Vysoké napětí

Když je elektřiny málo, cucneme si od vás. Když jí je moc, tak si ji k vám zase odložíme. Francie je nejoblíbenějším energetickým sousedem Evropy, protože jako jedna z mála je stále schopná ovlivnit, kolik vyrábí. Jenže právě tento systém začíná narážet na limity stárnoucí infrastruktury.V novém Briefingu Vysokého napětí Michal Půr s Petrem Duškem vysvětlují, proč bude francouzské jádro v příštích letech potřebovat masivní modernizaci, jak moc je na něm závislá celá Evropa a co by znamenalo, kdyby se výkon francouzských reaktorů začal propadat.Kromě toho se dozvíte, proč energetiku stále více ovlivňuje počasí – od saharského písku přes sucho až po bouřky – a jaké dopady mají záporné ceny elektřiny, tlak datových center nebo nízká výroba vodních elektráren. V tradičních Energo novinkách nechybí ani pohled na nové norské plynové projekty, metanové emise nebo začínající problémy evropského trhu s kerosinem.

Energetika přestává být abstraktní téma a stále víc se propisuje do rozpočtů měst, obcí i domácností.V podcastu Vysoké napětí tentokrát zaznívá, jak mohou samosprávy reálně šetřit desítky procent nákladů díky chytrým energetickým projektům – a proč je klíčové začít jednat včas.Hostem je Jakub Jiroušek ze společnosti Frontier Technologies ze skupiny PRE, který vysvětluje princip EPC projektů.V rozhovoru se řeší nejen konkrétní čísla a technologie, ale i zásadní otázka, zda jsou česká města připravena na přicházející tlak v podobě emisních povolenek a rostoucích nákladů na energiePartner tohoto dílu je: ⁨@EnergieodPRE⁩

Energetický trh se mění rychleji, než na to reaguje infrastruktura. V novém Briefingu Vysokého napětí Michal Půr s Petrem Duškem vysvětlují, proč se Evropa dostává do situace, kdy boom OZE předbíhá schopnost akumulace, přenosu a distribuce, co to znamená pro stabilitu sítě a proč se z flexibility stává nejcennější komodita. Kromě toho se dozvíte, proč si Belgie rozmyslela odchod od jádra a jak moc vážně myslí vzkříšení již uzavřených reaktorů. V tradičním "hormuzském" okénku se podíváme na přetékající zásobníky s ropou v Íránu.

Černobyl nebyl jen technickým selháním – byl především selháním systému, lidí i rozhodování pod tlakem. Ve speciálu podcastu Vysoké napětí rozebírá jaderný fyzik Vladimír Wagner krok za krokem, co se skutečně odehrálo v osudnou noc, proč realita často neodpovídá populárnímu seriálu a kde přesně se z běžného testu stal nevratný proces směřující ke katastrofě. Uslyšíte, jak kombinace lidských chyb, konstrukčních nedostatků a porušení bezpečnostních pravidel vytvořila smrtící řetězec událostí – a proč jsou dnes jaderné elektrárny postavené tak, aby se podobný scénář už nemohl opakovat. Speciál zároveň ukazuje, že dopady Černobylu nekončí u historie: zásadně ovlivnily vývoj energetiky, emise i politická rozhodnutí, která cítíme dodnes.

Energetika se dostává do paradoxní fáze: elektřina je sice na první pohled levná, místy dokonce „zadarmo“, ale systém jako celek se dostává pod stále větší tlak. V novém Briefingu Vysokého napětí s Michalem Půrem a Petrem Duškem zaznívá, proč Španělsko míří k rekordům v záporných cenách, co to znamená pro investice i stabilitu trhu a proč bez masivního rozvoje akumulace a sítí hrozí energetická paralýza. Vedle toho se řeší i globální souvislosti – od napětí na trhu s LNG přes drahý kerosin až po ambiciózní plány na jadernou energetiku v Česku.

Španělský blackout ukázal nepříjemnou realitu moderní energetiky: systém může fungovat dlouhodobě „na hraně“ – a pak stačí malá porucha, aby spustila řetězec událostí, který už nikdo nedokáže zastavit. V podcastu Vysoké napětí vysvětluje expert z ČVUT Zdeněk Müller, proč se napětí v síti dostává do kritických hodnot, jakou roli hraje rychlý nástup obnovitelných zdrojů a proč ani vyšší setrvačnost by kolaps nezachránila. Rozebírá také, v čem je česká soustava robustnější, jak funguje „ostrovní provoz“ a proč přestavba energetiky není něco, co vyřešíte jedním technologickým upgradem.

