BlueGhost Update

Co všechno od sebe odlišuje dva jazyky? Jak se při vyjadřování myšlenek liší přístupy různých kultur? A jak to rozpoznat strojově a přesně přeložit v reálném čase? Nad tím se zamýšlel Lukáš Novák, designer, vývojář a zakladatel projektu Native, který vytváří chatovací nástroj pro komunikaci v reálném čase. Ten podle potřeby vybírá během zlomku vteřiny správný překladač odpovídající dvojici jakyků i charakteru dané komunikace. Tahle původně drobná funkcionalita pro přesnou a bezpečnou komunikaci napříč světem ale kromě světových korporátů zaujala například i americkou armádu. Jak probíhá vývoj nástroje, kde každá desetina vteřiny může znamenat milionové úspory a co se u toho můžete naučit o kulturních rozdílech? Poslouchejte v nové epizodě BlueGhost Update.

Když zakryjete logo libovolné známé značky, co všechno na vás bude působit? Jinými slovy co všechno tvoří brand? V čem se liší branding fyzických a technologických produktů A proč si ho nemůžeme nechat vygenerovat umělou inteligencí? Hostem dnešní epizody je brandová a marketingová manažerka Margarita Fries se zkušenostmi z brandingu podniků a projektů různých velikostí i oblastí. Dozvíte se mimo jiné, na jaké otázky se zákazníků ptá, když jim pomáhá tvořit značku nebo jak nenaletět trendům a místo toho postavit brand, který vydrží klidně celé století.

Že ChatGPT není jen generátor textu, o tom v Updatu mluvíme celkem často. Tentokrát naše pozvání už podruhé přijal jeden z citovanějších světových vědců v oblasti AI, Tomáš Mikolov a mimo jiné autor algoritmu word2vec. Tomáš se teď zabvývá sentimentální analýzou velkých objemů textu z internetu. A my si dnes vysvětlíme, jak vlastně stroj chápe jazyk, jaké to má využití v marketingu, překladu a pravděpodobně v každodenní práci většiny z vás.

To, že digitalizovat a šetřit si robotickou práci obecně mívá pro většinu firem smysl je jedna věc. Kdy je ale na to firma reálně připravená? Jak konkrétně postupovat a neutopit zbytečné náklady na tom, že jako zadavatel nevím, co přesně vlastně chci? A jak si rozumně nastavit očekávání toho, co vlastně digitalizovat můžu?Nás dnešní host Honza Slavík se podílel na řešení protipandemických opatření za covidu. Sám ale není člověk, který by byl pracovně zrovna odchovanec státního sektoru, přišel uplatnit svoje zkušenosti z businessu. Dlouhodobě vlastními aktivitami i mentorsky pomáhá digitalizovat firmy, rozjíždět startupy a právě adoptovat různé technologie. A s nejasnými zadáními typu "vývoj pro vývoj“ má velkou zkušenost. Mimo jiné se podílí na startu Mobilis Institute na rozvoj adaptability v organizacích. Dneska se tak můžete těšit na pohled technického člověka a manažera zároveň. Užijte si rozhovor!

Jdou inovace a potřeba bezpečnosti proti sobě? Jak se inovuje startupistovi ve státním podniku zajišťujícím bezpečnost? A jak se v takové firmě zavádí používání AI? S Lukášem se na témata inovací a kyberbezpečnosti v tomhle díle Updatu ptáme Davida Miklase. David je šéf IT Správy železnic, kde pod něj spadají i inovace a kyberbezpečnost. Je to ale hlavně inovátor a původně startupista s nejenom skvělými projekty a nápady, ale i schopností je realizovat na velké škále. V covidu například vytvořil desetitisíce ochranných masek pro zdravotníky z potápěčských masek z Decathlonu z celé Evropy. Jak může člověk s podobnou náturou pomoct obřímu státnímu podniku? Jak se liší zajišťování kyberbezpečnosti ve státní sféře a v soukromé firmě? A na které inovace se na železnici můžeme těšit? Tyhle i další otázky odpoví David Miklas.

