EDUcast

V loňském ročníku Global Teacher Prize Czech Republic skončila Anna Babanová ze Základní školy Křesomyslova v pražských Nuslích druhá. Přestože získala velkou podporu od svých žáků, jejich rodičů nebo kolegů, napoprvé nominaci odmítla. Co ji k tomu vedlo, jak může probíhat učitelské sdílení - a jakou roli v něm mohou sehrát samy děti - nebo co pro ni znamená bušení pěstí na hrudník? Nejen o tom se Babanová rozpovídala v novém díle EDUcastu, posledním v letošním roce.

Doposud ředitelé škol z balíku pro učitele doplácí nepedagogické pracovníky, což už od příštího roku nebude možné. Ekonom z think-tanku IDEA při CERGE EI Daniel Münich popisuje, co to přináší za úskalí. V souvislosti s prvním předloženým návrhem státního rozpočtu se navíc rozpovídal o tom, zda ho již neunavuje každoroční dušování politiků, že je pro ně školství prioritou. Proč by zavedl školné na vysokých školách nebo co se stane, když nebudeme platit dobře učitele? To a mnohem více vysvětluje Münich v druhé části obsáhlého rozhovoru pro EDUcast.

Již příští týden nás čekají volby do Poslanecké sněmovny. S ekonomem z think-tanku IDEA při CERGE EI Danielem Münichem jsme proto začátkem září rozebrali, co ho prozatím na předvolební kampani zaujalo nebo v čem ho zklamali novináři. Jaký má názor na rušení inkluze, jak navrhují Motoristé v čele s Miroslavem Krejčím, a co si myslí o nápadu Renáty Zajíčkové na zrušení devátých ročníků? To a mnohem více se dozvíte v novém EDUcastu, již brzy navíc zveřejníme druhou část rozhovoru o rozpočtu. 

Bývalý ministr školství Robert Plaga se zamýšlí nad tím, kam by vedly jeho kroky v současném světě, pokud by měl znovu možnost volby vysoké školy. V novém díle EDUcastu navíc komentuje i financování českého školství nebo zavedení povinné výuky angličtiny od 1. třídy. Kromě toho se v podcastu, který vznikl ještě v době, kdy Plaga vedl Národní akreditační úřad, vyjádřil i k potřebné proměně přijímacího řízení na střední školy.

Koncem února představil EDUin Audit vzdělávacího systému za rok 2024. Letos se jeho autoři zaměřili na víceletá gymnázia, nadané děti a kariérové poradenství. Všechna tři témata jsme proto s autory rozebrali v novém díle EDUcastu.

Co kdyby existovaly kliniky, kde by extra zdravotní péči dostala jen elita? Co by to způsobilo a jak to souvisí s víceletými gymnázii? To rozebírá ve svém zamyšlení programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.

Karel Gamba je aktuální vítěz odborné ceny pro učitele Global Teacher Prize Czech Republic. Na kroměřížském Arcibiskupském gymnáziu učí mediální výchovu a základy společenských věd. Na škole se také věnuje výuce osobnostně sociální výchovy. Co v ní studenty učí? Co se svými studenty řeší během takzvaného doprovázení? V čem mu pomohlo vítězství v ceně Global Teacher Prize Czech Republic? Bude jeho výuka pořád trochu punk? A co je pro něj při výuce důležité? Nejen o tom si s ním povídá moderátorka Pavla Lioliasová.

Ministerstvo školství navrhuje, aby měly základní školy povinnost vyučovat angličtinu jako cizí jazyk od 1. ročníku základní školy. Další cizí jazyk by pak měl přibýt v šesté třídě. V současné době je povinná výuky cizího jazyka od 3. třídy a v 8. třídě žáci dostávají nabídku na další cizí jazyk. Může plán ministra školství Mikuláše Beka zlepšit jazykové kompetence dětí? Kdy je vlastně dobré s výukou cizího jazyka začít? A co nám může pomoct učit se jazyk i v dospělosti? Nejen o tom se s Kateřinou Chládkovou, psycholingvistkou, která působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v Psychologickém ústavu Akademie věd, baví moderátorka Veronika Sedláčková.

Jaká nová nerovnost se v dnešním světě objevuje? Proč je důležité umět reagovat na změny a kdo je takovou neschopností nejvíc ohrožený? Jaké faktory ovlivňují, jestli jsme schopní změnu přijmout? A proč by bylo dobré do vytváření školních vzdělávacích programů zapojit dětí? Nejen o těchto tématech se moderátorka Pavla Lioliasová baví se spoluředitelem české a slovenské pobočky organizace Ashoka Radoslavem Pittnerem.

