Vysoké napětí

Počasí už dávno není jen tématem předpovědi na další den. Stále výrazněji rozhoduje o tom, kolik elektřiny vyrobí solární a větrné elektrárny, ovlivňuje ceny na trhu a klimatická změna přináší nové výzvy i pro vodní či jadernou energetiku. Hostem Vysokého napětí je klimatolog a meteorolog Michal Žák z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Vysvětluje, jak přesně dnes dokážeme předpovídat výrobu obnovitelných zdrojů, zda větrníky skutečně ovlivňují počasí a srážky, jestli solární elektrárny přispívají k extrémním vedrům a proč může být sucho pro evropskou energetiku stále větším problémem. Řeč přijde také na klimatickou změnu, přibývající teplotní rekordy a na to, proč bude propojení meteorologie a energetiky v budoucnu ještě důležitější.

Co udělá zatmění Slunce s energetickou sítí a proč může být problémem i několik set milisekund?Petr Dušek a Mirek Hašek v novém briefingu Vysokém napětí rozebírají sérii energetických bizárů – od dopadů zatmění na výrobu ze solárů přes tři blackouty v Gruzii a přetíženou nizozemskou síť až po podmořský kabel, jehož trasu dokázal změnit hrob skřítka Dobbyho z Harryho Pottera.V placené části se podrobně věnují přečerpávacím vodním elektrárnám: proč jsou důležité pro stabilitu soustavy, v čem soupeří s bateriemi, proč se nové projekty staví tak obtížně a jakou roli mohou v české energetice sehrát Dlouhé stráně nebo plánovaný Orlík.

Evropská energetika dostává během léta další varovné signály. Rekordně nízká hladina Dunaje omezuje výrobu jaderných elektráren na Balkáně, ceny elektřiny v regionu míří vzhůru a problémy se stále výrazněji přelévají také do Itálie, která je silně závislá na výrobě elektřiny ze zemního plynu.Petr Dušek a Mirek Hašek v novém Briefingu Vysokého napětí rozebírají, proč může být situace kolem LNG a omezených dodávek přes Hormuz pro Evropu zásadní, jak se rozjíždí boj o tankery a proč evropské zásobníky před zimou nemusí být naplněné tak, jak bychom potřebovali. Evropa se navíc od začátku roku 2027 chystá obejít bez ruského LNG, což může tlak na trh ještě zvýšit.Hrozí Evropě „dokonalá bouře“ složená ze sucha, drahého plynu, nedostatku LNG a případného zimního bezvětří? A bude největším problémem nedostatek energií, nebo především jejich cena?

Distribuční sítě se stávají jedním z nejdůležitějších témat české energetiky. Hostem Vysokého napětí je jednatel společnosti EG.D Pavel Čada, který vysvětluje, proč už nestačí jen stavět nové elektrárny, ale je nutné masivně investovat i do sítí, digitalizace a chytrého řízení spotřeby. Rozebírá, jak se distribuční soustava připravena na nástup obnovitelných zdrojů, elektromobility i bateriových úložišť, proč některé regiony naráží na limity připojování nových zdrojů a jaké změny čekají zákazníky v oblasti tarifů či chytrých elektroměrů. Řeč přijde také na zdlouhavé povolovací procesy, budoucnost české energetiky i miliardové investice, bez kterých se modernizace distribuční sítě neobejde.

V novém Briefingu Vysokého napětí se Petr Dušek a Mirek Hašek věnují tématu kapacitních mechanismů, které mají v příštích letech zásadně ovlivnit českou i evropskou energetiku. Vysvětlují, proč podle nich samotný trh už nedokáže zajistit dostatek spolehlivých zdrojů elektřiny, jak bude fungovat nový systém plateb za disponibilitu elektráren a proč se tato změna dříve či později promítne i do účtů za elektřinu. Na příkladech z Česka, Polska, Belgie nebo Nizozemska ukazují, že podobnou cestou se vydává prakticky celá Evropa a že kapacitní mechanismy mají pomoci zajistit bezpečnost dodávek v době útlumu uhlí a rostoucího podílu obnovitelných zdrojů.

Starostka Anenské Studánky Růžena Motlová v podcastu Vysoké napětí popisuje téměř dvacetiletou zkušenost obce s větrnými elektrárnami a vysvětluje, proč se místní rozhodli podpořit výstavbu dalších čtyř moderních větrníků. S Petrem Duškem mluví o obavách obyvatel, referendu, roli dezinformací i o tom, jak důležitá byla komunikace s občany během celého procesu.Starostka popisuje konkrétní přínosy projektu pro obec – od milionových příjmů do obecního rozpočtu přes příspěvky pro domácnosti až po plánované investice do infrastruktury. Diskutují o tom, jak se za posledních dvacet let změnil pohled veřejnosti na větrnou energetiku, proč jsou dnes podobné projekty kontroverznější než dříve.

V novém Briefingu Vysokého napětí rozebírají Petr Dušek a Mirek Hašek mimořádnou situaci ve španělské energetice, která ukázala, jak snadno se může soustava dostat na hranici svých možností. Vysvětlují, proč kombinace chybné predikce spotřeby, slabší výroby z větru a výpadku jednoho zdroje vedla k rozsáhlým regulačním zásahům, a ukazují, jakou roli sehrála pomoc z okolních států i omezování průmyslových odběrů.Ve druhé části odpovídají na dotazy diváků. Věnují se budoucnosti plynových elektráren, kapacitním mechanismům, nahrazování uhlí, rozvoji jádra i obnovitelných zdrojů a vysvětlují, proč podle nich nebude přechod české energetiky stát na jediném řešení, ale na kombinaci více technologií a větší flexibilitě celé soustavy.Celý Briefing VN najdete na HeroHero a Forendors.

