Institucionalizované odmilování: Co o nás vypovídají rozvody

Rozvod jako „institucionalizovaná forma ne-lásky“ otevírá staré napětí mezi svobodou a věrností. Jean-Paul Sartre vidí v lásce „marnou vášeň“ – touhu být pro druhého vším, a zároveň odpor k omezení, které tato touha nevyhnutelně přináší. Gabriel Marcel naproti tomu chápe věrnost jako odvahu zůstat: není to pouto, ale tvořivá schopnost stát se tím, kdo dokáže závazek, do něhož vstoupil, naplnit.Sociologické výzkumy ukazují, že toto dilema proniklo hluboko do struktury společnosti. Rozvádí se zhruba třetina manželství a přibývá i takzvaných „šedivých rozvodů“, tedy rozchodů po padesátce. Eva Illouzová interpretuje tuto vysokou míru tolerance vůči rozvodům jako důsledek „emočního kapitalismu“, v němž se i intimní vztahy řídí logikou trhu a maximalizací pocitů. K růstu rozvodovosti podle ní přispívá i terapeutická kultura, která nás učí ze sebe uvolňovat stále nové vrstvy potlačených emocí, verbalizovat je a žádat pro ně uznání. Naše pozornost k minulým i současným zraněním je pak často silnější než pozornost k vztahu samému. Ten se dříve či později začne jevit jako neudržitelný – a rozvod nikoli jako katastrofa, ale jako jedna z forem seberealizace.Jenže sebevědomí získané terapeutickými cestami může být klamné; a ekonomická i emocionální cena, často přenesená na děti, vysoká. O tom hovoří již padesát let v německy mluvícím prostoru rakouská právnička Helene Klaarová, označovaná za „nejobávanější rozvodovou advokátku“. Ta tvrdí, že de facto všem, kteří k ní přicházejí, radí, aby rozvod přehodnotili. Existují jen dvě výjimky: násilí nebo psychosomatické potíže v důsledku vztahu. A když se jí novináři ptají, zda doporučuje párovou terapii, odpovídá bez váhání: „Ne. Jako příslušník osmašedesátníků doporučuji manželský sex před manželskou poradnou. O tom, že je to prospěšnější, nemám za ty roky žádný důvod pochybovat.“KapitolyI. Věrnost? Nerealizovatelná [úvod až 20:00]II. Krátké dějiny rozvodu [20:00 až 30:05]III. Člověk, marná vášeň? [30:05 až 56:20]IV. Terapie jako přepis manželského příběhu [56:20 až konec]BibliografieHannah Arendtová, Vita activa neboli O činném životě, přel. Václav Němec, Praha: OIKOYMENH, 2007.Barbara Bleisch, Helene Klaar, „Scheidungsanwältin im Gespräch über Liebe, Ehe und Feminismus“, in: Sternstunde der Philosophie, 9. 3. 2020, https://www.youtube.com/watch?v=KePSCekb1eYEva Illouz, Warum Liebe endet: Eine Soziologie negativer Beziehungen, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2021.Helene Klaar, „Liebe ist kein Grund für die Ehe“, in: NZZ am Sonntag Magazin, 14. září 2024, https://www.nzz.ch/nzz-am-sonntag-magazin/scheidungsanwaeltin-helene-klaar-liebe-ist-kein-grund-fuer-die-ehe-ld.1904068Gabriel Marcel, „Tvořivá věrnost“, in: Od názoru k víře, přel. T. Chudý, Praha 1999.Jean-Paul Sartre, Bytí a nicota, přel. O. Kuba, Praha: OIKOYMENH, 2003.