Česko je dlouhodobě kritizované kvůli rozdílným příležitostem ve školství, které jsou způsobené sociálními nerovnostmi. Děti z ohrožených domácností mají daleko menší šance dosáhnout vyššího vzdělání než jejich rodiče. Novela školského zákona, nedávno schválená vládou, by měla tento stav napravit. Zavádí třeba takzvané indexové financování. Co to vlastně je? A co všechno jsou sociální nerovnosti? Jak je škola může řešit a v čem můžou pomoct třeba snídaňové kluby? Nejen o tom mluví moderátorka Veronika Sedláčková s hlavním manažerem projektu Podpora rovných příležitostí Národního pedagogického institutu Tomášem Machalíkem. Příručka NPI Snídaňové kluby ke stažení: Snídaňové kluby mění české školy: Nová příručka NPI ČR ukazuje, jak na to | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)

Desátého října je Mezinárodní den duševního zdraví. Právě o něm se v posledních letech mluví stále víc a víc. A je to velké téma organizace Nevypusť duši. Její spoluzakladatelka a také vedoucí pracovní skupiny Wellbeing v rámci Partnerství pro vzdělávání 2030+ Marie Hájek Salomonová byla hostkou EDUcastu. V rozhovoru zmiňuje třeba to, jak se za posledních deset let změnila úroveň, na které se o duševním zdraví ve společnosti bavíme? Proč v Česku chybí dětští psychiatři? A jak si v této oblasti můžeme vzít příklad z paliativní medicíny? A proč jednoduše nejde česky přeložit slovo "wellbeing"? 

Čeští ředitelé a ředitelky mateřských a základních škol toho dělají víc, než by sami chtěli. Ukazuje to nová studie  Partnerství pro vzdělávání 2030+ s názvem Více času na pedagogické vedení školy prostřednictvím efektivního zajištění nepedagogických činností. Čím ředitelé tráví nejvíc času? A jak by mohlo do budoucna fungovat mezi školami tak zvané sdílení služeb? Nejen o tom si s moderátorkou Veronikou Sedláčkovou povídal spoluautor studie a děkan Fakulty informatiky VŠE Jakub Fischer. 

Jak s dětmi mluvit o smrti? Kdy je nejlepší čas vůbec téma umírání a konce lidského života poprvé otevřít? Co dělat, když umře ve škole žák, učitel nebo třeba rodič spolužáka? S moderátorkou Lucií Kocurovou řeší téma, o kterém se nemluví často zrovna jednoduše, Martina Tesařová z neziskové organizace Cesta domů. Třeba taky o tom, jaké knížky nebo materiály můžou pomoct rodičům, ale taky pedagogům. 

Žáci devátých tříd, někteří páťáci, sedmáci a jejich rodiče v těchto dnech netrpělivě vyhlíží výsledky jednotných přijímacích zkoušek. V dalších letech by ale mohlo dojít ke změně středoškolského odborného školství. Počítá s tím Strategie 2030+. Konkrétní plány na změny s moderátorkou Veronikou Sedláčkovou probrala analytička EDUinu Nikola Šrámková. 

Silný vliv socioekonomického zázemí rodiny na vzdělávací výsledky žáků v našich školách je dnes již známým faktem. V Česku ale stále přetrvávají velké nerovnosti ve vzdělávání a nedaří se nám je snížit. Možná je to i tím, že tápeme, jakým způsobem má samotná škola kompenzovat sociální znevýhodnění žáků a jaké profese jí v tom mají pomáhat. Analytička EDUinu Kateřina Lánská v rozhovoru s Pavlou Lioliasovou mluví o tom, jaká je sociální role školy, jaké pozice můžou učitelům v této problematice pomoct nebo jak se v tom daří spolupráce ministerstva školství a ministerstva práce a sociálních věcí.

Dva miliony českých dětí jdou každý den na oběd do školní jídelny. Vývařovny ale výhledově čekají změny. Upravit se má, kromě jiného, třeba složení spotřebního koše, které už je zkrátka zastaralé. Cílem změn je hlavně to, aby stravování bylo atraktivní. S moderátorkou Lucií Kocurovou si povídá Alexandra Košťálová ze Státního zdravotního ústavu. 

