Neříkejte dceři „Ty šaty ti sluší“ aneb Věty, které mohou napomáhat k poruchám příjmu potravy

Světu sociálních sítí na první pohled vládne trend body positivity, který hlásá, že všechny postavy, bez ohledu na váhu, barvu, pohlaví či handicap, jsou krásné. V ideálním světě by to tedy pomalu vedlo k tomu, že bude klesat počet lidí, kteří trpí poruchami příjmu potravy. Zní to jako pohádka o dokonalém světě diverzity, ale realita je stále ještě jinde. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistik se v roce 2021 léčilo s některou poruchou příjmu potravy přes 3 500 mladistvých, což je o 62 % procent více, než tomu bylo v roce 2017. A to hovoříme pouze o případech, které zachytil zdravotnický systém. Ve skutečnosti jsou čísla ještě vyšší. Jak s dítětem mluvit, pokud máte podezření, že se potýká s některou z poruch příjmu potravy? Na co by si měly dát pozor maminky ve vztahu ke svým dětem? Celý rozhovor s lékařkou Anetou Málkovou si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. Velký podíl na růstu případů poruch příjmu potravy má i pandemie covidu-19 a s ním spojená izolace. „Děti přišly o sociální kontakty a ocitly se v domácím prostředí, což v některých rodinách mohlo být plus, v jiných se ale zostřily problémy, které tam do té doby spaly. Jako třeba nefunkční vztahy, špatně nastavený režim či absence milovaného sportu či sociálních kontaktů. To vše dohromady mohlo být tou pomyslnou poslední třešničkou na dortu,“ vysvětluje lékařka Aneta Málková. Navíc se během pandemie u některých dětí rozvinuly psychické problémy, ať už deprese, nebo úzkosti, které u vzniku poruch příjmu potravy, jenž lze chápat jako psychosomatické onemocnění, také hrají roli. Pochvala, která tne do živého Domácí prostředí je jedním z hlavních aspektů, které mohou ovlivnit rozvoj poruch příjmu potravy u dětí. Přitom v tom vůbec nemusí hrát roli hloupé poznámky typu „Ty máš ale roztomilý kejtičky“. Stačí mnohem méně, jako „Tyhle šaty ty sluší“. Zdá se vám to úplně v pohodě? Ono vlastně je, ovšem za předpokladu, že máte zdravé sebevědomí. Jenže pokud je psychika nalomená, může osoba ve zdánlivě neškodné větě slyšet „Dneska ti to sluší, ale včera to byla hrůza“. A i taková drobnost může být dalším dílkem do skládačky s názvem anorexie. Aneta Málková proto klade velký důraz na sdílení emocí v rodině. Což může jít i ruku v ruce právě s tím, jak pochvaly formulujete. Může fungovat „Ty šaty ti udělaly radost, viď“ nebo „Zdá se mi, že se cítíš šťastně“. Cílem je odpoutat se od hodnocení zevnějšku. A to se netýká pouze komentářů, které doma padnou napřímo. Vyvarovat byste se měli i hodnocení lidí kolem. Jakmile budete hlasitě komentovat sousedku, že jí zase vyrostl zadek, či moderátorku v televizi, že v těch šatech vypadá hrozně, dítě si tohle všechno vezme a bude získávat dojem, že na vzhledu záleží. Víc, než si vlastně uvědomujeme. S kým jsme si povídali MUDr. Aneta Málková je všeobecná praktická lékařka se zaměřením na psychosomatický a celostní přístup ke zdraví a nemoci. Sama si kdysi prošla anorexií a bulimií a díky této zkušenosti dnes pomáhá nemocným s poruchami příjmu potravy. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.   Nový díl vychází každou středu v 11:00. Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu [email protected].