Už jste si zkusili, jestli náhodou nemůžete umělou inteligenci využít ve vaší práci? Trochu bychom se vsadili, že můžete. V nové epizodě podcastu BlueGhost Update budeme bavit o tom, kdy se z hračky k prozkoumání stala každodenní nezbytnost a jak být díky AI o krok před konkurencí. Tyhle a spoustu dalších praktických otázek ohledně AI rozebereme s Vláďou Zikmundem a s Honzou Sudou z marketingové a kreativní agentury McCann. 

Lidi s nimi přechází přes přechod, ťukají na neviditelnou klávesnici v metru nebo dokonce řídí Cybertruck od Tesly. O Apple Vision Pro je slyšet ze všech stran, tak byla otázka casu, kdy si ho sami vyzkoušíme. Co je na tom tak přelomové? Jak se pracovní prostředí i zábava mění oproti tomu, co známe z VR headsetů? A kam vývoj může směřovat? V následující epizodě jsme si s Lukášem oba brýle vyzkoušeli úplně poprvé. A pozvali jsme si průmyslového a produktového designera Jakuba Stedinu a zakladatele Brainz Studios Robina Pulteru. Pojali jsme to trochu jako setkání geeků, tak věřím že si tuhle kombinaci pohledu designéra, vývojáře a dvou prvotesterů užijete a dozvíte se všechno, co vás zajímá.

Jak trendy vznikají? Jak je předvídat a jak predikci ovlivňují nové technologie a společenské změny i generační rozdíly? A proč jsou podle ní marketingové persony mrtvé? V novém díle BlueGhost Update odpovídá Pavlína Louženská, spoluzakladatelka Holky z marketingu a autorka blogu Pavlínaspeaks.

Maria Šimůnková je co-founder a CEO organizace Nekrachni, která se zabývá přípravou studentů na dospělý život z pohledu finančních dovedností. Maria zároveň studuje datovou analytiku a jako analytička pracuje i v kabinetu ministra školství. Nejenom to ji vede k otázkám inovací vzdělávání obecně i nad rámec finanční gramotnosti. Více v nové epizodě BlueGhost Update. 

Co spojuje novinařinu, biokybernetiku, zkušenosti z managementu v jedné z firem velké čtyřky a umělou inteligenci? Hádáte správně, Senta a Miloš Čermákovi. Senta byla donedávna Chief Innovation officer v Deloitte pro střední Evropu, dnes je CEO Czechitas. Její manžel Miloš je novinář a spisovatel, ale hlavně člověk, který rád zapojuje technologie a konkrétně třeba AI do svého dennodenního fungování.V nové epizodě podcastu BlueGhost Update se dozvíte, jak nástroje umělé inteligence využívat v každodenním osobním i pracovním životě, ale i jak nad přístupem k technologiím přemýšlet konstruktivně a zdravě. 

Jak se připravit na změnu pracovního trhu zní jako rozumná otázka. Jenže tahle změna  se děje kontinuálně minimálně už od začátku průmyslové revoluce. Takže nemá smysl čekat, až se něco změní. Děje se to teď a my musíme přemýšlet, jak si nenechat ujet vlak, nebo jak ho aspoň zvládat dobíhat. Proto se potřebujeme bavit o vzdělávání, firemních transformacích i samotné ochotě se adaptovat na změny. Jak nám v tom můžou pomoct technologie, jaké jsou trendy a kdy naopak technologie samy o sobě nestačí? Jak jsme připravení v Česku, jak se liší stádia vývoje různých firem a co reálně funguje? Poslechněte si experta na strategické transformace ve firmách Luboše Malého, šéfa transformační a vzdělávací platformy Red Button EDU, bývalého šéfa inovací v Legu a zároveň tvůrce několika startupů a iniciativ.