Agentura PAQ Research spustila nový web s dobrou praxí ve vzdělávání. Na příkladu 24 příběhů výzkumníci ukazují, jak se daří měnit věci ve vzdělávání.  Na celý web se můžete podívat zde. Analytik PAQ Research Jan Zeman mluví s moderátorkou Veronikou Sedláčkovou nejen o webu, ale i o tom, co mají třeba úspěšná místa společného.

Na začátku února spustí stát, prostřednictvím organizace Cermat, elektronické přihlašování na střední školy. Nově žáci podávají tři přihlášky a školy seřazují podle priority. Jak postupovat, když někteří deváťáci ještě neví, co by vlastně chtěli na střední škole studovat? Co může při výběru pomoct a proč má smysl volbu střední školy začít řešit po nástupu na druhý stupeň základní školy? S moderátorkou Lucií Kocurovou si povídá kariérová poradkyně Helena Košťálová. Třeba o tom, že i s blížícím se termínem pro podání přihlášek je dobré volbě školy věnovat dostatek času. 

V českém vzdělávacím systému nastoupí každý rok na maturitní obory zhruba 70 tisíc žáků. Data ale ukazují, že jedné desetině můžeme už dopředu slíbit, že bude mít velký problém po čtyřech, pěti letech maturitu složit. A bohužel zhruba dva až tři tisíce z těchto středoškoláků nakonec zůstanou úplně bez maturity, jen se základním vzděláním. Právě na tyto neúspěšné studenty se teď zaměřila studie výzkumníků z Filosofické fakulty Masarykovy univerzity. Hostem Veroniky Sedláčkové je spoluautor studie Životní dráhy opakovaně neúspěšných maturantů a maturantek Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd FF MUNI. 

Roman Göttlicher je aktuální vítěz ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic. Na frýdecko-místecké Střední průmyslové škole a obchodní akademii učí občanskou výchovu, dějepis a teď od září také češtinu. Jeho cesta k učitelství přitom rozhodně nebyla přímá. Proč se mu ve výuce hodí jeho psychoterapeutický výcvik? V čem vidí velký význam učitelské supervize? Proč je podle něj ve školách důležité mluvit o tématu duševního zdraví? A jaké zkušenosti si do své učitelské praxe přinesl po dvanácti letech, kdy byl ze školství pryč? Nejen o tom mluví s moderátorkou Pavlou Lioliasovou.

V jakém stavu je české vysoké školství? Jak aktuálně rychle řešit situaci s nízkými platy na humanitních fakultách vysokých škol?  A jak se osvědčuje systém takzvaných insititucionálních akreditací na vysokých školách? Jaká je jejich budoucnost? A co podle něj vypovídá o prioritách vlády rychlé střídání ministrů školství? Moderátorka Veronika Sedláčková se nejen na tyto otázky ptá předsedy Národního akreditačního úřadu a bývalého ministra školství Roberta Plagy. 

Ministerstvo školství připravuje návrh Dlouhodobého záměru ve vzdělávání pro roky 2023 - 2027. Jde o soubor opatření, která mají podpořit změny v systému předškolního, základního i středoškolského vzdělávání. Co přesně by se do roku 2027 mohlo změnit? Proč je v Česku tolik odkladů a jak tuto situaci řešit? Co konkrétně chce ministerstvo udělat pro to, aby Česko nepatřilo mezi evropskými státy na špičku žebříčku? Odkladů je u nás každý rok přes 20 procent.  A jak ve školách ve větší míře zavést takzvané formativní hodnocení? Nejen o tom si s moderátorkou Veronikou Sedláčkovou ředitel odboru vzdělávací politiky ministerstva školství Jaromír Beran.

Přijímací zkoušky na střední školy letos kromě českých žáků dělalo také přes dva a půl tisíce dětí, které do Česka přišly kvůli válce na Ukrajině. I tak je to stále malé množství z celkového počtu ukrajinských středoškoláků, kteří v Česku jsou. Některé střední školy pro tento školní rok rozjely takzvané nulté ročníky - tam se mladí Ukrajinci připravovali na přijímací zkoušky v Česku. Jeden takový ročník vedla na Gymnáziu Na Zatlance i Martina Feuersteinová. S moderátorkou Lucií Kocurovou se baví o tom, jaké dojmy si její žáci z přijímaček odnesli, co pro ně bylo nejtěžší a jestli podobnou aktivitu chce škola zopakovat i v novém školním roce. 

