NEMOC není BEZMOC

Jak rozpoznat alergii od nachlazení? Kýchání, ucpaný nos, slzení očí nebo svědění kůže. Mnoho lidí si myslí, že jde o nachlazení, přitom příčinou může být alergie. A ta rozhodně nekončí s jarem. Letní měsíce přinášejí řadu alergenů, které mohou ovlivnit kvalitu spánku, sportovní aktivity, cestování i celou dovolenou. Hostem epizody je imunoložka a alergoložka Pavlína Králíčková, která vysvětluje, proč alergievznikají, jak rozpoznat jejich příznaky a jaké možnosti léčby nabízí současná medicína. V rozhovoru se dozvíte:jak poznat rozdíl mezi alergií a běžnýmnachlazením,které alergeny jsou v létě nejčastější,kdy je vhodné navštívit alergologa,jak probíhá alergologické vyšetření a testování,jaké jsou možnosti moderní léčby alergií,co dělat při alergii na slunce nebo pobodnutí hmyzem,jak si i s alergií užít léto bez zbytečnýchomezení.Pokud vás každé léto trápí rýma, svědění očí, kožní reakce nebo si nejste jistí, zda jde o alergii, tato epizoda vám pomůže lépe porozumět tomu, co se ve vašem těle děje.

Proč onemocníme i v horkých dnech a jak se chránit nadovolené? Léto si většina z nás spojuje se sluncem, odpočinkem a dovolenou. Přesto právě v tomto období mnoho lidí překvapí bolest v krku, rýma, kašel nebo horečka. Proč se virózy šíří i během horkých dnů? A jak poznat, že nejde o bakteriální infekci, která vyžaduje antibiotika? Hostem této epizody je mikrobioložka Václava Adámková, která vysvětluje, proč jsou letní virózy běžné, jaké viry jsou v létě nejčastější a jak se proti nim účinně chránit. V rozhovoru se dozvíte:proč se můžeme nakazit i uprostřed léta,jaké jsou příznaky letních viróz,proč antibiotika na virové infekce nefungují,jak snížit riziko nákazy při cestování, v hotelích nebo letadle, jak chránit děti i dospělé běhemdovolené,kdy vyhledat lékaře.Pokud se chystáte na dovolenou nebo chcete vědět, jakpředejít nepříjemnému onemocnění během léta, tato epizoda je právě pro vás.

Myslíte si, že stačí sáhnout po opalovacím krému s vysokýmSPF a máte vystaráno? Ve skutečnosti dělá většina lidí při ochraně před sluncem několik zásadních chyb. Nejde jen o výběr opalovacího krému, ale také o jeho správné používání. S kožní lékařkou Ninou Benákovou, si vysvětlíme, jak funguje ochrana před UV zářením a proč je prevence poškození pokožky důležitá v každém věku. V rozhovoru se dozvíte:jak vybrat opalovací krém podle typu pokožky, co znamenají hodnoty SPF a jakou ochranuskutečně poskytují,jaké chyby lidé při používání opalovacích krémůdělají nejčastěji,kolik opalovacího krému správně nanášet a jakčasto jeho aplikaci opakovat,proč samotný opalovací krém nestačí a jak sechránit před sluncem komplexně,jak snížit riziko spálení, předčasného stárnutípokožky i vzniku kožních nádorů.Pokud chcete, aby vaše pokožka zůstala zdravá nejenběhem léta, ale i v dalších letech, poslechněte si praktické rady zkušené dermatoložky. Dozvíte se, jak se vyhnout nejčastějším chybám a proč správná ochrana před sluncem patří mezi nejúčinnější investice do vašeho zdraví.

Jak poznat, že tělu chybí voda a kolik tekutin skutečněpotřebujeme? Bolest hlavy, únava, závratě nebo zhoršená koncentrace. Mnoho lidí tyto obtíže přisuzuje horkému počasí nebo vyčerpání. Často je ale příčina mnohem jednodušší – tělu chybí voda. Dehydratace nepostihuje jen sportovce nebolidi při vysokých letních teplotách. Může ohrozit každého z nás a u některých skupin, například seniorů, malých dětí nebo lidí s cukrovkou, může mít i závažné zdravotní následky. S endokrinoložkou Sylvií Špitálníkovou probíráme, jak správně dodržovat pitný režim, jak poznat první příznaky dehydratace a proč není dobré čekat, až dostaneme žízeň. Co se dozvíte? Jak poznat první příznaky dehydratace.Kolik tekutin bychom měli denně vypít.Počítá se do pitného režimu káva, polévka neboovoce? Jaké nápoje jsou vhodné během horkých letníchdnů.Kdy je potřeba doplňovat minerály a proč jedůležitý sodík.Jak správně hydratovat organismus při sportunebo fyzické námaze.Kdo patří mezi nejrizikovější skupiny z hlediskadehydratace.Jaké chyby lidé při pitném režimu dělajínejčastěji.Proč je dehydratace nebezpečná? Voda je nezbytná prosprávné fungování všech orgánů. Podílí se na regulaci tělesné teploty, přenosu živin, fungování mozku i ledvin. Pokud jí tělo nemá dostatek, začínají se objevovat první varovné příznaky – bolest hlavy, únava, sucho v ústech nebo motání hlavy. Při výraznější dehydrataci může dojít k poruchám krevního oběhu, poškození ledvin nebo kolapsovým stavům. Právě proto je důležité myslet na pitný režim dříve, než se objeví pocit žízně.

