Kamery v chovech hospodářských zvířat jsou krokem kupředu. Krutost tím ale z jatek nezmizí

Státní veterinární správa by tento týden měla dokončit třítýdenní kontroly chovů hospodářských zvířat. Ty od 24. února nařídil ministr zemědělství Marek Výborný, který tak reagoval na záběry z reportáže pořadu Reportéři ČT, ve kterých zaměstnanci chovů týrají zvířata. Týká se to zhruba stovky větších chovů s dojnicemi a telaty s tím, že výsledky kontrol by měly být známé do konce března. Šéf resortu ale avizoval, že pokud se přijde na pochybení, bude hrozit krácení či odebrání dotací nebo pokuty. Ministerstvo rovněž plánuje školení zaměstnanců chovů. Jak ale ve Výtahu Respektu uvádí Tomáš Brolík, pomoct by měla také novela veterinárního zákona, kterou v pondělí podepsal prezident Petr Pavel: „Nejdůležitější věcí je neustálá přítomnost kamer. Velká část provozů má být pokryta dohledem kamer s neustálým záznamem, kde je zhruba měsíční lhůta," vysvětluje s tím, že se v Česku vedla debata, jestli by kamery neměly být ve všech prostorech chovů: „Na první pohled je to skandální, protože proč by to nemělo být všude? Ale byla by to velká spousta dat ke zpracování a veterinární správa říká, že nemají nekonečné kapacity. Náklady na to, kdyby byly kamery úplně všude, by však nebyly neúnosné. Asi jde otevřeně říct, že jde o ústupek majitelům farem. V zájmu je, aby nebylo vidět, co se tam děje." Proč by ale ani kamery nebyly konečným řešením? A k jakým dalším opatřením by stát mohl přistoupit?