Výtah Respektu

„Když ne zločin, tak zlý čin vůči příštím generacím", „kreditní karta, bianco šek na další stovky miliard na dluh", „znásilnění rozpočtové odpovědnosti", „největší lumpárna". Tak opozice mluví o sporné novele rozpočtových pravidel, kterou tento týden ve sněmovně prosadila vládní koalice a podle očekávání tak přehlasovala prezidentovo veto. Lídři opozičních stran už oznámili, že se obrátí na Ústavní soud. Ministryně financí Alena Schillerová se nicméně brání, že potřebuje upravená pravidla, aby mohla sestavit odpovědný, realistický a transparentní rozpočet. Co přesně vládní koalice navrhuje? Je opoziční kritika oprávněná? Jak změny dopadnou nejen na mladé lidi? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Kanada od 8. září zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Země to oznámila v úterý navečer. Kanadský premiér už o víkendu řekl, že se jeho země ocitla v obchodní válce s USA, což byla reakce na krach obchodních jednání z konce minulého týdne, po kterém Washington zavedl padesáti procentní clo na dovoz kanadského zboží. Čeho přesně se cla týkají? Jak to na obě země dopadne ekonomicky i politicky? Jak se k obchodní válce staví americká i kanadská společnost? A kdo by z aktuální situace mohl profitovat? I na tyto otázky odpovídá ve středeční epizodě Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Česko usiluje o rychlé rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Zkraje týdne to řekl premiér Andrej Babiš, který se vyslovil i pro začlenění zemí z tohoto regionu do schengenského prostoru bez vnitřních hranic, a to bez ohledu na to, jestli tyto státy budou nebo nebudou členy EU. Podobně nedávno mluvil i ministr zahraničí Petr Macinka. Je to tak až se současnou vládou, nebo se za země západního Balkánu Česko zasazovalo i v minulosti? Jaké zájmy na tom mají země i přímo politici? Usilují o to i jiné státy? Jak výrokům tuzemských politiků rozumět vysvětluje v úterní epizodě Magdaléna Fajtová.

Výtah Respektu: Evropská komise schválila nové dodávky obranného materiálu pro Ukrajinu, a to v hodnotě víc než šesti miliard eur, v přepočtu tedy skoro sto padesát miliard korun. Stalo se tak v den, kdy válkou zasažená země slaví 35. výročí vyhlášení nezávislosti. Při té příležitosti v Kyjevě jednají zástupci víc než třiceti zemí z koalice ochotných, včetně nového britského premiéra, pro kterého jde o první zahraniční cestu. Co to Ukrajině přinese? Jak se vypořádává s nedostatkem střel do systémů Patriot? A jak ve válkou zasažené zemi pokračuje debata o možných volbách, ke kterým vyzval bývalý ministr obrany Fedorov? Proč je Zelenskyj odmítá? Nejen na tyto otázky odpovídá v pondělní epizodě Ondřej Kundra.

S Evou Soukeníkovou o rozporuplném poslaneckém návrhu vlády, který ohrožuje památky i ochranu přírody a jeho návratu do Poslanecké sněmovnySenát vrátil po bezmála pěti hodinové rozpravě Poslanecké sněmovně novelu stavebního zákona. Zamítl poslanecký návrh většinou padesáti pěti hlasů z šedesáti šesti přítomných. Jaké hlavní námitky ke sporné koaliční legislativě na plénu zazněly? Jaký další osud ji může čekat a co o ní koluje v kuloárech? Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu od Evy Soukeníkové. Moderuje Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: Ve Spojených státech se rekordně rychle šíří spalničky. Momentálně je nejvíc případů za posledních 35 let. Jen za letošek zatím na 2400, vyžádalo si to i několik obětí. K očkování nyní vyzývají i politici, kteří doposud byli jeho odpůrci, například ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší. Jak se k vakcinaci vyjadřoval doposud a co teď říká ke spalničkám? V čem se liší přístup prezidenta Donalda Trumpa? Jak na rozporuplná tvrzení o dopadech očkování reaguje americká společnost? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Zatímco Evropa jen před nedávnem řešila události, kdy se desítky tisíc migrantů dostaly z Maroka do španělské Ceuty, přičemž to doprovázely populistické výroky některých politiků, a to včetně českého premiéra nebo italské premiérky, protiimigrační nálady se šíří i v jiné části světa. V Jihoafrické republice. Především pak skrze hnutí s názvem March & March. Kdo za ním stojí? Jak se odpor vůči přistěhovalcům projevuje v jejich každodenním životě? V čem se situace podobá Spojeným státům? I na to v úterní epizodě odpovídá Tomáš Lindner.