V novém díle Briefingu Vysoké napětí se rozebírají Michal Půr a Petr Dušek fenomén maďarského „solárního zázraku“, který na první pohled ukazuje triumf obnovitelných zdrojů, ale v realitě odhaluje hlubší problémy celého systému: extrémní cenové výkyvy, tlak na stabilitu sítě i závislost na záložních zdrojích. V placené části se dozvíte málo známé podrobnosti o teroristickém útoku na ropovod TAL i hodně nepovedeném hoaxu, který se šířil o dánské výrobě z OZE a dokázal na hodiny ovlivnit veřejnou debatu. Závěr je jasný: samotné OZE energetiku nespasí – bez investic do řízení soustavy, bezpečnosti a diverzifikace zdrojů zůstane celý systém křehký.

Energetika se znovu ocitá v bodě zlomu – a tentokrát nejde jen o ceny, ale o samotnou stabilitu systému. V nové epizodě Vysokého napětí rozebírá Michal Půr s předsedou dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavlem Tomkem, jak krize v Hormuzském průlivu okamžitě otřásla trhy s plynem a znovu vrátila do hry uhlí, které mělo už pomalu končit.Řeší tvrdou realitu transformace: firmy investují stovky milionů do plynových kotelen, aniž vědí, jestli budou mít čím topit. Do toho se rozpadá ekonomika provozu, chybí lidé a rozhodnutí se dělají ze dne na den podle toho, co se právě děje na globálních trzích.Uhlí tak možná nekončí – naopak může zůstat déle, než si Evropa ještě nedávno připouštěla. 

Celou epizodu najdete na HeroHero – teď si ho můžete vyzkoušet na týden ZDARMA: https://herohero.co/vysokenapeti/invites/BXBCQIRDOZV Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek závěrečnou zprávu ENTSO-E o španělském blackoutu. Nešlo o jednu chybu, ale o řetězec desítek faktorů – od selhání řízení napětí přes nefunkční pravidla pro obnovitelné zdroje až po oscilace v síti, které postupně rozkymácely celý systém.Michal s Petrem vysvětlují, proč dnešní blackouty nevznikají „jedním vypínačem“, ale jako komplexní kolaps, kde se potkává technika, regulace i politika. A proč je zásadní změnit způsob, jakým se řídí energetická soustava v době masivního nástupu OZE.Vedle toho se podcast věnuje i extrémním cenovým výkyvům v Evropě – od rekordních spiků v Pobaltí až po paradoxní situace, kdy během Velikonoc ceny elektřiny padají hluboko do minusů.Energetika se dostává do fáze, kdy už nestačí „přidávat zdroje“, ale je nutné zásadně přenastavit celý systém.

Energetika už dávno není jen o výrobě elektřiny, ale o složité rovnováze mezi ekonomikou, životním prostředím a technologickými limity. V novém díle podcastu Vysoké napětí vysvětluje profesor ČVUT Jaroslav Knápek, proč se debata o emisích a dekarbonizaci dostává na hranici reálných možností a proč ty „nejlevnější“ úspory už máme za sebou.S Michalem Půrem host rozebírá, jak velkou roli dnes hrají lokální zdroje znečištění, doprava nebo domácnosti, proč jsou evropské klimatické cíle extrémně ambiciózní a kde může transformace narazit – od nedostupnosti surovin až po nepřipravené technologie.

Biometan se v době energetických otřesů znovu dostává do centra pozornosti jako realistická alternativa k dováženému plynu. Jak ale v podcastu vysvětluje Jan Štambaský ze společnosti NovaEnergo, jeho potenciál naráží na ekonomickou realitu, pomalou výstavbu i závislost na politických rozhodnutích. Zatímco technologie dnes umožňuje vyrábět plnohodnotnou náhradu zemního plynu přímo v Česku, bez stabilní podpory a jasného směru zůstává rozvoj bioplynu spíše doménou nadšenců než systematické energetické strategie.

Celou epizodu najdete na HeroHero – teď si ho můžete vyzkoušet na týden ZDARMA: https://herohero.co/vysokenapeti/invites/BXBCQIRDOZEnergetická síť, která má být stabilní jako hodinky, se začíná chovat jako divoké zvíře. V novém briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek, proč se v Evropě každý večer kolem desáté propadá frekvence, co za tím skutečně stojí a proč nejde jen o technickou kuriozitu, ale o systémový problém.Řeč je o tisících megawattů, které v řádu sekund mizí ze sítě, o paradoxech německé energetiky – včetně vypínání větrníků kvůli hluku – i o tom, jak se potkává „svět obchodu“ s realitou fyziky. Nechybí ani pohled na blackouty, historické výkyvy a varování, že podobných situací bude přibývat. Energetická transformace není jen o zelených zdrojích, ale hlavně o tom, jestli celý systém dokáže ustát vlastní změny.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ve Vysokém napětí popisuje, jak se dramaticky proměnila energetická realita posledních let – od investic do zdrojů k investicím do samotné energetické bezpečnosti. V rozhovoru vysvětluje, proč Česko sází na jádro včetně malých modulárních reaktorů, jak složité je nahrazování uhlí a proč bez plynu přechod nezvládneme. S Michalem Půrem mluví i o tom, že stát bude muset nést větší část rizika, jinak investice nevzniknou, a že současný evropský systém emisních povolenek ohrožuje konkurenceschopnost průmyslu. Klíčová otázka podle něj zní: je společnost připravená zaplatit za stabilní dodávky energie, nebo bude dál riskovat nejistotu?

