Jak vznikl mýtus předválečného Československa jako středoevropského tygra?

O první republice si vyprávíme, jako o jednom z vrcholů našich dějin. Je to celkem logické, dlouho před ní, jsme vlastní stát neměli a po něm také ne. V našem vzpomínání na první republiku vyzdvihujeme především její demokratickou formu vlády, ale s hrdostí o ní vyprávíme jako o ekonomicky vyspělé zemi, jedné z nejúspěšnějších v Evropě. Bylo to s předválečným Československem skutečně tak, nebo je to jen další český mýtus?Ukazatel národního důchodu v roce 1938 řadil republiku na 18. místo na světě, což představovalo obdobnou příčku, jakou tehdy zaujímalo Rakousko. Pokud by se počítaly pouze české země bez relativně zaostalejších východních částí republiky, došlo by k posunu o dvě příčky směrem nahoru.Československo tedy bylo možné zařadit do skupiny ekonomicky středně vyspělých zemí, kde byly např. i Norsko, Rakousko a Finsko. Ale třeba Belgie a Německo stály tedy na špici ekonomicky středně vyspělých zemí světa. K překročení předválečné úrovně hrubého domácího produktu došlo v Československu a ve Francii v roce 1923, v Maďarsku v roce 1926, v Německu až v roce 1927 a v Rakousku dokonce ještě o rok později. Trvalým problémem československé výroby bylo zaostávání terciálního sektoru, dále její malosériovost a relativně nízká produktivita práce, která byla vyrovnávána nízkými mzdami.