rozporu s výzvami Evropské unie by lidé museli složitě a zdlouhavě dokazovat, že jsou opravdu trans. O tom by rozhodovaly soudy, které na to nemají kapacitu, posunula by se věková hranice, a také by museli podstupovat psychoterapii. To kritizuje mimo jiné i organizace Trans*parent. Clara Zanga v úterní epizodě vysvětluje, jaká pravidla platí pro trans osoby v současnosti, co přesně by se podle senátorského návrhu mělo změnit, ale i to, jaká k tomu byla, respektive nebyla, veřejná diskuze.

Výtah Respektu: Pár hodin před začátkem velkolepých oslav svých osmdesátých narozenin oznámil americký prezident Donald Trump uzavření dohody s Íránem. Ještě v noci to potvrdil i Pákistán, který byl prostředníkem. Podle něj by k oficiálnímu podpisu mohlo dojít v pátek ve Švýcarsku. Co dohoda obsahuje? Týká se i Izraele a jeho útoků v Libanonu? A splnily Spojené státy své cíle, o kterých šéf Bílého domu mluvil koncem února? I na to odpovídá v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Premiér Andrej Babiš oznámil po pondělním jednání vlády zpřísnění protidrogové politiky s osmnácti opatřeními ve čtyřech zákonech. Uvedl, že nebude dělat liberální protidrogovou politiku, která v Česku byla doposud. Například bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil ale namítá, že kroky Babišovy vlády přivedou Českou republiku před rok 1989. Místo řešení problémů se závislostmi jde podle Vobořila o šikanu a ideologii. Co přesně kabinet ANO, SPD a Motoristů chystá? Proč šéf ANO změnil postoj k adiktologům a adiktoložkám? Čím by vláda mohla protidrogovou politiku udusit a co by ji mohlo naopak napravit? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Tomáš Brolík.

Výtah Respektu: Do vzdušného prostoru Lotyšska v týdnu opět pronikl ruský dron. Následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Šlo nicméně o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních týdnech vnikly do vzdušného prostoru zemí NATO. V některých případech navíc nejde o drony ruské, ale ty ukrajinské. Země nicméně odsuzují Moskvu, protože jde o jednu z jejích taktik. Jak se Severoatlantická aliance zvládá bránit? Kde je hranice sebeobrany a potřeby Rusku útok opětovat? Nejen na to ve středeční epizodě odpovídá Ondřej Kundra.

Výtah Respektu: Duševní zdraví dětí v Česku se zhoršuje. Šťastně se cítí pouze polovina z nich. Vyplývá to z výzkumu Mladé hlasy, který letos poosmé realizoval UNICEF, a to ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Ukázalo se také, že šedesát procent dětí zažívá stres kvůli školním povinnostem nebo že více než šedesát procent tráví online více času, než by chtěly. K čemu získaná data slouží? Jak stát získává data o duševní pohodě dětí a mladistvých? Mají se na koho obrátit, pokud potřebují pomoc? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Markéta Plíhalová.

