Filosofie může začít kdekoli. Jan Sokol by nám na nedožitých devadesátinách nejspíš radil být vděční

Čtení s Respektem v Knihovně Václava Havla s Tomášem Halíkem, Vojtěchem Sedláčkem, Václavem Sokolem a Marií Pětovou o životě a díle univerzitního profesora, programátora, vyučeného zlatníka, chartisty i politika, který se málem stal prezidentem. Jan Sokol (18. 4. 1936 - 16. 2. 2021) byl výraznou ale přitom velice skromnou a uměřenou osobností vyčnívající z české polistopadové společnosti, která se těšila velké autoritě napříč různými proudy. Za svůj dlouhý a vrstevnatý život byl opravdu mnohým a vystřídal řadu povolání a rolí. Mimo jiné byl filosofem, učitelem, překladatelem, matematikem, programátorem, vyučeným zlatníkem, univerzitním profesorem, děkanem, jedním z prvních chartistů, poslancem, ministrem školství, kandidátem na prezidenta, ale také manželem Františky Patočkové, otcem tří dětí, dědečkem nebo wikipedistou, publicistou, autorem desítek knih a v neposlední řadě křesťanským intelektuálem, který se podílel na ekumenickém překladu Bible a občas pronášel zamyšlení během nedělní bohoslužby v kostele sv. Markéty na Břevnově.„Svět, ve kterém žijeme, život každého z nás a všechno, na čem nám v tomto životě nejvíc záleží – štěstí, zdraví, láska, děti, přátelství – nic z toho nemáme v rukou, nic z toho si nemůžeme ani koupit, ani zasloužit, ani vydělat. Všechno je dar.“ To Jan Sokol často připomínal. A vděčnost za tento dar provázená důvěrou a nadějí stály v základech jeho bohatého a naplněného života. Čeho si na něm nejvíc vážili jeho blízcí? Co vyzdvihují z jeho myšlenkového díla a co chystá vznikající Knihovna Jana Sokola? Nejen o tom debatovali jeho bratr a výtvarník Václav Sokol, katolický kněz a sociolog Tomáš Halík, podnikatel a programárot Vojtěch Sedláček a filosofka Marie Pětová. Večerem v Knihovně Václava Havla provázel Štěpán Sedláček.