Ovínění

Sladkost láká. Uklidňuje. Svádí k jednoduché radosti. Ale ve víně — stejně jako v životě — je to komplikovanější hra. Tahle epizoda se noří pod povrch cukru a rozplétá, co vlastně znamená „sladké“. Je to chemie, technologie, nebo jen iluze na jazyku?S hostem, našim kolegou Martinem, procházíme svět, kde se střetává přirozená ušlechtilost cukernatých vín s tvrdou realitou doslazovaných lahví. Mluvíme o tom, proč jsme se jako kultura posunuli k suchosti, kdy má sladké víno své neotřesitelné místo – a kdy je jen laciným trikem. A hlavně: proč někdy i úplně suché víno chutná jako hřích.Dolce Vita není o cukru. Je o napětí mezi chutí a očekáváním, mezi tělem a hlavou. O momentech, kdy sladkost není v lahvi, ale v tom, co právě prožíváš.

Co dělá vinařství výjimečným? Jen to, co je ve sklence — nebo i to, co se tyčí nad ní? Filip a Norik, sám architekt, se tentokrát bez hostů vydávají po stopách vinařské architektury. Od ikonických staveb v zahraničí až po české vinařské perly probírají místa, kde se potkává krajina, ambice, design a trochu ego. Antinori, FX Pichler, Sonnberg, Krásná hora a další zastávky na trase, kde se neřeší jen terroir, ale i beton, světlo, prostor a dojem, který si odvážíš ještě dřív, než si vůbec přičichneš.USA — Dominus Estate, Napa Valley Architekti: Herzog & de Meuron. Ikonická stavba z gabionových stěn vyplněných místním kamenem, která z dálky skoro mizí v krajině Napa Valley. OdkazItálie — Antinori nel Chianti Classico Architekt: Marco Casamonti / Archea Associati. Vinařství je zaříznuté do svahu, se střechou zarostlou vinicemi; architekt i Antinori zdůrazňují práci s krajinou a gravitační vinifikaci. OdkazChile — VIK, Millahue Architekti: Smiljan Radić + Loreto Lyon. Nízká, téměř levitující stavba s velkou „křídovou“ střechou a vodní plochou, navržená tak, aby co nejméně rušila údolí Millahue. OdkazŠpanělsko — Winery in Mont-ras Architekti: Jorge Vidal + Víctor Rahola. Polozapuštěná stavba se zelenou střechou a výraznými hyperbolickými klenbami; spíš architektonicky slavný projekt než „brandově“ proslulé vinařství. OdkazRakousko — F.X. Pichler, Oberloiben / Wachau Architekt: Thomas Tauber. Nové vinařství bylo otevřeno v roce 2009; architektonické zdroje popisují tmavý, lehce zalomený objem s výrazným proskleným degustačním prostorem a vazbou na krajinu Wachau. OdkazSlovensko — Vinárstvo S, Strekov Architekti: What architects — Tomáš Krištek, Ondrej Kurek, Michal Krcho. Projekt rozpadá provoz do šesti menších bílých objemů, které odkazují na tradiční vinohradnické domy; vinařství bylo nominované na EUmies Awards 2026. OdkazČesko — Sonberk, Popice Architekt: Josef Pleskot / AP atelier. Sonberk sám uvádí, že jde o architektonicky oceňovanou budovu a první ukázku moderní české vinařské architektury; charakteristický je jeden velký zvlněný „střešní“ motiv nad celým provozem. OdkazČesko — Krásná hora, Starý Poddvorov Architekt: Tomáš Havlíček / Létající inženýři. Vinařství samo popisuje zadání jako dům, který má navazovat na stodoly a sklepy; výsledkem jsou tři „stodoly“, které velmi citlivě sedí do prostředí. OdkazČesko — Obelisk, Valtice Architekti: AiD team — Pavel Bainar a Hana Bainarová. Oficiální web i Česká cena za architekturu zdůrazňují citlivé zasazení do krajiny a vazbu na Valtice, Reistnu, Pálavu a Mikulov. Odkaz

