Ambiciózní i tvrdohlavé. Jaké byly naše první profesorky a docentky? Poslechněte si jejich spletité příběhy

Ostré lokty, dobrý mentor a notná dávka štěstí. To byly ingredience, které potřebovaly první české vědkyně, aby se mohly prosadit v mužském světě vědy. Jejich pozoruhodné příběhy sledovaly Marie Bahenská (Masarykův ústav a Archiv AV ČR), Dana Musilová (Univerzita Hradec Králové) a Libuše Heczková (Univerzita Karlova), které je v roce 2023 vydaly knižně pod názvem Ženám žádný obor vědecký od přírody není uzavřen: Spletité cesty žen k vědecké kariéře v první polovině 20. století (Academia). V publikaci se soustředí na kariéry konkrétních vědkyň, ale zajímá je i širší dobový kontext. Poslechněte si, proč se ženy mohly prosadit spíše v technických a přírodovědných oborech, jak se pro vědkyně změnila situace v období první republiky, kdy vznikaly nové vysoké školy a četné ústavy aplikované vědy a také kteří muži v roli mentorů své ženské kolegyně podporovali.  A schválně, co vám říkají tato jména - botanička a zooložka Marie Zdeňka Baborová, geografka Julie Moschelesová, filozofka Albína Dratvová, lékařka Božena Štúrová Kuklová, hydrochemička Julie Hamíčková, fyzička Jarmila Petrová nebo historička Milada Paulová?   Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.