Zeitgeist

S Matějem Hoffmannem o vývoji humanoidů a propojování robotiky s generativní umělou inteligencí a souvisejícím závodu mezi USA a Čínou.Humanoidní robot pracuje v továrně nebo skladu, robot vítězí v půlmaratonu, předvádí akrobatické triky či bojové umění, řídí dopravu na křižovatce nebo pomáhá v domácnosti a pomalu vyklízí myčku.  To jsou jen některé výjevy z poslední doby, které jste možná zaznamenali na sociálních sítích a v médiích. Rostoucí počet firem a startupů, zejména v Číně a USA vyvíjí roboty podobné člověku a zveřejňují promo videa, mnozí bankovní analytici předpovídají nástup milionů humanoidních robotů v blízké budoucnosti a Elon Muska předpovídá, že uspokojí všechny lidské potřeby a přinesou nebývalou hojnost. Podobná očekávání, že do deseti či dvaceti let nahradí lidi v řadě činností humanoidní roboti se už v různým vlnách šíří přinejmenším od 50. let minulého století. Je to teď jiné? Jeden podstatný rozdíl se pojí s nástupem velkých jazykových modelů a dalších forem generativní AI od nichž si mnozí vývojáři robotů slibují překonání různých starých překážek? Jak tento přístup proměňuje robotiku a kam jsme zatím ve splnění prastarého snu o vytvoření mechanické imitace člověka, který bude sloužit jako nějaký golem, dospěli přibližuje Matěj Hoffmann z FEL ČVUT. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

S církevním historikem o prvním roce Lva XIV., napjatých vztazích s Donaldem Trumpem, MAGA katolicismu, potřebě vícerychlostní církve i chybějícím ženském hlasu v jejím vedení. První severoamerický papež byl zvolen před rokem - 8. května 2025. Jak sedmdesátiletý Robert Francis Prevost, který si zvolil papežské jméno Lev, navazuje na svého předchůdce Františka. V čem se naopak odchýlil? O co jde ve sporech s americkým prezidentem, kterému se nebojí vzdorovat i za cenu tlaků na církev ve Spojených státech? Čím je specifický katolicismus v USA a uvnitř hnutí MAGA? Kde leží hranice, které si nemůže dovolit překročit ani prezident Trump? A před jakými výzvami stojí křesťané v římskokatolické církvi s ohledem na měnící demografii věřících ve světě? Může se církev vymanit z pozice pánského klubu? Co jsou skutečné křesťanské hodnoty? A jak se proměnilo papežství za posledních dvě stě let? Nejen o tom mluví římskokatolický kněz a církevní historik z Univerzity Hradec Králové Tomáš Petráček, který má také nejnověji na kontě knihu Křesťanství ve víru kulturních válek: Papežství, hodnoty, identita (Vyšehrad, 2025) Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Zeitgeist #17 s Dominikou Perlínovou a Tomášem Lindnerem o klesající porodnosti, přičinách, receptech na změnu i o dopadech demografické změny.Není to tak dávno, co svět vážně řešil dnes již z části vyvrácené obavy z "populační bomby", jak překotné rozrůstání lidstva označili američtí biologové Paul Ehrlich a Anne Ehrlich ve stejnojmenné populární knize z roku 1968. Dnes na Zemi žije přes 8,3 miliard lidí a jejich počet nadále poroste. Zároveň ovšem v příštích padesáti letech pravděpodobně dosáhne svého maxima. Přibývá totiž zemí, kde se rychle propadá porodnost navzdory snahám států tento trend zvrátit. Několik let v řadě klesá také v Česku, kde se loni podle demografů narodilo nejméně dětí za 240 let. Z jakých důvodů mají rodiče v mnoha zemích světa méně dětí než dřív? Co to znamená ve vybraných státech? Jaké recepty se nabízejí podle evropských demografů ve snaze zýšit počet dětí? A jaké velké změny čekat s ohledem na demografické rozdíly mezi zeměmi? Nejen o tom debatují v podcastu Zeitgeist Dominika Perlínová a Tomáš Lindner. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme k tématu také články:⁠Mít děti musí být zase cool. Politický tlak nikoho rodit nedonutíhttps://www.respekt.cz/zahranici/mit-deti-musi-byt-zase-cool-politicky-tlak-nikoho-rodit-nedonutiJán Markoš: Neexistuje příliš dobrých důvodů pro to mít dětihttps://www.respekt.cz/komentare/neexistuje-prilis-dobrych-duvodu-pro-to-mit-detiNech si zmrazit vajíčka a počkej na toho pravého (podcast Ženy XYZ)https://www.respekt.cz/podcasty/nech-si-zmrazit-vajicka-a-pockej-na-toho-pravehoOpravdová zábava začíná, když mají děti nad rodiči početní přesiluhttps://www.respekt.cz/tydenik/2024/21/opravdova-zabava-zacina-kdyz-maji-deti-nad-rodici-pocetni-presilu

Zeitgeist #15 S filmovou kritičkou Jindřiškou Bláhovou o pokračování The Apprentice v Bílém domě, wrestlingu, stírání hranic mezi skutečností a televizí, Reaganovi i slavných fiktivních prezidentech a prezidentkách USA.V květnu 2004 odvysílala americká televize NBC poslední epizodu veleúspěšného seriálu Přátelé. Ve stejném roce také spustila populární reality show The Apprentice s ústřední postavou superboháče Donalda Trumpa, která se také odehrávala v New Yorku. V jistých obměnách její americká verze běžela až do roku 2017. A s jistou nadsázkou lze tvrdit, že pokračuje dodnes, jen se přesunula z byznysového prostředí do politiky a posléze Bílého domu.„Donald Trump je perverzně zábavná figura. Stal se jedinou monokulturou ve světě, kde monokultura přestala existovat. Už nesledujeme seriály jako Přátelé nebo M*A*S*H, které západní společnost spojovaly podobně jako třeba Madonna nebo Michael Jackson. Ale ať chceme nebo nechceme, tak víme co dělá Donald Trump. Všichni sledujeme jeho šou a jsme tak trochu jako učňové v The Apprentice. Stali jsme se součástí reality, kterou on vytváří a jejíž součástí být nechceme,“ popisuje Jindřiška Bláhová.Jaké únikové cesty se nabízejí? Jaké mechanismy a postupy využívané v reality TV nebo wrestlingu přenesl Donald Trump do americké politiky? Jakým typem herce je z pohledu filmové kritičky? V čem podstatném se liší od jiného herce v prezidentském úřadě - Ronalda Reagana? A jaká televizní či filmová ztvárnění amerických prezidentů byste neměli opomenout? Nejen to se dozvíte v novém podcastu Zeitgeist. Filmové kritičky Jindřišky Bláhové se ptal Štěpán Sedláček.Foto: White HouseDoporučujeme také článek:Kdo prohraje, půjde dohola. Jak wrestlingové zápasy naučily Trumpa dělat politikuhttps://www.respekt.cz/kontext/kdo-prohraje-pujde-dohola-jak-wrestlingove-zapasy-naucily-trumpa-delat-politiku?srsltid=AfmBOooM5gXhHIYlWfzOsp_vqhR0FtsnBkjAs2q9E3mMhSc1lnmdwHtrA naší podcastovou sérii:Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkemhttps://open.spotify.com/show/6FsqhwO8sKgatDymqXcX4E

S Martinem Jiruškem o válce v Perském zálivu, kontrablokádě ze strany USA, energetické bezpečnosti, situaci Evropy i širších geopolitických souvislostech. Po osmatřiceti dnech války v Perském zálivu a výhružce vyhlazením celé jedné civilizace Donaldem Trumpem, začalo platit křehké příměří mezi USA, Izraelem a Íránem. Jednání v Islámábádu skončilo neúspěchem a Spojené státy odpověděly na íránskou blokádu Hormuzského průlivu, kudy před válkou proudila pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu stejně jako hnojiva, hliník nebo hélium důležité pro výrobu polovodičů, svou vlastní námořní blokádou Hormuzu a íránských přístavů. Zatím tak nic nenasvědčuje, že by přiškrcení světové ekonomiky a strategických komodit, které dopadá mimo jiné na ceny ropy i produkci potravin mělo brzy skončit. Dopady dosavadní blokády v jednom z klíčových dopravních uzlů světa se přitom kvůli zpoždění ještě ani plně neprojevily. Co čekat dál? Jaký smysl dává blokování průlivu Američany? Proč se vyplatí věnovat zvýšenou pozornost Indii? A kdo z války a hormuzského šoku zatím vychází jako vítězové a poražení z hlediska geopolitiky i energetické bezpečnosti? Nejen na to odpovídá Martin Jirušek z FSS Masarykovy univerzity v podcastu Zeitgeist. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.Foto: Profimedia