Dá se vkus vypěstovat, nebo si na něj všichni jen hrajeme? Norbert, Filip a naše dobrá kamarádka Kristýna otevírají láhve i otázky, které většinou otevíráme až s rouškou noci. Proč někdo chce objevovat a jiný zůstane celý život u bezpečné jistoty? Kdy má smysl hosta vést a kdy je lepší ho nechat být? Dá se naučit pít s vkusem bez jediné stopy snobství? O víně, lidech, stereotypech i o tom, že někdy rozhodne spíš příběh než odrůda. 

Tentokrát se v Ovínění pouštíme na tenký led. Otevíráme totiž téma, které se o nás šušká, ale nikdo to nevyřkne nahlas. Do toho otvíráme to nejlepší, co se hodí k našim mlsným zobákům. A při každém doušku si klademe nepříjemnou otázku: nejsme náhodou snobi?Filip, Petr a Norbert si k debatě přizvali kamarádku Andreu, která se díky své práci pravidelně pohybuje ve vyšší societě a dobře ví, jakou roli může víno hrát jako symbol statusu. Je velké víno automaticky snobské? Dá se mluvit o terroiru a cenách bez povýšenosti? A kdy se z nadšení pro kvalitu stává jen společenská hra?U vyňuňaných lahví tak neřešíme jen aromatiku a strukturu, ale i ego, prestiž a hranici mezi znalostí a snobstvím. Možná se při tom trochu usvědčíme sami. 🤭Téma ostré jako sabráž a k tomu ty nejlepší lahve. To si dejte.

Distribuce. Slovo, které zabíjí náladu – a přesto rozhoduje o všem. Naposledy ve vinařství Dva Duby s Jirkou Šebelou mluvíme o cenách, vztazích, české posedlosti slevou a rakouské kultuře důvěry. Petr odchází v půlce, kocovina zůstává. Víno mezi excelem a přátelstvím.Tentokrát naposledy sedíme ve vinařství Dva Duby s Jirkou Šebelou. Žádné romantické řeči o tónech bezu. Žádné poetické metafory o terroiru. Otevíráme téma, které všichni řeší – a nikdo o něm nechce mluvit: distribuci.V lehce kocovinové náladě, s Petrem, který v půlce mizí (možná symbolicky), rozebíráme, proč je distribuce považována za „nutné zlo“ vinařského světa. Proč český trh obsesivně řeší cenu, slevy a akce, zatímco v Rakousku často hraje větší roli dlouhodobý vztah a důvěra mezi vinařem a obchodníkem. Je víno produkt jako každý jiný? Nebo je to vztahová věc, která se nedá nacenit tabulkou?Méně romantiky, víc reality. Poslední návštěva, lehká únava, pár nekomfortních pravd.

Vracíme se na místo činu za Jirkou Šebelou a do jeho Dvou dubů. Tentokrát máme v nosáncích a  na patře globální vína. Máme se bát?Sauvignon jako globální jazyk vína – srozumitelný, čitelný… a často zaměnitelný. Ve vinařství Dva Duby s Jirkou Šebelou otevíráme několik vzorků Sauvignonu a ptáme se, kde končí terroir a začíná globalizovaná šeď a nuda. Mezi tóny bezu, angreštu a trávy rozebíráme, proč Sauvignon patří k nejvíc globalizovaným odrůdám světa, jak technologie vyhlazuje rozdíly mezi kontinenty a jestli ještě dokáže mluvit řečí místa, odkud pochází. Degustace se postupně mění v debatu o uniformitě chutí, exportních stylech a hlasitém boji malých vinařů proti globální představě „správného“ vína.