BlueGhost oslavil 20 let od svého založení a při té příležitosti se jeden ze zakladatelů Lukáš Pilka zaměřil na dnešní digitální dobu. Jaké kompetence potřebujeme pro návrh a realizaci nových inteligentních služeb? Co bude mít největší vliv na AI-transformaci? Jak se změní očekávání zákazníků? Jaké výzvy a problémy nás čekají? V panelové debatě při příležitosti 20 let od založení agentury BlueGhost představili svoji vizi budoucnosti inovátoři z oblasti umělé inteligence: David Antoš: Principal with focus on E-commerce & Technology | Boston Consulting GroupLukáš Benzl: Managing Director | Česká asociace umělé inteligenceJan Fencl: Manažer udržitelného podnikání a programový manažer | Nadace Vodafone Česká republikaVladimír Hruban: Commercial GTM Lead for Employee Experience Platform | Microsoft

Asi každý z nás si v práci nebo i doma aspoň jednou zažil ten pocit, kdy roboticky opakujeme pořád ten stejný úkol a hledáme cestu, jak ho předat cvičené opici nebo líp nějakému automatizačnímu nástroji. Pokud jste byli u vzniku nějaké organizace nebo projektu, asi taky znáte tu chuť co nejdřív doručit svoji službu a neutopit se v provozních procesech. Kdy je automatizace potřeba, kdy je to naopak předčasné nebo zbytečné a jak to rozlišit? Jak si vybrat správné automatizační nástroje a naučit se je používat pro sebe nebo pro svoji firmu? A jak to smysluplně navázat na inovační procesy? Pojďte si poslechnout rozhovor, kde Miky Škoda s Lukášem Pilkou vyzpovídali Tomáše Knota, zakladatele a ředitele Nijnabotu, agentury zaměřené na automatizace a zefektivňování firemních procesů.

Podle světové světové organizace cestovního ruchu tvoří mezinárodní turismus 25-30% všech služeb na světě. Ať už jste dobrodruh nebo cestujete za businessm, digitální technologie do vaší cesty dneska už více či méně vstupují vždycky. Pavlína Zychová je cofounder a CEO MyStay, produktu zaměřeného na digitalizaci služeb v hotelových recepcích. Co všechno během cesty řešíme, aniž bychom si to uvědomovali? Jaký je rozdíl mezi potřebami turisty a business cestovatele? A jaké v tom můžeme vidět příležitosti ke zlepšení pomocí digitálních technologií i jinak? To jsou otázky pro Pavlínu Zychovou a Lukáše Pilku.

Petr Sanetrník pracuje na několika projektech ve více oblastech zároveň - kryptoměnu, virtuální realita nebo umělá ontelgience. Největší pozornost ale dneska budeme věnovat právě blockchains a kryptoměnám, o kterých Petr dává informace i na jeho server crypviz.io. Co všechno se dá dělat díky blockchainu krom transakce peněz a jak to může proměnit společnost? Jaká je budoucnost virtuální reality oproti augmentované? Tyto i další otázky nám odpoví Petr Sanetrník a Lukáš Pilka.

Kamila Zahradníčková je v čele startupu Lakmoos, který pomáhá firmám získat rychlé a přesné poznatky o cílových zákaznících pomocí netradičního spojení AI a behaviorálních věd. Kamila má mladý motivovaný tým lidí ve startupu, který vzniknul teprve nedávno během jejího studia v Holandsku a už teď pracuje s Českými i zahraničními klienty.Proč jsou podle ní datové modely lepší, než klasický dotazník? A jak dělat AI startup akademicky hodnotně v prostředí, kde AI dělá tak trochu kde kdo a jak si stanovovat vizi u projektu v technologiích, kde jedinou jistotou je, že všechno bude jinak? To se dozvíte od Kamily Zahradníčkové a samozřejmě i od Lukáše Pilky.

