#109: Dědeček: Bez čínského uhlí by zelená energetika EU nefungovala

Energetická transformace není jen otázkou politiky nebo ideologie, ale především fyziky, chemie a tvrdých čísel. V novém díle podcastu Vysoké napětí fyzikální chemik Jiří Dědeček z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR vysvětluje, proč podle něj dnešní představa kompletní dekarbonizace naráží na limity přírodních zákonů. Rozebírá, proč obnovitelné zdroje podle něj potřebují obrovské množství energie na ukládání a stabilizaci, proč jsou baterie stále zásadním problémem a jakou roli v celé debatě hraje takzvané EROI – tedy kolik energie musíme vložit, abychom nějakou získali.V rozhovoru zaznívá kritika současné evropské energetické politiky i Green Dealu, zároveň ale Dědeček upozorňuje, že ekologická témata nejsou černobílá. Mluví o devastaci krajiny kvůli biomase, problémech s masivní výstavbou fotovoltaiky nebo o tom, proč podle něj přechod z uhlí na zemní plyn nemusí automaticky znamenat nižší emise. Detailně popisuje také fyzikální limity obnovitelných zdrojů, význam entropie nebo to, proč je podle něj jaderná energetika stále nejefektivnějším řešením.Dědeček představuje technologii přeměny metanu na metanol, která by mohla výrazně snížit úniky skleníkových plynů a změnit práci se zemním plynem. Dále otevírá téma odchodu evropského chemického průmyslu do USA a Číny kvůli drahým energiím a nejisté regulaci.