Celou epizodu najdete na HeroHero – teď si ho můžete vyzkoušet na týden ZDARMA: https://herohero.co/vysokenapeti/invites/BXBCQIRDOZNapětí na energetických trzích znovu roste – a tentokrát nejde jen o ceny. V novém Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek, jak se konflikt kolem Hormuzského průlivu propisuje do globální energetiky, proč se Evropa možná řítí do další krize – a v čem se dnešní situace zásadně liší od roku 2022.Do hry vstupuje silná francouzská jaderná energetika, slabší emisní povolenky i rostoucí podíl obnovitelných zdrojů, které ale přinášejí nové problémy pro řízení sítě. Uslyšíte, co se děje na dispečincích v Německu ve chvíli, kdy „svítí a fouká“, proč může pár procent spotřeby rozhodnout o stabilitě systému a jak moc jsme závislí na infrastruktuře, kterou jsme ještě nedávno chtěli vypínat.

Energetická bezpečnost, budoucnost jádra i proměna evropské energetické politiky. Hostem podcastu Vysoké napětí je expert na strategický rozvoj v energetice Zdeněk Fousek, který se podílel na dostavbě Temelína i na vyjednávání podmínek vstupu Česka do Evropské unie v oblasti energetiky. V rozhovoru vysvětluje, proč podle něj bylo uzavření jaderných elektráren v Německu iracionální, jak se evropská energetická politika postupně proměnila a proč dnes Evropa riskuje ztrátu energetické bezpečnosti. Mluví také o dopadech současných geopolitických konfliktů na ceny energií, o problémech s výstavbou nových zdrojů a o tom, zda je reálné, aby Evropa znovu vsadila na jádro.

Celou epizodu najdete na HeroHero – teď si ho můžete vyzkoušet na týden ZDARMA: https://herohero.co/vysokenapeti/invites/BXBCQIRDOZEnergetická transformace naráží na tvrdou realitu sítí, geopolitiky i ekonomiky. V Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek, proč ani masivní rozvoj obnovitelných zdrojů neřeší všechny problémy energetiky. Na příkladu Skotska ukazují, jak se musí větrné elektrárny často vypínat, protože přenosová soustava nedokáže elektřinu dopravit tam, kde je potřeba. Řeč ale přichází i na mnohem širší souvislosti – závislost Evropy na dovozu plynu, napětí kolem Hormuzského průlivu nebo předčasné zavírání jádra. V závěru Michal ochutná různé druhy ropy a Petr mu odpoví na základní otázku energetiky, vesmíru a vůbec.

Hormuzský průliv, kterým proudí přibližně pětina světové ropy a LNG, se stal klíčovým bodem globální ekonomiky – a jakékoli narušení dopravy okamžitě hýbe cenami energií i paliv.V podcastu Vysoké napětí rozebírá Jiří Tyleček, šéf analytik společnosti XTB, jak velký problém by dlouhodobé omezení dopravy v oblasti představovalo pro Evropu. Ta je podle něj stále silně závislá na fosilních palivech a zejména na dovozu LNG. Krize by se tak mohla rychle promítnout do cen plynu, elektřiny i pohonných hmot.Tyleček rozebírá s Michalem Půrem globální soupeření o dodávky plynu mezi Evropou a Asií, problémy v chemickém průmyslu, výrobě hnojiv nebo potravinové bezpečnosti. Zatímco krátkodobé kontrakty na energie už reagují prudkým růstem cen, dlouhodobé trhy zatím panice nepodléhají.

Napětí na energetických trzích znovu roste. Konflikt na Blízkém východě a omezení dopravy přes Hormuzský průliv okamžitě rozhýbaly ceny plynu, ropy i elektřiny. Přestože Evropa není na katarském LNG tak závislá jako Asie, výpadek části světových dodávek spouští globální boj o plyn a tlačí ceny vzhůru. V novém Briefingu Vysokého napětí Petr Dušek a Michal Půr vysvětlují, proč mohou problémy v Perském zálivu ovlivnit evropskou energetiku, proč lodě s LNG mění na poslední chvíli směr plavby a jak se rostoucí ceny plynu už promítají do cen elektřiny.