S Tomášem Brolíkem o dění před parlamentními volbami v Maďarsku a scénářích dalšího vývoje. Moderuje Štěpán Sedláček.Péter Magyar, nebo Viktor Orbán? Tuhle otázku si teď pokládají i ve venkovských oblastech Maďarska, kde ještě před pár lety o podpoře dlouholetého premiéra nebylo příliš pochyb. Parlamentní volby v Maďarsku ovšem napjatě sledují lidé v celé Evropě a nejen tam, protože vláda v Budapešti má přímý vliv na společný postup Evropské unie, řešení krizí i pomoc napadené Ukrajině. Průzkumy dlouhodobě nasvědčují, že většina Maďarů je připravena 12. dubna volit neokoukaného europoslance a stranu TISZA, poukazující na zkorumpovanost vlády Fideszu, kterou Magyar před svým politickým obrácením mohl poznat z první ruky. Šestnáctiletá vláda Viktora Orbána nad Maďarskem se tak možná chýlí ke konci, nebo vstupuje do nové fáze. A je otázka, jestli by maďarský premiér a tvář modelu neliberální demokracie, kterou hrdě exportuje do světa, mohl chtít dotáhnout šrouby, aby ho už nikdo nemohl podobným způsobem ohrozit. Nejdřív ovšem musí vyhrát ve volbách, kde mu hrozí porážka navzdory tomu, že neférově nastavené podmínky volebního systému hrají v jeho prospěch. Mnozí Maďaři v posledních letech zchudli kvůli vysoké inflaci, maďarské HDP na hlavu je jedno z nejnižších v EU – stejně tak platy. Orbán se ovšem v kampani snaží upoutat pozornost na vnějšího nepřítele a spíše než migrací nebo EU teď straší Ukrajinou. Do voleb se také čím dál viditelněji snaží různými cestami promluvit USA, což stvrzuje návštěva amerického viceprezidenta J. D. Vance pár dní před volbami, ale i Rusko s nímž jsou spojené špionážní skandály a odhalení toho, jak úzká spolupráce mezi Budapeští a Moskvou na nevyšší úrovni je. Jak se předvolební maďarské kolbiště a možné scénáře jeví necelý týden před rozhodují volbou? Kde se vzal Péter Magyar? A co se dá ještě do voleb čekat s ohledem na dosavadní podobu a dynamiku kampaní? Nejen to rozebírá Tomáš Brolík v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.Doporučujeme také článek:Země propadla šílenství a spasitel je na dosah. Viktora Orbána dělí krok od porážkyhttps://www.respekt.cz/podcasty/zhrouti-se-orbanuv-neliberalni-rezim-kdy-se-to-zlomilo-a-co-muze-prijit-s-magyarem

Zeitgeist #13 s Tomášem Lindnerem a Dominikou Perlínovou o vývoji války na Blízkém východě, pozicích válčících stran i Evropy. Moderuje Štěpán Sedláček.Od prvních izraelských a amerických útoků na Írán už uplynul měsíc a rozhodně nejde o drobnou výpravu nebo-li "excursion", jak konflikt opakovaně označoval Donald Trump, který se také zdráhá používat označení "válka" kvůli absenci schválení ze strany amerických zákonodárců. Přes jisté snahy o vyjednávání zprostředkované Pákistánem mezi USA a Íránem to zatím na žádnou dohodu nevypadá.Írán v reakci na napadení a zničení podstatné části svých vojenských prostředků i zabití čelních postav režimu včetně ajatolláha, útočí napříč zeměmi regionu a přiškrtil dopravu Hormuzským průlivem. Izrael rozšířuje útok na pozice Hizballáhu v Libanonu. Pentagon se mezitím připravuje na možnou pozemní operaci na íránském ostrovu Chárg, kudy proudí devadesát procent ropy z Íránu. Do oblasti už také přicestovaly tisíce amerických vojáků, kteří by se na této akci mohli podílet. A do konfliktu se podle všeho začínají zapojovoat také Hútíové z Jemenu. Ocitáme se tak v situaci, kdy malé množství relativně levných dronů v Perském zálivu a Rudém moři může zásadně ovlivnit cenu komodit počínaje ropou a ve výsledku celou světovou ekonomiku. Konec války je však zatím vzhledem k nejasným cílům americké administrativy v nedohlednu. Jak se jeví vývoj strategie USA, Izraele a Íránu? Jak konflikt dopadá na země EU, NATO ale také Čínu a Rusko? A co zůstává neprávem opomíjené ve stínu války?Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner a Dominika Perlínová se Štěpánem Sedláčkem v Zeitgeistu týdeníku Respekt.Doporučujeme také článek: Epická zuřivost v praxi: Čeho zatím Trump a Netanjahu dosáhli v Íránu?https://www.respekt.cz/zahranici/epicka-zurivost-v-praxi-ceho-zatim-trump-a-netanjahu-dosahli-v-iranu

Se sociologem Petrem Vidomusem o sílícím odporu proti výstavbě větrných elektráren v různých zemích, dezinformačních kampaních a ideologii na jejich pozadí.Ceny ropy i zemního plynu v důsledku války v Iránu vystřelily vzhůru a dění kolem Perského zálivu nasvítilo slabiny asijských i evropských zemí. Šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol označil situaci za velmi vážnou, horší než dva ropné šoky v 70. letech a dopad války na Ukrajině na dodávky zemního plynu dohromady. Evropa se už nějakou dobu snaží zvýšit podíl energie vyrobené energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární nebo větrné elektrárny. Vedle záměru omezit zahřívání planety podněcované právě spalováním fosilních paliv jde také o zvýšení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na energii z Blízkého východu, Ameriky nebo třeba Ruska. V případě větrných elektráren ovšem snaha o zrychlení výstavby naráží nejen v Evropě na odpor, který nesouvisí jen s ochranou přírody, obavami ze zhyzdění krajiny nebo zdravotních rizik ale i zájmy fosilního byznysu a ideologickým bojem proti větrníkům, který se často opírá o dezinformační kampaně. Téma v Evropě spojuje politiky z mnohých populistických i krajně pravicových stran napříč zeměmi. A Česko není výjimkou, jak dokládá analýza sociologa Petra Vidomuse, kterou napsal ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO). Jak se lokální odpor proti větrníkům mění v systémovou kritiku OZE? Jaké ideologické proudy na to mají vliv? Jaké nepravdivé informace využívají? A jaká témata a argumenty mezi odpůrci nejvíce zaznívají? Nejen o tom uslyšíte v Zeitgeistu Týdeníku Respekt.

S analytičkou Kristinou Fort o sporu o využití AI pro masové sledování lidí a autonomní zbraně, který rozděluje americkou vládu a technologické společnosti. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Americké ministerstvo války se dostalo do schizofrenní situace. Ve vojenských operacích ve Venezuele i při plánování útoků na Írán využívala armáda umělou inteligenci od americké společnosti Anthropic, s níž dlouhodobě spolupracuje. Když se ovšem v uplynulých týdnech nedohodli na nových podmínkách spolupráce, které vyžadovalo ministerstvo, tak Pentagon přistoupil k bezprecedentními kroku a firmu označil za riziko pro dodavatelské řetězce. Toto opatření přitom obvykle míří na nepřátelsky naladěné zahraniční aktéry a zakazuje vládním dodavatelům používat technologie dané firmy. Anthropic kvůli tomu Pentagon zažaloval a řada předních amerických technologických společností, jako je Microsoft, Google, Amazon nebo Apple, se ve sporu minulý týden postavila na stranu Anthropicu. Konkurenční firma vyvíjející velké jazykové modely OpenAI mezitím uzavřela dohodu s Pentagonem. O co jde ve sporu, v jehož jádru jsou podmínky využití AI pro masové sledování Američanů a v autonomních zbraních? To v podcastu Zeitgeist rozebírá analytička a expertka na AI governance Kristina Fort. Ptal se jí Štěpán Sedláček.  