Černobyl, Fukušima nebo utajovaná katastrofa v sovětském Majáku. Každá z těchto havárií změnila pohled světa na jadernou energetiku a přinesla ponaučení. Ve Vysokém napětí odbornice z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Lenka Frýbortová vysvětluje, co se při největších jaderných katastrofách skutečně stalo, proč k nim došlo a které představy o jádru jsou ve skutečnosti jen mýty.

Rostoucí ceny plynu, napětí v Hormuzském průlivu a nejistota kolem evropských zásobníků.V novém Briefingu Vysokého napětí Petr Dušek a Mirek Hašek rozebírají, proč se energetické trhy znovu dostávají pod tlak a jaké dopady může mít vývoj na Blízkém východě na ceny elektřiny i český průmysl.Vysvětlují, proč podle nich Evropu letos neohrožuje fyzický nedostatek plynu, ale především jeho rostoucí cena a nepředvídatelnost trhu.Diskutují také o závislosti Evropy na dovozu LNG, stavu zásobníků a neradostném výhledu na nadcházející zimu. V placené části se dívají na asijské trhy, které už několik měsíců čelí Hormuzské krizi v plné síle.

V létě se kvůli klimatizacím a dalším technologiím přibližuje spotřeba zimním maximům, a zároveň probíhá nejvíce oprav a odstávek. Ředitel úseku strategie a ekonomika PREdistribuce Stanislav Votruba ve Vysokém napětí popisuje, jak Praha zvládla loňský rozsáhlý výpadek elektřiny, proč metropole potřebuje další rozvodny a proč se energetická infrastruktura nedá posílit během několika měsíců.Vysvětluje také, jak chytré stanice a elektroměry pomáhají zkracovat výpadky, proč samotné sdílení elektřiny distribuční síti příliš nepomáhá a jakou roli budou v budoucnu hrát baterie, fotovoltaiky a řízení spotřeby. Podle něj i moderní energetika bude stát na základech z mědi, hliníku a investicích do sítí.Partner tohoto dílu je: @EnergieodPRE

Britská elektroenergetická soustava se letos v létě dostala do mimořádně napjaté situace. Kvůli vysokým teplotám, nečekaně vysoké spotřebě elektřiny a chybné predikci musel provozovatel přenosové soustavy vůbec poprvé v teplém ročním období opakovaně sahat k balančním pobídkám i mimořádným opatřením. V nové epizodě Vysokého napětí Petr Dušek, Mirek Hašek a jejich speciální host Jaroslav Drenčák vysvětlují, proč se z letních měsíců stává pro energetiku nová zima a jak zásadní roli při záchraně britské sítě sehrály podmořské interkonektory.Rozebírají také fungování přeshraničních kabelů, jejich vliv na stabilitu evropské přenosové soustavy i na ceny elektřiny. V placené části pak přibližují, jak se takové kabely staví, jak funguje jejich obchodní model a proč se kolem jejich další výstavby vede stále ostřejší politická debata.Celý Briefing VN najdete na HeroHero a Forendors.

Energetika není jen otázkou elektráren a distribučních sítí. Ovlivňuje geopolitiku, bezpečnost států, rozvoj umělé inteligence i konkurenceschopnost evropského průmyslu. Hostem Petra Duška je matematik, publicista a programátor Marian Kechlibar, který nabízí pohled člověka stojícího mimo energetický sektor. V rozhovoru vysvětluje, proč je levná energie základem fungující civilizace, proč Evropa podle něj ztrácí strategickou výhodu a jak mohou datová centra, AI nebo nové jaderné technologie změnit budoucnost energetiky. Mluví také o blackoutech, geopolitických konfliktech, zranitelnosti energetické infrastruktury i o tom, proč je dlouhodobé plánování důležitější než krátkodobá politická rozhodnutí.

Extrémní výkyvy, těžko vysvětlitelné anomálie a jiné podivnosti na evropském denním trhu s elektřinou, které v posledních dnech překvapily i zkušené energetiky. Na takové investigativní téma si troufli Petr Dušek a Mirek Hašek v novém Briefingu Vysokého napětí. Kde se v Česku vzala mimořádně nízká cena uprostřed večerní špičky, proč naopak Slovinsko a část Balkánu čelily extrémně drahé elektřině a jak je možné, že v jeden den byly ceny na cent stejné od Francie po Rumunsko?V energonovinkách je řeč o spuštění čtvrtého bloku Mochovců, návratu primární výroby hliníku na Slovensku i tradičním "inkvizičním" žebříčku k podílu OZE v jednotlivých evropských zemích.Zpoplatněné analytické téma se tentokrát zaměřuje na edukaci k obchodním zónám. Schválně si tipněte: Má větší cenové rozdíly Itálie nebo Norsko? A kdy se konečně rozdělí Německo (samozřejmě pouze z pohledu energetického trhu)?Celý Briefing VN najdete na HeroHero a Forendors.