Evropský průmysl stojí na hraně. Vysoké ceny energií, emisní povolenky a přísná regulace podle prezidenta Svazu chemického průmyslu Daniela Tamchyny způsobují, že Evropa přichází o konkurenceschopnost i výrobu. Zavřené fabriky, přesun produkce do Číny či Indie a rostoucí náklady, které nelze promítnout do cen výrobků – to je realita energeticky náročných oborů.V novém díle Vysokého napětí zaznívá ostrá kritika současné dekarbonizační politiky, zeleného vodíku i systému emisních povolenek. Opravdu může Green Deal vést k opačnému efektu, než jaký slibuje? A vrátí se průmysl do Evropy, pokud cena povolenky klesne na 30 eur?

Blokáda Hormuzského průlivu, rekordní dovozy elektřiny na Ukrajinu, spor Slovenska s Kyjevem o „nouzové dodávky“, prázdné plynové zásobníky v Evropě i další blackouty ve světě. Energetika znovu ukazuje, že stačí jeden úzký bod na mapě – nebo jeden výpadek elektrárny – a nervozita se přelije napříč kontinenty.V novém Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek, co skutečně znamená údajné zastavení slovenských dodávek elektřiny na Ukrajinu a proč je kolem „nouzové elektřiny“ víc pravidel, než se zdá z politických titulků. Vysvětlují, jak by delší blokáda Hormuzu zdražila plyn i elektřinu v Evropě a proč právě teď potřebujeme levně plnit zásobníky. Podíváme se také na blackout v Dominikánské republice, opakované výpadky ve Stuttgartu i na to, proč je Rumunsko možná novou energetickou štikou Evropy.A nakonec: vítr a slunce. Opravdu se dobře doplňují? A jak velké skoky výkonu musí evropské sítě zvládat každou čtvrthodinu? Celý briefing najdete na HeroHero.

Energetická transformace není jen o technologiích, ale hlavně o lidech. Ve Vysokém napětí mluví ředitel STEM/MARK Tomáš Rychecký s Michalem Půrem o projektu EnergoTrek, který sleduje, jak české domácnosti přemýšlejí o energiích, úsporách i bezpečnosti.Češi podle dat energetice „rozumějí“, ale často zůstávají spíš teoretiky než praktiky. Silní jsou v oblasti úspor a komodit, opatrní naopak u nových technologií. Transformaci podporují, ale chtějí ji řízenou, bezpečnou a hlavně cenově únosnou. Rozhoduje peněženka – ne ideologie.

Beton, štěrkopísek, ucpaná rozvodna, 911 eur/MWh na denním trhu a 6400 eur/MWh na vyrovnávacím trhu. Nový briefing Vysokého napětí ukazuje, že energetika není jen o reaktorech, větrnících a emisních povolenkách, ale i o surovinách, logistice a limitech infrastruktury. Kolik materiálu skutečně spolykají Dukovany? Proč může špatná předpověď počasí vystřelit cenu regulace ve Francii do extrému? A jak se stane, že v Dánsku stojí elektřina 911 eur, zatímco okolní země jsou v klidu?Michal Půr s Petrem Duškem a jeho datovým rozborem tentokrát spojují zdánlivě nesouvisející témata – nedostatek kameniva, bateriový boom, argentinský břidlicový zázrak i limity evropské přenosové soustavy. Celý briefing najdete exkluzivně na HeroHero.

Přinášíme vám příběh z první linie transformace českého teplárenství. David Onderek, šéf Elektrárny Opatovice, v novém díle Vysokého napětí mluví s Michalem Půrem o tom, jak probíhá odchod od uhlí, proč vsadili na kombinaci plynu, odpadu a biomasy a kde se projekt zasekává – od povolovacích procesů až po „nedostatek kabelů“.Jak funguje kogenerační bonus, co udělají s cenou elektřiny baterie a proč stát nerozlišuje, kde zdroj stojí – i když to pro stabilitu sítě hraje zásadní roli? A jak chce teplárna přežít léto, kdy jsou ceny elektřiny na nule, ale teplou vodu lidé potřebují pořád?

Celý Briefing Vysokého napětí najdete exkluzivně na Herohero. Vyzkoušejte si ho na týden zdarma https://herohero.co/vysokenapeti/invites/OBHHSPVRLI.Skandinávská „energetická infekce“, zamrzlé větrníky ve Finsku, šokové ceny přes 300 eur za MWh a debata o tom, jestli vítr skutečně zlevňuje elektřinu. V novém Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek s nadhledem i tvrdými daty, co se stalo na severu Evropy, proč propojené sítě mohou být požehnáním i pastí a jak reálné jsou klimatické cíle EU do roku 2040. Dojde i na restart japonské jaderné elektrárny, německé energetické dilema a mýtus, že baterie už vyhrály nad přečerpávačkami. Data mluví jasně – ale odpověď je jako vždy: ano, ale…

Rozhodnutí ČEPS o odstavení části uhelných elektráren znovu otevřelo klíčovou debatu o budoucnosti české energetiky. Je možné zavírat uhlí rychle, aniž by to ohrozilo stabilitu soustavy? Jakou roli mají Počerady, teplárny, plyn nebo větrné elektrárny – a kdo ponese náklady přechodu? Hlavní analytik Fakta o klimatu Jan Krčál v podcastu Vysoké napětí vysvětluje, proč nejde jen o ekonomiku, ale především o správné načasování, technickou připravenost a schopnost státu rozhodovat včas.