Zeitgeist #10 s Tomášem Lindnerem, Dominikou Perlínovou a Magdalenou Fajtovou o vývoji války USA a Izraele proti Íránu.Jak se po deseti dnech od prvního útoku který zabil mimo jiné ajatolláha Alího Chameneího jeví motivace vlád Spojených států a Izraele začít válku? Kam sahá ochota Íránců bránit režim vzývající mučednictví v boji proti americkému a izraelskému„satanovi“? Jaký Írán může povstat z válečných plamenů? Co čekat od nově zvoleného nejvyššího duchovního vůdce? A jak v rozbouřených válečných vodách zatím kormidlují Evropané? Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner, Dominika Perlínová a Magdalena Fajtová v Zeitgeistu. Moderuje Štěpán Sedláček.

Zeitgeist #9 S Martinem Uhlířem a Annou Shavit o možném vlivu velkých jazykových modelů na voliče a nové nástrahy pro demokracii v éře umělé inteligence. Mnozí lidé mají k chatbotům sílící důvěru a radí se s nimi o všem možném v osobním životě i práci a to i ve formě ústního dialogu. Využití velkých jazykových modelů je všudypřítomné a nevyhýbá se ani politice, která prochází změnami mimo jiné v důsledku nástupu sociálních médií. Politickým marketérům a různým dalším aktérům nabízí AI řadu nástrojů ke zlepšení měření voličských nálad a také usnadňuje zacílení na rozhodující skupiny lidí. Některé výzkumy z poslední doby naznačují, že generativní umělá inteligence umí být před volbami celkem přesvědčivá a za jistých podmínek dokáže významně ovlivnit, komu hodíte svůj hlas. Jak může nástup velkých modelů podpořit a nebo podkopat demokratické procesy? Jak jsme na to připravení? Nejen na to v podcastu Zeitgeist odpovídá novinář Martin Uhlíř a politoložka Anna Shavit. Moderuje Štěpán Sedláček.K tématu doporučujeme texty diskutované v epizodě: Respekt: ⁠Chatbot jako politická zbraň. Zdvořilá AI umí přemlouvat voliče⁠Nature: ⁠Persuading voters using human–artificial intelligence dialogues⁠MIT Technology Review: ⁠The era of AI persuasion in elections is about to begin

Se Stanislavem Fortem o nástupu AI agentů, limitech a rizicích umělé inteligenci, ochraně a opravování softwarových katedrál a budování kyberbezpečnostního startupu Aisle v Praze. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.Pravděpodobně prožíváme technologickou revoluci, jejíž rychlost, rozsah a potenciálních dopady na lidský život a práci nemají obdoby, ať už skončí jakkoli. Nástup velkých jazykových modelů a generativní AI je čím dál patrnější napříč různými sférami lidské činnosti od programování po umění. Otázky, které dříve řešila poměrné malá skupina lidí spojených s výzkumem a vývojem umělé inteligence nebo science fiction, jsou dnes často ve středu zájmu celospolečenské debaty, byť by si možná zasloužily ještě více pozornosti a to i ze strany států. Otázku po tom, jestli někdy bude k dispozici umělá inteligence, která předčí člověka, dnes spíše přebíjí otázka, jestli nás od ní dělí rok, několik let nebo víc času. Stanislav Fort je matematik, fyzik a expert na umělou inteligenci a velké jazykové modely (LLM), který dříve působil v předních světových společnostech v oboru Google DeepMind nebo Anthropic. Jak vidí letošní rok na poli AI?„Myslím, že letos si většina lidí uvědomí, že AI funguje a je schopná dělat užitečnou intelektuální práci. V roce 2025 se staly mainstreamem přemýšlecí (tzv. reasoning) modely zejména v souvislosti s nástupem modelu R1 od společnosti DeepSeek. Během té doby se modely extrémně zlepšily a začaly být schopné řešit dlouhé a obtížné intelektuální úkoly napříč obory u nichž je třeba koordinovat přemýšlení přes dlouhé časové horizonty. A ty se měsíc po měsíci prodlužovaly rapidním tempem. Dnes si už většina lidí v programování i softwarovém inženýrství a odvětvích, která silně závisejí na využití počítačů, uvědomuje, že jsme na hraně toho, kdy tyto věci dokáží pracovat na podobných věcech jako elitní lidé a nepotřebují příliš supervize. Rok 2026 bude rokem, kdy AI agenti a přemýšlecí modely, které je pohánějí, začnou fungovat v reálných ekonomicky důležitých činnostech,“ říká expert Stanislav Fort, který společně s Ondřejem Vlčkem a Jayou Baloo založil firmu Aisle, kde působí jako hlavní vědec.Podařilo se jim vytvořit autonomní AI nástroj, který umí rychle nacházet a opravovat bezpečnostní chyby ve složitých softwarových systémech jako je protokol OpenSSL, který šifruje většinu komunikace na webu. Jaké mají po roce fungování na poli kybernetické bezpečnosti cíle? Jaký zásadní problém se jim podařilo vyřešit? Co říká na nástup AI agentů dění kolem sítě Moltbook? Vidí nějaké fundamentální limity ve vývoji umělé inteligence? Co si myslí o AI bublině na trzích? Jak by se měla Evropa postavit k aktuálním závodům ve vývoji AI? A jaká úskalí má zakládání kyberbezpečnostního startupu v Praze? Nejen na to se ptá v podcastu Zeitgeist Štěpán Sedláček.

S Tomášem Lindnerem o kuloárech Mnichovské bezpečnostní konference, projevech Marca Rubia, Friedricha Merze či Emanuela Macrona, demoličních četách, slonovi v Bavorském dvoře, evropském pesimismu i cestě od německých přileb pro Ukrajinu k zahájení společné výroby dronů. Moderuje Štěpán Sedláček.K dalšímu čtení a poslechu z Mnichovské bezpečnostní konference: ⁠https://www.respekt.cz/mnichovska-bezpecnostni-konference⁠Munich Security Report 2026⁠https://securityconference.org/en/publications/munich-security-report/⁠Záznamy projevů a panelových diskuzíhttps://www.youtube.com/@MunSecConf/streams

S novinářem Pavolem Szalaiem z Reportérů bez hranic o sílících tlacích na veřejnoprávní média v Evropě i jejich ochraně s využitím nového Evropského aktu o svobodě médií. Moderuje Štěpán Sedláček.Česká veřejnoprávní média jsou ohrožena. Není náhoda, že jsme otevřeli pobočku Reportérů bez hranic v Praze loni po volbách. V Česku nás podle mě čeká zásadní zápas o podobu svobody médií v celé Evropě. I proto jsme si vybrali Prahu," říká Pavol Szalai - vedoucí pražské pobočky nevládní organizace, která monitoruje a obhajuje svobodu médií a tisku ve střední a východní Evropě. „Vláda chce změnit financování médií veřejné služby už od roku 2027. Jaké má být alternativní financování stále nesdělili. Tím pádem teď nemůže být řeč o nějakém dlouhodobém udržitelném financování. Jak teď mají plánovat investice? Také to v dotčených médiích vytváří riziko autocenzury ", říká Pavol Szalai s tím, že už se tak vláda dostává do rozporu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA), který začal plnohodnotně platit loni.V článku 5 tohoto nařízení se totiž mimo jiné píše: „Členské státy zajistí, aby postupy financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb vycházely z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií. Tyto postupy financování zaručí, aby poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb měli k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet. Tyto finanční zdroje musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb." Jakými cestami se snaží někteří politici získat pod svou kontrolu nejen veřejnoprávní média a jak se tomu dá čelit? Jak se do těchto snah promítají postupy Viktora Orbána nebo Donalda Trumpa? Jak může pomoct s ochranou svobody a nezávislosti médií nová legislativa Evropské unie (EMFA)? Jaké sankce hrozí při jejím porušování? Přistoupí vláda Andreje Babiše k rušení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu? Dojde na slovenský, švédský nebo finský scénář? Proč možná není dobrý pro nezávislost médií v Česku ani jeden z nich? Nejen na to odpovídá novinář Pavol Szalai v podcastu Zeitgeist týdeníku Respekt, který moderuje Štěpán Sedláček.Citace generálních ředitelů ČT a ČRo využité v podcastu původně zazněly v pořadu Newsroom ČT24Další poslech a čtení k danému tématu:⁠Taktika vyhýbat se novinářům neprospěje politikům ani veřejné debatě. Influenceři žurnalistiku nenahradí⁠ (Petr Horký mluvil s ředitelem Reportérů bez hranic Thibautem Bruttinem)⁠Vražda deníku The Washington Post⁠. Masové propouštění je nejnovějším pokusem o zničení toho, co činí tyto noviny výjimečnými (⁠Ashley Parker⁠, ⁠The Atlantic)⁠