Výtah Respektu: „Věda hovoří jasně. El Niño se k nám blíží s devadesáti procentní jistotou. Svět to musí brát jako naléhavé klimatické varování,” řekl generální tajemník OSN Antonio Guterres v prohlášení, ve němž apeloval na přípravu na tento jev i na to, jaké by mohl mít dopady. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) by El Niño mohlo na některých místech způsobit výraznější deště, na jiných ještě výraznější sucho. A přestože se jev vrací v pravidelných intervalech, tentokrát by mohl být silnější než dřív. Klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, který je českým zástupcem v Mezivládním panelu pro změnu klimatu a dlouhodobým spolupracovníkem WMO v pondělní epizodě přibližuje, co El Niño znamená pro Evropu a Česko, jaké projevy očekávat, a také co to znamená pro běžného člověka i vlády. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Jedním z hlavních, ne-li hlavním tématem v tuzemské ekonomice je momentálně zestátnění ČEZ. V týdnu proběhla valná hromada, na které akcionáři schválili, že energetická skupina může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, což je podle analytiků zásadní krok pro připravované zestátnění. To je ostatně jeden z deklarovaných cílů vlády ANO, SPD a Motoristů. Co rozhodnutí na valné hromadě v praxi znamená? Proč vůbec chce kabinet ČEZ zestátnit? Jaké by to mohlo mít pro stát přínosy a jaká jsou rizika? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Sněmovna by chtěla ve středu dokončit druhé kolo schvalování rozsáhlé novely stavebního zákona, kterou dolní komora minulý týden opakovaně přerušila. Jde o dokument o víc než tisíci stránkách, proti kterému se staví nejen opozice, ale i odborníci a odbornice. Někteří z nich se podepsali pod otevřený dopis poslancům a členům vlády, ve kterém vyzývají ke zrušení chystaných změn. Ty vnímají jako fatální oslabení památkové péče. Například spolek Arnika už dříve varoval i před ekologickými dopady, a přínos by novela neměla ani pro řadu občanů. Proč tedy koaliční poslanci a poslankyně změny prosazují? Kdo z nich bude těžit? A co je novele stavebního zákona nejvíc vytýkáno? Ve středeční epizodě vysvětluje Jan H. Vitvar.

Výtah Respektu: V jednání o přesunu agendy lidských práv a závislostí z úřadu vlády pod několik ministerstev se nechystají změny a je definitivně rozhodnuto. Zkraje týdne to řekl premiér Andrej Babiš z ANO. Experti a expertky přitom předkládali jiné návrhy a kritizovali, že vládní změny přišly nečekaně a bez jakýchkoliv dat a analýz, které by prokázaly, že by agendy měly být efektivnější. Podle kritiků návrhu, se kterým přišel předseda vlády a šéfka úřadu vlády Tünde Bartha, by tak mohl být výrazně ohrožen chod agend, v horším případě by to mohlo znamenat jejich likvidaci. A to by mělo celospolečenské dopady. Jaké konkrétně? Proč vůbec vláda prosadila změny? A kdy mají nastat? I o tom mluví v úterní epizodě František Trojan.

Výtah Respektu: Spojené státy o víkendu provedly údery proti íránským radarovým stanicím a řídícím centrům bezpilotních letounů. Podle USA šlo o reakci na agresivní kroky Teheránu. Írán v reakci na to zaútočil na neupřesněnou leteckou základnu, která podle nich byla využita při americkém útoku na telekomunikační věž na ostrově Sirík. Ke vzájemným útokům přitom dochází i přesto, že obě strany v dubnu dojednaly příměří. Znamená to tedy, že už neplatí? Co víme o aktuálně probíhajících jednáních? Jak se pokračující konflikt projevuje na Trumpově podpoře? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Nový maďarský premiér Péter Magyar se v pátek setká se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen, se kterou bude jednat o uvolnění zmrazených evropských fondů. Jde o dohodu, která by pro Budapešť odblokovala skoro 10,5 miliardy eur. Ale aby se tak stalo, muselo by Maďarsko do srpna udělat několik velkých změn. Jaké jsou ty nejzásadnější? Co se od nástupu nové vlády změnilo ve vztahu s Ukrajinou nebo v otázce svobody médií? Jakými lidmi se Magyar obklopil? A co je vlastně s Orbánem? Ve čtvrteční epizodě shrnuje Tomáš Brolík.

Výtah Respektu: Role Spojených států coby zprostředkovatele dohody mezi Ruskem a Ukrajinou je v současnosti jednou z nejdiskutovanějších diplomatických otázek na světě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio se nechal slyšet, že Washington je dál ochotný hrát roli prostředníka, pokud se objeví reálná příležitost, ale také řekl, že se USA svoji role vzdají, pokud v brzké době nebude jasné, jak válku reálně a rychle ukončit. A to doposud jasné není. Co by odstoupení Spojených států znamenalo pro válku znamenalo? Kdo jiný by mohl být prostředníkem? A jaká je momentálně situace na frontě? Ve středeční epizodě shrnuje Ondřej Kundra.