Ministerstvo školství pokračuje s přípravou revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Hlavní díl práce teď leží na Národním pedagogickém institutu, který má vytvořit konkrétní obsah vzdělávání. Plán ale nabírá oproti původním představám zpoždění. Jak velký problém to může problém? Proč není potřeba tolik učiva proškrtat a přitom dát školám možnost učit menší množství látky? Co by rodiče po reformě RVP ZV měli vyžadovat od škol? Jak jde dohromady proměna obsahu vzdělávání a velká decentralizace českého vzdělávacího systému? Moderátorka Veronika Sedláčková se ptá analytika EDUinu Jana Zemana. * Rozhovor jsme natáčeli na konci února.

Blíží se zápisy do základních škol. Školy je musí zorganizovat během dubna. S výběrem vhodné školy pro dítě může v některých případech radit i kariérní a studijní poradkyně. Tou je i Šárka Plocková Hauznerová se kterou si povídá moderátorka Lucie Kocurová. Co obnáší práce studijní poradkyně? Co rodiče často při volbě školy pro své dítě nechtějí? Proč je proti spádové turistice a přesto ji v některých případech dá jako možné řešení?  A proč je při výběru školy důležité stanovit si vlastní hodnoty a priority v rodičovském vztahu s dítětem? A je volba základní školy tak zásadní volba, jak to na první pohled vypadá?

Společnost si v posledních dnech a týdnech připomněla nástup umělé inteligence. A to i popularizací nástroje ChatGPT, který umí komunikovat lidským způsobem. Je umělá inteligence stejně revoluční jako třeba Google, Wikipedia nebo kalkukačka?Jak může ChatGPT ve výuce učitelům pomoct, aby byli choreografové vzdělávání? A jaké jsou naopak hrozby umělé inteligence? Se zakladatelkou iniciativy AI dětem Evou Nečasovou si povídá moderátorka Veronika Sedláčková.

Dítě by podle doporučení Světové zdravotnické organizace mělo denně věnovat alespoň šedesát minut pohybovým aktivitám. To ale v Česku podle dat Univerzity Palackého splňuje jen necelá pětina dětí. Kdy je pro dítě vhodné, aby se začalo úzce zaměřovat na jeden druh sportu? Proč je důležité, aby sportovala celá rodina a jakou roli ve sportování dětí hraje dnes škola a tělocvik? A co by pomohlo celou situaci zlepšit? Moderátorka Lucie Kocurová mluví s bývalým rugbistou a zakladatelem programu Trenéři ve škole. 

Jeden ze dvou hlavních cílů Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030 je snížení nerovností v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů. O aktuálně segregovaném českém školství se moderátorka Veronika Sedláčková baví s Janou Strakovou, výzkumnicí z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a poradkyní ministra školství. Jaké jsou překážky k tomu, aby v českém vzdělávání měly stejnou šanci děti, které se narodily do rodin, kde je k učení tolik nemotivují nebo rodiče nemají čas a prostředky? Kde v zahraničí si vzít inspiraci v případě rovného přístupu ke všem dětem?A proč Jana Straková chápe rodiče, kteří pro své dítě při volbě školy chtějí to nejlepší?Rozhovor s Janou Strakovou jsme natáčeli ještě předtím, než ministerstvo školství oznámilo, že v novém rámcovém vzdělávacím programu pro základní školy zůstane povinný vzdělávací obsah společný pro všechny žáky - a nebude se dělit na jádrové a rozšiřující učivo.

Jak učit biologii a chemii v době, kdy se velká část informací dá jednoduše najít na internetu? Proč je dobré ve výuce využívat moderní technologie, ale jen na ně nespoléhat? Co dělat, když studenti v hodině zkouší pedagoga tím, že zapálí lavici? Hostem dalšího EDUcastu je učitel biologie a chemie na pražském Gymnáziu Botičská a finalista ceny Global Teacher Prize Czech Republic Petr Šíma. S Pavlou Lioliasovou se baví i o tom, co je to mesozom a proč vlastně neexistuje? Nebo jak může rodič podpořit dítě, které má zájem o biologii. 