Zeitgeist #5 s Ondřejem Kundrou a Tomášem Brolíkem o čtyřech letech velké války i jednáních o míru mezi Ukrajinou a Ruskem v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček. Americký prezident Donald Trump avizoval, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že se týden Rusko zdrží útoků na ukrajinskou energetickou soustavu. Kreml dohodu nepotvrdil. A podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského naopak útoky zesílily a Rusko vyslalo desítky raket a stovky dronů.„Jednalo se o záměrný útok na energetickou infrastrukturu, při kterém bylo použito rekordní množství balistických raket. Ruská armáda ve skutečnosti využila návrh USA na krátkodobé zastavení útoků nikoli k podpoře diplomacie, ale k nahromadění raket a počkala si na nejchladnější dny v roce, kdy teploty na řadě míst Ukrajiny klesají pod -20 °C,“ uvedl ukrajinský premiér v příspěvku na síti X. Do jakého bodu válka na Ukrajině dospěla po bezmála čtyřech letech od začátku velké invaze a stovkách tisíc mrtvých ? Co čekat a nečekat od trojstranných jednáních o míru mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí? A jak jsou na tom po obměně vlád česko-ukrajinské vztahy? Nejen o tom debatují Ondřej Kundra a Tomáš Brolík po návratu z reportážní cesty na Ukrajinu se Štěpánem Sedláčkem. Zazní také zhodnocení analytika Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Další čtení a poslech k tématu:Russia’s Grinding War in Ukraine (Zmíněná analýza CSIS s odhadovanými ztrátami na obou stranách)⁠https://www.csis.org/analysis/russias-grinding-war-ukraine ⁠Synka mohou Rusové zabít, ale jsme tady doma. Příběhy lidí, kteří se rozhodli své děti vychovat na dohled válce⁠ https://www.respekt.cz/zahranici/synka-mohou-zabit-ale-je-tady-doma-pribehy-lidi-kteri-se-rozhodli-sve-deti-vychovat-na-dohled-valce⁠Motoristé a SPD nasadili bitevníky L-159 proti prezidentovi⁠https://www.respekt.cz/cesko/motoriste-a-spd-nasadili-bitevniky-l-159-proti-prezidentovi⁠Porošenko pro Respekt: S Trumpem musí Ukrajina jednat jinak. S bývalým ukrajinským prezidentem o tom, co může donutit Putina, aby přestal válčit⁠https://www.respekt.cz/zahranici/porosenko-pro-respekt-s-trumpem-musi-ukrajina-jednat-jinak⁠Za hodiny ukrajinštiny je můžou poslat do děcáku. A stejně na ně chodí : Respekt byl u tajné online výuky ukrajinských dětí na okupovaných územích ⁠ https://www.respekt.cz/zahranici/za-hodiny-ukrajinstiny-je-muzou-poslat-do-decaku-a-stejne-na-ne-chodi⁠Ukrajinští veteráni hledají nový život po návratu ze zákopů – a našli ho v kabanosu nebo opravených ikonách⁠https://www.respekt.cz/zahranici/ukrajinsti-veterani-hledaji-novy-zivot-po-navratu-ze-zakopu-a-nasli-ho-v-kabanosu-nebo-opravenych-ikonach⁠Velitel speciálních operací Wolfborn: V noci jsme pronikli do zákopů a od Rusů je vyčistili: S ukrajinským velitelem dobrovolnického praporu o tajných akcích proti ruské armádě⁠https://www.respekt.cz/zahranici/velitel-specialnich-operaci-wolfborn-v-noci-jsme-pronikli-do-zakopu-a-od-rusu-je-vycistili⁠

Zeitgeist #4 s Tomášem Lindnerem, Magdalénou Fajtovou a Dominikou Perlínovou o zrychlující proměně světových pořádků a souvisejícím dění na setkání Světového ekonomického fóra.Zeitgeist #4 s Tomášem Lindnerem, Magdalenou Fajtovou a Dominikou Perlínovou o zrychlující proměně světových pořádků a souvisejícím dění na setkání Světového ekonomického fóra.Americký prezident Donald Trump vyděsil země EU i NATO, když několik dní nechal viset ve vzduchu možnost, že by si od Dánska a Gróňanů mohl vzít největší ostrov světa silou. Definitivně to vyloučil až po příletu do Evropy ve svém projevu na setkání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Posléze v otázce Grónska úplně otočil a stáhl výhružky evropským zemím cly výměnou za prozatím veřejně blíže nespecifikovaný obecný návrh dohody o americké přítomnosti v Grónsku.Ale Trumpovo převalování Grónska v různých výhružných prohlášeních rozhodně nezůstalo bez následků na transatlantických vztazích. Cosi podstatného prasklo a masy nejen ledu se dávají rychleji do pohybu. Dlouholetá důvěra je pryč. Zvlášť malí i středně velcí se musejí mít na pozoru v době, kdy Spojené státy nevybíravě využít jakoukoli převahu, kterou mají ve světě a inspirovat tak ke stejnému i další velmoci. Letošní fórum v Davosu v tomto ohledu bylo bohaté na řadu symbolických momentů i lekcí. Kanadský liberální premiér Mark Carney tam svým projevem, který rámoval metaforou zelináře z eseje Václava Havla Moc bezmocných, v očích řady pozorovatelů zastínil amerického prezidenta. Potlesk ve stoje sklidil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na evropské spojence nešetřil kritikou. Nemalou pozornost získal také finský prezident Alexander Stubb o němž byla řeč v prvním díle podcastu. Jaké poučení vyplývají z dění okolo Grónska nejen pro Evropu. To v podcastu Zeitgeist rozebírají Tomáš Lindner, Magdalena Fajtová a Dominika perlínová Moderuje Štěpán Sedláček.Doporučujeme vaší pozornosti také texty k tématuAno, tohle je fašismus (The Atlantic) ⁠https://www.respekt.cz/zahranici/ano-tohle-je-fasismus⁠ (J. Rauch)⁠U Grónska si republikáni v Kongresu dupli. Vzbouří se strana i proti řádění agentů v Minnesotě?⁠ (D. Perlínová)⁠Vydělávat, zbrojit a hledat nové partnery⁠ (T. Lindner)⁠Kanadský premiér vytáhl Havla a ukázal Evropě cestu⁠ (E. Tabery)Podcast Čtení s Respektem o slavné eseji Václava Havla ⁠Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě ⁠( A. Kaczorowski, J. Spurný, L. Jungmanová, M. Myšička, Š. Sedláček)

S tvůrcem videohry Space Engineers, kde Google DeepMind trénuje umělou inteligenci, který se loni pustil do vývoje bezpilotních letounů ovládaných chatbotem, o limitech AI agentů i o tom, jaká nás čeká budoucnost s umělou inteligencíK čemu přesně videohra na vesmírné inženýry ve skafandrech Googlu slouží? Co přinesly dosavadní experimenty Marka Rosy s AI agenty mimo jiné ve hře AI People, kde nechal pokročilou umělou inteligenci interagovat mezi sebou navzájem i lidskými hráči v prostředí připomínajícím The Sims? Mohli by jednou nahradit zvolené politiky? Co čeká od dalšího vývoje a uplatnění umělé inteligence v nejbližší době a proč podle něj není vhodná chvíle na moratoria ve vývoji? Dokáže AI vytvářet kvalitní videohry? Nejen o tom mluví Marek Rosa v podcastu Zeitgeist.