Jak se dnes vyznat v nabídce dodavatelů energií, kdy se vyplatí fixace a komu už dává smysl spotový tarif? Hostem Vysokého napětí je ředitel TEDOM energie Jakub Odložilík, který vysvětluje, proč se z běžných odběratelů stávají aktivní energetičtí manažeři. Mluví o chytrých elektroměrech, fotovoltaice, bateriových úložištích i o tom, proč už nestačí jen jednou ročně zaplatit fakturu za elektřinu. Rozebírá také budoucí růst distribučních poplatků, návratnost investic do vlastních zdrojů a upozorňuje na geopolitická rizika, která by mohla opět zamíchat cenami energií.

Evropu zasáhla vlna extrémních veder a s ní i prudké zdražování elektřiny. V nové Briefingu Vysokého napětí rozebírají Petr Dušek a Mirek Hašek, proč se ve večerních hodinách vyšplhaly ceny na historická maxima, jakou roli hraje kombinace bezvětří, masivního využívání klimatizací a rychlého poklesu výroby ze solárních elektráren a proč se energetická soustava dostává pod stále větší tlak. V placené části se pak podrobně věnují čerstvě zveřejněné zprávě o českém blackoutu, jejím hlavním příčinám i doporučením, která mají podobným událostem do budoucna zabránit.Celý Briefing VN najdete na HeroHero a Forendors.

Obnovitelné zdroje v Česku vyvolávají silné emoce. Jedni je považují za budoucnost energetiky, druzí za drahý experiment závislý na dotacích. Hostem Vysokého napětí je Jan Brázda, spoluzakladatel investiční společnosti Revoltum a odborník na moderní energetiku, který vysvětluje, jak ve skutečnosti funguje podpora obnovitelných zdrojů, proč se v Česku tak obtížně staví větrné elektrárny a proč podle něj hrozí, že bez rychlejšího rozvoje zelené energetiky přijdeme o významné investice i pracovní místa. S Petrem Duškem mluví také o jádru, bateriových úložištích, mýtech kolem větrníků a o tom, proč Polsko v rozvoji obnovitelných zdrojů Česku výrazně utíká.

Celý Briefing VN najdete na HeroHero a Forendors — a můžete si ho vyzkoušet na týden zdarma s kódem: Forendors: https://www.forendors.cz/vysokenapeti/promo/QHG23c7KHeroHero: https://herohero.co/vysokenapeti/invites/TYDENVNV novém díle Briefingu Vysokého napětí se Petr Dušek a Mirek Hašek vracejí k mimořádné události, která v červnu přivedla švédskou energetickou soustavu nebezpečně blízko krizovému stavu. Stačily dvě nevinné události během cca 20 minut – odstavení vedení vysokého napětí kvůli výskytu osob, které tam neměly co dělat, a výpadek důležitého podmořského propojení – a jedna z nejstabilnějších energetik Evropy se ocitla doslova na hraně. Moderátoři rozebírají, proč se Švédsko dostalo do problémů, jakou roli hraje nedostatek stabilních zdrojů a zda za současnými riziky stojí také dlouhodobé odstavování jaderných elektráren. Druhá část podcastu se věnuje extrémním vedrům ve Francii, která znovu otevírají debatu o odolnosti jaderných elektráren vůči klimatickým změnám.V energonovinkách se pak moderátoři zaměřují na situaci kolem Hormuzského průlivu, vývoj cen plynu, budoucnost bioplynových stanic po skončení podpory. Nechybí ani pohled na návrhy Bruselu, které mají pomoci snížit ceny elektřiny, a otázka, zda Evropa nezapomíná na to nejdůležitější – dostatek stabilních zdrojů energie.

Energetika už dávno není jen technické téma pro odborníky. Po cenové krizi, válce na Ukrajině i nedávném blackoutu v Praze se stále více ukazuje, jak zásadní roli hraje pro bezpečnost státu, fungování ekonomiky i každodenní život lidí. V novém díle Vysokého napětí diskutuje místopředseda představenstva E.ON Jan Zápotočný o tom, jak bychom mohli do budoucna platit za energie podobně nízké částky jako před rokem 2021, proč se ceny energií pravděpodobně nevrátí na úroveň před rokem 2021, jaké chyby Evropa i Česko dělají při transformaci energetiky a proč je podle něj nesmyslné stavět proti sobě jádro a obnovitelné zdroje.

Celý Briefing VN najdete na HeroHero a Forendors — a můžete si ho vyzkoušet na týden zdarma s kódem: Forendors: https://www.forendors.cz/vysokenapeti/promo/QHG23c7KHeroHero: https://herohero.co/vysokenapeti/invites/TYDENVNNorsko bývá dáváno za vzor moderní energetiky. Téměř veškerou elektřinu vyrábí z vody, patří mezi největší exportéry energií v Evropě a dlouhodobě se zdálo, že má vystaráno. Jenže ani země s obrovskými přehradami a přebytkem výroby není imunní vůči novým výzvám. V novém Briefingu Vysokého napětí se Petr Dušek a Mirek Hašek podívají na překvapivý problém, který dnes Norové řeší – přenosová soustava přestává stačit rostoucím nárokům datových center a umělé inteligence.V energonovinkách pak Petr Dušek a Mirek Hašek rozebírají možné uklidnění situace na světových trzích po zprávách o dohodě mezi Spojenými státy a Íránem, ambiciózní investiční plány společnosti Innogy, přípravu nové přečerpávací elektrárny na Orlíku i spor severských zemí o budování přeshraničních energetických propojení. Řeč bude také o tom, proč právě silné sítě začínají být nejcennější součástí moderní energetiky. Druhé analytické téma se věnuje trochu zapomenutému problému: emisním povolenkám. Věděli jste, že Češi za ně platí nejvíc ze všech?

