LÉČIVÝ POTENCIÁL PSYCHEDELIK - TOMÁŠ PÁLENÍČEK

Hostem podcastu je psychiatr a výzkumník Tomáš Páleníček, který se již v období studia medicíny začal věnovat výzkumu drogy extáze a dalších psychoaktivních látek. Svou kariéru započal v roce 2001 v Psychiatrickém centru Praha (PCP), a to v předklinickém výzkumu se zaměřením na neurobiologii psychedelik, jako je LSD, psilocin, meskalin a MDMA. Postupně začal přispívat ke klinickému výzkumu ketaminu. Je hlavním výzkumníkem prvních projektů v České republice, zaměřených na studium akutních účinků konopí a psilocybinu u zdravých dobrovolníků, a podílel se na studiích s ketaminem u depresivních pacientů. Aktuálně řeší několik výzkumných projektů, které mají za cíl zhodnotit terapeutický potenciál vybraných psychedelik. Jeho kmenovým pracovištěm je Národní ústav duševního zdraví v Klecanech. Působí také na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a Psychedelické klinice Psyon. Mezi psychedelika, někdy též označovaná jako halucinogeny, patří mezkalin, psilocybin (látka obsažená v různých druzích hub rodu Psilocybe - např. lysohlávky), LSD (diethylamid kyseliny lysergové), MDMA, resp. droga extáze (3,4-methylendioxymethamfetamin), konopí a ketamin. Ale také DMT (dimethyltryptamin ), což je látka obsažená v liáně Banisteriopsis caapi a dalších rostlinách Amazonie, z nichž se připravuje rituální nápoj ayahuasca. Psychedelika zaujala v 50. letech minulého století psychiatry, protože vyvolávala stavy, podobné psychózám. Psychiatři tak nejprve chtěli porozumět tomu, co prožívají lidé s psychotickými onemocněními, a tak se zpočátku intoxikovali sami. Jedním z nejvýznamnějším center výzkumu psychedelik bylo i tehdejší Československo, konkrétně Výzkumný ústav psychiatrický (dnes NUDZ), v němž pracoval i světově známý psychiatr Stanislav Grof. Terapeutický potenciál psychedelik v léčbě duševních onemocnění byl zkoumán u psilocybinu a LSD. Obě látky syntetizoval švýcarský vědec Albert Hofmann („otec LSD“), zaměstnaný u farmaceutické firmy Sandoz (Novartis). Objev LSD významně přispěl k objasnění role serotoninu v mozku a nepřímo tak umožnil vývoj moderních antidepresiv i antipsychotik. Do konce 60. let proběhlo na světě několik tisíc klinických studií účinků psychedelik, a to na více než 40 tisících pacientů. LSD se poměrně rychle rozšířilo i mimo vědecké kruhy, a to především díky americkému psychologovi, spisovateli a „otci kontrakultury“ Timothy Francisu Learymu. Nesouhlas politických elit s liberalizací a uvolňováním poměrů vedl o omezování výroby a dostupnosti LSD. Ve Spojených státech došlo k vedení rozsáhlých kampaní proti LSD, podporovaných nepravdivými tvrzeními o tom, že LSD poškozuje chromozomy a mozek. Do roku 1968 byl téměř celý výzkum LSD zastaven a jeho oficiální výroba také. V roce 1970 vstoupil v USA v platnost zákon o kontrolovaných látkách. Do nejrestriktivnější přílohy zákona byl zařazen mezkalin, psilocybin a LSD jako „látky nebezpečné k používání i pod lékařským dohledem“. Po dlouhém období celosvětového zákazu byl výzkum psychedelik na našem území znovu obnoven v Psychiatrickém centru Praha v Bohnicích (dnes NUDZ), pod vedením profesora Jiřího Horáčka. V říjnu roku 2015 se podařil týmu Tomáše Páleníčka průlom v historii psychedelického výzkumu v České republice. Po čtyřiceti letech je opět podáván dobrovolníkům psilocybin v bezpečném kontrolovaném prostředí. Zkoumá se jeho vliv na aktivitu mozku ve funkční magnetické rezonanci a kvantitativním EEG, podobně jako celá řada psychologických proměnných, včetně dlouhodobých změn (např. wellbeing – pocit pohody). Partneři podcastu: VIATRISNAKLADATELSTVÍ PORTÁLKSM PORT