Celý Briefing Vysokého napětí najdete exkluzivně na Herohero. Vyzkoušejte si ho na týden zdarma https://herohero.co/vysokenapeti/invites/OBHHSPVRLI.Nový rozšířený formát briefingu Vysokého napětí nabízí nejen tři analýzy, na které jste zvyklí, ale také komentovaný souhrn toho nejdůležitějšího, co se v energetice odehrálo za uplynulý víkend. V analytické části rozebírají Michal Půr s Petrem Duškem nejvyšší lednovou výrobu z českého uhlí od roku 2021, toky elektřiny střední Evropou a bizarní vývoj cen elektřiny ve Finsku a Pobaltí. Data, grafy a nepohodlné otázky k tomu, co nás čeká v dalších zimách…

Ve Vysokém napětí se Michal Půr vrací k základní otázce české energetiky: co skutečně drží stabilitu sítě a kde jsme zaspali. Hostem je Vladimír Hlavinka, místopředseda Svazu moderní energetiky a šéf společnosti Orgrez, který například vysvětluje rozdíl mezi „baseloadem“ jako obchodním pojmem a reálnou fyzikou soustavy. Řeč je o limitech obnovitelných zdrojů, nezastupitelné roli jádra a plynu, chaotickém vývoji pod vlivem dotací i o tom, proč Česku chybí dlouhodobý konsenzus napříč politickým spektrem. Debatují o geopolitických rizicích, bezpečnosti dodávek, budoucnosti uhlí, bateriích a digitalizaci energetiky. Hlavinka varuje před tím, že časové okno pro klíčová rozhodnutí se rychle zavírá.

Celý Briefing Vysokého napětí najdete exkluzivně na Herohero. Vyzkoušejte si ho na týden zdarma https://herohero.co/vysokenapeti/invites/OBHHSPVRLI.Dozvíte se o rozhodnutí ČEPSu, které se týká dalšího osudu uhelných elektráren a prošlo překvapivě bez emocí a bez veřejného křiku. V novém Briefingu Vysokého napětí se Petr Dušek a Michal Půr podrobně dívají na to, proč Počerady míří ke konci, proč Chvaletice zůstávají klíčové pro stabilitu soustavy a kde česká energetika naráží na své limity. Řeč je o zdrojové a systémové přiměřenosti, regulaci napětí, ostrovních provozech i o tom, proč bez „tvrdých“ zdrojů zatím energetickou transformaci prostě neutáhneme.

Jak dnes skutečně funguje obchodování s elektřinou v Evropě – a proč ceny lítají mezi extrémy? V podcastu Vysoké napětí vysvětluje Ondřej Máca, vedoucí odboru rozvoje trhu operátora trhu s elektřinou, jak se obchoduje elektřina na dlouhodobých i krátkodobých trzích. S Michalem Půrem mluví Máca o tom, proč Evropa přešla na patnáctiminutové intervaly a jaký vliv má počasí, dekarbonizace i geopolitika na ceny. Řeč přijde na záporné ceny, tisícieurové špičky, bateriová úložiště i otázku, zda Česko a Evropa nepřicházejí o schopnost určovat si vlastní cenu elektřiny.

Evropa minulý týden prožila další blackouty, skoro nikdo si jich ale nevšiml. V novém díle Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek dva zdánlivě nesouvisející výpadky elektřiny, které se odehrály ve stejný den: plánovaný test bez proudu na německém ostrově Helgoland a skutečný blackout na dánském Bornholmu. Ukazují, jak křehké jsou ostrovní energetické systémy závislé na jediném kabelu, proč i „malý“ výpadek znamená velký problém v zimě a co tyto případy říkají o připravenosti evropské energetiky na krizové situace.

Transformace české energetiky naráží na limity času, infrastruktury i evropské politiky. Jiří Feist, člen představenstva EPH, v podcastu Vysoké napětí mluví o tom, proč je přechod teplárenství na plyn jedním z mála funkčních pilířů transformace, kde Česko zatím drží krok. Kritizuje nepřipravenost ČEPS, varuje před podceněním výkonové rovnováhy po útlumu uhlí a upozorňuje, že Evropa staví své klimatické cíle na technologiích, které zatím neexistují. Bez realistického plánování, vlastních zdrojů a změny přístupu hrozí podle něj nejen růst cen, ale i ohrožení energetické bezpečnosti.