Výtah Respektu: Po dvoutýdenním volnu se ministři a ministryně vlády Andreje Babiše v pondělí vrátili do Strakovy akademie. Na programu měli mimo jiné i akce spojené s komunálními a senátními volbami. Jedna z nich proběhla už o víkendu, a to výstup na Lysou horu. Se šéfem ANO, ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a vicepremiérem Karlem Havlíčkem byl na místě i František Trojan, který v nové epizodě popisuje, jak celá akce probíhala, jaký vliv by mohla mít na komunální a senátní volby, ale také čemu u nich stojí za to věnovat pozornost. Jednání vlády shrnuje Eva Soukeníková.

Výtah Respektu: Vedení Prahy tento týden vrátilo kulturní centrum Stalin u bývalého pomníku sovětského diktátora na Letné do tržního řádu. Bude tak moct dál fungovat. Jaký je význam tohoto místa? Proč pražský magistrát už loni nechtěl centru prodloužit nájemní smlouvu? Do jaké míry hraje roli politika? A jaký je podle radních plán s objektem Kasárna Karlín? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Pavel Turek.

Výtah Respektu: Sjednocení šesti planet, zatmění Slunce i meteorický roj Perseidů. Unikátní souhra astronomických jevů, které je možné ve středu sledovat. Co přesně se při nich na obloze děje? Čím je to tak výjimečné? Kdy a odkud je pozorovat? A jak to dělat správně, aby byla dodržena bezpečnost? Nejen o tom mluví v nové epizodě Magdaléna Fajtová.

Výtah Respektu: Ve Spojených státech v úterý vychází paměti britského akademika Jasona Ardaye s názvem Great and Unfortunate Things. Jde o sociologa z Cambridge, kterého univerzita před pár lety, když mu bylo sedmatřicet, jmenovala nejmladším černošským profesorem ve své historii. Nedávno proti němu ale spustila vyšetřování a následně Arday oznámil, že z Cambridge odchází. Jak se proslavil? Čeho se měl dopustit? A jakou roli má v celé kauze rasismus? I o tom mluví v nové epizodě Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: „Německo čelí každodenním útokům hybridního válčení zahraničních mocností, které mají zemi politicky destabilizovat a rozsévat strach ve společnosti," řekl o víkendu listu Bild am Sonntag německý ministr vnitra Alexander Dobrindt, který tím reagoval i na incident z minulého týdne v Lipsku. Na letišti tam byl nalezen dron s výbušninou, a to poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov. Zároveň došlo ke srážce nákladního letounu společnosti DHL s jiným neznámým objektem. Mohlo by za tím být Rusko? Co by tím sledovalo? A je to selhání německých bezpečnostních složek? I o tom mluví v pondělní epizodě Ondřej Kundra.

Výtah Respektu: Vedení ministerstva zdravotnictví nechalo zpracovat analýzu, kdy několik týdnů monitorovali, co zaměstnanci dělají na pracovních počítačích. Ti kvůli způsobu a okolnostem, za jakých k tomu celému došlo, vytvořili petici a reakce přišla také od odborů. Kdo analýzu zadal? Na jaké informace z pracovního zařízení má zaměstnavatel nárok a dodržel to rezort? Jde o běžnou praxi? A na kolik monitoring vyšel? I na to odpovídá ve čtvrteční epizodě Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který podpořily Spojené státy. Píše o tom server Times of Israel. V týdnu se přitom Netanjahu sešel s vysokým představitelem pro tuto oblast, což je Nikolaj Mladenov, aby jednali o dalším postupu. Na čem se jednání zasekávají? Jaká je v Pásmu Gazy situace? A jak eskaluje dění na okupovaném Západním břehu? Ve středeční epizodě shrnuje Magdaléna Fajtová.