S Matoušem Horčičkou a Miroslavem Trnkou o pokračujících protestech v Íránu, riziku amerického útoku kvůli snahám krvavě potlačit protirežimní demonstrace i o jejich příčinách. Moderuje Štěpán Sedláček.Protivládní protesty v Íránu už pokračují třetí týden a podle nevládní organizace HRANA, která sídlí v USA, při nich zemřely stovky lidí. Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským zásahem proti Íránu a posléze oznámil uvalení dovozních cel na země obchodující s Íránem ve výši 25 procent. Jak si stojí íránský režim v čele s ajatolláhem Alím Chámeneím a prezidentem Masúdem Pezeškjánem po roce nezdarů v době masivních protestů? Co přimělo Íránce vyjít do ulic? Jaké se nabízejí scénáře dalšího vývoje? A jak na tom jsou íránské opoziční síly? Nejen o tom mluví analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky v dalším díle podcastu Zeitgeist. Uslyšíte také komentář bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe a Mendelovy univerzity o suchu, které zásahlo Írán v loňském roce a výrazně se podepsalo na krizi v íránské společnosti. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme vaší pozornosti také článek: V tak velkém ohrožení nebyl íránský režim od svého vzniku. Přišel čas revoluce, nebo převratu?https://www.respekt.cz/zahranici/v-tak-velkem-ohrozeni-nebyl-iransky-rezim-od-sveho-vzniku-prisel-cas-revoluce-nebo-prevratu

Zeitgeist #1 S Tomášem Lindnerem a Dominikou Perlínovou o Trumpově bourání světových pořádků, situaci Evropské unie na geopolitickém kolbišti i receptu finského prezidenta. Moderuje Štěpán Sedláček. Diskutovaná esej Alexandra Stubba: The West’s Last ChanceHow to Build a New Global Order Before It’s Too Latehttps://www.foreignaffairs.com/united-states/wests-last-chanceDalší čtení a poslech k tématu na Respekt.czRozhovor s iberoamerikanistou Radkem Bubnem: Venezuelská vláda nemá celou zemi pod kontrolou. Na americkém zásahu však každopádně může vydělat https://www.respekt.cz/zahranici/venezuelska-vlada-nema-celou-zemi-pod-kontrolou-na-americkem-zasahu-vsak-kazdopadne-muze-vydelatDavid French, NYT: Trump rozpoutal síly, které nemá pod kontrolouhttps://www.respekt.cz/zahranici/david-french-nyt-trump-rozpoutal-sily-ktere-nema-pod-kontrolou Výtah Respektu: Venezuelané dál žijí v obavách. Režim se v zemi drží i bez Madurahttps://www.respekt.cz/podcasty/venezuelane-dal-ziji-v-obavach-rezim-se-v-zemi-drzi-i-bez-madura

Svět je stále složitější a dění překotnější. Podcast Zeitgeist vám pomůže se v něm lépe vyznat a odlišit podstatné posuny od méně důležité pěny dní. Těšit se můžete na redakční analýzy i rozhovory s pozoruhodnými hosty o aktuálních tématech, která formují naši budoucnost. Od 6. ledna každé úterý. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.

Americká krása #65 o zahraniční politice USA v uplynulém půlroce a vizi světových pořádků podle Donalda Trumpa.Jak se jeví americká zahraniční politika a role USA ve světě po více než šesti měsících Donalda Trumpa v prezidentském úřadě?  Jaké mají jeho kroky na mezinárodním poli dopady a co čekat od summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se má konat 15. srpna na Aljašce? Lze mluvit o nějaké Trumpově doktríně? A je zralý na ocenění pojmenované po vynálezci dynamitu? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

Americká krása #64 o nesplněných slibech, konspiracích, odvádění pozornosti i výbušném potenciálu spojených s případem amerického sexuálního predátora, finančníka a někdejšího přítele Donalda Trumpa Američtí zákonodárci mají volno. Předseda Sněmovny reprezentantů republikán Mike Johnson ho zahájil o den dřív. Zabránil snaze demokratů schválit s podporou některých republikánů požadavek, aby ministerstvo spravedlnosti a FBI zveřejnily všechny vládní dokumenty týkající se Jeffreyho Epsteina. Prezident Trump už opakovaně prokázal, že přesouvat veřejné ohnisko pozornosti, jak se mu zlíbí. Jeho podporovatelé z hnutí MAGA zkousnou kde jakou absurdní otočku nebo protimluv. Ale teď to vypadá, že poprvé narazil, když se pokusil zamést pod koberec svůj slib, že zveřejní informace spojené s kauzou jeho někdejšího přítele, amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který byl obviněn ze sériového obchodování se ženami a dívkami za účelem sexuálního vykořisťování a v roce 2019 spáchal sebevraždu v newyorském vězení. Prezident se už několik týdnů snaží odvést od tématu různými způsoby pozornost. Proč právě tento případ spjatý s konspiračními teoriemi štěpí americké republikány? A čeho se může prezident obávat? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

Americká krása #63 o možném prvním muslimském starostovi New Yorku Zohranu Mamdanim a dopadech jeho úspěchu na celostátní úrovni debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček.Letošní demokratické primárky v New York City měly nebývalý celostátní politický význam. Překvapivě v nich zvítězil třiatřicetiletý socialista Zohran Kwame Mamdani, který se narodil v Ugandě a do USA přišel s rodiči v roce 1998. V druhém kole porazil někdejšího guvernéra Andrewa Cuoma a teď má nakročeno k tomu stát se v listopadových volbách prvním muslimským starostou New Yorku. Úspěch Mandaniho vyvolává nadšené i hysterické reakce. Prezident Donald Trump ho kvůli jeho ekonomickým plánům označuje za komunistu, a dokonce mu pohrozil zatčením. Čím ho Mandani pobuřuje? Na čem stojí jeho úspěch? Nabízí nová politická hvězda recept přenositelný na celostátní úroveň? A jak to jde dohromady s případnou novou politickou stranou Elona Muska? Nejen o tom debatují Barbora Chaloupková a Jiří Sobota pod moderátorskou taktovkou Štěpána Sedláčka. Čtěte také: Dobývá New York. Může být receptem demokratů pro celou Ameriku?

Americká krása #62 o významu armády v USA 250 let po jejím vzniku i snaze prezidenta ji politizovat. Debatují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán SedláčekAmerická armáda tento měsíc oslavila 250 let na netradiční vojenské přehlídce ve Washingtonu D.C. a nedlouho poté demonstrovala své možnosti při bombardování jaderných zařízení v Íránu. Donald Trump ovšem také kvůli protestům spojeným s deportacemi federalizoval národní gardu v Los Angeles a vyslal do Kalifornie také příslušníky námořní pěchoty, kteří přitom primárně slouží k obraně proti vnějším hrozbám. Jak armáda změnila v průběhu minulého století americkou společnost? Má dnes u Američanů důvěru a jak to můžou změnit snahy o její politizaci. Proč podobné vojenské přehlídky za doprovodu vojenských pochodových kapel nejsou častější? 

Americká krása #61 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o izraelsko-íránském konfliktu a riziku, že přeroste v další vleklou válku na Blízkém východě za účasti USA. Moderuje Štěpán Sedláček.Donald Trump voličům sliboval skvělou Ameriku, kterou uchrání od dalších válek a pomýšlel na Nobelovu cenu za mír. Teď ovšem vyhrožuje Íránu včele s ajatolláhem Alím Chameneím smrtí a vážně zvažuje, že bude zemi bombardovat s cílem zabránit Teheránu ve vývoji jaderné bomby. Ale ukazuje se, že tohle je přes čáru i pro řadu známých stoupenců amerického prezidenta. Jaké trhliny vyvolává Trumpova zahraniční politika na Blízkém východě v hnutí MAGA? Čeho může dosáhnout, pokud se připojí k izraelskému útoku na Írán a co tím riskuje? Nejen o tom diskutují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt.

Americká krása #60 Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček debatují o hádce, která má potenciál vést k rozštěpení hnutí MAGAOd chvíle, kdy se Elon Musk postavil vedle Donalda Trumpa a vyjádřil mu na podiu v Butleru svou plnou podporu už uplynulo více než osm měsíců. Od té doby toho spolu tito dva mocní muži mnohé zažili. Teď se jejich cesty rozcházejí po hádce na sociálních sítích. Proč? A co to může znamenat pro americkou politiku i společnost? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt v plné sestavě. Doporučujeme také text: Románek explodoval: Musk a Trump spolu válčí v přímém přenosu

Americká krása #59 Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček debatují o nové knize, která mapuje mentální úpadek bývalého prezidenta a o související krizi důvěry v demokraty. Král je nahý, tedy přesněji se zdá, že teď už všichni mají jasno v tom, že prezident Joe Biden nebyl v řadě případů mentálně fit a plně způsobilý vykonávat jedno s nejtěžších povolání světa. Dosvědčují to mimo jiné svědectví z nové knihy novinářů Jakea Tappera a Alexe Thompsona: Original Sin: President Biden's Decline, Its Cover-Up, and His Disastrous Choice to Run Again (Bidenův úpadek, jeho zastírání a katastrofální rozhodnutí znovu kandidovat), která vyšla 20. května. Jake Tapper spolumoderoval onu rozhodující prezidentskou debatu televize CNN v Atlantě, kde se ukázalo jak na tom prezident je, což nakonec vedlo k ukončení Bidenovy kandidatury pár měsíců před volbami. Autoři knihy mluvili se zhruba 200 respondenty včetně vysoce postavených demokratů o tom, co se dělo v Bílém domě a jak se měnilo vnímaní prezidenta i jeho psychická kondice. Krátce před vydáním knihy Joe Biden oznámil, že mu lékaři diagnostikovali agresivní formu rakoviny prostaty. Popularita demokratů mezitím poklesla na nebývale nízkou hodnotu. Pokusil se tým prezidenta Bidena o coverup? Proč demokratická strana selhala? A jak může získat zpět ztracenou důvěru? A kdo tedy vlastně v uplynulých letech vládnul zemi? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu Americká krása Týdeníku Respekt.