Jak se bez paniky připravit na práci budoucnosti z pohledu tvůrce s ohledem na nastupující technologie. V prvním díle nové série BlueGhost Update si budeme povídat se Sarou Polak, antropoložkou a archeoložkou v AI, absolventku Oxfordu, výzkumnicí společenské komplexity a vedoucí výzkumné skupiny Cchaos na ČVUT. Jak bude naše práce vypadat? Jak AI využít a nebát se jí? Na tom nám odpoví Sara Polak a samozřejmě i Lukáš Pilka.

Začíná nová série BlueGhost Update, podcastu o designu, který vidí do budoucnosti. A s šestou desítkou epizod přichází i změna na baru - tedy za mikrofonem. Lukáš Pilka, šéf designu agentury BlueGhost sice z podcastu nemizí, rozhovorů se ale ujímá Miky Škoda - rozhýbávač nápadů a inovátor ve vzdělávání. Na co se můžete těšit? A kolikrát v podcastu zaštěkal pes? Poslechněte před-epizodu, naposledy s Lukášem. Navždy vzpomínáme. 

Jak vznikají zakódované předsudky v jazykových modelech, počítačovém vidění nebo v generativním AI? Proč „pravděpodobné” neznamená „neutrální” a jak poznat, když je neuronová síť zaujatá? O chtěných i nechtěných BIASech je rozhovor s Tomášem Mikolovem, výzkumníkem v oblasti umělé inteligence.

No-code, nebo hard-code? Kdy se vyplatí aplikaci „naklikat” a kdy je ještě potřeba napsat zdrojový kód? Jak mohou no-code platformy zefektivnit vývoj a jaké možnosti nabízí vizuální programování pro digitální designéry. Hosty epizody jsou viceprezident pro technologie ze společnosti FINN, Marek Jalovec a produktový manažer no-code platformy Make.com, Ondřej Veselý.

Jak se designují inovace v automobilovém průmyslu a jak zajistit, aby se nová technologie snadno používala? K čemu se využívá VR a proč nás nejspíš čekají auta s Androidem? O prožitku při řízení, infotainmentu a autonomních vozech s Jakubem Zámostným, UX leaderem z Digiteq Automotive.

K čemu pomáhá divergentní a konvergentní myšlení? Koho všeho zapojit do design procesu a jak co nejlépe formulovat zadání? Poslechněte si rozhovor s Anežkou Řepík o metodách, jak updatovat služby a postupy ve velkých organizacích. 

Jaké funkce plní městský navigační systém a z jakých komponent se skládá? K čemu slouží fyzická navigace v době, kdy každý máme smartphone a jak využívá displeje a digitální prvky? O tom je rozhovor s Tomášem Machekem, spoluatorem systému a vítězem CGD 2022 za grafický design.

Jak tvořit digitální služby s pozitivním dopadem na společnost a co znamená inkluze a přístupnost v online prostředí? O zamýšlených i nezamýšlených účincích (ne)odpovědného designu je rozhovor s Romanem Novotným, pedagogem Designu informačních služeb na Masarykově univerzitě.

Jakou roli mají hodnocení a recenze při našem rozhodování? Proč potřebujeme sociální validaci při online nakupování a jak může UX pomoct při orientaci v nekonečné nabídce produktů? O uživatelském výzkumu a designu zákaznické cesty je rozhovor s Michaelou Štajnerovou, produktovou manažerkou z Heureka.cz.

Nahradí ChatGPT lidské programátory a jak může AI pomoct při psaní kódu? Možnosti a omezení inteligentního nástroje od OpenAI komentuje technologický ředitel a šéf programátorského týmu BlueGhost, Michal Zíma i samotný chatbot oživený pomocí hlasového syntezátoru. 

Jak fungují a k čemu se v praxi hodí generátory obrázků typu Stable Diffusion, MidJourney nebo DALL·E 2? Jaké jsou mezi nimi rozdíly a kdy se vyplatí vytrénovat vlastní neuronovou síť? Vizuálnímu designu a umělé imaginaci se věnuje rozhovor s Julií Dítětovou, grafickou designérkou a autorkou projektu Programming Patterns.