Výtah Respektu: Ministři vnitra států EU se v úterý sešli na videokonferenci, kde řešili události, ke kterým minulý týden došlo ve španělské Ceutě. Z Maroka tam pronikly desítky tisíc migrantů, stovka lidí přišla o život. Přestože někteří evropští politici, a to včetně italské premiérky nebo českého premiéra Andreje Babiše, ihned kritizovali španělského premiéra a liberální migrační politiku Španělska, ministři vnitra se na mimořádném jednání shodli, že země náročnou situaci zvládla a pochválili ji za rychle přijatá opatření. Kdo tedy selhal, když ne Španělsko? Jaké jsou scénáře toho, proč se takový počet lidí v jediný den vydal do Evropy? I o tom mluví v nové epizodě Tomáš Lindner.

Výtah Respektu: Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli tzv. bitcoinové kauze. Je mezi nimi i exministr spravedlnosti Pavel Blažek, dříve z ODS, kterému hrozí přes šest a půl roku za mřížemi. Čeho se měl dopustit? Kdo jsou další obžalovaní? Jak v kauze postupuje současný ministr spravedlnosti Jeroným Tejc za ANO? A proč v souvislosti s tímto případem rezignovala státní zástupkyně Petra Lastovecká? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Ondřej Kundra.

Výtah Respektu: V mezirezortním připomínkovém řízení čeká již pár týdnů i návrh změny zákona, který by rozšířil možnost umělého oplodnění i pro ženy bez partnera. Prosazuje to mimo jiné ministr zdravotnictví Adam Vojtěch z ANO. Jak ale nedávno upozornil server iRozhlas, ne všichni koaliční partneři by pro to hlasovali. Vojtěch by se tak musel spolehnout i na hlasy z opozice. Jaké jsou argumenty pro a proti přijetí tohoto návrhu? A jak se ministr zdravotnictví staví ke střetu zájmů svého šéfa z hnutí ANO? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Eva Soukeníková.

Výtah Respektu: Vědkyně a vědci z iniciativy World Weather Attribution, mezi kterými jsou i vědci z České zemědělské univerzity, nedávno zveřejnili výsledky nové studie, v níž se zabývali tím, do jaké míry aktuální sucho v Evropě souvisí s klimatickou změnou. Přestože srážky podle nich výrazněji neubývají, stále vyšší teploty vedou k vyššímu výparu vody z krajiny, a tím pádem dopady sucha prohlubují. Jaké to má praktické dopady? Je v něčem specifické konkrétně Česko? A dají se poznatky zmíněné studie aplikovat i na současné katastrofální požáry ve Francii a Španělsku? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Štěpán Sedláček.

Výtah Respektu: Letiště Praha bude mít už tento týden, konkrétně od 1. srpna, nového předsedu představenstva. Bude jím Radomír Lašák, který byl v minulosti u rozkladu ČSA. Nejen kvůli jeho jménu vstoupily odbory do stávkové pohotovosti, obávají se však i možné privatizace letiště. Ministryně financí Alena Schillerová je sice uklidňovala, že tyto obavy nejsou namístě, přesto záhy poté premiér Andrej Babiš, oba z ANO, uvedl, že část akcií by mohla vstoupit na burzu už v roce 2028. Jak si jejich protichůdné výroky vysvětlit? Co by z uvedení na burzu měl stát a co letiště? A bylo výběrové řízení na nové vedení transparentní? I na to odpovídá v úterní epizodě Filip Zelenka.