Bateriová úložiště už nejsou jen doplňkem k fotovoltaice. Stávají se jedním z klíčových prvků moderní energetiky a otevírají firmám i investorům nové možnosti, jak vydělávat na volatilitě trhu, snižovat náklady a pomáhat stabilizovat elektrizační soustavu. V novém díle podcastu Vysoké napětí si Petr Dušek povídá s Branislavem Hrdým ze společnosti Wattstor o tom, zda skutečně žijeme v době bateriového boomu, jak fungují velká bateriová úložiště a proč se z akumulace energie stává jeden z nejrychleji rostoucích segmentů energetiky. Dozvíte se, jakou roli hraje umělá inteligence při řízení bateriových systémů, jaká je dnes návratnost investic do akumulace, zda se vyplácí služby výkonové rovnováhy a proč podle odborníků rozhodně nekončí. Partner tohoto dílu je Wattstor s.r.o. https://wattstor.com

V novém Briefingu Vysokého napětí se Petr Dušek a Mirek Hašek pouštějí do jednoho z nejvýbušnějších témat současné české energetiky – větrných elektráren a akceleračních zón. Proč kolem větrníků vznikají ostré spory, co lidem skutečně vadí a zda mohou obce na jejich výstavbě vydělat? Řeč přijde také na rekordní výrobu ze solárů, paradoxně nízké ceny elektřiny i na otázku, jak rychle dokážeme stavět nové energetické zdroje. Nechybí srovnání větrníků, plynových elektráren a jádra ani debata o tom, zda si Česko může dovolit odmítat jakýkoliv zdroj energie. V závěru se podívají také na energetické novinky ze světa – od problémů ruského palivového trhu až po plovoucí jaderné elektrárny.

Energetická transformace není jen otázkou politiky nebo ideologie, ale především fyziky, chemie a tvrdých čísel. V novém díle podcastu Vysoké napětí fyzikální chemik Jiří Dědeček z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR vysvětluje, proč podle něj dnešní představa kompletní dekarbonizace naráží na limity přírodních zákonů. Rozebírá, proč obnovitelné zdroje podle něj potřebují obrovské množství energie na ukládání a stabilizaci, proč jsou baterie stále zásadním problémem a jakou roli v celé debatě hraje takzvané EROI – tedy kolik energie musíme vložit, abychom nějakou získali.V rozhovoru zaznívá kritika současné evropské energetické politiky i Green Dealu, zároveň ale Dědeček upozorňuje, že ekologická témata nejsou černobílá. Mluví o devastaci krajiny kvůli biomase, problémech s masivní výstavbou fotovoltaiky nebo o tom, proč podle něj přechod z uhlí na zemní plyn nemusí automaticky znamenat nižší emise. Detailně popisuje také fyzikální limity obnovitelných zdrojů, význam entropie nebo to, proč je podle něj jaderná energetika stále nejefektivnějším řešením.Dědeček představuje technologii přeměny metanu na metanol, která by mohla výrazně snížit úniky skleníkových plynů a změnit práci se zemním plynem. Dále otevírá téma odchodu evropského chemického průmyslu do USA a Číny kvůli drahým energiím a nejisté regulaci.

Energetika není jen o výrobě elektřiny, ale stále častěji také o chybách, které mohou stát desítky milionů eur, o bezpečnosti infrastruktury a o tom, jak rychle dokáže síť reagovat na nové výzvy.V nové řadě Briefingu Vysokého napětí rozebírají Petr Dušek a energetický expert Mirek Hašek jeden z nejdražších omylů v historii evropského trhu s elektřinou, kdy jediná chyba v zadání obchodní nabídky způsobila kolaps cen na finském trhu a vyvolala soudní spor za desítky milionů eur.Kromě toho se podívají na chystané změny stavebního zákona, které mohou zásadně ovlivnit výstavbu větrných elektráren v Česku, na přípravy nových energetických zdrojů v Praze nebo na další útoky na energetickou infrastrukturu v Německu.Dále rozebírají takzvanou „balkánskou infekci“ – problém vysokých cen elektřiny v jihovýchodní Evropě, za kterým nestojí jen nedostatek zdrojů, ale také přetížené přenosové soustavy a chybějící flexibilita energetického systému. V závěru ukážou na překvapivě jednoduchých grafech, proč svět stojí na prahu třetího ropného šoku.

V nové epizodě Vysokého napětí se Petr Dušek ptá Jiřího Matouška ze společnosti Centropol, jaké jsou perspektivy českého spotřebitele v kontextu Hormuzské krize a konce uhlí. Kromě ceny energií se stává základním požadavkem bezpečnost dodávek a schopnost státu udržet vlastní zdroje. Dozvíte se, proč se podle Matouška není důvod k panice při fixaci cen a jak se změnilo chování dodavatelů po pádu Bohemia Energy.Řeč přijde i na budoucnost české energetiky – od odstavování uhlí přes roli plynu až po otázku, jestli si budeme muset za energetickou bezpečnost připlatit. Nechybí ani praktický pohled na domácnosti: vyplatí se fotovoltaika, jak fungují záporné ceny elektřiny a proč se z běžných spotřebitelů stávají aktivní hráči na trhu?