Výtah Respektu: Okresní soud v Teplicích v úterý vyhověl žádosti exposlance TOP 09 Dominika Feriho, který je po splnění dvou třetin tříletého trestu na svobodě. Za mřížemi byl za dvě znásilnění a jeden pokus. Zástupce zmocněnkyně poškozených uvedl, že ženy mají strach a obavy. Jak k tomu přistoupil soud? Změnil Feri, který v minulosti neprojevoval upřímnou lítost, postoj? V čem se verdikt soudu změnil oproti lednu, kdy byla Feriho žádost zamítnuta? V úterní epizodě shrnuje Clara Zanga.

Výtah Respektu: Historický okamžik, slavnost míru, cesta k usmíření, upřímný dialog, ale taky obludnost, provokace a snaha o přepisování dějin - i takové byly výklady sjezdu sudetských Němců v Brně, který skončil právě dnes, a to uctěním památky obětí okupace v Kounicových kolejích. Sjezd se konal od čtvrtka, vůbec poprvé na území Česka, a to v rámci festivalu Meeting Brno, který usiluje o dialog mezi národy, kulturami i náboženstvími. Právě to ale byla před samotným festivalem velká otázka. V Česku totiž téma vyvolalo velké kontroverze, a třeba sněmovna hlasy vládní koalice přijala usnesení, ve kterém vyzvala organizátory ke zrušení. To se ale nestalo a do Brna se vydali také Eva Soukeníková a Tomáš Lindner. V pondělní epizodě přibližují atmosféru sjezdu, protestů, účast politiků i to, co by víkendové události mohly změnit v česko-německých vztazích.

Výtah Respektu: Vládní čistky, miliardy z Evropské unie a tlak na návrat milionů uprchlíků. Prozatimní syrská vláda pod vedením Ahmada Šary v těchto týdnech mění ministry, vyrovnává se s Asadovým režimem a pragmaticky se otáčí na Západ. Jak se lidem v Sýrii momentálně žije? Co pro Sýrii znamená pomoc od EU? Kdo jsou v současnosti její klíčoví spojenci? A je země připravena na návrat lidí, kteří uprchli před válkou? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů a Katedry Blízkého východu na Univerzitě Karlově. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Izrael se podle agentury Reuters přiblížil k předčasným volbám. Poslanci totiž ve středu předběžně schválili rozpuštění parlamentu. Návrh zákona předložila většina podporující premiéra Benjamina Netanjahua. Vzhledem k tomu, že krok má širokou podporu jak u kabinetu, tak i u opozice, je téměř jisté, že dojde i k finálnímu schválení. Izraelci a Izraelky by tak mohli hlasovat o několik dní dříve. Původně to mělo být koncem října. Proč k rozpuštění vyzvali Netanjahuovi spojenci? Jaká témata budou rozhodující? Má co nabídnout opozice? A budou volby referendem o současném premiérovi? Ve středeční epizodě odpovídá Magdaléna Fajtová.