Výtah Respektu: V Indii o víkendu rezignoval ministr školství Dharmendra Pradhán. Podlehl tak víc než měsíc trvajícím masovým protestům kvůli uniklým testům. Demonstrace svolalo nově vzniklé recesistické hnutí Švábí lidová strana. Ta v reakci na ministrovu rezignaci demonstrace ukončila, byly totiž naplněny její hlavní požadavky. Podle organizátorů, kterými jsou mladí lidé, tímto zvítězila demokracie. Čeho přesně se květnový skandál ve školství týkal? Jaké další byly požadavky protestujících? Kde se vzal název "švábího" hnutí? A jaké politické dopady by události posledních týdnů mohly mít? I o tom mluví v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Bratři Andrew a Tristan Tateovi jsou po zadržení policií v Miami ve vazbě, přičemž zkraje příštího týdne je čeká soud. O vydání bratrů žádá Británie, a to kvůli podezření ze znásilnění, obchodování s lidmi i zveřejňování nevhodných snímků dětí. Vyšetřování ale Tateovi čelí vedle USA a Británie také v Rumunsku. Jakým novým obviněním hvězdy manosféry čelí? Proč se jich některé ženy, včetně expartnerky jednoho z nich, zastávají? Co bude s Tateovými dál? A jak je možné, že se jim tak dlouho daří unikat spravedlnosti? Ve čtvrteční epizodě shrnuje Silvie Lauder.

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel ve středu odpoledne oznámil, že vetuje vládní novelu, která by umožnila rozvolnění rozpočtových pravidel. Je to vůbec poprvé, co hlava státu k tomuto svému ústavnímu právu přistoupila. Co chce kabinet novelou změnit? Co prezident novele vytýká? Jde o pokračování konfliktu mezi hlavou státu a vládou? I o tom mluví v nové epizodě Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: Spojené státy už desátou noc v řadě podnikly noční několikahodinovou vlnu vzdušných úderů na Írán. Každý den o tom informuje oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě. Íránské revoluční gardy zase v reakci na to útočí na americké vojenské cíle v Kuvajtu, Bahrajnu, ale taky v Jordánsku. Proč USA doposud nemluví o válce? Hrozí další eskalace? A jsou nyní na stole nějaká jednání? I o tom je úterní epizoda s Dominikou Perlínovou.

Výtah Respektu: Tisíce lidí v několika ukrajinských městech v posledních dnech demonstrují proti změnám ve vládě. Tamní parlament ve čtvrtek jmenoval nový kabinet, přičemž premiérka Julija Svyrydenko byla ve funkci pouhý rok. Protesty se ale konají především odvolání mezi Ukrajinci oblíbeného ministra obrany Mychajla Fedorova. Proč se ho prezident Volodymyr Zelenskyj zbavil? A jaká je momentálně situace na frontě? I o tom mluví v pondělní epizodě Tomáš Brolík.

Výtah Respektu: Úřad evropského veřejného žalobce zahájil trestní řízení kvůli vyplácení dotací holdingu Agrofert. Tento týden o tom informovaly Seznam Zprávy. Filip Zelenka ve čtvrteční epizodě vysvětluje, čeho se vyšetřování týká, v čem je tato kauza bezprecedentní, ale také co by to celé mohlo znamenat pro Česko. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Poslanec za Motoristy Filip Turek v úterý večer oznámil, že dokud policie nerozhodne o viníkovi nehody, ke které došlo zkraje týdne, nebude vykonávat pozici vládního zmocněnce pro Green Deal. Pokud by prý byl označen za viníka, na post rezignuje. Jak se k dalšímu Turkovu incidentu staví předseda vlády Andrej Babiš? Jaký vliv může mít ministr zahraničí Petr Macinka, který za zmocněncem pevně stojí? A mohlo by to znamenat konec Turkovy politické kariéry? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen zkraje týdne dostala od zvláštního expertního panelu pro bezpečnost dětí na internetu závěrečnou zprávu o vlivu sociálních sítí. Přibývá totiž zemí, které volají po tom, aby k nim děti do určitého věku neměly přístup. Které k tomuto kroku již přistoupily a které o tom uvažují? Jaký přístup má k zákazu sociálních sítí pro děti Česko? A jaká jsou pro a proti podle odborníků a odbornic? I o tom mluví v úterní epizodě Eva Soukeníková.

