Papežové, králové a kacíři

Ukázka z knihy Předěly staletí – České a světové dějiny v horizontech věků, kapitola: Papežové, králové a kacíři, autor: Petr Čornej. V první polovině třináctého století se katolická církev ocitla na vrcholu moci. Vítězný zápas o investituru (uvádění církevních hodnostářů do úřadu) ji vymanil z područí světských feudálů a posílil světovládné ambice římského papeže. Dána jest mi všeliká moc na nebi i na zemi, opakoval papež Inocenc třetí (zemřel 1216) se zalíbením Kristova slova zaznamenaná v evangeliu svatého Matouše ( 28, 18). Podle toho se i choval. Panovníky jednotlivých států, císaře Svaté říše římské nevyjímaje, považoval za své vazaly, které má právo dosazovat i sesazovat. Rozšířil území papežského státu, kurii vtiskl pevný řád a dbal o upevnění církevního práva. Křižácké výpravy proti muslimům vstupovaly do své závěrečné fáze a v Evropě neexistovala žádná duchovní protiváha, jež by se papežství dokázala postavit.