Skip to content
Neverím podcast artwork

PODCAST · religion

Neverím

by Téma.21

Slovenka. Čech. Neveriaca. Kněz. Kontrasty? Podcast, který bourá mýty o těch druhých. Pripravujú Martina Greňová Šimkovičová a Jan Hanák.

Publisher-supplied feed metadata · PodParley refreshed Mar 27, 2026 · Source feed

Episodes

  1. Smrt. Co přijde pak?

    Tahle epizoda je poslední. O koncích, i o tom jednom, který čeká všechny. Proč se bojíme smrti? A je to opravdu konec? Rozloučení s podcastem se celkem přirozeně proměňuje v rozhovor o konci života. O smrti, víře, strachu i naději. O naplnění času či dovršení dějin, tak o smrti mluví Bible. Možná...

  2. Neverím: Má pes duši?

    A jsme si jistí, že ji má člověk? Možná jsme jen velmi složité stroje. Proč ateistku zajímá duše?

  3. Nechceme karafiát, chceme respekt

    Politici rozdávají ženám květiny, kněží zase prohlašují církev za matku. Mluvit o ženách ale není totéž, co dát jim hlas. Tato epizoda v souvislosti s kontroverzně vnímaným Mezinárodním dnem žen otevírá téma rovnosti žen a mužů, stereotypů, intuice a logiky, mateřství, o němž mluví muži. Jsme si...

  4. Samota není prohra. O sexu, celibátu, manželství

    Jak kněží mohou mluvit o manželství, když o něm vůbec nic nevědí? A jak o celibátu mohou mluvit lidé posedlí sexem? Dvě cesty. Dva závazky. Dvě formy radikality. Manželství a celibát. Žijeme v době, která spojuje svobodu se sexualitou. Touha má být naplněna. Sebeomezení působí podezřele. Ale je...

  5. Novinář není kazatel. Ani aktivista, ani soudce

    Proč potřebujeme novináře v době sociálních sítí? Může pravda škodit?

  6. Olympiáda jako marnotratnost?

    Olympiáda jako svátek sportu i festival marnotratnosti. Potřebujeme stále větší hry, abychom věřili, že svět funguje?

  7. Pochybnost nás posouvá

    Když se víra a věda nemusí bát jedna druhé. Věda se ptá „jak“ a víra „proč“. Od Hromnic přes Velký třesk až k ploché Zemi. Rozhovor o tom, kde končí fyzika a začíná teologie a proč je nebezpečné míchat žánry. O dogmatech, pokoře a světle poznání, které se nemusí bát pochybností.

  8. Když práce nahrazuje život

    Dělat příliš mnoho může být stejně prázdné jako nedělat nic. Je možné být neustále zaneprázdněný a přesto utíkat před tím podstatným. V této epizodě podcastu Martina a Jan nahlížejí téma lenosti a píle. I z docela nečekaných stran. Lenost nemusí mít jen podobu nečinnosti, ale i horečné aktivity,...

  9. Nebezpečná touha po minulosti

    Nikdy neotevřeš nové, dokud neuzavřeš staré. Ateistka a kněz debatují o fenoménu času.

  10. Jednota bez respektu je násilí

    Kdekdo o ní mluví, ale málokdo ji unese. Jednota. Co znamená a proč se tak snadno mění v útlak a násilí? Jednota bolí. Rozhovor mezi ateistkou a knězem znovu nabízí prostor, kde se pravdy nebijí, ale mohou znít vedle sebe. Dotýká se náboženství, politiky i každodenních vztahů a ukazuje, že…

    more
  11. Pravdivý mýtus Tří králů

    Tříkrálové nápisy na dveřích. Zvyk, kterému málokdo rozumí. Co znamená, když se věci světí? Kde je hranice mezi symbolem a magií? Co když Tři králové nikdy neexistovali? A co když na tom vůbec nezáleží?

  12. Diví se, že jako ateistka můžu mít naději

    „Mnohé věci jsou pro věřící tabu a nemluví o nich. Takto nepřežijete,“ kritizuje v novoročním Neverím Martina. „Oba jsme ve svých společnostech kuriozity,“ dodává Jan.

