Na to, co se říká, nám dal Trump ještě zlatou dohodu

Koncem července ve Skotsku americký prezident Donald Trump a prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová uzavřeli předběžně velkou obchodní dohodu. Dohoda jak známo vypadá zcela nevyváženě v neprospěch Evropy. U 70 procent položek zboží dováženého z EU do USA se zavádí 15procentní clo, zatímco v opačném gardu bude clo nula. Komise se z vděčnosti, že cla do Ameriky nebudou ještě vyšší, i naším jménem zaručila odebrat z USA v příštích třech letech energii za 750 miliard dolarů. Zkapalněný plyn z USA je přitom citelně dražší než plyn, který jsme trubkami před válkou dováželi z Ruska. Von der Leyenová slíbila také investice evropských firem v USA ve výši 600 miliard. Dohoda, tvrdí alespoň Američané, obsahuje i závazek masivního nákupu amerických zbraní. A to v době, kdy USA samy s Ruskem chtějí urovnat své spory. Po dvou týdnech už opadl prach, a tak jsme si ke zhodnocení dohody pozvali poradce premiéra a hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka, předsedu Národní rozpočtové rady a bývalého viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla, ekonoma Karla Kříže a amerického novináře žijícího v Praze Erika Besta.