Výtah Respektu: V říjnu, konkrétně 9. a 10., nás čekají mimo jiné komunální volby. A přestože do hlasování zbývá ještě pár měsíců, v ulicích Prahy už běží kampaň. Ta spočívá v tom, že tradiční spojenectví utrpěla trhliny a ti, kteří vládli doposud, by mohli vyklidit své pozice, naopak ti, kteří byli doteď v opozici, sází na frustraci z dopravy a astronomických cen bydlení. A své postavení by možná mohlo změnit i hnutí ANO, pro které bylo hlavní město dlouho nedobytnou pevností. Spojí se s ODS? Proč ve Spolu pro Prahu nejsou lidovci? Když se hnutí STAN daří celostátně, platí to i pro metropoli? Proč už Piráti nejspíš nebudou vládnout? A je Praha politickou laboratoří pro zbytek republiky? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno, jehož zástupci pozvali sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. V Česku jde o téma, které se v posledních týdnech hojně řeší, a které mnozí považovali za politicky uzavřené. Sjezd, který se uskuteční už o víkendu, považují organizátoři a část opozice za přelomový symbol smíření a definitivní tečku za minulostí. Ale vládní koalice bije na poplach. Poslanecká sněmovna dokonce schválila rezoluci proti konání sjezdu a z úst vládních politiků slyšíme varování před otevíráním starých ran, revizionismem nebo zpochybňováním Benešových dekretů. Kritika míří i jmenovitě k Berndu Posseltovi, který vede hlavní proud určující směr sdružení. Podle Tomáše Lindnera je to ale absurdní, protože právě Posselt je tím, který vyšachoval protičeské nálady a dlouhodobě usiluje o smíření a česko-německou spolupráci. Jaký byl ale vývoj SdL? Co víme o jeho členské základně? Jaký byl a je jeho politický vliv v Německu? Jak sjezdy sudetských Němců probíhaly v současnosti? Odpovědi najdete v pondělní epizodě.

Výtah Respektu: Do summitu NATO v Ankaře nezbývají ani dva měsíce a Česko pořád neví, kdo bude součástí delegace. Zúčastnit se chce i prezident Petr Pavel, kterého tam ale vláda nechce. Premiér a šéf ANO Andrej Babiš řekl, že o tom, kdo bude součástí delegace, kabinet definitivně rozhodne až po květnovém jednání generálního tajemníka NATO Marka Rutteho ve Švédsku, kdy bude známý program summitu. Rozhodnutí o složení pak má padnout na konci června, tedy těsně před Ankarou, ve které se mají premiéři a hlavy státu sejít 7. a 8. července. A tak je na stole i kompeteční žaloba. O co by se v ní Petr Pavel mohl opřít? Jaký vliv by rozhodnutí Ústavního soudu mohlo mít do budoucna? A stihl by se ÚS s případem vypořádat do začátku července? Ve čtvrteční epizodě odpovídá František Trojan.

Výtah Respektu: Ve Vídni se od 12. do 16. května koná 70. ročník Eurovize - nejdéle vysílané mezinárodní televizní hudební soutěže, která pomohla proslavit například Abbu nebo Céline Dion. Jubilejního ročníku se účastní 35 zemí, což je nejméně za poslední dvě dekády. Pět zemí se rozhodlo z Eurovize, která se prezentuje jako apolitická soutěž, odstoupit. Důvodem je napjatá politická situace a protesty spojené s účastí Izraele kvůli tomu, co páchá v Pásmu Gazy. Noam Bettan, který Izrael reprezentuje, navíc postoupil do finále. Z jakých dalších důvodů je podle kritiků izraelská účast sporná? Jaké jsou argumenty Evropské vysílací unie, která akci organizuje? Mohla by se do budoucna změnit pravidla? Ve středeční epizodě shrnuje Magdaléna Fajtová.

Výtah Respektu: Česko má od tohoto týdne zmocněnce pro plnění závazků NATO. Vláda ANO, SPD a Motoristů na pondělním jednání jmenovala Jakuba Landovského, který je bývalým velvyslancem Česka při Severoatlantické alianci. Kromě toho byl v minulosti i náměstkem pro obrannou politiku a strategii ministerstva obrany či výkonným ředitelem středoevropské pobočky Aspen Institute. Proč kabinet vytvořil novou funkci i přesto, že při svém nástupu avizoval, že chce jejich počet spíše snižovat? Jaký má Landovský vztah k současné vládě? Proč se nejspíš bude muset vypořádávat s SPD? A jak by jeho působení mohlo změnit pozici Česka v NATO? V úterní epizodě odpovídá Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: „To, co se odehrálo v závěru sobotního derby ve Fortuna Areně je nejtěžší chvíle v novodobé historii klubu," řekl šéf Slavie Jaroslav Tvrdík poté, co se nedohrál ligový zápas mezi Slavií a Spartou. Stovky fanoušků vršovického klubu totiž pár minut před koncem vtrhly na hřiště, přičemž došlo i k napadení hráčů Sparty. V českých i světových médiích se mluví o ostudě, skandálu a totálním chaosu. K tomu, že se ligový zápas neodehrál kvůli výtržnictví, zároveň v Česku došlo poprvé po celých 23 letech. Jak je možné, že se tolik fanoušků dostalo na hřiště? Šlo tomu nějak předejít? Jak je to s pyrotechnikou na stadionech? Jaké tresty byly za podobné výtržnosti doposud? A jaké tresty by mohly padnout nyní - jak pro fanoušky, tak pro Slavii? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě František Trojan.