Americká krása #58 s Jiřím Sobotou o prvním americkém papežovi Lvu XIV. a roli, kterou může sehrát nejen v USA. Moderuje Štěpán Sedláček.Rodák z Chicaga a fanoušek baseballového týmu White Sox, který ovšem podstatnou část života působil v Peru. I to patří k minulosti nového papeže Lva XIV. Kardinálové dokázali ve Vatikánu poměrně rychle – druhý den konkláve - najít shodu a ze svých řad vybrali devětašedesátiletého Roberta Francise Prevosta původem z Illinois. Katolickou církev tak vůbec poprvé vede papež narozený ve Spojených státech. Jak významné je to v kontextu americké společnosti? A jakou radost z nového pontifika, který se dříve vymezil k některým krokům administrativy Donalda Trumpa, asi mají v Bílém domě? Nejen o tom si povídá Jiří Sobota se Štěpánem Sedláčkem v novém díle podcastu Americká krása Týdeníku Respekt.

Americká krása #57 s Barborou Chaloupkovou, Jiřím Sobotou a Štěpánem Sedláčkem o migraci, úsporách, míru na Ukrajině a dalších vybraných slibech amerického prezidenta a jejich plnění po prvních třech měsících ve funkci. Donald Trump má za sebou první tři měsíce v prezidentské funkci. Milník oslavil projevem v Michiganu, kde nešetřil samochválou, ale také rozhovory s kritickými novináři, kteří nešetřili jeho. Průzkumy ukazují, že jeho podpora mezi Američany klesá, a to i ve vztahu k ekonomických tématům. Jak na tom je s plněním svých předvolebních slibů, jako je omezení migrace, deportace nebo úspory bilionů dolarů z federálních rozpočtů? Nejen o tom diskutují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt. Doporučujeme také článek: Sto dní cesty k americké autokraciia rozhovor: To, co dělám, je dobré pro tuhle zemi i pro lidstvo. Rozhovor s Donaldem Trumpem (The Atlantic)V podcastu také odkazujeme na interview Donalda Trumpa pro ABC News:https://6abc.com/post/full-transcript-trumps-exclusive-100-days-broadcast-interview-abc-news/16281179/

Americká krása #56 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o proměnách náboženství v USA a nové knize konzervativního komentátora NYT Rosse Douthata. Moderuje Štěpán Sedláček.V historických základech Spojených států amerických stojí puritánská zbožnost ale také osvícenský racionalismus. Američtí prezidenti dodnes skládají inaugurační přísahu s rukou položenou na Bibli po vzoru George Washingtona. Nicméně podle průzkumů v posledních desetiletích klesal počet Američanů, kteří se identifikovali jako křesťané. To se ovšem v posledních letech trochu obrací. Jak se mění vztah lidí v USA k náboženství a jak se vyvíjí jeho role v americké politice. Nejen o tom diskutují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v podcastu Týdeníku Respekt Americká krása.

Americká krása #55 s ekonomem Janem Burešem a Jiřím Sobotou o nevyzpytatelné celní politice Donalda Trumpa. Moderuje Štěpán Sedláček. Americkou krásu jsme pro vás nahrávali ve středu 9. dubna odpoledne, když začala platit nová dovozní cla, která americký prezident oznámil minulý týden. Pár hodin na to ovšem Donald Trump přišel s onámením, na nějž mnohé vlády, investoři a další aktéři světové ekonomiky čekali s nadějí. Většině zemí odložil platnost cel o 90 dní. Výjimkou je ovšem Čína. Přední americký akciový index S&P 500 po propadech vystřelil o více než 9 procent. Plošná dovozní cla ve výši 10 procent ovšem zůstávají v platnosti. V podcastovém rozhovoru s Janem Burešem, který je hlavním ekonomem Patria Finance, uslyšíte o možné taktice i strategii na pozadí Trumpovy agresivní protekcionistické politiky i jejích rizicích. Doporučujeme také Jirkův článek: Donald Trump je burzovní manipulátor. Chladnokrevný hráč. Nebo blouznící lúzr

Americká krása #54 s Jiřím Sobotou, Barborou Chaloupkovou a zvláštním hostem Andreou Procházkovou o útocích prezidenta na soudní moc. Moderuje Štěpán Sedláček.Řada kontroverzních výnosů prezidenta Donalda Trumpa narazila u federálních soudů. Šéf Bílého domu kvůli tomu verbálně zaútočil na soudce a volal po jeho odvolání, což vyvolalo ojedinělou reakci předsedy Nevyššího soudu USA. Dospěla nová administrativa po necelých třech měsících do ústavní krize? Bude respektovat soudní moc? A co když ne? A o jakou právní teorii se republikáni opírají? Nejen to rozebírají v novém díle Americké krásy Týdeníku Respekt Jiří Sobota, Barbora Chaloupková, Štěpán Sedláček a jejich hostka Andrea Procházková.

Americká krása #53 o dění na univerzitním kampusu v NYC a vzedmutí demokratů kolem Alexandrie Ocasio-Cortez.Uplynulý víkend přinesl rozuzlení sporu mezi administrativou Donalda Trumpa a Kolumbijskou univerzitou v New Yorku, jejíž vedení ustoupilo požadavkům, aby škola nepřišla o federální financování. Prezident také pokročil ve snaze zrušit ministerstvo školství. Další zprávou uplynulých dnů je jisté probouzení části demokratů kolem senátota Bernieho Sanderse a kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortez. Nejn o tom uslyšíte v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt. Doporučujeme také článek Nejdřív zničí univerzity. Pak se zřítí liberální katedrálaOdkaz na rozhovor R. Douthata (komentátor NYT) s Ch. Rufoem zmiňovaný v tomto díle: https://www.nytimes.com/2025/03/07/opinion/chris-rufo-trump-anti-dei-education.html

Americká krása #52 o postupech i limitech nové administrativy a snahách deportovat univerzitní studenty kvůli jejich názorům Americké akcie se propadají kvůli obavám z důsledků obchodních válek. Donald Trump se tváří, že se nebojí inflace ani pádu americké ekonomiky do recese. Co má prezident uvalující další cla v úmyslu? Jak významný milník je snaha o deportaci studenta Kolumbijské univerzity Mahmúda Chalíla kvůli jeho účasti v propalestinských protestech? A jaká teď panuje na kampusu prestižní newyorské univerzity atmosféra? Nejen to spolu s vybranými událostmi uplynulého týdne rozebírají Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy Týdeníku Respekt. Doporučujeme také vydání stejnojmenného newsletteru: Neměl říkat, co si myslí. Vítejte v nové Americe

Americká krása #51 o tom, jak americký prezident oslavil v Kongresu prvních šest týdnů ve funkci"Americký sen je nezastavitelný a naše země je na prahu návratu, jaký svět ještě neviděl a možná už nikdy neuvidí," uvedl před oběma komorami Kongresu prezident Donald Trump, který v uplynulých šesti týdnech změnil řadu věcí v USA ale také jejich obraz a roli ve světě. V projevu potvrdil některé sny o expanzi jako je rozšíření USA o Grónsko nebo kontrola nad Panamským průplavem. Ale například o proměně Pásma Gazy na riviéru v americké režii už nemluvil. Co šéf Bílého domu řekl a jak to mění pozici Ukrajiny? Nejen o tom debatují v dalším díle Americké krásy Jiří Sobota a Štěpán Sedláček. Doporučujeme také článek: Co Donald Trump v Kongresu neřekl