  13. Bez migrantů a Židů zbyde v betlémě jen vůl a osel

    Běžme do háje s obranou naší kultury a našich hodnot před vlivy zvenčí. Nejde o hodnoty, ale o život. Svatá rodina, náš ideál, vzor tradiční rodiny. V prvním audiovizuálním dílu podcastu Neverím ateistka Martina a kněz Jan otevírají další rozměr tohoto dávného příběhu i to, jak se vztahuje k...

  14. Nebyl tupý macho a ujal se jí. I když Ježíš nebyl jeho

    Co je podstatou tradiční rodiny? Ateistka a kněz spolu čtou příběh Marie, Josefa a Ježíše tak, jak byl před dvěma tisíci lety napsán. Svatá rodina, náš ideál. Tak to vnímají nejen křesťané, ale i mnozí zastánci tradičních hodnot. Jenže jaký je to ideál? Svatá rodina emancipované Marie, svobodné...

  15. Čarodějnice z hranic zmizely. Strach z žen ne

    Nový díl podcastu Neverím se noří do adventních pověr o strigách, ale hlavně do historického strachu, který byl a je neviditelnou roznětkou násilí.

  16. Naděje je rozhodnutí nezabalit to, i když není zaručený výsledek

    Ne pro každého je Advent časem světla a radosti. V kontrastu k době se může cítit o to víc osamělý, bolavý, nepochopený. Co takovému člověku nabídnout? Naději bez iluzí. Prostou blízkost bez řečí.

  17. Advent není sezónní nálada, ale životní postoj

    Čas, kdy světla ubývá, otevírá otázku, co nás vlastně drží nad vodou. Advent a Vánoce nejsou pohádka, ale rituál tematizující zkušenost tmy, čekání a naděje ve zraňujícím světě.

  18. Dřív bránili svobodu slova. Dnes se jí bojí

    Za komunistů byli věřící v první linii odporu. Bojovali za svobodu vyznání. Dnes ji jiným spíš upírají. Kam se poděla jejich svobodomyslnost, která kdysi vypískala mocné?

  19. Vodu kázal a vodu pil. A hluboce věřil v jazyk

    Romantik, vizionář, rebel. Ľudovít Štúr jako člověk, ne jako socha. O jeho víře v jazyk, ve Slováky, o touze po smyslu. A o tom, co zůstalo z jeho snů. O pochybnostech a síle slova.

  20. Propaganda začíná u dětí. Kdo ovládne jejich představivost, ovládne budoucnost

    „Budil jsem se hrůzou, že vedle mě vybuchne atomová bomba.“ O dětství v časech ideologie, která učila věřit a bát se. „Lampionové průvody byly krásné, dokud jsme nevěděli, proč je vlastně slavíme.“

  21. Na hřbitově je ticho, ale slyšíš v něm příběhy

    Jaký smysl má zdobení hrobů? Proč vzpomínat, když už je stejně po všem? Je největší jistota lidského plynutí smrt? Anebo spíš život, který je teď a kterým lze ovlivnit i to, co bude dál, ať už o tom něco víme či ne, ať už věříme či ne?

  22. „Co když je pravda slyšet jen v tichu?“

    Co uslyšíme, když nasloucháme? O tichu, které mluví víc než slova. O niterných zvukových obrazech. O odvaze poctivé novinařiny a mravnosti, na které to stojí. Rozhovor mezi Slovenkou, Čechem a Dánkou. Rozhlasová dokumentaristka Brit Jensen mluví s Martinou a Janem o tom, proč pro ni zvuk znamená...

  23. „My kněží bychom na prvním místě měli chápat, co znamená být queer, protože sami jsme jiní.“

    Co spojuje queer lidi a celibátní kněze? Vymykají se normám. Jak snadno se z kritiky jinakosti stane soud a ze slova zbraň. Přitom jinakost může být spíš obohacení, ne hrozba. Rozhovor Martiny a Jana se v tomto dílu podcastu Neverím odvíjí od výročí vraždy na Zámocké ulici v Bratislavě, kde před...