V novém díle Briefingu Vysokého napětí přinesl bloger Petr Dušek do studia lego model větrníku – a spolu s Michalem Půrem na něm názorně ukázali, kde jsou skutečné přínosy a kde naopak pasti rekordní výroby elektřiny z německého větru. Řeč přišla na „cenovou nákazu“ mezi státy, roli Norska jako evropské baterie i na mýty, které obklopují čínskou energetiku. Místo líbivých sloganů zaznívají tvrdá data a grafy, na které jste u Vysokého napětí zvyklí. A ano — celý díl byl samozřejmě poháněn výhradně elektřinou vyrobenou doneseným větrníkem.

Europoslanec Luděk Niedermayer v podcastu Vysoké napětí mluví o tom, proč je kolem systému EU ETS2 v Česku tolik emocí, přestože povinnost snižovat emise v dopravě a bydlení platí už roky. Vysvětluje, že ETS2 není trestem pro domácnosti, ale nástrojem, jak státům pomoci splnit závazky a zároveň cíleně podpořit nízkopříjmové skupiny. Řeč je také o cílech EU pro rok 2040, předvídatelnosti pro byznys, roli baterií, stability sítí, elektrifikaci ekonomiky i o tom, proč Evropa potřebuje víc spolupráce a méně ideologických sporů, pokud si chce udržet konkurenceschopnost.

Zimní mrazy, rekordní spotřeba elektřiny a blackout v západním Berlíně ukázaly, jak křehká může být energetická infrastruktura i v srdci Evropy. V novém díle Briefingu Vysoké napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek detailně případ sabotáže, která na několik dní odstavila desetitisíce domácností, a zároveň širší kontext evropské energetiky: závislost na počasí, roli větru a plynu, extrémní ceny elektřiny i varovné scénáře do dalších let. Debata ukazuje, že problémy Berlína nejsou výjimkou – ale možnou předzvěstí toho, co může čekat i další evropská města.

Transformace české energetiky se zrychluje, ale naráží na limity sítí, povolovacích procesů i odpor části veřejnosti. V nové epizodě podcastu Vysoké napětí debatují s Michalem Půrem René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu, a Marek Lang, místopředsedou Svazu moderní energetiky a člen správní rady skupiny JRD se zaměřením na rozvoj projektů v oblasti moderní energetiky a plazmového zplyňování odpadu. Mluví o tom, jak Česko zvládne rozvoj obnovitelných zdrojů, bateriových úložišť a nutné investice do přenosové a distribuční soustavy. Dále mluví o přerezervovaných kapacitách, chytrých investic do sítí, NIMBY efektu i o otázce, zda se Česko může stát „energetickou baterií“ regionu — nebo promarní svůj potenciál.Oba hosté budou panelisty na konferenci Power Shift, která proběhne 22. ledna v Praze: naši diváci mohou získat exkluzivní slevu - s kódem DATARUN30 získají posluchači slevu 30 % na vstup na konferenci. Celý program a registrace na powershift.cz.

V novém dílu Briefingu Vysoké napětí se Petr Dušek a Michal Půr detailně vracejí k nejrozsáhlejšímu energetikou zpusobenému výpadku elektřiny v novodobé historii Česka. Na základě zpráv ČEPS a evropské ENTSO-E krok za krokem vysvětlují, co se v síti skutečně stalo, proč se sešlo několik extrémně nepravděpodobných událostí najednou a jak systém reagoval. Místo hledání viníka se debata soustředí na odolnost energetické soustavy, roli obnovitelných zdrojů, význam regulujících elektráren i na to, proč se z podobných krizí musíme především poučit.

Vysoké napětí tentokrát míří do Prahy – k lidem a technologiím, které zajišťují, že hlavní město funguje a svítí. Ředitel společnosti PREdistribuce Milan Hampl v rozhovoru s Michalem Půrem popisuje, jak funguje distribuční síť, proč je regulovaná část ceny elektřiny nevyhnutelná a proč dnes energetika investuje miliardy do modernizace, digitalizace a bezpečnosti. Debatují i o největším výpadku proudu v historii Prahy, krizovém řízení během hodin bez elektřiny i na to, proč je pražská síť jednou z nejspolehlivějších v Evropě.

