Praktických výdobytků demokracie si Češi cení, velké myšlenky ale často zůstávají v pozadí

Češi a Slováci si v těchto dnech připomínají 35 let od pádu železné opony. A přestože ve svobodné demokratické společnosti žijeme více než tři dekády, část společnosti popírá, že by se jí v ní žilo líp. „Za lepší než minulý režim pokládá současnost podle průzkumu STEM 48% české populace, zatímco 31% jej hodnotí jako horší, důležité ale je, že je tam ještě 21% lidí, kteří je hodnotí asi tak stejně," říká ve Výtahu Respektu Martin Uhlíř. Výsledky podle něj neznamenají, že by se lidé chtěli vrátit do socialismu, poukazují ale na rostoucí nespokojenost s dneškem, ve kterém cítí nejistotu, často ekonomickou tíseň, a také složitost, kterou demokratický režim přináší. Podle analytičky STEM Jitky Uhrové průzkum ukázal mimo jiné rozdíl mezi étosem demokracie a mezi jejím praktickým prožíváním: „Pro někoho jde o formu kapitalismu, kdy jsou otevřené možnosti pro nákup zboží nebo třeba soukromé podnikání, pro někoho to může být určitá idealizovaná doba první republiky, a pro někoho to může být silný chaos, kdy se některé věci neřeší - to je ta praktická rovina. A nad tím je étos demokracie, který si spojujeme se svobodnými volbami nebo nezávislým soudnictvím, a to je nadstavba, kterou lidé někdy osobně úplně neprožívají." Problémem, který část společnosti vnímá, je také odstřižení politické reprezentace od reality. Co by tedy politici měli dělat? Jak se má společnost jako celek postavit k lidem, které současnost frustruje a narůstá v nich nespokojenost?