Rozpočet je oběť a maximum možného, prezident ukázal, že nebude podepisovat všechno, říká Horská

Hostem Pavla Štrunce v Hrotcastu byla členka Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Mluvilo se především o tom, jak se vláda premiéra Fialy staví k rozpočtové odpovědnosti a jaký je rozpočet na rok 2025, který nakonec podepsal i prezident. Váhání Petra Pavla podle Heleny Horské může symbolizovat jeho snahu vymezit se vůči vládě. "Prezident dává najevo, že je nezávislou hlavou státu a není automatickým spojencem vlády," říká Horská. Dle ní také využil situace k diskuzi o některých sporných bodech rozpočtu.Horská označuje současný státní rozpočet za oběť legislativního chaosu. Poslanecká sněmovna podle ní funguje neefektivně, což brání včasnému schvalování klíčových zákonů, jako jsou důchodová reforma nebo změny daňového systému. "Legislativní kultura v České republice potřebuje zásadní změnu. Rozpočet by měl být transparentní a postaven na pevně daných zákonech," dodává. Přesto považuje rozpočet za maximum možného v současné politické a ekonomické situaci. "Schodek 241 miliard korun je sice vysoký, ale odráží snahu kombinovat konsolidaci veřejných financí a investice do budoucnosti," vysvětluje. Podle ní je klíčové, že velká část rozpočtu směřuje do investic, což je pozitivní signál.Rozpočet podle expertů obsahuje sporné položky, jako jsou příjmy z emisních povolenek či dotace na obnovitelné zdroje energie. "Tyto položky často vycházejí z legislativy, která ještě není schválená, což zvyšuje nejistotu," upozorňuje Horská. Kritika míří i na příliš optimistické odhady příjmů z povolenek a nejasnosti kolem financování nepedagogických pracovníků. Česká republika má podle ekonomiky potenciál překonat image montovny. "Musíme se posunout od výroby s nízkou přidanou hodnotou k inovacím a službám. Máme skvělé technické znalosti a kvalitní pracovní sílu. To je naše cesta k vyšším mzdám," říká a dodává, že za klíčový nástroj transformace považuje podporu sektoru ICT, e-commerce a technologií s vysokou přidanou hodnotou. "Je nutné vytvořit prostředí, které umožní rychlejší růst těchto sektorů, například řízenou pracovní migrací a zlepšením legislativy.” A došlo i na debatu ohledně německých mezd, které slíbil premiér Fiala v přípdaě, že mu voliči dají další čtyři roky v křesle premiéra. Horská zdůrazňuje, že nejde o pouhé zvyšování platů, ale hlavně o propojení s produktivitou práce. "Musíme přestat fetišizovat průmysl a více investovat do sektorů s vysokou přidanou hodnotou," tvrdí. Podle ní mohou být problémy Německa, například zpomalování jeho ekonomiky, impulsem pro Českou republiku hledat vlastní cestu. "Česká ekonomika má obrovský potenciál. Musíme být odvážní a zaměřit se na oblasti, kde jsme silní. Pojďme přestat pracovat levně a začněme dělat věci jinak,” nabádá Horská.Hostem Pavla Štrunce v Hrotcastu byla členka Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Mluvilo se především o tom, jak se vláda premiéra Fialy staví k rozpočtové odpovědnosti a jaký je rozpočet na rok 2025, který nakonec podepsal i prezident. váhání Petra Pavla podle Heleny Horské může symbolizovat jeho snahu vymezit se vůči vládě. "Prezident dává najevo, že je nezávislou hlavou státu a není automatickým spojencem vlády," říká Horská. Dle ní také využil situace k diskuzi o některých sporných bodech rozpočtu.Horská označuje současný státní rozpočet za oběť legislativního chaosu. Poslanecká sněmovna podle ní funguje neefektivně, což brání včasnému schvalování klíčových zákonů, jako jsou důchodová reforma nebo změny daňového systému. "Legislativní kultura v České republice potřebuje zásadní změnu. Rozpočet by měl být transparentní a postaven na pevně daných zákonech," dodává. Přesto považuje rozpočet za maximum možného v současné politické a ekonomické situaci. "Schodek 241 miliard korun je sice vysoký, ale odráží snahu kombinovat konsolidaci veřejných financí a investice do budoucnosti," vysvětluje. Podle ní je klíčové, že velká část rozpočtu směřuje do investic, což je pozitivní signál.