Chystáte se k moři a přemýšlíte, jak ochránit pokožku před sluncem, solí nebo spálením? A opravdu moře vždy pomáhá při atopickém ekzému? S dětskou dermatoložkou Štěpánkou Čapkovou si povídáme o tom, jak se na dovolenou správně připravit, jaké chyby lidé dělají nejčastěji a proč může být první týden u moře pro citlivou pokožku nejnáročnější. Dozvíte se, jak vybírat opalovací přípravky, proč není bazén vždy nejlepší volbou, jak pečovat o pokožku po koupání i co by rozhodně nemělo chybět v cestovní lékárničce. „Když je tvůj stín kratší než ty, schovej se před sluncem.“ Tuhle jednoduchou pomůcku doporučuje paní doktorka všem rodičům i dětem. Praktické rady, které vám mohou zpříjemnit dovolenou a pomoci předejít zbytečným kožním problémům – ať už cestujete s atopickým ekzémem, citlivou pokožkou, nebo jen chcete svou kůži co nejlépe chránit.

Vyšetření močového měchýře cystoskopií patří mezi důležitá urologická vyšetření, která mohou včas odhalit závažná onemocnění. Přesto ho mnoho lidí odkládá. Nejčastěji kvůli strachu, studu nebo mylným představám o jeho průběhu. Jedním z nejčastějších důvodů k vyšetření je krev v moči (hematurie). Může být způsoben zánětem močových cest, ale také může být prvním signálem závažnějšího onemocnění,včetně nádorů močového měchýře. V této epizodě si s uroložkou Michaelou Matouškovou vysvětlujeme, kdy je vyšetření močového měchýře nezbytné, jak probíhá cystoskopie krok za krokem a co přesně dokáže odhalit. Odpovídáme na otázky, které si pacienti často kladou: Bolícystoskopie? Jak se na ni připravit? Zaměřujeme se také na nejčastější mýty, které vedou k odkládání vyšetření. Protože někdy je nejdůležitější včas reagovat na signály, které nám tělo dává.

Užíváte bylinky nebo doplňky? Možná děláte chyby, které mohou ovlivnit vaši léčbu. Bylinky jsou vnímány jako bezpečná a přirozená cesta ke zdraví. Ale co když vám ve skutečnosti mohou uškodit? S farmaceutkou a odbornici na fytoterapii, farmakognozii a léčivé rostliny Alicí Sychrovou, rozebíráme, kde má přírodní léčba své místo a kde už může být riziková. Uslyšíte konkrétní příběhy z praxe, nejčastější chyby při užívání bylin i to, proč mohou některé doplňky ovlivnit účinek léků. Řeč bude o rozdílech mezi bylinnými čaji, tinkturami, standardizovanými extrakty i doplňky stravy. Dozvíte se, pročněkteré léčivé látky do čaje vůbec nepřecházejí, jak poznat kvalitní přípravek a proč internetové rady nebo doporučení na sociálních sítích nemusí být bezpečné. Přírodní léčba má své místo v moderní medicíně. Stejně jako u klasických léků ale platí, že správná volba, dávka i způsob užívání rozhodují o tom, zda bude pomáhat, nebo naopak škodit.

Jak může pár bodů na uchu souviset s bolestí zad, migrénou, stresem nebo chutí na cigaretu? V epizodě otevíráme téma aurikuloterapie, známé také jako ušní akupunktura — metody, která pracuje se stimulací bodů na uchu a kterou někteří využívají při bolesti, stresu, úzkostech, porucháchspánku, hormonálních potížích nebo třeba při odvykání kouření. Společně s Petrou Uríkovou, lékařkou, terapeutkou a lektorkou čínské medicíny, vysvětlujeme, jak aurikuloterapie funguje, proč se někdy říká, že ucho představuje „mapu těla“.

Obezita patří mezi největší zdravotní problémy současnosti.Nejde přitom jen o několik kilogramů navíc nebo otázku vzhledu. Obezita může ovlivnit zdraví dítěte už v dětství a zvýšit riziko řady onemocnění v dospělosti. S docentem Daliborem Pastuchou probíráme, proč počet dětí s obezitou stále roste, proč dítě z nadváhy nevyroste, jak obezita ovlivňuje tělo i psychiku a co mohou rodiče udělat pro zdraví svých dětí. Mluvili jsme také o nejčastějších mýtech, chybách při snaze o hubnutí a o tom, proč by cílem nemělo být číslo na váze, ale zdravější a spokojenější dítě. Obezita často zasahuje také do sebevědomí dítěte, vztahů s vrstevníky a celkové psychické pohody.

Otevřený rozhovor o umělém oplodnění (IVF) a o tomu, kdy nečekat a začít řešit problém s otěhotněním. Dozvíte se, jak probíhá první návštěva IVF centra, jaké jsou možnosti léčby neplodnosti a co vás čeká při samotném procesu umělého oplodnění. Společně s gynekoložkou z IVF centra, Simonou Jirsovou vysvětlujeme celý postup umělého oplodnění, jaká vyšetření se provádí u ženy a muže, kolik stojí celý procesa co vše hradí pojišťovna. Epizoda je ideální pro všechny, kteří zvažují IVF, nedaří se jim otěhotnět, nebo chtějí lépe porozumět možnostem moderní reprodukční medicíny. Cesta k miminku nemusí být vždy přímá. Důležité je vědět, že existují možnosti a odborná pomoc.