Americká krása # 50 s hosty Erikem Taberym a Martinem M. Šimečkou o tom, jak se mění český a slovenský pohled na USA.Prezident Donald Trump už je víc než měsíc v úřadě a nenechává nikoho na pochybách, že Amerika, jak jsme ji znali, tedy mimo jiné jako garanta jistého mezinárodního uspořádání, je pryč. Evropa už s ní nemůže počítat v míře, již znala přinejmenším od konce studené války - což se teď ukazuje na dění kolem Ukrajiny i jinde. Symbolicky to tento týden stvrdilo hlasování o rezolucích OSN. Jak se spolu s tím proměňuje pohled na USA ze střední Evropy a kam zatím dospěla země pod vedením nové Trumpovy administrativy? To rozebírají Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček s šéfredaktorem Erikem Taberym a komentátorem slovenského Denníku N Martinem M. Šimečkou, kteří přijali pozvání do jubilejního 50. dílu Americké krásy Týdeníku Respekt. Americká krása může vznikat jen díky vaší podpoře. Přidejte se mezi naše předplatitelky a předplatitele nebo nás podpořte libovolnou částkou na www.respekt.cz/podporit-podcasty S předplatným získáte přístup k audioverzím článků, mobilní aplikaci, newsletterům i digitálnímu archivu.

S historikem a iberoamerikanistou Josefem Opatrným mimo jiné o éře prezidenta Williama McKinleyho, kterého obdivuje současný šéf Bílého domu. Moderují Štěpán Sedláček a Jiří Sobota.Foto: Milan JarošDonald Trump ve své inaugurační řeči vyznal svůj obdiv především k jednomu ze svých předchůdců v úřadě: „Prezident McKinley díky clům a svému talentu učinil naši zemi velmi bohatou - byl to rozený obchodník.“ Čím se vyznačovalo úřadování 25. prezidenta Spojených států na konci předminulého století ? Na jakou éru Donald Trump přinejmenším rétoricky navazuje? A jak se v tomto kontextu jeví požadavek na předání správy Panamského průplavu Americe? Nejen na to se Jiří Sobota a Štěpán Sedláček ptají v bonusovém díle podcastu Americká krása Týdeníku Respekt historika a iberoamerikanisty Josefa Opatrného.„Cla byla v této době ve Spojených státech jedním z uhelných kamenů. Tím druhým byla proměna společnosti a otázka, jak to bude s nespokojenými skupinami obyvatel, kterým dosavadní růst a expanze nic moc nepřinášeli. To se projevovalo velkým rozmachem anarchismu. Konec konců prezidenta McKinleyho v roce 1901 sprovodil ze světa anarchista,“ říká v podcastovém rozhovoru profesor Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.  

Americká krása # 49 s Jiřím Sobotou a Barborou Chaloupkovou o novém přístupu USA ke spojencům v Evropě. Moderuje Štěpán SedláčekDonald Trump se rozhodl prolomit několikaletou izolaci Vladimira Putina ze strany Bílého domu, když s ním tento týden vedl dlouhý telefonický rozhovor, ve kterém padla i možnost budoucího osobního setkání. Do Evropy mezitím dorazili novopečení členové nové americké administrativy včetně ministrů obrany a zahraničí, aby seznámili partnery v Evropě s tím, jak prezident vidí budoucnost transatlantických vztahů a možnost ukončení války na Ukrajině bezmála tři roky po začátku brutální ruské invazi. Největší rozruch ale zřejmě vyvolal americký viceprezident J. D. Vance, který ve svém projevu na Mnichovské bezpečností konferenci o Ukrajině a Rusku téměř nemluvil. Jsou mírová jednání na spadnutí? A kdo zůstane stát za dveřmi? Nejen o tom mluví Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v podcastu Americká krása Týdeníku Respekt. Doporučuje také komentář Projev J. D. Vance byl vztyčený prostředníček směrem k Evropě

Americká krása #48 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o prvních týdnech prezidenta Donalda Trumpa a vzestupu technologické pravice. Moderuje Štěpán Sedláček. Donalda Trumpa vynesly ve volbách k moci mnohdy protichůdné společenské proudy. Kontrast je patrný i na jeho vládě, která se opírá o v lecčems paradoxní spojení technooptimistů a podnikatelů ze Silicon Valley s konzervativními národovci z hnutí MAGA. Na čem se shodne Steve Bannon a Elon Musk? O ideologiích i sporech, které prosvítají na pozadí prvních týdnů Trumpovy vlády i kulturním, obratu některých kapitánů technologických gigantů k republikánskému prezidentovi rozebírají v další Americké kráse týdeníku Respekt Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček.

Americká krása #47 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o uvedení 47. prezidenta do úřadu i odkazu Joe Bidena. Moderuje Štěpán Sdláček. Donald Trump složil kvůli nepřízni počasí prezidentskou přísahu v rotundě amerického Kapitolu před několika stovkami pozvaných hostů. Následně v projevu ohlásil začátek "zlatého věku" Ameriky, kritizoval předchozí vládu a předsetřel některé své první kroky v úřadě. Co podstatného zaznělo? Jaké lze čekat prezidentské výnosy? A jaký odkaz po sobě zanechal Joe Biden? Nejen o tom debatují Barbora Chaloupková, Jiří Sobota a Štěpán Sedláček v Americké kráse Týdeníku Respekt.

Americká krása #46 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o tom, co čeká Ameriku a svět v prezidentské reality show Donalda Trumpa. Moderuje Štěpán Sedláček. Američané se rozloučili se zesnulým 39. prezidentem Jimmym Carterem, Kongres potvrdil výsledky listopadových voleb a Donald Trump na tiskové konferenci vyděsil mnohé Kanaďany, Panamce, Gróňany i Dány. Jaká budoucnost čeká Ameriku i svět po jeho nástupu do funkce? Nejen o tom debatovali Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček na živém natáčení Americké krásy v pražském Rock Café.

Americká krása #45 s Jiřím Sobotou a Barborou Chaloupkovou o nebývale úspěšném exprezidentovi s nímž se Američané loučí. Moderuje Štěpán Sedláček. Spojené státy se druhý lednový čtvrtek definitivně rozloučí na státním pohřbu s 39. prezidentem. Jimmy Carter od začátku působil jako nepravděpodobný šéf Bílého domu. Bývalý guvernér Georgie zvítězil jako politický outsider, který po aféře Watergate vsadil na civilnější neokoukaný styl a pravdomluvnost. V prezidentském úřadě ovšem neměl zrovna štěstí na vývoj doma i ve světě. Mimo se potýkal s energetickou krizí, vysokou inflací i invazí sovětů do Afghánistánu nebo dopadů Íránské islámské revoluce. Po čtyřech letech dali voliči raději přednost slibům Ronalda Reagana, které kontrastovaly s Cartrovým voláním po utažení opasků. Šestapadesátiletý Jimmy Carter se vrátil na farmu v rodné Georgie, ale kvůli předčasnému konci v úřadě rozhodně nezahořkl. V roli exprezidenta dosáhl nebývalého renomé a pověsti doma i v zahraničí, kterou budoval až do 100 let, a v řadě ohledů bývá dáván dalším prezidentům za vzor. V průběhu let získal Nobelovu cenu míru, sepsal desítky knih, slavil úspěch v charitativní činnosti i při monitorování voleb ve více než stovce zemí světa. Jaký je odkaz Jimmy Cartera a čím byla poznamenaná jeho politická dráha? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu Americká krása týdeníku Respekt s Jiřím Sobotou, Barborou Chaloupkovou a Štěpánem Sedláčkem. Přijměte také pozvání na živé natáčení příštího dílu o budoucnosti Ameriky 9. ledna v pražském Rock Café od 19h: Americká krása (živě)

Americká krása #44 s Jiřím Sobotou, Barborou Chaloupkovou a Filipem Scherfem o vývoji vztahů USA a Rusko i jejich odlišném pohledu na svět. Moderuje Štěpán Sedláček Bašár Asad uprchl do Moskvy a Rusko může po pádu režimu syrského diktátora přijít mimo jiné o strategický přístav na pobřeží Středozemního moře. Zažil Vladimir Putin v Sýrii potupnou porážku? Jak se Rusko proměnilo pod vlivem ruského prezidenta v průběhu uplynulého čtvrtstoletí? Jaký podíl na tom má dění v 90. letech a privatizace podle plánů amerických ekonomů? Proč Rusku mnozí v USA i Evropě nerozumí? Je opravdu tak odlišné od Západu? A co se bude dít po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu s Ukrajinou? Nejen o tom debatují v Americké kráse Týdeníku Respekt Barbora Chaloupková, Jiří Sobota, Štěpán Sedláček a jejich host Filip Scherf, odborník na Rusko, který aktuálně působí na University of St Andrews ve Velké Británii a je autorem knihy Ztracená země: Příběh moderního Ruska.