Energetika se po pádu Bohemia Energy sice uklidnila, ale zákazníci jsou poučenější než kdykoli dřív. Délky hovorů rostou, lidé chtějí detailní informace, zajímá je fixace cen i rizika spotu – a do hry vstupuje i ChatGPT, který píše první sofistikované stížnosti. Šéf strategického marketingu PRE Viktor Procházka v rozhovoru vysvětluje, proč se trh mění, jak lidé znovu objevují hodnotu stability, jak roste zájem o zelenou elektřinu i proč je elektromobilita stále jen „o krok dál za praporkem“, ale už nezastavitelně přichází. Sponzorem Vysokého napětí je PRE.

Česko čeká bateriový boom – ale jen ti nejrychlejší přežijí. Pavel Farkač ze skupiny Sev.en v novém dílu Vysokého napětí popisuje, proč se bateriová úložiště mohou stát v příštích letech „zlatým dolem“, ale také proč velká část projektů už teď míří k nevyhnutelnému krachu. Vysvětluje, proč o úspěchu nerozhoduje jen technologie, ale i topologie sítě a schopnost obchodovat flexibilitu, a proč ani obří kapacity v Kalifornii nedokážou nahradit klasické zdroje. Dojde i na dominanci Číny, evropskou slepou víru v dekarbonizaci a realistický pohled na to, jak bude vypadat český energetický mix v roce 2030 a 2035.

Česká energetika prochází největší proměnou za desítky let — a právě služby výkonové rovnováhy jsou tím, co brání tomu, aby se komplexní soustava v jediném okamžiku nezhroutila. Jak se daří udržet výrobu a spotřebu v rovnováze v době extrémních výkyvů počasí, rychlého nástupu bateriových úložišť a rostoucího tlaku na přenosové sítě? Ředitel energetického trhu ČEPS Martin Kašák v podcastu Vysoké napětí vysvětluje, co dělá soustava ve vteřinách po výpadku Temelína, proč baterie pomůžou jen na krátké regulace a jak skutečně funguje odpojování fotovoltaik při přebytcích.

Česká energetika stojí na křižovatce a nová epizoda Briefingu Vysokého napětí ukazuje, že odboček je mnoho. Důvěřujme vědcům, ale kterým? Těm, kteří stvořili model SEEPIA, nebo těm z ČVUT, kteří v něm odhalili zásadní chyby? Jak moc drahá a komplikovaná bude ve skutečnosti transformace české energetiky? Michal Půr a Petr Dušek dále diskutují o výkonové rezervě a jejím vztahu ke zdrojové přiměřenosti, belgickém jaderném exodu a riziku blackoutů nebo o „pohádce“, jak zelený vodík po roce 2035 narazuje plyn.

Do Vysokého napětí si Michal Půr pozval předsedu představenstva Elektroenergetického datového centra (EDC) Petra Kusého, aby přiblížil, jak se česká energetika mění v době masového rozvoje obnovitelných zdrojů. Vysvětluje, proč EDC není jen „účetní jednotkou odběrů“, ale klíčovým datovým uzlem celé soustavy. Mluví o tom, jak sdílení elektřiny zatím funguje spíš pilotně, co přinese připravovaný „síťový semafor“, i o tom, že výzvou dneška není jen technologie, ale především nedostatek odborníků a tempo digitalizace.

Česku hrozí ztráta schopnosti cenotvorby ve výrobě elektřiny. Co to znamená, vysvětlují v novém díle Briefingu Vysokého napětí Michal Půr a Petr Dušek. Na reálných datech ukazují, že permanentně deficitní Maďarsko platí i o stovky eur více za megawatthodinu. Co je to "balkánská nákaza" a proč ji chytá i soběstačné Slovensko? Jak vypadají novodobé Dunkelflaute, proč Němci trhají rekordy ve spalování plynu a Francouzi v exportech elektřiny? A jak moc je viníkem španělského blackoutu samotný evropský trh s elektřinou?

V mimořádném vydání Briefingu Vysokého napětí rozebírají Michal Půr a Petr Dušek šokující oznámení společnosti Seven: plánované odstavení uhelných elektráren Počerady, Chvaletice a Kladno. Co se stane, když z české soustavy zmizí 2300 MW stabilního výkonu? Hrozí, že se z tradičního exportéra stane dovozce elektřiny – právě ve chvíli, kdy Německo i region sami bojují s nedostatkem? Jaké dopady to bude mít na ceny, průmysl, teplárny i důl Vršany, jehož ekonomika se může zhroutit? A zvládne ČEPS rozhodnout, zda tyto zdroje ještě potřebujeme, nebo se stát pustí do miliardových kapacitních plateb?Michal s Petrem jdou jako vždy po datech, grafech a reálných scénářích – a poprvé otevřeně říkají, že rok 2027 může být bodem zlomu pro českou energetickou bezpečnost.

