Slovák, Čech, Němec sudetský, Němec karpatský, Moravan. Kdo se v tom má vyznat?

Do konce druhé světové války tvořili podstatnou část obyvatel Československa Němci. V českých zemích to byla skoro třetina. Jenže do poloviny devatenáctého století se lidé v  kosmopolitní střední Evropě definovali spíš příslušností k zemi. Nacionalismus, jak ho známe dnes, převálcoval Evropu až pak. Tak třeba na Moravě, když začali buditelé národnostně burcovat lid, místní zpravidla nerozuměli otázce po nacionální příslušnosti a odpovídali: „My jsme zdejší.“ A když buditelé nepřestávali s otázkami, odpovídali: „My jsme Moravané.“ Nebo: „Wir sind Mähren.“ Zpravidla v nějaké formě místního dialektu. O takzvaných sudetských Němcích už toho bylo namluveno a napsáno dost. I to, že od vrcholného středověku osídlovali zejména málo úrodné hory, kde dosud nikdo nežil. Ale víte něco o Němcích v úrodných oblastech jižní Hané nebo slovenského Podunají? Kde se tam vzali? V telefonickém rozhovoru bude tentokrát poměrně hustě zalidněno. Vedle Martiny a Jana  také sourozenci Siegelovými, sourozenci Bačovskými, paní Hucíkovou a paní Kutscherauerovou. Všechny bez výjimky spojuje to, že na Slovensku či v Česku obývají místa po Němcích. Nebo sami Němci jsou. A jsou?