Ministerstvo školství ve svém dlouhodobém záměru počítá v dalších letech se zrušením známkování v 1. - 3. třídách.  Místo známek mají děti dostávat průběžně formativní zpětnou vazbu a  na vysvědčení slovní nebo kriteriální hodnocení. Co to vlastně je formativní hodnocení? Proč to není to samé jako slovní hodnocení? Jak celá tato proměna souvisí s tím, že učitelé vědí, co je to "dobré učení"? A proč by českým školám bylo bez známek lépe? S moderátorkou Veronikou Sedláčkovou si povídá Alexis Katakalidis, učitel angličtiny na pražském Gymnáziu Jana Nerudy, průvodce programu Učitel naživo a jeden z vítězů GTP CZ 2020.Máte tip na hosta EDUcastu? Pište na: [email protected]

Co všechno obnáší práce školního kaplana?  Jak připravit výuku náboženství pro třídu, kde jsou studenti z věřících i nevěřících rodin? A co znamená, že je kaplan členem preventivního týmu? Se školním kaplanem Arcibiskupského gymnázia v Praze Petrem Hyacintem Ullmenem mluví modeátorka Lucie Kocurová. Třeba také o tom, proč je rád, když se mu ozývají absolventi gymnázia nebo co vlastně mladého člověka přivede k tomu, že se rozhodne stát knězem a řeholníkem.

Velké procento dětí, které se do Česka dostaly kvůli válce na Ukrajině, jsou středoškoláci. Pobytem u nás se ale řada z nich ocitla v situaci, kdy je těžké se zařadit do společnosti a chodit do školy.  Přijímací zkoušky na střední školy udělalo jen málo z nich, část dětí stále na dálku online navštěvuje svou ukrajinskou školu a s českými vrstevníky se vlastně nepotkávají, takže vypadávají z českého systému. Jak by mohl stát takovým dětem pomoct? Proč je potřeba pracovat i s jejich rodiči? Jak se změní přijímací zkoušky pro ukrajinské středoškoláky pro příští rok? A proč je důležité právě středoškoláky do systému vtáhnout? V čem se českému státu vyplatí? S moderátorkou Veronikou Sedláčkovou si povídá vedoucí projektu SOS Ukrajina pro ČR od Člověka v tísni Zuzanou Ramajzlovou.

Hostem EDUcastu je spoluzakladatel Hejného výukového metody matematiky a člen Auly slávy v rámci ceny EDUína Milan Hejný. Co je základním rozdílem mezi klasickou výukou matematiky a Hejného metodou? Proč by pan profesor žádného rodiče nepřesvědčoval, že jeho metoda je lepší než ta druhá? Jaký byl Milan Hejný sám žák? Proč se pro něj učení stalo doslova drogou? A proč je důležité, aby děti byly nejen zvědavé, ale i zvídavé? Nejen to popisuje v rozhovoru s moderátorkou Pavlou Lioliasovou. 

Žáci 4. tříd základních škol, kde se učí podle Hejného metody matematiky, jsou v matematice v průměru lepší než ostatní děti. Ukázala to analýza dat výzkumu TIMSS z let 2015 a 2019, kterou připravil tým z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Vznik analýzy finančně podpořila Nadace České spořitelny. V čem spočívá Hejného výuková metoda? Ve kterých úlohách jsou děti, které se jí učí, lepší? Proč bude dobré analyzovat i data z dalšího šetření v roce 2023? A jak mohou rodiče přistupovat k dětem, pokud se v jejich vývoji nechtějí zaměřit jen na výkon? S moderátorkou Veronikou Sedláčkovou si povídá autor výzkumu David Greger a lektorka H-Matu Jana Hanušová. 

Události posledních týdnů dobře nasvítily problém, který české školy sužuje už léta - nedostatek školních psychologů a dalších podpůrných profesí. Potřebné jsou nejen pro děti, které ze vzdělávacího proudu vypadly během pandemie. Speciální přístup je potřeba i v případě ukrajinských žáků a studentů prchajících před válkou. Proč je pozice školního psychologa důležitá? Jaké jsou cesty financování podpůrných pozic a splní ministerstvo svůj závazek, že od září dostane každá škola nad 180 žáků peníze na školního psychologa? Hostem EDUcastu je analytik PAQ Research Karel Gargulák, ptá se Veronika Sedláčková. 

