Realiťák Trump a stepní válečník Putin. Amerika už není supervelmoc, Evropu dusí Green Deal, říká ekonom Kohout

Zatímco Donald Trump vidí území jako obchodní artikl, Vladimir Putin jako kořist. Jak tyto rozdílné pohledy formují současný svět? A proč Evropa v technologickém i hospodářském závodě stále ztrácí? Poslechněte si nový Hrotcast s ekonomem Pavlem Kohoutem, který odhaluje souvislosti, jež hýbou globální scénou.Donald Trump se přiřítil do mezinárodního obchodu i vztahů jako cunami. Jenže ačkoli chce dát najevo sílu a rozhodnost, jeho kroky ho usvědčují z opaku. „To, co dělá v zahraniční politice, je velmi nešťastné. Jeho administrativa dala najevo slabost i ochotu ustoupit a Amerika přestává být chápána jako supervelmoc,“ říká Pavel Kohout, ekonom z investičního fondu Algorithmic Sicav.A přidává postřeh o dvou těžkých vahách světové politiky, které nyní krouží kolem sebe i ukrajinského bojiště. „Trump je obchodník a realiťák. Pro něj je území něco, s čím se dá obchodovat. Vladimir Putin je stepní válečník. Jeho prizmatem je zisk území otázka prestiže, pro níž je ochoten i schopen obětovat vše,“ zdůrazňuje v novém Hrotcastu.Jeho postřeh koreluje s realitou. Zatímco ruský vůdce sousední Ukrajinu napadl a její území chce získat silou, americký prezident podmínil pokračování pomoci Kyjevu převzetím kontroly nad obrovským množstvím ukrajinského nerostného bohatství.Trump ale rozjíždí i jinou válku – obchodní. Neohlíží se přitom na soupeře Spojených států, ale ani na jejich spojence. Aktuálně vyhlásil, že již brzy uvalí 25procentní clo na zboží z EU. „Nejhorší možný výsledek by byl, kdyby došlo na celní války a vzájemné zvyšování cel mezi Evropou a USA. Znamenalo by to další problémy pro náš průmysl,“ varuje Kohout.Evropa by se podle něj měla držet zpátky a neeskalovat konflikt s americkým prezidentem, i když na poli Unie existuje pokušení napařit Trumpovi v odvetě vysoká cla. Zboží ze Spojených států je už teď zatíženo vyššími poplatky v Evropě, než je tomu naopak, podotýká známý ekonom. Podle něj cla nejsou zdravým prostředkem pro ekonomický růst.USA pod novým vedením, ale třeba i Velká Británie, chtějí masivně podporovat rozvoj umělé inteligence. Vyspělý svět si od ní slibuje urychlení hospodářského rozvoje. Ujíždí Evropě v nejvyspělejších technologiích vlak? Datová centra jsou v Evropě drahá kvůli drahým energiím, analyzuje Kohout. Zároveň tvrdí, že i na našem kontinentu vznikají skvělé projekty v AI, jen je neumíme tak dobře prodat.Například Francie podle něj přišla s novým chatbotem s umělou inteligencí nazvaným Le Chat, který vzbudil obrovskou pozornost mezi experty. Veřejnost o něm ale příliš neví, protože Evropa zaostává v PR proti Spojeným státům nebo Číně, jež nedávno překvapila svým pokročilým AI nástrojem DeepSeek.Nastal čas, abychom od Pekingu začali opisovat? Kohout dává za příklad, jaký obrovský skok udělala asijská velmoc v automobilovém průmyslu, který naopak v Evropě čím dál víc skomírá. „Teď se jen divíme, jaký zázrak Čína v automotive dokázala. A jde i o marketing, jako když koupila starou britskou značku MG. Evropa naopak postupuje zákazy a pokutami. Huráplánování, zákazy a povely nemají ekonomickou logiku,“ hodnotí.Přesto v Evropě vidí společnosti, které mají našlápnuto k velkým věcem. Které to jsou? A může jich být víc? Co si Pavel Kohout myslí o Green Dealu? A nastal pád starého kontinentu? O tom všem v novém Hrotcastu.