  24. Bezzubé fráze nepomohou nikomu. Ale zubaté útoky taky ne.

    „Zuby, pohroma huby,“ říkal legendární Jára Cimrman. Podcast o zubech a zubařích, ale také síle, bezzubosti, agresi a empatii v době, kdy se zakusujeme spíš do sebe než do problémů. Tento díl podcastu Neverím je zpočátku hravý a lehce absurdní. Začíná u zubů. Ale svižně se z něj stává metaforická…

    more
  25. Když každý křičí svou pravdu, je největší odvaha naslouchat

    V rovnodennosti světlo a tma sdílejí čas rovným dílem. Inspirace? Jak žít s těmi, kteří volí jinak, věří jinak, žijí jinak? „Církev nemá být hlasem mravokárného dědka, ale nositelkou kultury dialogu.“ Nový díl podcastu Neverím hledá odpověď na otázku, co znamená rovnost a rovnoprávnost v době…

    more
  26. V českých zemích si světce vyrábíme sami. Obvykle tím, že je nejdřív zabijeme.

    Jeho socha v centru Prahy je místem, kde se odehrávají dějiny. Jeho chorál zní, když jde do tuhého. Svatý Václav. Světec, panovník, symbol státnosti. Přitom o stát se zasloužil spíš jeho vrah. Jak vnímají Češi a Slováci své světce a panovníky? Jak docela odlišně vnímají svou státnost? Proč se...

  27. „Přišel jsem do Číny a uviděl chaos, šedou krajinu a lidi oblečené stejně. Přesto jsem tam našel přátele.“

    Evropa jako prostor plurality a individuality, oproti kolektivistické a hierarchické Číně. Je to tak prosté? Nemůže se Čína stát zrcadlem, v němž lépe pochopíme sami sebe?

  28. „Když mi dala kněžské požehnání, vnímal jsem plnost Božího ducha.“ Bojí se církev matky?

    Proč má Slovensko patronku s probodeným srdcem? Co znamená Maria pro ženy, pro víru i pro církev, v níž stále vládnou muži? Nevěřící Martina se ptá a kněz Jan docela překvapivě odpovídá. Rozhovor Martiny a Jana se otevírá i dalším otázkám. Má utrpení samo o sobě hodnotu, nebo jde spíš o to, jak…

    more
  29. Žák není podřízený. Je to parťák. A učitel se od něj může hodně naučit.

    Martina a Jan se baví o škole. Jak o té své, kde o desáté svačili na ubrouscích s vyšitými iniciálami a modrým slonem, tak o té dnešní, kde se víc než kdy dřív ukazuje, že vzdělávání není jen o učivu. „Můj první den ve škole? Bělostný kabátek a velká kapka krve na něm,“ vzpomíná Martina na…

    more
  30. Slovenské národní povstání narovnalo Slovákům záda

    Čím je tato významná dějinná událost pro Slováky? A čím pro Čechy? O co šlo tehdy Stalinovi? A o co jde dnes Putinovi? „Nevím, co je v jeho hlavě, ale žije v strašlivé temnotě.“ Slovenské národní povstání bylo v mnoha ohledech výjimečné. Jak ve vojenské síle a rozsahu, tak v tom, že šlo o…

    more
  31. „Já už ty Rusy znám,“ řekl děda a zamkl otce ve sklepě

    Martina a Jan o rodinných vzpomínkách na rok 1968. O víře, naději a zbraních, které je zadusily. Historie se neopakuje, ale její motivy se v nových kulisách vracejí znovu a znovu. Navzdory svému abrahámovskému věku si už Martina ani Jan na Pražské jaro a následnou invazi vojsk Varšavské smlouvy...

  32. Když exotika skončí. Jak chutná návrat?

    Dovolenkové cesty mívají podobu vonící lákavými dálkami, ale taky tu, která se utápí ve výfukových plynech dálničních kolon, nebo když zjistíte, že letadlo má závadu a dnes prostě nikam neletíte. Martina se právě vrátila od Baltu a Jan ze Sardinie a ve svém letním telefonátu se potkávají v obou...

  33. Mezi Baltem a Středomořím. Spojuje je víc, než by se zdálo

    Lze vůbec nalézt souvislost mezi pobaltským Pomořanskem a středomořskou Sardinii? Překvapivě ano. Nejen téma moře, ale i příběhy méně známých jazyků a pohnutá historie těchto míst. Martina a Jan v dalším z letních telefonátů, tentokrát rozkročení mezi Baltem a Středomořím, mezi Gdaňskem, u…

    more
  34. Kolik bolesti stojí ranní radost? Káva s příměsí pochybností

    Káva jako nevinné potěšení? Možná. Ale jen do chvíle, než se začnete ptát, odkud přišla, kolik vody stála a kdo za ni skutečně zaplatil. Ale i tak je vážně dobrá. Co s tím? Koťogo. Pokud vám tento pojem přijde poněkud poťouchlý, pak jste pravděpodobně Češi. Slováci takto povětšinou označují něco,...