Výtah Respektu: Jeden z nejvýraznějších hlasů ochránců přírody, v mnohém inovátor a také člověk, který ovlivnil stovky milionů lidí napříč světem - David Attenborough - v pátek oslaví 100. narozeniny. A své přání k němu mohou skrze speciální webové stránky tuzemské pobočky Světového fondu ochrany přírody dostat i Češi a Češky. Ve čtvrteční epizodě o tom mluví mluvčí Lukáš Hrábek. Jak se David Attenborough ke své práci dostal? Čím je jeho kariéra výjimečná? A proč měl na několik generací vliv právě on? Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh dál probíhají boje. A to i přesto, že Izrael a Libanon uzavřely 16. dubna příměří, které sice bylo původně desetidenní, ale nedávno bylo prodlouženo o další tři týdny. Izrael pokračuje v útocích na jihu Libanonu a ničí tamní domy a další infrastrukturu. Od začátku března si izraelské útoky vyžádaly přes 2500 obětí a přes milion vysídlených lidí. Hizballáh zase podniká dronové a raketové útoky proti izraelským vojákům v Libanonu a severním Izraeli. Jaká je šance, že by Izrael a libanonská vláda vyjednaly dohodu? Jak se k bojům staví Libanonci a Libanonky - vytvoří tlak na Hizballáh nebo vzroste odpor k Izraeli? A jsou do jednání nějak zapojeni spojenci obou zemí? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Magdaléna Fajtová.

Výtah Respektu: Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili v takzvané bitcoinové kauze další tři lidi. Seznam Zprávy, Deník N a iRozhlas v pondělí odpoledne uvedly, že je mezi nimi i exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve z ODS). Souvisí jeho obvinění s trestním oznámením, které podal současný ministr spravedlnosti Jeroným Tejc z ANO? Čeho se měl Blažek podle obvinění dopustit? Jak by mu jeho argumenty mohly pomoct, pokud se dostane k soudu? V úterní epizodě odpovídá Ondřej Kundra.

Výtah Respektu: Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že Spojené státy budou doprovázet lodě, které v posledních týdnech nemohly opustit Perský záliv s tím, že se tak má dít od pondělí. Podle Teheránu by ale mohlo jít za porušení příměří. Zároveň měly USA koncem týdne odpovědět na poslední návrh mírového plánu, který předložil Teherán. Jaká byla reakce? Jak se šéf Bílého domu staví k zákonné lhůtě, podle které musí další boje konzultovat s Kongresem? A jak doposud pomohl Íráncům a Íránkám? I na to v pondělní epizodě odpovídá Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha tento týden uvedl, že Česko se stalo 23. státem, který se připojuje k dohodě, která je nutná k vytvoření zvláštního tribunálu pro zločiny ruské agrese na Ukrajině. V polovině května bude o dohodě hlasovat výbor Rady Evropy, a to v Moldavsku. Mohlo by to být účinnější vůči Vladimiru Putinovi, na kterého Mezinárodní trestní soud vydal zatykač? Proč Volodymyr Zelenskyj kritizuje Izrael? Co jeho válkou zasažené zemi diplomaticky přináší jiná válka, a to ta na Blízkém východě? A jaká je momentálně situace na frontě? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Ondřej Kundra.