Výtah Respektu: Ve slovenském Trenčíně, který drží titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2026, se o víkendu konal 30. ročník festivalu Pohoda. Přišlo na něj třiatřicet tisíc lidí, přičemž lístky se vyprodaly v rekordně krátkém čase. Na akci, která se pravidelně umisťuje v žebříčcích nejlepších středně velkých festivalů v Evropě, byl i vedoucí kulturní rubriky Jan H. Vitvar, který v pondělní epizodě Výtahu Respektu popisuje dojmy z účinkujících, atmosféru na Pohodě i čím je vlastně výjimečná, ale také to, proč jsou vůči tomuto festivalu tak kritičtí slovenští vládní politici. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Tento týden proběhl summit NATO v Ankaře, který americký prezident Donald Trump na závěrečné tiskové konferenci označil za úspěšný. Spojenci si podle šéfa Bílého domu konečně uvědomují, že musejí zvyšovat své výdaje na obranu. Jak k tomu přistupuje Česko? Přistoupily členské státy Severoatlantické aliance k nějakým závazkům? Jaká byla komunikace mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem? A jak se novinářům a novinářkám pracovalo v zemi, která ještě před summitem zatýkala některé jejich kolegy? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: Německá krajně pravicová a nejsilnější opoziční strana Alternativa pro Německo měla o víkendu sjezd, v jehož závěru zaznělo, že je AfD připravena po záříjových zemských volbách vládnout. A průzkumy naznačují, že by k tomu vzhledem k rostoucí podpoře skutečně mohlo dojít. Jak by taková vláda vypadala? V čem by mohla radikálně změnit třeba školství nebo kulturu? A mohly by jí zabránit protesty, které doprovázely i zmíněný sjezd? I o tom mluví ve středeční epizodě Tomáš Lindner.

Výtah Respektu: Američané končí na světovém šampionátu. V noci na úterý je 4:1 porazila Belgie, která tak postoupila do čtvrtfinále mistrovství světa. Právě tyto dvě země se však ještě před zápasem dostaly do křížku, a to kvůli něčemu, co je označováno za naprosto bezprecedentní politický zásah do sportu. Když totiž americký klíčový hráč Folarin Balogun dostal při zápase s Bosnou a Hercegovinou červenou kartu za faul, do věci se vložil přímo americký prezident Donald Trump, který telefonoval šéfovi FIFA Giannimu Infantinovi a lobboval za to, aby byl tento krok přehodnocen. FIFA mu vyhověla a hráč tedy v zápase s Belgií nastoupil, ač původně neměl. Je mezinárodní federace fotbalových asociací natolik transparentní, aby se dalo zjistit, zda jednala pod tlakem šéfa Bílého domu? Neztratila jakoukoliv kredibilitu? A proč je vlastně fotbalová soutěž označována za apolitickou, přestože je už roky plná politiky? Nejen o tom mluví v úterní epizodě František Trojan a Filip Zelenka.

Výtah Respektu: V Srbsku by se za tři nebo čtyři měsíce mohly konat volby. Řekl to prezident Aleksandar Vučič, který oznámil rezignaci na hlavu státu, ale zároveň připustil, že by mohl kandidovat na premiéra. Změnilo by se tím něco v zemi, kterou jen nedávno zasáhly největší protivládní protesty v historii? Proč vlastně lidé demonstrují v Albánii? Proč se na ni zaměřují Američané a proč se Spojené státy dohadují s Evropskou unií o dění v Bosně a Hercegovině? Ve čtvrteční epizodě zaměřené na Balkán vše vysvětluje Magdaléna Fajtová.