Evropa tlačí na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, elektromobility i elektrifikace vytápění. Jenže energetická infrastruktura nestíhá.V novém Briefingu Vysokého napětí Michal Půr a Petr Dušek rozebírají dramatickou situaci v nizozemském Utrechtu, kde už od července nebude možné připojit k síti ani rodinný dům.Proč se z distribučních sítí stává největší slabina evropské energetiky, jaké dopady má boom solárů, tepelných čerpadel a elektromobilů na stabilitu soustavy a proč už některé země zavádějí „energetické semafory“?V části pro předplatitele se dozvíte, zda v Hormuzu začala třetí ropná krize a jaká kuriózní situace zavládla ve slovinské síti.Nechybí ani tradiční energonovinky: rekordní růst bateriových úložišť, další problémy zeleného vodíku, větrné elektrárny v Česku nebo blackout na indonéské Sumatře.

V novém díle podcastu Vysoké napětí s Michalem Půrem a Ondřejem Mácou z OTE zaznívá, proč se záporné ceny stávají novým normálem, co je „kachní křivka“ pro stabilitu sítě a proč Evropa neumí přebytečnou energii efektivně využít.Dozvíte se, jak velkou roli dnes hrají obnovitelné zdroje, proč bez masivní akumulace a chytrého řízení spotřeby hrozí další deformace trhu a jak mohou domácnosti i firmy na výkyvech cen vydělávat.

Energetika se dostává do paradoxní situace: čím více obnovitelných zdrojů přibývá, tím častěji padají ceny elektřiny do záporných hodnot.V novém Briefingu Vysokého napětí Michal Půr s Petrem Duškem rozebírají, proč Evropa čelí explozi záporných cen elektřiny, proč samotné baterie problém nevyřeší a jak se z energetického trhu stává systém, který musí být stále více dotován ze všech stran.Dozvíte se, proč se Španělsko, Portugalsko nebo Německo dostávají do stále větších problémů s přebytky elektřiny, jak si se zápornými cenami poradila Skandinávie a proč ani Kalifornie s obřími bateriovými úložišti zatím nenašla definitivní řešení.Řeč bude i o budoucnosti německé energetiky, masivním rozvoji baterií, zeleném vodíku v českých plynovodech nebo rostoucí spotřebě elektřiny datových center a AI.Nechybí ani tradiční energonovinky – od prvního využití zeleného vodíku v české distribuční síti přes podporu biometanu až po útok dronu na jadernou elektrárnu ve Spojených arabských emirátech a další vývoj kolem Hormuzského průlivu.

Energetická krize nemusí začít jen nedostatkem surovin. Stačí geopolitický konflikt, zavřený Hormuzský průliv a Evropa okamžitě pocítí, jak křehká její energetická bezpečnost ve skutečnosti je.V novém díle podcastu Vysoké napětí mluví Michal Půr s šéfem společnosti MET Pavlem Baladou o tom, proč Evropě chybí až 20 % světového LNG, jak moc je evropský trh citlivý na geopolitické šoky a proč ceny plynu v Evropě reagují mnohem dramatičtěji než v USA.Dozvíte se, jak funguje globální obchod se zkapalněným plynem, proč může návrat katarského LNG trvat měsíce a jak Spojené státy během deseti let přešly z dovozce na největšího exportéra plynu na světě.

Když je elektřiny málo, cucneme si od vás. Když jí je moc, tak si ji k vám zase odložíme. Francie je nejoblíbenějším energetickým sousedem Evropy, protože jako jedna z mála je stále schopná ovlivnit, kolik vyrábí. Jenže právě tento systém začíná narážet na limity stárnoucí infrastruktury.V novém Briefingu Vysokého napětí Michal Půr s Petrem Duškem vysvětlují, proč bude francouzské jádro v příštích letech potřebovat masivní modernizaci, jak moc je na něm závislá celá Evropa a co by znamenalo, kdyby se výkon francouzských reaktorů začal propadat.Kromě toho se dozvíte, proč energetiku stále více ovlivňuje počasí – od saharského písku přes sucho až po bouřky – a jaké dopady mají záporné ceny elektřiny, tlak datových center nebo nízká výroba vodních elektráren. V tradičních Energo novinkách nechybí ani pohled na nové norské plynové projekty, metanové emise nebo začínající problémy evropského trhu s kerosinem.