Ministerstvo školství v roce 2019 spočítalo, že v českých školách chybí šest tisíc pedagogů. Tématu nedostatku učitelů se ve svém výzkumu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy věnuje ředitel Střediska vzdělávací politiky Jan Koucký. Ten v současné době dokončuje několikaletý projekt, který právě hledá důvody, proč pedagogové v českých školách chybí. Moderátorka Veronika Sedláčková se ho ptá třeba na to, jestli je situace v českých školách stále stejná jako před několika lety? Jak se proměnila spokojenost učitelů s platem? Proč se ženy-učitelky často po rodičovské dovolené za katedru nevrací nebo co by státu poradil pro řešení nedostatku pedagogů? A co dalšího Jan Koucký se svým týmem zjistlil? Na to odpovídá v této epizodě EDUcastu. Máte tip na hosta? Pište na [email protected].

Ministerstvo školství připravilo návrh novely zákona o pedagogických pracovnících. Ten už při svém nástupu zmiňoval ministr školství Petr Gazdík. Je novela dobrou úpravou? A s uzákoněním jakých pozic počítá a které se naopak do změny nedostaly? Téma s moderátorkou Pavlou Lioliasovou rozebírá analytik EDUinu Jan Zeman.

V Česku se blíží zápisy do prvních tříd. Školy je letos musí vypsat během dubna a po dvou letech pandemie koronaviru to vypadá, že se do škol vydají budoucí prvňáčci se svými rodiči osobně. Jak vybrat tu pravou základní školu? Na co si při výběru dát pozor? A proč je dobré si při volbě školy prohlédnout i webové stránky? Moderátorka Veronika Sedláčková si povídá s programovým ředitelem EDUinu Miroslavem Hřebeckým.

Speciál EDUcastu k seriálu Ochránce.  Jeho scénárista a předseda správní rady EDUinu, Tomáš Feřtek, si tentokrát povídá s programovou ředitelkou organizace META Krístýnou Titěrovou. Jak se má zachovat učitel, když je součástí třídy žák-cizinec? Jaká jsou specifika práce žáků s odlišným mateřským jazykem? Jak učitel pozná, že dítě potřebuje podporu? Kam se může učitel obrátit pro podporu? Rozhovor navazuje na 9. epizodu seriálu Ochránce. Pustit si ho můžete třeba v IVysílání České televize: 9/10 Hidžáb - Ochránce | Česká televize (ceskatelevize.cz)

Speciál EDUcastu k seriálu Ochránce. Scénárista a předseda správní rady EDUinu Tomáš Feřtek tentokrát mluví s ředitelkou a zakladatelkou nadačního fondu Qiido Miriam Janyškovou a ředitelkou Qiido pedagogicko psychologické poradny Andreou Štefáčkovou. Jaký je rozdíl mezi talentem a nadáním? Jak nadání/talent u dětí a žáků ve třídě rozpoznat? Je nadání/talent měřitelný, popřípadě jak? Rozhovor navazuje na 8. epizodu seriálu Ochránce. Pustit si ho můžete třeba v IVysílání České televize: 8/10 Ahoj tati - Ochránce | Česká televize (ceskatelevize.cz)

Cenu EDUína za inovace ve vzdělávání letos získal Ústav školní pedagogiky, Fakulta humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Porotu nejvíc zaujal jejich projekt Budoucí učitelé v akci: záchranný kruh školám a rodinám. Hostem EDUcastu je Hana Navrátilová právě z Ústavu školní pedagogiky. Jak celý projekt fungoval? Proč studenti nezůstali jen u doučování? A jaká slabá místa má státní plán na doučování? 

Děkujeme učitelům, kteří neučí předměty, ale učí děti - to je motto letošního ročníku ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize Czech Republic. Mezi finalisty se před dvěma lety dostala i Markéta Vokurková, prvostupňová učitelka ze Základní školy Kunratice. Porotu zaujala i tím, že si před několika lety řekla, že začne se svou třídou víc chodit ven - nejen na výlety, ale na běžnou výuku. Co je na takovém rozhodnutí vůbec nejtěžší? Jak venku učit třeba češtinu nebo matematiku? A  kde v listopadu sehnat žížaly pro badatelskou výuku? Hostem EDUcastu je finalistka GTP CZ 2020 Markéta Vokurková. Máte tip na hosta? Pište na [email protected]

Speciál EDUcastu k seriálu Ochránce. Scénárista a předseda správní rady EDUinu Tomáš Feřtek si povídá s ředitelem Soukromé základní a mateřské školy Adélka Vladislavem Halíkem. Co ho vedlo k založení vlastní školy? aké jsou motivace rodičů pro přechod dětí z veřejných škol do soukromých inovativních škol? Jak takové školy fungují? Rozhovor  navazuje na sedmý díl seriál Ochránce. Pustit si ho můžete třeba v IVysílání České televize: 7/10 Vrabčák - Ochránce | Česká televize (ceskatelevize.cz) 

