Vyšší poplatky pro ČT a Rozhlas rozdělují společnost! Přispívá to k její radikalizaci, říká Gregor

Hostem Echa Pavla Štrunce byl Jan Gregor, jeden z iniciátorů petice proti zvyšování poplatků veřejnoprávním médiím, tedy České televizi a Českému rozhlasu, a také člena Aliance pro rodinu.  Iniciátorům petice vadí, že debata o zvyšování poplatků probíhá, aniž by se věnovala dostatečná pozornost tomu, co je vlastně veřejná služba v 21. století "Nám se nelíbí to, že se otevřela debata o veřejné službě, kterou poskytuje ČT a ČRo pouze tím, že se řeklo, že se navýší rozpočet a že existuje díra v rozpočtu, kterou je potřeba, aby lidé zaplnili." Podle Gregora je nutné dívat se na rozpočet včetně hledání úspor. "Přece jen technologie a technologický pokrok existuje, komerční televize jsou schopné poskytovat velmi kvalitní služby divákům za úplně jiné peníze. Je otázka, jestli se to tak dá dělat ve všech případech, ale debata o tom vlastně vůbec neproběhla", vysvětluje Jan Gregor.   Ten upozorňuje i na to, že část populace je podle něj nespokojená s tím, jak Česká televize pojímá informování o některých událostech. "Když jsme například usilovali o ústavní definici manželství a podporovali kampaní, tak jsme ze strany veřejnoprávních médií nedostávali ten samý prostor a tu samou podporu, jako třeba opačné názorové spektrum. A to si nemyslím jenom já, ale to si myslí i RRTV, která nám ze sedmi stížnosti pětkrát dala za pravdu, ale ani jednou na to ČT nějakým způsobem adekvátně nereagovala", říká Gregor.  Podle něj je zpravodajství nedotknutelná část ČT. "Jakmile dojde na kritiku, která je oprávněná, tak je to útok na demokracii, na demokratickou instituci a tím pádem ta diskuze končí, protože okamžitě jste nálepkován jako ten, kdo tady chce rozvracet instituce, chce nás posunout někam na východ a tak dále", dodává.    Zároveň Jan Gregor odmítá, že by petice byla osobním vyřizováním účtů mezi Aliancí pro rodinu a některými pořady ČT, třeba 168h. Zároveň peticí chtějí také otevřít debatu ohledně způsobu financování, zda je správný přístup skrz financování přes koncesionářské poplatky. "Jestli nenastal čas to revidovat, stejně jako v mnoha jiných zemích Evropy, model financování ze státního rozpočtu, případně nějaká asignace přímo z vybraných daní, která putuje konkrétním médiím na předem vymezený obsah", popisuje Jan Gregor.   Petice ale také upozorňuje na fakt, že kontrolních instituce, jako je třeba Rada ČT, nemohou sledovat, zda veřejnoprávní média ve svých internetových verzích dodržují povinnost objektivity a vyváženosti – zákon mediálním radám k takové kontrole nedává žádné pravomoci. Petice proto žádá změnu.