Energetika přestává být abstraktní téma a stále víc se propisuje do rozpočtů měst, obcí i domácností.V podcastu Vysoké napětí tentokrát zaznívá, jak mohou samosprávy reálně šetřit desítky procent nákladů díky chytrým energetickým projektům – a proč je klíčové začít jednat včas.Hostem je Jakub Jiroušek ze společnosti Frontier Technologies ze skupiny PRE, který vysvětluje princip EPC projektů.V rozhovoru se řeší nejen konkrétní čísla a technologie, ale i zásadní otázka, zda jsou česká města připravena na přicházející tlak v podobě emisních povolenek a rostoucích nákladů na energiePartner tohoto dílu je: ⁨@EnergieodPRE⁩

Energetický trh se mění rychleji, než na to reaguje infrastruktura. V novém Briefingu Vysokého napětí Michal Půr s Petrem Duškem vysvětlují, proč se Evropa dostává do situace, kdy boom OZE předbíhá schopnost akumulace, přenosu a distribuce, co to znamená pro stabilitu sítě a proč se z flexibility stává nejcennější komodita. Kromě toho se dozvíte, proč si Belgie rozmyslela odchod od jádra a jak moc vážně myslí vzkříšení již uzavřených reaktorů. V tradičním "hormuzském" okénku se podíváme na přetékající zásobníky s ropou v Íránu.

Černobyl nebyl jen technickým selháním – byl především selháním systému, lidí i rozhodování pod tlakem. Ve speciálu podcastu Vysoké napětí rozebírá jaderný fyzik Vladimír Wagner krok za krokem, co se skutečně odehrálo v osudnou noc, proč realita často neodpovídá populárnímu seriálu a kde přesně se z běžného testu stal nevratný proces směřující ke katastrofě. Uslyšíte, jak kombinace lidských chyb, konstrukčních nedostatků a porušení bezpečnostních pravidel vytvořila smrtící řetězec událostí – a proč jsou dnes jaderné elektrárny postavené tak, aby se podobný scénář už nemohl opakovat. Speciál zároveň ukazuje, že dopady Černobylu nekončí u historie: zásadně ovlivnily vývoj energetiky, emise i politická rozhodnutí, která cítíme dodnes.

Energetika se dostává do paradoxní fáze: elektřina je sice na první pohled levná, místy dokonce „zadarmo“, ale systém jako celek se dostává pod stále větší tlak. V novém Briefingu Vysokého napětí s Michalem Půrem a Petrem Duškem zaznívá, proč Španělsko míří k rekordům v záporných cenách, co to znamená pro investice i stabilitu trhu a proč bez masivního rozvoje akumulace a sítí hrozí energetická paralýza. Vedle toho se řeší i globální souvislosti – od napětí na trhu s LNG přes drahý kerosin až po ambiciózní plány na jadernou energetiku v Česku.

Španělský blackout ukázal nepříjemnou realitu moderní energetiky: systém může fungovat dlouhodobě „na hraně“ – a pak stačí malá porucha, aby spustila řetězec událostí, který už nikdo nedokáže zastavit. V podcastu Vysoké napětí vysvětluje expert z ČVUT Zdeněk Müller, proč se napětí v síti dostává do kritických hodnot, jakou roli hraje rychlý nástup obnovitelných zdrojů a proč ani vyšší setrvačnost by kolaps nezachránila. Rozebírá také, v čem je česká soustava robustnější, jak funguje „ostrovní provoz“ a proč přestavba energetiky není něco, co vyřešíte jedním technologickým upgradem.

V novém díle Briefingu Vysoké napětí se rozebírají Michal Půr a Petr Dušek fenomén maďarského „solárního zázraku“, který na první pohled ukazuje triumf obnovitelných zdrojů, ale v realitě odhaluje hlubší problémy celého systému: extrémní cenové výkyvy, tlak na stabilitu sítě i závislost na záložních zdrojích. V placené části se dozvíte málo známé podrobnosti o teroristickém útoku na ropovod TAL i hodně nepovedeném hoaxu, který se šířil o dánské výrobě z OZE a dokázal na hodiny ovlivnit veřejnou debatu. Závěr je jasný: samotné OZE energetiku nespasí – bez investic do řízení soustavy, bezpečnosti a diverzifikace zdrojů zůstane celý systém křehký.

Energetika se znovu ocitá v bodě zlomu – a tentokrát nejde jen o ceny, ale o samotnou stabilitu systému. V nové epizodě Vysokého napětí rozebírá Michal Půr s předsedou dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavlem Tomkem, jak krize v Hormuzském průlivu okamžitě otřásla trhy s plynem a znovu vrátila do hry uhlí, které mělo už pomalu končit.Řeší tvrdou realitu transformace: firmy investují stovky milionů do plynových kotelen, aniž vědí, jestli budou mít čím topit. Do toho se rozpadá ekonomika provozu, chybí lidé a rozhodnutí se dělají ze dne na den podle toho, co se právě děje na globálních trzích.Uhlí tak možná nekončí – naopak může zůstat déle, než si Evropa ještě nedávno připouštěla. 

Celou epizodu najdete na HeroHero – teď si ho můžete vyzkoušet na týden ZDARMA: https://herohero.co/vysokenapeti/invites/BXBCQIRDOZV Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek závěrečnou zprávu ENTSO-E o španělském blackoutu. Nešlo o jednu chybu, ale o řetězec desítek faktorů – od selhání řízení napětí přes nefunkční pravidla pro obnovitelné zdroje až po oscilace v síti, které postupně rozkymácely celý systém.Michal s Petrem vysvětlují, proč dnešní blackouty nevznikají „jedním vypínačem“, ale jako komplexní kolaps, kde se potkává technika, regulace i politika. A proč je zásadní změnit způsob, jakým se řídí energetická soustava v době masivního nástupu OZE.Vedle toho se podcast věnuje i extrémním cenovým výkyvům v Evropě – od rekordních spiků v Pobaltí až po paradoxní situace, kdy během Velikonoc ceny elektřiny padají hluboko do minusů.Energetika se dostává do fáze, kdy už nestačí „přidávat zdroje“, ale je nutné zásadně přenastavit celý systém.