Výtah Respektu: Od ničivého zemětřesení ve Venezuele, konkrétně od dvou silných, nejsilnějších za posledních víc než sto let, uplynul týden. Katastrofa si doteď vyžádala minimálně devatenáct set obětí, jejich počet ale dál poroste. Pohřešovaných jsou totiž desítky tisíc lidí. Na pomoc do Venezuely přicestovali záchranáři z více než dvou desítek zemí, včetně Česka. Jak ale zareagoval tamní režim? Jaká je pomoc Spojených států, které v lednu ve Venezuele provedly invazi? A jaká je v zemi humanitární pomoc? Ve středeční epizodě odpovídá Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Česko má nového náčelníka generálního štábu. Prezident Petr Pavel ráno na Pražském hradě jmenoval Miroslava Hlaváče. Při příležitosti Dne ozbrojených sil vystřídal Karla Řehku, který má v armádě skončit ke konci srpna. Co od Hlaváče v této funkci čekat? Proč byl proti jeho jmenování ministr obrany Jaromír Zůna a proč si ho premiér Andrej Babiš prosadil? A proč se předseda vlády nedostavil na Hrad? I o tom mluví v úterní epizodě Ondřej Kundra.

Výtah Respektu: V jihomoravské Strážnici se o víkendu konal 81. ročník Mezinárodního folklorního festivalu. A pokud o něm někdo neslyšel doposud, letos nejspíš minul jen málokoho. Na pátečním zahájení tam totiž lidé vypískali ministra kultury Oto Klempíře, a den poté pak i ministra zahraniční Petra Macinku. Místo toho aby politici vzali zpátečku, začali osočovat návštěvníky z toho, že na ně má vliv alkohol, vedra a že se zbláznili. Jejich kolega z Motoristů Boris Šťastný následně dokonce vyzýval k odebrání dotací. Přestože Macinka se po pondělním jednání vlády omluvil, jeho vystoupení vyvolalo ostrou kritiku. Proč se vůbec na pódium dostal? Jaké by víkendové události mohly mít dopady? A jsou něčím srovnatelné se Slovenskem? Nejen o tom se v další epizodě baví Zuzana Machálková s Erikem Taberym.

Výtah Respektu: Přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva se dotkl mimo jiné i romské agendy. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková kvůli tomu podala rezignaci a tento týden vláda jmenovala její nástupkyni, kterou je Edita Stejskalová. Co přesně se přesunem změní? Dá se na vládním kroku najít pro Romy a Romky něco pozitivního? V čem by se mohly v české společnosti posílit stereotypy? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Eva Soukeníková.

Výtah Respektu: V polském Gdaňsku se od čtvrtka koná konference o poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci povede tamní premiérka Julija Svyrydenko. Do poslední chvíle se přitom čekalo, zda se zúčastní přímo prezident Volodymyr Zelenskyj, a to kvůli aktuálním událostem, kdy polský prezident Karol Nawrocki Zelenskému odebral nejvyšší vyznamenání, protože jednu armádní jednotku pojmenoval po druhoválečné Ukrajinské povstalecké armádě. V čem byla UPA problematická a proč Zelenskyj jednotku pojmenoval právě po ní? Jaké dopady by to mohlo mít pro válkou zasaženou Ukrajinu a jaké pro Polsko? Ve středeční epizodě vysvětluje Tomáš Brolík.

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel v úterý dopoledne oznámil, že se kvůli rozhodnutí vlády nevyslat ho na summit NATO v Ankaře obrátí na Ústavní soud. Ten je připravený se případem zabývat přednostně. Je to běžná praxe? O co by se hlava státu mohla opřít? A neměl prezident odmítnout vyslání na valné shromáždění OSN, které může kabinet vnímat jako záminku? Nejen o tom mluví v další epizodě Kristýna Jelínková.