Châteauneuf-du-Pape. Víno, které nepotřebuje představení – ale má co nabídnout i dnes? Tenhle díl Ovínění se točí kolem legendy, která s sebou nese historii papežů, tak dnešní pochybnosti o tom, co je ještě mýtus a co už jen aura.Čtyři hlasy ochutnávají ikonu: sílu, přezrálost, noblesu i okamžiky, kdy se legenda láme mezi genialitou a přehnaným očekáváním. Je to rozhovor o terroiru, o váze jména, o tom, proč některá vína pijeme s pokorou – a jiná s nedůvěrou.Châteauneuf-du-Pape tu není ani jako modla ani relikvie. Přežitek, vyčpělý marketing nebo ještě má co říct? 

Primitivo. Odrůda, která v Česku vyvolává vášně, chutě i mýty. Filip, Petr, Nikola, Adéla a Norik se tentokrát ponoří do pěti lahví, které ukážou, že Primitivo není jen sladká marmeládová „šťávička“ z hospody 🍯🍷. Od supermarketové šťávy přes číslo jedna z Mandurie až po rezervy, které chutnají jako úplně jiný svět ✨.Jak moc je Primitivo produktem poptávky českého trhu? Proč tolik lidí pije právě tohle? A existuje vůbec kvalitní Primitivo, nebo to nejlepší z něj vlastně už přestává být „primitivní“? 🤔V dnešní epizodě zjistíte, proč je tahle odrůda vstupní branou k červenému vínu pro spoustu nováčků 🚪🍷, jak moc umí klamat tělem a jak dramaticky se může proměnit, když se vinař přestane honit za cukrem a začne pracovat s časem, slupkou a sudem ⏳🪵.A hlavně: najdete tu možná první Primitivo, které byste vážně chtěli dopít 😎.

Silvestrovský speciál podcastu Ovínění je tady! Filip, Petr, Norik a tentokrát i Ondřej – režisér podcastu – se potkávají u jedné lahve (i nealka) a dělají to, co k přelomu roku patří: bilancují, přiznávají trapasy, boří mýty a věští vinařskou budoucnost.Jaké jedno slovo vystihuje jejich vinařský rok? Jaké bylo nejdražší nebo nejvzácnější víno, které pili? Co byl největší trapas roku a jaké překvapení jim otevřelo oči (nebo patro)? Dojde i na vinařské mýty, které by už nejradši nechali v minulosti a vyhlásíme osobní vína roku! A samozřejmě — předsevzetí. Některá upřímná, jiná lehce opilá, všechna vinařská.Ideální díl k silvestrovskému stolu, k půlnoci i k rannímu „co jsme to včera pili?“. 🥂Na zdraví a dobrý rok!

Poprvé v nové sezóně opouštíme Prahu a vyrážíme přímo do vinohradu. Jedeme se konečně dotknout trávy a zanořit ruce do hlíny. Přijeli jsme do Kounic do vinařství Dva duuby, kde nás přivítal skvěle naložený Jiří Šebela – vinař, který bere terroir smrtelně vážně, ale mluví o něm s lehkostí a nadhledem.U sklenky jeho terroirové Frankovky si s Filipem, Petrem a Norikem povídáme o tom, co terroir opravdu znamená – bez marketingových frází. Řešíme půdu, polohu, práci ve vinici, rozhodnutí ve sklepě i to, kde končí rukopis vinaře a kde začíná půda sama.Je to epizoda, která vysvětluje, ale nepoučuje. A hlavně: ukazuje, že terroir není pojem pro sommeliéry, ale něco, co se dá normálně ochutnat.🍷 Frankovka jako překladatel krajiny 🌱 Morava, Kounice a Dva duby bez příkras 🎧 První výjezd Ovínění v novém roce 📍 Terroir tak, jak ho opravdu pijemePokud vás baví víno, které má odkud být, tenhle díl by vám neměl uniknout.