Energetika už dávno není jen o výrobě elektřiny, ale o složité rovnováze mezi ekonomikou, životním prostředím a technologickými limity. V novém díle podcastu Vysoké napětí vysvětluje profesor ČVUT Jaroslav Knápek, proč se debata o emisích a dekarbonizaci dostává na hranici reálných možností a proč ty „nejlevnější“ úspory už máme za sebou.S Michalem Půrem host rozebírá, jak velkou roli dnes hrají lokální zdroje znečištění, doprava nebo domácnosti, proč jsou evropské klimatické cíle extrémně ambiciózní a kde může transformace narazit – od nedostupnosti surovin až po nepřipravené technologie.

Biometan se v době energetických otřesů znovu dostává do centra pozornosti jako realistická alternativa k dováženému plynu. Jak ale v podcastu vysvětluje Jan Štambaský ze společnosti NovaEnergo, jeho potenciál naráží na ekonomickou realitu, pomalou výstavbu i závislost na politických rozhodnutích. Zatímco technologie dnes umožňuje vyrábět plnohodnotnou náhradu zemního plynu přímo v Česku, bez stabilní podpory a jasného směru zůstává rozvoj bioplynu spíše doménou nadšenců než systematické energetické strategie.

Celou epizodu najdete na HeroHero – teď si ho můžete vyzkoušet na týden ZDARMA: https://herohero.co/vysokenapeti/invites/BXBCQIRDOZEnergetická síť, která má být stabilní jako hodinky, se začíná chovat jako divoké zvíře. V novém briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek, proč se v Evropě každý večer kolem desáté propadá frekvence, co za tím skutečně stojí a proč nejde jen o technickou kuriozitu, ale o systémový problém.Řeč je o tisících megawattů, které v řádu sekund mizí ze sítě, o paradoxech německé energetiky – včetně vypínání větrníků kvůli hluku – i o tom, jak se potkává „svět obchodu“ s realitou fyziky. Nechybí ani pohled na blackouty, historické výkyvy a varování, že podobných situací bude přibývat. Energetická transformace není jen o zelených zdrojích, ale hlavně o tom, jestli celý systém dokáže ustát vlastní změny.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ve Vysokém napětí popisuje, jak se dramaticky proměnila energetická realita posledních let – od investic do zdrojů k investicím do samotné energetické bezpečnosti. V rozhovoru vysvětluje, proč Česko sází na jádro včetně malých modulárních reaktorů, jak složité je nahrazování uhlí a proč bez plynu přechod nezvládneme. S Michalem Půrem mluví i o tom, že stát bude muset nést větší část rizika, jinak investice nevzniknou, a že současný evropský systém emisních povolenek ohrožuje konkurenceschopnost průmyslu. Klíčová otázka podle něj zní: je společnost připravená zaplatit za stabilní dodávky energie, nebo bude dál riskovat nejistotu?

Celou epizodu najdete na HeroHero – teď si ho můžete vyzkoušet na týden ZDARMA: https://herohero.co/vysokenapeti/invites/BXBCQIRDOZNapětí na energetických trzích znovu roste – a tentokrát nejde jen o ceny. V novém Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek, jak se konflikt kolem Hormuzského průlivu propisuje do globální energetiky, proč se Evropa možná řítí do další krize – a v čem se dnešní situace zásadně liší od roku 2022.Do hry vstupuje silná francouzská jaderná energetika, slabší emisní povolenky i rostoucí podíl obnovitelných zdrojů, které ale přinášejí nové problémy pro řízení sítě. Uslyšíte, co se děje na dispečincích v Německu ve chvíli, kdy „svítí a fouká“, proč může pár procent spotřeby rozhodnout o stabilitě systému a jak moc jsme závislí na infrastruktuře, kterou jsme ještě nedávno chtěli vypínat.

Energetická bezpečnost, budoucnost jádra i proměna evropské energetické politiky. Hostem podcastu Vysoké napětí je expert na strategický rozvoj v energetice Zdeněk Fousek, který se podílel na dostavbě Temelína i na vyjednávání podmínek vstupu Česka do Evropské unie v oblasti energetiky. V rozhovoru vysvětluje, proč podle něj bylo uzavření jaderných elektráren v Německu iracionální, jak se evropská energetická politika postupně proměnila a proč dnes Evropa riskuje ztrátu energetické bezpečnosti. Mluví také o dopadech současných geopolitických konfliktů na ceny energií, o problémech s výstavbou nových zdrojů a o tom, zda je reálné, aby Evropa znovu vsadila na jádro.

Celou epizodu najdete na HeroHero – teď si ho můžete vyzkoušet na týden ZDARMA: https://herohero.co/vysokenapeti/invites/BXBCQIRDOZEnergetická transformace naráží na tvrdou realitu sítí, geopolitiky i ekonomiky. V Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek, proč ani masivní rozvoj obnovitelných zdrojů neřeší všechny problémy energetiky. Na příkladu Skotska ukazují, jak se musí větrné elektrárny často vypínat, protože přenosová soustava nedokáže elektřinu dopravit tam, kde je potřeba. Řeč ale přichází i na mnohem širší souvislosti – závislost Evropy na dovozu plynu, napětí kolem Hormuzského průlivu nebo předčasné zavírání jádra. V závěru Michal ochutná různé druhy ropy a Petr mu odpoví na základní otázku energetiky, vesmíru a vůbec.