Dušnost při chůzi do schodů, horší kondice, pocit, že už „nemůžete popadnout dech“ tak jako dřív. Mnoho lidí si podobné změny vysvětluje věkem, stresem nebo únavou. Jenže někdy může jít o první signál, že se něco děje s plícemi. V epizodě si s pneumoložkou docentkou Martinou Šterclovou, povídáme o plicní fibróze, které může začínat velmi nenápadně. Pozor! Časné odhalení hraje zásadní roli pro další roky života. Co je plicní fibróza? Jednoduše řečeno jde o postupné jizvení plicní tkáně. Plíce ztrácejí pružnost a člověku se může postupně hůře dýchat. V epizodě uslyšíte: jak poznat, že dušnost už není normální, první příznaky plicní fibrózy, jak probíhá diagnostika a léčba.

Tradiční čínská medicína patří k tématům, která rozdělují společnost. Pro jedny představuje cestu, jak lépe porozumět vlastnímu tělu, pro druhé je synonymem něčeho, čemu nedůvěřují. Přesto ji dnes vyhledává stále více lidí – často ve chvíli, kdy je trápí únava, trávení, opakované infekce, hormonální potíže nebo pocit, že se necítí dobře. S Petrou Uríkovou, lékařkou, terapeutkou a lektorkou tradiční čínské medicíny, vysvětlujeme, co tradiční čínská medicína skutečně je, na jakých principech stojí a v čem se liší od klasického západního pohledu na zdraví. Mluvíme o tom, proč se nesoustředí jen na jednotlivý symptom, ale snaží se hledat souvislosti mezi tělem, životním stylem, psychikou a každodenními návyky. Nejde o hledání zázračné metody, ale způsobu jak lépe rozumět signálům vlastního těla.

Můžete mít normální cholesterol, zdravě jíst, sportovat, přesto být ve vyšším riziku infarktu nebo mrtvice. Důvodem může být lipoprotein(a) neboli Lp(a). Je to geneticky podmíněný rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění, který může zůstávat dlouhé roky skrytý. Často se o němčlověk dozví až po vážné zdravotní události, přestože běžné výsledky cholesterolu mohou vypadat dobře. V této epizodě si s docentem Michalem Dubským specialistou na diabetologii a prevenci komplikací cévních onemocnění, vysvětlíme, proč normální cholesterol nemusí být vždy v pohodě, kdo by si měl Lp(a) určitě nechat změřit, co funguje a co jsou jen internetové mýty a jaké nové možnosti léčby přicházejí v úvahu. Máte v rodině výskyt infarktu, mrtvice nebo vysoký cholesterol v mladším věku? Tak si neváhejte pustit tuto epizodu. Jeden krevní test přinese informaci na celý život.

Testosteron se v poslední době stal téměř symbolem energie, výkonu a „lepší verze sebe sama“. Na sociálních sítích i v diskusích se často objevují doporučení, jak si jeho hladinu „optimalizovat“. Alarmující je, že často i bez jasné diagnózy a lékařského dohledu. Jenže testosteron není doplněk stravy. Je to silný hormon, který ovlivňuje celé tělo. V této epizodě si s uroložkou Michaelou Matouškovou vysvětlujeme, kdy má léčba testosteronem skutečně smysl a kdy už jde o nadužívání, které může přinést víc rizik než užitku. Zaměřujeme se na situace, které dnes vídáme čím dál častěji – mladí muži bez jasné diagnózy, biohacking, tlak na výkon nebo snaha „zpomalit stárnutí“. Rozebíráme také časté mýty zinternetu a sociálních sítí: pomůže testosteron na únavu? Jebezpečné jeho dlouhodobé užívání? A má své místo u žen, například v období menopauzy? Epizoda přináší jasný pohled na to, co se v těle skutečně děje, když testosteron dodáváme zvenku – včetně dopadů na plodnost, psychiku nebo srdce a cévy. Protože ne všechno, co slibuje rychlé zlepšení, je bezpečná cesta.

Menopauza mění ženské tělo víc, než si často připouštíme. Některé změny zůstávají skryté, nebo se o nich nemluví.Pocit tlaku v podbřišku, „něco navíc“ v pochvě, diskomfort při pohybu nebo při s-xu. Možná i drobné krvácení nebo změna v oblasti močové trubice. Mnoho žen si tyto příznaky vysvětluje jako běžnou součást stárnutí. Ve skutečnosti ale může jít o sestup pánevních orgánů (prolaps). V této epizodě si s urogynekologem, profesorem Jaromírem Mašatouvysvětlíme, co se děje s pánevním dnem v menopauze a proč tyto potíže vznikají. Dozvíte se, jaké jsou první signály, kdy je vhodné vyhledat lékaře a jaké jsou dnešní možnosti řešení. Mluvíme i o tom, proč ženy často přizpůsobují svůj život potížím místo toho, aby je řešily a jak to změnit. Tělo se s věkem mění, ale to neznamená, že musíme přijmout nepohodlí jako nový standard.

V epizodě se věnujeme plodnosti z pohledu dnešní doby, kdy stále více žen i mužů zvažuje své rodičovství v jiném časovém horizontu, než bylo běžné. Otevřeně mluvíme o možnostech zmrazení vajíček a spermatu (tzv. social freezing) i o situacích, kdy přichází na řadu darování vajíček jako jedna z cest k vytouženému dítěti. Společně s gynekoložkou SimonouJirsovou vysvětlujeme, jak tyto metody fungují v praxi, pro koho jsou vhodné a jaká je jejich reálná úspěšnost. Dotýkáme se nejen medicínské stránky, ale i psychiky, rozhodování a očekávání, která si s sebou lidé často nesou. Srozumitelný a realistický pohled na možnosti moderní reprodukční medicíny a pomoc zorientovat se v tom, kdy dává smysluvažovat o zmrazení buněk a kdy je na místě hledat jiné cesty k plodnosti.