Výtah Respektu: Evropský parlament tento týden odhlasoval zprávu, která vyzývá Evropskou komisi k vytvoření celoevropské legislativy definující znásilnění. Jejím základem by měl být souhlas, jednoduše „ano znamená ano". Přestože nejde o právně závaznou rezoluci, je to významný krok. Hlasovalo pro něj 447 europoslanců a europoslankyň, 160 bylo proti. Mezi nimi i český europoslanec Alexandr Vondra. Proč se nepřipojil? A proč se naopak připojil k jinému bodu, který EP odhlasoval, a to větší ochrana psů a koček? A co tento krok znamená pro Česko? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Magdaléna Fajtová, která reportuje přímo ze Štrasburku.

Výtah Respektu: Vláda ANO, SPD a Motoristů tento týden jednomyslně schválila, že regulace marží i snížení spotřební daně z nafty bude pokračovat i v květnu. Opatření, ke kterým kabinet přistoupil po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě, po kterém vzrostly obavy z výrazného růstu cen paliv, vysvětluje akceschopností a šetřením. Jak ale v úterní epizodě vysvětluje Filip Zelenka, ve skutečnosti jde spíš o psychologický efekt. Zároveň ale vyvrací ostrou kritiku, podle které vláda svými kroky výrazně zasahuje do trhu. Dělo se tak podle něj totiž i za minulého kabinetu. Jaká opatření tedy platí a co se od příštího měsíce změní? A jak se s věcí vypořádaly ostatní evropské státy? Moderuje Zuzana Machálková.

S Martinem Uhlířem o poučení z největší jaderné havárie a smrtící radiaci ukryté v sarkofágu„Nedlouho po půlnoci reaktor tlakem páry vybuchl – nadzvedl a odsunul dva tisíce tun těžký železobetonový svrchní kryt a změnil se v sopku chrlící k nočnímu nebi kusy betonu, hořící úlomky grafitu a žhnoucí uranové palivo. Zároveň z nitra jaderné pece začaly do ovzduší unikat aerosoly obsahující ty nejradioaktivnější izotopy,“ popisuje v článku Martin Uhlíř havárii jaderného reaktoru. Co byla hlavní příčina? Jaké nezodpovězené otázky zůstávají i po 40 letech? A jak vzpomíná na dobové shánění informací o havárii v Československu 80. let? Nejen na to odpovídá v podcastu Výtah Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.Doporučujeme také celý článek:Hlavně nepanikařte. Proč před čtyřiceti lety explodoval Černobyl a jaké je poučení z největší jaderné havárie

Výtah Respektu: Opoziční Starostové na čtvrteční odpoledne svolali ve sněmovně jednání generálních ředitelů ČT a ČRo se zástupci stran. Hynek Chudárek a René Zavoral už se ale v týdnu sešli s vládními politiky, se kterými jednali o chystaných změnách ve veřejnoprávních médiích, které počítají mimo jiné se zrušením poplatků a převedením financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. Proti tomu se postavily i odbory obou médií a studenti napříč Českem, kteří ve středu uspořádali pochod na podporu ČT a ČRo. Jak televizi podkopává přímo její ředitel? Co požadují odboráři i pracovníci veřejnoprávních médií? A kdy by ke změnám v nich mohlo dojít? Ve čtvrteční epizodě shrnuje František Trojan.