Hormuzský průliv, kterým proudí přibližně pětina světové ropy a LNG, se stal klíčovým bodem globální ekonomiky – a jakékoli narušení dopravy okamžitě hýbe cenami energií i paliv.V podcastu Vysoké napětí rozebírá Jiří Tyleček, šéf analytik společnosti XTB, jak velký problém by dlouhodobé omezení dopravy v oblasti představovalo pro Evropu. Ta je podle něj stále silně závislá na fosilních palivech a zejména na dovozu LNG. Krize by se tak mohla rychle promítnout do cen plynu, elektřiny i pohonných hmot.Tyleček rozebírá s Michalem Půrem globální soupeření o dodávky plynu mezi Evropou a Asií, problémy v chemickém průmyslu, výrobě hnojiv nebo potravinové bezpečnosti. Zatímco krátkodobé kontrakty na energie už reagují prudkým růstem cen, dlouhodobé trhy zatím panice nepodléhají.

Napětí na energetických trzích znovu roste. Konflikt na Blízkém východě a omezení dopravy přes Hormuzský průliv okamžitě rozhýbaly ceny plynu, ropy i elektřiny. Přestože Evropa není na katarském LNG tak závislá jako Asie, výpadek části světových dodávek spouští globální boj o plyn a tlačí ceny vzhůru. V novém Briefingu Vysokého napětí Petr Dušek a Michal Půr vysvětlují, proč mohou problémy v Perském zálivu ovlivnit evropskou energetiku, proč lodě s LNG mění na poslední chvíli směr plavby a jak se rostoucí ceny plynu už promítají do cen elektřiny.

Evropský průmysl stojí na hraně. Vysoké ceny energií, emisní povolenky a přísná regulace podle prezidenta Svazu chemického průmyslu Daniela Tamchyny způsobují, že Evropa přichází o konkurenceschopnost i výrobu. Zavřené fabriky, přesun produkce do Číny či Indie a rostoucí náklady, které nelze promítnout do cen výrobků – to je realita energeticky náročných oborů.V novém díle Vysokého napětí zaznívá ostrá kritika současné dekarbonizační politiky, zeleného vodíku i systému emisních povolenek. Opravdu může Green Deal vést k opačnému efektu, než jaký slibuje? A vrátí se průmysl do Evropy, pokud cena povolenky klesne na 30 eur?

Blokáda Hormuzského průlivu, rekordní dovozy elektřiny na Ukrajinu, spor Slovenska s Kyjevem o „nouzové dodávky“, prázdné plynové zásobníky v Evropě i další blackouty ve světě. Energetika znovu ukazuje, že stačí jeden úzký bod na mapě – nebo jeden výpadek elektrárny – a nervozita se přelije napříč kontinenty.V novém Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek, co skutečně znamená údajné zastavení slovenských dodávek elektřiny na Ukrajinu a proč je kolem „nouzové elektřiny“ víc pravidel, než se zdá z politických titulků. Vysvětlují, jak by delší blokáda Hormuzu zdražila plyn i elektřinu v Evropě a proč právě teď potřebujeme levně plnit zásobníky. Podíváme se také na blackout v Dominikánské republice, opakované výpadky ve Stuttgartu i na to, proč je Rumunsko možná novou energetickou štikou Evropy.A nakonec: vítr a slunce. Opravdu se dobře doplňují? A jak velké skoky výkonu musí evropské sítě zvládat každou čtvrthodinu? Celý briefing najdete na HeroHero.

Energetická transformace není jen o technologiích, ale hlavně o lidech. Ve Vysokém napětí mluví ředitel STEM/MARK Tomáš Rychecký s Michalem Půrem o projektu EnergoTrek, který sleduje, jak české domácnosti přemýšlejí o energiích, úsporách i bezpečnosti.Češi podle dat energetice „rozumějí“, ale často zůstávají spíš teoretiky než praktiky. Silní jsou v oblasti úspor a komodit, opatrní naopak u nových technologií. Transformaci podporují, ale chtějí ji řízenou, bezpečnou a hlavně cenově únosnou. Rozhoduje peněženka – ne ideologie.

Beton, štěrkopísek, ucpaná rozvodna, 911 eur/MWh na denním trhu a 6400 eur/MWh na vyrovnávacím trhu. Nový briefing Vysokého napětí ukazuje, že energetika není jen o reaktorech, větrnících a emisních povolenkách, ale i o surovinách, logistice a limitech infrastruktury. Kolik materiálu skutečně spolykají Dukovany? Proč může špatná předpověď počasí vystřelit cenu regulace ve Francii do extrému? A jak se stane, že v Dánsku stojí elektřina 911 eur, zatímco okolní země jsou v klidu?Michal Půr s Petrem Duškem a jeho datovým rozborem tentokrát spojují zdánlivě nesouvisející témata – nedostatek kameniva, bateriový boom, argentinský břidlicový zázrak i limity evropské přenosové soustavy. Celý briefing najdete exkluzivně na HeroHero.