Máme dnes víc informací o s-xu než kdy dřív. Stačí pár kliků a víme skoro všechno. Přesto jako bychom tomu rozuměli čím dál míň. Přibývá mladých lidí, kteří nemají žádnou s-xuální zkušenost, ale zároveň jsou v kontaktu s pornografií každýden. Mnozí nechtějí vztah, nechtějí se vázat a někdy ani nechtějí s-x. Mluvíme o výkonu a o-gasmu, ale mnohem méně o chuti, blízkosti a tom, co se děje uvnitř nás. Jak dnes vypadá s-xualita mladé generace a co s ní dělají sociální sítě nebo platformy jako OnlyFans? O tom si budu povídat s novinářkoua autorkou Hanou Vackovou. S-xualita není jen to, co vidíme na obrazovce. Vnímejme to jako vztah k sobě, k vlastnímu tělu a k druhému člověku, který vzniká z blízkosti a porozumění.

Zánět močových cest patří mezi nejčastější zdravotní potíže, zejména u žen. První příznaky bývají nenápadné – pálení při močení, časté nutkání na toaletu nebo tlak v podbřišku. V této epizodě si s uroložkou Michaelou Matouškovou vysvětlujeme, jak zánět močových cest vzniká, jak ho bezpečně poznat a co dělat hned při prvních příznacích. Dozvíte se, kdy mohou pomoci režimová opatření a kdy už je nutné vyhledat lékaře. Věnujeme se také častým chybám, které lidé dělají při samoléčbě, a vysvětlujeme, proč se zánětymočových cest často vracejí. Odpovíme i na praktické otázky z běžného života – jakou roli hraje pitný režim, hygiena, intimní život nebo doplňky stravy. Epizoda přináší srozumitelný a praktický návod, jak svému tělu porozumět a jak předejít komplikacím. Zánět močových cest není jen nepříjemnost – je to signál, který bychom neměli ignorovat.

Bolest lokte dnes netrápí jen sportovce. Tenisový a golfový loket se často objevují i u lidí, kteří pracují na počítači nebo mají jednostrannou zátěž. Přesto se často řeší jen klidem, který ale problém dlouhodobě nevyřeší. V epizodě se díváme na bolest lokte z pohledu fyzioterapie. S fyzioterapeutkou Jindřiškou Mlčkovou vysvětlujeme, že příčina často není jen v lokti, ale souvisí s fungováním celé horní končetiny, ramene a držení těla. Dozvíte se, co dělat při prvních příznacích, jak má vypadat účinné cvičení, čemu se vyhnout a jak nastavit každodenní návyky, tak, aby se bolest nevracela. Praktickýprůvodce pro každého, kdo chce bolest lokte opravdu řešit, nejen tlumit.

Endometrióza není jen gynekologický problém. Pro mnoho žen znamená roky bolesti a často i cestu k neplodnosti, která nemá jednoduché řešení. V této epizodě se na endometriózu díváme nejen jako na diagnózu, ale jako na stav, který ovlivňuje celé tělo – pohyb, napětí v těle, nervový systém ikaždodenní fungování.  S fyzioterapeutkou Jindřiškou Mlčkovou mluvíme o tom: jak může fyzioterapie pomoci zmírnit bolest, jak souvisí endometrióza s neplodností, co se v těle změní, když začneme pracovat s pohybem, dechem a napětím a proč mohou hrát důležitou roli i jizvy a srůsty, nakteré se často zapomíná. Endometrióza má vliv na to, jak funguje celé tělo. Když se podaří uvolnit napětí, zlepšit pohyb tkání a vrátit tělu přirozenou funkci, často se změní nejen bolest, ale i šance na otěhotnění.

Antioxidanty jsou symbolem ochrany před stárnutím i civilizačními nemocemi. Reklamy slibují více energie, lepší imunitu a delší život. Ale co říká věda? V této epizodě si s profesorem Liborem Vítkem vysvětlujeme, co je oxidativní stres a jak fungují volné radikály. Zjistíte, proč tělo některé z nich dokonce potřebuje a proč nadměrná suplementace antioxidanty nemusí být vždy výhodná. Odpovíme na otázky, zda má smysl brát vitamin C a E každý den, zda jsou „superpotraviny“ skutečně výjimečné? Antioxidanty nejsou hasičský přístroj, který můžeme bez omezení používat. Naše tělo potřebuje rovnováhu. Volné radikály nejsou jen škůdci,jsou i součástí přirozených procesů. Problém nevzniká z jejichexistence, ale z nerovnováhy.

Kouření ovlivňuje ženské tělo jinak než to mužské. Působí na hormony, cyklus, náladu, plodnost i potřebu nikotinu. Přesto o tom většina žen neví. Tato epizoda popisuje téma, které je pro zdraví žen zásadní, přitom často podceňované. V rozhovoru s profesorkou Evou Králíkovou, odbornicí na léčbu závislosti na tabáku, se díváme na to, jak kouření působí na ženský organismus v různých životních obdobích – od puberty až po menopauzu. Epizoda nabízí praktické rady i hlubší zamyšlenínad tím, jak moc dokáže kouření ovlivnit kvalitu života žen. Pokud chcete porozumět svému tělu, svým hormonům a svému zdraví, tahle epizoda je pro vás. Možná vám ukážeme cestu, jak udělat změnu, která má skutečný smysl. Každácigareta má dopad, ale každé rozhodnutí přestat má ještě větší sílu.