Vybrat dobré víno v supermarketu je disciplína, kterou zdánlivě zvládne každý — ale jen málokdo ji ovládá. Naši ovínenci Filip, Petr, Adéla a Norik tentokrát otevírají kontroverzní téma, které pálí skoro každého milovníka vína: dá se na regálu mezi akcemi, barevnými etiketami a dvoulitrovými petkami vůbec najít něco slušného? 🍷🛒Dozvíte se, jak se nenechat nachytat marketingem, co znamenají „podezřelé“ kontraetikety, kolik peněz má smysl utratit a taky kdo přinesl nejlepší láhev. Tentokrát jsme se na degustaci pořádně zapotili. 

V tomto díle se vydáváme na cesty – doslova. Jak objevovat nové vinařské regiony, malé producenty a autentická vína, aniž by člověk skončil v pasti masové turistiky? Projedeme se Francií, kde za každým kopcem čeká jiný terroir a kde osobní setkání s vinaři často řekne víc než stovka degustací. Zároveň ale mluvíme i o stinných stránkách vinařské turistiky, která z některých míst dělá jen atraktivní kulisu. Jak cestovat za vínem a nezblágnit se?

Podzim je obdobím proměn – nejen v přírodě, ale i v našem poháru. Jaká vína se k němu hodí nejlépe? Zatímco během těžkého, deštivého podzimu saháme spíše po sytých červených vínech, slunečné dny si říkají o bílá vína se zlatavými odstíny. Pijeme na podzim raději sami, nebo ve společnosti přátel jako v létě? A je pití vína o samotě stále tabu? Objevujeme odrůdy, které k podzimu neodmyslitelně patří – od Sauvignonu po méně známé poklady, které však mohou vyniknout díky rukopisu konkrétního vinaře. A jaké víno si na podzim nejraději otevřete vy?

Všichni máme svůj oblíbený zdroj o víně – ale komu vlastně věřit? V tomhle díle jdeme po stopách těch, kdo o víně píšou, hodnotí ho a určují, co je „top“. Rozklíčujeme, kde končí nadšení a začíná marketing, a přidáme pár poctivých tipů, kde číst o víně bez přetvářky. Probereme, jaké tuzemské a zahraniční periodika se věnují vínu, kde hledat informace o začínajících vinařích, a přiblížíme fungování žebříčků nejlepších vín a jejich případné komerční aspekty. Přineseme tipy, co číst, aby si český milovník vína rozšířil znalosti, doporučíme důvěryhodné a autentické osobní blogy, knižní tituly o víně i publikace zaměřené na jeho historii.

Slyšíte to? Mezi generacemi to ve vinohradech skřípe. Starší předávají půdu i know-how, ale mladí chtějí dělat víno po svém – lehčí, přirozenější, bez nánosu tradic i autority. Jenže jak se zrodí nové víno, když to staré ještě úplně nezmizelo? Co a jak pijí dnešní mladí? Máme se bát? V tomto díle mluvíme o tom, proč si generace ve vinařství často nerozumí, jak do hry vstupují trendy, marketing i měnící se společenské hodnoty. Může se s každou novou generací víno znovu objevit – nebo nemusíme pokaždé objevovat Ameriku? 

Itálie a Francie dlouhodobě dominují evropskému trhu s vínem. V Česku má primát italské víno – historická blízkost a tradice činí italská jednoodrůdová vína srozumitelnější a přístupnější pro českého milovníka. Francie je historicky kultivace sofistikovanějších vín. V podcastu se zaměříme na vzájemné ovlivňování italských a francouzských vín, jejich charakter, historii a proč české publikum přirozeně inklinuje k italským vínům.

Vracíme se zpět s druhou sérií podcastu Ovínění v sestavě – Filip, Petr, Noro a Nikol. Novou sérii otevíráme tématem, proč už nepijeme alkohol. Sledujeme tento trend i ve Francii, kde spotřeba vína na hlavu výrazně klesá. Kde víno ztratilo svou duši? Proč se z nápoje, který byl vždy propojený s uměním a kulturou, stává symbol minulosti? Diskutujeme o tom, proč nejen mladí, ale i starší přestávají pít víno, jakou roli v tom hraje individualizovaná a virtuální společnost, a zda je za tím i ekonomický aspekt.