Obyčejná únava versus chronický únavový syndrom: Příznaky, kterých byste si měli všímat

Taky se vám teď v předjaří nechce po ránu pomalu ani vstát z postele? Ale nakonec vstanete, protože musíte, jak by řekl klasik. Jarní únava je prevít, ale nakonec ji vždycky nějak přepereme. Horší to je s únavou chronickou, kterou může mít na svědomí třeba nedoléčená viróza. Jarní únava není diagnóza, ale stav našich biologických hodin. A protože jedou na solární energii, mají v tomhle „zataženém“ období problém. Copak o to, slunce bylo během zimních měsíců v naší zeměpisné šířce vždycky méně než na jihu. Ale lidé také méně pracovali. „Ani nebylo jak, je víc tma, víc zima, některá zvířata se dokonce ukládají k zimnímu spánku. My jsme ve výsledku podobní, také máme útlum. Ale doba nás tlačí do výkonu pořád,“ vysvětluje v nové epizodě podcastu MUDr.ování internista Tomáš Pluhař ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, proč se cítíme na konci zimy unavení možná více než naši předci. Když odpočinek nepomáháNe každá únava je ale spojená s předjařím. Patří ke spoustě nemocí, někdy může být dokonce předzvěstí těch velmi vážných. Doktor Pluhař říká, že pokud cítíte nevysvětlitelnou únavu déle než půl roku, měli byste to řešit s lékařem. Imunologie, neurologie, revmatologie, laboratoře a další specializovaná pracoviště se budou snažit najít příčinu. Co když se ale vrátíte na začátek s tím, že vyšetření nic neprokázala? Pak se může jednat o chronický únavový syndrom. „Název není úplně šťastně vybraný, lepší je intolerance zátěže nebo by se to dalo nazvat zvýšená únavnost oproti tomu, co znal člověk před tím,“ říká Tomáš Pluhař, jenž je na tuto diagnózu odborník. Stav lidí postižených chronickým únavovým syndromem popisuje tak, že jsou pořád v módu „padám únavou“ a odpočinek jim nepomůže. Těmto lidem se často rozsype celý život, někteří zvládnou pracovat aspoň na půl úvazku, pro jiné je ale problém vůbec vyjít z domu. Příčiny vzniku chronického únavového syndromu nejsou zcela jasné, ale zhroucení z extrémního přepracování to nejspíš nebude. „Tady bych asi sázel na syndrom vyhoření nebo na stresovou poruchu. Chronický únavový syndrom spíš začne virózou, z níž se člověk už nikdy zcela nezotaví,“ říká doktor Pluhař. Mrazivá zpověďNa serveru neunavni.cz, který je chronickému únavovému syndromu zasvěcen, si můžete přečíst příběh pacientky s touto diagnózou, která popisovala, jakou úlevou pro ni bylo, když ji lékař sdělil, že má k tomu ještě rakovinu. Je to mrazivá zpověď, která jen dokresluje těžký úděl nemocných. Na chronický únavový syndrom totiž revizní lékaři nemají tabulku na přiznání invalidity. Není tedy divu, že se ženě s rakovinou paradoxně ulevilo, protože systém ji konečně přijal mezi nemocné. Tomáš Pluhař k tomu říká, že teď, po covidu, se povědomí trochu zlepšilo, protože je patrné, že se něco stane s imunitním systémem po prodělání virózy. „Dřív to bylo třeba mononukleóza, teď covid, díky kterému nyní na toto téma probíhá spousta studií,“ dává odborník do budoucna naději všem, kteří bojují s únavou ta velkou, že i krátká procházka je vyřadí z provozu na několik dní. Nastupuje chronický únavový syndrom pozvolna, anebo udeří jako chřipka? Jaké je v lékařské veřejnosti povědomí o této nemoci? A existuje nějaká prevence? Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali?MUDr. Tomáš Pluhař z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je specialista v oboru vnitřního lékařství. Dlouhodobě se specializuje na diagnózu chronický únavový syndrom, věnuje se osvětě mezi odborníky i laiky. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.   Nový díl vychází každou středu v 11:00. Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu [email protected].