Rozhodnutí ÚS v případě Vrabela je zpochybnitelné, ale správné. Hájí totiž svobodu projevu

Ústavní soud v týdnu vyhověl stížnosti Ladislava Vrabela, který v minulosti dostal peněžitý trest za šíření poplašné zprávy. Na sociálních sítích tvrdil, že Česko plánuje jadernými zbraněmi z letounů F-35 zaútočit na Rusko, a hrozí proto odvetný ruský útok. ÚS se ale postavil proti kriminalizaci projevů na sociálních sítích a za svobodu projevu pro všechny, a to včetně lidí, kteří šíří nesmysly. „Je v tom jedna věc, která přesvědčila všechny nižší soudy o tom, že je to poplašná zpráva, a to že Ladislav Vrabel zmínil přímo jméno Jany Černochové (ministryně obrany) a to, že jde o tuto vládu a že by se něco mohlo stát během několika měsíců. To by mohlo vyvolat strach. Ústavní soud ale operuje s tím, že to tvrzení byl nesmysl," vysvětluje ve Výtahu Respektu Jaroslav Spurný. „Je to podle mě největší slabina toho rozhodnutí. Přesto si myslím, že to zhodnocení je správné, byť šlo o názor špatný a takový, který může vyvolat obavy a chuť podrývat důvěryhodnost demokratického systému. Pořád je to názor. Podle soudu má být demokratický systém dost silný na to, aby se dokázal podobným dezinformacím bránit," dodává. Jak se ale proti lživým informacím bránit? A kde je vlastně hranice svobody projevu a co už je považováno za poplašnou zprávu?