Jak v praxi využít strategii Minimum viable product a proč je důležitější timing, než aplikace s širokou paletou různých funkcí? Jak dobře nastavit byznysové cíle a řešit potřeby skutečných zákazníků? O startupech a designu digitálních služeb je rozhovor s Pavlem Weberem, ředitelem BlueGhostu.

Jak dokáže AI napsat báseň, seminární práci nebo zdrojový kód? Znamenají velké jazykové modely revoluci pro kreativní profese, nebo jde jen o autocomplete na stereoidech? O tom je rozhovor s vedoucím oddělení Velkých dat a cloud computingu na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.

Jak může immerzivní médium tlumit bolest při lékařském ošetření? Jaký obsah ve VR nejvíce uklidňuje a jak se v medicíně měří a vyhodnocuje digitální design? O virtuální realitě, psychologii, datech a designu je rozhovor s Martinem Zielinou, přednostou Ústavu lékařské etiky 2. lékařské fakulty UK

Kam sahají kořeny email marketingu a jaká je jeho budoucnost? Jak se tvoří automatizované emailové kampaně? Proč by měl komunikační design začínat u segmentace dat? Nejen o proměnách newsletterů a vlivu smartphonů a wearables je rozhovor s Vojtou Bulířem ze SmartEmailingu.

Znamená blockchain konec éry velkých technologických platforem a renesanci svobodného internetu? Přinese nám decentralizace větší kontrolu nad osobními daty? Příležitosti a nástrahy webu 3.0 představuje Michal Kučerák, kurátor #Datamaze v DOXu.

Máte rádi konspirační teorie?  Často mezi nimi bohužel najdeme i příběhy, které jsou běžnou součástí veřejné debaty. O komplotu kolem globální změny klimatu, o zhoubných účincích očkování proti Covidu-19 nebo o králi všech spiklenců Georgi Sorosovi, který prý ve svých 92 letech ovládá celou politickou agendu napříč střední a východní Evropou. Často jsou to navíc ta samá témata, která si získávají významnou pozornost na sociálních médiích. Příspěvky s nimi se honosí tisícemi lajků i bezpočtem sdílení a obvykle stačí jen několik neopatrných kliknutí, aby vám je doporučovací algoritmy začaly nabízet v sekci pod titulkem „Mohlo by se vám líbit”. Jak souvisí ekonomika pozornosti, kterou se tyto platformy řídí s dosahem i dopadem těchto falešných zpráv? Opravdu mají Facebook, Twitter nebo YouTube motivaci v šíření konspirací bránit, a nebo jsou pro ně vítaným obsahem? Je digitální doba zlatým věkem konspiračních teorií, nebo si jich nyní pouze více všímáme? Hostem nového dílu BlueGhost Update je Patrik Kořenář, publicista, influencer, bojovník s dezinformacemi a evangelista mediální gramotnosti.

Je Terminátor nebo poručík Data ze Star treku zosobněním umělé inteligence? V rozhovoru se zakladatelkou HUMAIN Alinou Matějovou se dozvíte, proč potřebujeme polidštěné roboty a nakolik Hollywood utváří naší představu o AI.