Výtah Respektu: Páteční jednání Spojených států a Íránu ve Švýcarsku bylo zrušeno. Inicioval to Teherán kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon. Později ale k jednáním přece jen došlo a zprostředkovatelé, kterými jsou Katar a Pákistán, oznámily, že země míří k plánu o dosažení konečné dohody do šedesáti dní. USA mluví o historickém okamžiku, Teherán o pokroku. Na čem se tedy země domluvily? Dá se tentokrát dohodě věřit, nebo lze očekávat další zvraty? Jak je to v současnosti mezi Izraelem a Libanonem? V pondělní epizodě přibližuje Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Tento týden se ve Francii konal summit skupiny velkých světových ekonomik G7, tedy USA, Německa, Británie, Francie, Japonska, Itálie a Kanady. Přizvány byly i další státy, mezi nimi například i Ukrajina, ale také zástupci EU. Čelní představitelé G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku, navýšení vojenské podpory Ukrajiny. Jak ve čtvrteční epizodě vysvětluje Magdaléna Fajtová, shoda je poměrně překvapivá. Proč k ní tedy došlo? Jakou roli hrál na summitu americký prezident Donald Trump? Jaký význam má G7? A proč summitu předcházely protesty? Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Stovky zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu se v pondělí 22. června zapojí do jednodenní výstražné stávky. Reagují tak na vládní krok, který chce zrušit koncesionářské poplatky a převést financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Z toho by jim mělo jít o skoro miliardu a půl méně. Stávka se projeví ve vysílání, výjimkou budou jen dětské stanice Radio Junior a Déčko. Jde o účinný postup? V čem jsou kroky vlády ANO, SPD a Motoristů v případě ČT a ČRo populistické? Mají veřejnoprávní média nějakou naději? A jak by jejich úpadek dopadl na soukromá média v Česku? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Erik Tabery.

Výtah Respektu: Skupina senátorů a senátorek usiluje o zásadní omezení přístupu k úřední změně pohlaví. V rozporu s výzvami Evropské unie by lidé museli složitě a zdlouhavě dokazovat, že jsou opravdu trans. O tom by rozhodovaly soudy, které na to nemají kapacitu, posunula by se věková hranice, a také by museli podstupovat psychoterapii. To kritizuje mimo jiné i organizace Trans*parent. Clara Zanga v úterní epizodě vysvětluje, jaká pravidla platí pro trans osoby v současnosti, co přesně by se podle senátorského návrhu mělo změnit, ale i to, jaká k tomu byla, respektive nebyla, veřejná diskuze.

Výtah Respektu: Pár hodin před začátkem velkolepých oslav svých osmdesátých narozenin oznámil americký prezident Donald Trump uzavření dohody s Íránem. Ještě v noci to potvrdil i Pákistán, který byl prostředníkem. Podle něj by k oficiálnímu podpisu mohlo dojít v pátek ve Švýcarsku. Co dohoda obsahuje? Týká se i Izraele a jeho útoků v Libanonu? A splnily Spojené státy své cíle, o kterých šéf Bílého domu mluvil koncem února? I na to odpovídá v pondělní epizodě Dominika Perlínová.

Výtah Respektu: Premiér Andrej Babiš oznámil po pondělním jednání vlády zpřísnění protidrogové politiky s osmnácti opatřeními ve čtyřech zákonech. Uvedl, že nebude dělat liberální protidrogovou politiku, která v Česku byla doposud. Například bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil ale namítá, že kroky Babišovy vlády přivedou Českou republiku před rok 1989. Místo řešení problémů se závislostmi jde podle Vobořila o šikanu a ideologii. Co přesně kabinet ANO, SPD a Motoristů chystá? Proč šéf ANO změnil postoj k adiktologům a adiktoložkám? Čím by vláda mohla protidrogovou politiku udusit a co by ji mohlo naopak napravit? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Tomáš Brolík.

Výtah Respektu: Do vzdušného prostoru Lotyšska v týdnu opět pronikl ruský dron. Následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Šlo nicméně o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních týdnech vnikly do vzdušného prostoru zemí NATO. V některých případech navíc nejde o drony ruské, ale ty ukrajinské. Země nicméně odsuzují Moskvu, protože jde o jednu z jejích taktik. Jak se Severoatlantická aliance zvládá bránit? Kde je hranice sebeobrany a potřeby Rusku útok opětovat? Nejen na to ve středeční epizodě odpovídá Ondřej Kundra.