Ministerstvo školství začalo v lednu letošního roku pilotáž středního článku podpory. Posílení podpory mezi školami a ministerstvem je i jedna z priorit Strategie 2030+. Kromě ministerstva školství pracuje na své vizi pro střední článek také  iniciativa Partnerství pro vzdělávání 2030+.  Jak by měl střední článek vlastně fungovat? Jaký je rozdíl mezi středním článkem podpory a řízení? A jak můžou Česku při tvoření tohoto modelu pomoct zkušenosti ze zahraničí? Hostem Veroniky Sedláčkové je Vladimír Srb, vedoucí pracovní skupiny Střední článek v rámci Partnerství 2030+. Funkci středního článku podpory se věnoval i EDUinem každoročně vydávaný Audit vzdělávacího systému.

Speciál EDUcastu k seriálu Ochránce. Scénárista a předseda správní rady EDUinu Tomáš Feřtek si povídá s psycholožkou Kateřinou Fořtovou ze Základní školy Kunratice.  Jaký postup doporučuje škole ve chvíli, kdy zemře nějaký žák? Jaké členy má mít operační tým pro danou situaci? A jak komunikovat s dětmi ze zasažené třídy? Proč je dobré mít pro takovou situaci připravený plán už dopředu? A co by naopak ředitelé nikdy dělat neměli?Rozhovor  navazuje na šestý díl seriál Ochránce. Pustit si ho můžete třeba v IVysílání České televize: 6/10 Veřejný nepřítel - Ochránce | Česká televize (ceskatelevize.cz)

Jak v dětech probouzet lásku k matematice? Jsou v české společnosti pořád genderové stereotypy v přístupu k robotice? A jak rodič pozná ve výuce svých dětí, že informatika se teď učí jinak než dřív? Hostem EDUcastu je učitelka matematiky a informatiky na brněnské Základní škole Labyrinth, jedna z vítězek Global Teacher Prize CZ 2020 a jedna z padesáti nejinspirativnějších učitelů letošního ročníku Global Teacher Prize, Štěpánka Baierlová. 

Speciál EDUcastu k seriálu Ochránce. Scénárista a předseda správní rady EDUinu Tomáš Feřtek si povídá s ředitelkou Centra Locika Petrou Wünschovou. Tématem rozhovoru je agresivita dětí. Jak agresivní chování u dětí diagnostikovat, jak se v takové situaci zachovat a jak s dětmi s poruchami chování pracovat. Rozhovor navazuje na třetí díl seriálu Ochránce. Pustit si ho můžete třeba v iVysílání České televize: Ochránce: Andílek — iVysílání — Česká televize (ceskatelevize.cz).

Na ministerstvu školství od letošního září pracuje skupina expertů, která připravuje revizi rámcových vzdělávacích programů - tedy toho, co se mají děti na základních školách učit. Je revize opravdu potřeba?  Musely by se do budoucna všechny děti učit to samé? A jak by se taková úprava měla projevit i na podobě přijímacích zkoušek na střední školy? S moderátorkou Veronikou Sedláčkovou mluví předseda Expertního panelu k revizi rámcových vzdělávacích programů Jan Jiterský. 

Speciál EDUcastu k seriálu Ochránce. Scénárista a předseda správní rady EDUinu Tomáš Feřtek si povídá s Pavlem Dosoudilem, psychologem z Pražského centra primární prevence diskutují třeba o tom, jak fungují diagnostické ústavy v České republice, jejich současném stavu a zkušenostech z daného prostředí. 

Na českých pedagogických fakultách a fakultách připravující učitele v posledních letech probíhá proměna studia budoucích pedagogů. Jak ukazují data, novým učitelům totiž často chybí dovednosti pro práci s heterogenní třídou nebo nejsou z vysokých škol připravení na množství byrokracie, které je čeká.  V souvislosti s proměnou studijních oborů se proto i tato témata dostávají do studijních plánů. O konkrétním předmětu, který funguje na Technické univerzitě v Liberci, mluví jeho garant Miroslav Slowik. Konzultant EDUinu Karel Gargulák pak přidává pohled na proměnu učitelské přípravy v celé České republice.