Víte, že jste také designéři? Podle nové knížky Kateřiny Přidalové „Co je vlastně design?”, je totiž designérem každý, kdo ve svém životě něco navrhnul. V nové epizodě Updatu představuje Katka svou publikaci a popisuje, proč je důležité podpořit kreativní myšlení u všech dětí, bez ohledu na jejich budoucí profesi.Každý je designér. O Járovi Cimrmanovi se říká, že to byl velký český génius a všeuměl. Vynalezl prý jogurt, objevil CD (Cimrmanův disk), dvoudílné plavky, plnotučné mléko, princip internetu a mnoho dalších věcí. Často se mu bohužel stávalo, že ho při vynalézání někdo předběhl. Thomas Alva Edison patentoval žárovku jen o chvíli dřív, než Cimrman, a tím se navždy zapsal do historie jako její vynálezce.Dalo by se říct, že Cimrman byl taky takový designér. Potřeboval věci neustále měnit, zlepšovat a vynalézat. Nechyběl mu zápal a touha objevovat nové věci. Na všechno si přišel sám, nikdo ho neučil. Byl to samouk neboli amatér. Tím se Cimrman odlišuje od profesionálních designérů, o kterých jsme se zatím bavili. Profesionálové se designem živí, mají to jako práci, za kterou dostávají peníze. Amatéři tvoří jen tak pro zábavu a ve svém volném čase. To však nemusí znamenat, že by se časem i z těchto samouků nemohli stát profesionální designéři. Anglický designér Noman Potter kdysi řekl: „Každá lidská bytost je designér. Mnozí z nás se navíc designem i živí.”Úvod k dnešní epizodě Updatu jsem nepřipravil sám, ale vypůjčil jsem si ho z knížky Co je vlastně design, která se snaží představit tuto kreativní disciplínu dětskému publiku. Spoluautorkou této báječné publikace je Katka Přidalová s níž se dnes budu bavit o tom, jak vylepšit výuku malých dětí, aby z nich vyrostly osobnosti plné nápadů a tvořivé energie - bez ohledu na to, zda se stanou v životě profesionálními designéry, nebo se budou věnovat čemukoliv jinému. 

Jakou část kreativní práce lze automatizovat a co naopak zůstane lidskou doménou? Jak se bude vyvíjet spolupráce designérů s digitálními algoritmy? O tom je rozhovor s filozofkou a výzkumnicí umělé inteligence Ditou Malečkovou.

Znáte znuděné opice? Sada deseti tisíc trochu směšných a celkem ošklivých opičích profilovek se stala symbolem šílenství kolem tokenů známých pod písmeny NFT. Po vizuální stránce jde v podstatě o komiksové obrázky; na všech je opičák ve stejné póze, jednou má v tlamě dýmku, podruhé se směje, někdy má kšiltovku a jindy přilbu nebo kovbojský klobouk. Z technického pohledu je ale důležitá jejich nezaměnitelnost - stejně jako u všech ostatních „NFTček”, i zde jde pomocí blockchainu ověřit jejich vlastníka.Digitální obrázky se šklebícími se primáty se staly doslova fenoménem - za obrovské částky si svého opičáka pořídili například zpěvák Justin Bieber, hip hopová legenda Snoop Dogg, fotbalista Neymar, Madonna nebo Paris Hilton. Od zahájení prodeje těchto ilustrací přitom uběhlo jen něco málo přes 12 měsíců, a i to stačilo aby, jejich celková cena na digitálním tržišti OpenSea přesáhla 100 tisíc Etherů, což odpovídá asi 2 miliardám dolarů. Do závratných výšin vyhnal cenovku nejen lesk celebrit, tokenová mánie, ale i uměle vytvořený nedostatek v podobě limitované kolekce.Host této epizody Updatu si přál zůstat v anonymitě, můžeme o něm ale prozradit, že je jedním z prvních českých těžařů bitcoinu a zapáleným členem blockchainové komunity.

Na jakém principu funguje počítačové vidění? ? Jak je možné, že počítač dokáže rozpoznat nejen běžné předměty, ale i naše pohyby, gesta nebo  jemnou mimiku? Jaké možnosti se otevírají a jaká nebezpečí nám hrozí? Na tyto a další otázky zazní odpovědi v rozhovoru Lukáše Pilky s interakčním designérem a specialistou na počítačové vidění Vojtou Leischnerem.

Jakým způsobem se vytváří technologické inovace pro seniory? V rozhovoru s výzkumníkem a designérem Markem Hášou se dozvíte, jak překročit práh své vlastní sociální skupiny a mapovat potřeby, motivace i překážky o dvě generace starších uživatelů.

