Martha Nussbaumová: „Zvířatům se nikdy nežilo hůře.“ Pravda neexistuje? #17

Martha Nussbaumová, jedna z předních filosofek současnosti ve své nové knize Spravedlnost pro zvířata tvrdí, že je na čase revidovat náš vztah ke zvířatům. Dosud jsme je považovali za podřízené člověku, protože jsme byli fascinováni naší podobou inteligence. Jenže každý tvor je jedinečným způsobem vybaven k tomu, aby prospíval ve svém prostředí. Zvířata třeba nemají kritické myšlení, ale leckterá mají řádově lépe vyvinuté smysly nebo schopnost zvládat konflikty. Biologové a přírodovědci nás staví před novou výzvu: vstřebat zjištění, že zvířata nás mnohdy předčí i v empatii. Rovněž je třeba zohlednit, že zvířatům se s námi nikdy nežilo hůře: nikdy jsme – hlukem, plasty nebo emisemi – nezasahovali tolik do jejich prostředí. Výsledkem je, že podle Nussbaumové již neexistují divoká zvířata. I takzvaně divokým tvorům otravujeme vzduch, moře, lesy. Tím se naše doba výrazně liší od té, kdy se otázce zvířat věnovali třeba starověcí filosofové. Dokud zvíře někdo neulovil, žilo si dobře. Jsou-li však dnes lidské stopy všude, roste i naše odpovědnost. Martha Nussbaumová nepíše teoretické cvičení. Chce, aby její kniha konkrétně zlepšila život zvířat. Předkládá proto argumenty pro zpřísnění zákonů na jejich ochranu. Také uvažuje, zda by zvířatům neměla být přiřknuta právní subjektivita, takže by zvíře mohlo být zastupováno před soudem. Na srdci autorce leží rovněž tzv. domácí mazlíčci. Již toto označení poukazuje k tomu, že je zde problém. Kdysi důstojná zvířata jsme ponížili na hračky. Podle Nussbaumové je mravně nehájitelné šlechtit tzv. společenská plemena a následně je zavírat do malých bytů, kde tráví celý den o samotě. Máme se tedy domácích mazlíčků zcela zbavit? Někteří filosofové, tzv. abolicionisté si skutečně myslí, že eticky chovat „mazlíčka“ není principiálně možné. Autorka Tereza Matějčková se v novém dílu podcastu zabývá hlavní tezí knihy Spravedlnost pro zvířata a Marthu Nussbaumovou představuje rovněž jako myslitelku, jež výrazným způsobem přispěla k politické filosofii nebo k úvahám o feminismu. Zde vstoupila do ostré konfrontace s Judith Butlerovou, vůbec s ideou, že gender i pohlaví je sociálně konstruované, což odsuzuje jako „úplný odklon od materiální stránky života“.   Kapitoly  I. Klasická filoložka, ochránkyně zvířat, humanitní vzdělankyně, feministka [Začátek až 19.06] II. „Capabilities Approach“: Co potřebujeme ke svobodě? [19.06–30.35] III. Justice for Animals: I zvířata jsou občany. [30.35–37.55] IV. Tři chybné přístupy ke zvířatům: Důraz na inteligenci, bolest nebo politiku [37.55–50.45] V. Co jsme to provedli domácím mazlíčkům?! [50.45–až konec]   Bibliografie k dílu   Theodor Fontane, Effi Briest, Frankfurt am Main: Insel Verlag, 2011. Martha Nussbaum, Justice for Animals. Our Collective Responsibility, New York: Simon & Schuster, 2023. Martha Nussbaumová, Křehkost dobra, přel. Daniel Korte – Martin Ritter, Praha: OIKOYMENH, 2001. Martha Nussbaumová, Ne pro zisk. Proč demokracie potřebuje humanitní vědy?, přel. Otakar Vochoč, Praha: Filosofie, 2017. Martha Nussbaumová, „Profesorka parodie. Módní defétismus Judith Butlerové“, přel. Marek Kettner, in: Reflexe, 62/2022, str. 113–134, zdarma ke stažení online: https://reflexe.flu.cas.cz/archiv/reflexe-62/profesorka-parodie-modni-defetismus-judith-butlerove/ Peter Singer, Osvobození zvířat, přel. Zuzana Gabajová – Zdeněk Janík, Praha: Práh, 2001. Barbara Schmitz, Was ist ein lebenswertes Leben? Philosophische und biographische Zugänge, Stuttgart: Reclam, 2022