CRP (C-reaktivní protein) patří k nejčastějším vyšetřením v ordinaci praktického lékaře. Mnoho lidí ale neví, co tento výsledek skutečně znamená a jak ho správně chápat. V epizodě si s praktickým lékařem Norbertem Králem vysvětlujeme, co je CRP, co v těle měří a proč není možné rozhodovat o léčbě jen podle jednoho čísla. Mluvíme o nejčastějších mýtech, například, že vysoké CRP automaticky znamená antibiotika, nebo že nízké CRP znamená, že člověku „nic není“. Dozvíte se, kdy má CRP smysl, kdy může spíš mást. Vysvětlujeme také, proč někdy lékař CRP vůbec neindikuje. CRP není diagnóza, ale pomůcka, která dává smysl jen tehdy, když ji hodnotíme v souvislostech.

Energetické nápoje patří mezi nejrychleji rostoucí segment nápojového trhu. Oblíbené jsou mezi dospívajícími, studenty idospělými, kteří chtějí „vydržet víc“. Současně přibývá otázek: Jsou bezpečné? Kolik kofeinu je už příliš? Může jejich pravidelné pití zatěžovat srdce, tlak nebo játra? A jaký je rozdíl mezi energetickým a iontovým nápojem? V epizodě si s profesorem Liborem Vítkem vysvětlujeme: co se děje v těle po vypití energetického nápoje, jak působí kombinace kofeinu, cukru a dalších stimulantů a proč jsou rizikovější pro děti a dospívající. Epizoda je určena rodičům, studentům, sportovcům i každému, kdo někdy sáhl po „rychlé energii“. Protože skutečná energie nevzniká v plechovce.

Praktický lékař je první a nejdůležitější kontakt se zdravotním systémem. Přesto ho mnoho lidí vyhledá až ve chvíli, kdy se objeví potíže. V této epizodě si s praktickýmlékařem Norbertem Králem povídáme o tom, proč je dobré mít svého praktického lékaře a vysvětlujeme, co všechno může praktický lékař sledovat dlouhodobě, proč hraje zásadní roli v prevenci a včasném záchytu vážných onemocnění a jak fungují preventivní prohlídky v Českérepublice. Zaměřujeme se také na jednu z velkých výhod českého systému – preventivní prohlídky hrazené ze zdravotního pojištění, na které má každý nárok jednou za dva roky. Když lékař zná svého pacienta dlouhodobě, dokáže mupomoci mnohem víc než jen jedním vyšetřením.

Když se řekne hypnóza, mnozí si představí hluboký spánek nebo cirkusovou show. Ale klinická hypnóza v rukou psychologa je úplně něco jiného. Je to vědecky podložená metoda, která pomáhá lidem zvládat bolest, úzkost, traumata, psychosomatické potíže nebo strach z lékařských výkonů. S klinickou psycholožkou Alenou Javůrkovou si povídáme o tom: jak hypnóza funguje a co se při ní děje v těle i mysli, kdo ji může využít a kdy pomáhá nejvíc, jak probíhá hypnóza v praxi a proč to není magie, ale nástroj soustředěnépozornosti a vnitřního klidu. Dozvíte se, co od hypnózy čekat, jak rozpoznat odborníka. Hypnóza je stav hlubokého soustředění, ne spánku. Vědomí je přítomné, jen jinak naladěné.

Osteoporóza nevzniká ze dne na den. Je to pomalý proces, který ovlivňují hormony, věk, životní styl i genetika. V epizodě endokrinoložka Sylvie Špitálníková vysvětlí, jak se kosti mění v čase, proč jsou po menopauze zranitelnější a kdy má smysl udělat hormonální vyšetření. Osteoporóza nezačíná zlomeninou, ale v momentě, kdy hormony ztratí svůj rytmus a toho si většina lidí vůbec nevšimne. V rozhovoru se dozvíte:jak hormony řídí obnovu kostí,kdy se ozývá první varovný signál, i když ještěnic nebolí,jak poznat, že za oslabením kostí stojí hormonální nerovnováha,kdy je vhodná denzitometrie a kdo ji indikuje jakou roli hrají estrogeny, štítná žláza, parathormon a vitamin D,proč osteoporóza postihuje i muže.

Mnoho lidí chce přestat kouřit. Mnoho lidí to zkusilo několikrát. Mnoho lidí ani netuší, že existují léky, které jim mohou zásadně usnadnit začátek. V této epizodě s profesorkou Evou Králíkovou, vysvětlujeme, jak fungují léky na odvykání, jak si vybrat to pravé, čeho se nebát a kdy se obrátit na odborníka. Dozvíte se, jak funguje nikotinováterapie a jak se liší od léků na předpis, jaké chyby lidé při odvykání dělají a proč není pravda, že kdo bere léky, má „slabou vůli“. Chcete zvýšit šanci, že to tentokrát vyjde? Pusťte si naši epizodu. Přestat je jednodušší, když víte jak.

Bojíte se převazů, injekcí nebo vyšetření víc než samotnédiagnózy? Procedurální bolest je druh bolesti, která nevzniká kvůli nemoci, ale během lékařských zákroků, třeba při převazu, odběru krve, rehabilitaci nebo zavádění infuze. Je opakovaná, často se předem očekává a může být pro pacienta nejen tělesně, ale i psychicky velmi náročná. V této epizodě si sklinickou psycholožkou Jaroslavou Roudenskou povídáme o tom:•  proč „malý zákrok“ může způsobit velkou zátěž,•  jak bolest ovlivňuje psychiku a důvěru v léčbu,•  jak ji zvládat – nejen léky, ale i slovy, dechema pochopením,•  co (ne)říkat pacientovi, který se bojí.Lidé si pamatují, co je bolelo, ale často si ještě víc pamatují, jak s nimi u toho bylo zacházeno.

