Čundráci, vandráci a trampové aneb Bitva o Kokořín

Salon Echa o trampování na Kokořínsku připravil Jiří Peňás: Není divu, že se nás sešlo tolik, a to jsem musel některé zájemce ještě odmítnout. Bohužel se mezi nimi nevyskytovaly žádné trampky, z čehož nelze usuzovat, že by snad tramping byl jen mužskou záležitostí." Na Kokořínsku, ale možná je to i jinde, probíhá pomalu již horká fáze zuřivého konfliktu mezi řekněme puristy a liberály, nebo by se dalo říci mezi defenzory čili ochránci přírodního ideálu a přívrženci řekněme tvůrčích zásahů do něj. Konkrétně jde o to, že se zjistilo, že v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko je na sto objektů, jež nesou stopy lidské činnosti: různé příbytky, boudičky, skrýše, chatičky, obvykle vybudované pod skalními převisy. Tyto specifické artefakty zaevidoval s důsledností pro něj typickou Ivan Brezina, který pak přesvědčil orgány, aby začaly konat. Prostě je bourat. To samozřejmě vyvolalo protireakci nejen trampů samých, ale i odborné veřejnosti, vědců z různých oborů, kteří v lednu vydali „odborné stanovisko“, v němž se budovatelů těchto svérázných děl zastali. Konstatovali, že jde často o specifický způsob soužití člověka s krajinou, o její tvůrčí doplnění či doladění. Jak tam přímo zazní: trampská estetika je součástí našeho kulturního dědictví.