Výtah Respektu: Duševní zdraví dětí v Česku se zhoršuje. Šťastně se cítí pouze polovina z nich. Vyplývá to z výzkumu Mladé hlasy, který letos poosmé realizoval UNICEF, a to ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Ukázalo se také, že šedesát procent dětí zažívá stres kvůli školním povinnostem nebo že více než šedesát procent tráví online více času, než by chtěly. K čemu získaná data slouží? Jak stát získává data o duševní pohodě dětí a mladistvých? Mají se na koho obrátit, pokud potřebují pomoc? Nejen o tom mluví v úterní epizodě Markéta Plíhalová.

Výtah Respektu: „Věda hovoří jasně. El Niño se k nám blíží s devadesáti procentní jistotou. Svět to musí brát jako naléhavé klimatické varování,” řekl generální tajemník OSN Antonio Guterres v prohlášení, ve němž apeloval na přípravu na tento jev i na to, jaké by mohl mít dopady. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) by El Niño mohlo na některých místech způsobit výraznější deště, na jiných ještě výraznější sucho. A přestože se jev vrací v pravidelných intervalech, tentokrát by mohl být silnější než dřív. Klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, který je českým zástupcem v Mezivládním panelu pro změnu klimatu a dlouhodobým spolupracovníkem WMO v pondělní epizodě přibližuje, co El Niño znamená pro Evropu a Česko, jaké projevy očekávat, a také co to znamená pro běžného člověka i vlády. Moderuje Zuzana Machálková.

Výtah Respektu: Jedním z hlavních, ne-li hlavním tématem v tuzemské ekonomice je momentálně zestátnění ČEZ. V týdnu proběhla valná hromada, na které akcionáři schválili, že energetická skupina může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, což je podle analytiků zásadní krok pro připravované zestátnění. To je ostatně jeden z deklarovaných cílů vlády ANO, SPD a Motoristů. Co rozhodnutí na valné hromadě v praxi znamená? Proč vůbec chce kabinet ČEZ zestátnit? Jaké by to mohlo mít pro stát přínosy a jaká jsou rizika? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Filip Zelenka.

Výtah Respektu: Sněmovna by chtěla ve středu dokončit druhé kolo schvalování rozsáhlé novely stavebního zákona, kterou dolní komora minulý týden opakovaně přerušila. Jde o dokument o víc než tisíci stránkách, proti kterému se staví nejen opozice, ale i odborníci a odbornice. Někteří z nich se podepsali pod otevřený dopis poslancům a členům vlády, ve kterém vyzývají ke zrušení chystaných změn. Ty vnímají jako fatální oslabení památkové péče. Například spolek Arnika už dříve varoval i před ekologickými dopady, a přínos by novela neměla ani pro řadu občanů. Proč tedy koaliční poslanci a poslankyně změny prosazují? Kdo z nich bude těžit? A co je novele stavebního zákona nejvíc vytýkáno? Ve středeční epizodě vysvětluje Jan H. Vitvar.

Výtah Respektu: V jednání o přesunu agendy lidských práv a závislostí z úřadu vlády pod několik ministerstev se nechystají změny a je definitivně rozhodnuto. Zkraje týdne to řekl premiér Andrej Babiš z ANO. Experti a expertky přitom předkládali jiné návrhy a kritizovali, že vládní změny přišly nečekaně a bez jakýchkoliv dat a analýz, které by prokázaly, že by agendy měly být efektivnější. Podle kritiků návrhu, se kterým přišel předseda vlády a šéfka úřadu vlády Tünde Bartha, by tak mohl být výrazně ohrožen chod agend, v horším případě by to mohlo znamenat jejich likvidaci. A to by mělo celospolečenské dopady. Jaké konkrétně? Proč vůbec vláda prosadila změny? A kdy mají nastat? I o tom mluví v úterní epizodě František Trojan.