Americká krása #43 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o tom, jak v USA končí politický řád ustavený za Ronalda Reagana na konci studené války. Moderuje Štěpán Sedláček. Donald Trump čelil bezprecedentnímu tlaku liberálních médií i několika soudním sporům, přesto získal ve volbách poprvé většinu hlasů a stal se, na rozdíl od roku 2016, jasným vítězem. Velká část americké veřejnosti zjevně přijala jeho vidění světa a odmítla to, které nabízeli demokraté v čele s Kamalou Harris. To přitom představovalo především pokračování typu politiky, na který jsme byli až dosud zvyklí. Mnozí analytici a komentátoři se shodují, že éra spojená s jistým politickým řádem je u konce. Končící Bidenovo prezidentství tradičního politika pak lze vidět spíše jako výjimku a záblesk starých pořádků, které už se možná nevrátí. Co to znamená v praxi? Nejen o tom debatují Jiří Sobota a Barbora Chaloupková pod taktovkou Štěpána Sedláčka v další epizodě Americké krásy. K tématu doporučujeme také rozhovor Fareed Zakaria pro Respekt: Sledujeme novou kontrarevoluci

Americká krása #42 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o vznikající administrativě nově zvoleného prezidenta. Moderuje Štěpán Sedláček Donald Trump se svým týmem sestavuje nový vládní kabinet. Ale jeho výběr má první trhliny. O klíčovou pozici ministra spravedlnosti se nakonec nebude ucházet kontroverzní politik Matt Gaetz vyšetřovaný v Kongresu kvůli uživání drog a sexuálnímu chování, který se nominace vzdal. Někdejšího kongresmana tak vystřídala Trumpova právní poradkyně a bývalá floridská ministryně spravedlnosti Pam Bondi, která by mohla mít větší šance na potvrzení nominace v Senátu. Co dosavadní výběr kabinet napovídá o příští americké vládě? V jakých rukou se může ocitnout Pentagon nebo americké tajné služby? Nejen o tom diskutují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v podcastu Americká krása Týdeníku Respekt.

Americká krása #41 s Jiřím Sobotou a Barborou Chaloupkovou o tom, jak zasádně teď můžou republikáni změnit politický systém USA. Moderuje Štěpán Sedláček. Donald Trump kandidoval jako exprezident, který neuznal volební výsledky z roku 2020, odsouzený z trestného činu a oslovil voliče negativní kampaní s řadou radikálních návrhů. Ovšem ve volbách nejenže porazil viceprezidentku Kamalu Harris, ale také získal nadpoloviční počet hlasů. Jak tento silný mandát v úřadu využije? Co mu může stát v cestě a jaká ideová skupina jeho podporovatelů bude mít v jeho administrativě navrch? Mohla Kamala Harris uspět? A co teď čeká demokraty? Nejen o tom debatuje Barbora Chaloupková a Jiří Sobota v dalším díle podcastu Americká krása Týdeníku Respekt se Štěpánem Sedláčkem. K americkým volbám doporučujeme také:Předpověď ze zdviženého prostředníku nevyšla nebo Orbánova sázka na Trumpa se vyplnila. Jak s nově nabytým vlivem naloží?

Americká krása #40 s Jiřím Sobotou a Barbou Chaloupkovou o vítězství republikánů ve volbách a oslabených pojistkách demokracie Sedmačtyřicátým prezidentem USA se podle všeho stane Donald Trump. Republikáni navíc také získali ve volbách většinu v Senátu podobně jako před osmi lety. „Ovšem dnešní Republikánská strana se zásadně liší od té z roku 2016. Je to trumpovská strana. Asi nejdůležitější funkce, kterou teď Senát bude mít a kterou možná nebude řádně vykonávat, je schvalování Trumpových nominantů na nejrůznější posty od ministrů po různé federální úřadníky... Teď se ale nedá moc čekat, že senát zafunguje jako pojistka, která Trumpovi nedovolí najmenovat si do funkcí ty nejšílenější lidi,“ říká Barbora Chaloupková a poukazuje na to, že podoba Trumpova druhého prezidentství závisí do velké míry na lidech, kterými se obklopí s ohledem na to, že minule řadu prezidentových příkazů administrativa nesplnila, protože tomu někteří lidé z vlády zabránili. „Další pojistka, která tady tentokrát nebude je Nejvyšší soud USA, který před osmi lety nebyl tak konzervativní jako dnes,“ dodává Jiří Sobota mimo jiné v souvislosti s prezidentskými výnosy, které je tento soud schopný zastavit. Nejen o tom uslyšíte víc v prvním povolebním díle Americké krásy týdeníku Respekt. Doporučejeme také článek: Donald Trump nezpochybnitelně zvítězil, Amerika vstupuje do éry radikální nejistoty

Americká krása #39 o koncovce kampaní Donalda Trumpa a Kamaly Harris, odpadcích i podivných snech Tuckera Carlsona Spojené státy podle průzkumů čeká nebývale těsný volební souboj o Bílý dům. Oba kandidáti se snaží v posledních dnech oslovit voliče v klíčových státech, ale také uspořádali symbolicky významné mítinky se závěrečnými projevy. Viceprezidentka Kamala Harris ve Washingtonu promluvila na místě, kde její oponent 6. ledna 2021 řečnil k shromážděným lidem, z nichž mnozí posléze povzbuzeni slovy prezidenta, který odmítl uznat výsledky voleb, vzali útokem nedaleké sídlo amerického Kongresu. Exprezident Donald Trump zase promluvil k voličům v newyorské aréně Madison Square Garden. Co přinesly koncovky obou kampaní? A jak jsou rozdané karty několik dní před vyvrcholením voleb? Která témata a voličské skupiny je můžou především rozhodnout? Nejen o tom debatoval Jiří Sobota a Barbora Chaloupková na prvním veřejném natáčení podcastu Americká krása a odpovídali na dotazy z publika. Debatu na Právnické fakultě UK moderoval Štěpán Sedláček.

Americká krása # 38 s Jiřím Sobotou o místech v Americe, kde je hádky o politice příliš velký luxus Americkou veřejnou debatu ovládly spory o to, jestli Donald Trump splňuje různé definice fašismu. Živí je mimo jiné výroky, kdy exprezident označuje různé skupiny lidi v USA za vnitřní nepřátelé proti nimž by šlo v krajním případě poslat národní gardu nebo armádu, ale také prohlášení bývalých vysoce postavených členů jeho administrativy jako generálové John Kelly či Mark Milley. Trumpa už označila za fašistu i viceprezidentka Kamala Harris. Jaký to může mít dopad na volby, které se konají za necelé dva týdny? Proč se demokraté po krátkém obratu ke zdůrazňování pozitivní budoucnosti, svobody či radosti znovu stáčejí k negativní kampani? A jak se osudové volby a podobné debaty jeví z jednoho odlehlého koutu severního Michiganu? Nejen o tom uslyšíte v dalším díle podcastu týdeníku Respekt Americká krása s Jiřím Sobotou. Ptal se ho Štěpán Sedláček

Americká krása #37 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o možných dopadech zvolení Donalda Trumpa či Kamaly Harris na zahraniční politiku USA v Evropě i dalších částech světa. Moderuje Štěpán Sedláček. Začátkem listopadu Američané rozhodnou o příštím prezidentovi USA. Zahraničně politické otázky v kampaních hrají spíše druhé housle. Ale dva týdny před hlasováním je nejvyšší čas si zrekapitulovat, jak (jinak) by mohl vypadat svět podle staronového prezidenta Donalda Trumpa či v případě zvolení viceprezidentky Kamaly Harris. V čem se liší či shoduje jejich přístup k podpoře Ukrajiny bránící se vůči ruské agresi nebo k situaci a různým aktérům na Blízkém východě? Nejen o tom mluví Barbora Chaloupková a Jiří Sobota v aktuální epizodě Americké krásy. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme také nový speciál s reportážemi z předvolebních USA: Rozpolcená Amerika