Životy slavných

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Začátek října roku 1871. 49letý německý obchodník a podnikatel, ale teď hlavně nadšený archeolog, Heinrich Schliemann konečně dostává od úřadů Osmanské říše všechna potřebná povolení k zahájení vykopávek na pahorku Hissarlik v Malé Asii. Na lokalitu zvedající se nad pobřežím Egejského moře ho upozornil anglický amatérský archeolog Frank Calvert a Schliemann, který si často ve svém životě s nařízeními, předpisy a zvyklostmi hlavu příliš nelámal, zde poprvé, v podstatě načerno, kopl do země už před rokem. Teď ale má všechno oficiálně posvěcené a zkusí naplnit svůj celoživotní sen: nalézt legendární město Trója známé z řeckých bájí a Homérových eposů Ilias a Odysseia. Schliemann je skálopevně přesvědčený, že tato díla zachycují reálné historické události ... a je připraven to dokázat. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 28. září 1781 a u přístavu Yorktown ve Virginii právě začíná rozhodující bitva americké války za nezávislost na Velké Británii. Američtí kolonisté bojují o svobodu už šest let a teď ji konečně mají na dosah. Přístav, kde se britská armáda brání, mají obklíčený ze všech stran a co je ještě lepší: z moře pomůže i flotila francouzských spojenců. Právo zahájit bitvu prvním výstřelem z děla má vrchní velitel americké armády – 49letý generál George Washington. Před šesti lety dostal za úkol prakticky nemožnou misi: armádu amerických kolonistů musel vybudovat doslova z ničeho a jeho cesta až sem byla lemována mnoha bolavými porážkami. Teď to ale bude trvat jen tři týdny. Pak Britové v Yorktownu kapitulují, v Londýně padne vláda a britský král Jiří III. americkou nezávislost konečně uzná. Washington si v té době myslí, že jeho role v tomto příběhu končí a že se teď vrátí do ústraní. Nemůže tušit, že začátky Spojených států amerických budou plné chaosu a že to bude právě on, kdo bude o osm let později zvolen vůbec prvním americkým prezidentem… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | 25. srpna 1944 se Paříž po čtyřech letech okupace stává konečně svobodnou. Generál von Choltitz odmítl splnit Hitlerův rozkaz město zničit a namísto toho se vzdal. Na Champs-Élysées tak může proběhnout slavný průvod, v jehož čele kráčí nepřehlédnutelný Charles de Gaulle – muž, který se odmítl vzdát, zorganizoval v Británii exilovou vládu a teď se vítězoslavně vrací do hlavního města.  Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 3. května 1469 a jsme v Olomouci. Čeští a zejména moravští katoličtí šlechtici tady svou volbou právě teď přiřkli uherskému králi Matyáši Korvínovi českou královskou korunu. Je to volba v každém ohledu kontroverzní. Země koruny české totiž svého krále mají: už víc než 10 let jím je Jiří z Poděbrad, dodnes poslední Čech na našem trůně a muž, který si nese přízvisko „husitský král“. A v tom je právě ten problém. Království je totiž už půl století, od dob mistra Jana Husa, vnitřně rozdělené. Zejména v Čechách se u moci drží kališnická šlechta, která po husitském vzoru dodržuje přijímání podobojí, na Moravě zase převládají tradiční katolíci. Umírněný král Jiří, sám kališník, se až dosud pokoušel oba proudy spojovat, ale katolická šlechta se mu bouří. A pak, 23. prosince 1466, přichází z Říma zlá zpráva. Jiří je papežem Pavlem II. exkomunikován, uvržen do klatby a je proti němu vyhlášena křížová výprava. Jejího velení se dlouho nikdo nechce ujmout: teprve ambiciózní uherský král Matyáš I., u nás známý pod jménem Matyáš Korvín, si vezme tento úkol za svůj. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | 12. srpen roku 1624 je pro muže jménem Armand-Jean du Plessis, jehož však celá Francie zná prostě jako kardinála Richelieu, mimořádným dnem. Po dlouhých letech práce, snažení a intrikování ho král Ludvík XIII. jmenuje do funkce svého prvního ministra. Kardinál, který za pár dní oslaví 39. narozeniny, se tak konečně ocitá tam, kde vždycky toužil být. V samotném středobodu politického rozhodování, kde bude mít největší vliv na absolutisticky vládnoucího krále. Na druhé straně: také pro krále Ludvíka je to šťastné rozhodnutí. Vysokého, hubeného a poměrně neduživého kardinála sice nebude nikdy milovat – ale jeho politické názory se mu budou velice hodit. Pro Richelieuho bude totiž silná Francie, reprezentovaná silným králem, tou nejvyšší hodnotou. To on bude s přesvědčením likvidovat královu vnitřní opozici a škodit zahraničním nepřátelům, to on dá jasnou podobu tomu, čemu se dodnes říká Raison d´État – tedy volně přeloženo: národní zájmy. Právě tyto zájmy postaví kardinál Richelieu nad všechno ostatní: nad morálku, mír, lidské utrpení ... i nad svou oddanost katolické církvi. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 25. června 1876 a poblíž říčky Little Bighorn v dnešní Montaně se odehrává krvavý souboj mezi vojáky 7. kavalerie, tedy 7. jízdního pluku americké armády, a válečníky místních indiánských kmenů. Když toho dne ráno objevili stopaři velícího důstojníka, podplukovníka George Armstroga Custera, velký indiánský tábor, považoval Custer bitvu za předem vyhranou. Ale teď, na kopci, který už brzy ponese jméno Custer’s Last Stand, jeho mužům rychle docházejí síly. Převaha indiánů je drtivá a jejich motivace bezbřehá – pokud prohrají, přijdou o své posvátné vrchy nazývané Black Hills a svobodný život vystřídá doživotí v rezervaci. Tento scénář si však nepřipouštějí. Jejich náčelník Sedící býk měl totiž o několik týdnů dříve zjevení o velikém vítězství a na cestě k němu dokázal nebývalým způsobem sjednotit bojovníky hned několika kmenů… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 20. června roku 1837, 5 hodin ráno, a u brány Kensingtonského paláce v Londýně stojí dva významní – a v tuto časnou hodinu i neočekávaní – návštěvníci: arcibiskub z Canterbury a vrchní královský komoří, lord Conyngham. Příčinou jejich návštěvy je 18letá dívka, která spí v jedné z ložnic paláce. Jmenuje se Alexandrina Victoria a později si o tomto ránu zapíše do svého deníku následující věty: „Matka mě vzbudila, já jsem jsem vstala a jenom v županu jsem šla do svého obývacího pokoje. Tam jsem je uviděla. Lord Conyngham mi řekl, že můj ubohý strýček už nežije, že zemřel přesně 12 minut po druhé hodině … a v důsledku toho, se stávám královnou já…“Ano. Takhle banálně se začíná psát příběh o vládě panovnice, která vydrží na trůně více než 63 let – tedy déle než kdokoliv z jejích předchůdců. Bude vládnout 400 milionům poddaných na čtvrtině suchozemského povrchu planety Země a Velká Británie projde za jejího panování takovými ekonomickými změnami jako nikdy předtím. Spojené království se stane nejvýznamnější světovou mocností a celé této době se podle královnina jména začne říkat „viktoriánská“. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 29. května roku 1453 a hlavní město Byzantské říše Konstantinopol dobývá po 53 dnech obléhání osmanský sultán Mehmed II. Zdaleka to není jen tak ledajaké dobytí města, jakých jsou plné středověké kroniky. Tady se píše velká historie. Tento den definitivně končí existence posledního pozůstatku Římské říše. Tento den se kdysi největší a nejbohatší křesťanské město světa dostává do rukou muslimům. Není divu, že mladý osmanský sultán – vždyť je mu teprve 21 let – dostane díky tomuto dni přezdívku Fatih, neboli Dobyvatel.   Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 1. dubna 1976 a ve městě Cupertino v americkém státě Kalifornie se začíná psát převratná kapitola v historii vývoje počítačů. Tehdy 21letý Steve Jobs, společně se svými dvěma partnery – Stevem Wozniakem a Ronaldem Waynem – zakládá firmu s názvem Apple Computer Company. Oba Steveové, jak Jobs, tak Wozniak, sní o tom, že počítače od jejich firmy bude jednou mít na stole každý člověk na světě. Jak se později ukáže, tenhle jejich sen nakonec nebude zdaleka tak utopický, jak to tehdy, v dubnu roku 76, vypadalo. A z původně garážové firmy se postupem času stane jedna z nejslavnějších a nejhodnotnějších společností světa. Tenhle fenomenální úspěch je spojovaný především s osobou Steva Jobse. Právě on je dodnes považovaný za jednoho z největších vizionářů světa moderních technologií a za jednoho z nejvlivnějších podnikatelů všech dob. Během své kariéry dokázal změnit pohled lidí nejen na počítače, ale také na telefony, hudbu, nebo animovaný film. Pod Jobsovým vedením společnost Apple od základu změnila odvětví informačních technologií a unikátním způsobem propojila zábavu s komunikací. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 26. května roku 1872. Z jihoanglického přístavu Southampton vyplouvá loď, jejímž cílem je jihoafrický přístav Port Elisabeth. Na její palubě je také 25letý mladý muž jménem Emil Holub. Český rodák, čerstvý absolvent lékařské fakulty, si právě plní velký životní sen: poznat blíže Afriku – tehdy stále ještě částečně neprobádaný kontinent. Jak se ukáže, bude to cesta, která Emilu Holubovi od základu změní život. Potrvá celkem sedm let a už jen její začátek bude poměrně dobrodružný. Holub si do svého deníku napíše: „Na lodi jsme měli více než 30 dní bouřlivé počasí, celé čtyři neděle jsem trpěl prudkou úplavicí, která mě tak zeslabila, že jsem již doufati si netroufal, že bych živ pobřeží jihoafrického dosáhl.“ I přes tyto útrapy se však po krátkém mezipřistání v Kapském městě vyloďuje v přístavu Port Elisabeth a začíná psát příběh, který z něj udělá jednoho z nejrespektovanějších cestovatelů a etnografů té doby. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 10. května 1940 a Evropou zmítá druhá světová válka. Ještě před necelými dvěma roky se přitom zdálo, že se podaří bojům vyhnout. Když v září 1938 uzavřely evropské mocnosti Mnichovskou dohodu, britského premiéra Chamberlaina národ po návratu do Londýna nadšeně vítal jako zachránce míru. Jeden z mála poslanců, kteří tehdy podpis smlouvy kritizovali, byl Winston Churchill. Teď, v polovině května 1940, je už všem jasné, že 65letý politický matador měl pravdu – cesta k míru nevede přes dohodu s nacisty, ale jedině přes jejich totální porážku. Smířlivý Chamberlain tak na premiérské pozici končí. Nově teď povede Spojené království právě Winston Churchill – muž, kterému se díky jeho houževnatosti a brilantní rétorice podaří v nadcházejících zlých časech přesvědčit národ, že naděje žije dál i v té nejtemnější hodině … Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Píše se 14. březen 1899 a jistý Mustafa Kemal nastupuje na vojenskou akademii v Istanbulu, oficiálně stále ještě Konstantinopoli. Je mu 18 a zatím je to neznámý mladý muž z nevýznamné rodiny. Jsme v hlavním městě Osmanské říše, v jejíž čele tradičně stojí sultáni a kde islámské náboženství ovládá všechny aspekty života od rodiny, přes typickou orientální módu i kulturu. Málokdo by asi řekl, že právě tento plavovlasý a modrooký muž to během svého života všechno změní. Že právě on se stane největším národním hrdinou, stvořitelem moderního Turecka a zarytým reformátorem, který zažité pořádky obrátí vzhůru nohama. A že nakonec díky tomu všemu dostane i čestné jméno Atatürk, Otec Turků.  Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 9. dubna 1865 a v buditelském deníku Národ vychází první část textu s názvem Idea státu rakouského od Františka Palackého. 67letý autor vyslovuje v samém závěru svého textu slavnou, výhružnou větu: „ Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm“. U mnohých to vyvolá překvapení, protože ještě před pár lety byl Palacký jedním z největších zastánců české budoucnosti v rámci mnohonárodnostní rakouské říše. Radikální změna názoru však dobře dokumentuje dynamickou dobu dnes nazývanou „národní obrození“, během níž se Češi formovali v moderní národ. Sám Palacký byl jedním z největších hybatelů celého tohoto procesu. Ne náhodou dostane ještě za svého života přezdívku Otec národa … a ne náhodou si ho od vzniku samostatného státu v roce 1918 nosíme v peněžence, vyobrazeného na tisícikoruně.  Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 25.dubna 1931 a Ferdinand Porsche, vynálezce a automobilový konstruktér, zakládá ve Stuttgartu firmu, která ponese v názvu jeho vlastní jméno. Úplně přesně se jmenuje: Ferdinand Porsche - poradenství pro motory a konstrukci vozidel. Dnes, téměř o století později, jsou modely značky Porsche známé po celém světě. Staly se synonymem pro silné a luxusní sportovní vozy a mnozí automobiloví nadšenci je zkrátka milují. Podobně silné, byť velmi smíšené, emoce dodnes vyvolává také jméno zakladatele firmy. Cesta Ferdinanda Porscheho, rodáka z Vratislavic nad Nisou, od skromných začátků, přes první konstrukční úspěchy, členství v Hitlerově NSDAP a v jednotkách SS až k založení světoznámé automobilky, stvořila příběh, který určitě stojí za vyprávění... Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 16. března roku 37 našeho letopočtu a v Misenu poblíž Neapole umírá 77letý římský císař Tiberius. V pořadí druhý císař v římských dějinách odchází nikým nemilovaný a mnohými nenáviděný. Už před více než deseti lety se přesunul z Říma na ostrov Capri u Neapole a odsud vydával rozkazy svým zmocněncům, kteří je vykonávali. V posledním období života se změnil v paranoidního starce posedlého strachem o vlastní život a na základě svých podezření – někdy oprávněných, jindy vybájených – vydával nemilosrdné rozkazy k likvidaci svých oponentů i jejich rodinných příslušníků. Stejný den, tedy onen 16. březen 37, naopak přinese dramatický vzestup jinému muži: Tiberiovu prasynovci Gaiovi, řečenému Caligula. Ten byl – jak vysvětlíme v zápětí – v rodinném propletenci vládnoucí dynastie zároveň jeho adoptivním vnukem … a teď se tedy stane jeho nástupcem. Dva dny po Tiberiově smrti ho senát prohlásí za císaře a 28. března příjíždí Caligula do Říma. Je mu 24 let a vítají ho nadšené davy, které se radují z konce Tiberiovy epochy a v mladém císaři vidí světlou budoucnost své říše. Začíná necelých 1400 dnů Caligulovy vlády. Začíná neuvěřitelná jízda plná arogance, marnotratnosti, sexu a násilí. Člověk se až zdráhá uvěřit, že tohle se mohlo v nejvyšších patrech všemocného impéria skutečně odehrávat… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Píše se březen roku 453. Attila, obávaný "Bič boží" a vládce hunské říše, slaví svatbu. Není to poprvé: už má jak jiné manželky, tak i spoustu milenek. Víno teče proudem, válečníci se baví a král si odvádí svou novou, mladou ženu Ildiko na lože. Ráno ho zde najdou mrtvého, zbroceného krví. Jak 46letý vládce