  35. O kořenech, které i bolí. Co zůstává, když odejdou babičky a dědečkové?

    Letní potok, chalupa a hlas po drátě. Příběhy zpoza lopuchu. Husákovské léto bez moře, ale s nimi. S babičkami a dědečky a těmi dalšími, na které nelze zapomenout. Paměť proti času. Jsou rozhovory, které se stanou vzpomínkou už ve chvíli, kdy zní. Tento letní telefonát mezi Brnem a Bratislavou je...

  36. Trocha hudby, trocha mystiky, trocha prázdninového jiného času

    Co spojuje Iggyho Popa a indiánské týpí? Ani ne tak severoamerický původ, jako něco mnohem prostšího, totiž prázdniny, které si lze jen těžko představit bez letních festivalů, stejně jako táborů. Tentokrát si Martina a Jan netelefonují, ale píší pohlednice. Tedy píší zvukem. Martina z Trenčína z...

  37. Neznámo před tebou, neznámo za tebou. Nebeská vteřina svobody

    O poutnících, turistech, tulácích, čundrácích, prorocích, výletnících, trempech, vandrácích. O mistrech turistického sportu, nebo možná raději o lehkonohých ptácích. Jak je libo. Janovi se s tímto docela letním tématem neustále pojí jméno Miloslava Nevrlého a jeho úvahy o hře na poutníka s lehkým...

  38. Zázrak se odehrává za zrakem. Příčina bývá celkem jasná, jen těžko měřitelná.

    O Cyrilu, Metoději a Janu Husovi, významných postavách těchto dní. O svatých, s čímž se Martina stále tak trochu pere. O náhodě jako konceptu myšlenkového lenocha. Téma tohoto telefonátu mezi Bratislavou a Brnem, mezi Martinou a Janem je česko-slovenské, nebo spíš moravské, přičemž Moravou se zde...

  39. Poezii nerozumím, není pro mě. Nanejvýš jen po kapkách

    Svléká smysl do naha, je postelí, v níž jazyk ztrácí zábrany, je neposednou milenkou, co tě občas dostane do průšvihu. Hovor o poezii s uměle inteligentním chatem může být docela zábavný, zdá se. Otvíráme letní téma. Protože kdy jindy se začíst do poezie, než právě v tomto čase pokojném,...

  40. Nastává středoletní noc a její sen. O světle, které temnota nedokáže zničit.

    O slunci, slunovratu, noci, ohni, zápalu, mystickém tanci svatojánských mušek. O ohnivém kázání po slejváku Ducha svatého. V telefonickém klábosení mezi Bratislavou a Brnem, mezi Martinou a Janem. Je tady opět po roce nejdelší den. Noc má jen něco kolem pěti a půl hodiny. Je to ovšem specificky...

  41. Člověk je bytostí vody. A taky světla a vzduchu. Jak fotosyntéza ovlivňuje spiritualitu?

    Voda je nezbytným prostředím nám známého života. I proto patří k základním symbolům literatury, stejně jako teologie. Přičemž symbol není něco jako, ale viditelné znamení neviditelné reality. Další z telefonátů nakonec překvapivě není ani telefonát, protože Martina přijela za Janem do Brna. A...

  42. Lidově zpověď, odborně svátost smíření. S kým se člověk smiřuje? Podle Jana sám se sebou a se svou vznešeností, kterou sebestředností zabíjí. Martina kontruje, že jsou viny, které smířit nelze

    Lidově zpověď, odborně svátost smíření. S kým se člověk smiřuje? Podle Jana sám se sebou a se svou vznešeností, kterou sebestředností zabíjí. Martina kontruje, že jsou viny, které smířit nelze.

  43. Proč to a proč tamto? Ty jejich otázky mě přivádějí k šílenství

    Mezinárodní či světový den dětí, den růží či květin. Tyto různé názvy se pojí s poměrně novodobým svátkem dětí. Ale proč je slavit? Po většinu známých dějin byly na dně společenského žebříčku.