Proč se vyplatí sázet stromy v Africe nebo v Indonésii více než v Německu nebo v Čechách? Jaké aplikace jsou nejoblíbenější v Ugandě a s jakými problémy se zde výzkumník může setkat? O tomto i dalším je řeč se designérem Ondřejem Sedláčkem.

Radim Tuček je konzultant a „spoluředitel” ve společnosti Czechdesign. Má za sebou desítky kreativních soutěží, kde v roli poradce pomáhal městům, institucím i soukromým firmám nalézt nejlepšího designéra pro jejich vizuální styl. V rozhovoru s ním se dozvíte, jak nastavit podmínky designérské soutěže, aby vedly k dobrému výsledku. Jen málokteré téma související s grafickým designem dokáže vstoupit do veřejné diskuze tak intenzivně, jako nové vizuální identity krajů, měst a obcí. Stačí si vzpomenout na loga a styly Prahy 3, Liberce, Náchoda, Ostravy nebo Pardubického kraje a bezpočet komentářů i novinových titulků, který jejich uvedení doprovázel. Na odborných webech i na stránkách bulvárních deníků se řešilo, zda tři čárky v logu městské části představují nezaplacený účet za pivo nebo, zda severočeská metropole zaplatila stovky tisíc za překlep u jejího názvu. S trochou nadsázky lze prohlásit, že každý Čech se dnes cítí být kompetentní nejen k vedení národního hokejového týmu, analýze epidemické situace ale i při posuzování vizuálního designu. Lze ale takovou práci hodnotit i jinak než podle subjektivního líbí / nelíbí? Jak se pozná dobře navržený městský styl?

Plánujete se pustit do designu nové služby? Ať už máte v hlavě extravagantní nápad nebo více konvenční plán, určitě se vyplatí ověřit, jaký o něj bude mezi zákazníky zájem. Případně jak ho upravit, aby o něj zájem byl? Jakým způsobem otestovat koncept v co nejdřívějším stádiu, zjistit jeho šance na úspěch a získat jistotu, že vynaložené úsilí nepřijde vniveč? Do čeho se vyplatí investovat a co je spíš lepší nechat ležet u ledu? O těchto tématech je řeč v rozhovoru s Radkou Behenskou, výzkumnicí a konzultantkou ze společnosti Kantar.

Existuje mnoho typů kybernetických útoků. Některé hledají slabá místa v softwaru a v používané technologii, jiné se snaží oklamat nás uživatele a s naší nevědomou pomocí pak proniknout do systémů. Útočníci přitom tvoří léčky využívající slabá místa lidské psychiky, snaží se pochopit naše zvyklosti a připravovat personalizované podvody. Jejich postupy přitom často připomínají praxi, kterou známe ze světa UX. Jak moc se tyto metody liší a k jakým nekalým cílům se nás snaží podvodníci dovést? Jak se tvoří účinné digitální pasti a jak vlastně vypadá temná strana digitálního designu? O tom a dalších tématech souvisejících s online bezpečností jsme se bavili s Michalem Špačkem, specialistou na cyber security.Rozhovor s Michalem jsme natáčeli ještě před vypuknutím konfliktu na Ukrajině, a tak se budeme bavit zejména o podvodech s finanční motivací. Přesto se nám zdá vhodné jej odvysílat právě teď, kdy mnozí z nás řeší nejrůznější kybernetická nebezpečí.

V BlueGhost Update se tentokrát zakousneme do sušenek s naším kolegou Alexem Visnyaiem, specialistou na personalizaci internetového obsahu. Co vše cookies v digitálním designu ovlivňují? Jak souvisí s personalizací? K čemu je lze využít a co bychom s nimi naopak dělat neměli? Dejte si kafe, k němu sušenku a buďte up to date! 

