Augustin a kulturní války: Když Bůh prý zničil Řím

V roce 410 se stalo nemyslitelné: byl vypleněn Řím. Pohané měli jasno: „Řím padl, protože jsme opustili své bohy.“ Křesťané prý oslabili sílu impéria – vždyť jak může obstát společnost, která věří, že její Bůh zemřel na kříži? Umučený spasitel? Neměli bychom se vrátit ke starým bohům – k síle, kráse, bohatství?V roce 413 na tuto otázku odpovídal Aurelius Augustin, tehdejší biskup z Hippa. Přes den řešil církevní záležitosti, po večerech a nocích psal O Boží obci. V první části knihy zasazuje pád Říma do řetězce dějinných katastrof. Tolik katastrof, a přesto dosud člověk nepochopil, že všechno lidské jednou zmizí v prachu, i věčný Řím. Vůči pohanskému hledisku tak Augustin nabízí alternativní vyprávění o pádu Říma. Jeho protagonisty nejsou římští bohové, ale dvě obce: pozemská a Boží. Obě jsou v tomto světě promíseny, ale jen jedna má trvání. Už tehdy Augustin artikuloval otázky, které známe i dnes: Jaký příběh si vyprávíme, když se svět hroutí? Kdo rozhoduje, co je zánik – a co nový začátek? A z jakého smyslu žijeme?I svůj osobní příběh Augustin zasadil do širšího, přímo kosmického vyprávění. Jeho Vyznání, často označované za první autobiografii, není jen zpovědí, ale modlitbou – vyznáním chyb i víry. V jeho středu je neklidné srdce, které se ptá, jak správně žít. Augustin zkoušel filozofii i manicheismus, zápasil s tělem i ambicemi. Až v Miláně, pod vlivem biskupa Ambrože, pochopil, že člověk nepotřebuje jen učitele, ale především spasitele.Jeho autobiografie přechází v mystiku. A možná i to vrhá nové světlo na dnešní oblibu autofikce – žánru, který se také točí kolem lásky, stěžejního pojmu Augustinovy filosofie i teologie. Jenže zatímco Augustin pojednává o lásce, která má své těžiště nakonec ve vztahu k Bohu, autofikce sleduje vztah k sobě a k druhým. V tomto světle lze říct, že autofikce je sekularizovanou verzí Vyznání: mystikou vlastního já bez Boha. Anebo snad jeho kultem?KapitolyI. Augustin ve sporu Lva IVX. a J. D. Vance [začátek až 23:20]II. Od vládce slova k služebníku božímu [23:20 až 48:35]III. Autobiografie jako modlitba [48:35 až 1:10:15]IV. Pád Říma? Žádný důvod k panice! [1:10:15 až konec]BiografieAugustin, Vyznání, přel. Mikuláš Levý, Praha: Kalich, 1990.Augustin, O boží obci, 2 svazky, přel. Julie Nováková, Praha: Karolinu, 2007.Georgi Gospodinov, Časokryt, přel. David Bernstein, Praha: Argo, 2024.Peter Sloterdijk, Philosophische Temperamente: Von Platon bis Foucault, München: Diederichs Verlag, 2009.