Krvácení dásní není normální součást čištění zubů, ale je to znamení, které stojí za pozornost. V této epizodě mluvíme s dentální hygienistkou Annou Hájkovou, která vysvětluje, proč dásně krvácí, jak rozeznat podráždění od zánětu a kdy jde ještě o problém, který stačí napravit změnou v návycích. Dozvíte se praktické tipy: jaký kartáček a techniku zvolit, jak často používat mezizubní pomůcky a proč pravidelná návštěva hygieny může situaci zvrátit. Tento rozhovor se liší od epizody o parodontóze. Zaměřuje se na první varování a jednoduché kroky, které zvládnete sami doma, než se problém zhorší. Poslechněte si tuto epizodu, pokud se vám při čištění objevuje krev. Vraťte dásním pevnost a vyhněte se dalším komplikacím. #paradentoza #kravacenidasni #dentalniHygiena #zuby#zanetdasni #dasne #zdraveZuby

Hormony řídí mnoho procesů v našem těle. Když se jejich hladiny začnou měnit, můžeme to cítit na těle i na duši. V této epizodě se s endokrinoložkou Sylvii Špitálníkovou díváme na období premenopauzy, menopauzy a klimakteria krok za krokem. Vysvětlujeme, proč se tělo začíná chovat jinak, jaké změny jsou běžné a kdy už je vhodné vyhledat lékaře. Mluvíme i o tom, kdy má smysl vyšetřit hormonální profil, kdo tato vyšetření indikuje a co nám výsledky mohou napovědět. Dotkneme se také tématu, o kterém se stále málo mluví: andropauzy u mužů. Jak probíhá? Jak ji poznat a proč její projevy často procházejí bez povšimnutí?

Jak vypadá péče o transgender a genderově rozmanité osoby v praxi sexuologie? V této epizodě si s gynekologem a sexuologem Pavlem Turčanem povídáme o tom, co znamená genderová dysforie, jak probíhá proces tranzice a proč je důležité, aby zdravotní péče byla respektující a bezpečnápro každého. Vysvětlujeme také, co přinesla legislativní změna platná od července 2025, kdy už úřední změna pohlaví nevyžaduje chirurgické zákroky ani kastraci, ale pouze potvrzení sexuologa a informovaný souhlas pacienta.

Nikotinové sáčky se staly běžnou součástí života mnoha mladých lidí. Jsou malé, nenápadné a působí neškodně. Jenže pod jejich „čistým“ vzhledem se skrývá silná dávka nikotinu, která dokáže mozek přepsat rychleji, než si člověk uvědomí. V epizodě vysvětlujeme, proč závislost na nikotinu není zlozvyk ale nemoc. A proč už nestačí mluvit jen o cigaretách. Hostem je profesorka Eva Králíková, přední odbornice na léčbu závislosti na tabáku. Společně se díváme na to, jak závislost vzniká, proč jsou nikotinové sáčky tak lákavé pro mladé a jaké mýty kolem nich nejčastěji kolují. Mladý mozek je pro nikotin jako houba, nasaje ho rychle a pouští jen velmi těžko.

Když se v dospělosti objeví chronická nemoc, nezasáhne jen tělo, ale i psychiku. Často nečekaně a naplno. V epizodě se s psycholožkou Alenou Javůrkovou, otevřeně věnujeme tomu, co se děje v hlavě člověka, který se dozví závažnou diagnózu. Mluvíme o tom, proč je těžké si nemoc připustit, proč přichází úzkost nebo deprese, jak vypadá každodenní život s nejistotou a strachem a proč mohou dobré rady z blízkého okolí občas víc uškodit než pomoct. Dozvíte se, jak reaguje mozek i emoce, co skutečně pomáhá a jak mluvit s blízkým, který se „zavírá do sebe“. Epizoda je určená nejen pro ty, kteří se s nemocí potýkají, ale i pro posluchače, kteří chtějí lépe porozumět, co se děje „na druhé straně“ a být oporou, když je to nejvíc potřeba. Nemoc není konec, jen začátek něčeho nového, co neznáme.

Co dělat, když tělo oslabí nemoc, vyčerpání nebo chronická diagnóza? Jak začít znovu důvěřovat svému tělu? A proč i malý pohyb může být silný lék? V rozhovoru si s Michalem Novotným, fyzioterapeutem, povídáme o tom, jak tělo uzdravovat nejen svaly, ale i myslí. Epizoda pro všechny, kteří se necítí ve formě, ale chtějí udělat první krok. Témata, která otevíráme: Jak začít znovu cvičit po nemoci, úrazu nebo vyčerpání, proč se pohybu vyhýbáme nejen tělem, ale hlavně hlavou. Poradíme, kdy jsou užitečné pomůcky a kdy nás naopak odvádějí od vnímání vlastního těla. Vysvětlíme, proč i malý pohyb může mít obrovský význam.