Otevřeme-li si dnes App store nebo Google play, najdeme v něm aplikace specializující se nejrůznější způsoby cestování. Jsou zde navigace, které slibují, že nám po cestě ukáží nejzajímavější historická místa. Digitální průvodci zaměřující se na architekturu nebo na umění ve veřejném prostoru a také aplikace doporučující trasy pro milovníky dobré gastronomie nebo tajemná místa pro fanoušky legend a pověstí. Jak tyto programy fungují a jak nám mohou pomoct, když se jako turisté budeme chtít seznámit s novým městem? V novém díle podcastu BlueGhost Update odpovídá Václav Jurčíček, spolutvůrce aplikace SmartGuide.

Material design od Googlu, Carbon Design System od IBM nebo Fluent Design System od Microsoftu nabízejí designerům sady komponent, které jim mají pomoct navrhovat efektivněji i vytvořit konzistentní a jednodušší uživatelské rozhraní. V těchto stavebnicích obvykle najdeme pravidla pro každý viditelný element; od podoby tlačítek, přes barvy chybových hlášek až po celkovou logiku uspořádání oken na obrazovce. Stačí si jen otevřít manuál, stáhnout potřebné pluginy a začít dosazovat hotové díly do konkrétních situací.Nebrání tyto vizuální jazyky vzniku kreativních řešení nebo vytvoření stylu, který by sedl na míru dané situaci? Weby a aplikace tvořené podle nich můžou být plně funkční, ale nejsou také trochu nudné? Podobně jako ty cedule silnice? V jakých situacích design systém pomáhá a kdy naopak může překážet? V novém díle podcastu BlueGhost Update odpovídá Miloš Vlach, digitální designer a odborník na UX.

Proč se vám může stát, že i skvělý příspěvek, vydaný ale ve špatném čase zapadne na sociálních sítích bez povšimnutí?Sociální sítě nejsou izolovaným prostředím, ale jsou silně provázány s okolním světem. Jak tento kontext co nejlépe promítnout do vašeho obsahu? Jak nadesignovat příspěvek, aby byl aktuální? V novém díle podcastu BlueGhost Update odpovídá Robin Kvapil, filmový režisér a tvůrce politických kampaní.

Jsou Comic-Cony jen zábavná setkání fanoušků fantastických postaviček, nebo se jedná o prostředí v němž vznikají nápady formující budoucnost? Měli by designéři navštěvovat podobné festivaly nejen pro zábavu, ale také z výzkumných důvodů? A kdo vlastně tvoří komunitu, jejíž členové věnují desítky nebo stovky hodin práce, aby si vytvořili kostým akčního hrdiny, pokémona nebo postavičky z Minecraftu? V novém díle podcastu BlueGhost Update odpovídá Adam Jech, designér scifi kostýmů a vášnivý milovník fantastických světů.

Podle britského deníku Guardian vzrostl během roku 2020 počet online schůzek o 535% a ani po zpomalení pandemie se jejich množství nijak nesnížilo. Proč je tomu tak? Společnost LifeSize přišla s jiným průzkumem, který uvádí, že 94% firem a organizací považuje video meetingy za cestu k vyšší produktivitě, 47% uživatelů si pochvaluje nižší cestovní náklady a 76% zaměstnanců oceňuje, že díky nim může pracovat na dálku. Jak ale bojovat s jevem, kterému se říká online fatigue, tedy volně přeloženo únava z online komunikace? Jak pracovat s pozorností uživatelů? A jak bude online komunikace vypadat za deset let? V BlueGhost Update odpovídá Ondřej Žáček ze společnosti Microsoft. 

Ačkoliv experimenty s digitálním generováním obrazů i modelů sahají přinejmenším do 60.let, exponenciální růst výkonu počítačů otevírá nyní obrovské možnosti, jejichž dopad na design může mít větší význam než vynález parního stroje, fotografie nebo osobního počítače. Programy, které samy designují - pro někoho možná scifi, ale pro Dana Krejčího denní chleba. V novém Updatu vysvětlil, jak tyto algoritmu fungují.