Syřanům různého vyznání nezbývá než věřit, že se vítězní islamisté napravili a poučili z Libye

Od pádu režimu Bašára Asada v Sýrii neuplynul ani týden a země, která téměř 14 let čelila občanské válce, už má dočasnou vládu. V jejím čele stojí Muhammad Bašír, který prohlásil, že mezi tři priority vlády patří zlepšení humanitární situace, návrat k běžnému životu Syřanů, ale také návrat těch, kteří ze země kvůli válce uprchli. Někteří západní představitelé, například německý kancléř Olaf Scholz, před tím však varuje s tím, že je situace v Sýrii i nadále velmi nebezpečná. Přesto, jak ve Výtahu Respektu říká Tomáš Lindner, naději na lepší život Syřané skutečně mají. Je ale na místě opatrnost, a to i kvůli zkušenostem jiných zemí. „Pád tak tvrdé tyranie, která v Sýrii vládla, je sám o sobě zdrojem naděje a dobrou zprávou. Za Asada byla míra útlaku opravdu obrovská. Co ho nahradí a jak nadějeplní být, to je otázka, protože před sebou máme příklad třeba Libye, kde byli lidé po pádu Kadáfího šťastní a právem optimističtí. Námitky podle nich nebyly pádné, věřili, že se Libye stane jednotnou zemí a bude prospívat, ale nakonec se rozpadla a dodneška je v rozvráceném stavu. Takže osud Libye je varováním i pro budoucnost Sýrie. Zároveň Syřané znají tyto příběhy a milice HTS se z toho snaží poučit," shrnuje. Nicméně země od pádu Asadova režimu čelí i dalším výzvám. Třeba velkým útokům ze strany Izraele. Proč k bombardování Sýrie dochází? A jak je to s návratem lidí ze zahraničí?