Bolest, každý ji známe, ale rozumíme jí doopravdy? Bolest není jen fyzický signál. Je to zkušenost, která ovlivňuje naše myšlení, emoce i vztahy. Proč někdy bolí víc, než odpovídá nálezu? Jak s bolestí žít a nezbláznit se z ní? A kdy je čas obrátit se na psychologa? V této epizodě si s psycholožkou Jaroslavou Raudenskou povídáme o tom:proč je bolest víc než jen tělesný problém,jak se strach, úzkost nebo minulé zkušenosti promítají do bolesti, co dělat, když už je bolest chronická, jak můžete pomoci, pokud bolestí trpí někdo z vašich blízkých. Získáte praktické tipy, porozumění a naději, protože i s bolestí se dá žít lépe. A možná se naučíte slyšet, co vám říká tělo. Bolest není nepřítel, ale je to zpráva, kterou se musíme naučit číst.

Intimní potíže (erektilní dysfunkce) nejsou jen otázkou věku a mohou potkat muže v každém období života. V epizodě se sexuolog a urolog Libor Zámečník otevřeně věnuje nejčastějším intimním problémům, které mohou zkomplikovat partnerský život. Budeme si povídat, proč někdy „reakce“ nepřijde vůbec nebo jen částečně, co způsobuje zakřivení p*nisu, proč k vyvrcholení dochází příliš rychle, nebo jak se vypořádat s nejistotou u mladých mužů bez zkušeností. Dozvíte se, jak rozlišit, zda je problém spíše v tělenebo v hlavě, jak probíhá vyšetření u lékaře a jaké jsou moderní možnosti léčby. Řešení existuje a není třeba se stydět.

Mléčné zuby nejsou jen dočasný chrup. Jsou prvním stavebním kamenem zdraví a také vztahu dítěte ke svému tělu. Správná péče o zuby od úplného začátku může zásadně ovlivnit, jestli dítě bude mít zdravý chrup, nebo si už v útlém věku projde bolestivou zkušeností. Povídáme si s dentální hygienistkou Annou Hájkovou o tom, kdy začíná dentální hygiena, proč nestačí čekat na první kaz a co všechno může dentální hygienistka odhalit dřív, než se něco pokazí. Řešíme také nejčastější chyby rodičů, mýty o kojení, dudlících nebo „dětských kartáčcích“ a dáváme tipy, jak péči o zuby začlenit do každodenního života. Zdravé zuby v dospělosti začínají u mléčných a první návyky si děti odnášejí navždy.

V této epizodě otevíráme téma, které bolí a trápí až později: paradentóza. Co to je, jak se liší od jiného zánětu dásní a proč ji lidé často ignorují. Projdeme první varovné signály, rizikové faktory a jednoduchý plán domácí péče, který lze zvládnout každý den.  Hostem je zubní lékařka Bárou Malíková, která vysvětlí, jak probíhá vyšetření, kdy stačí konzervativní léčba a kdy už je čas na zákrok. Dozvíte se, co znamená hloubkovéčištění, kdy má smysl antibiotická léčba, co očekávat od chirurgických postupů a proč je udržovací péče klíčem k dlouhodobému úspěchu. Řekneme si, kdy vyhledat pomoc, na koho se obrátit a jak poznat, že léčba skutečně funguje.

Zažili jste někdy situaci, která vám připadala malá, aledodnes se vám vrací v myšlenkách nebo ve snech? Cítíte únavu, napětí nebo úzkost a nevíte proč? Možná vaše tělo nese trauma, které mysl dávno odsunula. Psychické trauma se netýká jen těch, kdo zažili extrémní události. Mnoho z nás si v sobě nese jizvy z dětství, vztahů nebo situací, které na první pohled nevypadají jako „traumatické“. Přesto mohou ovlivňovat naše myšlení, emoce i tělo. V této epizodě otevíráme téma traumatu srozumitelně, bez zbytečné senzace, s důrazem na porozumění, naději a cestu k uzdravení. Lékařka a psychoterapeutka Hana Deáková nám vysvětlí, co je to trauma, jak jej poznáme, proč ho často nepoznáme hned a jaké metody pomáhají najít opět vnitřní klid.

Co se děje po stanovení diagnózy rakoviny ledvin nebo varlat? Jak probíhá léčba z pohledu onkologa a jaké má pacient dnes možnosti? V této epizodě se zaměříme na dvě různá onkologická onemocnění – rakovinu ledvin, která častěji postihuje starší pacienty, a rakovinu varlat, která se naopak objevuje u mladých mužů. Klinická onkoložka, docentka Hana Študentová, přináší jasné odpovědi i cenný pohled z praxe. Epizoda, která vzdělává, uklidňuje a ukazuje, že i při vážné diagnóze existují jasné cesty a hlavně naděje.

Mluvit o rakovině prostaty už dnes není tabu, ale moc se nemluví o tom, co se děje po operaci. Impotence a návrat k pohlavnímu životu muže je řešitelný problém. V epizodě probereme, jak na to. Hostem je sexuolog a urolog Marek Broul, který vysvětluje, proč není důvod se po operaci vzdávat intimity a jak vypadá rehabilitace erekce (ztopoření) a co pomáhá. Citlivý a upřímný rozhovor o sexualitě po operaci prostaty. Protože nic po zákroku nekončí, jen to chce čas a trpělivost.

Co se děje, když náš imunitní systém přestane fungovattak, jak má? Dozvíte se, co jsou poruchy imunity, jak se projevují a kdy je čas navštívit odborníka, jak se liší běžná únava nebo časté rýmy od skutečné imunodeficience. Probereme, proč alergie nejsou jen „jarní rýma“, ale přehnaná imunitní reakce a které mýty o „posilování imunity“ škodí víc,než pomáhají. V této epizodě si povídáme s imunoložkou docentkou Pavlínou Králíčkovou o tom, jak poznat, že imunita nepracuje správně – ať už je oslabená, nebo přehnaně aktivní. Imunita není pevnost, kterou musíme neustále posilovat. Je to citlivý ekosystém, který potřebuje rovnováhu.