zemřel, nevíme. Podle některých historiků se zadusil krví, která mu začala chrlit z nosu. Jiní se domnívají, že ho podřízla jeho mladá – zřejmě germánská – manželka, aby se pomstila za zvěrstva, kterých se dopustil na jejím lidu.Ať tak nebo tak, obávaný Attila je po smrti a jeho hunská říše, kterou si v Evropě vybojoval a která sahala od Kaspického moře až k moři Severnímu, vezme během následujících roků za své. Ani to však nezmění nic na tom, že ještě dnes, po více než patnácti stech letech, je Attila považován za jednoho z nejkrutějších, a také největších, válečníků všech dob… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 18. února 1831 a v moskevském Kostele Nanebevstoupení Páně si ruský básník a dramatik, 31letý Alexandr Sergejevič Puškin, bere za manželku jednu z největších krásek ve městě – o 12 let mladší Natálii Nikolajevnu Gončarovovou. Na tenhle okamžik si oba novomanželé museli počkat. Natáliina matka s vdavkami dlouho nesouhlasila, Puškin jí nepřišel pro její dceru dost dobrý: už jen proto, že byl o dost starší. Nakonec se ale přece jen nechala přemluvit. O to šťastnější Puškin onoho 18. února je. Jen pár dnů po obřadu pak napíše svému příteli dopis, ve kterém se vyzná ze svých citů. „Jsem ženatý a šťastný. Mým jediným přáním je, aby se v mém životě nic nezměnilo…“ Jak se ale ukáže, změní se mnohé … a to poměrně brzy. Už 6 let poté přivede Puškina údajný vztah jeho ženy s francouzským důstojníkem Georgesem d'Anthèsem k souboji, který zakladatel moderní ruské literatury nepřežije. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 22. února 1942 a jsme uprostřed nejčernější doby, jakou Spojené státy zažívají během druhé světové války. Před dvěma měsíci jim Japonci zničili základnu Pearl Harbor na Havaji a stali se tak pány Tichomoří. Jejich drtivý tlak pokračuje i na Filipínách – souostroví, které je formálně americkou kolonií, což je o to větší potupa. Území brání už jen poslední zbytky amerických vojáků, kteří se museli stáhnout do podzemní pevnosti malého ostrůvku zvaného Corregidor. Je jasné, že i tato poslední bašta zanedlouho padne. V tento den ale v dalekém Washingtonu vydává prezident Roosevelt jednoznačný rozkaz: velitel posádky, generál Douglas MacArthur, za žádnou cenu nesmí padnout ani být zajat. V té době totiž jde o zdaleka nejznámějšího amerického velitele, jehož ztráta by se rovnala národní katastrofě. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 4. února 1781 a v Římě umírá teprve 43letý Josef Mysliveček. Zatímco Itálie v něm ztrácí jednoho z nejlepších skladatelů druhé poloviny 18. století, který pravidelně vyprodával nejvěhlasnější koncertní síně od Říma, přes Neapol až po Milán, v jeho rodných Čechách se na něj jaksi pozapomnělo. Muž, který v mnohém inspiroval Mozarta a za svůj poměrně krátký život napsal neskutečných 26 oper, je proto dodnes tak trochu záhadou. Jeho dílo je u nás nedoceněné a záznamy o jeho životě jsou často kusé. A to je škoda. Jeho hudba je totiž jedním slovem úchvatná… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 18. ledna 1882 a v londýnské čtvrti Kilburn se do rodiny Milnových právě narodil třetí syn. Rodiče ho pojmenují Alan Alexander, a jelikož jeho otec vede malou soukromou školu Henley House School, je už odmalička obklopen intelektuály. Později bude jeho učitelem například autor Války světů H.G.Wells a v roce 1903 získá nadaný mladík bakalářský titul z matematiky na prestižní cambridgeské univerzitě. Všechno nasvědčuje tomu, že má dobře nakročeno. On však opustí svět rovnic a začne se naplno věnovat své skutečné vášni – psaní. Doufá totiž, že jednou prorazí jako slavný dramatik. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 4. ledna roku 1643. Ve východoanglickém Woolsthorpu přichází na svět chlapec, který dostává jméno po svém otci – Isaac Newton. Jeho otec se však tohoto okamžiku nedožije. Zemřel o tři měsíce dříve jako nevzdělaný, byť na místní poměry zámožný muž. V té chvíli by ho jistě ani ve snu nenapadlo, že dítě, které nosí jeho žena pod srdcem, vyroste v jednoho z největších géniů v lidské historii. V muže, který definuje gravitační zákon, stane se zakladatelem moderní exaktní vědy a navždy změní náš pohled na fyziku i celý svět. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Jsou Vánoce roku 1066 a v nedávno vystavěném Westminsterském opatství v Londýně je korunován anglickým králem normandský vévoda, kterému se doteď – kvůli nemanželskému původu – říkalo Vilém Bastard, ale odteď už bude mnohem častěji zván Vilém Dobyvatel. Před pár týdny totiž s největší flotilou své doby přeplul z Normandie kanál La Manche, v epické bitvě u Hastingsu porazil dosavadního krále Harolda Godwinsona – a vládu v Anglii si tak uzurpoval pro sebe. Mohla by to být jen jedna z mnoha středověkých peripetií, při kterých se chaotickým způsobem měnili vládcové tam a zase zpátky, ale tentokrát to bude jiné. Vilémovou korunovací se totiž pro Anglii změní úplně všechno. Počínaje jazykem, přes správní systém, až po povýšení dosud rozdrobeného ostrova do pozice evropské mocnosti. Není proto náhoda, že tento zdánlivě nenápadný okamžik se považuje za prapočátek Anglie tak, jak ji známe dnes.  Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Vídeň, 12. prosince 1792. Talentovaný německý hudebník Ludwig van Beethoven přichází těsně před svými 22. narozeninami na první hodinu kompozice k 60letému Josefu Haydnovi – v té době pravděpodobně největšímu žijícímu hudebnímu skladateli na světě. Zaplatí za ní 8 grošů – což je typická částka, kterou Haydn účtuje nearistokratickým studentům. Haydn dobře rozpozná ohromný Beethovenův talent. Snaží se ho vést, pomáhat mu … ale je to těžké. Beethovenova prudká a značně arogantní povaha jejich vztah komplikuje. V jedné chvíli dokonce mladý skladatel odmítne dobře míněnou nabídku, že se může prezentovat jako „Haydnův žák“ – což bylo tehdy skvělé doporučení – s tím, že ho slavný skladatel nic nenaučil. Přes tuto, i další rozdmýšky, však oba muži zůstanou v kontaktu až do Haydnovy smrti v roce 1809. V té době už bude Ludwig van Beethoven respektovaný jako velký skladatel a později ho jeho cesta dovede až k pozici jednoho z nejuznávanějších hudebních géniů všech dob. Naneštěstí to však bude také cesta plná smutku, utrpení a zoufalství… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 3.prosince 1979. Íránský duchovní a politik Rúholláh Chomejní, dnes známější spíš jako ajatolláh – tedy vysoce vážený znalec islámského práva v šíitské větvi islámu – se po schválení nové ústavy v referendu stává vůdcem země. Od tohoto okamžiku je i formálně nejen nejvyšší íránskou náboženskou autoritou, ale zároveň i nejdůležitější politickou figurou. Završuje se tak série událostí, které vejdou do dějin jako íránská islámská revoluce. Během ní se Írán změnil k nepoznání. Z proamericky orientované světské monarchie se stal strohý náboženský stát, který vyhlásil důslednou islamizaci všech oblastí lidského života. A mužem, který to všechno vedl, byl právě ajatolláh Chomejní. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | 17. listopad roku 1558. Ve svatojakubském paláci v Londýně umírá anglická královna Marie I. Tudorovna – první nezpochybňovaná žena, která kdy vedla Anglii jako hlava státu. Ironií osudu se její nástupkyní stává téhož dne další žena: Mariina mladší sestra Alžběta. Je jí 25 let a už si prošla mnoha těžkými okamžiky, z nichž by se slabší povaha dost možná sesypala. Přes to všechno tu teď stojí jako nová královna. Má vládnout ekonomicky slabé a nábožensky nesmiřitelně rozdělené zemi, zemi, která nemá žádné kolonie, z nichž by jí plynuly zisky, a proti níž budou už zakrátko stát evropské katolické mocnosti v čele se Španělskem a papežským státem. Nemůže tušit, že na trůně setrvá dlouhých 45 let, které její zemi přinesou rozvoj a v té době nevídanou stabilitu, učiní z ní námořní velmoc a dají lidstvu takové velikány jako dramatika Williama Shakespeara nebo filosofa Francise Bacona. Celé této době se bude později nostalgicky říkat „alžbětinská“ nebo „Zlatý věk“. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | 11. říjen 1984. Švédský král Karel XVI. Gustav předává na slavnostním ceremoniálu ve Stockholmu Nobelovu cenu za literaturu. Švédská akademie se ji rozhodla udělit českému básníkovi, spisovateli, novináři a překladateli Jaroslavu Seifertovi. Vážně nemocný, tehdy 83letý Seifert se slavnostního ceremoniálu osobně zúčastnit nemůže. Cenu tak přebírá jeho dcera. To však nic nemění na tom, že pro naši zemi je to historický okamžik. Seifert je totiž po chemikovi Jaroslavu Heyrovském teprve druhým Čechem, který Nobelovu cenu, udělovanou od roku 1901 za zásadní přínos pro lidské společenství, získal. Přesto ho tehdejší vládnoucí režim nejen neoslavoval, ale naopak: nesl tohle ocenění se značnou nelibostí. V českých novinách vyšly celé o události pouhé dvě věty, ve slovenských dokonce jen jedna. Jaroslav Seifert byl totiž v té době v nemilosti... Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Noc z 15. na 16. října 1946. Ve vězení tzv. Norimberského tribunálu - jenž během uplynulého roku soudil největší nacistické zločince, které se spojencům po konci druhé světové války podařilo zadržet - čekají odsouzení na výkon trestu. Za úsvitu má být 11 z nich popraveno. Protože panují velké obavy, aby se někdo z nich nechtěl vyhnout spravedlnosti sebevraždou, stráže jim do cel celou noc svítí a odsouzení nesmějí spát na břiše, aby jim byly neustále vidět ruce. Přesto, ve 22 hodin 44 minut, začne jeden z nich pod dekou podezřele chrčet a než stráže stačí zasáhnout, muž na lůžku je mrtvý. Bohužel, jde o zdaleka největší rybu celého procesu, dlouhá léta muže číslo 2 v nacistické hierarchii, Hitlerova zástupce, zakladatele gestapa, ministra letectví a říšského maršála Hermanna Göringa. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 7. října 2009 a v budově Kapitolu, v hlavním městě Spojených států Washingtonu, se čeká na odhalení nového uměleckého díla – bronzové sochy holčičky stojící u pumpy na vodu. Ta holčička se jmenovala Helen Kellerová a byla to absolventka prestižní Harvardovy univerzity, která zasvětila svůj život tomu, aby pomáhala lidem s postižením po celém světě. Co je ale vůbec nejdůležitější: ona sama trpěla jedním z nejstrašnějších hendikepů, jaké si vůbec lze představit. Byla slepá a zároveň hluchá, což v její době v podstatě vylučovalo jakoukoliv smysluplnou komunikaci s okolním světem. A pak, náhle, přišel onen téměř zázračný den, kdy v sedmi letech, právě u vodní pumpy, pochopila, že každá věc má své jméno. A že tekutá substance, která jí omývá ruce, se jmenuje voda. Tento moment je ale jen malým fragmentem životního příběhu Helen Kellerové, který je jedním slovem úchvatný… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Je 7. září 1914 a v Praze se právě manželům Babkovým narodila dcera Ludmila – krásná, talentovaná dívka, do které její matka promítne všechny své nenaplněné sny. Z malé Lidušky vyroste nádherná dívka s nesporným talentem, pro kterou si maminka maluje skvělou budoucnost. Z velké části bude mít pravdu. Jenom asi netuší, jak velkou roli může sehrát vrtkavá paní Štěstěna. A rodině Babkových bude souzeno poznat to bolestněji, než by si vůbec dokázala představit… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Po takzvaném Vítězném únoru v roce 1948 rozjíždějí komunisté pod taktovkou sovětských poradců čistky, které mají upevnit jejich moc v zemi. Po politických odpůrcích se procesy začnou týkat i samotných členů strany. Jednou z obětí se stane také Gustáv Husák. Z vězení se dostane – díky amnestii prezidenta Antonína Novotného – po 9 letech. Paradoxní je, že týž muž se později stane hlavním představitelem tvrdé linie téhož totalitního režimu, který ho poslal do vězení. Jako šéf komunistů, a následně také jako československý prezident, ovlivní Gustáv Husák naše moderní dějiny tak jako málokdo. Ve vedení strany stráví 21 let a stane symbolem takzvané normalizace. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych | Maximilien Robespierre je jednou z nejparadoxnějších postav historie. Sám vychován humanistickými ideály, velký odpůrce trestu smrti, a během Velké francouzské revoluce se právě on postavil do čela jakobínského teroru, který tisíce lidí posílal pod gilotinu, včetně jeho nejbližších přátel. Jeho příběh je plný bizarních revolučních nápadů – jako na nový kalendář, nový způsob počítání času nebo nového náboženství. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych Smrtící kombinace okouzlujícího půvabu, bystré inteligence, břitkého ostrovtipu a hudebního talentu – to byla femme fatale Alma Mahlerová (1879–1964). Nápadníci se k ní hrnuli už od jejích 16 let, kdy vstoupila do vídeňského společenského života. Sama prohlásila, že ji přitahuje genialita, na věku a vzhledu u muže nezáleží. Mezi její milence patřil malíř Gustav Klimt, rakouský skladatel a dirigent Alexander von Zemlinsky. Poté se vdala za pro ni výhodnou partii, dirigenta a skladatele Gustava Mahlera. S ním má dvě dcery, z nichž jedna bohužel zemře na záškrt. Další řadu milenců rozšířil architekt Walter Gropius, malíř Oskar Kokoschka, spisovatel Franz Werfel. Za Gropia i Werfela se později vdala a měla s nimi děti, které se nedožily dospělého věku. Ve svých 55 letech zažila poslední avantýru s teologem Johannesem Hollnsteinerem. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych 26. dubna 1564 byl ve Stratfordu nad Avonou pokřtěn William Shakespeare. Je to první dochovaný záznam o životě tohoto nejslavnějšího dramatika všech dob – jeho přesné datum narození neznáme. A to není zdaleka jediné bílé místo v Shakespearově životopisu... Nejpalčivějšími otázkami, které jeho životopisci nabízejí, je mimo jiné to, zda v jeho milostném životě nefiguroval i jiný muž či exotická „tmavá dáma“. Obojí by bylo možné vysledovat v jeho tvorbě (Sonety) a obojí by v té době bylo značně skandální. Otázky se vznášejí nejen nad jeho osobním životem, ale i nad dráhou dramatika. Vážně to mohl být skutečně on – mladík z provinčního Stratfordu bez univerzitního vzdělání – kdo napsal všechny ty geniální texty? Tato otázka zřejmě nebude nikdy zcela uspokojivě objasněna. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych Mentorem Alexandra III. Makedonského (356–326 př. n. l.) byl slavný filozof Aristoteles, který mu poskytl vynikající vzdělání, samostatné uvažování a sociální dovednosti. Alexandr tak byl připraven na skvělou dráhu, kterou započal už ve svých 18 letech a jejíž pozdější výsledky byly ohromující. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nejnovější epizody pořadu Životy slavných najdete na herohero.co/zivotyslavnych V celých našich dějinách najdeme jen minimum takových osobností, jako je Jan Amos Komenský (1592–1670). Svět ho dnes zná především jako „učitele národů“, ale chápat ho „pouze“ jako pedagoga by byla hrubá chyba. Komenský byl také filosof, biskup jednoty bratrské, lingvista i muž, jenž býval přizván k důležitým politickým jednáním své doby. Jeho ambice však šla ještě dál: vytvořit filozofický systém zahrnující veškeré dosud známé vědění (Komenský ho nazýval pansofií), který povede k nápravě lidstva. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nikola Tesla - geniální vynálezce a fanstasmagorický snílek, který věrně dostál obrazu podivínského vědce: spal dvě hodiny denně, byl posedlý bouřkou, trpěl obsedantně kompulzivní poruchou, bál se dámských náušnic, nikdy nebyl ženatý a holuby považoval za nejlepší přátele. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

V roce 1915 narukoval Ludvík Svoboda do války jako devatenáctiletý. Padl do ruského zajetí a vstoupil do československých legií. Po bolševické revoluci uvízl na ruském území. Domů putoval přes Ameriku a Japonsko. Do své kroměřížské posádky doputoval teprve v roce 1920. Chvíli pracoval na rodném statku, záhy se však vrátil do armády, byl převelen do Užhorodu. Po mnihovské zradě přešel do Polska, kde chtěl vytvořit jednotku, která by bojovala proti Němcům. Čechoslováci se však ocitli v sovětské internaci. Jejich další osud by nejistý... V roce 41 začal v Buzuluku stavět československou jednotku, která měla bojovat po bokou Sovětské armády, zažil – později už s celým sborem – peklo v Dukelském průsmyku. Záhy se dozví o krutém osudu své rodiny – Svobodovi ilegálně ukrývali československé partyzány. Popraven byl i jeho syn, přežila jen manželka Irena a dcera Zoe. Po válce by si měl Svoboda užívat nového postavení – ministra obrany. Jeho kariéra však nepotrvá dlouho, i on upadl v komunistickou nemilost... Zvrat pak nastává až v roce 1968, kdy se stává prezidentem. Po dlouhodobé nemoci umírá v roce 1975. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Za 2. světové války založili jugoslávští partyzáni svou první komunistickou brigádu. U jejího zrodu stál padesátiletý Josip Broz Tito: šéf jugoslávských komunistů, který se v příštích třech letech stane symbolem boje proti nacistické okupaci své země a po válce bude na 35 let prakticky neomezeným vládcem Jugoslávie. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Václavu IV. se dostalo od jeho otce, silného panovníka Karla IV., předem umetené cesty. Měl perfektní vzdělání a jeho pozice byla budována už od malička. Ve dvou letech byl korunován na českého krále, v devíti letech byl oženěn, v 15 letech se stal římským králem. O to víc mu chyběla samostatnost, rozhodnost a chuť ke správě země. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

8. září roku 1504 byla na náměstí Piazza della Signora ve Florencii slavnostně odhalena socha Davida od Michelangela Buonarrotiho. Pětimetrová mramorová postava je dnes dost možná nejslavnější sochou světa, ideálem renesanční krásy, který svému (v té době devětadvacetilétemu) autorovi přinesl nehynoucí slávu i spoustu peněz. Dostal za ni 900 zlatých dukátů, což prý bylo víc, než Leonardo da Vinci vydělal za celý život… Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

O jedno z největších diplomatických faux-pas v historii se postaral někdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov, když 12. října 1960 během Valného shromáždění OSN začal na znamení svého nesouhlasu mlátit uprostřed plného sálu botou do stolu. "Jseš chudej Filipíňák! Blbej poskok a lokaj imperialistů!" křičel k tomu lídr SSSR na šéfa filipínské delegace Lorenza Sumulonga, jehož otázka Chruščova rozčílila. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

17. září 1925 došlo v hlavním městě Mexika k nehodě autobusu. Jednou z cestujících byla i Frida Kahlo – 19letá studentka, která si z oné osudné jízdy odnesla řadu zranění – od proražené pánve, přes zlomenou páteř až po zpřeráženou nohu nebo vykloubené rameno. Přestože lékaři dívce příliš šancí na rekonvalescenci nedávali, Frida zatnula zuby a svoji bolest vlila na malířská plátna. Nakonec přežila. Ba co víc – její díla dnes zná takřka celý svět. Její jméno dnes vyzdvihují jak feministky, tak komunita LGBTQ. Šlo totiž o skutečně renesanční ženu – byla vzdělaná, zajímala se o politiku a slovo konvence neměla ve slovníku. Udržovala tak (stejně jako její muž, Diego Rodriga) řadu mimomanželských afér, a to jak s muži, tak se ženami. Nejen díky svému umění, ale i zjevné bisexualitě a pestrobarevným šatům vycházejícím z tradiční mexické kultury je tak i o půl století později stále známu osobností. A pokud by někdo náhodou jméno Frida Kahlo neznal, stačí jediný pohled na některý z jejích autoportrétů a žena se svým typicky srostlým obočím se mu navždy vryje do paměti.  Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