  44. „Jsem zodpovědný za svou růži,“ opakoval Malý princ, aby si to zapamatoval

    Co všechno znamená pro člověka nejstarší pěstovaná a šlechtěná květina? Růže rozporuplná. Na pohled vábivá krása květů a jen o kousek níž bolest trnů. Růže voňavá, růže historická, růže Geschwindova, růže léčivá, růže šáronská, růže mystická, růže symbolická. Růže v rozetách katedrál, růže v...

  45. O zemi, pivu a zemité radosti.

    Je k neuvěření, jak kreativní je Země. Je k neuvěření, že člověk přes svůj kořistnický přístup k ní stále tak úplně nezapomněl, že svou inteligencí a snad i moudrostí má Zemi rozvíjet a dál tvořit. No ano, je to věc víry. V dalším z telefonátů Martiny a Jana bude řeč krom dalšího o stvoření světa...

  46. Janku, co bys dělal, kdyby k tobě přišel Hitler ke zpovědi?

    Martina umí překvapit. Dá se na to vůbec odpovědět? Možná by věděl jeho souputník Stalin. Měl dost podobné vidění světa a za mlada studoval v kněžském semináři. Ale dost sarkasmu. Je osmdesát let po poslední světové válce. Její konec se slaví osmého máje. Nebo devátého. A není to jedno? Hlavně...

  47. Byl první máj, lásky a demonstrací čas.

    Svátek lásky nebo práce? Co si vybrat? Dost možná má práce a láska k sobě blíž, než by se zdálo na první pohled. Bez práce nejsou koláče. Nebo spíš chléb, který v naší kultuře představuje základní obživu. Neznamená ale práce mnohem víc? Životní naplnění, seberealizaci i službu společnosti, ba i...

  48. Papež, který nevládl, ale sloužil. Nebo vládl tím, že sloužil?

    "Bratři a sestry, dobrý večer. Víte, že povinností konkláve bylo dát Římu biskupa. Zdá se, že mí bratři kardinálové pro něj šli až na konec světa.“ Nenucený vtip prvních slov nově zvoleného papeže Františka z balkonu svatopetrské baziliky dával tušit, že mnohé bude odteď jinak. A bylo. Po celých...

  49. Nemluví se o ní. Je příčinou existenciálního strachu mnohých. Ale co s tím? Co si počít se smrtí?

    Smysl nehledejme v utrpení, v něm žádný smysl není, píše teolog Aleš Opatrný. Ale hledejme smysl života, i když se odehrává v utrpení. Jaký je smysl smrti? A jak se k této životní nevyhnutelnosti postavit? Proč se smrti tolik lidí bojí, že se dnes u nás možná většina pohřbů odehrává bez obřadu?…

    more
  50. Žil v době cupované nenávistí různě věřících. Absurdní? No jistě.

    Jan Amos Komenský je nejčastěji nazýván učitelem národů. A výtečným pedagogem skutečně byl, nejen na svou dobu. Ale šlo mu skutečně jen o to? Neměl mnohem větší ambice směrem k uspořádání společnosti, v níž žil? Jeho sedmnácté století bylo roztříštěné válkami pod vlajkami znepřátelených...

Type above to search every episode's transcript for a word or phrase. Matches are scoped to this podcast.

Searching…

We're indexing this podcast's transcripts for the first time — this can take a minute or two. We'll show results as soon as they're ready.

No matches for "" in this podcast's transcripts.

Showing of matches

No topics indexed yet for this podcast.

Loading reviews...

ABOUT THIS SHOW

Slovenka. Čech. Neveriaca. Kněz. Kontrasty? Podcast, který bourá mýty o těch druhých. Pripravujú Martina Greňová Šimkovičová a Jan Hanák.

HOSTED BY

Téma.21

Frequently Asked Questions

How many episodes does Neverím have?

Neverím currently has 58 episodes available on PodParley. New episodes are automatically indexed when they're published to the podcast feed.

What is Neverím about?

Slovenka. Čech. Neveriaca. Kněz. Kontrasty? Podcast, který bourá mýty o těch druhých. Pripravujú Martina Greňová Šimkovičová a Jan Hanák.

How often does Neverím release new episodes?

Neverím has 58 episodes. Check the episode list to see recent publication dates and frequency.

Where can I listen to Neverím?

You can listen to Neverím on PodParley by clicking any episode. We provide an embedded audio player for direct listening, and you can also subscribe via your preferred podcast app using the RSS feed.

Who hosts Neverím?

Neverím is created and hosted by Téma.21.
URL copied to clipboard!