Sexualita žen nekončí menopauzou, jen se proměňuje. Vepizodě otevíráme téma, o kterém se často mlčí, i když se týká téměř každé ženy. S gynekologem a sexuologem Pavlem Turčanem si povídáme o tom, jak hormonální změny v premenopauze a po menopauze ovlivňují intimitu, pročženy zažívají pokles libida, vaginální suchost nebo bolest přistyku, a hlavně o tom, že existují účinné způsoby, jak těmto obtížím čelit. Dozvíte se, jak odlišit běžné změny od problémů, které je vhodné řešit s odborníkem, jakou roli hrají hormony, psychika i partnerská komunikace a proč může být sex po menopauze někdy dokonce lepší než dřív. Období přechodu nemusí znamenat ztrátu intimity. Správná péče a otevřený přístup dokážou ženám vrátit radost z blízkosti i sebevědomí.

Proč se zuby kazí a jak tomu zabránit? Jaké výplně dávají smysl a co z toho hradí pojišťovna? Kdy si říct o injekci a o tom, že zubní kaz na pohotovost nepatří. V epizodě se zubní lékařkou Bárou Malíkovou dostanete jasné odpovědi na otázky: prevence, která funguje, první příznaky, které nepřehlédnout, výplně krok za krokem, včetně jejich plusů a mínusů a zaměříme se i na rozdíly u dětí a dospělých. Praktické tipy, které se vám mohou hodit. Zub je jako dům, když opravíme malou trhlinu včas, nemusíme stavět nový.

Reflux, nepříjemné pálení žáhy, tlak za hrudní kostí, kyselá pachuť v ústech. Možná jste ho někdy zažili a možná patříte mezi ty, kdo ho řeší pravidelně. Často však příčina nemusí být jen v žaludku. Na vzniku refluxu se může podílet i napětí v hrudníku, slabá bránice nebo špatné držení těla. V epizodě se podíváme na reflux z pohledu fyzioterapie. Jak může správný dech, práce s trupem a uvolnění hrudní oblasti pomoci zmírnit příznaky. O tom všem si budu povídat s fyzioterapeutkou Danielou Gregovou. Reflux není jen o tom, co jíme, ale i o tom, jak dýcháme, sedíme, hýbeme se. Právě toto může být problém, který jsme dosud přehlíželi.

Možná si říkáte, že dentální hygiena je jen další položkana účtence. Pravda je taková, že správně provedená péče vám může ušetřit desítky tisíc, a hlavně roky trápení. Dentální hygiena není jen o „vyčištění zubů“. Je to o prevenci, zdraví dásní, ale i celého těla. Jak poznat kvalitní péči? Co všechno má zahrnovat první návštěva? A jak rozeznat odbornici, které můžete důvěřovat? Společně s dentální hygienistkou Annou Hájkovou si projdeme nejčastější chyby při výběru, vysvětlíme rozdíly mezi ordinacemi a zaměříme se i na to, co znamená „kvalitní“ dentální hygiena v praxi, jak se pozná profesionální přístup už při první návštěvě a proč se opravdu vyplatí jít i „přes půl republiky“ za dobrou péčí. Epizoda pro všechny, kdo chtějí investovat do prevence a být o krok napřed před zánětem nebo kazem.

Se*uální zdraví mužů je citlivé téma, o kterém se často mlčí. Přitom potíže v intimní oblasti nejsou jen otázkou věku. Mohou se objevit už u třicátníků a čtyřicátníků a někdysignalizují i vážnější zdravotní problém. V této epizodě se sexuolog a urolog Libor Zámečník věnuje tomu, jak se mužská se*ualita mění s věkem, jakou roli hrají hormony, zdraví prostaty, životní styl i psychika. Mluvíme o poruchách erekce, problémech s plodností, ale také o tom, jak partnerský vztah a otevřená komunikace ovlivňují intimníživot. Dozvíte se, co je ještě normální a kdy je naopak čas vyhledat lékaře. Ukážeme, jak moderní medicína dokáže mužům pomoci udržet si vitalitu i sebevědomí.  …a to nejen po padesátce, ale v každém věku.

Všichni známe pocit únavy, ale kolik z nás se opravdu umíuvolnit? V této epizodě otevíráme svět relaxačních technik. Projdeme si vše: od autogenního tréninku, přes hypnoterapii až po řízenou imaginaci. S klinickou psycholožkou Veronikou Víchovou si povídáme o tom, jak relaxace působí na tělo i mysl, proč nestačí „jen ležet“ a jak si pomocí jednoduchých nástrojů můžeme pomoci sami. Jaké techniky opravdu fungují? Jaký je rozdíl mezi odpočinkem a hlubokou relaxací. Relaxace není pasivita. Je to aktivní proces uvolnění, který má hluboký vliv na zdraví.

Jak může aromaterapie pomoci člověku, který prochází náročným obdobím – nemocí, léčbou nebo psychickým vyčerpáním? V této epizodě se s aromaterapeutkou Janou Urbanovou podíváme na to, jak mohou esenciální oleje podpořit uzdravování. Dozvíte se jaké vůně pomáhají při úzkosti, nespavosti nebo strachu, jak aromaterapii využít u onkologických pacientů a v paliativní péči a jak začít pracovat s vůněmi doma. Vůně totiž dokážou vytvořit prostor, kde může být i nemocný člověk chvíli člověkem a nediagnózou.