Výtah Respektu: Zatímco v podstatě celý svět čeká, co bude další nečekaný a mnohdy nepochopitelný krok Donalda Trumpa a jak to ovlivní nejen bezpečnost, ale i ekonomiku, jeho administrativa může pokračovat s výstavbou části tanečního sálu Bílého domu za v přepočtu 8,5 miliardy korun. Tento týden o tom rozhodl odvolací soud, který tím pozastavil rozhodnutí jiného soudu. Přestože Trump tvrdí, že přestavba je důležitá právě i z bezpečnostních důvodů, kritici namítají, že k tomu není potřeba taneční sál. Souvisí to tedy s pompézními oslavami 250. výročí vzniku Spojených států, které šéf Bílého domu označil za nejvelkolepější v historii USA? Jaké události k tomu proběhnou a kdo je zaplatí? A co na to běžní Američané a Američanky, jejichž ekonomická situace se zhoršuje? I o tom mluví Dominika Perlínová ve středeční epizodě.

Výtah Respektu: Bulhaři a Bulharky měli v neděli další volby, ve kterých jednoznačně zvítězilo Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva, které získalo nějakých 44 procent. Rozdíl od druhé a třetí příčky byl přitom velmi výrazný, uskupení dostala od voličů kolem 13 procent. Pro zemi šlo každopádně o osmé volby za posledních pět let. Výsledky by podle Reuters mohly ukončit období politické nestability. Kam si ale euroskeptického Radeva zařadit v zahraniční politice? Je namístě, když se o něm mluví jako o proruském nebo jako o bulharském Orbánovi? Co od něj může čekat EU a co výsledky voleb znamenají pro Ukrajinu? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Magdaléna Fajtová.

Výtah Respektu: Premiér Andrej Babiš v neděli na svém Instagramu zveřejnil video, kde uvedl mimo jiné to, že předseda Senátu Miloš Vystrčil nepoletí na Tchaj-wan vládním speciálem. Vysvětlil to nejen finanční stránkou, ale také tím, že současná vláda chce dělat politiku pragmatickou, nikoliv hodnotovou. Jak ale v úterní epizodě vysvětluje Kristýna Jelínková, náklady na vládní speciál rozhodně nejsou hlavním důvodem. Babiš chce totiž - vládním speciálem - letět do Číny. Pokud by předseda horní komory Tchaj-wan znovu navštívil, Peking by to mohlo rozhořčit, a tak si ho chce premiér naklonit. Je ale Čína pragmatickým partnerem, nebo bezpečnostním rizikem? Co má Česko ze spolupráce s Tchaj-wanem? A má současná vláda ve spolupráci s různými režimy nějakou červenou linii? Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: „Kuba čelí naprosto bezprecedentnímu kolapsu základních služeb. Je to nejhorší situace v historii ostrova. Je tam obrovský nedostatek potravin i vody, kvůli chybějící naftě kolabuje distribuce potravin, kolabuje zemědělství a v troskách je také zdravotnictví," vysvětluje ve čtvrteční epizodě Dominika Perlínová. Situace, která je na Kubě kvůli tamnímu režimu katastrofální dlouhodobě, se zhoršuje od začátku letošního roku, a to po invazi USA ve Venezuele. Americký prezident Donald Trump se nechal několikrát slyšet, že až skončí válka s Íránem, bude to právě Kuba, kterou Spojené státy převezmou. Uvedl, že ono převzetí může být mírové i nemírové. Jaká je šance, že to USA skutečně udělají? Co by to pro Kubánce a Kubánky znamenalo? Co současný režim drží v kolabující zemi u moci? A mohl by jeho pád přijít i zevnitř?

Výtah Respektu: Súdán, ve kterém se odehrává nejhorší humanitární situace současnosti, vstupuje do čtvrtého roku války. Konflikt si doposud vyžádal desítky tisíc mrtvých a tisíce pohřešovaných. Na dvou místech země byl vyhlášen hladomor a na dvaceti dalších místech podle OSN hrozí. Rozsah a brutalita sexuálního násilí, jakému lidé v Súdánu čelí, je alarmující. Podle Lékařů bez hranic je pro ženy a dívky v podstatě jen otázkou času, kdy budou znásilněny. Proč dění v zemi svět nevěnuje dostatek pozornosti? Kdo civilistům pomáhá? A ovlivňuje nějak válku v Súdánu konflikt na Blízkém východě? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Tomáš Lindner.