Kdo odnaučil dříve zbožné Čechy věřit v Boha?

Češi jsou pokládáni za jeden z nejvíce ateistických národů Evropy. Současný premiér Petr Fiala ještě jako univerzitní profesor vydal v roce 2007 knihu nazvanou Laboratoř sekularizace, ve které – na konzervativního politika poněkud překvapivě - hrdě líčil ateistické Čechy jako jakýsi intelektuální předvoj Evropy. Naši sousedé - Slováci, Poláci, Rakušané, Němci i Moravané – jsou opravdu výrazně zbožnější než Češi. První, co člověka napadne, je, že jde o dědictví čtyřicetileté vlády komunistů, ale není tomu tak. Nakonec v Polsku nebo na Slovensku vládli komunisté stejně dlouho. Český odpor k náboženství má hlubší kořeny, které se nacházejí hlavně v 19. století. Naši národní buditelé v čele s Františkem Palackým potřebovali vymyslet nějaký smysl českých dějin a pro vzrůstající český nacionalismus se protestanství naroubované na Jana Husa a jeho věrnost pravdě velice hodilo. Vymezení se proti katolictví zapadalo do odporu vůči habsburské monarchii, historicky spjaté s katolickou církví. A Tomáš Garrigue Masaryk, ačkoli byl sám hluboce věřící člověk, katolickou církev upřímně nesnášel