České domácnosti zbytečně přeplácí za energie – často tisíce korun ročně. Nedostatek přehlednosti, strach po pádu Bohemia Energy i složité smlouvy brání lidem měnit dodavatele, přestože konkurenční nabídky jsou dnes velmi výhodné. V podcastu Vysoké napětí to říká Kristýna Bajer ze společnosti Encall, která vysvětluje, proč se trh nehýbe, jaké chyby dělá stát, kde ušetřit a koho nejvíce zasáhne ETS2. Dozvíte se také, proč někteří lidé mění dodavatele i čtyřikrát během pár týdnů, jaké pasti skrývají prolongace smluv a proč se úspory v bytech i domech mohou lišit v řádu desítek tisíc ročně.

Evropská klimatická politika se srazila s realitou – a v novém díle Briefingu Vysokého napětí to dostane jasné kontury. Petr Dušek a Michal Půr rozebírají čerstvě schválený cíl EU snížit emise o 90 % do roku 2040 a ukazují, proč je podle dat i selského rozumu prakticky nesplnitelný. Vysvětlují, jak hluboký rozpor panuje mezi plány a skutečným vývojem v Evropě i Německu, proč by „přelomový vynález“ nebo masivní deindustrializace byly jedinými cestami k naplnění vize, a jak předčasné odstavování jaderných elektráren zvýšilo emise, náklady i rizika v energetické soustavě.Nechybí ani rozbor málo známého incidentu z minulého léta, kdy v Německu selhání měničů u větrných elektráren způsobilo vážné výkyvy v síti. Ty se šířily celou zemí a přiblížily se hranici blackoutu – což ukazuje, jak křehká je dnešní energetická soustava plná výkonové elektroniky a obnovitelných zdrojů.

Europoslanec Ondřej Knotek v podcastu Vysoké napětí varuje, že nově připravovaný klimatický cíl EU na rok 2040 může zásadně urychlit Green Deal, zdražit energie a ohrozit konkurenceschopnost evropského průmyslu.Podle něj je téměř jisté, že ministři životního prostředí schválí snížení emisí o 90 %, a to i přesto, že podle českého průmyslu jde o nerealistický a ekonomicky destruktivní plán. „Cokoliv nad 80 % znamená zrychlení Green Dealu – a tedy zdražení úplně všeho,“ říká Knotek.Knotek popisuje zákulisí vyjednávání v Bruselu, tlak německé vlády, roli Ursuly von der Leyenové i to, proč podle něj Evropa ztrácí energetickou logiku. Kritizuje také ETS2, která podle něj může po roce 2030 znamenat desítky tisíc korun ročně navíc pro domácnosti. Pokud se podle něj Evropa nevzpamatuje, hrozí jí hospodářský i společenský kolaps.

V podcastu Vysoké napětí vysvětluje Markéta Zukalová z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, proč bateriový boom nezačal až s elektromobily, ale už před 25 lety s rozvojem mobilních zařízení. Mluví o rozdílech mezi lithiovými, sodíkovými a připravovanými lithium-sírovými bateriemi, o limitech fyziky, které nelze obejít ani evropskou regulací, i o tom, proč je těžké přenést laboratorní výzkum do velkovýroby. „Přes fyzikální možnosti nejede vlak – i když si úředník myslí, že ano,“ říká vědkyně.

V Briefingu Vysokého napětí zůstali tentokrát Michal Půr a Petr Dušek pouze v Německu. Rozebírají říjnový rekord ve výrobě elektřiny z větru, který přinesl i nejnižší ceny od roku 2020. Jenže za „zelenou“ energií zdarma se skrývá účet v řádech miliard. Na začátku října museli „síťaři“ provádět masivní redispečink – vypínat větrníky, zapínat plynovky a platit za přetížení sítě. Výsledek? Silová elektřina byla sice skoro zadarmo, ale systém za hranou a frekvence na hranici kolapsu. A když přestane foukat, Německo jede na uhlí a dovoz – často i z Česka.

David Šafář, člen představenstva skupiny E.ON, rozebírá v podcastu Vysoké napětí, proč česká distribuční síť čelí tlaku obnovitelných zdrojů, jak složité je její posilování a proč trvají povolovací procesy i více než dvacet let.Vysvětluje, že přetížení sítí jako v Nizozemsku nebo Německu se E.ON snaží předejít cílenými investicemi a chytrým plánováním, ale největší překážkou zůstává byrokracie.S Michalem Půrem řeší i témata jako jsou přetoky z domácích fotovoltaik, zákaz tzv. mařičů, chytré elektroměry nebo komunitní energetiku, kterou Šafář označuje za účetní operaci bez skutečné úspory pro síť.„Nejsme v Africe, abychom potřebovali stoprocentní výkon klimatizace,“ říká s nadsázkou a dodává, že cílem E.ONu je rozvíjet síť tak, aby byla bezpečná, spolehlivá a připravená na budoucí energetickou tranzici.