O Cyrilovi s Metodějem většina z nás ví jen to, že přišli na Velkou Moravu 5. července. A tahle informace je navíc nesprávná, přišli totiž spíše v květnu. Znát jen datum příchodu je velká škoda. Oba bratři byli mimořádné osobnosti a jejich osudy napsaly strhující příběh. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Brazilský fotbalista Pelé je mnohými považován za nejlepšího hráče všech dob. Více než dvacet let rozdával fanouškům po celém světě fotbalovou radost a krásu, byl první globální sportovní hvězdou tmavé pleti. Jako jediný hráč v celé historii se stal třikrát mistrem světa (1958, 1962, 1970) a ve svých 1363 zápasech, včetně těch přátelských, nastřílel plných 1279 gólů. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Athény, rok 399 před Kristem. Podle dnešního kalendáře 15. únor. Den, kdy byl popraven filosof, zakladatel etiky a jeden z největších myslitelů starověku – Sókratés. Muž, jehož myšlenky o tom, že klíčovým aspektem spokojeného života je schopnost rozpoznat dobro od zla, a podle toho jednat, jsou i dnes, po téměř dvou a půl tisíciletích, stále živé a aktuální. Muž, který prý nikdy nenapsal jedinou řádku… a přece jsou jeho názory zdokumentované tak, jako málokterého starověkého filosofa. A konečně: muž, který přišel s převratnou metodou v procesu poznání: metodou dialogu. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Na Pražském hradě je 7. února 1311 korunován českým králem Jan, který je v Německu nazýván Jan Český, jinde na Západě Jan Slepý (Lucemburkové měli v genech krátkozrakost, ale Janovi se k ní přidala i další oční choroba – zřejmě zelený zákal) a u nás Jan Lucemburský – podle rodu z nevelkého hrabství na pomezí Německa a Francie, odkud pocházel. Začíná epocha Lucemburků na českém trůně a Janova 35letá vláda. Během ní získá nejprve pověst „krále Cizáka“, který z českých zemí především tahal peníze, ale později se budou historikové klonit k mnohem příznivějšímu hodnocení: právě během jeho vlády se české země rozrostly do soustátí Země Koruny české, v jehož podobě vydrží mnoho staletí. Bez jeho neuvěřitelného diplomatického talentu by sotva dosáhl takové moci a slávy jeho nástupce – syn Karel IV. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Josif Vissarionovič Stalin vládl komunistickému impériu bezmála 31 let. Za tu dobu se stal jedním z největších zločinců 20. století. Za jeho vlády zahynuli na popravištích, v gulazích, v občanské válce a v důsledku hladomoru desítky milionů lidí. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Psal se rok 1789 a Alexander Hamilton byl jmenován prvním americkým ministrem financí. Přestože mu bylo pouhých 34 let, dokázal za pět let ve funkci od základů změnit Spojené státy. Zemi, která se po revoluční válce topila v dluzích, zvládnul vzkřísit a díky důmyslným daňový reformám začala Amerika brzy prosperovat. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

28. října 1922 italští fašisté zahajují tažení z Neapole na hlavní město Řím. Chtějí tak demonstrovat svou sílu. Jak se brzy ukáže, právě tenhle okamžik se má stát tím nejzásadnějším na cestě jejich vůdce, 39letého Benita Mussoliniho, k moci. Pochod na Řím, což je název, pod nímž se událost zapsala do dějin, skončí následující den a o další dva dny později pak král Viktor Emanuel III. nabídne Mussolinimu úřad předsedy vlády. Řada Italů jeho rozhodnutí vítá, protože Mussolini se zpočátku zdá být mužem, který zemi vyvede z chaosu, do něhož upadla po první světové válce. Už brzy však bude jasné, jak moc se mýlili. Šéf vlády a vůdce fašismu – jak si Mussolini nechá později říkat – vytvoří z Itálie totalitní stát a zavleče ji do několika válek, včetně druhé světové. Přesto setrvá v čele fašistické Itálie bezmála čtvrt století. Jeho neslavný konec nadejde teprve na jaře roku 1945. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

O tom, že si Albrecht z Valdštejna (1583–1634) při cestě za vlastním prospěchem nebral žádné servítky, svědčí i události z roku 1619, kdy přešel s částí svého pluku na stranu císaře Ferdinanda. Jeho vrchní strážmistr se proti rozhodnutí postavil, ale Valdštejn ho chladnokrevně zabil. Hned poté Valdštejn v čele čtyřiceti mušketýrů vtrhl do domu moravského zemského výběrčího a vynutil si klíče od truhlic s penězi moravských stavů (tedy Zemské vlády). Vozy s ukradenou stavovskou pokladnicí dovezl Valdštejn do Vídně a předal císaři. Císař se ale zděsil a s ohledem na tísnivou vojensko-politickou situaci moravské peníze vrátil. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.